Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Rozpočet MNO. měl v prvých letech trvání republiky vzestupnou tendenci a dosáhl v roce 1922 částkou 3.108,846.222 Kč nejvyššího bodu. Od roku 1923 jeví se tendence sestupná, jejíž kontinuita byla jedině v rozpočtu na rok 1926 přerušena zvýšením o 120,000.000 Kč oproti roku 1925. Uskutečnění navržené redukce rozpočtu ministerstva národní obrany na rok 1926 o 360 mil. Kč znamená však, že sestupná tendence se i nadále zachovává.

Rozpočtovým návrhem na rok 1927 jest vyžádána částka 1.370,000.000 Kč (včetně fondu pro věcné potřeby národní obrany zařazeného do všeobecné pokladní správy částkou 315 mil. Kč, 1.685,000.000 Kč). Činí tudíž rozdíl mezi nejvyšší rozpočtovou částkou z r. 1922 a mezi částkou požadovanou na rok 1927 okrouhle 1.738,850.000 Kč, a přihlíží-li se k fondu, 1.423,850.000 Kč.

Pokud jde o činnost vojenské správy v roce 1926, byly vypracovány následující osnovy:

1. zákon, kterým se novelují některá ustanovení zákona č. 154/1923 Sb. z. a n. o vojenském kázeňském a kárném právu,

2. zákon o délce presenční služby, kterým má býti na přechodnou dobu podržena 18měsíční povinná činná služba vojenská, ježto předpoklady pro zavedení 14měsíční presenční služby dosud dány nejsou,

3. zákon o umístění déle sloužících poddůstojníků, kterým má býti postaráno o umístění vysloužilých déle sloužících poddůstojníků ve státní službě,

4. zákon o branné přípravě, kterou má býti umožněno zavedení krátkodobé presenční služby branným zákonem předvídané,

5. nové branné předpisy, jimiž mají býti nahrazeny dosavadní prozatímní branné předpisy předpisy definitivními.

Vedle shora uvedených osnov spolupracováno bylo zejména na osnově zákona o rozpočtu vojenské správy, předložené ministerstvem financí, jímž se zavádí instituce shora zmíněného fondu pro věcné potřeby národní obrany na opatření dalšího nejnutnějšího vojenského materiálu a na vybudování nevyhnutelně nutných vojenských staveb, dále spolupracováno na osnově zákona o volebním práva příslušníků branné moci a četnictva.

V dohledné budoucnosti bude účelno provésti unifikací a reformaci zbývajících norem v oboru vojenské správy, odchylně platících pro Čechy, Moravu a Slezska se strany jedné a pro Slovensko a Podkarpatskou Rus se strany druhé. Sem patří zejména zákony o válečných úkonech, zákony o ubytování vojska a zákony o poskytování přípřeže v míru. Pracuje se také na nové služební pragmatice vojenských gážistů, avisované § 23. zákona č. 195/1920 Sb. z. a n., dále na zvláštní částí vojenského trestního zákona, nové instrukci a jednacích řádech pro vojenské soudy a vojenské úřady prokuratorské atd.

Pokud jde o jednotlivé složky armády, možno jen stručně poukázati na některé význačnější zjevy.

Co se týče pěchoty, byla vypracována v poslední době organisace pěšího vojska s ohledem na 18ti měsíční službu a provedena detailní organisace některých útvarů pěšího vojska.

Upraveno propůjčování vojenských hudeb.

Upravena reorganisace jezdectva s ohledem na 18měsíční presenční službu, založena instituce koní v soukromém užívání a vydávání koní na revers.

Ve zdravotnictví pracuje se na uskutečnění stavby vojenské nemocnice v Praze, při níž má býti zřízena též vojenská škola lékařská a vědecké ústavy vojenského zdravotního poradního sboru pro odborné vzdělání vojenských lékařů.

U ženijních, železničních, telegrafních, automobilních a vozatajských útvarů bylo nutno budovati po stránce organisační i materielní od samého základu.

Od staveb úsporně zděných barákových táborů přešlo se v roce 1923 ke stavbám definitivních kasáren v místech, kde tam buď ohledy zdravotní neb jiné místní poměry (na př. přeplnění místností) vyžadují. Velká péče byla též věnována stavbě domů ku zmírnění bytové tísně vojenských gážistů, obzvláště na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Co se týče vojenského letectva, sleduje vojenská správa od prvopočátku tendenci, aby letecký materiál nemusel býti objednáván z ciziny a aby vojenské letectví bylo ve směru technickém i výrobním úplně soběstačné. Pokud jde o civilní dopravní letectví, účastnila se vojenská správa činně jeho vybudování a to jak personálem, tak materiálem.

Pokud jde o dělostřelectvo a speciální zbraně, činnost v době přítomné a budoucí pokračuje v zajištění výrobní schopnosti továren, řešení otázky dusíkatých látek, opatrování střeliva všeho druhu a zajišťování jeho výroby a pod. Zároveň řeší se otázka domácího chemického průmyslu, studují se otázky útočené vazby, obrněných automobilů, tanků, pancéřových vlaků, otázka světlometná atd.

Veškerá pak činnost výzkumná a zkušební v oboru technicko-zbrojním, jakož i ve všech ostatních oborech technických soustřeďuje se ve vojenském technickém ústavu, který zřízen byl dne 1. října 1925.

Vojenská správa věnuje i nadále největší péči účelnému upravení stravy mužstva zdravotnímu stavu všech vojenských osob a věnuje také značnou pozornost péčí zaopatřovací, ať jde o osoby vojenské a jich pozůstalé, neb o vojenské a válečné poškozence spadající do pravomoci vojenské právy.

Péče o legionáře samotné jest soustředěna v Kanceláři čsl. legií. Kancelář tato od roku 1919 podporuje pravidelně také invalidy, vdovy, sirotky a polosirotky a předky legionářů.

Jako dědictví války připadla vojenské správě ještě péče o válečné hroby (asi 150.000).

Pokud jde o rozpočet vojenské správy na rok 1927, preliminují se výdaje ministerstva národní obrany částkou 1.370,0 mil. Kč,

V rozpočtu na rok 1926 byly preliminovány výdaje ministerstva národní obrany v kapitole 11. částkou 1.935,4 mil. Kč.

Preliminuje se tedy v rozpočtu na rok 1927 méně o 565,4 mil. Kč.

Nutno však tu míti na paměti, že základy, podle kterých byl sestaven rozpočet vojenské správy pro rok 1927, jsou v podstatě odchylné od základů rozpočtu vojenské správy na rok 1926.

Aby byl sjednán poněkud správný předpoklad pro srovnávání výdajů vojenské správy rozpočtu na rok 1926 s rozpočtem na rok 1927, nutno k částce 1.370,0 mil. Kč preliminované na rok 1927 v kapitole 5. připočísti ještě částku 315,0 mil. Kč, která zařazuje se v kapitole 22. "Všeobecná pokladní správa" na "Fond pro věcné potřeby národní obrany", takže připadá celkem ze státního rozpočtu pro rok 1927 na vojenské potřeby částka 1.685,0 mil. Kč, t. j. proti roku 1926 méně o 250,4 mil. Kč.

Toto značné snížení rozpočtu vojenské správy umožněna je hlavně tím, že fondových částek bude moci býti používáno bez časového omezení, a že tudíž vojenská správa bude moci ve vhodné době, důsledně a bez překotu prováděti svůj výzbrojní a výstrojní program, čímž zabrání se obtížím a ztrátám, které dosud vojenská správa měla při projednávání dodávek válečného materiálu.

Podrobné a přesné srovnání výše částek, potřebných u vojenské správy padle vyznačení jich v rozpočtu na rok 1926 a 1927, není již z důvodů shora naznačených možné, neboť běžné výdaje udržovací a výdaje zařizovací nebyly dosud přesně s hlediska shora naznačeného rozlišovány. Dále třeba míti na zřeteli, že rozpočet vojenské správy bylo nutno nově rozčleniti a uspořádati, aby vyhovoval též po stránce formální nynějšímu stavu vojenské administrativy. Byla proto četná pododdělení tohoto rozpočtu sloučena, jiná nově rozčleněna a s hlediska přehlednosti. a účelnosti upravena. Konečně padá na váhu, že bylo třeba z důvodů státně-finančních rozpočet ministerstva návodní obrany na rok 1926 snížiti a částku 360 mil. Kč. Z toho ze počítati asi 255 mil. Kč na objednávky, které budou realisovány až v roce 1927 na účet fondu a asi 105 mil. Kč na omezení výzbrojního programu armády.

Možno proto při srovnávání rozpočtu vojenské správy na rok 1926 a 1927 poukázati jen na závažnější rozdíly vzešlé z nové úpravy poměrů a ze změněných okolností. Při věcných potřebách vojenské správy jeví se téměř vesměs menší potřeba v důsledku používání lepšího válečného materiálu, lepší organisace, zhospodárnění správ, šetření a omezování méně naléhavých potřeb.

Do rozpočtu vojenské správy na rok 1927 nutno byla zařaditi nově částku 16 mil. Kč na pojistné invalidního a starobního pojištění presenčně sloužících podle zák. č. 221/1924 Sb. z. a n. Toto pojištění má podobnou sociální a národohospodářskou funkci, jakou mají pensijní příspěvky státních zaměstnanců, případně nemocenské a jiné příspěvky všech zaměstnanců a proto částka tato zařazuje se do rozpočtu vojenské správy a preliminuje se v položce "Požitky mužstva" (tit. 2. § 2.).

Druhotní přídavek mužstva (tit. 2. § 2) preliminuje se ve výši odpovídající zákonu č. 224/1922 Sb. z.a n. a vládnímu nařízení č. 160/1926 Sb. z. a n., proti roku 1926 jeví se na této položce menší potřeba o 11,6 mil. Kč.

Při tit. 2. § 5. "Naturálie" zařazuje se na běžné výdaje udržovací menší částka o 48 mil. Kč z toho důvodu, že nebudou doplňovány nynější zásoby, nýbrž tyto jen obměňovány.

V tit. 2. § 7. "Oděv, výstroj a lůžka" zařazuje se na běžnou potřebu méně o 46 mil. Kč, ježto se počítá s tím, že bude lze výstroje a výzbroje, k používání určeného již v roce 1926, používati déle ještě v roce 1927 vzhledem k tomu, že výzbroj a výstroj je nyní z lepšího materiálu.

S menšími výdaji udržovacími počítá se dále u následujících položek:

v tit. 2. § 9. "Nákup koní" s menším výdajem o 5,8 mil. Kč vzhledem k omezení nákupu remont,

v tit. 2. § 12. "Letectví" s menším výdajem o 5,8 mil. Kč vzhledem k používání lepšího a úspornějšího materiálu,

v tit. 2. § 17. "Vozatajstvo" s menším výdajem o 5,7 mil. Kč, ježto odpadá doplňování potřebného materiálu a ježto náhradní částky berou se ze skladišť,

v tit. 2. § 21. "Střelivo a výbušiny" menším výdajem o 12 mil. Kč vzhledem k omezení cvičení a větší úspornosti a ježto monopolní dávka z výbušin se již neplatí,

v tit. 2. § 30 "Výcvik záložníků a cvičení vojsk" s menším výdajem o 13 mil. Kč, ježto bude povoláno ke cvičení méně záložníků,

v tit. 2. § 31 "Cestovní a dopravní výdaje" s menším výdajem o 18 mil. Kč vhledem k omezení cvičení, služebních cest a menšímu nákupu válečného materiálu,

v tit. 3. "Francouzská vojenská mise" s menším výdajem o 1,5 mil. Kč vzhledem k restrikci personálu.

Nutno míti konečně na zřeteli, že vojenská správa počítá se stavem 99.126 vojínů i pro měsíc prosinec 1927 tudíž s delší presenční službou než 14ti měsíční.

Zřízením státu Československého uložena byla politické správě vážná a naléhavá povinnost, aby vedle řádné organisace úřadů vnitřní správy, přizpůsobené novým poměrům, splnila též veškeré úkoly, ke kterým politická správa je povolána. Tyto úkoly byly však proti době minulé rozmnoženy měrou netušenou a jich provádění vyžadovalo značného rozhledu i svrchované píle a vytrvalosti.

Tak bylo zejména třeba spolupůsobiti vynikající měrou při kladení základů nového státu, při práci o nové ústavě republiky Československé a vyvrcholením činnosti ministerstva vnitra ve směru tom je ústavní listina Československé republiky spolu s uvozovacím zákonem ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n., kolem níž kupí se celá skupina zákonů s ní vniterně souvisejících.

Dále spolupracovalo ministerstvo vnitra na zákonech z různých oborů sociální péče, jakož i na zákonech z oboru policejního.

Pro dobu budoucí připravují se zejména následující zákony: nový zákon o sčítání lidu a zákon o trestním stíhání presidenta republiky a členů vlády, jakož i některé zákony související s ústavou, tak hlavně zákon o hlasování lidu a nový zákon shromažďovací a spolkový a všeobecný zákon o vyvlastnění.

K činnosti této družily se práce, spojené s reformou volebního řádu do poslanecké sněmovny a senátu, jež stala se skutkem zákopy ze dne 15. října 1925, č. 205 a 206 Sb. z. a n., načež věnována byla pozornost dalším návrhům na zdokonalení volebních řádů a sledováno i zákonodárství cizí toho se týkající. K ústavnímu projednání, předložena byla osnova zákona o volebním právu příslušníků vojska a četnictva.

Po stránce reorganisace úřadů, obstarávajících vnitřní správu, vedla různost správního zařízení na území býv. uherského a rakouského státu nejprve k řadě dočasných opatření organisačních a uzákonění jednotné župní organisace v republice Československé (zák. č. 126/1920 Sb. z. a n.). Veškeré poměry na Slovensku umožnily, aby dnem 1. ledna 1923 bylo tam uvedeno v život nové župní řízení. Ministerstvo vnitra vynakládá největší péči na řádné vybudování politické správy, aby tak bylo zejména postaráno o plnou jeho bezpečnost i náležitou ochranu všech zájmů veřejných s bedlivým přihlížením ke zvláštním, poměrům jednotlivých částí státního území. Těmto požadavkům nutno přizpůsobiti župní zřízení dříve, než bude jednotně zavedená v celé republice Československé. Velmi obtížnou bylá úprava politické správy na Podkarpatské Rusi, jíž ministerstvo vnitra hned od počátku věnovalo zvýšenou pozornost. Hospodářské, sociální, dopravní a kulturní poměry vyžadovaly vybudování politických úřadů od samých základů a pozvolného postupu. Poměry se do té míry ustálily, že ministerstvo vnitra mohlo v nedávné době přikročiti k sloučení obvodů žup užhorodské, mukačevské a velkosevljušské v jedinou župu se sídlem v Mukačevě bez obavy že tím utrpí zájmy veřejné, nebo potřeby obyvatelstva. Tímto opatřením bude nejen správa Podkarpatské Rusi zjednodušena a zlevněna, ale také připravena pro novou úpravu župní.

S připravovanou jednotnou organisací politických úřadů úzce souvisí zavedení jednot něho správního řízení. Postup politických úřadů jest nejen odchylný na územích bývalého práva uherského a rakouského, ale nad to řídí se v každém z těchto území četou řadou rozmanitých předpisů. Tím trpí značně nejen zájem obyvatelstva, které postrádá rychlého, účelného a jednotného řízení úředního, nýbrž i správa sama, neboť jí chybí pevný a jednotný základ pro úřední postup. Těmto závažným nedostatkům má odpomoci připravovaný zákon o správním řízení před úřady politickými a policejními, příp. ministerstvy, s částečným ponecháním a doplněním osvědčených zásad nynějšího řízení správního upravuje správní řízení jednotně a tak, aby celý postup byl co nejjednodušší a mohl se přizpůsobovati vývoji veřejného života.

K témuž cíli směřuje i osnova zákona o nejvyšším správním soudě.

Byl vypracován organisační návrh ohledně úpravy úřední mluvy (terminologie), ustavena ústřední komise pro očistu úřední mluvy. Připravuje se vydání všeobecné, všem resortům společné terminologie úřední a odborné, poštovní, telegrafické a telefonní názvosloví.

V zájmu řádného výkonu bezpečnostní služby věnována byla od převratu zvláštní pozornost zřizování a vybavení policejních úřadů potřebným zařízením, opatřením veškerých potřeb služebních a zmodernisování policejní služby vůbec. Sestátněna byla policejní služba v četných městech, kde toho vyžadoval zájem státní.

Také intensivně pracováno o povznesení všeobecného vzdělání a o vyškolení policejních orgánů.

Rovněž provedena nutná, poměrům přizpůsobená organisace četnictva, tak zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Další činnost četnické správy směřovala k tomu, aby bylo četnictvo pro své zodpovědné úkoly náležitě vzděláno a vycvičeno a aby bylo vybaveno vším, čeho k řádnému výkonu služby jest zapotřebí. Za tím účelem byly četné předpisy rakouské nahrazeny novými předpisy českými, vyhovujícími potřebě i změněným poměrům, a byly opatřeny i nové učební pomůcky, zavedeny byly zvláštní kursy pro vzdělání důstojníků výkonných a správních, a konečně zvláštní kursy pro výcvik četnictva v používání služebních psů a v jízdě na lyžích.

Pro dobu příští chystá ministerstvo vnitra úplnou reorganisaci četnického školství a vydání zbývajících předpisů a učebních pomůcek, z nichž valná část jest již připravena.

Poválečné hospodářské poměry nutily, a,by se státní správa přiměřeně postarala o hmotné zabezpečení svých zaměstnanců. Ministerstvo vnitra zúčastnilo se v tomto směru významnou měrou spoluprací na všech právních předpisech, jimiž byly postupně upravovány požitky a poměry veřejných zaměstnanců. Postupná úprava, která, počítajíc s přechodným stavem hospodářského vývoje, prováděla zajištění zaměstnanců rovněž dočasnými prostředky, různými přídavky a výhodami, vyvrcholila v konečném jednotném platovém zákoně č. 103/1926 Sb. z. a n., zákoně učitelském č. 104/1926 Sb, z. a n., rámcovém zákoně o platových poměrech státních obecních (městských) a obvodních lékařů č. 105/1926 Sb. z. a n., pak v nařízení č. 113 a 114/1926 Sb. z. a n., jímž byly upraveny služební a platové poměry státních zaměstnanců v pomocné službě kancelářské a poměry výpomocných zřízenců. K této úpravě se druží zabezpečení státních zaměstnanců pro případ nemoci (zák. č. 221/1925 Sb. z. a n.), při níž také se zúčastnilo ministerstvo vnitra významným způsobem.

S úpravou těchto poměrů souvisí převzetí zaměstnanců bývalé uherské státní správy a úprava všech poměrů těchto zaměstnanců, na níž bylo spolupracováno. Také postupná úprava odpočivných a zaopatřovacích požitků státních zaměstnanců a jejich pozůstalých úprava poměrů četnictva a osob vojenských našla ministerstvu vnitra potřebnou spolupráci.

K těmto pracím již provedeným druží se obsáhlé přípravné práce ministerstva vnitra k nové služební pragmatice státních zaměstnanců a ku provedení nové systemisace služebních míst státních zaměstnanců, která zjedná teprve pravou náplň struktuře, dané všeobecnou platovou úpravou.

Změnou státoprávních poměrů po převratu nastala nutnost, aby též organismy autonomních vozků veřejné správy přizpůsobeny byly novým poměrům.

V oboru správy obecní zjednána byla nejširším vrstvám lidovým a v obcích národnostně smíšených i českému živlu spoluúčast na správě záležitostí obecních, bedlivě pracuje se též na přípravě jednotného obecního zřízení.

V oboru správy autonomních okresů rozpuštěna byla okresní zastupitelstva a silniční výbory a uřízeny správní komise dle zásad poměrného zastoupení. Pro okresní správní komise vypracována byla podrobná instrukce.

Poněvadž dříve platný právní stav nedopouštěl, aby v územním rozsahu obcí a okresů předsebrány byly závažnější změny, vypracovány byly příslušné osnovy zákona (zákon čís. 117/1921 Sb. z. a n., ve znění zákonů čís. 406/1922 Sb. z. a n., čís. 257/1923 a 298/1924 Sb. z. a n.), na jichž podkladě provedeny byly ve velké řadě obcí přesuny v jejich uzemním rozsahu a také některé změny v hranicích okresů, kde hospodářské a komunikační zájmy obyvatelstva toho vyžadovaly.

Na základě zákona ze dne 4. června 1925, čís. 131 Sb. z. a n. provedeny byly v územích pohraničních změny obvodů, pokud toho bylo třeba v důsledku úpravy státních hranic. Tak stalo se zejména na Vitorazsku vládní vyhláškou ze dne 14. listopadu 1925, čís. 243, a na Valčicku vládní vyhláškou z téhož dne čís. 242 Sb. z. a n.

Byl vypracován úřední místopis republiky (seznam obcí, osad a částí osad podle zákona z 14. dubna 1920, č. 266 Sb. z. a n.), revidovaný po stránce historické, jazykové a administrativní, o třech dílech: I. díl Čechy 1923, II. díl Morava a Slezsko 1924, a III. díl Slovensko a Podkarpatská Rus (v tisku).

Vydány pokyny ve příčině zřízení finančních komisí obecních, dále ohledně provádění zákona o změně obecního statku v kmenové jmění obecní.

Ministerstvo vnitra vykonává dále za spolupůsobení ministerstva financí dozor nad hospodářstvím samosprávných svazků územních. V tomto směru zejména připravuje pro vládu návrhy na povolení obecních dávek a poplatků, pokud k němu dle zákona z 12. srpna 1921, čís. 329 Sb. z. a n., vládního usnesení jest zapotřebí. Při tom pečuje nejen o zjednodušení povolovacího řízení, ale i bedlivě zkouší potřebu jednotlivých obcí, tak aby poplatky a dávkami nebylo občanstvo zatěžováno nad potřebu. Ve věcech hospodářství zemských fondů a ústavů podává ministerstvo návrhy a referáty vládě ku projednání podle zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 280 Sb. z. a n., a zejména při projednávání zemských rozpočtů podrobuje zemské hospodářství náležitému zkoušení v jednotlivostech i v celku. Co se týká, hospodářství žup na Slovensku, snaží se ministerstvo vnitra, přihlížejíc k dosavadním výsledků m hospodaření, o řádný a jednotný způsob rozpočtu i účtů župních a přičiňuje se, v mezích zákona o nutnou úspornost.

Státním převratem byly neobyčejně zkomplikovány otázky státního občanství obyvatelů dosavadního státu rakouského a uherského zvláště v tom směru, že množství osob, bydlících v Rakousku a Uhersku a požívajících státního občanství rakouského a uherského, stalo se v nově utvořených státech vzhledem ke své domovské příslušností cizinci.

Tyto poměry byly zkomplikovány ještě úpravou, nastalou mírovými smlouvami a na základě jich vydaného zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 236 Sb. z. a n., jichž ustanoveni odchylovala se podstatně od dosavadních a také do 28. října 1918 platných předpisů.

Státním úřadům politickým připadla úloha v nesčetných případech ať k žádosti stran, ať z povinnosti úřední určovati nabytí státního občanství ipso jure, rozhodovati o žádostech a odvoláních, týkajících se přiznání státního občanství a opcí, k rozhodování o otázkách domovského práva s tím souvisejících. K uvedenému ústavnímu zákonu přibylo pak na Těšínsku rozhodnutí konference velvyslanců, jehož provádění vyžádalo si neobyčejné práce. Shora zmíněnou změnou státoprávních poměrů vzrostl, jak řečeno, počet cizinců na území Československé republiky a tím vzrostl také počet žadatelů, domáhajících se udělení státního občanství československého. Kdežto v Rakousku a Uhersku bylo lze naturalisační žádost považovati za zjev celkem ojedinělý, možno uvésti, že u nás na př. v r. 1924 podáno bylo 6863, v r. 1925 pak 5442 naturalisačních žádostí. V poslední době vydán ústavní zákon ze dne 1. července 1926, č. 152 Sb. z. a n. o nároku na udělení státního občanství některým bývalým státním občanům uherským. Na základě tohoto zákona bude v nejbližší době velký počet žádostí, jež bude třeba včasně vyříditi, a lze počet těchto žádostí páčiti až na 30.000.

Bedlivá pozornost věnuje se rovněž záležitostem nadačním a fondovním (instanční rozhodování o požitcích nadačních, dozor nad správou nadačních jmění, zvláště spolupůsobení při správě nadačních statků, obstarávané po státním převratu ressortem ministerstva zemědělství) a s nimi souvisejícím záležitostem, týkajícím se přeměny jednotlivých nadací vzhledem k ustanovení zákona čís. 61/1918 Sb. z. a n., o zrušení šlechtictví, jakož i akcím, směřujícím k odvrácení kritické situace, v níž se nadace nacházejí v důsledku účasti jich jmění na válečných půjčkách a vzhledem k povinnosti placení dávky z majetku.

Úprava nadací, rozdělení fondů a majetku kolektivu ve smyslu ustanovení mírových smluv St. Germainské a Trianonské vedla k uzavření úmluvy dne 7. prosince 1925 s republikou Rakouskou.

Jednání o téže věci vedená svého času s delegáty maďarskými - tou dobou přerušená - slibují, že povedou pravděpodobně v dohledné době k cílí.

Za spolupůsobení zúčastněných kruhů provedená bylá jednání s vládou republiky Rakouské v příčině rozluky správních pomůcek bývalých úřadů rakouských, jež vedla k uzavření specielní úmluvy dne 18. května 1920.

Jednání o rozluce správních pomůcek Maďarskem jsou toho času v proudu.

S Rumunskem a Polskem rovněž byla již uzavřena úmluva o tomto předmětu.

Legalisace listin čsl. stát. příslušníků, zakročujících o desekvestraci za války zabaveného majetku v státech dohodových, vzhledem k národohospodářskému významu věci, byla prováděna se vším možným urychlením, stejně pak i provádění zákona o státním znaku a vlajce, zákona o zrušení šlechtictví, řádů a titulů a změny jmen.

V záležitostech zásobovacích podporovány byly snahy ministerstva pro zásobování lidu, směřující k zlevnění předmětů potřeby, a o jednak příkazy a pokyny danými politickým úřadům ve věcech zásobovacích, stíhání hospodářských přestupků a lichvy, a jednak prováděním předpisů trestních v nejvyšší stolici.

Ministerstvo vnitra spolupracovalo na osnově zákona o letectví ze dne 8. července 1925, čís. 172 Sb. z. a n., a spolupůsobí na chystané osnově nového zákona automobilního.

Rovněž spolupůsobilo na smlouvě s Polskem o otázkách právních a finančních, podepsané ve Varšavě dne 23. dubna 1925, pokud smlouva jedná o t. zv. plebiscitní amnestii, a vydalo zejména pokyny v příčině provedení článků 3.-10. této smlouvy.

S republikou rakouskou uzavřena dohoda o vzájemném přejímání vypovězených státních příslušníků a navrženo uzavření podobné dohody i s Rumunskem, královstvím SHS a republikou Polskou.

O ostatních činnostech ministerstva vnitra a úřadů podřízených bud sděleno ještě následující:

Po provedení vlastní organisace jakož i získání evidence soukromých pojišťovacích podniků, pod státním dozorem stojících, bylo koncesováno po převratu a za součinnosti ministerstva vnitra provedeno zařízení 21 pojišťoven akciových a 4 vzájemných, vedle četných menších spolků.

Mimo běžné úkoly státního dozoru (revise účtů, schvalování stanov, aneb pojistného, podmínek pojišťovacích atd.) byla ministerstvem vnitra učiněna zejména tato opatření:

Za účelem přizpůsobení specielním zákonným předpisům, týkajícím se pojišťoven a státního dozoru, změněným politickým a hospodářským poměrům bylo vypracováno vládní nařízení ze dne 10. června 1919, čís. 321 Sb. z. a n., vyhláška o skládání kaucí cizozemskými pojišťovnami, vládní nařízení o převodech obchodů cizích pojišťoven na doplácí (čís. 402/1920 Sb. z. a n.), vypracován rozsáhlý plán a návrh koncesování cizích pojišťoven. Při provádění těch ustanovení mírových smluv, která tytéž otázky rámcově řeší, zúčastnilo se ministerstvo vnitra jednání o téměř všech mezistátních úmluvách (Maďarsko, Německo, Italie, Francie, Rakousko, Jugoslavie, Polsko, Belgie). Za přímé součinnosti ministerstva vnitra byla řada cizích pojišťoven převedena na ústavy domácí, při čemž bylo pro zdejší pojištěnce zachráněno vyplácení nároků v československé měně nezkráceně, a to bez jakéhokoli honorování válečných půjček. Peněžní situace cizozemských pojišťoven, které v roce 1919 měly v našem státě pouze dluhy, byla podstatně zlepšena různými finančními jednáními, takže tyto ústavy vykazují nyní značné jmění, při čemž opět náš stát ani v jediném případě nebyl zatížen honorováním válečných půjček.

V dohodě s ostatními ministerstvy vypracováno vládní nařízení, jímž se dovolilo pojišťovnám vybírati ke smluvně stanoveným prémiím druhotní přirážky, sloužící k částečnému vyrovnání nepředvídaného zvýšení právních výloh (čís. 524/1920 Sb. z. a n. jehož působnost pak v roce 1924 byla zrušena vyhláškou), doplněk zastaralého pojišťovacího regulativu vládními nařízením čís. 505/1920 Sb. z. a n., čís. 238/1921 Sb. z. a n. připravována doplnění zákona o smlouvě pojišťovací vládními nařízeními čís. 102/1918 Sb. z. a n. a čís. 652/1919 Sb. z. a n.

Jako první krok k unifikaci zákonodárství, týkajícího se pojišťoven, vypracován zákon ze dne 15. února 1922, čís. 65, a vládní nařízení ze dne 19. října 1922, čís. 307 Sb. z. a n., unifikace soukromého práva pojistného provedena vydáním zákona ze dne 7. srpna 1925, čís. 202 Sb. z. a n., kterým se mění některá ustanovení uherského obchodního zákona o pojištění proti škodám a o životním pojištění. Zákonem tímto zavedena byla zejména právní jistota ohledně platnosti víceletých pojistných smluv na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a tím bylo pro budoucnost zabráněno neustálým převodům pojistných smluv od jedné pojišťovny k druhé a nepříjemnostem i útratám, které z toho pro pojištěnce vznikaly.

Aby bylo zabezpečeno nejlepší a nejslušnější nakládání všem stranám, zejména tuzemským pojištěncům cizích pojišťoven, bylo v r. 1925 v ministerstvu vnitra uzavřeno a dne 29. května 1925 podepsáno mezistátní ujednání o životních rakouských pojišťovnách ve smyslu čl. 215 mírové smlouvy St. Germainské, obdobná mezistátní úmluva s královstvím Italským ohledně životních pojišťoven italských sjednána a podepsána byla v ministerstvu vnitra dne 4. května 1926. Ku provedení dříve uzavřené a ratifikované úmluvy s královstvím Maďarským (čís. 228/1924 Sb. z. a n.) bylo po předchozí dohodě s maďarskými úřady vydáno vládní nařízení ze dne 25. června 1926, čís. 92 Sb. z. a n.

Všecky tyto úmluvy zabezpečují československým pojistníkům trvalou výplatu pojištěných kapitálů nezkráceně v domácí měně, a zatížení státu, odůvodněné mírovými smlouvám, jest při tom omezeno na míru co nejmenší.

Účelem státního dozoru, jejž vykonává ministerstvo vnitra, jest zabezpečení stálé splnitelnosti závazků pojišťovnami převzatých a ochrana zájmů pojištěnců, z toho, co bylo uvedeno, jest zřejmo, že přes to, že léta poválečná postavila státní dozor nad pojišťovnami před úkoly nebývale svízelné, často žádnými zákonnými předpisy nepředvídané, plnilo ministerstvo vnitra uvedený účel státního dozoru se stejným výsledkem, jako v dobách normálních.

V přítomné době vykonává ministerstvo vnitra 6ti úředníky dozor nad 93 pojišťovnami a asi 600 menšími pojišťovacími spolky.

Rovněž nad spořitelnami vykonávalo ministerstvo vnitra dozor, a to nejprve ve II. stolici dle spořitelního regulativu ze dne 27. září 1844, od r. 1920 pak vykonává dozor ten v I. stolici podle zákona ze dne 14. dubna 1920, čís. 302 Sb. z. a n. Za účelem prohloubení dozoru nad spořitelnami uveden byl vládním nařízením čís. 477/1920 Sb. z. a n. v život Svaz československých spořitelen se sídlem v Praze, jakožto obligatorní revisní orgán. Shora uvedeným zákonem z r. 1920 bylo spořitelnictví postaveno na základ, odpovídající požadavkům doby, což vyžadovalo také změnu dosavadních stanov. Za tím účelem vypracovalo ministerstvo vnitra stanovy vzorcové, podle nichž pak provedeno bylo schválení stanov jednotlivých spořitelen. Zákon o příročí u peněžních ústavů, čís. 240/1924 Sb. z. a n. stanoví, že příročí pro spořitelny nařizuje ministr vnitra. V mezích tuto vytčených vykonává ministerstvo vnitra toho času dozor nad 375 spořitelnami, spravujícími okrouhle 12 miliard Kč kladů. Zvláštní zřetel věnuje ministerstvo vnitra konsolidaci spořitelen, jež utrpěly ztráty držbou válečných půjček a z nichž 27 toho času má zavedeno příročí. Úprava poměrů těchto spořitelen bude i v další činnosti ministerstva vnitra tvořiti jeden z nejdůležitějších úkolů. Dále hodlá ministerstvo vnitra přikročiti k akci, kterou by celá řada malých spořitelen sloučila se se spořitelnami většími, a tak zajistila si svou životaschopnost, neboť vzhledem k režii, vyvolané nynějšími hospodářskými poměry, jen větší ústavy mohou zdárně působiti. Aby bezpečnost hospodářské správy již předem byla u všech spořitelen zajištěna, připravuje ministerstvo vnitra vydati pro jednotlivá odvětví - pokud ještě se tak nestalo - jednací řády.

Zvláštní pozornost věnovalo ministerstvo vnitra zřizování spořitelen na Slovensku, v kterémžto směru bude jeho úkolem i v budoucnosti dále intensivně pracovati. Národohospodářské poměry na Slovensku vyžadují četnějšího zakládání samostatných, spořitelen. Ač z počátku bylo dosti nesnadné vyvolati příslušný zájem místních činitelů pro tento druh lidového peněžnictví, přece účelnou propagací, která spočívala hlavně v zakládání filiálek spořitelen ze zemí historických, dosaženo bylo úspěchu do té míry, že nyní na Slovensku působí již 7 samostatných spořitelen, jedna spořitelna připravuje se k zahájení své činnosti.

Ministerstvo vnitra činně zúčastnilo se při vydání zákona nostrifikačního, dále vládního nařízení o zřizování společností s r. o. a společností akciových (komanditních na akcie) a o zakládání pobočných ústavů, dále zákona, jímž se rozšiřuje platnost zákona o společnostech s r. o. i na Slovensko a Podkarpatskou Rus a konečně zákona o společenstevním družstevnictví na Slovensku.

V dohodě se zúčastněnými ministerstvy povolilo ministerstvo vnitra dosud zřízená 678 nových akciových společností, dále bylo provedeno 1034 změn akciových společností připuštěno 82 cizozemských akciových společností k provozování obchodů v tuzemsku.

Vedle toho působí ministerstva vnitra značnou měrou při zápisech společností s r. o., dále při jednání o obchodních smlouvách s cizími státy a při provádění zákona nostrifikačního.

Značného rozsahu jest též činnost ministerstva vnitra a podřízených úřadů při vyšetřování škod, způsobených živelními pohromami a při povolování podpor nouzových a činnost ta doznala posléze zákonné úpravy zákonem ze dne 15. října 1925, č. 227 Sb. z. a n. a vlád. nařízením ze dne 22. prosince 1925, č. 266 Sb. z. a n.

Vzhledem k tomu, že -základy, podle nichž byl sestaven rozpočet pro rok 1927, jsou poněkud odchylny od základů rozpočtu na rok 1926, jest nutno, aby byl získán správný předpoklad pro srovnání výdajů ministerstva vnitra rozpočtu na rok 1927 s rozpočtem na rok 1926, z celkové sumy výdajů rozpočtu na rok 1926 preliminované částkou 568,7 mil. Kč,

vyloučiti titul 8. kapitoly 12, a 12.A. "Náklad na potřeby investiční" v částce 22,0 mil. Kč,

neboť náklad na investiční potřeby byl pro rok 1927 přenesen do rozpočtu ministerstva veřejných prací.

Proti rozpočtu na rok 1926 dlužno uvésti tato větší zvýšení resp. snížení rozpočtových položek:

Vzhledem k předpisu §u 30 zákona ze dne 15. října 1925, č. j. 221 Sb. z. a n., zařaďuje se nová potřeba na nemocenské pojištění státních zaměstnanců v částce 41 mil. Kč. Nově se zařaďuje úvěr v částce 38 mil. Kč na druhotní přídavky na Slovensku u politických a policejních úřadů, na něž v roce 1926 nebylo rozpočtově pamatováno v předpokladu, že budou zrušeny, což se však dosud nestalo. Na výměnu a doplnění výzbroje uniformované stráže bezpečnosti v Čechách, na Moravě a na Podkarpatské Rusi preliminuje se nová potřeba v částce 0,4 mil. Kč. U titulu 3. kapitoly 6. a 6.A. zařaďují se nové úvěry pro četnictva, a to: na opatření přilb v částce 0,8 mil. Kč vzhledem k tomu, že v roce 1927 má býti uskutečněno vybavení četnictva služební pokrývkou hlavy, jež úplné výzbroji dosud scházela, na opatření služebních svítilen v částce 0,1 mil. Kč pro usnadnění bezpečnostní služby za noci a na opatření služebních pistolí v částce 1,2 mil. Kč, ježto bezpečnostní poměry a osobní bezpečnost četnictva vyžadují, aby vyzbrojení pistolemi bylo provedeno ve větším měřítku než je tomu dosud.

Dosavadní úvěry zvyšují se v roce 1927 zejména u položek "Úřední a kancelářské potřeby" ústřední správy a politických úřadů o částku 0,4 mil. Kč vzhledem ku prokázané skutečné potřebě, "Provedení voleb do obcí" kapitoly 6. titul. 2., § 1 a kapitoly 6.A. titul 2. § 1 a částka 1,3 mil. Kč, ježto v roce 1927 budou se konati ve značné většině obcí obecní volby, "Ubytovací výlohy četnictva" kapitoly 6. a 6.A. titul 3. o částku 1,2 mil. Kč, ježto vzhledem ke změněným poměrům bylo nutno zvýšiti v Čechách, na Moravě a ve Slezsku příspěvky zemím za poskytnuté trvalé ubytování četnictva ze 14 haléřů na 30 haléřů pro hlavu a den a ze 252 Kč na 504 Kč ročně za každou kancelářskou místnost, na Slovensku pak zvýšiti úměrně ubytovací paušály a mimo to zvýšiti ještě náklad, potřebný k doplnění ložních potřeb na Slovensku, "Výlohy na první vystrojení četníků na zkoušku nově presentovaných" o částku 1,0 mil. Kč, čímž se pamatuje na náklad spojený s opatřením prvého výstroje četníků na zkoušku, jichž přijetí z důvodů bezpečnostních jeví se nutným vzhledem k tomu, že značný počet školených četníků normálním způsobem ubyl a průběhem soku ještě ubude, a ježto bude zapotřebí nahradí i předepsanými součástkami prozatímní předměty výstroje a výzbroje, které byly četníkům v době popřevratové vydávány, jež se staly během doby nepotřebitelnými, "Výzbroj - a střelectví" o částku 0,4 mil. Kč, v čemž jsou zahrnuty výdaje, jež vzejdou četnické správě doplňováním služebních svítilen suchými bateriemi elektrickými, "Jinaké věcné výlohy" a částku 0,3 mil. Kč, což se odůvodňuje nutným doplněním kancelářského zařízení některých četnických útvarů a "Rekonstrukce zbraní" o částku 0,6 mil. Kč, ježto osobní bezpečnost četníkova vyžaduje, aby byl vyzbrojen také sečnou zbraní, místo níž užívá dosud jen bodáku.

Naproti tomu byly sníženy o značnější částky úvěry zvláště u položek: "Volby do Národního shromáždění" o částku 9,3 mil. Kč vzhledem k tomu, že volby tyto byly provedeny již v r. 1925, "Zřízení státních policejních úřadů" o částku 3,8 mil. Kč, ježto služba bezpečnostní nebude sestátňována v té míře, jako v předešlých letech, "Tisk pro agendu jiných ministerstev" kapitoly 6. titul 2., § 1 o částku 02 mil. Kč, "Cestovné a diety" kapitoly 6. titul 2., § 1 mimořádné výdaje o částku 0,2 mil. Kč, "Služební výdaje" u policejních úřadů kapitoly 6. titul 2. § 2 o částku 0,5 mil. Kč, "Oděvné" u četnictva kapitoly 6. titul 3. o částku 0,4 mil. Kč a "Péče o válečné uprchlíky" kapitoly 6. titul 6. o 1,0 mil. Kč, kterážto poslední snížení byla provedena vzhledem ke skutečné potřebě a k výsledkům předešlých let.