Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Tento ústav zřízen byl vládním, nařízením čís. 291/1922 Sb. z. a n. a jest umístěn zatímně v obecní plynárně v Holešovicích. Účelem ústavu jest v prvé řadě prozkoumání uhelného bohatství republiky po stránce tepelné a chemické a soustavné studium, jak možno uhlí co nejvíce a nejhospodárněji využitkovati, a to jak získáním vedlejších produktů, tak i hospodárnějšími spalovacími pochody, za kterýmžto účelem studuje s intensivně otázka konstrukce topenišť. Ústav má dvě oddělení: chemické, kdež zkoumá se uhlí nízkotepelnou destilací i rozpouštěním, a tepelné, kdež studuje se hlavně spalovací pochody a otázka topenišť.

Posléze bylo by se zmíniti ještě o fondu pro sociální péči hornickou, ač jde při tom o prostředky mimorozpočtové, získané soukromou úmluvou s majiteli dolů. Tento fond vznikl z hornického zásobovacího fondu, do něhož plynuly příplatky k ceně uhlí vzniklé v době válečné za účelem, dotování t. zv. nákupen hornických. Fondy takto vzniklé byly v r. 1924 zlikvidovány a převedeny na stavební fond pro studování hornických osad při ministerstvu veř. prací, pro nějž se vybírá v revíru severočeském od srpna 1923 jako dobrovolný příspěvek majitelů dolů 5 haléřů z každého q uhlí, kterážto částka nezvyšuje ceny uhlí, ježto ji nesou majitelé dolů ze svého. Činnost fondu soustředila se v první řadě na otázky řešení bytové nouze horníků, jež byla právě nejpalčivější. Na tuto agendu zřízeno bylo při ministerstvu veřejných prací zvláštní oddělení pro sociální péči hornickou, jež studovalo poměry zahraniční a po nabytých zkušenostech budovalo z prostředků fondu hornické kolonie, vyhovující jak požadavkům esthetickým, tak i hygienickým a kulturním.

Z prostředků Fondu pro sociální péči hornickou byly doposud vystaveny a osídleny tylo hornické osady:

Bylo tudíž v 16 osadách se 481 domky umístěno dosud 910 nájemníků se 4299 osobami.

Ve stavbě jsou ještě tyto osady: Zbuch s 10 domky, Rtyně s 18 domky, Košťany s 24 domky, Břežánky s 18 domky, Dolní Jiřetín s 22 domky, Trnovany s 23 domky, Ervěnice s 30 domky. V těchto osadách bude možno umístiti 343 nájemníků s asi 1400 osobami. Projektuje se dále hornická osada v Bílině, pro níž byl zakoupen stavební pozemek, a chystají se další, osady v Souši, Oseku a v Chomutově.

Bytová nouze u horníků severočeském revíru jest ovšem tak veliká, že vybudováním těchto osad bylo odpomoženo této nouzi pouze v případech nejkřiklavějších, zejména byl vzat zřetel na uchazeče, kteří bydleli doposud v podnájmu v jedné místnosti s několika rodinami.

Vedle stavby hornických kolonií pečuje oddělení pro sociální péči hornickou i o jiné sociální a kulturní potřeby hornické, zřídilo na př. na Plzeňsku ozdravovnu nákladem 1,000.000 Kč, zakoupilo a upravila rašelinné a vodoléčebné lázně v Bohdanči nákladem 3,500.000 Kč, zřizuje feriální kolonie pro děti, vystavělo hornický spolkový dům v Mostě nákladem 13,000.000 Kč, hornický spolkový dům s lázněmi ve Falknově nákladem 11,000.000 Kč a chystá další podobné akce, kterými vykonán bude kus záslužné sociální práce mezi vrstvami nejpotřebnějších.

Zmenšená potřeba odůvodňuje se hlavně tím, že ačkoliv některé potřeby, zejména náklady na silnice a mosty o 15,8 mil. Kč stouply, přece toto stoupnutí bylo vyváženo značným snížením potřeby na stavby budov a koupě realit, záležitosti ústřední a společný úvěr a výdaje ministerstva veřejných prací o 11,5 mil. Kč, snížením výdajů hlavně u technického zkušebnictva výzkumnictví o 2,5 mil. Kč, u vzduchoplavby o 2,6 mil. Kč, u elektrisace státu o 9,1 mil. Kč (stavby vodních elektráren), vesměs z důvodů úsporných, dále vykazují sníženou potřebu státní služba stavební o 1,9 mil. Kč, jelikož delimitační komise končí svou činnost, mimořádné vodní stavby o 13,8 mil. Kč, ředitelství vodních cest při pracích stavebních o 3,1 mil. Kč, plavebnictví o 1,2 mil. Kč hlavně při výdajích na říční loďstvo a správa státních budov o 1,7 mil. Kč hlavně při mimořádných opravách, a to vesměs opět z důvodů úsporných.

Vyloučí-li se přebytek státních báňských a hutnických závodů z rozpočtu pro rok 1926, zbude pro srovnání příjem v částce 43,2 mil. Kč, tak že se jeví příjem pro r. 1927 větší o 5,1 mil. Kč, kteréžto zvýšení odůvodňuje se hlavně větším výnosem na cejchovném o 2,2 mil. Kč a na nájemném z nově postavených, obytných domů o 2,4 mil. Kč.

Zvláště dlužno u této kapitoly pojednati o titulu 5. "Stavby budov a koupě realit pro potřeby civilní státní správy", do něhož byly pro rok 1927 přeneseny úvěry všech resortů, které pro 1926 byly preliminovány u jednotlivých resortních kapitol pod zvláštními tituly jako náklady na investiční potřeby. Rozdíly mezi prelimináři obou let v tomto oboru státní správy jsou zřejmy z následujícího výkazu:

Pro Státní pozemkový úřad je pro 1927 zařaděn úvěr 0,2 mil. Kč, kdežto pro 1926 nebyl žádný požadavek, jest tedy celkový úvěr pro 1927 menší o 56,8 mil. Kč.

Náklady na investiční potřeby ministerstva národní obrany pro rok 1926 částkou 60 mil. Kč preliminované se zde pro srovnání nevykazují, protože pro rok 1927 nejsou do rozpočtu zvláště zařaděny, nýbrž mají býti uhrazeny z fondy pro věcné potřeby Národní obrany, který jest preliminován ve všeobecné pokladní správě.

Vykázaného tak značného snížení o 56,8 mil. Kč bylo možno docíliti jen tím, že preliminuje se pro 1927 potřeba pauze na stavby již započaté, a jen na takové nové stavby, jichž zahájení v zájmu celostátním jest naprosto již neodkladné, jakož i tím, že investiční náklady, spojené s prováděním větších a nákladnějších akcí stavebních rozvrhují se na více správních období. Postup tento jest z důvodů úsporných v důsledku nynější situace státních financí bezpodmínečně nutným.

Ministerstvo pošt a telegrafů obstarává jednak agendu výsostní, jednak vykonává správu československé pošty, o níž bude ve skupině státních podniků podrobně pojednáno.

Toto zvýšení potřeby má důvod zejména v preliminování o 1,6 mil. Kč většího výdaje v důsledku úpravy požitkového systému.

Toto snížení celkových příjmů jest důsledkem nového seskupení státního rozpočtu pro rok 1927, podle kterého přebytek čsl. pošty za rok 1927 v částce 189,8 mil. Kč není zařazen do příjmů rozpočtu ministerstva pošt a telegrafů, nýbrž jest určen k úhradě investiční potřeby čsl. pošty.

Na příjmech administrativních preliminuje se proti roku 1926 více o 5,9 mil. Kč, ježto celou potřebu ústřední správy (ministerstva), pokud není kryta vlastními příjmy, hradí čsl. pošta.

Ministerstvo železnic jest orgánem obstarávajícím jednak státní správu železniční, jednak správu státních drah.

Jako orgán státní správy železniční řídí se stanoviska státní výsosti veškeré železnice v Československé republice a dozírá na tyto i řídí veškeré státní železniční stavby.

Jako orgán správy státních drah vykonává vrchní vedení podniku čsl. státních drah, o němž bude ve skupině státních podniků podobně pojednáno.

Snížení příjmů nastalo vzhledem k tomu, že provozní přebytek čsl. státních druh za rok 1927 v částce 135,3 mil. Kč v důsledku nového seskupení státního rozpočtu pro roli 1927 v rozpočtu ministerstva železnic se neobjevuje, nýbrž slouží k částečné úhradě investiční potřeby čsl. státních drah.

Příjmy připadající na administrativu v roce 1927 doznávají proti roku 1926 zvýšení o 7,9 mil. Kč, ježto čsl. státní dráhy uhradí celý, jinými příjmy nekrytý náklad ústřední správy (ministerstva).

Do oboru působnosti ministerstva sociální péče spadaje dosud tyto agendy:

Sociální péče o mládež a osoby tělesně neb duševně úchylné, součinnost v péči chudinské, vystěhovalectví a repatriace, péče bytová a stavební, všeobecná sociální politika, péče o nezaměstnané, zprostředkování práce, živnostenská inspekce, sociální pojištění, péče o válečné poškozence a péče o výrobní a pracovní družstva dělnická a invalidní.

K osvětlení činnosti ministerstva sociální péče v období let 1924/1925 a k programu pro dohlednou budoucnost bylo by uvésti toto:

V oboru sociální péče o mládež došlo k jednotné a účelné organisaci péče dobrovolné. Dosavadní okresní komise pro péči o mládež a sirotčí spolky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přeměnily se ve sdružení "Okresní péče o mládež" a staly se ústředími všech korporací a zařízení sociální péče o mládež v okresích. Okresní organisace jsou sdruženy v ústředích zemských. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusí byla zatím dobrovolná péče o mládež soustředěna při zemských divisích a místních spolcích Čsl. Červeného Kříže. Na Podkarpatské Rusi byl založen zemský poradní sbor pro péči o mládež v Mukačevu, který má za úkol sdružovati organisace soukromé péče o mládež a činitele veřejné, zvláště i státní péči o mládež.

Z podnětu ministerstva sociální péče došlo k založení některých ústředí pro specielní obory sociální péče, zejména ústředí prázdninové péče a Čsl. ústředí péče o slepé.

Na subvencích vydalo.ministerstvo sociální péče v letech 1919-1924 53,730.282 Kč. Značnými státními podporami bylo umožněno vybudování nových ústavů, a to 13 domů sociální péče, 46 dětských domovů, 16 ústavů pro mládež a osoby tělesně, duševně, neb mravně vadné, 8 různých ústavů a zařízení jiného druhu a několika set poraden pro matky a kojence.

Na podkladě zákona č. 256/1921 Sb. z. a n. bude v nejbližší době upraven nařízením dozor na děti v cizí péči a děti nemanželské, čímž bude umožněn velmi účinný veřejný dohled na tyto děti. Dozoru bude podléhati podle přibližného odhadu asi 80.000 dětí.

Kromě toho dojde pravděpodobně v dohledné době i k realisaci osnovy zákona o ochranné, výchově, jímž má býti umožněn veřejný zákrok bud výchovou v ústavu neb ve vhodné rodině, po případě i účinným dozorem nad mladistvými ponechanými v dosavadním prostředí, aby se zamezilo jejich hrozícímu zpustnutí, po případě, aby se pracovalo k jejich nápravě.

V programu péče o mládež jsou i další pronikavější zákonné sociální reformy, jichž realisace souvisí však s aktivováním župního zřízení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Při provádění vystěhovaleckého zákona (zákon č. 71/1922 Sb. z. a n.) a. vládní nařízení č. 170/1922 Sb. z. a n. bylo nutno bráti zřetel na vystěhovalectví do Spojených států severoamerických, ježto tam má namířeno největší proud našich vystěhovalců, organisace vystěhovalectví do U. S. A. byla přizpůsobena novému immigračnímu zákonu americkému, který vešel v platnost 1. červencem 1924. Zvláštní pozornost a péče, byla v poslední době věnována vystěhovalectví do Argentiny a Kanady, kam po omezení kvoty do U. S. A. se obrací větší proud vystěhovalců.

O stavu vystěhovalectví z československé republiky v letech 1924 a 1925 (prvé pololetí) svědčí tato data:

Ministerstvo sociální péče navázalo v zajmu vystěhovalců styky se sociálními organisacemi domácími i zahraničními, jež jsou činnými v oboru vystěhovalectví (čsl. Červený Kříž, YWCA, YMCA, Masarykova Akademie Práce, International Migraton Service Londýn a Ženeva, American Institute for the Care and Education of Immigrants, National Catholic Welfare Conference Bureau of Immigration, Bureau International du Travail Ženeva.

Koncesi k dopravě vystěhovalců obdrželo 15 cizozemských lodních společností, jež provádějí vystěhovalecké obchody na podkladě volné konkurence a jsou povinny složiti jistotu podnikatelovu a zmocněncovu jako záruku.

Pro příště bude hlavně nutno dbáti o řádnou informaci československých vystěhovalců, organisací a regulaci jich odchodu, ochranu během dopravy a v přistěhovalecké zemi a podporu při jich návratu a usídlení ve vlasti.

Státní repatriace, t. j. umožnění návratu do vlasti vystěhovalcům na účet státu, byla již definitivně skončena. Od 1. července 1924 nemůže býti žádný československý příslušník repatriován na účet státu. Jen v případech zcela mimořádných může mu československý zastupitelský úřad uděliti na účet ministerstva sociální péče přiměřenou nouzovou podporu k umožnění návratu do vlasti.

Dokud hospodářské poměry se neustálily, byla dávána přednost krátkodobé úpravě bytových a stavebních poměrů. Zákony o bytové péči, obmezené co do své účinnosti pouze na dobu jednoho roku, mohly se co nejúžeji přizpůsobiti současným skutečným poměrům měnícím se zvlášť ve stavebnictví rok od roku. Ani krátkodobé zákonné osnovy o bytové péči neztrácely však s očí konečný cíl státní bytové politiky, jímž jest přivoditi na stavebním trhu takové poměry, aby bylo umožněno soukromé podnikání bez mimořádné finanční podpory z veřejných prostředků a odstraniti na bytovém trhu všechno ob,mezování smluvní volností pronajímatelovy a nájemníkovy. Tento cíl jest ovšem dosažitelný teprve po ustálení měny, a to podle dlouhodobého programatického plánu. Zákon č. 481925 Sb. z. a n. o ochraně nájemníků byl již vydán s účinností tříletou a obsahuje další, byt jen ponenáhlé zúžování ochrany nájemníků.

O mimořádných opatřeních bytové péče platí zákon, č. 325/1922 Sb. z. a n., ve znění novely č. 87/1923 Sb. z. a n., posledně prodloužený do 31. prosince 1926 zákonem čís. 296/1924 Sb. z. a n. Obnovení jeho na rok 1927 se připravuje.

Štěstí zákony o stavebním ruchu vydanými v letech 1919-1924, byla vybudována státní podpora staveb obytných domů v těchto letech podniknutých. Podle těchto zákonů poskytuje stát jednak záruku za hypotekární zápůjčky, zajištěné na podporovaných stavbách, z nichž sám platí annuity, jednak příspěvek na zúročení a úmor stavebního nákladu po dobu 25 let. Výjimečně byly poskytnuty také přímé zápůjčky nebo podpory jednou pro vždy.

K vydání chystaného nového zákona o stavebním ruchu nedošli, stavební ruch omezoval se tudíž na dokončení bytových staveb podporovaných podle zákona č. 58/1924 Sb. z. a n.

Do konce září 1925 byla udělena podpora celkem na 3356 nájemních domů a na 21.631 rodinných domků, úhrnem tudíž na 24.987 domů. Všech 24.987 domů obsahuje 55.930 bytů, 1592 malých provozoven a 1.200 obchodních a jiných místností. Z toho jest v nájemních domech (3356) 31.490 bytů, 645 malých provozoven a 986 obchodních a jiných místností, v rodinných domcích (21.631) 24.440 bytů, 947 malých provozoven a 214 obchodních a jiných místností. U 1242 rodinných domků drobných zemědělců byla mimo to udělena podpora na vystavění hospodářských budov jako stodol, stájí a pod. Souhrn všech místností v domech činí 164.476, z čehož připadá na nájemní domy 83.762 a na rodinné domky 80.714.

Ku podpoře stavebního ruchu jest mimo to určen výnos státní losové výpůjčky, povolené zákonem o stavebním ruchu č. 100/1921 Sb. z. a n.

Zákonem č. 98/1919 Sb. z. a n., byl zřízen Státní bytový fond, který se dotuje každoroční rozpočtovou položkou 2,000.000 Kč až dosáhne výše 25,000.000 Kč. Státní bytový fond nastoupil na místo bývalého rakouského státního bytového fondu pro péči o malé byty, jehož práva a závazky převzal.

Státní bytový fond může poskytovati záruky za druhořadé hypotekární zápůjčky na stavby obecně prospěšných stavebních sdružení, obcí a jiných veřejnoprávních korporací.

Další vybudování státního bytového fondu jest nejbližším úkolem státní bytové péče, a to tím naléhavějším, že od roku 1924 nebyl již vydán další zákon o stavebním ruchu. Jde o to, aby působnost fondu byla rozšířena i na stavby soukromé, a mimo to, aby fond byl vydatně dotován a tak zorganisován, aby jim byl zabezpečen rozvoj stavebního ruchu v celém státě v míře nutné ke zdolání bytové krise.

Tento cíl sleduje vládní návrh zákona o stavebním příspěvku, ochraně nájemníků a stavebním ruchu (bytového zákona).

Tato osnova upravuje státní podporu stavebního ruchu v souvislosti s ochranou nájemníků tak, že zavádí na přechodnou dobu stavební příspěvek, vybíraný z bytů ve starých domech ve prospěch státního bytového fondu.

Po vyrovnání nájemného mezi domy starými a novými mohla by se státní podpora staveb omeziti na pouhou záruku za hypotekární zápůjčky a na poskytnutí výhod daňových.

Hospodářské poměry československé republiky nedovolily do konce března 1925, aby bylo přikročeno k podpoře nezaměstnaných podle t. v. gentského systemu (zákon č 267/1921 Sb. z. a n.). Až do té doby řídila se péče o nezaměstnané zákonem č. 322/1921 Sb. z. a n., který byl naposledy prodloužen do konce března 1925 zákonem č. 139/1924 Sb. z. a n. Podle těchto zákonných předpisů bylo na podporách v nezaměstnanosti vyplaceno v roce 1924 143,227.367,48 Kč,

od 1. ledna do 31. března 1925 35,536.389,15 Kč.

Od 1. dubna 1925 jest v platnosti gentský systém, podle něhož bylo vyplaceno v době od 1. dubna do 31. prosince 1925 na státním příspěvku z pokladny státní 3,814.015,64. Přibližně stejná částka byla vyplacena odborovými organisacemi z jich vlastních prostředků.

Počet osob, podporovaných prostřednictvím odborových organisací (podle gentského systému) činil v roce 1925 (stav posledního týdne v měsíci):

Zprostředkování práce v Československé republice nemá jednotného zákonného podkladu. V Čechách jest upraveno Zemským zákonem č. 57/1903 z. z. a spočívá na autonomii okresní a zemské. Zprostředkování práce na Moravě a ve Slezsku spočívá na nařízení č. 509/1917 ř. z. Střediskem činnosti zprostředkovací jest pro Moravu Zemský úřad práce v Brně, pro Slezsko v Opavě. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jsou orgány zprostředkování práce Zemský úřad práce pro Slovensko v Bratislavě a státní zprostředkovatelna práce v Užhorodě. Jim podléhají zprostředkovatelny práce pro průmyslové dělnictva, zřízené v nejdůležitějších místech na podkladě zákonného článku XVI. z r. 1916. Vedle zprostředkovatelen práce pro dělnictvo, činné v průmyslu, obchodu a hornictví, existují na Slovensku zvláštní zprostředkovatelny pro sezonní dělnictvo zemědělské, které každoročně odchází ve velkém počtu na polní práce nejen do tuzemska, nýbrž i do ciziny.

Zprostředkování práce do ciziny jest svěřeno Zemskému ústřednímu úřadu práce v Praze. Tento úřad organisuje transporty dělníků do ciziny po předchozím sjednání pracovních smluv, schválených ministerstvem sociální péče. Dělnictvo, které se přihlásilo na práci do ciziny v roce 1925, náleželo hlavně kovopracovníkům, horníkům, dělníkům cukrovarnickým a zemědělským. Najímání dělnictva do ciziny povoluje se toliko v těch případech, kde nelze očekávati, že by odchodem dělnictva byly poškozeny domácí národohospodářské zájmy.

Dosavadní roztříštěnosti předpisů upravujících zprostředkování práce v jednotlivých územích Československé republiky má býti čeleno v budoucnu zákonem.

K provádění zákona o domácké práci (č. 29/1920 Sb. z. a n.) zřízeno 5 ústředních komisí pro tato výrobní odvětví: oděvnictví, obuvnictví, textilnictví a perleťářství, 24 obvodních komisí a to: 8 pro oděvnictví, 6 pro obuvnictví, 8 pro textilnictví, 1 pro perleťářství a 1 pro košikářství.

Závodní výbory (zákon č. 330/1921 Sb. z. a n.) působí v každém samostatném výdělečně činném závodě (mimo podniky hornické), v němž jest trvale (celoročně) zaměstnána aspoň 30 zaměstnanců a jenž trvá aspoň půl roku od zahájení výroby. Počet závodních výborů (pokud zjištěno) byl v roce 1925: v Čechách 1450, na Moravě 213, ve Slezsku 104, na Slovensku 54, v Podkarpatské Rusí 2, celkem 1823. Ve skutečnosti jest jich asi přes 2000.

V podnicích hornických slouží ochraně zaměstnanců závodní a revírní rady (zákon č. 144/1920 Sb. z. a n.), jež náleží však do resortu ministerstva veřejných prací.

O úřední činnosti živnostenských inspektorů podává ministerstvo sociální péče každoročně zvláštní obsáhlou zprávu.

Živnostenská inspekce jist instituce státního dozoru nad zachováváním zákonů a příslušných předpisů ve všech oborech ochrany živnostenského dělnictva učebně práce dětské a domácké, vedle této hlavní své činnosti vykonává celou řadu úkonů souvisejících se záležitostmi živnostenské a průmyslové výroby a s řešením hospodářských a sociálních otázek dělnických Znalost jednak veškerých závodních a výrobních poměrů, zejména též po stránce technické, jednak hospodářských poměrů ve výrobě zúčastněných činitelů, zvláště sociálních poměrů dělnických, legitimuje plně orgány této instituce k řečeným úkolům a určuje i pro budoucnost její význam a další působnost.

V obor u hlavní své činnosti, t. j. technické ochrany života a zdraví živnostenského dělnictva, zůstává předním programem instituce sledování všech nových vymožeností na poli ochranné techniky a živnostenské hygieny a příprava návrhů na vydávání dalších nových ochranných předpisů, resp. doplňování předpisů již:platných s ohledem na nové i měnící se výrobní methody a technický pokrok.