Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy soustředilo v první době činnost svou hlavně na organisaci vnitřní a na odstranění nebezpečenství, ohrožujícího zdraví obyvatelstva poválečným rozšířením chorob nakažlivých, následky nedostatečné výživy a poruchami poměrů sociálního života.

Východní části republiky byly ohroženy neštovicemi a skvrnitým tyfem. Zorganisovati ochranu proti těmto zvláště zhoubným chorobám a zameziti jich rozšíření bylo prvním úkolem ministerstva zdravotnictví. Proto do Podkarpatské Rusi vypraven zvláštní epidemijní vlak, na Slovensku uvedena v činnost epidemijní autokolona, zřízena revisní stanice v Bohumíně pro lékařské prohlídky osob vracejících se z Ruska a isolační nemocnice v Orlové a Zábřehu n. O. pro umístění nemocných z revisní stanice vycházejících. Přenosné isolační baráky pořízeny jako pohotovost na obranu proti choleře, která se počala epidemicky objevovati při hranicích Podkarpatské Rusi, a vybudována řada infekčních nemocnic a infekčních oddělení při nemocnicích, do nichž soustředěna i doprava nemocných pomocí sanitních vozidel všeho druhu. Stejně bylo nutno vybudovati řadu desinfekčních ústavů při těchto nemocnicích a vybaviti je řádně školeným personálem. K účelům prevence vydán zákon o povinném očkování proti neštovicím (z 15. července 1919, č. 412 Sb. z. a n.) a provedeno v nejrozsáhlejší míře očkování obyvatelstva proti neštovicím.

Ze Slovenska a Podkarpatské Rusi bylo stále ohlašováno značné množství případů poranění osob vzteklými zvířaty. Bylo proto nutno pomýšleti na zřízení ústavu pro léčení vztekliny v Československé republice. Zjednán zatím ústav provisorní a přičleněn k nemocnici vinohradské.

Pro vystěhovalce zorganisovány jednak přehlídky na nádražích, jednak dobudována r. 1921 revisní stanice ve Svatobořicích.

V oboru boje protituberkulosního bylo nutno postupovati prevencí i léčbou. Preventivní činnost vyžadovala usilovné zdravotnické lidovýchovy brožurami, filmy, přednáškami a pak zřizování dispensářů podle potřeby krajů. Po strance léčebné bylo vydatnými státními podporami dosaženo toho, že již v prvních dobách činnosti ministerstva rozmnožen počet lůžek pro tuberkulosní v lidových léčebnách, rozšířeny ústavy již existující, zvláště dětské, získány isolační místnosti také pro pokročilejší a nevyléčitelné fthisiky, použito k boji protituberkulosnímu nově zřízených ústavů pro sociální péči i studentských ústavů zdravotních. Mimo to účinnými hmotnými podporami zakládány za pomoci příslušných korporací ozdravovny, preventoria, lesní školy, feriální kolonie jakožto prostředky v boji proti tuberkulose zvláště účinné. Na prvém místě v této příčině sluší jmenovati Masarykovu ligu proti tuberkulose, která zřídila celkem 174 stanic protituberkulosních. Značné práce vyžadovalo vypracování podrobného sociálního přehledu tuberkulosy po stránce statistické i organisační.

Stejně i v péči o pohlavně choré bylo rozvinouti v době poválečné činnost zvláště usilovnou a nesoucí se v stejném rozsahu i způsobu. Na Podkarpatské Rusi založen v Dolní Apši vzhledem k zvláštním místním poměrům státní dispensář pro luetiky a v jiných krajích řada poraden k účelům preventivním. Snahy tyta vedly k prohlášení zákona o potírání pohlavních chorob ze dne 11. července 1922, č. 241 Sb. z. a n., jímž zrušena posavadní reglementace prostituce, stanovena povinnost dáti se léčiti a postaráno o bezplatné léčení nemajetných, což vyžadovalo řadu nových výdajů. Statistickými soupisy zjištěna veškerá data, souvisící s potíráním pohlavních chorob.

Jiná z chronických chorob přenosných byl trachom, který byl rozšířen hlavně na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Obtíže spojené s hubením této choroby jsou zvláště veliké a nutily k rozsáhlým a nákladným opatřením, předpokládajícím v prvé řadě soustavné zdravotnické uvědomování lidu.

Dále nabyl v době poválečné ráz sociální choroby alkoholismus. Boj proti jeho degeneračním účinkům veden s počátku od případu k případu podle zamoření krajů, až soustředěn v ustanovení zákona ze dne 17. února 1922, č. 86 Sb. z. a n. Zřízena byla léčebna pijáků v Tuchlově a hmotné podpory poskytovány řadě abstinentních organisací.

V zápase jak s akutními, tak chronickými chorobami nakažlivými bylo nutno ovšem dbáti i vymožeností hygieny bytové a průmyslové, které uplatnilo ministerstvo zdravotnictví v zákoně, jímž vydávají se předpisy k ochraně osob zaměstnaných v živnostech natěračských, lakýrnických a malířských, dále při osnově zákona o inspekci a zprostředkování práce a při ratifikaci úmluv usnesených na III. mezinárodní konferenci práce o volné chvíli dělníků. Zabezpečení čistoty vzduchu, půdy a pitné i užitkové vody, důležité při otázce potírání nakažlivých chorob traktu zažívacího (cholera, dysenterie, střevní tyf, paratyfus, střevní katarrhy) bylo úkolem asanační činnosti ministerstva zdravotnictví.

Aby byl získán základ pro soustavnou asanační činnost v československé republice, založen ministerstvem katastr obcí se zřetelem na poměry zásobování vodou, kanalisací, očistných lázní a na něm vybudován asanační plán. Zřizování vodovodů podporováno bylo státem a zemí tak, že dostávalo se obcím, event. družstvům vodním příspěvku stavebního. Vodovodů skupinových i pro jednotlivé obce zřízeno bylo od r. 1921 celkem 136. S budováním vodovodů souměrně vytvářely se i kanalisační sítě. Z četných kanalisačních podniků (ve 23 obcích) zvláště důležité bylo odvodnění území botičského v obvodu Velké Prahy, zaujímající oblast se 70.000 obyvateli.

V organisaci činnosti ochranné bylo nutno pojati i dohled nad potravinami a rozmnožiti počet kontrolních ústavů. Při zahájení činnosti ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy byl k účelům zkoumání potravin, ústav toliko jediný v Praze, který ovšem nestačil, takže byly nově zřízeny obdobný ústav v Brně a potravinářská oddělení při výzkumných ústavech zemědělských v Bratislavě a Košicích, jichž působnost vztahuje se na Slovensku a Podkarpatskou Rus. Za specielní státní výzkumnou stanici pro kontrolu nad obchodem mlékem a jedlými tuky byl prohlášen mlékařský ústav v Praze se svými šesti výzkumnými stanicemi venkovskými.

Léta válečná působila také neblaze na stav ústavů léčebných. Opotřebování inventáře, nedostatek finančních prostředků vedly ministerstvo veřejného zdravotnictví k zabezpečení finanční základny pro tyto ústavy. Jednak bylo nutno poskytovati rychle finanční podpory podle potřeby, jednak získati zdroj příjmů, jimiž by bylo možno povznésti nemocnice na úroveň moderních ústavů léčebných tak, aby při tom sloužiti mohly vrstvám co nejširším. Proto založen fond pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných ze zvláštní zdravotní přirážky, jež se vybírá podle zák. z 21. prosince 1926, č. 477 Sb. z. a n., a z 21. prosince 1923, č. 254 Sb. z. a n. Do r. 1926 vydáno na podporách 51,566.323 Kč. Nemocnici pražské odvádí se ročně 2,400.000 Kč jakožto náhrada zrušení specielní zdravotní přirážky z doby dřívější.

Zásadní úprava právních poměrů ústavů léčebných provedena byla zákonem z 9. dubna 1920, č. 242 Sb. z. a n., který poskytl správě státní legitimaci ku provádění dozoru po stránce lékařské i správní ve všech veřejných ústavech léčebných i humanitních, a ku převzetí do státní správy jednotlivých ústavu, pokad to bude s hlediska státních zájmů žádoucno. Podle ustanovení tohoto postátněna byla všeobecná veřejná nemocnice na Král. Vinohradech, v níž zřízeno též oddělení radiotherapeutické. Na Ostravsku převzaty do státní správy býv. obecní nemocnice v Zábřehu n. G. a býv. obecní nemocnice ve Slezské Ostravě, jež sloučeny ve státní nemocnici na Ostravsku s oddělením porodnickým a infekčním. V Lučenci převzata do státní správy býv. městská nemocnice, stejně i v Mukačevě, která byla rozšířena o pavilon infekční. V Hustu převzata od Čsl. Červeného Kříže nemocnice infekční. Celkem tedy i s nemocnicemi, které připadly státní správě jako státní majetek uherský, jest ve státní správě nemocníc sedm: Vinohrady, Ostrava, Žilina, Lučenec, Bratislava, Košice, Mukačevo.

Se zřetelem k jich celostátnímu významu bylo nutno jmenované nemocnice vybudovati po stránce stavební i administrativní tak, aby hověly moderním požadavkům vědeckým i zvláštním úkolům na ně vloženým. Tak byla zejména vybudována v Košicích nová státní moderní nemocnice nákladem ca 50,000.000 Kč. Státní nemocnice v Bratislavě, jež se stala nemocnicí klinickou lékařské fakulty Komenského university, byla rozšířena: zakoupeno býv. Grand-Sanatorium a upraveno na orthopedickou kliniku o 120 lůžkách, vybudována milionovým nákladem obytná budova pro zaměstnance a býv. vila La Franconi přeměněna v doplněk porodnického oddělení. Státní nemocnice v Žilině rozšířena byla o filiálku pro dětské nemoci v Bytčici. U nemocnice vinohradské vystavěn nový infekční pavilon. Nemocnice mukačevská zdokonalena přístavbou infekčního oddělení, vybavením laboratoře bakteriologicko-diagnostické. Při nemocnici ostravské zakoupen pozemek ke stavbě dalších pavilonů.

Pro léčení tuberkulosy dětské zřízeno provisorium pod názvem léčebný ústav Šrobárův.

Ve fondovní Všeobecné nemocnici pražské provedeno rozšíření klinik, vybudována nově klinika gynekologická, obytný dům pro lékaře a ošetřovatelstvo, nová kuchyně a prádelna. Aby bylo ulehčeno přeplnění pražské nemocnice nemocnými, získán jako filiální ústav nemocnice v Tuchoměřicích.

Značný vzrůst duševních onemocnění po světové válce přiměly ministerstvo zdravotnictví ujati se iniciativně organisace péče o choromyslné budováním větších oddělení při státních nemocnicích na Slovensku a vydatný m subvencováním výstavby takových oddělení při nestátních veřejných nemocnicích. Léčebné za nemajetné choromyslné hradí se na Slovensku a Podkarpatské Rusi ze státní pokladny.

Jako jedna z hlavních pomůcek diagnostických jak pro léčení v nemocnicích, tak pro potírání chorob nakažlivých zřizovány bakteriologicko-diagnostické stanice, jichž počet vzrostl na 5 (po 1 v Mor. Ostravě, Košicích, Mukačevě a 2 v Bratislavě, vesměs při státních nemocnicích). K úkolům souvisejícím, s vylíčenou činností ministerstva veřejného zdravotnictví bylo potřebí odborně cvičených sil, takže bylo nutno organisovati výchovu a výcvik desinfektorů, ošetřovatelek, sester sociální péče.

K účelu výchovy ošetřovatelek zřízeny: státní škola ošetřovatelská s vyučovacím jazykem českým a německým v Praze a řádová ošetřovatelská škola v Chomutově. Sestry sociální péče nabývají odborné výchovy na vyšší škole sociální péče a působí po dvouletém pobytu v ní v různých institucích sociální a sociálně-zdravotní péče, zvláště pak v lidových ústavech pro sociální péči zdravotní, jež byly zřízeny za vydatné podpory státní v řadě měst.

Výchovný účel mají také kursy pro lékaře z oboru sociální hygieny a vysílání jich ke studiím v cizině.

Otázka lékařské pohotovosti nejen pro zvláštní úkoly ministerstva zdravotnictví, nýbrž i pro obor celého veřejného zdravotnictví vyžadovala si hned s počátku nového řešení.

V oboru zdravotně-policejního dozoru na výkon lékařské prakse postupováno podle zákona ze dne 15. července 1919, č. 419 Sb. z. a n. Rokem 1923 zdravotně-policejní služba v obcích, dosud vykonávaná sbory autonomními, převzata byla státem.

Od doby převzetí této služby státem provedena nová úprava zdravotních obvodů v tom smyslu, že malé, z důvodů místních zřízené zdravotní obvody byly zrušeny a naproti tomu velké obvody zase byly rozděleny a zřízeny i některé nové. Celkem však počet zdravotních obvodů byl značně zmenšen, ač nelze upříti, že zřízení některých nových zdravotních obvodů bude zřejmou nutností.

Vypracován též návrh zákona o lékařských komorách a návrh novelisace zákona o lékařské praksi. Zákonné stanovení zvláštního odbornictví lékařského provedeno pouze pro zubní lékaře a zubní techniky zák. ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb. z. a n., který uložil ministerstvu veřejného zdravotnictví zřízení státního ústavu pro zubní lékařství, jehož provisorium přiděleno zubní klinice university Karlovy. Vedle lékařství volalo také lékárnictví po nutných úpravách. Vyhotoveny návrhy zákonů o lékárnách a lékárnických komorách. Mimo to bylo nutno při ministerstvu veřejného zdravotnictví a státní zdravotní radě zříditi komisi lékopisnou ke sjednocení lékopisu, který je posud jiný pro Čechy, Moravu a Slezsko a jiný pro Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Úprava obchodu s lékárnickými specialitami zjednána vlád. nařízením z r. 1926, č. 26 Sb. z. a n. Poněvadž pak Č. S. R. má přírodní bohatství léčivých rostlin, ustavena "Ústřední komise pro sběr léčivých rostlin", která má i svůj odborný časopis.

K organisaci prostředků léčebných jest počítati i lázeňství. Po stránce sociální poskytuje ministerstvo zdravotnictví 50 % slevy nemajetným. Finanční podpory uděluje ministerstvo zdravotnictví i lázeňským podnikům soukromým. Zřídelní inspektorát, který vybudovalo, vykonává dohled nad léčivými prameny.

Při preventivní činnosti své bylo ministerstvo veřejného zdravotnictví záhy vedeno k názoru, že největší pozornost v tomto směru nutno věnovati věku dětskému. Bylo tedy příkazem, aby podporovalo všechny instituce mající význam v oboru péče o mládež. Tak byl podporován zejména paedologický ústav pražský, jenž o výzkum dítěte má hlavní zásluhy, pak Společnost pro péči o dítě, o jeho výzkum v Brně, Česká společnost eugenická v Praze, spolek Československá ochrana matek a dětí. Dále poskytovány peněžité subvence četným lékařským poradnám pro matky a kojence, jež jsou v husté síti rozloženy po všech zemích čsl. Na Slovensku péče o matky a kojence soustředěna je ve státní lékařské poradně a ošetřovně pro matky a kojence v Bratislavě. Jinak je tu péče ta organisována hlavně Čsl. Červeným Křížem, jehož činnost umožněna jest podporou státní. Stejně vede tuto akci čsl. Červený Kříž na Podkarpatské Rusi. Důležitý pokrok v profylaksi dětského zdraví byl učiněn ministerstvem veřejného zdravotnictví tím, že byly jím převzaty ve správu dětské poradny "Našim dětem", jež byly v Č. S. R. založeny r. 1921 Americkým Červeným Křížem za vedení Dra. Eversolea. Poradny ty rozloženy jsou v celém státě a jejich účel je v prvé řadě prevence. V evidenci těchto poraden jest od 1. července 1921 přes 100.000 dětí, v jichž domovech vykonaly zdravotní sestry od r. 1921 přes půl milionu návštěv. Mimo to bylo potřebí udržovati státními podporami velmi významnou činnost útulků pro rodičky, jeslí pro malé děti a dětské ozdravovny, dětská hříště a zdravotní osady letní přímořské (Moravská útulna ženská v Crikvenici, ozdravovna Jadranské společnosti v Crikvenici, Sociální ochrana státních zaměstnanců na Visu).

V péči o choré a defektní děti bylo přihlíženo k příslušným ústavům veřejným i soukromým.

Pokud se týče tělovýchovy, zabezpečuje ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy její trvání i rozvoj tím, že uděluje podpory na výchovu cvičitelstva ve spolcích a školách, financuje podle potřeby spolky tělovýchovné, přispívá peněžitými obnosy na stavby tělocvičen, hřišť a cvičišť, na propagaci a na studium vědecké z oboru tělesné výchovy. Tělovýchova došla v Československu značného rozšíření a proto subvencování její spojeno je se značným nákladem. K po souzeni jest záhodno uvésti, že podle statistiky z r. 1924 čítá

Vedle toho jest 2000 spolků sportovních s 250.000 členy a 5700 sborů hasičských se 170.000 členy. Skauting sdružuje 30.000 mládeže.

K tomu činil souhrn podpor peněžitých udělených k účelům tělovýchovy:

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy uplatňuje při akci tělovýchovné vliv svůj tak, aby se dále na základech vědeckých. té příčiny zřízen při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy 25členný poradní sbor pro tělesnou výchovu na základě zák. z 30. března 1920, 228 Sb. z. a n. Tento sbor řeší všechny zásadní otázky, týkající se tělesné výchovy.

Důležitým doplňkem činnosti nejvyššího správního úřadu zdravotního jest Státní zdravotní ústav. K vybudování jeho zavázala se Rockefellerova nadace přispěti částkou až do výše 26,960.600 Kč s tou podmínkou, že ministerstvo samo zaopatří k témuž účelu částku 23,471.700 Kč.

O zřízení působnosti a organisaci Státního zdravotního ústavu schválen zákon ze dne 12. října 1925, č. 218 Sb. z. a n. Do dnešní doby postoupilo vybudování ústavu tak dalece, že stavebně dokončují resp. vnitřně se zařizují všechny budovy projektované mimo budovu hlavní a fungují 4 oddělení (oddělení pro výrobu léčivých, sér, oddělení pro výrobu očkovací látky proti neštovicím, oddělení pro výrobu očkovací látky proti vzteklině a oddělení pro mikrobiální a serologickou diagnostiku). Veškerá práce ústavu rozvržena jest na 11 oddělení, takže zbývá dobudovati ještě 7.

Dále jest připomenouti, že bylo zahájeno jednání za účelem revise poměru klinik a oddělení ve Všeobecné fondovní nemocnici pražské s hlediska úspornosti a účelné jednotnosti v hospodářství nemocničního fondu.

Otázka vybudování a určité kooperace pražských nemocnic: všeobecné a fondovní pražské jakož i vinohradské vyžaduje brzkého řešení, na němž se pracuje.

Jako poradní sbor odborný ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy účinkuje statní zdravotní rada složená z vynikajících vědeckých osobností vysokých škol.

Pokud jde o dobu příští, nutno pokračovati dále v boji proti nakažlivým chorobám akutním i chronickým, z nichž skvrnitý tyfus a trachom jsou stále endemické na Podkarpatské Rusi a Slovensku, nutno podporovati práce asanační, opatřování krajů bezvadnou pitnou vodou, zdokonalovati nemocnice, organisovati ochranu matek, dětí i osob defektních, řešiti otázky služby lékařské, upravovati obchod s léčivy, poskytovati podporu snahám tělovýchovným.

Pokud se týče pak programu působnosti ministerstva pro dohlednou budoucnost, je dán v hlavních rysech naznačenými potřebami veřejného zdravotnictví.

Proti rozpočtu kapitoly 23. a 23. A. na rok 1926 dlužno uvésti tato význačnější zvýšení, resp. snížení rozpočtových položek, a to:

na kapitole 19.:

Úvěr na "Zařízení ministerstva" zvýšen o 0,1 mil. Kč pro případ přemístění do nové budovy.

Zvýšeny úvěry: "Státní zdravotní ústav" o 0,8 mil. Kč vzhledem k postupujícímu aktivování tohoto ústavu, "Státní nemocnice" o 0,7 mil. Kč v důsledku postupného dobudování jednotlivých ústavů, zejména státní nemocnice v Bratislavě, "Jiné zdravotní a léčebné ústavy" o 0,1 mil. Kč zvláště v důsledku zvýšení udržovacích nákladů ústavu Šrobárova v Dolním Smokovci, "Boj proti lidovým a sociálním chorobám" o 0,5 mil. Kč vzhledem ke zvýšené potřebě podporovati zařízení sem spadající a zařazení do úvěru tohoto z největší části i podpory Čsl. Červenému Kříži, "Péče o mládež" o 0,3 mil. Kč vzhledem k rozšíření akcí institucí působících ve prospěch mládeže, a "Různá zařízení" o 0,5 mil. Kč zvláště vzhledem k tomu, že sem pojata byla i potřeba na úhradu slev pro chudé nemocné léčené ve státních lázních, jež v důsledku své podnikové povahy nemohou nepříště potřebu tuto nésti. Sníženy byly úvěry na "Podpory lázním a lázeňským ústavům na zařízení balneologická a zdravotně-sociální" o 0,1 mil, Kč na "Podpory na výstavbu nemocnic" o 0,5 mil. Kč, ježto nejnaléhavější potřebě bylo již 0,3,hověno a lze proto další vybudování lázní a nemocnic prováděti povlovněji. Úvěr na "Náhradu nedobytného léčebného všeobecným léčebným ústavům na Slovensku" zvýšen byl o 1,0 mil. Kč a úvěr na "Náhradu nedobytného léčebného všeobecným veřejným léčebným ústavům mimoslovenským za slovenské příslušníky" o 0,4 mil. Kč podle skutečné očekávané potřeby.

Potřeby pro "Zdravotní službu při politických úřadech" a "Cestovné a stravné" byly zvýšeny o 0,2 mil. Kč zařazením nákladu na okresní zdravotní rady, které budou postupně uváděny v činnost.

Na kapitole 19. A. "Zvláštní výdaje Podkarpatské Rusi byly zvýšeny úvěry: "Potírání epidemií" o 0,2 mil. Kč vzhledem ke zvýšené potřebě odůvodněné zvláštními poměry na Podkarpatské Rusi, "Boj proti lidovým a sociálním chorobám" o 0,3 Kč vzhledem ke skutečné potřebě a nutností prohloubiti zdravotnickou péči na Podkarpatské Rusi, "Asanace" o 0,1 mil. Kč v důsledku neutěšených hygienických poměrů Podkarpatské Rusi a "Léčebné výdaje" o 0,4 mil. Kč podle skutečně zvýšené potřeby.

Zvýšení toto se odůvodňuje hlavně zvýšením příjmů u "Státních ústavů" o 0,7 mil. Kč vzhledem k rozmnožení počtu lůžek, zejména státní nemocnice v Bratislavě, jakož i v důsledku postupného dobudování jednotlivých státních nemocnic, a u "Příjmů z léčebného" o 1,3 mil. Kč vzhledem k očekávanému výsledku.

Po převratu byly pensijní a zaopatřovací požitky postupně zvyšovány ve formě úpravy drahotních přídavků řadou zákonů a nařízení. Poměry však vynutily si zvyšování platů pensijních nejen ve formě zavádění nových drahotních přídavků a prodlužování jich, ale také ve formě úprav pensí samotných. Při provádění těchto zákonů bylo nutno vzíti zřetel na odlišné poměry na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde zachován byl v platnosti pensijní system uherský, jehož přizpůsobení systemu rakouskému a částečná unifikace obou těchto systemů vyžadoval kromě norem ve sbírce zákonů a nařízení uveřejněných také větší počet interních pokynů vydávaných ve formě vynesení ministerstva financí.

Naposled upraveny byly pense civilní a vojenské zákony ze dne 22. prosince 1924 č. 287 a 288 Sb. z. a n. pro celou oblast republiky Československé, ke krytí zvýšeného nákladu zavedeny byly zvláštní dávky z jízdních lístků a telefonních poplatků.

O rozsahu pensijních nákladů a jejich částečné úhradě pensijními příspěvky podávají přehled tato statistická data:

Na civilní a vojenské pensijní a zaopatřovací požitky vyplaceny byly dle státních závěrečných účtů za léta 1919-1925 incl. tyto částky:

K částečné úhradě těchto výdajů sloužily pensijní příspěvky placené státními zaměstnanci v činné službě, které vynesly:

Pokles nastalý v roce 1925 jak ve výdajích, tak i v příjmech vysvětluje se tím, že od 1. ledna 1925 nejsou odpočivné a zaopatřovací platy zaměstnanců státních podniků více vypláceny na vrub všeobecné kapitoly pensijní, nýbrž že každý státní podnik si hradí od tohoto dne pensijní výdaje z vlastních prostředků, ponechávaje si ovšem i pensijní příspěvky.

Za základ výpočtu potřeby na rok 1927 se béře průměr výsledků docílených v prvních měsících roku 926, k němuž se připočítává potřeba, jež vznikne pravděpodobným přírůstkem poživatelů během dalších měsíců roku 1926 a během roku 1927.

Vyšší potřeba pensí pro rok 1927 o 37,3 mil. Kč odůvodněna jest zejména očekávaným větším přírůstkem poživatelů a to jak civilních tak i vojenských.

Rovněž provedení sociálního pojištění a pojištění osob samostatně hospodařících, kterážto zařízení ukládají státu povinnost převáděti prémiové reservy v případě vystoupení zaměstnance ze státní služby, a konečně též zákon č. 221 z roku 1925 o nemocenském pojištění státních pensistů, vdov a sirotků, budou míti za následek stoupnutí potřeby pro tuto kapitolu.

Aby byl získán správný obraz o celkovém nákladu státu na pensijní a zaopatřovací požitky vůbec, dlužno k pensím administrativním (nepodnikovým), jež preliminují se v této kapitole 20. a 20. A. na rok 1927 a to:

Podotknouti dlužno, že vyšší pensijní náklady administrativních zaměstnanců, plynoucí z nového platového zákona, obsaženy jsou v paušální výdajové položce "Nové platové zákony" u všeobecné pokladní správy.

Za základ výpočtu béře se skutečný výsledek docílen v roce 1925, při čemž béře se zřetel na průměrné výsledky v prvních měsících roku 1926.