Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

¹) = ujeté vlakové kilometry.

²) = preliminované vlakové kilometry.

³) = Boržodolské železnice, převzaté do státní správy od 1./2. 1923.

⁴) = Buštěhradská železnice a Ústecko-teplická dráha, zestátněné s platností od 1./1. 1923, projeté vlak, kilometry se objevují v roce 1924.

Terešva-Neresnica, zahájení provozu od 1.13. 1924.

⁵) = Okresní frýdlantské dráhy převzaty do státní správy od 1./1. 1925. Na trati Zvolen-Krupina zahájen provoz od 15./1. 1925 a 1./6. 1926 zestátněno 48 místních drah.

⁶) = všesokolský slet v Praze.

⁷) = Olympiáda dělnických tělocvičných jednot.

Z preliminovaných vlakových kilometrů pro rok 1927 připadá na provoz stát. drah:

a drah ve státním provozu včetně Košicko-Bohumínské dráhy:

*) Včetně Buštěhradské železnice a Ústecko-Teplické dráhy.

**) Inkl. místní dráhy.

***) Do konce dubna 1926.

Poznámka: Data jsou vždy z konce roku. Až do roku 1922 nejsou data přesná, jelikož vozy byly používány společně nástupnickými státy, nejsouce ani prozatímně přiděleny. Stav jejich se tudíž stále měnil.

Konečně bylo by ještě zdůrazniti, že při zadávce uhlí musí býti přihlíženo mimo jiné též k tomu, aby uhlí nebylo daleko dováženo, t. j., aby spotřeba vagonů při rozvážení uhlí byla pokud možno co nejmenší.

Do působnosti ministerstva zemědělství patřící správu "Státních lesů a statků", které dle vládního nařízení ze dne 25. září 1924 č. 206 Sb. z. a n. prohlášeny byly za státní podnik, obstarává ústřední ředitelství státních lesů a statků za pomoci správního sboru tohoto podniku, jemuž podléhají jednotlivá ředitelství státních lesů a statků, a to v Čechách tři, na Moravě a ve Slezsku po jednom, na Slovensku čtyři a v Podkarpatské Rusi tři. Bezprostřední správu vedou těmto ředitelstvím podřízené jednotlivé místní správy státních lesů a statků (u průmyslových podniků místní správy státních cukrovarů, lihovar, pivovarů, pil a p.).

Rozsah státních lesů a statků činí v Čechách 156.961 ha, na Moravě 62.778 ha, ve Slezsku 33.836 ha a na Slovensku 297.376 ha, úhrnem 550.951 ha. Z uvedené plochy jest lesní půdy 445.709 ha, hospodářské a rybniční 95852 ha, neplodné pak půdy celkem 9.390 ha.

Rozsah státních lesů a statků v Podkarpatské Rusi činí celkem 366.484 ha, z čehož je půdy lesní 309.906 ha, hospodářské a jiné 56.578 ha.

Lesy a statky tyto jsou státem nabyté statky jednak mírovými smlouvami (statky státní a býv. císařské rodiny 756.694 ha), jednak v důsledku sestátňovací a směnné akce ve smyslu zákonů o pozemkové reformě.

Rozsah lesů a statků nabytých t. zv. akcí sestátňovací (pozemkovou lesní reformou) činí 157.834 ha, směnnou akcí převzal stát 8.345 ha.

Pro rozpočet na rok 1927 kalkulováno jest s převzetím celkem 140.500 ha lesů a jiné půdy.

Dle shora citovaného vládního nařízení ustaven byl správní sbor tohoto státního podniku a započal své práce 1. lednem 1926. Vedle běžných úkolů hodlá provésti důsledně podnikový zákon č. 404/22 a vlád. nař. č. 206/24 vydáním řádů a instrukcí jednak pro hospodaření, jednak pro úpravu služebních a platových poměrů zaměstnanectva.

Vedle zřízení a zlepšení vlastních průmyslových závodů věnována bude péče doplnění sítě dopravních prostředků k normálním železnicím.

Čechách, na Moravě a ve Slezsku budou zlepšeny provozní zařízení vlastních průmyslových závodů. Na Slovensku budou prodlužovány stavby dopravních prostředků zvláště lesních drah co možno nejdále do lesů.

Na Podkarpatské Rusi, kde vybudování nezbytných lesních dopravních prostředků jest nejen prvním předpokladem pro racionelní lesní hospodářství, ale i pro kulturní a sociální povznesení celé země, bude zahájena stavební činnost v intensivnějším měřítku podle programu, k čemuž budou k disposici investiční úvěry v částce asi 8 mil. Kč.

Správa státních lesů a statků snaží se napomáhati vývozu řeziva a uzavírati výhodnější obchodní smlouvy v předpokladu omezení zahraniční konkurence a vyvinuto bude úsilí vyřaditi při vývozu dříví meziobchod navázáním přímých obchodních styků s cizinou.

Zalesnění mniškových holin bylo již celkem s velkým úsilím úspěšně dokončeno, musí však býti další snahou hospodaření, aby tyto mladé porosty byly dále racionelně pěstěny. Bude též nutno zdokonalovati strojní zařízení pilařských závodů a zakládati nové zvláště v Podkarpatské Rusi.

Snížení výdajů jest odůvodněno hlavně zpracováním menšího množství řepy ve státních cukrovarech, jakož i snížením těžby dříví v důsledku nutných úspor po mniškové kalamitě a větrných polomech v minulých létech. Rovněž sníženy jsou výdaje na akci sestátňovací a směnnou, ježto přejímána bude lesní půda, jejíž hrubé provozní náklady jsou značně nižší, než při hospodářství polním a rybničním, a jelikož pro rozpočtový rok 1927 zbývá již méně plochy ku směnnému převzetí.

Pokles čistého výnosu státních lesů a statků jest vedle toho co shora uvedeno o snížení výdajů, důsledkem nynějšího stavu na trhu dřevním vyvolaného konkurencí cizích zemí, zejména Polska a ztížením odbytu dříví do dovozních států hlavně Německa, kde jeví se nejvíce účinek polské konkurence, které napomáhá i snížení průvozních našich tarifů železničních. Mimo to nebyly dosud provedeny nutné investice, bez nichž nelze očekávati zlepšení výnosu státních lesů zvláště na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Lesní dráhy a silnice, jakož i vodní cesty nemohly býti náležitě vybudovány, není též dostatek vozidel, takže nelze celý předepsaný hmotný etát vytěžiti, ježto dopravní náklady v důsledku drahých povozů při tak velkých vzdálenostech jsou příliš vysoké.

Pokud se týče hospodářství polního a rybničního mají na čistý výnos nepříznivý vliv též nižší ceny hospodářských produktů a značné náklady na opravy škod způsobených letošními povodněmi, hlavně na rybnících.

V podnicích průmyslových, jimiž jsou zejména cukrovary ve Zvoleněvsi a ve Smiřicích, jest pokles výnosu důsledkem nynějšího stavu na světovém trhu cukerním.

Školní zemědělský závod české vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství při českém vysokém učení technickém v Praze je umístěn ve státních dvorech v Uhřiněvsi a Netlukách s Podleskem.

Zakoupen byl v roce 1923 od knížete Jana II. z Lichtensteinu.

Má účelem ukázati, jak je hospodařiti, aby bylo plněno národohospodářské, sociální a osvětové poslání zemědělství. V závodě mají posluchači vysokého učení i praktičtí hospodáři příležitost přesvědčiti se z vlastního názoru o výhodách a nevýhodách různých zařízení. Závadu se používá také k účelům výzkumnickým.

Poměr kultur jeví se takto: 432,77 ha rolí, 51,26 ha luk, 20,90 ha zahrad, 20,37 ha lesů, 14,39 ha rybníků, 7,70 ha pastvin a 20 ha různých druhů. Lov zvěře a částečně rybolov jsou ve vlastním hospodaření. Závod má dostatečné rozsáhlé budovy, v nich pak plemenné, pokusné a chovné stáje. Při závodu jsou náležitě vybavené řemeslnické dílny a patří k němu mlýn na mletí a zhodnocení slámy. Závod má vlastní biograf a přijímací zařízení k filmování, i potřebné laboratoře, kabinety a sbírky, v kterých je umožněno vědecky pracovati.

Kromě pravidelných.návštěv posluchačů vysoké školy zemědělské a kursů pro praktické zemědělství konají posluchači v závodě prázdninovou praksi. Závod je vyhledáván i cizinci:

Přebytek na rok 1927 je o 0,072 mil. Kč vyšší než v roce 1926 a způsoben je očekávaným větším výnosem z prodeje ovoce. Náklady oproti roku 1926 celkem se nezměnily.

Bývalá zemská hospodářská akademie v Děčíně-Libverdě byla postupně přeměněna na zemědělský odbor německé vysoké školy technické v Praze a od 1. ledna 1923 převzata do správy státní. Ke škole je přičleněn školní závod. Veškeré objekty a pozemky ve výměře více než 87 ha, jsou najaty od Thun-Hohensteina.

O účelu statku platí totéž, co je uvedeno o Uhřiněvském školním závodě zemědělském. Hospodářské podmínky jsou příznivé, zastoupeno je zvláště ovocnářství. Závod má dostatečné budovy a účelné stáje, v nichž se pěstuje dobytek k pokusům, plemenitbě atd.

Přebytek na rok 1927 je oproti přebytku na rok 1926 větší o 0,023 mil. Kč, což se odůvodňuje očekávaným vyšším příjmem z produkce zvířecí a prodeje ovoce.