Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Finanční správa vedle své běžné agendy spolupůsobila především se všemi resorty při provádění rozpočtu a jich legislativě. Z největších prací tohoto směru byl platový systém státních zaměstnanců a učitelů a provádění restrikčního zákona.

Ve vlastním oboru byl přepracován běžný rozpočet na rok 1926 a připraven rozpočet na rok 1927. V jakém směru byl přepracován rozpočet běžný, bylo už shora vyloženo ve všeobecné části při výkladu o aktivitě rozpočtu na rok příští. Stejně bylo ve všeobecné části vyloženo, z jakých důvodů a v jakých směrech byla změněna rozpočtová konstrukce do budoucna. V souvislosti třeba uvésti, že finanční správa za spolupráce Nejvyššího účetního kontrolního úřadu a v dohodě s ním připravuje řád finančního hospodářství, který by obecně a na trvalo upravil sestavení rozpočtu, jeho formu, jeho provádění a kontrolu.

V oboru peněžnictví a úvěrnictví dlužno zaznamenati, že byly vykonány všechny přípravy pro zahájení činnosti cedulové banky, což se stalo 1. dubnem 1929. Finanční správa sledovala pečlivě vývoj na peněžním trhu a na burse, napomáhala ke snížení úrokové míry, stabilisovala kurs státních papírů. Ke konsolidaci peněžnictví přispěla sanace peněžnictví a úvěrnictví, jež byla letošního roku provedena ve smyslu zákona ze dne 9. října 1924, čís. 237 Sb. z. a n.

Peněžnímu trhu se podstatně ulevilo tím, že finanční správa nepožadovala z peněžního trhu žádných nových úvěrů. Pokladniční poukázky letos splatné 1. března, 15. května, 1. července, 15. srpna a 1. října v úhrnné částce 2133 mil. Kč byly jednak proplaceny jednak prolongovány, ale vesměs na splatnosti nejméně pětileté, takže jednoroční poukázky státní z oběhu vůbec zmizely. Proplacení pokladničních poukázek se stalo za pomoci t. zv. konsolidační půjčky, při níž byly převzaty na naši republiku připadající předválečné železniční priority. Konsolidační půjčka.skončila s nejskvělejším úspěchem nejen co do úhrnné cifry (1900 milionů), nýbrž i proto, že nás zbavila jednoročních pokladničních poukázek a že opatřila poměrně, jak se nyní na burse ukazuje, levně potřebné priority, jež musíme honorovati ústřední pokladně v Paříži. Z kreditních operací dlužno uvésti konečně t. zv. "Revolving credit", který uzavřela do sumy 20 milionů dolarů finanční správa, s National City Bank v New Yorku pro Národní banku Československou. Běží o otevřený účet až do této částky, kterým může Národní banka disponovati v případě potřeby, takže se o tuto částku posiluje reserva Národní banky za oběť zcela nepatrnou. Výsledky této práce pociťují se už zvolna na kursu státních papírů, které se povlovně zpevňují, což bylo účelem věci. Dá se čekati, že zřízením poštovní spořitelny budou získávány nové prostředky ku odčerpávání státních papírů z peněžního trhu tak, aby se státní papír stal dokonale likvidní při kursu, který bude odpovídati mírnější úrokové míře než doposud.

V oboru daní přímých byla práce nejvíce stěžována neobyčejně velikým stavem nedoměrků a nevyřízených aktů, jakož i nedoplatků na daních předepsaných. To se arci dotýká nejen daní přímých, nýbrž i dávky z majetku, poplatků a daně z obratu. Počátkem roku bylo neméně než miliony nevyřízených aktů arci v celé oblasti republiky u finančních úřadů. Tento stav znemožňoval intensitu a přesný pořádek finanční administrace a byl těžce nesen samými poplatníky. Proto zahájena byla letos ve velkém rozsahu depurační akce směřující ku vyřízení všech nedoměrků a nevyřízených aktů. Při vyměřování nedoměrků daňových za více let bylo nutno použiti zákona č. 235 z r. 1924, aby zmírněna byla tíživost daní najednou předepsaných zvláště z doby dobré konjunktury a nízké měny v době konjunktury horší a měny zhodnocené. Práce tato zdárně pokračuje a lze s oprávněnou nadějí říci, že by nebyly do konce roku všechny akty vyřízeny 100 %ty, tedy že přestane býti otázka nedoměrků překážkou řádné finanční administrace. Lze si jen přáti, aby konečně byly vyřízeny všechny případy mimořádných individuálních daňových úlev, které působí psychologicky nepříznivě, zvláště u poplatníků, kteří zavčas a plně učinili zadost své daňové povinnosti. V oboru přímých daní přepracovány byly osnovy zákonů o berní reformě a doplněny novou osnovou o stabilisačních bilancích. Změny odpovídají odlišně pojaté konstrukci, ale hlavně též faktu, že byla u nás právně stabilisována měna a že tedy nelze při sazbách daňových počítati s další deflační politikou.

Osnovy tvořící berní reformu jsou připraveny k parlamentnímu projednání.

V oboru daní nepřímých byla zrušena uhelná dávka z uhlí vyváženého z republiky a snížena dávka z koksu pro výrobu železa, tak, aby umožněn byl vývoz železných výrobků. Zároveň byla snížena přirážka k dani z vodní síly a poskytnuta úleva pro nová vodní díla. V souvislosti s úpravou platů stát. zaměstnanců byla upravena a zvýšena daň z cukru a daň z lihu. Nebude už nadále příjem z cukru vázán na dohodu mezi státem a výrobci cukru, poněvadž je daň ustálena. Pro lihové hospodářství byla sdělána osnova zákona, která je předmětem jednání odborných kruhů. V červenci byla nově upravena dávka z přírůstku hodnoty půdy, jak to odpovídá stabilisované měně. Do konce roku tohoto musí býti prodloužena daň z obratu, poněvadž nelze jí ještě postrádati pro udržení rovnováhy ve veřejných financích státních i autonomních. Při prodloužení příslušného zákona budou provedeny opět některé změny poměrům odpovídající. Finanční správa zamýšlí předložiti Národnímu shromáždění úpravu nápojové dávky.

Správa celní vypracovala obsáhlou kodifikaci všech norem o celním řízeni v t. zv. celním řadu, který jest už předložen senátu N. S. Správa celní spolupůsobila při změně zákona a vydávání příslušných nařízení o změnách celního sazebníku.

Správa státních poplatků provádí současně s depurací přímých daní též vyřízení svých nedoměrků poplatkových, aby zvýšila intensitu své administrace. Při ministerstvu financí zřízena byla komise pro kodifikaci poplatkového práva, při čemž by byly poplatky zjednodušeny, normalisovány a uvedeny v soustavu. I jinak připravuje se v oboru práva finančního kodifikace, tak zvláště kodifikace důchodkového trestního práva a j. v.

Vzhledem k tomu, že základy, dle nichž byl sestaven rozpočet pro rok 1927, jsou poněkud odchylny od základů rozpočtu pro rok 1926, jest nutno, aby byl získán správný předpoklad pro srovnání výdajů ministerstva financí v rozpočtu na rok 1927 s rozpočtem na rok 1926, z celkové sumy výdajů rozpočtu na rok 1926 preliminované částkou 510,7 mil. Kč,

vyloučiti titul 5. "Náklad na potřeby investiční", a to:

neboť náklad na investiční potřeby byl pro rok 1927 přenesen do rozpočtu ministerstva veřejných prací.

K odůvodnění této vyšší potřeby dlužno uvésti, že revisní odbor ministerstva financí vyžaduje zvýšené potřeby skoro o 4 mil. Kč pro revisní personál rozmnožený o 150 osob, že do výdajů ministerstva financí byla navě zařazena potřeba na nemocenské pojištění státních zaměstnanců finančního resortu podle zákona č. 221, z r. 1925 a že osobní náklady u vyměřovacích úřadů zvýšily se z důvodu rozmnožení personálu pro depuraci nevyřízené agendy.

Odpočtou-li se tyto zvýšené výdaje, které z valné většiny jsou produktivního rázu, protože umožní mnohonásobné zvýšení výnosu daňového, lze klidně tvrditi, že bylo fakticky docíleno dalších úspor oproti předchozímu roku, a to hlavně u tit. 3. § 1. Přímé daně pol. 2. a tit. 3., § 5. Poplatky.

Po formální stránce se podotýká, že pro úvěry tiskárny zemského finančního ředitelství v Praze otevřen byl u tit. 2. nový § 13.

Též zde dlužno vzíti zřetel k změněné struktuře rozpočtu pro rok 1927 a aby byl získán správný základ pro srovnání příjmů ministerstva financí pro rok 1926 a 1927, nutno z příjmů rozpočtu na rok 1926 vyloučiti ony částky, které do rozpočtu na rok 1927 byly zařazeny jiným způsobem než pro rok 1926. Jsou to především přebytky státních podniků, patřících do finanční správy, totiž tabáková režie, státní loterie a státní mincovna v Kremnici, které se pro rok 1927 nevykazují jako příjem resortu finančního, nýbrž se přenášejí do státní pokladní správy, dále ony částky státních daní a poplatků, které připadají samosprávným svazkům a které v rozpočtu na rok 1926 byly zařazeny jednak v příjmech v hrubém výnosu daní a poplatků, jednak ve výdajích jako příděl samosprávným svazkům, takže tvořily v rozpočtu vlastně průběžnou položku.

Z příjmu pro rok 1926 dlužno konečně ještě vyloučiti přebytek bankovního úřadu ministerstva financí, kterýžto úřad během roku 1926 zanikl a proto pro srovnání nepřichází více v úvahu.

K vysvětlení tohoto zvýšení příjmů budiž v následujícím poukázáno k některým důležitějším položkám, jež proti roku 1926 doznaly značnější změny.

Zvýšené příjmy se očekávají u daní přímých v tit. 3. § 1. na pol. 9. "Daň z příjmu" o 132,7 mil. Kč vzhledem k docíleným výsledkům za rok 1925 a prvé pololetí 1926 a značným nedoplatkům, jichž realisaci po provedení depurace nevyřízených spisů vyměřovacích a rekursních možno s určitostí očekávati.

U tit. 3. § 2. "Daň z obratu a daň přepychová" preliminuje se vzhledem k dosaženým příznivým výsledkům za rok 1925 a v prvém pololetí 1926 částkou o 134,9 mil. Kč vyšší, při čemž se podotýká, že tato částka jest čistý příjem státní bez podílu samosprávných svazků na výnosu této daně. Na úrocích z prodlení a pokutách při této dani se preliminuje vzhledem k nedoplatkům o 11,7 mil. Kč více.

Také u tit. 3. § 3. "Cla" vykazuje se vyšší příjem, a to o 235,2 mil. Kč vzhledem k dosavadním účinům a k očekávanému zvýšenému výnosu podle zákona ze dne 22. června 1926, č. 109 Sb. z. a n.

Dále se očekává zvýšený příjem při § 4 na pol. 1 a. "Dávka z lihu" o 70,9 mil. Kč, také zde se vykazuje pouze zvýšení čistého příjmu státního bez podílu samosprávných svazků na výnosu této daně. Na pol. 2. "Daň z cukru" se počítá se zvýšením 417,6 mil. Kč vzhledem k nové úpravě zákonné. Skutečný efekt nové úpravy cukerní daně jest však pro rozpočet na rok 1927 mnohem menší, poněvadž odpadne částka 220 mil. Kč, která byla v rozpočtu na rok 1926 preliminována jako smluvní příplatek rafinerií z cukru zdaněného pro tuzemskou spotřebu ve všeob. pokladní správě a která v rozpočtu pro r. 1927 do výnosu daně z cukru jest již zahrnuta.

Zvýšení očekává se i na pol. 3. "Daň z minerálních olejů" o 2,6 mil. Kč, na pol. 4. "Daň ze zapalovadel" o 5,0 mil. Kč, poněvadž dle stávajících úmluv bude napříště vybírán i státní podíl na zisku, na pol. 6. "Všeobecná daň nápojová." o 9,6 mil. Kč, na pol. 10. "Daň z vodní síly" o 5,0 mil. Kč vzhledem k příznivým výsledkům za rok 1925.

Značně zvýšený výnos jeví se u § 5. "Poplatky" na pol. 1. "Kolky" o 17,2 mil. Kč vzhledem k značným nedoplatkům a na pol. 4. "Dopravní daně železniční" o 12,9 mil. Kč se zřetelem k skutečně dosaženým příznivým výsledkům za rok 1925 a k zvýšení jízdného na drahách. Totéž platí o pol. 5. "Dávka z jízdného za osobní dopravu na drahách", kde se počítá se zvýšením o 40,1 mil. Kč.

Naproti tomu počítá se s nižším výnosem zejména u některých přímých daní, a sice u pol. 5. "Všeobecná daň výdělková" o 30,8 mil. Kč vzhledem k dosaženému výnosu této daně v roce 1925, u pol. 13. "Válečná daň" o 12,6 mil. Kč, poněvadž tu se jedná již jen o nedoplatky, a u pol. 17. "Úroky z prodlení atd." o 10,0 mil. Kč, protože souvisle s depurační akcí u přímých daní se očekává pokles tohoto druhu příjmu.

Ačkoliv u tit. 3. § 4. "Spotřební daně" se počítá v celku se zvýšeným výnosem, jest u některých položek přece zařazen menší výnos než v roce předchozím, u pol. 7. "Daň z masa" se očekává o 5,7 mil. Kč méně dle skutečného výsledku za rok 1925, u pol. 9. "Daň z uhlí" se zařazuje o 70 mil. Kč méně, protože se béře zřetel k poklesu výnosu v důsledku zákona ze dne 1. července 1926, čís. 110 Sb. z. a n.

U § 5, pol. 7. "Dávka za úřední úkony ve věcech správních" počítá se s menším výtěžkem o 44 mil. Kč, protože skutečný výnos v uplynulé době zůstává daleko za částkou pro rok 1926 preliminovanou.

Pokles příjmů u monopolů o 7,0 mil. Kč odůvodňuje se vyloučením oné částky, jež byla průběžnou položkou, jsouc preliminována až dosud také ve výdajích jako průběžný úvěr v rozpočtu ministerstva národní obrany.

Protože struktura rozpočtu pro rok 1927 se podstatně liší od způsobu sestavení rozpočtu pro rok 1926, jest nutno, aby byl získán správný předpoklad pro srovnání výdajů všeobecné pokladní správy rozpočtu na rok 1927 s rozpočtem na rok 1926, z celkové sumy výdajů rozpočtu na rok 1927 vyloučiti následující částky:

Toto zvýšení odůvodňuje se v prvé řadě tím, že do všeobecné pokladní správy byly zařazeny tyto nové potřeby:

Mimo to zařazen zvýšený úvěr v tit. 6. § 1. "Náhrada ztrát vzniklých převzetím státní garancie za dovoz minerálních olejů podle vládního nařízení ze dne 27. ledna 1921, č. 38 Sb. z. a n.", a to o 20,0 mil. Kč, čímž bude největší část tohoto tíživého závazku vyrovnána, v témž titulu u § 2 zařazen zvýšený úvěr o 2,0 mil. Kč na "Závazky z převzatých záruk". Také "Úroky a výlohy z přechodných úvěrů" u tit. 9. § 2, vykazují zvýšenou potřebu o 16,0 mil. Kč, poněvadž očekává se vyúčtování se státním pozemkovým úřadem.

Naproti tomu snížení doznaly hlavně v tit. 3. § 1. "Mincovní ztráta" o 3,0 mil. Kč, v tit. 9. § 7. "Náklad na různé potřeby při reorganisaci státní správy" o 2,0 mil. Kč, a v témž titulu § 8. "Náklad na vybírání dávky z majetku" o 1,4 mil. Kč.

Tento rozdíl v celkových příjmech odůvodňuje se v prvé řadě tím, že odpadl příjem ze smluvního příplatku rafinerií z cukru zdaněného pro tuzemskou potřebu, jenž je nyní zahrnut do daně z cukru v kap. 21. Tento příjem byl preliminován v rozpočtu na rok 1926 částkou 220 mil. Kč.

Naproti tomu jako nový příjem se zařazuje příjem státu z národní banky čs. částkou 8,1 mil. Kč a dále očekává se nový příjem u tit. 1. § 2. na splátce státních bání a hutí na kupní cenu dolu Poruba 6,3 mil. Kč, u tit. 3. § 1. při správě státního movitého majetku o 19 mil. Kč zejména na úrocích z cenných papírů, jichž zásoba vzrostla, a u tit. 4. § 1. z výnosu poplatků z dovozních povoleni minerálních olejů o 22 mil. Kč vzhledem k příznivým výsledkům na této položce.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad zřízen byl zákonem ze dne 20. března 1919, čís. 175 Sb. z. a n. jako úřad samostatný, ministerstvům rovnocenný a na nich nezávislý. K dozoru na státní hospodářství, státní jmění a státní dluh, koumá účty státních úřadů a závodů, účty nadací a fondů, ústavů a společností dotovaných státními penězi nebo spravovaných státními orgány. Nejvyšší účetní kontrolní úřad posuzuje správní akty finančně relevantní nejen po stránce formální t. j. účetní a ústavní, nýbrž i po stránce materielní, t. j. zkoumá oprávněnost a hospodárnost finančních účinů. Nejvyšší účetní kontrolní úřad vykonává také kontrolu státního dluhu, kterou v Rakousku vykonávala kontrolní komise státního dluhu při říšské radě. Kontrasignace předsedova jest podmínkou platnosti státních dluhopisů a úřad dozírá jsou-li při úvěrových operacích zachovávány zákonné předpisy a zkouší, jsou-li závazky státu knihovány a plní-li vláda povinnosti vůči věřitelům. Úřad vede přesný záznam o stavu státního dluhu a hodlá v brzku započíti s vykazováním čtvrtletním, v §u 9. zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. předepsaným, kterému posud vadily technické příčiny hlavně, pokud dluhy nebyly úplně vyúčtovány, o stavu oběhu drobných mincí publikují se již od roku 1922 čtvrtletní výkazy.

Preventivní kontrolu vykonává nejvyšší účetní kontrolní úřad zejména při používání úvěrů povolených finančním zákonem v případech, kdy povolený úvěr nestačí na úhradu potřeby, anebo, kdy se objevila nutná potřeba v rozpočtu úvěrem neopatřená a byla možnost úhrady přesunem (virementem) z úvěru určeného k jinému účelu. Takových přesunů projednal nejvyšší účetní kontrolní úřad v roce 1921 671, v roce 1922 235, v roce 1923 504, v roce 1924 660, v roce 1925 636 a v I. pololetí 1926 63, nejvyšší účetní kontrolní úřad hodlá podávati zákonodárným sborům periodické výkazy o provedených virementech.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad vyjadřuje se v t. zv. meziministerském řízení o osnovách zákonů a nařízení a o různých návrzích správních resortů, jež mají se státi předmětem usnesení vlády a mají finanční dosah.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad sestavuje závěrečné účty všech státních příjmů a výdajů, jež jest povinen nejpozději do 13 měsíců ad uplynutí dotčeného správního roku předložiti Národnímu shromážděni, aby je zkoumala a schválilo mimořádné poměry poválečné a nesnáze administrativních úřadů po stránce personální i věcné byly příčinou, že správní úřady nezasílaly nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřada dílčí účetní závěrku, potřebné pro sestavení státních účtů, včas a v takovém zpracování, aby jich bez dalšího šetření a doplňování mohl použíti. Snahy nejvyššího účetního kontrolního úřadu po urychlení účetních prací poukazujících úřadů a včasné opatření pomůcek pro sestavení státních závěrečných účtů nebyly bez výsledku, takže státní závěrečný účet za rok 1924 byl Národnímu shromáždění předložen již v zákonné lhůtě a není neodůvodněna naděje, že příště bude možno státní závěrečné účty Národnímu shromáždění předkládati již koncem roku následujícího po dotčeném roku správním, takže výsledky hospodaření uplynulého roku budou moci sloužiti již v následujícím roce za pomůcku při ústavním jednání a rozpočtu pro rok další. Nejvyšší účetní kontrolní úřad podal Národnímu shromáždění závěrečné účty za rok 1918 a 1919 dne 15. října 1922, za rok 1920 dne 25. října 1923, za rok 1921 dne 15. srpna 1924, za rok 1922 dne 15. března 1925, za rok 1923 dne 31. srpna 1925 a za rok 1924 dne 15. dubna 1926. Pro jednání o rozpočtu na rok 1927 bude moci nejvyšší účetní kontrolní úřad Národnímu shromáždění podati přehled státních etátních příjmů a výdajů za rok 1925 sestavený již na podkladě dílčích závěrečných účtů poukazovacích úřadů, dále vykázati i peněžní obrat a sděliti také zjištěné výsledky hospodaření státních podniků, které po prvé za rok 1925 podaly závěrečné účty podle zásad obchodních. Nejvyšší účetní kontrolní úřad provádí též systematické zkoumáni dokladů, vyžaduje si souhrn poukazů k jednotlivým položkám dílčích závěrek.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad sestavoval a podával Národnímu shromáždění v posledních letech, vždy na podzim kdy se začal projednávati rozpočet, pokladniční výkazy o etátních příjmech a výdajích za celý předcházející rok a za pololetí roku, ve kterém rozpočtové jednání začalo. Výkazy ty sestavoval na základě měsíčních výkazů zasílaných mu poukazovacími úřady. Od 1. ledna 1926 zavedl novou úpravu měsíčních výkazů, jež obsahují pokladní výsledky nejen etátní, nýbrž i kontokorentní a mimo rozpočet, a zjednodušil jich sestavování tak, že poukazovací úřady je předkládají již během měsíce následujícího po měsíci, jehož výkaz se týká, takže nejvyšší účetní kontrolní úřad může úhrnný výsledek sestaviti a Národnímu shromáždění podati již v prvé třetině dalšího měsíce. Výkazy takové podává nyní pravidelně měsíčně Národnímu shromáždění. Za prvé pololetí roku 1926 podá nejvyšší účetní kontrolní úřad Národnímu shromáždění také výkaz náležitostí t. j. o výdajích v té době předepsaných k tíži úvěrů povolených státním rozpočtem pro rok 1926 a o státních příjmech dosažených v tomtéž období.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad koná dohlídky u úřadů, ústavů a podniků státních, fondů, ústavů a společností, jejichž účty podléhají jeho kontrole. V prvních letech svého působení nemohl nejvyšší účetní kontrolní úřad pro nedostatečný počet sil prováděti dohlídkovou činnost ve větším rozsahu, takže od noku 1919 do konce roku 1922 vykonal 90 dohlídek. Teprve, když stav personálu se postupně zvyšoval a agenda byla účelně soustředěna, mohl se tento obor činnosti prospěšněji vyvíjeti, takže již v roce 1923 byla vykonáno 52 dohlídek, v roce 1924 116 dohlídek, v roce 1925 122 dohlídek a do konce srpna 1926 02 dohlídek. Významnější jednotky hospodářství státního podrobuje nejvyšší účetní kontrolní úřad dohlídce pravidelně během dvou až tří let. Parlamentu budou sdělovány periodické výkazy o vykonaných dohlídkách.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad spolupůsobí při vydávání nových nařízení týkajících se účetnictví a kontroly i při všech změnách těchto nařízení jež bez jeho souhlasu nesmějí býti vydávány. Pečuje také o to, aby státní účetnictví bylo co nejjednodušší a nejvýhodnější a zařízeno tak, aby umožnilo snadnou a úplnou kontrolu. Zejména působil hned z počátku k tomu, aby státní účetnictví na Slovensku a Podkarpatské Rusi byla přizpůsobeno účetnictví zavedenému v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V dozorčí funkci na oddělené účetní a pokladní spravování dávky z majetku ve smyslu §u 1. zákona čís. 309/1920 Sb. z. a n., přispěl nejvyšší účetní kontrolní úřad ku sjednocení účetních předpisů, platných pro správu výnost. majetkové dávky, o výnosu majetkové dávky podává pololetně zprávy kontrolní komisi Národního shromáždění pro dávku z majetku. Ku provedení zákona o úpravě hospodaření ve státních podnicích čís. 404/1922 Sb. z. a n., upravil nejvyšší účetní kontrolní úřad způsob sestavováni závěrečných účtů státních podniků a způsob vykazování hospodářských výsledků jejich mezi účiny hospodaření na rozpočet. Spolupůsobí také při vypracování nových pokladních a účetních instrukcí státních podniků. Nejvyšší účetní kontrolní úřad připravuje doplnění závěrečných účtů státních soupisem všeho státního majetku a změnu etátních závěrek v tom směru, aby vykazování výsledků hlavních knih bylo poukazovacím úřadům usnadněno. Dal také podnět k tomu, aby s ohledem na zákon o úsporných opatřeních ve státní správě, čís. 286/1924 Sb. z. a n., byla možnost administrativních virementů obmezena a aby byly stanoveny přesné zásady kontokorentního účtování účinů průběžných a zásady ty podrobně formuloval.

Ve smyslu §u 12. zákona, čís. 175/1919 Sb. z. a n., vypracoval nejvyšší účetní kontrolní úřad jednací řád a sdělil jej r. 1925 vládě, aby dohodnuv se s ní předložil jej Národnímu shromáždění.

Vyšší potřeba odůvodňuje se hlavně postupem zaměstnanců do vyšších platových stupňů a preliminováním nemocenského pojištění zaměstnanců v důsledků zákona ze dne 15. října 1925 č. 221 Sb. z. a n. částečné zvýšení položky na "Cestovné a diety" odůvodněna jest intensivnější činností dohlídkovou a zvýšení položky na nájemné skutečnou potřebou.

Prvou dobu po převratu bylo třeba překonati značné potíže organisační, neboť tabákové továrny byly nedostatečně vybaveny strojově i materiálem, ve skladištích nebylo sdostatek zásob a výroba byla omezena.

Společnou snahou úřednictva i dělnictva tyto nedostatky byly znenáhla odstraněny, takže lze říci, že reorganisace tabákové režie jest skorem provedena.

Československá tabáková režie má své ústředí v Praze pod označením "ústřední ředitelství tabákové režie", tomuto ústředí podléhá nyní sedm továren v Čechách, šest továren na Moravě, pět továren na Slovensku, jedna továrna v Podkarpatské Rusi (celkem devatenáct továren), pět úřadů nákupu tabáku a nákupní komise v Čopu a pět úřad prodeje tabáku.

V továrnách zpracuje se nejen tabák získaný nákupem v zahraničí, nýbrž i z tabákových plantáží na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Až dosud pěstuje se tabák v Československé republice na 5349 ha půdy. Snahou správy bude pěstování tabáku v tuzemsku rozšířiti.

V úřadech i továrnách tabákové režie zaměstnána bylo v roce 1925 po provedení restrikci 342 úředníků, 28 lékařů, 41 kancelářská síla, 282 podúředníků a zřízenců, dva smluvní úředníci, 13.644 stálého a 123 dočasného dělnictva. Prodejem tabákových výrobků zabývá se 42.241 trafik, 377 hlavních skladů a 59 skladů tabáku.

V přítomné době soustřeďuje se úsilí správy na zlepšení výroby, zintensivnění práce a zavedení ekonomisace ve všech oborech. že snaha o konsolidaci a ekonomisací v tabákové režii setkává se s finančním výsledkem, plyne z těchto dat:

V roce 1921 při úhrnném příjmu za prodané tovary 1.923 mil. Kč bylo odvedeno ústřední pokladně státní 600 mil. Kč, v roce 1922 při úhrnném příjmu 1864 mil. Kč byl odvedeno 800 mil. Kč, v roce 1923 při úhrnném příjmu 1670 mil. Kč bylo odvedeno 90 mil. Kč, v roce 1924 při úhrnném příjmu 1.723 mil. Kč bylo odvedeno 1.200 mil. Kč ca v roce 192 při úhrnném příjmu 1.763 mil. Kč bylo odvedeno 1.098 mil. Kč. Při tom dlužno konstatovati, že prodej cigaret stoupá, kdežto prodej doutníků značně poklesl.

Budoucí období tabákové režie bude obdobím zmodernisování podniku na podkladě vládního nařízení z roku 1924, č. 200 Sb. z. a n., jako obchodního podniku, rozšíření jeho oboru působnosti a osamostatnění.

Zvýšení výdajů odůvodněno jest zejména tím, že do výdajů rozpočtu na rok 1927 byla pojata vedle nestálé provise trafikantů nově jako průběžná položka k docílení jasného obrazu hospodaření a účetní správnosti též 10 %ní trafikantská provise, jež preliminuje se částkou 184 mil. Kč, a která v rozpočtu na rok 1926 uvedena nebyla. Dle toho preliminované výdaje jsou proti r. 1926 jen ciferně vyšší, fakticky bylo dosaženo úspor, hlavně v důsledku restrikce personálu.

Zvýšený výnos, jevící se převážně na položce "Prodej tabáku v tuzemsku", je důsledkem přesnějšího preliminování potřeb na jednotlivých položkách, jakož i výsledkem úsilí po ekonomisaci a zavedení strojní výroby.