§ 1. Ústřední úřad pro
mezinárodní železniční přepravu
má své sídlo v Bernu. Jeho organisací
v mezích ustanovení článku 57 Úmluvy
jakož i dohledem na jeho činnost jest pověřena
Spolková rada švýcarská.
§ 2. Výdaje Ústředního úřadu
budou hrazeny smluvními státy v poměru k
délce železničních tratí nebo
tratí, které jsou v provozu jiných podniků,
připuštěných k účasti
na přepravách, konaných za podmínek
stanovených Mezinárodní úmluvou. Trati,
na nichž se provozuje plavební doprava, účastní
se však na výdajích jen v poměru k polovině
délky svých tratí. Příspěvek
činí pro každý stát nejvýše
140 franků za kilometr. Částka ročního
úvěru; připadající na kilometr
železniční sítě, bude stanovena
pro každý správní rok švýcarskou
spolkovou vládou po vyslechnutí Ústředního
úřadu, se zřetelem k nynějším
okolnostem a potřebám. Bude vybírána
vždy v celku. Nedosáhnou-li skutečné
výdaje ústředního úřadu
úvěrové sumy vypočtené podle
této zásady, bude užito zbytku, který
nebude vydán pro provisní a pensijní fondy,
jejichž úroky jsou určeny k poskytování
podpor nebo náhrad úředníkům
a zaměstnancům Ústředního úřadu
kdyby pro pokročilý věk, nehody nebo nemoc
se stali trvale neschopnými, aby nadále zastávali
svou práci.
Rozesílaje smluvním státům výroční
zprávu a každoroční rozpočet
výdajů, požádá je ústřední
úřad, aby zapravily příslušný
podíl na výdajích za uplynulý správní
rok. Stát, který do 1. října nezaplatí
svůj příspěvek, bude po druhé
požádán, aby tak učinil. Bude-li toto
vyzvání bez výsledku, obnoví je ústřední
úřad na počátku příštího
roku při tom, když rozesílá výroční
zprávu o uplynulém správním roku.
Nebylo-li do příštího 1. července
vyhověno tomuto vyzvání, bude po čtvrté
zakročeno u státu, který je v prodlení,
aby byl přiměn k zaplacení obou prošlých
splátek; nebude-li to míti úspěchu,
zpraví jej Ústřední úřad
tři měsíce později o tom, že
nebude-li očekávané placení do konce
roku uskutečněno, bude jeho zdráhání
vykládáno jako mlčky vyjádřený
projev jeho vůle Úmluvu vypověděti.
Nebude-li tomuto poslednímu zákroku vyhověno
do 31. prosince, přikročí Ústřední
úřad; bera na vědomí mlčky
vyjádřenou vůli dluhujícího
státu, že chce Úmluvu vypověděti,
k výmazu tratí tohoto státu ze seznamu tratí,
připuštěných k mezinárodní
přepravě.
Částky nezaplacené mají býti,
pokud je to možné, uhrazeny řádnými
úvěry, kterými ústřední
úřad disponuje, a nohou býti rozvrženy
na čtyry správní roky. Část
schodku, která nemohla býti tímto způsobem
uhrazena; bude převedena ve zvláštním
zúčtování na vrub ostatních
států v poměru k počtu kilometrických
vzdáleností tratí, pro něž platí
Úmluva v době zúčtování
a pro každý stát do: té míry,
jak během období dvou let, které se končí
vystoupením státu dluhujícího, byl
s ním účasten na úmluvě. Stát,
jehož trati budou vymazány za podmínek stanovených
v předchozím odstavci, nebude moci dáti je
znovu připustiti k mezinárodní přepravě,
leč zaplatí-li nejprve částky, které
zůstal dlužen za příslušná
léta, a to s 5% úroky, které se počítají
od konce šestého měsíce, který
uběhl ode dne, kdy Ústřední úřad
po prvé jej vyzval, aby zaplatil příspěvky
naň připadající.
§ 1. Ústřední úřad vydává
měsíčník, který, bude obsahovati
zprávy, potřebné k používáni
Úmluvy, zejména zprávy o seznamu tratí
železničních a jiných podniků
a o předmětech, které jsou vyloučeny
z přepravy nebo k ní připuštěny
jen podmínečně; jakož i údaje
o rozhodnutích soudních a o statistice, jejichž
uveřejnění tam uzná za účelné.
§ 2. Časopis bude vydáván v jazyku francouzském
a německém. Jeden výtisk bude zasílán
zdarma každému státu a každé ze
zúčastněných správ. Další
vyžádané výtisky budou se prodávati
za cenu, stanovenou Ústředním úřadem.
§ 1. Účty a pohledávky mezinárodních
přeprav, které zůstaly nezaplaceny, může
věřitelská správa oznámiti
Ústřednímu úřadu, aby usnadnil
jejich zaplacení. Za tím účelem požádá
ústřední úřad dluhující
přepravní podnik, který jest v prodlení,
aby vyrovnal dlužnou částku, nebo aby oznámil
důvody, proč se zpěčuje platiti.
§ 2. Uzná-li Ústřední úřad,
že důvody pro odmítnutí platby jsou
dostatečně odůvodněné, odkáže
strany na rozhodnutí příslušného
soudce.
§ 3. Uzná-li Ústřední úřad,
že celá suma nebo její část jest
řádným dluhem, může, poradiv
se se znalcem prohlásiti, že dluhující
přepravní podnik jest povinen zaplatiti Ústřednímu
úřadu celou pohledávku nebo její část;
částka takto zaplacená zůstane uložena
až do věcného rozhodnutí příslušného
soudce.
§ 4. Nevyhoví-li přepravní podnik do
14 dnů vyzvání ústředního
úřadu, zašle se mu nová upomínka
s upozorněním na důsledky jeho odmítnutí.
§ 5. Deset dní po této nové upomínce,
zůstane-li bez účinku; zašle Ústřední
úřad státu, kterému podléhá
přepravní podnik, odůvodněnou zprávu
se žádostí, aby uvážil, jaká
opatření dlužno učiniti a zejména,
aby zkoumal, má-li dluhující přepravní
podnik ponechati v seznamu trati.
§ 6. Prohlásí-li stát, kterému
podléhá dluhující přepravní
podnik, že přes to, že nebylo placeno, nepokládá
za nutné tento podnik dáti vyškrtnouti ze seznamu,
nebo nechá-li zprávu Ústředního
úřadu šest neděl bez odpovědi,
bude beze všeho platiti o něm právní
domněnka, že přejímá záruku
za platební schopnost toho podniku, pokud jde o pohledávky
z mezinárodních přeprav.
Dáno v Bernu dne dvacátéhotřetího
října roku tisícího devítistého
dvacátéhočtvrtého.
Německo, Francie a Italie jsou zastoupeny, stále
v komisi znalců. Ostatní smluvní státy.
mohou, uznávají-li to nutným, dáti
se zastupovati ve schůzích komise.
Vlády smluvních států oznámí
svá přání a své odůvodněné
návrhy, týkající se Přílohy
I, Ústřednímu úřadu pro mezinárodní
přepravy po železnicích, který ihned
uvědomí o nich ostatní smluvní státy.
Po každé, kdy toho bude třeba, pozve ústřední
úřad komisi k zasedání. Všechny
smluvní státy budou zpraveny dva měsíce
předem o schůzích komise. Zpráva musí
udávati přesně pořad denního
jednání.
Komise je platně ustavena, jakmile tři smluvní
státy jsou zastoupeny.
Komise určí pro každé zasedání
svého před: sedu a náměstka předsedy.
Komise se usnáší většinou hlasů
zastoupených států. Při rovnosti rozhoduje
hlas předsedy schůze.
Každý stát nese výdaje svých
zástupců.
Ústřední úřad obstarává
práce sekretariátu a korespondence komise.
Ředitel nebo v jeho zastoupení náměstek
ředitele Ústředního úřadu
účastní se schůzí komise s
hlasem poradním.
Dáno v Bernu, dne dvacátéhotřetího
října roku tisícího devítistého
dvacátéhočtvrtého.
Přistupujíce k podpisu úmluvy o přepravě
zboží po železnicích, sjednané
podle data dnešního dne, prohlásili a smluvili
podepsaní plnomocníci v přítomnosti
a za účasti zástupce vládní
komise Saarského území toto:
Úmluva bude ratifikována, ratifikační
doklady mají býti co možná nejdříve
uloženy v Bernu, úmluva vstoupí v platnost
mezi státy, které ji schválí, jakmile
vlády těchto států se o tom dohodnou.
Vzhledem k tomu, že příslušná hodnota
měn, které jsou v užívání
v různých státech, podléhá
náhlým změnám, může každý
stát pro období, které nesmí překročiti
dobu čtyř let ode dne, kdy vstoupí v platnost
úmluva, měniti ustanovení článků
17, 19, 21, 29 a 36 úmluvy, buď ustanoveními,
uveřejněnými v tarifech, buď opatřením
moci státní tím že stanoví, že
pro určité přepravy:
1. a) zásilky odesílané z toho státu
nebudou připuštěny, leč budou-li vyplaceny
až k jeho hranicím;
b) na zásilkách nebudou váznouti při
vstupu do tohoto státu žádné poplatky,
nebo že zásilky určené do tohoto státu
nesmí býti vyplaceny při odeslání
leč jen k jeho hranicím;
c) přepravné za zásilky v průvozu
tímto státem bude zaplaceno podle dohod zúčastněných
buď ve státu odesílacím, nebo ve státu
určení;
2. na zásilkách, které jsou přepravovány
po tratích tohoto státu, nesmi váznouti žádná
dobírka, a zálohy nebudou připuštěny;
3. nebude dovoleno odesilateli pozměňovati smlouvu
přepravní pokud jde o vypláceni a dobírku;
4. nejvyšší částky stanovené
v článcích 23 a 36 budou případně
sníženy z 50 a ze 100 franků na 25 a 50 franků.
Tento protokol, který bude ratifikován v týž
čas jako úmluva, sjednaná dnešního
dne, bude považován za podstatnou její část
a bude míti touž platnost a trvání jako
tato Úmluva.
Tomu na svědomí podepsali plnomocníci a zástupce
vládní komise Saarského území
tento protokol.
Dáno v Bernu, dne dvacátéhotřetího
října roku tisícího devítistého
dvacátéhočtvrtého v jediném
exempláři, který zůstane uložen
v archivu švýcarské spolkové vlády,
a jehož jeden autentický výtisk bude dodán
každé z podepsavších Mocností.