Do působnosti ministerstva zemědělství
patří vedle ústřední správy
obor zemědělského vyučování
a výzkumnictví, péče o přímé
zvelebování hospodářství polního
a lesního udílením podpor na produkci
rostlinnou i živočišnou, na podporu a
rozvoj veřejnoprávních institucí zemědělských
rad, na zvelebování zemědělského
družstevnictví a výstavnictví,
v oboru lesní politiky na zalesňování
a ochranu celkového lesního hospodářství.
Dále svěřena jest tomuto ministerstvu péče
o vodohospodářské práce úpravní
a zabezpečovací proti pohromám živelním,
péče o regulace řek a meliorace půdy,
o chov koní a o zvěrolékařství.
K souboru těchto obsáhlých a národohospodářsky
velmi důležitých úkolů poznamenává
se k jednotlivým odvětvím této činnosti
obzvláště následující:
V souboru zemědělského vyučování
jest nyní vyšších zemědělských
škol v ČSR. dostatek a nepomýšlí
se zatím na zakládání nových
škol této kategorie. Vzhledem však k jejich dostatečné
návštěvě není třeba žádnou
rušiti. V nejbližší budoucnosti bude věnována
zvýšená pozornost doplňování
sítě nižších škol zemědělských
určených pro praktickou výchovu samostatných
zemědělců. Budovány budou především
nižší školy hospodyňské
jednoroční se dvěma samostatnými běhy,
aby bylo umožněno odborné vzdělání
i nejdrobnějším vrstvám zemědělským.
Všech zemědělských škol bylo po
převratu 161, ve školním roce 1925-1926 vzrostl
jich počet na 257, z nichž pouze hospodyňských
jest 48 škol.
Spojováním více škol v jedné
budově a pod jednou správou dociluje se úspornosti
a lepšího využití školního
zařízení. Počet školních
budov jest tedy menší než počet škol.
Nové budovy školní pro státní
zemědělské školy staví se toliko
v Opavě a Uherské Skalici. Pro Podkarpatskou Rus
se chystá novostavba hospodářských
škol v Mukačevě.
Pečuje se o důkladnější vybavení
školeních závodů (statků) organisovaných
tak, aby byly příkladem svému okolí.
O výrobu učebných pomůcek jest postaráno
zřízením státního ústavu
pro opatřování učebních pomůcek
zemědělským školám v Táboře.
V oboru zemědělského výzkumnictví
byly v roce 1926 vybaveny dosavadní ústavy a stanice
potřebnými přístroji, zařízeními
a jinými pomůckami a zřízeny další
stanice v Liblicích, v Jičíně a Deštnici.
Výzkumné ústavy a stanice jsou pomocnými
orgány ministerstva zemědělství při
provádění zvelebovacích akcí
a dozorčími orgány na plnění
zákonitých předpisů na ochranu a zvelebení
výroby zemědělské. Dosavadní
ústavy a stanice bude třeba dobudovati a zaříditi
jakož i doplniti stanicemi specielními zvláště
pícninářsko-pastvinářskými,
zelinářskými, révovými a matečními
školkami, pokusnými vinicemi a ovocnými arborety.
Úvěrů pro přímé zvelebování
hospodářství polního a lesního,
používá ministerstvo zemědělství
na zvelebovací akce ku zvýšení kvality
i kvantity zemědělské výroby rostlinné
v první řadě pro soběstačnost
ve výživě obyvatelstva a při vývozních
produktech pro zvětšení odbytu vývozních
produktů. Mimo to jsou uhrazovány z těchto
úvěrů výlohy spojené s vydržováním
státních pokusných vinic, státních
révových a ovocných školek, demonstračních
zahrad a stanic na zužitkování ovoce a zeleniny.
Na propagační používání
zušlechtěného osiva ku zvýšení
produkce pšenice byly poskytnuty v roce 1925 a 1926 prostředky
na zlevněný nákup skoro 10.000 q zušlechtěného
osiva, takže každoročně přes 2.000
zemědělců může si opatřiti
osvědčené odrůdy pšenice pro
výměru skoro 6.000 ha, a pokud se týče
zlepšení vývozu našich vývozních
produktů podporuje se zjednodušení sortimentu,
aby docíleno bylo nejen lepší kvality, nýbrž
i většího množství jednotného
zboží.
V bramborářství věnuje ministerstvo
zemědělství zvýšenou pozornost
rakovině bramborů, jejíž rozšíření
může ohroziti produkci bramborů a tím
podvázati nejen výživu lidu, nýbrž
i rozvětvený bramborářský průmysl.
Stará se tudíž o to, aby byly pěstovány
vzdorné odrůdy všude tam, kam byla již
rakovina ze zahraničí zavlečena a kde jest
nebezpečí, že by zavlečena býti
mohla.
Ve vinařství věnuje se péče
v prvé řadě zajištění
amerických révových podložek révokazu
vzdorujících, nutných k výrobě
štěpovaných amerických révových
sazenic, jakožto základu pro rekonstrukce vinic révokazem
zkažených a pro obnovy přestálých
vinic. K postupnému zamezení dovozu amerických
révových podložek založeny byly státní
matečné vinice, které již nyní
zajišťují sklizeň 3,000.000 kusů
amerických podložkových rév. Kromě
toho organisuje se, státní odborná vinařská
služba, která zabezpečuje provádění
veškerých akcí v zájmu vinařství.
V ostatních odvětvích zemědělské
výroby rostlinné pracuje se na zlepšení
produkce pícnin, aby zabezpečena byla výroba
živočišná, jakož i na zlepšení
výroby průmyslových plodin, aby zabezpečena
byla našim průmyslovým závodům
surovina.
V produkci živočišné jest snahou
ministerstva zemědělství docíliti
soběstačnosti. Dosud značný dovoz
masa a tuků způsobuje veliké pasivum, ač
stav dobytka dosáhl již předválečné
výše. Postupně pracuje, se na organisaci zásobování
velkých měst mlékem a na zřizování
vyrovnávacích mlékáren. Náklad
spojený s chlévní užitkovou kontrolou
přenášeti se bude postupně na chovatele.
Úpravou pastvin získají se značné
rozlohy užitečné plochy, které ležely
ladem, nebo skýtaly jen nepatrný užitek. V
oboru zpeněžování dobytka přistupuje
se ku prohlubování družstevních organisací
pro zpeněžování hospodářského
zvířectva a výrobků živočišných:
Ministerstvo zemědělství má zákonnou
povinnost vydržovati veřejnoprávní
instituce zemědělské t. j. zemědělskou
radu na Slovensku a ve Slezsku a podporovati ostatní zemědělské
rady.
V oboru péče o zemědělské družstevnictví
byla v roce 1925 a začátkem roku 1926 provedena,
resp. dokončena t. zv. akce sanační pro zemědělská
družstva dle zákona ze dne 9. října
1924 č. 237 Sb. z. a n. Provedením sanace jest dána
naděje, že bude u těchto družstev docíleno
hospodářské rovnováhy, úmyslem
ministerstva zemědělství jest pečovati
dále o rozvoj, prohloubení a zvelebení družstevní
organisace, ježto původní program byl následkem
nepředvídaného vývoje hospodářských
poměrů přerušen. Stav hospodářských
lihovarů při provádění
pozemkové reformy sdružstevněných
jest tak neutěšený, že jest třeba
téměř u všech provésti pronikavé
rekonstrukce stavební a strojní, jichž značný
náklad nemohl by býti družstvy bez vydatné
podpory státní uhražen.
V sociální politice zemědělské
třeba zmíniti se o osnově zákona o
zveřejnění krupobitního a dobytčího
pojištění, jež má býti
dobrovolné a bez monopolu. Dějí se přípravy,
aby nová úprava úrazového pojištění
dělnictva zemědělského vyhovovala
zvláštní povaze zemědělského
podnikání a aby jeho administrativa byla co nejlacinější.
V oboru zprostředkování práce
zemědělské úřady práce
na Slovensku úspěšně potírají
krisi vzniklou nadbytkem zemědělských pracovních
sil na Slovensku a v Podkarpatské Rusi umístěním
jich nejen v zemích historických, nýbrž
i v cizině.
Slibně vyvíjí se zemědělské
výstavnictví, jehož úroveň
se stále zvyšuje a výstavy ukazují nejen
vyspělost výroby zemědělské,
nýbrž i pomáhají navazovati důležité
styky s cizinou. V nejbližší době bude
nutno vyřešiti otázku rozšíření
pražského výstaviště a vybudování
výstaviště brněnského. Bude třeba
též povzbuditi výstavní činnost
na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
V roce 1925 postiženy byly jednotlivé kraje povodňovými
pohromami, které způsobily mnohamilionové
škody. Tím prokázána nutnost uskutečnění
nejdůležitějších prací
vodohospodářských. Na základě
zákona ze dne 15. října 1925 čís.
227 Sb. z. a n. mohly býti pojaty do programu ministerstva
zemědělství za účelem odčinění
povodňových škod jen nejdůležitější
práce úpravní a zabezpečovací
o maximálním nákladu 12,000.000 Kč.
Z rozsáhlejších vodních úprav
prováděných za podpory ministerstva zemědělství
dlužno uvésti regulaci Malé Lužnice o
stavebním nákladu 11,700.000 Kč, Blanice
o stavebním nákladu 20,000.000 Kč, dále
regulaci Cidliny, Klenice, Tiché Orlice, Malše, jakož
i regulaci Bečvy na Moravě, kteréžto
práce společně s pracemi zahrazovacími
jsou největším podnikem v oboru melioračních
regulací v celé republice:
Nejintensivnější činnost na poli vodohospodářských
staveb jeví se v oboru plošných meliorací.
Od převratu do konce roku 1925 provedeny byly meliorace
na ploše 50.428 ha. V témž období byly
ustaveny vodovody pro 15 obcí. Největším
prováděným vodovodním podnikem jest
vodovod skupiny kokořínské určený
pro zásobování vodou 43 obcí. Ze státních
prostředků na podporách pro uvedené
práce vyplaceno bylo po převratu do konce roku 1925
přes 156 mil. Kč.
Snahy po intensivnějším postupu v elektrisaci
zemědělství byly uskutečněny
vydáním zákona ze dne 1. července
1926 č. 139 Sb. z. a n. o finanční podpoře
elektrisace venkova. Zákon jest východiskem
ku soustavné elektrisaci všech krajů republiky,
kterou venkovské obce se povznesou, zdokonalí a
usnadní se zemědělská práce
a přivodí se decentralisace průmyslového
a živnostenského podnikání i domácká
práce v širokých vrstvách lidových,
Ministerstvo zemědělství bude věnovati
pozornost využití vodních sil k účelům
elektrisačním s plným zřetelem k potřebám
zemědělských meliorací a veřejným
potřebám obcí.
V oboru lesní politiky věnuje se obzvláštní
péče zalesňování. Lesní
školky počtem 62 dodávají dobrý
a levný zalesňovací materiál pro opětné
zalesnění vykácených lesních
ploch, pro obnovu porostů zničených mniškou
a jinými živelními kalamitami a pro zalesňování
pustých a ladem ležících pozemků.
Státem podporované zalesňovací přece
ve Vysokých Tatrách byly v letošním
roce dokončeny. Pilně pracuje se na zalesňování
okolí Velké Prahy a na zalesňování
v povodí Horní Vsetínské Bečvy,
na vysočině Českomoravské a v Pošumaví.
Lesy v republice, které zaujímají plochu
4,662.790 ha t. j. okrouhle jednu třetinu celkové
výměry státu, produkují ročně
přibližně 15,000.000 m3 dříví
v ceně asi 1 1/2 miliardy Kč.
Vývoz dříví z našeho státu
byl v letech 1920 až 1925 aktivní částkou
asi 8 miliard Kč.
Ministerstvo zemědělství má v úmyslu
zrušiti dosavadní omezení volného vývozu
dřeva povolovacím řízením a
dáti průběh volné konkurenci.
Různorodost lesního zákonodárství
v jednotlivých zemích republiky stěžuje
jednotné provádění státního
dohledu nad lesy a proto připravuje se unifikace všech
právních norem lesního zákonodárství.
Tak vypracován byl návrh zákona o prozatímní
ochraně lesů a předložen zákonodárným
sborům k projednání.
V péči o chov koní vyzvednouti sluší
práci ve státních ústavech pro chov
koná, kde byla provedena úsporná reorganisace
těchto ústavů. Centrální státní
hřebčinec v Tlumačově pro Moravu a
Slezsko spěje koncem roku k úplnému dobudování.
Do Tlumačova bude převeden dosavadní státní
hřebčinec z Hejčína, čímž
bude dokončena úplná centralisace. Státní
hřebčín Topolčánky byl rozšířen
novými objekty pro umístění plemeniva
a administrativní budovou a doplněn plemenným
materiálem v kmeni Nonius pro Slovensko důležitém.
V oboru zvěrolékařství svěřena
jest ministerstvu zemědělství vrchní
správa a dozor na provádění veterinární
policie.
| Na rok 1927 preliminují se celkové výdaje částkou | 204,6 mil. Kč. |
| V rozpočtu na rok 1926 byly preliminovány výdaje včetně nákladů na administrativní investice částkou | 226,7 mil. Kč. |
| Protože v rozpočtu pro rok 1927 byl náklad na potřeby investiční přenesen do rozpočtu veřejných prací dlužno, aby byl sjednán, rovnocenný základ pro srovnání výdajů, v roce 1927 s výdaji v rozpočtu na rok 1926 od celkové sumy výdajů v roce 1926 v částce | 226,7 mil. Kč, |
| odečísti náklad preliminovaný v roce 1926 na potřeby investiční částkou | 10,8 mil. Kč, |
| takže zbude pro srovnání částka | 215,9 mil. Kč |
| čímž se jeví potřena pro rok 1927 zařazená ve shora uvedené částce | 204,6 mil. Kč |
| proti roku 1926 nižší o | 11,3 mil. Kč. |
Diference této docíleno bylo snížením
osobních i věcných výdajů u
většiny titulů této kapitoly zejména
u věcných položek zemědělského
vyučování a výzkumnictví přes
to, že dle zákona ze dne 1. července 1926,
č. 139 Sb. z. á n., o finanční podpoře
elektrisace venkova bylo nutno pro rok 1927 do rozpočtu
ministerstva zemědělství nově zařaditi
potřebnou částku 10 mil. Kč a přes
to, že dle zákona ze dne 15. října 1925
č. 227 Sb. z. a n. o státní pomoci při
živelních pohromách 1925 bylo třeba
zvýšiti položku v tit. 3. § 3. "Odvodňování
a zavodňování" z 8 mil. Kč na
11 mil. Kč.
| Příjmy preliminují se v návrhu rozpočtu na r. 1927 částkou | 29,2 mil. Kč |
| kdežto na rok 1926 byly preliminovány částkou | 116,0 mil. Kč, |
| takže jeví se příjmy na rok 1927 menší o | 86,8 mil. Kč. |
| Protože však pro rok 1926 byl v tomto rozpočtu též vykazován přebytek "Státních lesů a statků", který pro rok 1927 se přenáší do "Všeobecné pokladní správy" jest nutno, aby získán byl správný základ pro srovnání příjmů obou let, od příjmu preliminovaného v roce 1926 částkou | 116,0 mil. Kč |
| odečísti přebytek podniku "Státní lesy a statky" částkou | 87,7 mil. Kč |
| takže zbývá příjem | 28,3 mil. Kč |
| tudíž proti prelimináři příjmu na rok 1927 v částce | 29,2 mil. Kč |
| pro rok 1927 vyšší příjem o | 0,9 mil. Kč. |
Zvýšení tohoto docíleno bylo hlavně
u příjmových položek v tit. 2. "Zemědělské
výučování a výzkumnictví"
a v tit. 5. "Zvěrolékařství".
Přídělová akce na zemědělské
půdě zabrané překročila již
svůj vrcholný bod a blíží se
ke svému závěrečnému období.
Dosavadní výsledky přídělu
definitivního na zemědělské půdě
podle jednotlivých let jeví se takto:
| 9.960 ha | ||||||
| 69.354 ha | ||||||
| 91,050 ha | ||||||
| 160.771 ha | ||||||
| 126.062 ha | ||||||
| bude dle dosavadních disposic přiděleno | 120.000 ha | |||||
Jestliže výměrů, která dle dosavadní
praxe §§ 3 a a 11 zákona záborového
a §u 20 zákona přídělového
byla a ještě bude propuštěna vlastníkům,
zabrané půdy ze záboru, odhadneme nejméně
na 316.000 ha půdy zemědělské (nehledě
na půdu těsní a j.), pak koncem roku 1926
zbude ještě ze zabrané zemědělské
půdy k zpracování asi 160.000 ha.
V rozpočtovém roce 1927 jest programem úřadu
přiděliti a zpracovati a této výměry
asi 122.000 ha, při čemž asi 40.000 ha z této
výměry budou činiti pastviny na Slovensku
a Podk. Rusi, které sice podle zákona záborového
vedeny jsou v půdě nezemědělské,
avšak fakticky jsou přidělovány a obhospodařovány
jako půda zemědělská. Při přídělu
zemědělské půdy, vedle běžného
doplňování drobných zemědělských
podniků na výměru soběstačnosti
aneb aspoň jí blízkou, provede Státní
pozemkový úřad, jako v letech předešlých
na přiměřené výměře
také kolonisaci, to jest tvoření nových
usedlostí zemědělských. V Čechách,
na Moravě a ve Slezsku bude pracováno na dokončení
a konsolidaci dosavadních započatých kolonisačních
staveb, na Slovensku a v Podkarp. Rusi projektuje se vedle zakončení
započatých prací založení a výstavba
dalších asi 720 usedlostí na ploše asi
11.000 ha. Při provádění drobného
přídělu v těchto zemích, kde
značně pociťován jest nedostatek pohotového
a levného úvěru držeb postního,
použije úřad ve větším rozsahu
než dosud rentového pachtu, předpokládaje,
že příslušná osnova zákona
o úvěrových opatřeních pro
tuto akci bude uzákoněna.
Pokud jde o zabranou půdu nezemědělskou,
zbude koncem roku 1926 ještě dle odhadu 2,139.000
ha této půdy v záboru, nebol provádění
reformy lesní bylo dosud podniknuto v rozsahu menším,
a to jen ve formě akce postátňovací.
V roce 1926 byly provedeny přípravné práce
pro reformu lesní v plném jejím rozsahu,
také se zřetelem na ostatní uchazeče,
v zákoně přídělovém
kvalifikované. V roce 1927 má Státní
pozemkový úřad úmysl převzíti
a přiděliti 120.000 ha půdy nezemědělské
(lesní, rybniční a j.). Celkem tedy bude
v roce 1927 převzato a přiděleno 242.000
ha zabrané půdy.
Zvýšená činnost bude věnována
knihovnímu provedení přídělu,
který jest nutným zakončením pozemkové
reformy a stabilisací nové struktury vlastnické.
K udržování melioračních podniků
na přidělené půdě bude v roce
1927 zřízeno na 200 vodních družstev
za evidence a dozoru Státního pozemkového
úřadu.
| Celkové výdaje této kapitoly na rok 1927 se preliminují částkou | 26,6 mil. Kč |
| tedy proti výdajům na rok 1926 preliminovaným částkou | 28,2 mil. Kč |
| méně o | 1,6 mil. Kč. |
Toto nížení výdajů nastalo dalším
prováděním úsporných opatření.
| Celkové příjmy na rok 1927 se preliminují částkou | 27,1 mil. Kč |
| tedy proti příjmům na roli 1926 preliminovaným | 28,2 mil. Kč |
| méně o | 1,1 mil. Kč. |
Snížení příjmů odpovídá
snížené režii úřadu, kterouž
tento zcela státní pokladně uhrazuje.
Poslední doba, zvláště také svými
událostmi na poli obchodně-politickém (stupňované
ochranářské tendence v řadě
evropských států, pokles latinských
valut a j.), zasáhla i do utváření
našich hospodářských, obchodních
a finančních poměrů. Jejich reflex
na soukromé podnikání vyžadoval si proto
intensivní práce a zvýšené bdělosti
zvláště v ministerstvu obchodu, které
proto stálo v nejživějším kontaktu
s praktickými podnikatelskými kruhy, sledovalo bedlivě
poměry všech jednotlivých oborů výrobních
a zkoumala přednesená přání
i výtky, snažíc se v každém jednotlivém
případě dojíti k řešení,
jež by odpovídalo obecným zájmům
hospodářským. Stálou péči
věnovalo ministerstvo obchodu jmenovitě technickému
výzbroji našeho průmyslu, při čemž
zvláštní zřetel jest brán k poměrům
na Slovensku i k podpoře domáckého průmyslu.
S pozorností sledovány proto otázky vědeckého
řízení práce a normalisace průmyslových
podniků. Podpory, které ministerstvo na tyto účely
věnuje, nejsou udělovány přímo,
nýbrž umožňuje jimi ministerstvo předně
zřizování institucí, které
se mají zabývati zvelebováním průmyslu
za účelem zvýšení kvality výrobků
a zvýšení jich odbytu v cizině. Vedle
toho podporuje veškeré akce, které mají
za účel osamostatniti náš průmysl,
pokud se týká odběru různých
surovin tak, aby při výrobo nemusil býti
odkázán na dovoz. V roce 1926 došlo z iniciativy
ministerstva obchodu lze zřízení "Pracovního
výboru pro povznesení průmyslu hračkářského".
Důležitou byla organisační činnost
ministerstva v oboru průmyslu jabloneckého, akce
k zajištění domácího písku
pro průmysl sklářský, snahy a soběstačnost
našeho průmyslu chemického a j. o praktickém
provádění nostrifikace průmyslových
podniků možno konstatovati, že akce chýlí
se ohledně rakouských podniků ke konci. Poradní
sbor pro otázky hospodářské přičleněný
k ministerstvu obchodu, zúčastnil se vydatnou měrou
řešení všech vyskytnuvších
se problémů.
Pokud jde o legislativní činnost, uvádí
se jen nejvýš obtížný problém
potírání výstřelků nekalé
soutěže, kde po tříleté téměř
přípravě vypracována byla nová
osnova zákona, jež v červnu 1926 byla předložena
poslanecké sněmovně k projednání.
Významnou měrou zúčastnilo se legislativní,oddělení
na sdělávání obchodních smluv
a ujednání o právní pomoci s cizími
státy, zasahujíc i jinak do všech osnov zákonů
a nařízená jiných ministerstev, pokud
šlo o to hájiti zájmy výroby. Toho času
připravuje ministerstvo obchodu osnovu zákona, o
výrobě a obchodu s lacinými specialitami
mimo lékárny.
Rozsáhlá a zvláště zodpovědná
činnost ministerstva byla v sboru obchodně-politickém,
jak ukazuje již tato stručná registrace. Koncem
roku 1925 uzavřena byla obchodní smlouva s Bulharskem
a celně-tarifní smlouva s Belgií, v roce
1926 smlouva s Albanií, s Rakouskem dvě dodatkové
smlouvy celně-tarifní, dále smloua s Velkou
Britanií a Irskem o vyclívání reklamních
tiskopisů. Obchodní smlouva s Rakouskem ze dne 4.
května 1921 doplněna byla třetí doplňkovou
smlouvou celně-tarifní ze dne 23. července
1926. Dále byla vedena jednání s Maďarskem
za čelem uzavření smlouvy celně-tarifní
a uzavřena provisorní dohoda ze dnes 6. srpna 1926.
Sjednány byly obchodní smlouvy s doložkou o
nejvyšších výhodách s Japonskem
a s Tureckem. Celně-tarifní smlouva s Polskem z
r. 1925 doplněna byla v důsledku poklesu polské
měny druhým, dodatkovým protokolem ze dne
21. dubna 1926 a smlouvou o úpravě dovozního
a vývozního řízení. Pokračována
byla v jednání o celně-tarifní smlouvu
s Německem a o revisi smlouvy s Francií a jedná
se o uzavření smlouvy na základě nejvyšších
výhod s Kanadou a Finskem.
V oboru autonomní úpravy cla bylo pracováno
na změně celního sazebníku a upraveny
vysvětlivky k němu, jakož i na provedení
zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb.
z. a n., jímž se mění zákon o
celním sazebníku (zemědělská
cla), vydána ustanovení o úpravě obchodních
styků s cizinou, provedeno snížení celní
sazby na síran amonný, vydáno vládní
nařízení o vyclívání
automobilů podle ceny, a dovozních listech na obilí
vedle řady jiných spatření tohoto
oboru. Další autonomní úpravy bude vyžadovati
přizpůsobení celního sazebníku
obchodním smlouvám, zvláště smluvním
sazbám celním.
Z úvěru pro podporování vývozu
podporovány byly instituce a akce, sloužící
k rozvoj i čsl. vývozu, jako zahraniční
obchodní komory, vývozní korporace, účast
na význačných mezinárodních
veletrzích a výstavách (Lipsko, Lyon, Milán,
- Barcelona, Záhřeb, Filadelfia) a j.
Československá celní rada spolupůsobila
v solní administrativě a při zušlechťovacím
řízení, jakož i při provádění
důležitého zákona ze dne 17. března
1925, č. 58 Sb. z. a n., jímž na základě
celních úlev pro stroje u nás nevyráběné
a z ciziny dovážené umožňuj se
tuzemské výrobě zmodernisování
výrobních zařízení. Je snaha
ministerstva obchodu, aby tento významný zákon,
terminovaný do konce roku 1926, byl prodloužen.
Činnost ministerstva v oboru opravy dovozu a vývozu
v roce 1926 je charakterisována přechodným
stavem mezi dřívější výhradně
autonomní úpravou zahraničního obchodu
a mezi postupně prováděnou jeho úpravou
smluvní. Zasahuje se tedy jenom tam, kde hospodářský
styk s cizinou není dosud smluvně upraven, resp.
kde nám mluvní závazky přímo
nebo nepřímo určitou kontrolu ukládají.
Dovoz a vývoz byl autonomně uvolněn (nehledě
k úpravám,smluvními) nejvyšší
možné míře, takže úplně
uspokojuje hospodářské požadavky. V
dovozu je autonomně volných 88 % položek celního
tarifu (v tom. 7 % částečně), ve vývozu
dokonce 96 % položek (v tom 6 % částečná).
Nyní je autonomně uvolňovací tendence
obmezena, projednávanými nebo připravovanými
obchodními smlouvami. Kromě několika akutních
případů bez smluvního podkladu byl
zvolňován dovoz jen v důsledku smluv, pak
namnoze i autonomně, poněvadž již samotná
smluvní volnost při dnes široce uplatňované
zásadě nejvyšších výhod
neliší se příliš od volnosti autonomní.
I do budoucna lze předpokládati, že nezmění-li
se předpoklady obchodně politické, bude postupováno
stejným způsobem, jak tomu bylo v roce minulém.
Není třeba zvláště uváděti,
že i v minulém období byla ministerstvem obchodu
věnována mimořádná péče
jedné z nejdůležitějších
našich hospodářských složek, t.
j. živnostmi a živnostenskému podnikání.
V oboru legislativním pracuje se o dovršení
unifikace živnostenského práva, ke které
byl dán základ vydáním živnostenského
řádu pro území Slovenska a Podkarpatskou
Rus a zákonem, kterým se upravuje territoriální
rozsah nabytých živnostenských oprávnění.
Za tím účelem byla, připravena osnova
zákona, který má zpraviti otázku platnosti,
resp. průkaznosti vysvědčení z odborných
škol při nastupování živnosti,
pokud tato vysvědčení nahrazují průkaz
způsobilosti v živnostech řemeslných.
Mimo to připravovalo ministerstvo osnovu zákona,
kterým má býti docílena jednotné
úpravy v živnosti hostinské a výčepnické
na území Slovenska a Podkarpatské Rusi, a
pokračuje, ve sbírání materiálu
pro revisi živnostenského řádu pro území
celého státu. Vypracována byla dále
osnova zákona o stavebních živnostech, která
se projednává s korporacemi zájemníků.
Předmětem meziministerského jednání
jest osnova zákona o stavbách, požívajících
výhod a osnova zákona, kterým se kompetence
k udělování stavebního povolení
živnostenských provozoven přenáší
na úřady živnostenské. Pokud jde o další
pracovní program, připravuje ministerstvo reformu
řízení při schvalování
živnostenských provozoven, ke kterémužto
účelu studuje se legislativní materiál
cizích států. Pomýšlí
se též na novou úpravu právních
poměrů elektráren, jež nebyly prohlášeny
za všeužitečné, a o úpravu jejich
právního vztahu k elektrárnám všeužitečným.
V oboru státní služby zvelebovací uvádí
se jen, že staví, se nová budova pro státní
ústav pro zvelebování živností
v Turč. Sv. Martině, jejíž hlavní
trakt má býti dokončen v prvé polovici
r. 1927. Při tom péče ministerstva obchodu
obrací se k tomu, aby též ústavy autonomní
byly řádně vybudovány a aby umožněno
bylo malému a střednímu výrobci, jak
jest hlavním úkolem služby živnostensko-zvelebovací,
aby se stal schopným soutěže s velkovýrobou.
S potěšením lze konstatovati, že o akci
tuto (kursy, přednášky, výstavy učňovských
prací, poskytování odborných porad,
podpora při mechanisaci dílen, péče
o živnostenský úvěr, podpora družstevnictví
a organisačních snah živnostenských,
výstavnictví a j.) jeví se u živnostnictva
stále rostoucí zájem, čímž
se vysvětluje pravidelný vzrůst agendy, s
touto akcí spojené. Úspěšnou
činnost věnovalo ministerstvo obchodu též
zdokonalení družstevního úvěrnictví
jak po strance organisační tak hospodářské
a jmenovitě na Slovensku podařilo se mu v té
příčině vyvolati zájem. Společenstevní
instruktorát, zřízený při ministerstvu
obchodu, účelně doplňuje systematickou
péči ministerstva obchodu o rozvoj našeho živnostenského
podnikání.
Od převratu vedeno jest také ministerstvo obchodu
snahou zabezpečiti příznivé podmínky
rozvoje cizineckého ruchu a turistiky. Podporuje proto
každou akci, mající na účel propagandu
Československé republiky v cizině. V roce
1926 byl také učiněn prvý průlom,
do dosavadních předpisů pasových a
celních, omezujících svobodu cestování,
konvencí turistickou, uzavřenou mezi republikou
Československou a Polskou.
Pokud jde o činnost v oboru patentním, charakterisuje
ji, jakož i její rozsah, těchto několik
dat: V roce 1925 bylo podáno 6325 patentových přihlášek,
z toho z Československé republiky 2558, z ostatní
Evropy 3380 a z jiných dílů světa
387. Koncem roku 1925 bylo 9980 platných patentů.
Do 1. ledna do 31. srpna 1926 bylo podáno 4322 patentových
přihlášek. Z toho z Československé
republiky 1737, z ostatní Evropy 2339 a z jiných
dílů světa 246. Dne 31. srpna 1926 bylo v
platností 10.165 patentů. Ochranných známek
bylo v době 8 měsíců 1926 přihlášeno
2512 a ochranných vzorků 3230.
| Pro rok 1927 preliminují se výdaje částkou | 34,1 mil. Kč, |
| tedy proti částce pro 1926 preliminované | 37,2 mil. Kč |
| méně o | 3,1 mil. Kč. |
| Vzhledem k tomu, že základy, podle nichž byl sestaven rozpočet pro rok 1927 jsou poněkud odchylný od základů rozpočtu pro rok 1926, jest nutno, aby byl získán správný předpoklad pro srovnání výdajů rozpočtů na rok 1927 a 1926, z celkové sumy výdajů rozpočtu na rok 1926 preliminované částkou | 37,2 mil. Kč, |
| vyloučiti titul 5. "Náklad na potřeby investiční" částkou | 4,0 mil. Kč, |
| neboť náklad na investiční potřeby byl pro rok 1927 přenesen do rozpočtu ministerstva veřejných prací. |
| Po vyloučení tohoto nákladu činí výdaje pro rok 1926 | 33,2 mil. Kč, |
| jsou tedy výdaje na rok 1927 preliminované částkou | 34,1 mil. Kč, |
| vyšší o | 0,9 mil. Kč. |
K odůvodnění této vyšší
potřeby, nepřihlíží-li se k menšímu
snížení některých položek,
dlužno zvláště uvésti:
Potřeba na "Odborné poradní sbory"
byla zvýšena o 0,1 mil. Kč následkem
vzestupu agendy jednotlivých poradních sborů
a pokud jde o státní radu živnostenskou, též
její novou organisací stanovenou vládním
nařízením č. 192/1925 Sb. z. a n.
a 33/1926 Sb. z. a n.
Úvěr na "Zvelebování průmyslu"
zvyšuje se o 0,3 mil. Kč vzhledem k nutnosti speciálních
akcí na podporu určitých výrobních
odvětví, resp. krajů hospodářsky
méně vyvinutých.
Snaha o udržení aktivity naší obchodní
bilance vyžaduje intensivnější podpory
všech zařízení na posílení
vývozu a proto nutno bylo zvýšiti potřebu
na "Zvelebování vývozu" o částku
0,2 mil. Kč.
Mimořádné věcné výdaje
na "Státní ústav pro zvelebování
živností v Turč. Sv. Martině" byly
zvýšeny o částku 0,4 mil. Kč,
protože hlavní trakt budovy pro tento ústav
bude dohotoven k nastěhování začátkem
roku 1927 a proto nutno počítati s potřebou
na všeobecné zařízení ústavu
a na zařízení laboratoří a
dílen.
Dále je nutno zvýšiti úvěr na
podporu úvěrně-hospodářských
a nákupních organisací živnostenských
a organisačních snah živnostenských
společenstev i snah odborových o částku
0,1 mil. Kč.
Potřeba na "Cizinecký, turistický a
lázeňský ruch" byla zvýšena
o 0,3 mil. Kč vzhledem k tomu, že snaha udržení
aktivity našeho vývozu vyžaduje též
intensivnější podpory zvláště
ruchu cizineckého a lázeňského.
| Příjmy preliminují se na rok 1927 částkou | 11,9 mil. Kč, |
| tedy proti částce na rok 1926 preliminované | 38,3 mil. Kč |
| méně o | 26,4 mil. Kč. |
Tento menší příjem odůvodňuje
se snížením očekávaného
výnosu poplatků za udělení a vystavení
dovozních a vývozních povolení a za
potvrzení dovozních a vývozních ohlášek
následkem likvidace povolovacího řízení
o částku 24,0 mil. Kč, snížením
příjmu "Nájemné z přístavišť
a skladišť a z jejich zařízení"
o částku 1,7 mil. Kč, vzhledem k sjednanému
provisoriu v otázce přístaviště
v Hamburku a snížením příjmu
ze splátek a úroků ze státních
zápůjček plavebním podnikům
o částku 0,4 mil. Kč vzhledem k skutečné
potřebě.

