Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Nemocenské pojištění prováděly do 30. června 1926 nemocenské pokladny okresní, zemědělské, společenstevní, gremiální, spolkové, zapsané pomocné a závodní, úhrnem bylo všech druhů pokladen v celé republice ke konci roku 1925 asi 500. Všechny tyto pokladny jsou sdruženy ve svazy, jichž bylo ke konci roku 1925 5, při čemž Zemská úřadovna pro dělnické pojištění v Bratislavě funguje jakožto svaz nemocenských pokladen na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Dnem 1. července 1926 nabyl účinnosti zákon č. 221/ 1924 Sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a staří. Pojištění nemocenské provádějí nemocenské pojišťovny: okresní, zemědělské, závodní, společenstevní (gremiální), spolkové a zapsané pomocné; pojištění invalidní a starobní provádí Ústřední sociální pojišťovna.

Ministerstvo sociální péče provádí dozor nad Ústřední sociální pojišťovnou, která opět vede dozor nad nemocenskými pojišťovnami, jeví se tedy dozor ministerstva sociální péče na pojištění nemocenské pouze způsobem nepřímým. V ohledu finančním není ministerstva sociální péče vůbec na otázce pojištění tohoto súčastněno, právě z té příčiny, že přímý dozor a tedy i event. revise nemocenského pojištění provádí Ústřední sociální pojišťovna.

Zákon č.221/1925 Sb. z. a n. o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců nabyl účinností dnem 1. května 1926 v části organisační, dnem 1. srpna 1926 v částí dávkové, tím vznikl nový obor působnosti ministerstva sociální péče v ohledu dozoru nad tímto pojišťováním.

Pokud jde a administrativu ve věcech nemocenského pojištění, byla sice odňata přímá dozorčí i organisační působnost ministerstvu sociální péče, přeneseny byvše na Ústřední sociální pojišťovnu. Než ve věcech rozhodování ponechána i nadále působnost státní správě, takže správní judikatura ve věcech nemocenského pojištění nedojde zmenšení, ba naopak lze souditi, že za praxe nového zákona dojde ještě značného zvýšení.

Zákon č. 148/1925 Sb. z.a n. o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří nenabyl dosud účinnosti.

Úrazové pojištění provádějí Úrazové pojišťovny dělnické pro Čechy v Praze a pro Moravu a Slezsko v Brně, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi Zemská úřadovna pro dělnické pojišťování v Bratislavě. Ministerstvo sociální péče na ně dozírá po stránce organisační, správní i hospodářské, rozhoduje v poslední instanci ve sporech o pojistnou povinnost a zařazení podniků, jakož i ve sporech příspěvkových.

Po stránce hospodářské snaží se podle možnosti v zájmu zlevnění výroby snižovati správní náklady úrazového pojištění a podporou i propagací zábrany úrazové obmeziti nebezpečí podnikových úrazů.

V dohodě se zúčastněnými ministerstvy dozírá též na úrazové zaopatření zaměstnanců podniků, které byly podle § 4. úrazového zákona pojistné povinnosti sproštěny.

Hledí též zlepšiti osud starých důchodců, jejichž důchody bylý vyměřeny na základě nízké předválečné mzdy zatím aspoň zavedením drahotních příplatků a dbá, aby našim příslušníkům dostalo se potřebné ochrany proti cizozemským nositelům pojištění, pokud odpírají výplatu důchodů.

V zájmu zjednodušení celé agendy úrazového pojištění připravuje se jednotná jeho úprava pro celé území republiky za současné jeho reformy, aby vyhovovalo moderním požadavkům. Zejména zamýšlí se nově upraviti rozsah pojištění, účast podniků na nákladech pojištění a některá dávková ustanovení.

Pensijní pojištění provádí Všeobecný pensijní ústav se 6 zemskými úřadovnami a 42 náhradími ústavy.

Stát zasahuje ze svých prostředků jen pokud změnou státoprávních poměrů jsou ohroženy nároky pojištěnců, resp. důchodců, tím, že platí zálohou důchody pojištěnců, za něž dosud nebyla z náhradního ústavu za dobu před převratem převedena premiová reserva na Všeobecný pensijní ústav, takže tam nenabyli ještě potřebné doby čekací (§ 2. pol. 3.). Dále přispívá stát na Hlučínsku na pojištění převzaté z říšskoněmeckého dělnického pojištění (§ 2. pol. 4.).

Pensijní pojištění soukromých zaměstnanců stojí právě před důkladnou reformou od základu, neboť zvláštní odbornou komisí jest již vypracována novelisace pensijního zákona s tendencí, aby pensijní základna byla podstatně zvýšena, a dále má býti vybudováno také zvláštní pojištění těchto soukromých zaměstnanců proti nemoci, čímž by soukromí zaměstnanci byli svým samostatným sociálním pojištěním (t. j. nemocenským, invalidním a starobním pojištěním) postaveni na roveň ostatním zaměstnancům, podléhajícím pojištění podle zákona č. 221/1924 Sb. z. a n.

Rámcovým zákonem č. 199/1919 Sb. z. a n. byl dán podklad péči o válečné poškozence. Směrnice k provádění péče o válečné poškozence dal zákon č. 142/1920 Sb. z. a n., novelovaný zákonem č. 39/1922 Sb. z. a n.

Váleční invalidé mají nárok na léčení, pokud jde o léčení chorob neb zranění, přivoděných ve službě vojenské. K léčení patří i poskytování prothés válečným invalidům.

Vedle zákonné péče provádí ministerstvo sociální péče prostřednictvím úřadů pro péči o válečné poškozence péčí charitativní.

S péčí o válečné poškozence souvisí podpora invalidního družstevnictví (zákon č. 87/1922 Sb. z. a n. a vládní nařízení č. 150/1922 Sb. z. a n.).

V letech 1919-1924 bylo poskytnuto invalidním družstvům půjček ve výši 5,512.682 Kč. Ke kanci roku 1924 bylo 131 družstev invalidních (82 v Čechách, 37 na Moravě a ve Slezsku a 12 na Slovensku).

*) V datech zahrnuti i učňové.

¹) Přihlášení u všech zprostředkovatelen.

²) Úředníci, dělníci, nádeníci, bez příslušníků vojska, státní a veřejné služby a domácího služebnictva.

V návrhu rozpočtu na rok 1927 preliminují se výdaje této kapitoly částkou 838,2 mil. Kč.

V rozpočtu na rok 1926 byly preliminovány výdaje ministerstva sociální péče (kap. 21. a 21.A.) částkou 853,5 mil. Kč,

preliminuje se tedy pro rok 1927 méně o 15,3 mil. Kč.

Proti rozpočtu kapitoly 21. a 21.A. na rok 1926 dlužno uvésti tato význačnější zvýšení, resp. snížení rozpočtových položek:

"Náklad na zařízení ministerstva" zvýšen o 0,1 mil. Kč vzhledem k tomu, že v roce 1927 přesídlí celé ministerstvo do nové úřední budovy.

Úvěr na "Přípravné práce k vybudování sociálního pojištění" snížen o 0,2 mil. Kč vzhledem k tomu, že hlavní práce spojené s uzákoněním sociálního pojištění jsou již provedeny. Potřeba na "Placení zálohou důchodův úrazových, pensijních a j." zvýšena o 0,3 mil. Kč vzhledem ke skutečné potřebě.

Úvěr na "Zabírání bytů v bytových obvodech (úhrada závazků)" snížen o 0,1 mil, Kč v důsledku postupné likvidace této akce, naproti tomu úvěr na "Podporu staveb obytných domů z roku 1919 až 1924" zvýšen o 15,0 mil. Kč, ježto postupem vyúčtování staveb již povolených stoupne i náklad na placení anuit a státních příspěvků.

Při péčí o mládež byl osobní i věcný náklad státních ústavů na Slovensku zvýšen celkem o 0,8 mil. Kč vzhledem ke stále vzrůstajícímu počtu chovanců dětských domovů. Také úvěr na "Podpory na sociální zařízení pro péči o mládež a na ochranu matek a kojenců" zvýšen byl o 1,4 mil. Kč v důsledku toho, že do položky této zařazena byla i podpora na Čsl. Červený Kříž pro rok 1927.

Další snížení vykazuje potřeba na "úřady pro péči o válečné poškozence" a sice na výdajích osobních o 19 mil. Kč a u tiskopisů o 0,3 mil. Kč hlavně v důsledku dokončení prací spojených s prvním vyměřením, důchodů.

Položky: "Všeobecné výdaje" a "Zákonité požitky válečných invalidů" sníženy byly úhrnem a 60 mil. Kč, naproti tomu však položky 2. a 7. "Zákonité požitky pozůstalých po válečných poškozencích a padlých vojínech" byly zvýšeny úhrnem o 6,0 mil. Kč vzhledem k tomu, že v důsledku provedeného vyměření důchodů lze nyní potřeby tyto preliminovati přesněji než v letech dřívějších.

Úvěr na "Léčení válečných poškozenců" byl snížen o 0,1 mil. Kč vzhledem ke klesající potřebě. Z téhož důvodu sníženy byly i úvěry na "Péči o amputované válečné poškozence" o 0,4 mil. Kč a na "Sociální péči o válečné poškozence a pozůstalé po vojínech" o 0,6 mil. Kč.

Vzhledem k očekávané skutečné potřebě byly sníženy úvěry na "Péči o družstva konsumní a výrobní dělnická" o 0,3 mil. Kč a na "Péči o přistěhovalce a vystěhovalce" o 0,4 mil. Kč.

Úvěr na "Péči o nezaměstnané" snížen byl o 17,1 mil. Kč v důsledku dosavadních zkušeností se systémem Gentským.

Proti rozpočtu kapitoly 21. a 21.A. na rok 1926 je úhrada zvýšena při následujících položkách:

"Náhrady vlastníkům domů a úroky z prodlení" o 3,4 mil. Kč v důsledku pokročivšího vyúčtováni staveb; "Náhrady ošetřovného od obcí a osob zákonem povinných" při péči o mládež o 0,1 mil. Kč, kteréžto zvýšení, odpovídá preliminované vyšší potřebě a očekávanému výsledku intensivnějšího vymáhání náhrady na domovských obcích; při péči o válečné poškozence "Splátky na poskytnuté zápůjčky" o 0,5 mil. Kč vzhledem k očekávanému nižšímu výsledku splátek a "Výtěžek z biografů" o 0,3 mil. Kč podle očekávaného skutečného výsledku.

Rozsah činnosti ministerstva pro zásobování lidu, vyvolaného mimořádnými válečnými a poválečnými poměry, přizpůsoboval se postupně vývoji hospodářských poměrů a s jejich ustálením omezuje se na sledování úkolů povahy normální. Postupem času dostaly se jednotlivé akce z obsáhlé dříve agendy ministerstva pro zásobování lidu do stadia likvidace, jako zejména poválečné a přechodné hospodaření, moučná dávka, akce středostavovská a zásobovací základny na Slovensku. Likvidace přechodného hospodaření byla úplně skončena a ústředny zlikvidovány. Nevyřízené případy zrušených ústředen jsou pak dosud předmětem soudních sporů, jež ministerstvo provádí.

Pokud pak jde o dobu příští, bude státní správě pokud možno i nadále pečovati o to, aby hladina cenová přizpůsobila se hladině důchodové.

Jako význačnější snížení proti roku 1926 dlužno uvésti:

Potřeba na "Ústřední správu" snížena na osobních výdajích celkem o 0,2 mil. Kč v důsledku spojení agendy sem spadající s ministerstvem sociální péče, na věcných výdajích byly sníženy úvěry na "Akci zlevňovací" a "Likvidaci vázaného hospodářství" celkem o 2,0 mil. Kč podle očekávané potřeby.

Potřeba pro "Úřady pro potírání lichvy" snížena byla o 0,2 mil. Kč vzhledem k očekávanému úbytku agendy.