Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Počet nemocnic 91.

Průměrná sazba ve veřejných nemocnicích v Čechách činí 1836 Kč. Nejnižší sazba v Čechách jest 15 Kč - Hostinné, Německé Jablonné, Maršov IV., Rumburk, Sušice, Šluknov. Nejvyšší sazba pak jest 25 Kč - všeobecná nemocnice v Praze.

Počet nemocnic 27.

Průměrná sazba ve veřejných nemocnicích na Moravě činí 20 Kč 69 h. Nejnižší sazba jest 14 Kč Valčice. Nejvyšší sazba pak jest 25 Kč - státní nemocnice na Ostravsku.

Počet nemocnic 8.

Průměrná sazba ve veřejných nemocnicích ve Slezsku činí 2240 Kč. Nejnižší sazba ve Slezsku jest 20 Kč - Bílovec, Bohumín, Bruntál. Nejvyšší sazba pak jest 20 Kč - Hlučín, Krnov, Opava, Orlová.

Počet nemocnic 28.

Průměrná sazba ve veřej. nemocnících na Slovensku činí 2087 Kč. Nejnižší sazba na Slovensku jest 14 Kč - Zlaté Moravce. Nejvyšší sazba pak jest 28 Kč - Lučence.

Počet nemocnic 4.

Průměrná sazba ve veřejných nemocnicích na Podkarpatské Rusi činí 21 Kč 50 h. Nejnižší sazba v Podkarpatské Rusi jest 20 Kč - Velká Sevljuš. Nejvyšší sazba pak jest 23 Kč - Mukačevo.

Jest tudíž v československé republice veřejných nemocnic celkem 15$ s počtem lůžek 28.504 a s denní průměrnou ošetřovací sazbou 20,78 Kč.

*) I s oddělením Pasteurovým.

Slovensko. Na Slovensku není dosud samostatného ústavu pro choromyslné, jako jest tomu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, nýbrž jsou tam pauze oddělení při některých veřejných nemocnicích, resp. soukromé ústavy v Pezinku a v Plešivci, jež jsou vlastně filiálkami nemocnice v Bratislavě a v Košicích.

Jsou to tyto nemocnice:

Podotýká se, že počet lůžek v Plešivci byl nyní rozmnožen na 160 a počet lůžek v Pezinku na 150. Mimo to buduje se oddělení pro choromyslné při veřejné župní nemocnici v Trenčíně na 80 postelí, jež bude hotovo již počátkem příštího roku, a projektuje se oddělení pro choromyslné při veřejné župní nemocnici v Levoči, rovněž na 80 lůžek.

Data ohledně ústavů choromyslných v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a oddělení pro choromyslné při veřejných nemocnicích jsou vzata ze statistiky z roku 1925.

Užhorod, oddělení pro choromyslné při veřejné městské nemocnici, počet lůžek 161, počet ošetřovacích dnů v roce 1925 58.948.

Pokud jde o choroby, jež se nejčastěji u choromyslných vyskytují, dlužno se zmíniti zvláště o těchto chorobách:

dementia praeco (v Čechách bylo přijato v r. 1025 3.666 případů, na Moravě 1.056, ve Slezsku 363),

dále paranoia (v Čechách 867 případů),

imbecilitas (v Čechách 763 případů),

paralysis progressiva (v Čechách 682).

Ze statistických dat, po ruce jsoucích, vychází najevo, že nejvíce přijatých nemocných jest mezi rokem 20. a 30. (v Čechách asi 30% přijatých), pak přichází věk mezi 30. a 40. rokem (25%), načež procento klesá.

Vedle dat uvedených u státních ústavů léčebných, pokud jde o tuberkulosní nemocné, třeba se zmíniti ještě povšechně o lůžkách pro tuberkulosní, jež jsou k disposici nejenom v nemocnicích, nýbrž též ve speciálních léčebnách.

Jsou to:

Počítá-li se s obložením těchto lůžek ne jméně po 300 dnů v roce, vychází celkový počet ošetř. dnů 2,141.400 nebo zaokrouhleně asi 2,150.000 ošetřovacích dnů. (Počítá-li se, pak s ošetř. poplatkem průměrně 25 Kč denně, vzniká tím náklad cca 63,750.000 Kč ročně, z čehož nejméně jednu polovinu připadá hraditi veř. korporacím [státu, zemím, obcím a pod.]).

Ke kapitole 21.

Bursa cenných papírů jest nepostrádatelným nástrojem hospodářského života. Bez ní nemohl by ani průmysl a obchod se vyvinouti a dále se rozvíjeti, ale ani stát by nemohl ukojiti svých úvěrových potřeb. Na burse zrcadlí se stav přítomného hospodářského života ve státě. Ovšem se předpokládá, že bursa jest řádně organisována a dobře funguje.

Organisaci Pražské peněžní bursy přebrali jsme z Rakouska, za něhož byla to celkem bezvýznamná instituce rázu provinciálního. Převratem státním připadly jí však těžké úkoly regulovati peněžní trh samostatného státu, hospodářsky velmi pokročilého. Nemajíc dosti zkušeností, tradic a zejména školeného bursovního obecenstva přirozeně upadla do dětských nemocí. Než přes to vše naše bursa vykonala za naší státní samostatnosti veliký kus práce. Umístila na 15 miliard státních půjček a značné miliardy akcií průmyslových, překonala dobu inflační i deflační a s tím spojené hospodářské otřesy. Jest přirozeno, že se tak nemohlo díti vždy beze značnějších. výkyvů kursů. Nelze také zamlčeti, že burse bylo překonávati důsledky pokleslé morálky, způsobené válkou. Úkolem finanční správy státní bylo podporovati bursovní radu, aby bursa co nejdříve vybředla z dětských nemocí a stala se tím, čím má býti. Stalo se tak jak zákroky administrativními: změnou stanov, úpravou usancí, odstraňováním z bursy živlů tam nepatřících, ale působilo se také k tomu, aby se povznesl hospodářský život v našem státě. Sem patří odstranění vázaného hospodářství, brzdění emisí cenných papírů jak státních, tak i soukromých, umenšování státních dluhů a pod. Dalším úkolem státní správy na tomto poli jest rovnoměrnější rozdělení daňového břemene a buzení důvěry v obecenstvu v cenné papíry. Sem spadá zejména berní reforma a reforma akciového práva.

V příloze podán jest přehled o vývoji kursů čsl. státních papírů na Pražské burse, počínajíc rokem 1920. Jest z něho zřejmo, jak státních půjček na burse přibývalo. V kursových variacích, jež byly dosti značné, jevil se vždy stav peněžního trhu. Byl-li trh volnější, stoupaly kursy, kdežto zpevnění projevovalo se poklesem kursů. V poslední době uplatnila se ve státních papírech nápadná haussa, jejíž příčinu dlužno hledati ve značném uvolnění na peněžním trhu. Toliko haussu v prozatímních náhradních rentách serií H a L dlužno přičítati důvodům čistě spekulačním.