Základem ke zjištění dani podrobeného
důchodu nebo výtěžku jest pravidelně
poplatníkovo přiznání.
(1) Nehledíc k ustanovení odst. 5. jest každý,
jenž jest povinen platiti přímo vybíranou
daň - vyjímajíc všeobecnou výdělkovou
daň pro podomní a kočovní živnosti,
daň pozemkovou a domovní daň třídní
- povinen podati každoročně u příslušného
vyměřovacího úřadu písemně
řádně vyplněné přiznání
o dani podrobeném důchodu nebo výtěžku
na předchozí rok berní podle vzoru vydaného
ministerstvem financí a to:
1. u zvláštní daně výdělkové
do 15 dní po předepsaném schválení
účetní závěrky, nejdéle
však do 6 měsíců po obchodním
období,
2. u činžovní daně v době od
15. prosince do 15. ledna a
3. u ostatních sem spadajících daní
v době od 1. ledna do konce února.
(2) Vyměřující úřad
může však - vyjímajíc přiznání
ke zvláštní dani výdělkové
v případech zřetele hodných přijati
ústní přiznání do protokolu.
(3) Vzorec přiznání budiž zejména
upraven tak, aby jedno přiznání zahrnovalo
zároveň pokud možno několik daní
zmíněných v odst. 1.
(4) Které doklady mají býti ku přiznání
připojeny bude uvedeno ve vzorci.
Mimo případy v odst. 1. zmíněné
jest poplatník povinen podati přiznání,
buď stanoví-li tak zákon, anebo byl-li zvláště
k podání přiznání vyměřovacím
úřadem vyzván; ustanovení § 310,
odst. 3., platí v posléze zmíněném
případě obdobně.
(1) Poplatník jest povinen přesně a určitě
vyplniti veškeré rubriky přiznání,
třeba-li připojiti předepsané doklady
a podepsati přiznáni, ubezpečuje zároveň,
že veškerá udání učinil
podle svého nejlepšího vědomí
a svědomí.
(2) Jde-li o výtěžek, požitek nebo důchod,
jehož výši lze udati pouze odhadem, stačí,
uvede-li poplatník v přiznání pouze
skutkové neb jiné údaje, jichž k odhadu
jest potřebí.
(3) Poplatník jest povinen dáti potvrditi přiznání
výtěžku nájemného pro účely
daně činžovní co do správnosti
svými nájemníky, kteří správnost
potvrdí svým podpisem.
(1) Nepodá-li poplatník povinného aneb řádně
vyplněného přiznání do lhůty
zákonné nebo jemu zvláště povolené,
nebo nepodá-li ve lhůtě jemu stanovené
dokladů potřebných k přezkoumání
přiznání, nebo neopraví-li včas
přiznáni formálně vadného na
výzvu úřadu, může mu býti
daň vyměřena z moci úřední
bez dalšího jeho účastenství
podle pomůcek, které má úřad
po ruce; lhůty vyměřovacím úřadem
stanovené nebuďtež kratší 8 dnů.
(2) Toto ustanovení nevylučuje ani případného
potrestání poplatníka, že nepodal přiznání,
ani práva vyměřovacího úřadu.
vyzvati jej pod pohrůžkou pořádkové
pokuty, aby přiznání podal.
(3) Nevyhověl-li poplatník ustanovení odst.
1. ani na zvláštní výzvu vyměřovacího
úřadu, aby tak učinil do lhůty jim
stanovené, avšak alespoň patnáctidenní,
může býti - bez újmy případných
následků zmeškání podle odst.
1. - uložena přirážka až do 10% konečné
částky vyměřené daně;
na tento následek musí však býti poplatník
v dotčené výzvě výslovně
upozorněn.
(4) Následky v odst. 1.-3. zmíněné
pominou, prokáže-li poplatník okolnosti, které
zmeškání dostatečně omlouvají.
(1) Vyměřovací úřad spořádá
a doplní veškeré pomůcky vyměřovací,
prozkoumá došlá přiznání
a provede všechna šetření (na př.
výslechem znalců, svědků a osob přezvědných),
jež jsou k tomu potřebna, aby údaje přiznání
potvrdila, vysvětlila, doplnila, opravila a vůbec
získala způsobilý podklad pro vyměření
daně.
(2) Za tou příčinou jest vyměřovací
úřad zejména oprávněn:
1. obeslati poplatníka na určitý den k osobnímu
jednání o skutečnostech a poměrech
rozhodných pro vyměření daně,
2. vybídnouti jej, aby podrobně rozvedl své
příjmy a vydání nebo aby podal veškerá
podle potřeby vyžádaná vysvětlení
nebo aby okolnosti skutkového nebo právního
rázu odůvodnil a podle potřeby dokázal
anebo aby je dokázal určitým způsobem,
dále
3. naříditi, aby ve věcech dani vyměřovaných
daňovou komisí, dále ve věcech zvláštní
daně výdělkové a daně rentové
připustil nahlédnouti do svých obchodních
a hospodářských knih (§§ 314 a
další),
4. naříditi a provésti místní
prohlídku.
(3) Výzva podle odst. 2. musí obsahovati výslovné
upozornění, že bude daň z úřední.
moci vyměřena bez dalšího účastenství
poplatníkova podle pomůcek po ruce jsoucích,
nebude-li výzvě bez dostatečné omluvy
do stanovené, avšak alespoň osmidenní
lhůty vyhověno.
(4) Povinnost připustiti nahlédnouti do knih zakládá
též povinnost předložiti smlouvy, dlužní
úpisy, úrokové kvitance, výpisy z
účtů, faktury a jiné účetní
pomůcky a doklady.
Vyměřovací úřad jest povinen
opatřiti si v pochybných případech
zprávy, pomůcky a doklady potřebné
ku vyměření daně osobám, jež
přiznání nepodaly, pokud mu nejsou jinak
známy.
(1) Vzniknou-li pochybnosti o správnosti nebo úplnosti
údajů v přiznání, v dokladech
nebo ve vysvětlivkách, jest vyměřovací
úřad povinen vyzvati poplatníka písemně
nebo ústně (protokolárně), aby své
údaje doplnil, opravil, vysvětlil a případné
pochybnosti vyvrátil. Pochybnosti buďtež poplatníku
oznámeny pokud možno jednou výtkou.
(2) V připomínce pochybností buďtež
přesně, srozumitelně a způsobem umožňujícím
poplatníkovi určitou odpověď a určité
vedení důkazů označeny závadné
údaje, důvody jejich závadnosti, požadavky
neb otázky, jež se snad poplatníku dávají,
aby odůvodnil nebo prokázal správnost nebo
úplnost svých údajů.
(3) K odpovědi stanovena budiž přiměřená,
alespoň však osmidenní lhůta; ustanovení
§ 310, odst. 3., platí tu obdobně.
(1) Vyžádané spolupůsobení poplatníkovo
záleží ve vysvětlení, opravení
nebo doplnění údajů, dále v
nabídce a provedení důkazů; jest věcí
poplatníkovou, aby prokázal svá tvrzení.
(2) S výhradou §§ 309, 310 a 325 může
poplatník zejména:
1. prováděti důkazy, pokud se týče
žádati, aby proveden byl o určitých
skutečnostech důkaz: místním šetřením,
všelikými listinami, zejména obchodními
a hospodářskými knihami, výslechem
jím navržených svědků o určitých
okolnostech skutkového rázu a jim navržených
znalců o určitých otázkách
a konečně jinými přípustnými
průvody podle tohoto zákona.
Oprávnění nabízeti důkaz knihami
zakládá též oprávnění
předložiti smlouvy, dlužní úpisy,
úrokové kvitance, výpisy z účtů,
faktury a jiné účetní pomůcky
a doklady, a vztahuje se pouze na daně komisí vyměřované,
dále na zvláštní daň výdělkovou
a daň rentovou.
Veškeré nabídnuté důkazy buďtež
provedeny, pokud jsou proveditelny a podle tohoto zákona
přípustny. Důkazy o skutečnostech,
které se uznávají za správné
anebo jsou vůbec známé nebo pro vyměření
daně nezávažné, dále důkazy
o skutečnostech, které nejsou určitě
označeny nebo jichž provedení by bylo spojeno
s nepřiměřeným nákladem, konečně
důkazy, které zřejmě byly nabídnuty
s úmyslem, aby se protahovalo řízení,
se neprovedou. Stranám buďtež oznámeny
důvody, proč byl nabízený důkaz
odmítnut. Nabízený důkaz knihami se
připustí jen tehdy, nelze-li podle názoru
vyměřovacího úřadu prokázati
sporné okolnosti jiným způsobem.
2. žádati za přísežný výslech
jím navržených svědků o určitých
okolnostech a jím na. vržených znalců
o určitých otázkách. Této žádosti
budiž v důležitých případech,
a pokud toho zájem správného vyměření
daně vyžaduje, vyhověno. Přísežný
výslech provede okresní soud bydliště.
3. žádati, aby s ním bylo jednáno osobně,
aby mohl podati vysvětlení; žádost tato
může býti zamítnuta toliko z důležitých
důvodů.
4. žádati, aby se případné ústní
jednání s ním nekonalo v plné komisi
daňové (odvolací), nýbrž ve výboru
z ní sestaveném za řízeni předsedy
komise nebo jeho zástupce.
5. žádati, aby se neúčastnil jednání
tohoto výboru člen komise, soutěžící
s poplatníkem, lze-li za to míti, že by obeznámení
tohoto člena se skutečnostmi za jednání
probíranými mohlo ohroziti poplatníkovu schopnost
soutěže; o tomto návrhu rozhodne s konečnou
platností předseda, komise podle volného
uvážení přihlížeje ku všem
okolnostem; výbor podá komisi zprávu o provedeném
jednání, při čemž však obchodní
přátelé, nákupní prameny a
odběratelé nebudou jmenováni.
(1) Nahlédnutí do knih provede za přítomnosti
poplatníka nebo jeho zástupce neb zmocněnce
státní úředník k tomu vyměřovacím
úřadem písemně zmocněný;
nedostaví-li se poplatník nebo jeho zástupce
(zmocněnec), neomluviv se dostatečně, k jednání,
ač byl řádně obeslán, není
to na překážku, aby nahlédnutí
do předložených knih nebylo provedeno.
(2) Ku provedení důkazu knihami může
býti přibrán znalec účetnictví,
podle možnosti s poměry příslušného
podniku dobře obeznámený, dále přísežný
tlumočník a úřední pomocné
síly. Tyto osoby jsou povinny zachovati o poměrech
poplatníkových, o nichž se z knih dovědí,
přísné tajemství a musí, nejsou-li
již jako státní zaměstnanci vázáni
přísahou, slíbiti před začátkem
jednání rukou dáním místo přísahy,
že této povinnosti dostojí, Na trestní
ustanovení § 199 dlužno je výslovně
upozorniti.
(3) Proti přibrání osob, které s poplatníkem
obchodně soutěži, a proti přibrání
zřízenců takových osob může
poplatník podati odpor, o němž rozhodne s konečnou
platností vyměřovací úřad
po uvážení všech okolností případu.
(4) Také poplatník jest oprávněn na
svůj náklad přibrati si důvěrníka
a soudního znalce účetnictví.
(1) Nahlédnuti do knih provede se zpravidla v úředních
místnostech vyměřovacího úřadu.
(2) Jde-li o rozsáhlé šetření
nebo z jiných důvodů zvláštního
zřetele hodných, může býti na
návrh poplatníka nebo ku příkazu vyměřovacího
úřadu nahlédnutí do knih provedeno
v obchodních místnostech nebo v poplatníkově
obydlí.
(3) Den a místo provedení důkazu knihami
a osoby, které k tomu orgán nahlédnutí
provádějící přibere, buďtež
oznámeny poplatníkovi alespoň 8 dní
před tím. Návrh, aby důkaz byl proveden
v obchodních místnostech nebo v poplatníkově
obydlí (odst. 2.), i případný odpor
proti osobám k důkazu tomu přibraným
(§ 314, odst. 3.) podejž poplatník do 5 dnů
po doručení zmíněného oznámení.
(4) Nejsou-li obchodní místnosti nebo poplatníkovo
obydlí v obvodu vyměřovacího úřadu,
který má prohlídku knih provésti,
budiž o výkon její požádán
vyměřovací úřad, v jehož
obvodu jsou tyto místnosti nebo obydlí.
(1) O nahlédnutí do knih sepíše se protokol
podepsaný všemi účastníky.
(2) Protokol má obsahovati popis zařízení
a zevnějšího stavu knih a zápisků,
okolnosti, které jsou pro posouzení jejich hodnověrnosti
závažné, dále zápisy týkající
se skutečností, jež dlužno nahlédnutím
do knih zjistiti, konečně vysvětlivky a objasnění
podaná poplatníkem neb jeho zástupcem (zmocněncem),
rovněž i zjištění na jeho žádost
provedená.
(3) Odepře-li poplatník předložiti knihy,
zápisky nebo doklady, tvrdí-li, že zápisků,
o něž je žádán, nevede nebo jich
nemá, anebo přeje-li si poplatník, přibraný
znalec neb důvěrník připojiti ku protokolu
poznámky, poznamená se to do protokolu s příslušným
vysvětlením neb odůvodněním.
(4) Poplatník jest oprávněn žádati
v protokole o udělení přiměřené
lhůty, aby mohl podati podrobné vyjádření
o materiálu, získaném prohlídkou knih
a o dobrém zdání znalcově.
(5) Při oznamování výsledků
nahlédnutí do knih nebudou komisi oznámena
jména obchodních přátel, nákupních
pramenů a zákazníků; pozastaví-li
však orgán pověřený nahlédnutím
do knih určité zápisy nebo doklady ve směru,
který při rozhodnutí o průkazní
moci nápisu vyžaduje nutně znalosti jmen, budou
i tato jména do oznámení pojata; na požádání
poplatníkovo dlužno však i v tomto případě,
rovněž i, jde-li o určité skutečnosti,
jichž oznámením plné komisi byla by
jeho schopnost soutěže ohrožena anebo by mu byla
jinak způsobena patrná újma, oznámiti
nejdříve výsledek nahlédnutí
do knih výboru, zřízenému obdobně
podle ustanovení § 313, odst. 2., č. 4.; tento
výbor neuváděje jmen podá pak své
vyjádření o průkazné moci pozastaveného
zápisu plné komisi.
(6) Všechny osoby zúčastněné
provádění a oceňování
důkazu knihami povinny jsou zachovávati nejpřísnější
tajemství o jménech obchodních přátel,
o nákupních pramenech a o zákaznících;
na trestní ustanovení § 199 dlužno je
výslovně upozorniti.
Nestačí-li v protokole obsažená zjištění
vysvětliti pochybnosti, může býti nahlédnuti
do knih doplněno nebo opětováno.
Nahlédnutí do knih lze nabídnouti a naříditi
v řízení vyměřovacím,
odvolacím a trestním.
(1) Aby byly vyšetřeny skutečnosti důležité
pro vyměření daně, jsou státní
úředníci vyměřovacím
úřadem písemně zmocněni oprávněni,
prohlédnouti v pracovních nebo obchodních
hodinách pozemky, budovy, dále obchodní,
řemeslné a průmyslové provozovny a
zařízení, konečně zásoby,
a to měrou, kterou uznají za potřebnou. Provozuje-li
se výdělečný podnik v bytě,
vztahuje se toto oprávnění také na
provozovací zařízení a zásoby,
které jsou v bytě.
(2) Při tom dlužno se pokud možno uvarovati,
aby nebyla způsobena škoda na pozemku neb kultuře,
aby nebyl zbytečně obtěžován
uživatel bytu a rušeno provozování podniku.
Jakékoli pátrání po zvláštnostech
provozování nebo výroby, jež mají
býti v obchodním zájmu uchovány v
tajnosti, není dovoleno. Zdali a pokud jde skutečně
o obchodní zájem, rozhodne vyměřovací
úřad po slyšení odborníka.
(3) K místní prohlídce budiž pozván
poplatník alespoň 5 dnů před tím
a zároveň upozorněn, že bude vykonána
prohlídka, i když se k ní osobně anebo
zástupcem (zmocněncem) bez dostatečné
omluvy nedostaví, a že může býti
daň vyměřena podle pomůcek, které
má úřad po ruce, nebyla-li prohlídky
pro chování poplatníka nebo jeho zástupce;
(zmocněnce) možna.
(4) Poplatník jest povinen podati veškerá potřebná
a vyžádaná vysvětlení, jest dále
oprávněn, aby obhájil své zájmy,
činiti připomínky a podávati námitky;
nebyla-li prohlídka pro chování poplatníka
nebo jeho zástupce (zmocněnce) možna, může
býti daň vyměřena podle pomůcek,
které úřad má po ruce.
(5) O průběhu a výsledku prohlídky
sepíše státní orgán pověřený
prohlídkou protokol, jejž podepíší
všichni účastníci.
(6) Při provádění místní
prohlídky dlužno dbáti též ustanovení
§§ 8-10 ústavního zák. ze dne 9.
dubna 1920, č. 293 Sb. z. a n.
Zvláštní ustanovení o místním
šetření za zjištěním daně
domovní.
(1) Místní šetření za zjištěním
činžovního výtěžku k dani
činžovní nutno provésti, zůstanou-li
přes vysvětlení, opravy a doplnění
přiznání nadále pochybnými:
a) nájemní hodnota,
b) nájemné z předmětů pronajatých
osobám v § 153, č. 1., lit. c) uvedeným,
nebo
c) rozvrh úplaty na předměty, práva
a plnění činžovní dani podrobená
a nepodrobená.
(2) Toto místní šetření záleží
v místní prohlídce a odhadu.
(3) Odhad nájemného nebo nájemní hodnoty
předmětu, o který jde, děje se srovnáním
jeho s jinými stejnými, a není-li jich, s
jinými podobnými předměty pronajatými
v místě.
(4) Místní prohlídku provede státní
úředník za přítomnosti ještě
dvou přísežných odhadců nebo
jejich náhradníků (§§ 321 a 322)
a zjistí na místě samém veškeré
pro odhad závažné okolnosti.
(5) Na podkladě místní prohlídky podají
přísežní odhadci dobré zdání
a návrh písemně nebo protokolárně
vyměřovacímu úřadu, jenž
pak, volně uváživ podaná vyjádřeni
a veškeré pro zjištění nájemní
hodnoty závažné okolnosti, rozhodne.
(6) Ustanovení § 319 platí i zde.
(1) Přísežné odhadce a stejným
počtem jejich náhradníky jmenuje vyměřovací
úřad pro každou obec, a to dva volným
výběrem, druhé dva na návrh dotčeného
obecního zastupitelstva, dojde-li ve lhůtě
vyměřovacím úřadem stanovené,
jinak též volným výběrem. Jmenovaní
musí býti vlastníky domu v obci.
(2) Co jest v dalším řečeno o odhadcích,
platí též, pokud zákon jinak neustanovuje,
o náhradnících.
(3) Ve větších obcích může
býti počet přísežných
odhadců ve stejném poměru, jak v odst. 1.
uvedeno, podle uvážení vyměřovacího
úřadu podle potřeby zvýšen; které
větši obce to jsou, určí ministerstvo
financí.
(4) Přísežní odhadci vedeni jsou v patrnosti
ve zvláštním seznamu, který se podle
potřeby doplňuje; ustanovení § 239 platí
o nich obdobně.
(1) Přísežní odhadci buďtež
obesláni k místnímu šetření
alespoň 5 dnů před ním.
(2) Nedostaví-li se oba, odročí se místní
šetření a nařídí se nové,
k němuž se obešlou titíž přísežní
odhadci znova, nebo jiní přísežní
odhadci; nedostaví-li se oba nebo jeden z nich, provede
se místní šetření bez nich, pokud
se týče s oním, který se dostavil.
(3) Přísežní odhadci vykonávajíce
svoji funkci jsou pod touž ochranou trestního zákona
jako veřejní úředníci.
(4) Vyměřovací úřad má
právo podle volného uvážení přísežné
odhadce odvolati.
(5) Není-li v obci přísežných
odhadců vůbec po ruce, přiberou se v náhradu
za ně k místnímu šetřeni dva
vlastníci domů v obci, pro kteréž pak
platí předchozí ustanoveni o přísežných
odhadcích, vyjma ustanoveni § 321, odst. 4., věta
drouhá a odst. 3. tohoto §u obdobně.
(1) Zařazení budovy do náležité
třídy sazebníku domovní daně
třídní děje se, nestačí-li
doklady stranami podané nebo údaj stran, na podkladě
zápisu o místní prohlídce, kterou
vykoná státní úředník
nebo starosta obce nebo jeho zástupce za přítomnosti
ještě dvou členů poplatníků
domovní daně třídní.
(2) Ustanovení § 319 platí i zde.
(1) Vyměřovací úřad jest povinen
uvážiti veškerá tvrzení a námitky,
srovnati je s výsledky úředního šetření,
přiměřeně oceniti veškerý
materiál, třeba-li provésti další
šetření a pokračovati ve vytýkacím
řízení (§ 312).
(2) Vyměřovací úřad uváží
volně, přihlížeje k výsledkům
celého projednání a vedení důkazů,
má-li skutková okolnost býti pokládána
za pravdivou čili nic; výsledek oceněni důkazu
knihami buď oznámen poplatníkovi i s důvody
pokud možno nejdříve po nahlédnutí
do knih.
(3) Jsou-li předložené knihy řádně
vedeny podle obchodního zákona a nabude-li vyměřovací
úřad přesvědčení, že
při rozhodnutí nutno se odchýliti od knihovních
zápisů, buďtež v odůvodnění
uvedeny okolnosti a úvahy, které byly pro to rozhodny.
(1) Jestliže poplatník bez dostatečné
omluvy buď vůbec nebo včas
1. nedostaví se před vyměřovací
úřad (komisi) na obeslání, v němž
jest účel obeslání blíže
označen, nebo
2. nezodpoví připomínek pochybností
anebo otázek mu daných, jež pro vyměření
daně mají podstatnou důležitost, zcela
nebo z části, aneb
3. nevyhoví vybídnutí, aby podrobně
rozvedl své příjmy a výdaje anebo
aby připustil nahlédnouti do svých obchodních
a hospodářských knih, aneb konečně
4. nevyhoví jiné výzvě padle zákona
přípustné zcela nebo z části,
může vyměřovací úřad
vyměřiti daň bez dalšího účastenství
poplatníkova z moci úřední podle pomůcek,
jež má po ruce.
(2) Právní následky, zmíněné
v odst. 1., nesmí přesahovati meze některého
z opominutí v tomto odstavci uvedených.
(3) Právní následky zmíněné
v odst. 1. a 2. nepomíjejí, i když se strana
dodatečně jednání zúčastní.
(1) U daní vyměřovaných daňovou
komisí předloží vyměřovací
úřad po předchozím řízení
daňové komisi návrhy na vyměření
daně.
(2) U těchto daní má daňová
komise a předseda její stejná oprávnění
a povinnosti jako vyměřovací úřad.
(1) Vyměřovací úřad nebo daňová
komise ustanoví výši důchodu, výtěžku
nebo požitku dani podrobeného buď výpočtem
nebo, kde to není možno, odhadem, volně uvážíce
jak veškerý výsledky celého projednání,
tak i okolnosti všeobecně nebo jinak známé
a rozhodnou dále o výhodách poplatníků
podle zákona příslušejících
jakož i o výši daně.
(2) Odhad jest přípustný jak co do celkového
důchodu, tak i co do jednotlivých jeho částí
(výtěžků nebo požitků).
(3) Shledá-li komise. že důchod přiznaný
poplatníkem k dani důchodové je příliš
malý, a není-li pomůcek, ze kterých
by se číselně určitě dal důchod
dani podrobený zjistiti, odhadne komise celkový
důchod podle vnějších známek,
přihlížejíc zvláště
k celkovému hospodářskému stavu poplatníka,
k nákladům, které činí, a ku
vzájemnému poměru jednotlivých důchodových
pramenů; vnější známky, na nichž
se odhad zakládá, uvede daňová komise
ve svém usnesení.
(4) Daň důchodová, všeobecná
daň výdělková a daň rentová
buďtež vyměřovány pokud možno
zároveň.
Vyměření daně oznámí
vyměřovací úřad, pokud zákon
nic jiného neustanovuje, poplatníkovi platebním
rozkazem, jenž obsahovati musí zejména: vyměřovací
základ, konečnou výši daně a
poulení o odvolání; podrobnosti, zejména
o sloučeni několika platebních rozkazů
pokud možno v jeden, upraví ministerstvo financí.
(1) Poplatník má právo nahlédnouti
u vyměřovacího úřadu do svých
přiznání a jinakých podání
z činiti si z nich výpisy. Každý jest
oprávněn, pokud to není službě
na závadu, nahlédnouti u vyměřovacího
úřadu do přiznání k dani činžovní,
do oznámení o uprázdnění a
o opětném pronájmu a poříditi
si z nich výpisy.
(2) Zápisy, obsahující výši předepsané
daně důchodové a všeobecné daně
výdělkové, vyloží se u vyměřovacího
úřadu po 15 dní ku veřejnému
nahlédnutí poplatníkům těchto
daní.
(3) Úřady vyměřovací jsou povinny
poskytnouti řádně vykázaným
zástupcům samosprávných svazků
možnost, aby si za příčinou vyměření
samostatných dávek těchto svazk. opatřily
potřebná data z úředně přezkoušených
přiznáni k dani činžovní, pokud
to není službě na závadu.