Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

§ 1. železnice nesmí odmítnouti, oddáliti nebo změniti provedení příkazů, zmíněných v prvním odstavci § 1 článku 21, leč v případech, když:

a) provedení není již možné v okamžiku, kdy příkazy dojdou železnice;

b) provedením byla by rušena pravidelná služba provozní;

c) provedení odporuje, jde-li o změnu stanice určení, zákonům a řádům platným ve státech na přepravě zúčastněných, zejména pokud se týče předpisů celních, berních, finančních nebo policejních a jiných úřadů správních;

d) hodnota zboží nezaručuje pravděpodobně, jde-li o změnu stanice určení celé přepravné, jež bude váznouti na tomto zboží po příchodu na nové místo určení, leda že by toto přepravné bylo hned zaplaceno nebo zajištěno.

V případech shora uvedených budiž odesilatel co možná nejdříve zpraven o překážkách, které brání provésti jeho příkazy.

Nemůže-li železnice předvídati tyto překážky, nese odesilatel všechny důsledky vyplývající z toho, že počala prováděti jeho příkazy.

§ 2. Přikázal-li odesilatel, aby bylo zboží vydáno v některé stanici na cestě, vybere se dovozné až do této stanice podle tarifů, platných mezi stanicí odesílací a jmenovanou stanicí na cestě.

Přikázal-li odesilatel, aby byla zásilka vrácena do stanice odesílací, počítá se dovozné: 1. až do stanice, kde byla zásilka zadržena, podle tarifů platných mezi stanicí odesílací a touto stanicí; 2. z této stanice až do stanice odesílací podle tarifů, platných pro tuto trať.

Přikázal-li odesilatel další přepravu do jiné stanice, počítá se dovozné: 1. až do stanice, kde zásilka byla zadržena, podle tarifů platných mezi stanicí odesílací a touto stanicí; 2. z této stanice až do nové stanice určení podle tarifů, platných mezi těmito stanicemi.

§ 3. železnice má nárok na náhradu výdajů, vzniklých provedením příkazů zmíněných v § 1 článku 21, nebyly-li tyto výdaje způsobeny jejím zaviněním.

§ 1. Nelze-li s přepravou pro překážku započíti nebo byla-li přeprava přerušena, jest m, železnici, aby rozhodla, je-li v zájmu odesilatelově vyžádati si jeho příkazů nebo je-li výhodnější přepraviti zboží z úředního podnětu po jiné cestě přepravní. Železnice jest oprávněna požadovati dovozné po této jiné cestě a užije příslušných lhůt i jsou-li delší než po původní cestě přepravní, pokud nelze přičísti vinu železnici.

§ 2. Není-li jiné cesty přepravní, vyžádá si železnice příkazů odesilatelových; železnice není však povinna tak učiniti, jde-li o dočasnou překážka, vzniklou z okolností, uvedených v článku 5 § 5.

§ 3. Odesilatel zpravený o přepravní překážce může smlouvu zrušiti, zaplatí-li železnici, v daném případě, buď dovozné za trať již projetou nebo výdaje vzniklé přípravou ku přepravě, jakož i všechny poplatky stanovené tarify, pokud nelze přičísti vinu železnici.

§ 4. Nemá-li odesilatel duplikát nákladního listu, nemohou příkazy, které dává v případech, uvedených v tomto článku, měniti ani označení příjemce ani místo určení.

§ 5. Vykonány nebudou:

a) příkazy odesilatelovy, které nedojdou prostřednictvím stanice odesílací;

b) příkazy, aby bylo vráceno zboží, jehož hodnota neuhradí pravděpodobně výdaje s tím spojené, leda by tyto poplatky byly hned zaplaceny nebo zajištěny.

§ 6. Nedá-li odesilatel, zpravený o překážce přepravní, v přiměřené lhůtě vykonatelné příkazy, bude postupováno podle ustanovení o překážkách při dodání, která platí na železnici, na které bylo zboží zadrženo.

§ 7. Pomine-li přepravní překážka dříve než dojdou příkazy odesilatelovy, odešle se zboží, kam jest určeno, aniž se vyčká těchto příkazů, o čemž jest odesilatele co možná nejrychleji zpraviti.

§ 1. Vzniknou-li překážky při dodání zboží, musí stanice určení bez odkladu zpraviti o tom odesilatele prostřednictvím stanice odesílací, a vyžádati si jeho příkazů. Bylo-li o to požádáno v nákladním listu, musí býti tato zpráva dána hned telegraficky. Výdaje za tuto zprávu váznou na zboží.

Odmítne-li příjemce zboží, má odesilatel právo naložiti se zbožím, i když nemůže předložiti duplikát nákladního listu.

Jestliže příjemce odmítnuv zboží dodatečně si pro ně přijde, bude mu vydáno, neobdržela-li zatím stanice určení opačné příkazy odesilatelovy. Zpráva o vydání zboží musí býti dána hned odesilateli doporučeným dopisem, jehož výdaje váznou na zboží.

V žádném případě nesmí býti zboží vráceno odesilateli bez jeho výslovného souhlasu.

§ 2. Pokud není nic stanoveno v § 1 tohoto článku a s výhradou ustanovení článku 43, určují zákony a řády platné pro dodací železnici způsob, jak postupovati, je-li překážka při dodání.

§ 1. železnice má na zboží právo zástavního věřitele pro veškeré pohledávky uvedené v článku 20. Toto právo trvá, pokud zboží jest v držení železnice neb osoby třetí, která je drží za ni.

§ 2. Účinky práva zástavního řídí se zákony a řády státu, v němž se jeho dodání vykoná.

§ 1. železnice, která přijala. ku přepravě zboží s nákladním listem, ručí za provedení přepravy na celé cestě až do dodání.

§ 2. Každá následující železnice vstupuje již tím, že převzala zboží s původním nákladním listem, ve smlouvu přepravní podle podmínek této listiny a přijímá závazky z toho vznikající, bez újmy ustanovení článku 42, § 3, která se týkají železnice určení.

§ 3. Ručení železnice podle této úmluvy zaniká ve stanici určení označené v nákladním listu, i když odesilatel označil jiné místo určení. Přeprava odtud dále řídí se zákony a řády vnitřními.

§ 1. Železnice ručí za podmínek stanovených v této kapitole za škodu vzniklou buď úplnou nebo částečnou ztrátou jakož i poškozením zboží, která vznikne od přijetí zboží ku přepravě až do jeho dodání neb opožděným dodáním.

§ 2. Je zbavena tohoto ručení při úplné nebo částečné ztrátě nebo poškození, dokáže-li, že škoda byla způsobena zaviněním oprávněného příkazce, jeho příkazem, který nevyplývá ze zavinění železnice, vlastní vadností zboží (vnitřní zkázou, ubýváním, obyčejným prosakováním atd.) nebo vyšší mocí.

§ 3. Je zbavena ručení za škodu vzniklou opožděným dodáním, dokáže-li, že zpoždění bylo způsobeno okolnostmi, kterých železnice nemohla odvrátiti a které zdolati nebylo v její moci.

§ 1. železnice neručí za škody, které vzniknou z jedné nebo několika těchto příčin:

a) z nebezpečí souvisícího s přepravou v otevřených vozech, u zboží tak přepravovaného bud' podle předpisů tarifních nebo podle úmluv sjednaných s odesilatelem a poznamenaných v nákladním listu;

b) z nebezpečí vznikajícího buď tím, že obal chybí, nebo že je vadný, u zboží, které je svou povahou náchylno k ztrátám na váze nebo poškozením, není-li zabaleno;

c) z nebezpečí souvisícího s nakládáním nebo vykládáním nebo vznikající z vadného naložení, jde-li o zboží nakládané odesilatelem nebo vykládané příjemcem buď podle tarifů neb úmluv sjednaných s odesilatelem a poznamenaných v nákladním listu nebo podle úmluv sjednaných s příjemcem;

d) ze zvláštního nebezpečí buď úplné nebo částečné ztráty nebo poškození zejména zlomením, rzí, vnitřní přirozenou zkázou, kromobyčejným prosakováním, vysycháním, roztroušením, jemuž je určité zboží vydáno z příčin vlastních jeho povaze;

e) z nebezpečí vznikajícího buď tím, že předměty z přepravy vyloučené byly nicméně podány ku přepravě s pojmenováním nesprávným, nepřesným nebo neúplným, nebo že byly předměty jen podmínečně připuštěné ku přepravě podány s pojmenováním nesprávným, nepřesným nebo neúplným, nebo že neučinil odesílatel předepsaných bezpečnostních opatření;

f) ze zvláštního nebezpečí, spojeného s přepravou pro živá zvířata;

g) z nebezpečí, jemuž má býti čeleno doprovodem živých zvířat nebo zboží, jestliže buď podle této úmluvy nebo podle tarifů nebo podle úmluv, sjednaných s odesílatelem a poznamenaných v nákladním listu, přeprava těchto zvířat nebo tohoto zboží má býti vykonána s doprovodem.

§ 2. Mohla-li podle okolnosti případu vzniknouti škoda z jedné nebo několika těchto příčin, plat domněnka, ze z nich vznikla; nedokáže-li oprávněný příkazce opak.

Musí-li železnice podle ustanovení této Úmluvy dáti náhradu za úplnou nebo částečnou ztrátu zboží, vypočítá ji:

podle bursovní ceny,

není-li této, podle tržní ceny,

není-li ani prvé ani druhé, podle obecné hodnoty zboží téhož druhu a jakosti v místě a době, kde zboží bylo přijato ku přepravě. Náhrada nemůže však převyšovati 50 franků za každý chybějící kilogram hrubé váhy, s výhradou omezení stanovených v článku 34.

Kromě toho se nahradí přepravné, clo a jiné výdaje zaplacené za ztracené zboží, bez náhrady další škody, kromě výjimek, o nichž je řeč v článcích 35. a 36.

Nejsou-li částky, které tvoří základnu pro výpočet náhrady, vyjádřeny ve měně státu, ve kterém placení jest požadováno, přepočítají se podle kursu dne a míst placení.

§ 1. Oprávněný příkazce může bez dalších důkazů považovati zboží za ztracené, nebyla-li dodáno příjemci nebo pro něho přichystáno ve třiceti dnech po uplynutí lhůt počítaných podle článku 11.

K těmto třiceti dnům jest přidati tolikrát po deseti dnech, nejvíce však třicet dnů, kolika státy zásilka prošla kromě státu odesílacího a určení.

§ 2. Oprávněný příkazce může, přijímaje náhradu za ztracené zboží, vyhraditi si ve stvrzence, že žádá, aby byl ihned zpraven, bude-li zboží nalezeno do čtyř měsíců po vyplacení náhrady.

O této žádosti bude mu vydáno písemné osvědčení.

§ 3. Po obdržení této zprávy může oprávněný příkazce ve lhůtě třicetidenní žádati, aby mu bylo zboží vydáno zdarma podle vlastní volby ve stanici odesílací nebo ve stanici určení, označené v nákladním listu, vrátí-li náhradu, kterou obdržel, s výhradou všech nároků na náhradu pro opoždění, stanovenou podle článku 33 a případně článku 5, § 3, níže uvedených

§ 4. Není-li ve stvrzence výhrady zmíněné shora v § 2, nebo nebyly-li ve lhůtě třicetidenní dány příkazy podle § 3, nebo bylo-li zboží nalezeno teprve po čtyřech měsících po zaplacení náhrady, naloží železnice se zbožím podle zákonů a řádů svého státu.

§ 1. U zboží, které svou zvláštní povahou zpravidla již pouhou přepravou utrpí ztrátu na váze, ručí železnice za ztrátu na váze pouze tehdy, převyšuje-li mez takto stanovenou:

a) 2% váhy u zboží tekutého nebo podaného ve vlhkém stavu, jakož i nehledě k délce přepravy u tohoto zboží:

b) 1% u všeho ostatního suchého zboží, které rovněž podléhá ztrátě na váze za přepravy.

§ 2. Omezené ručení, stanovené v § 1 tohoto článku, nelze uplatniti, je-li dokázáno podle okolností případu, že ztráta má jiné příčiny než ony, které ospravedlňují stanovenou mez.

§ 3. Je-li přepravováno více kusů jediným nákladním listem, počítá se přípustná mez ztráty na váze u každého kusu, je-li jeho váha, při podeji odděleně označena v nákladním listu, nebo může-li býti zjištěna jiným způsobem.

§ 4. Při úplné ztrátě zboží nesráží se při výpočtu náhrady nic za ztrátu na váze vzniklou za přepravy.

§ 5. Předpisy tohoto článku neruší nikterak předpisů článku 28.

Za poškození musí železnice kromě výjimky, uvedené v článku 34, zaplatiti částku, o niž bylo zboží znehodnoceno, bez náhrady další škody kromě výjimek, o nichž je řeč v článcích 35 a 36.

Náhrada nemůže však převyšovati:

a) je-li celá zásilka poškozením znehodnocena, částku, která by byla bývala vyplacena za úplnou ztrátu;

b) je-li pouze část zásilky poškozením znehodnocena, částku, která by byla bývala vyplacena za ztrátu znehodnocené části.

§ 1. Byla-li překročena lhůta dodací a nedokáže-li oprávněný příkazce, že z opoždění vznikla škoda, jest železnice povinna zaplatiti:

1/10 dovozného při opoždění nepřesahujícím 1/10 lhůty dodací;

2/10 dovozného při opoždění větším než 1/10 a nepřesahujícím; 2/10 lhůty dodací;

3/10 dovozného při opoždění větším než 2/10 a nepřesahujícím 3/10 lhůty dodací;

4/10 dovozného při opoždění větším než 3/10 a nepřesahujícím 4/10 lhůty dodací;

5/10 dovozného při opoždění větším než 4/10 lhůty dodací.

§ 2. Byl-li podán důkaz, že z opoždění vznikla škoda, budiž zaplacena za tuto škodu náhrada, která nemůže převyšovati dovozné.

§ 3. Náhrady poskytované podle paragrafů 1 a 2 tohoto článku, nemohou býti požadovány vedle těch, které by příslušely za úplnou ztrátu zboží.

Při částečné ztrátě buďtež zaplaceny v daném případě za část zásilky, která nebyla ztracena.

Při poškození poskytují se v daném případě vedle náhrady stanovené v článku 32.

Poskytuje-li železnice veřejnosti zvláštních podmínek přepravních (tarify speciální nebo výjimečné), které značí slevu z celkového dovozného, počítaného podle obyčejných podmínek (tarifů všeobecných), může omeziti náhradu, příslušející oprávněnému příkazci při poškození, ztrátě neb opoždění, na určitou nejvyšší částku.

Jestliže takto stanovená nejvyšší částka vyplývá z tarifu, kterého bylo použito pouze na části přepravní cesty, lze se jí dovolávati jen tehdy, když příhoda, odůvodňující náhradu, udála se na této části přepravní cesty.

§ 1. U každé zásilky může býti opověděn zájem na dodání a poznamenán v nákladním listu, jak jest řečeno v článku 6, § 6 písmeno k).

Částka opověděného zájmu musí býti vyjádřena buď ve měně státu odesílacího, nebo ve zlatých francích, nebo v jiné měně tarify stanovené.

§ 2. Z opověděné částky vybírá se poplatek 1/4/00 za každých započatých 10 kilometrů.

Tarify mohou tyto poplatky snížiti a stanoviti jejich nejmenší částku.

§ 3. Byl-li opověděn zájem na dodání, může býti žádáno při opoždění:

a) nebylo-li dokázáno, že vznikla z toho opoždění škoda a v mezích opověděného zájmu:

2/10 dovozného při opoždění nepřesahujícím 1/10 lhůty dodací;

4/10 dovozného při opoždění větším než 1/10 a nepřesahujícím 2/10 lhůty dodací;

6/10 dovozného při opoždění větším než 2/10 a nepřesahujícím 3/10 lhůty dodací;

8/10 dovozného při opoždění větším než 3/10 a nepřesahujícím 4/10 lhůty dodací;

celé dovozné při opoždění větším než 4/10 lhůty dodací;

b) je-li podán důkaz; že vznikla z opoždění škoda: náhradu až do výše opověděného zájmu.

Je-li částka opověděného zájmu menší než náhrady stanovené v článku 33, mohou býti tyto žádány místo náhrad, určených písmeny a) a b).

§ 4. Je-li podán důkaz, že škoda vznikla úplnou nebo částečnou ztrátou nebo poškozením zboží, u něhož byl opověděn zájem na dodání, může býti přiznána kromě náhrad, stanovených v článcích 29 a 32, nebo v daném případě v článku 34, další náhrada plné škody až do výše opověděné částky.

Ve všech případech, kdy železnice zavinila úplnou nebo částečnou ztrátu, poškození neb opoždění zboží zlým úmyslem nebo hrubou nedbalostí, budiž oprávněnému příkazci plně nahrazena dokázaná škoda až do dvojnásobné výše nejvyšších částek, stanovených v daném případě v článcích 29, 32, 33, 34 a 35.

Oprávněný příkazce může požadovati 6% úroky z přiznané náhrady, převyšuje-li tato náhrada při jednom nákladním listu deset franků.

Tyto úroky počítají se ode dne reklamace, zmíněné v článku 40 nebo, nebylo-li reklamace, ode dne podání žaloby.

Náhrada přijatá neprávem musí býti vrácena.

Při podvodu má železnice kromě toho nárok na zaplacení částky, rovnající se náhradě neprávem vyplacené, nehledě k trestním následkům.

Železnice ručí za zaměstnance ve své službě a za jiné osoby, kterých užívá k vykonání přepravy, kterou na se vzala.

Jestliže však na žádost zájemce železniční zaměstnanci sepisují nákladní listy, pořizují překlady nebo činí jiné úkony, které nepříslušejí železnici, jest za to míti, že jednají na vrub osoby, které tyto služby prokazují.

§ 1. Reklamace ze smlouvy přepravní musí býti podány písemně u železnice označené v článku 42.

§ 2. Právo reklamovati mají osoby, které jsou podle článku 41 oprávněny žalovati železnici.

§ 3. Podá-li reklamaci odesilatel, musí předložiti duplikát nákladního listu. Podá-li reklamaci příjemce, musí tento předložiti nákladní list, byl-li mu vydán.

§ 4. Nákladní list, duplikát a jiné doklady, oprávněným příkazcem snad k reklamaci připojené, musí býti předloženy buď v prvopisech nebo v opisech, na žádost železnice řádně ověřených.

Při vyřizování reklamace může železnice požadovati předložení nákladního listu, duplikátu nebo dobírkového listu v prvopisu, aby v nich zaznamenala vyřízení.

§ 1. Žaloba na vrácení částky zaplacené podle smlouvy přepravní přísluší pouze tomu, kdo částku zaplatil.

§ 2. Žaloba dobírek podle článku 19 přísluší pouze odesilateli.

§ 3. Ostatní žaloby na železnici, které vznikají ze smlouvy přepravní, příslušejí:

odesilateli, pokud má právo měniti smlouvu přepravní, jak řečeno v článku 21;

příjemci od okamžiku, kdy buď dostal nákladní list neb uplatnil práva, která mu příslušejí podle článku 16, § 3.

Při podání těchto žalob musí odesilatel předložiti duplikát nákladního listu. Schází-li, může žalovati železnici pouze tehdy, zmocní-li ho k tomu příjemce, nebo podá-li důkaz, že příjemce zboží odmítl.