Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

§ 1. Dovozné a vedlejší poplatky vypočítávají se podle tarifů, které v každém státě jsou pravoplatné a byly řádně uveřejněny. Tyto tarify musí míti všechny údaje nutné pro výpočet dovozného a vedlejších poplatků a stanoviti, je-li třeba, podmínky pro přepočet měn.

§ 2. Z tarifů musí býti zřejmy všechny zvláštní podmínky pro různé přepravy, zejména pak údaj, platí-li pro rychlé zboží či nákladní zboží. Má-li některá železnice pro všechno zboží nebo pro některé jeho druhy nebo pro určité trati tarif pouze pro jeden způsob přepravy, může býti tohoto tarifu použito pro přepravu zásilek jak nákladním listem pro nákladní zboží, tak nákladním listem pro rychlé zboží, při čemž platí pro příslušný způsob přepravy dodací lhůty podle ustanovení článku 6 a § 4 a článku 11.

Tarifů musí býti užíváno pro všechny zájemníky stejným způsobem. Jejich ustanovení platí, pokud neodporují této Úmluvě; jinak jsou pokládána za neúčinná a neplatná.

§ 3a) Předepsal-li odesilatel v nákladním listu přepravní cestu, počítá se přepravné po této cestě.

Označení stanic, ve kterých mají býti splněny předpisy celní, berní, finanční nebo policejní a jiných úřadů správních, rovná se předpisu přepravní cesty.

b) Předepsal-li odesilatel v nákladním listu pouze tarify, použije železnice těchto tarifů, pokud předpis tento stačí k určení stanic, mezi kterými má býti žádaných tarifů použito železnice vyvolí mezi přepravními cestami, pro něž platí tyto tarify v den sjednání smlouvy přepravní, tu cestu, která se jí zdá pro odesilatele nejvýhodnější.

c) Předepsal-li odesilatel v nákladním listu zaplacení dovozného předem až k některé stanici na cestě za podmínek stanovených v článku 17 § 1, vyvolí železnice mezi přepravními cestami, které vedou zmíněnou stanicí na cestě tu, která se jí zdá pro odesilatele nejvýhodnější. Přepravné se počítá po přepravní cestě zvolené železnicí.

d) Je-li v případech, zmíněných shora pod písmeny r) a c) mezi stanicí odesílací a stanicí určení mezinárodní tarif, platný pro přepravní cestu, žádanou pod písmenem a) nebo mezi stanicí odesílací a stanicí, označenou pod písmenem, c), použije se tohoto tarifu, není-li v době vypravení zásilky jeho použití závislé na podmínkách, které by nebyly splněny.

e) Nedostačují-li údaje odesilatelovy k úplnému určení přepravní cesty nebo tarifů, nebo vylučují-li se navzájem některé z těchto údajů, vyvolí železnice přepravní cestu nebo tarify, které se jí zdají pro odesilatele nejvýhodnějšími. Řídí se vždy údaji nákladního listu, pokud se týče stanic, zmíněných pod písmenem a) odstavce 2 a, pokud je možné, i jinými předpisy odesilatelovými.

Je-li však mezi stanicí odesílací a stanicí určení přímý mezinárodní tarif, použije se tohoto tarifu, souhlasí-li přepravní cesta, kterou tento tarif určuje, v daném případě s předpisy nákladního listu pokud se týče stanic, zmíněných pod písmenem a) odstavce 2, a není-li jeho použití závislé na jiných podmínkách, které by nebyly splněny.

f) Ve všech shora zmíněných případech počítají se lhůty po přepravní cestě žádané odesilatelem nebo zvolené železnicí.

g) železnice nemůže kromě případů, zmíněných v článku 5. § 5 a v článku 23. § 1 provésti přepravu po jiné cestě než po přepravní cestě udané odesilatelem, leč:

1. jestliže dovozné a lhůty dodací nebudou převyšovati dovozné a lhůty dodací, počítané po přepravní cestě, označené odesilatelem;

2. jestliže předpisy celní, berní, finanční nebo policejní a jiných úřadů správních budou splněny vždy ve stanicích, označených odesilatelem.

Odesilateli bude dána zpráva, že se přeprava koná po jiné cestě " než kterou předepsal.

h) V případech, zmíněných pod b), c) a e) (odst. 1.) tohoto paragrafu, neručí železnice za škodu, vzniklou volbou přepravní cesty nebo tarifu leč při zlém úmyslu nebo hrubé nedbalosti.

§ 4. železnice nesmějí vybírati pro sebe kromě dovozného a různých poplatků vedlejších, vyznačených v tarifech, jinou částku než své hotové výdaje, jako cla vývozní nebo dovozní, poplatky neoznačené v tarifu za převoz z jedné stanice do druhé, výdaje za opravu vnějšího nebo vnitřního obalu zboží, nutnou k jeho zachování a jiné podobné výdaje. Tyto výdaje musí býti náležitě zjištěny a zvláště zaúčtovány v nákladním listu, k němuž musí býti připojeny doklady. Je-li zaplacení těchto výdajů věcí odesilatelovou, nevydají se doklady příjemci s nákladním listem, nýbrž se dodají odesilateli s vyúčtováním výdajů, jak jest řečeno v článku 17.

Každá zvláštní úmluva, která by měla za účel přiznávati slevu z tarifních sazeb jednomu nebo více odesilatelům, jest výslovně zakázána a neplatná.

Dovoleny jsou však slevy ze sazeb, jsou-li náležitě uveřejněny a všem za týchž podmínek stejně přístupny, jakož i slevy poskytnuté bud' ve prospěch služby železniční nebo veřejné správy nebo ve prospěch účelů dobročinných.

§ 1. Dodací lhůty nesmí překročiti tuto nejvyšší mez:

a) pro rychlé zboží:

1. výpravní lhůta............... 1 den;

2. přepravní lhůta za každých započatých 250 tarifních kilometrů............ 1 den;

b) pro nákladní zboží:

1. výpravní lhůta............... 2 dny;

2. přepravní lhůta, za každých započatých 250 tarifních kilometrů............ 2 dny.

§ 2. Prochází-li zásilka několika sítěmi železničními, spojenými kolejemi, počítá se lhůta přepravní podle úhrnné vzdálenosti mezi stanicí odesílací a stanicí určení; lhůta výpravní počítá se pouze jednou, nehledě k počtu zúčastněných železničních sítí.

§ 3. Zákony a řády každého státu určují, pokud železnice, které jsou pod jeho dozorem, mohou stanoviti přirážky ke lhůtám v těchto případech:

a) pro zásilky, kterou jdou:

buď po moři nebo po vodních cestách vnitrozemských po prámu nebo po lodi,

buď po cestě bez kolejí železničních,

buď po určitých připojeních dvou tratí téže sítě nebo různých sítí,

buď po podružné trati,

buď po trati s jiným rozchodem než normálním;

b) za okolností mimořádných, které mohou způsobiti:

buď neobvyklý vzrůst přepravy,

buď neobvyklé obtíže provozní.

Přirážky ke lhůtám musí býti stanoveny v každém případě celými dny.

§ 4. Přirážky ke lhůtám, odůvodněné shora uvedenými okolnostmi pod písmenem a) § 3 musí býti uvedeny v tarifech.

Přirážky ke lhůtám, zmíněné pod písmenem b) § 3, musí býti uveřejněny a nemohou vstoupiti před uveřejněním v platnost.

§ 5. Lhůta dodací začíná o půlnoci po přijetí zboží ku přepravě podle článku 8 § 1.

§ 6. Lhůta je zachována, je-li před jejím uplynutím zboží dodáno, nebo jeho příchod oznámen buď příjemci neb osobě zmocněné je přijmouti podle řádu železnice dodací. Zákony a řády každého státu stanoví způsob, jakým se zjistí, zda byla zpráva o příchodu dodána.

U zásilek, které nejsou dováženy železnicí do domu a jejichž příchod se nemusí oznamovati, je lhůta dodací zachována, je-li zboží před jejím uplynutím přichystáno pro příjemce ve stanici určení,

§ 7. Lhůty dodací se staví po celou dobu zdržení vzniklého plněním předpisů celních, berních, finančních nebo policejních a jiných úřadů správních, jakož i po celou dobu provozní poruchy, bránící dočasně přepravu započíti nebo v ní pokračovati a kterou nelze železnici k vině přičísti.

Rovněž se staví lhůty po dobu provádění úkonů, zmíněných v §§ 2 a 3 článku 7, a po dobu zdržení, způsobeného změnou smlouvy přepravní, nařízenou odesilatelem podle článku 21.

Mimo to se staví lhůty dodací při přepravě živých zvířat po dobu:

a) pobytu těchto zvířat ve stanicích napájecích;

b) zdržení způsobeného policejním opatřením;

c) zvěrolékařské prohlídky.

§ 8. U zásilek nákladního zboží staví se lhůty dodací o nedělích a zákonných dnech svátečních.

U zásilek rychlého zboží, následuje-li po dni, kdy zboží bylo přijato ku přepravě, neděle nebo zákonný den sváteční, počíná lhůta běžeti o den později. Rovněž, je-li poslední den dodací lhůty neděle nebo zákonný den sváteční, uplyne lhůta až dne následujícího. Tato ustanovení však neplatí pro zásilky rychlého zboží, pro které v nedělích a dnech svátečních jsou stanice otevřeny bud' v zemi odesílací nebo v zemi určení.

§ 9. Nařizují-li zákony nebo řády jednoho státu v neděli a v určitých zákonných dnech svátečních úplné nebo částečné přerušení přepravy rychlého zboží, prodlužují se vzhledem k tomu lhůty dodací.

§ 10. Mohou-li býti podle zákonů a řádů jednoho státu vydány zvláštní nebo výjimečné tarify se sníženými sazbami a s prodlouženými lhůtami, mohou železnice tohoto státu použíti těchto tarifů s prodlouženými lhůtami i v mezinárodní přepravě.

§ 1. Přijímá-li železnice ku přepravě zboží, na němž jsou zřejmé stopy poškození, může žádati, aby byl stav tohoto zboží v nákladním listu zvláště poznamenán.

§ 2. Vyžaduje-li povaha zboží obalu, jest odesilatel povinen je zabaliti takovým způsobem, aby za přepravy bylo chráněno před úplnou nebo částečnou ztrátou a před poškozením, a nehrozilo škodou osobám, provozním prostředkům nebo jinému zboží.

Jinak musí obal vyhovovati tarifním předpisům a řádům železnice odesílací.

§ 3. Nevyhověl-li odesilatel předpisům § 2. může železnice buď odmítnouti zásilku nebo žádati, aby odesilatel uznal v nákladním listu, že obal chybí, nebo že je vadný, s přesným popisem vady.

§ 4. Odesilatel ručí za následky toho, že obal chybí, nebo že je vadný, jak uznáno v nákladním listu, jakož i za zevně neznatelné vady obalu. Všechnu škodu z toho vznikající nese odesilatel, který v daném případě jest povinen odškodniti železnici za škodu, kterou snad utrpěla.

Odesilatel ručí též za zevně znatelné vady obalu, které nejsou uznány v nákladním listu, provede-li železnice důkaz o těchto vadách.

§ 5. Podává-li odesilatel v téže stanici obvykle zboží téhož druhu, vyžadující obalu, a odevzdává je buď nebalené nebo v obalu stejně vadném, může se zhostiti povinnosti, aby učinil zadost předpisům § 3 při každé zásilce tím, že uloží v této stanici všeobecné prohlášení podle vzorce Přílohy III k této úmluvě. V tomto případě musí býti v nákladním listu poznamenáno, že toto všeobecné prohlášení je uloženo ve stanici odesílací.

§ 6. S výhradou výjimek, které tarify výslovně stanoví, jest odesilatel povinen opatřiti kusové zboží zřetelnými a nesmazatelnými zevními značkami, vylučujícími jakoukoli záměnu a shodujícími se úplně se značkami, uvedenými v nákladním listu. Kromě toho jest povinen opatřiti každý jednotlivý kus zboží štítkem, označujícím nesmazatelnými písmeny stanici určení. Jméno a adresu příjemce dlužno rovněž napsati, jestliže jest to stanoveno řádem, platným pro dráhu odesílací, buď nezakrytě nebo v záhybu štítku, který bude otevřen jen tehdy, ztratí-li se nákladní list.

Staré nápisy nebo štítky musí odesilatel přeškrtnouti neb odstraniti.

§ 7. S výhradou výjimek, které tarify výslovně stanoví, nejsou přepravovány jinak než ve vozových zásilkách předměty křehké (jako sklo, porcelán, hrnčířské zboží), předměty, které by se roztrousily ve vozech (jako ořechy, ovoce, krmivo, kamení), jakož i zboží, které by mohlo jiné kusy znečistiti nebo poškoditi (jako uhlí, vápno, popel, obyčejná prst', zemitá barva), není-li takové zboží zabaleno nebo svázáno tak, aby se nemohlo rozbíti, ztratiti a nemohlo znečistiti nebo poškoditi jiné kusy.

§ 1. Odesilatel jest povinen připojiti k nákladnímu listu listiny, jež jsou nutné ke splnění předpisů celních, berních, finančních nebo policejních a jiných úřadů správních před dodáním zboží příjemci. Tyto listiny smějí se týkati jediné zboží, které je uvedeno v témže nákladním listu, leda by předpisy správní nebo tarify jinak stanovily.

Nemohou-li listiny tohoto druhu býti připojeny k nákladnímu listu, ježto jsou uloženy v některé stanici pohraniční, musí býti přesně označeno v nákladním listu místo, kde jsou uloženy.

§ 2. železnice není povinna zkoumati, jsou-li připojené listiny přesné a dostatečné.

Odesilatel ručí železnici za všechny škody, jež by mohly vzniknouti z toho, že tyto listiny chybějí, že jsou nedostatečné nebo nesprávné, leda že by vinu měla železnice.

Železnice ručí podle ustanovení oddílu III za následky ztráty listin, poznamenaných v nákladním listu a k němu připojených, jak řečeno v článku 6. § 6, písmeno f.

§ 3. Odesilatel jest povinen vyhověti předpisům celním o obalu a přikrytí zboží. Železnice může odmítnouti zásilky, jejichž celní závěrka je poškozená nebo vadná.

§ 1. Podej zboží ku přepravě řídí se zákony a řády platnými ve stanici odesílací.

§ 2. Zboží nakládá buď železnice neb odesilatel podle předpisů platných ve stanici odesílací, pokud v této úmluvě nejsou jiná ustanovení, nebo pokud v nákladním listu není poznámka o zvláštní dohodě, sjednané mezi odesilatelem a železnicí.

§ 3. Zboží má býti přepravováno podle ustanovení přímých mezinárodních tarifů, buď ve vozech krytých, buď ve vozech otevřených, buď ve vozech zvláště zařízených, nebo ve vozech otevřených, přikrytých plachtou, pokud v této úmluvě nejsou jiná ustanovení. Není-li přímých mezinárodních tarifů, nebo nemají-li o tom žádných ustanovení, jsou předpisy, platné ve stanici odesílací, směrodatnými pro celou přepravní trať.

§ 1. Dokud je zboží na cestě, splňuje železnice předpisy celní, berní, finanční nebo policejní a jiných úřadů správních. železnici jest dáno na vůli pověřiti na svou vlastní zodpovědnost tímto úkolem komisionáře, nebo může jej sama na se vzíti. V obou případech má železnice povinnosti komisionáře.

Odesilatel může se však buď sám, nebo svým zmocněncem, označeným v nákladním listu, zúčastniti řízení, zmíněného v hořejším odstavci, aby podal nutná vysvětlení a sdělení, aniž by proň z toho vzcházelo právo vzíti zboží v držbu nebo vykonati řízení, o něž jde.

Předepsal-li odesilatel nepřípustný postup pro splnění předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo jiných úřadů správních, učiní železnice, co uzná v zájmu oprávněného příkazce za nejvhodnější a zpraví odesilatele o opatřeních, jež učinila.

§ 2. Je-li ve stanici určení celní úřad a nákladní list předpisuje vyclení při příchodu, nebo není-li takového předpisu a zboží přijde do stanice určení nevyclené, má příjemce právo provésti celní řízení ve stanici určení. Užije-li toho práva, musí dříve vyplatiti nákladní list.

Neprovedl-li řízení celní ani příjemce ani zmocněnec odesilatelův ve lhůtě stanovené předpisy platnými ve stanici určení, může železnice postupovati, pokud nebyl nákladní list příjemcem vyplacen, jak řečeno v § 1.

§ 1. železnice je povinna vydati příjemci ve stanici určení, označené odesilatelem, nákladní list a zboží na potvrzení a po zaplacení pohledávek vyplývajících z nákladního listu.

Přijetí zboží a nákladního listu zavazuje příjemce, aby zaplatil železnici pohledávky vyplývající z nákladního listu.

§ 2. O dodání zboží jakož i o případném závazku železnice dodati zboží příjemci do domu, buď v místě, kde je stanice určení, nebo v jiném místě, platí zákony a řády železnice dodací.

§ 3. Po příchodu zboží do stanice určení má příjemce právo žádati na železnici, aby mu odevzdala nákladní list a vydala zboží. Nepřišlo-li zboží ve lhůtě stanovené v článku 30, § 1, jest příjemce oprávněn, ať jedná ve svém vlastním zájmu nebo v cizím, po uplynutí této lhůty, uplatniti vlastním jménem proti železnici práva ze smlouvy přepravní, když byl dříve splnil závazky, jež mu tato smlouva ukládá.

§ 1. Přepravné a ostatní poplatky, které nevzal odesilatel na se podle nákladního listu, jsou považovány za poukázané na příjemce. Odesilatel může zaplatiti buď určitě stanovené poplatky nebo dovozné až ke kterékoli hranici nebo pohraniční stanici podle použitých tarifů; výjimečně mohou tarify nebo dohody mezi železnicemi připustiti zaplacení do určitých stanic, jež nejsou stanicemi pohraničními.

Odesilatel musí označiti v nákladním listu, ve sloupci k tomu určeném, poplatky, které bere na se tímto způsobem:

a) bere-li odesilatel na svůj vrub dovozné, jakož i všechny ostatní poplatky, které podle řádu a tarifu může zaúčtovati stanice odesílací, čítajíc v to, je-li třeba, i poplatky za odpověď zájmu na dodání podle článku 35 níže uvedeného a poplatky za zálohy a dobírky, vyjádří to slovem "vyplaceno";

b) bere-li odesilatel na se jiné než shora pod písmenem a) uvedené poplatky, vyjádří to slovy "vyplaceno dovozné a..... (přesné označení poplatku nebo poplatků, které chce zaplatiti) ".

Záznam "vyplaceno clo" značí, že odesilatel zaplatí clo a poplatky, které vybírají celní úřady, jakož i poplatky za vyclení, které vybírá železnice;

c) bere-li odesilatel na se všechny poplatky, a to i ty, které vzniknou po přijetí zboží ku přepravě, vyjádří to slovy "vyplaceno se všemi poplatky";

d) vezme-li odesilatel na se jen jeden nebo jen několik poplatků, uvedených shora pod písmenem a), vyjádří to slovy "vyplaceno... (přesné označení poplatku nebo poplatků, které chce zaplatiti)";

e) bere-li odesilatel na se dovozné až ke hranici nebo do pohraniční stanice nebo výjimečně až do označené jiné stanice než pohraniční, vyjádří to slovy "vyplacena až ke hranici X" nebo "vyplaceno až do X".

Je dovoleno zapsati do nákladního listu najednou více platebních záznamů, které se vzájemně doplňují, na příklad "vyplaceno dovozné a vyplaceno clo", nebo "vyplaceno až ke hranici X a vyplaceno clo".

§ 2. železnice odesílací může žádati zaplacení přepravného předem u zásilek, které podle jejího úsudku rychle se kazí, nebo které vzhledem ke své nepatrné hodnotě nebo své povaze jí dostatečně nezaručují přepravné.

§ 3. Bere-li odesilatel na se veškeré poplatky nebo jejich část a nemůže-li býti jejich výše přesně určena při prodeji ku přepravě, může železnice žádati jako jistotu na stvrzenku zálohu jisté částky v přibližné výši poplatků. Přelistovací stanice zapíší postupně tyto poplatky do výplatního účtu, který provází zásilku až do místa určení a který se vrátí stanici odesílací do dvou měsíců po uplynutí dodací lhůty.

Jakmile se vrátí výplatní účet, vykoná se vyúčtování a stvrzenka o záloze nahradí se účtem poplatků podle údajů výplatního účtu.

Výplatní účet sepisuje se podle vzorce Přílohy IV. této Úmluvy.

§ 4. Stanice odesílací musí přesně označiti jak v duplikátu tak v nákladním listu poplatky, které jí byly zaplaceny.

§ 1. Bylo-li tarifu užito nesprávně, nebo stala-li se chyba při výpočtu dovozného a různých poplatků, musí býti přeplacený nebo nedoplacený rozdíl nahrazen.

§ 2. Přeplatky, zjištěné železnicí, přesahují-li 0.50 fr. za nákladní list, musí býti oznámeny z úředního podnětu zúčastněnému a vyrovnány co nejdříve.

§ 3. Nedoplatky zaplatí železnici odesilatel, nebyl-li nákladní list vyplacen. Přijal-li příjemce nákladní list, jest odesilatel povinen zaplatiti nedoplatek jen pokud se týče poplatků, které vzal na se podle platebního záznamu, zapsaného jím do nákladního listu; zbytek jde na vrub příjemcův.

§ 4. Částky dlužné podle tohoto článku zúročí se 6%, přesahují-li deset franků při jednom nákladním listu. Tyto úroky počítají se ode dne reklamace zmíněné v článku 40 nebo, nebylo-li reklamace, ode dne podání žaloby.

§ 1. Odesilatel může zatížiti zásilku dobírkou až do výše její hodnoty. Suma dobírky musí býti vyjádřena ve měně státu odesílacího; tarify mohou stanoviti výjimky.

§ 2. železnice není povinna vyplatiti dobírku odesilateli, dokud dobírka nebyla příjemcem zaplacena. Tato částka musí býti odesilateli přichystána do tří měsíců od zaplacení; při prodlení přísluší 6; úroky po uplynutí lhůty.

§ 3. Bylo-li zboží příjemci vydáno, aniž by dříve dobírka byla vybrána, je železnice povinna zaplatiti odesilateli částku škody až do výše dobírky, s výhradou svého nároku proti příjemci.

§ 4. Při zásilkách na dobírku vybírá se poplatek, stanovený tarify; tento poplatek jest zaplatiti i když byla dobírka zrušena nebo snížena změnou smlouvy přepravní (článek 21, § 1).

§ 5. Zálohy nejsou přípustny, leč podle ustanovení platných ve stanici odesílací.

Železnice určení jest povinna vybrati všechny pohledávky vyplývající ze smlouvy přepravní, zejména dovozné, různé poplatky, poplatky celní, dobírky a jiné výdaje, váznoucí na zboží. Tyto poplatky vybírá jak na svůj účet, tak na účet předcházejících železnic a jiných zájemníků.

§ 1. Pouze odesilatel má právo pozměniti smlouvu přepravní, buď tím, že vezme zboží zpět ve stanici odesílací, nebo že je zadrží na cestě, neb odloží jeho vydání, nebo dá je vydati v místě určení nebo v kterémkoli jiném místě, ležícím před místem určení nebo za ním, příjemci, uvedenému v nákladním listu, nebo jiné osobě, nebo posléze tím, že přikáže, aby zboží bylo vráceno do stanice odesílací.

Železnice má na vůli kromě toho přijmouti na žádost odesilatelovu změny smlouvy směřující k uložení, zvýšení, snížení nebo zrušení dobírky nebo k vyplacení zásilek; tyto změny připouští železnice bez veškeré záruky, že budou vykonány.

Jiné změny, než ty, které jsou shora vypočítány, nejsou v žádném případě připuštěny.

Změny smlouvy přepravní nesmějí nikdy míti v zápětí rozdělení zásilky.

§ 2. Změny smlouvy, shora zmíněné, musí býti učiněny písemným prohlášením, podepsaným odesilatelem podle vzorce, jenž jest v Příloze V. této úmluvy.

Toto prohlášení musí býti opakováno na duplikátu nákladního listu, zároveň železnici předloženém, který železnice vrátí odesilateli. Vykoná-li železnice příkaz odesilatelův, aniž si vyžádala předložení duplikátu, ručí za škoda tím vzešlou příjemci, byl-li mu duplikát odesilatelem odevzdán.

Žádá-li odesilatel zvýšení, snížení nebo zrušení dobírky, musí předložiti doklad, který mu byl původně vydán. Zvyšuje-li neb snižuje-li se dobírka, vrátí se opravený doklad zúčastněnému, zruší-li se dobírka, odejme se mu.

Změna smlouvy, přikázaná odesilatelem v jiné formě, než jak shora předepsáno, jest neúčinná a neplatná.

§ 3. Železnice vyhoví příkazům odesilatelovým na změny smlouvy, jestliže jí došly prostřednictvím stanice odesílací.

Žádá-li toho odesilatel, budiž stanice určení nebo stanice, kde zásilka má býti zadržena, zpravena na jeho útraty telegramem, odeslaným ze stanice odesílací a potvrzeným písemným prohlášením. V tom případě nesmí stanice určení nebo stanice, kde byla zásilka zadržena, ani odevzdati nákladní list, ani vydati zboží příjemci, ani zásilku dále poslati, dokud nedostala písemné prohlášení.

§ 4. Právo měniti smlouvu přepravní zaniká, i když odesilatel má duplikát nákladního listu, jakmile nákladní list byl odevzdán příjemci, nebo jakmile tento uplatní právo vyplývající ze smlouvy přepravní podle článku 16, § 3. Od toho okamžiku musí se železnice podříditi příkazům příjemcovým, jinak mu ručí za následky neprovedení podle podmínek stanovených v oddílu III.