Aby bylo zjednodušeno súčtování,
byl stanoven den, jímž se končí hospodaření
poštovní správy uherské v územích
oddělených, a jímž v těchže
územích se počíná hospodaření
poštovních správ států, jimž
připadla bývalá území uherská,
společnou dohodou takto:
Den, kdy byly úřady na území západních
Uher (Burgenland) skutečně převzaty (viz
seznam čís. 1.).
Za úřady, které byly před tímto
dnem již 1řechodně v držení rakouském,
přejímá rakouská správa odpovědnost
po dobu, vyznačenou v seznamu čís. 1.
a) Pro úřady na území bývalého
uherského okresního ředitelství poštovního
v Kolozsváru (Cluj), jakož i pro úřady
na území bývalé uherské župy
marmarošské {Máramaros), vypočtené
v připojeném seznamu čís. 2, a konečně
pro úřady v městech Nagybánya (Baia
Mare) a Zilah (Zalau) 31. leden 1919;
b) pro úřady na území bývalé
župy ugočské (Ugocsa) a úřady
na území bývalého uherského
okresního ředitelství v Natyvávardu
(Oradea Mare) 19. duben 1919;
c) o úřadech za řekou Tisou, nyní
maďarských, obsazených přechodně
vojskem rumunským, pokládá se za to, že
byly podrobeny od 19. dubna 1919 až do 20. března
1920 správě rumunské;
d) pro úřady na území bývalého
uherského okresního ředitelství poštovního
v Temešváru (Timisoara), podřízené
nyní poštovní správě rumunské
31. březen 1919.
a) pro území Charvátska a Slavonie 31. říjen
1918;
b) pro úřady na území mezi řekami
Murou a Drávou a na sever od řeky Mury (Medjumurje
a Prekomurje) dni, vyznačené v připojeném
seznamu č. 3;
c) pro úřady v trojúhelníku baraňském,
vypočtené v připojeném seznamu č.
4, 26. květen 1921;
d) pro úřady na území bývalého
uherského okresního ředitelství poštovního
v Temešváru (Timisoara), podřízené
nyní poštovní správě království
Srbů, Charvátů a Slovinců, 31. březen
1919.
a) pro území Charvátska a Slavonie 31. říjen
1918;
b) pro úřady na území mezi řekami
Murou a Drávou a na sever od řeky Mury (Medjumurje
a Prekomurje) dni, vyznačené v připojeném
seznamu č. 3;
c) pro úřady v trojúhelníku baraňském,
vypočtené v připojeném seznamu č.
4, 26 květen 1921;
d) pro úřady na území bývalého
uherského okresního ředitelství poštovního
v Temešváru, podřízené nyní
poštovní správě království
Srbů, Charvátů a Slovinců, 31. březen
1919, vyjímajíc úřady v trojúhelnících
bajském a szegedskem, vypočtené v připojeném
seznamu č. 5, o kterých se pokládá
za to, že byly podřízeny od 1. dubna 1919 až
do 20. srpna 1921 poštovní správě srbo-charvatsko-slovinské.
a) pro úřady na území bývalých
uherských žup bratislavské (Pozsony); trenčínské
(Trencsén), nitranské (Nyitra), zvoleňské
(Zólyom); turiecké (Turócz), liptovské
(Liptó), oravské (Árva), spišské
(Szepes), abaujské (Abauj), šáryšské
(Sáros), 31. prosinec 1918;
b) pro úřady na území bývalých
uherských žup, komárenské (Komárom),
tekovské (Bars), hontské (Hont, ostřihomské
(Esztergom), novohradské (Nógrád), gemerské
(Gömör), zemplinské (Zemplén), užské
(Ung), 31. leden 1919;
c) pro úřady na území bývalých
uherských žup berežské (Bereg) a ugočské
(Ugocsa), podřízené nyní správě
československé, jakož i pro úřady
župy marmarošské (Máramaros), jež
jsou vypočteny v připojeném seznamu č.
6, a konečně pro úřad v Eseni (Eszény),
v bývalé uherské župě sabolčské
(Szabolcs), 30. duben 1919;
d) konečně pro úřad v Petržalce
(Pozsony-Ligetfalu), 14. srpen 1929.
Pokud běží o odpovědnost súčastněných
správ poštovních, nebude ovšem navzájem
hleděno k vojenským operacím rudé
armády uherské na území československém
a k operacím armády československé
na území uherském, aniž se tím
předbíhá, otázkám reparačním,
o nichž se jedná nebo bude ještě jednati.
Všechny tyto dni se rozumějí, pokud běží
o odpovědnost uherskou, vždy včetně.
Tím není nijak dotčeno stanovisko, jež
po této stránce k jakémukoli jinému
účelu zaujaly smluvní státy v jiných
úmluvách o skutečném dni rozpadu bývalého
mocnářství rakousko-uherského.
Smluvní strany si vymění všechny měsíční
účty s příslušnými doklady
podle směrných dnů, stanovených článkem
1.
Nebylo-li by již účtů nebo jejich dokladů,
zavazují se poštovní správy smluvních
států, že si poskytnou navzájem veškeré
možné podpory, aby ztrácené účty
a jejich přílohy mohly, pokud možná
přesně, býti znova pořízeny.
Peněžní odvody, které nedošly poštovní
správy, příslušné podle článku
1., musí býti připsány ve prospěch
této správy, a peněžní příděly,
poskytnuté správou nepříslušnou,
budou této správě nahrazeny.
Hotovosti, jsoucí v poštovních pokladnách
při převzetí jich jiným státem,
budou počítány ve prospěch správy,
jíž úřady, a něž jde; byly
podřízeny před převzetím. Hotovosti
v národní měně správy dřívější
se nepojmou do súčtování, nýbrž
nahradí se v téže měně.
Vklady do poštovní spořitelny, jakož i
její výplaty provedené poštovními
úřady, budou súčtovány mezi
poštovní spořitelnou maďarskou a poštovní
správou, které náleží podle ustanovení
článku prvního úřad, jenž
vklad přijal nebo výplatu učinil.
Každá správa zašle nevyplacené
poštovní poukázky, které jsou u ní,
správě, jíž náleží,
aby vydala výplatní zmocnění neb obnovila
na poukázce datum. Tato správa zašle řádně
vyhotovené výplatní listiny poštovní
správě, jíž je nyní podřízen
poštovní úřad podací, aby je
vyplatila zpět odesílateli podle předpisů,
platných pro poštovní poukázky.
Poštovní poukázky, které nemohou býti
zpět vyplaceny odesílateli do tří
měsíců ode dne, kdy bylo vydáno výplatní
zmocnění neb obnoveno datum, pokládají
se za propadlé.
Nevyplacené poštovní poukázky dobírkové
vyplatí adresátům poukázek poštovní
správa, již nutno pokládati podle článku
1. za podací správu zásilky, zatížené
dobírkou.
Téhož postupu nutno dbáti také při
poukázkách příkazových.
Byly-li by zadrženy dobírkové nebo příkazové
částky některými smluvními
státy, učiní jejich poštovní
správy potřebná. opatření;
aby byly vyplaceny odesílatelům zásilek;
zatížených dobírkou (příkazem).
K tomu cíli zmocní správy příslušné
podle článku 1., aby provedly výplatu na
súčtování.
Propadná lhůta stanovená v druhém
odstavci tohoto článku platí také
pro poštovní poukázky dobírkové
(příkazové).
O poštovních poukázkách již vyplacených
a o poukázkách, jež nutno podle článku
4. ještě vyplatiti, odevzdá každá
vyplácející správa správě,
kterou nutno pokládati podle článku 1. za
správu podací, zvláštní seznamy
pohledávek, vyjádřených v rakousko-uherských
korunách.
O ručení za ztrátu, vyloupení nebo
poškození poštovních zásilek se
stanoví toto:
Zásadně má poštovní správa,
která se pokládá podle článku
1. za správu podací, provésti potřebné
náhradové řízení a stanoviti
podle poštovních předpisů, tehdy platných,
právo na náhradu a její výši.
Náhradové řízení za poštovní
správu uherskou provede poštovní správa,
příslušná nyní.
Za náhradové závazky, vzniklé ztrátou,
vyloupením nebo poškozením poštovních
zásilek, pokud vyplývají z tohoto řízení
odpovídá zásadně poštovní
správa, příslušná podle dne padacího,
ačli nebylo prokázána, že škoda
jde na vrub jiné poštovní správy. V
tomto případě je vyhrazen poštovní
správě podací postih proti správě
odpovědné.
Tyto částky postihové se neplatí hotově,
nýbrž nutno je zapsati do zvláštního
účtu v korunách rakousko-uherských.
Částky ty, uznány příslušnou
správou poštovní, budou pojaty do všeobecného
súčtování, o němž se zmiňuje
článek 13.
Pokud jde o náhradové závazky správy
uherské přede dny, stanovenými v článku
prvním, jest ostatním správám poštovním
ponecháno na vůli, aby je buď splnily nebo
jejich splnění ponechaly až pro všeobecnou
úpravu dluhů správy uherské, vzniklých
před dobou, stanovenou v článku 1. Všecky
náhrady vyplacenë na účet poštovní
správy uherské zapíše správa,
která je vyplatila, do účtu znějícího
na koruny rakousko-uherské, jenž pak bude pojat do
všeobecného súčtování
zmíněného v článku 13.
Náhradové nároky uznané za oprávněné,
ale nezaplacené, nutno sepsati, aby mohly býti pojaty
do všeobecné úpravy dluhů správy
uherské.
Doklady (spisy), týkající se náhradových
závazků poštovní správy uherské,
vzniklých před dobou stanovenou v článku
1., nutno míti pohotově k případnému
přezkoušení nejdéle po dvě léta,
počítajíc ode dne, kdy byl odeslán
účet nebo seznam.
O poštovních zásilkách z bývalé
ciziny koná potřebné postihové řízení
proti bývalé cizině poštovní
správa, již náleží vstupní
úřad vyměňovací.
Tato správa bude také povinna zaplatiti postihovou
částku příslušnému státu
cizímu, bez újmy práva požadovati náhrady
vyplacené částky od správy, na jejímž
území, jak se prokázalo, škoda se stala.
Výplaty postihových částek, jdoucích
na vrub poštovní správy uherské, budou
provedeny na její účet nebo budou ponechány
až pro úpravu dluhů uherské správy
proti bývalé cizině.
Postihové částky, které by byly snad
vyplaceny, nesmějí býti pojímány
do všeobecného súčtovánî
zmíněného v článku 13.
Postihové částky, jdoucí na vrub nástupnických
států, nutno vypořádati případ
od případu.
Ustanovení tohoto článku se užije ve
věcech náhradových jen dotud, pokud těchto
otázek neupraví úmluva zvláštní.
Poštovní správy smluvních států
vyberou od bývalých zaměstnanců uherských,
jež převzaly do svých služeb, náhrady
škod nebo jakékoli jiné náhrady, pocházející
z jejich dřívější služby
a odůvodněné všeobecnými předpisy
nebo předpisy, platnými pro tyto závazky
náhradové. Částky, vybrané
z tohoto důvodu se zaúčtují ve prospěch
správy věřitelské.
Naopak zase pohledávky této kategorie zaměstnanců,
jež se zjistí při zkoušce účtů,
budou sepsány poštovní správou, která,
provádí zkoušku tak, aby přišly
ve prospěch poštovní správy, jejíž
službách je nyní zmíněný
zaměstnanec.
Každá správa sepíše vlastní
pohledávky v korunách rakousko-uherských
a oznámí je správě, povinné
platiti. Tato správa může podati námitky
proti vyúčtování do čtyř
měsíců po té, kdy bylo odesláno,
jinak bude pokládáno za uznané.
31. říjen 1918 se stanovî jako konečný
den hospodaření pro bývalou poštovní
správu bosensko-hercegovskou.
O všech poštovních úřadech bosensko-herce5oiských
s pokládá tudíž za to, že počínajíc
1. listopadem 1918 jsou podřízeny království
Srbů, Charvátův a Slovinců.
Ustanovení, zahrnutá v první části
této úmluvy, platí obdobně o závazcích,
vyplývajících z hospodařenî
vojenské správy poštovní v Bosně-Hercegovině.
O polních a etapních poštovních úřadech
nutno míti za to, že náležejí až
do konce své činnosti k císařské
a královské správě polních
pošt.
Polní poštovní poukázky, nevyplacené
ještě, zašlou se poštovní správě,
příslušné podle bydliště
(sídla) reklamantova, aby s nimi dále naložila.
Polní poštovní poukázky, které
jsou již vyplaceny nebo jež mají vyplatiti podle
1. odstavce poštovní správy smluvních
států, budou pojaty do zvláštního
účtů.
Tento účet bude zaslán úřadu,
pověřenému likvidaci císařských
a královských polních pošt, aby jej
uznal a bude pojat do všeobecného súčtování
padle článku 13.
Náhradové a postihové závazky bývalé
císařské a královské správy
polních pošt vypořádá úřad,
pověřený likvidaci, podle obdoby článku
6.
Poštovní správa maďarská je ochotna,
působiti jako společný úřad
pro všeobecné súčtování
podle této úmluvy. Nutno jí tudíž
zaslati všechny uznané účty. Podle nich
bude zjištěno konečné saldo pro každou
poštovní správu i pro c. a k. poštovní
správu vojenskou a správu polních pošt.
Každá z poštovních správ bude zpravena
o výsledku konečného súčtování.
Do tohoto všeobecného účtu lze pojmouti
také vzájemné pohledávky poštovních
správ smluvních států, vyjádřené
v korunách rakousko-uherských.
Tento všeobecný účet bude zaslán
poštovní správě rakouské, která,
se zavazuje, že sloučí tento všeobecný
účet se všeobecným účtem,
jejž sestaví na základě úmluvy;
sjednáno v Římě 6. dubna 1922.
Poštovní správa maďarská poskytne
na žádost všech potřebných vysvětlení
a dohadne se přímo s vyslanými orgány
smluvních států.
Otázka zapravení konečného salda je
ponechána všeobecné úpravě, jak
bude splniti závazky správ súčastněných
států.
Tato úmluva se nedotýká jednotlivých
článků mírové smlouvy trianonské
a nepředbíhá provádění
této mírové smlouvy.
Vyskytla-li by se různost mínění mezi
smluvními státy, až se bude prováděti
tato úmluva a nebyl-li by ještě zřízen
všeobecný stálý soud, aby řešil
sporné otázky mezi jednotlivými státy,
bude lze se dovolati ke zvláštnímu soudu rozhodčímu.
Tento soud rozhodčí bude se skládati ze člena,
vyslaného Maďarskem nebo po případě
úřadem, pověřeným likvidací
císařské a královské pošty
vojenské a polních pošt a ze člena,
jmenovaného společnou dohodou ostatních smluvních
států; tito dva členové zvolí
předsedu, jenž náleží státu,
který není mezi státy smluvními.
Kdyby se nepodařilo oběma rozhodčím,
aby se dohodli o volbě svého předsedy, bude
předseda zvolen všemi smluvními státy
většinou hlasů.
Sídlem rozhodčího soudu bude Budapešť.
Smluvní státy se zavazují, že poskytnou
rozhodčímu soudu veškeré potřebné
podpory, aby mohl vykonávati své úkoly.
Náklady rozhodčího soudu ponesou súčastněné
státy podle poměru případů,
v nichž jest mu rozhodnouti.
Část nákladů, jež jde na vrub
každého ze súčastněných
států, ustanoví rozhodčí soud
případ od případu. Rozhodčí
soud bude svolán k žádosti kteréhokoli
súčastněného smluvního státu
a bude rozhodovati většinou hlasů. Předseda
hlasuje naposled.
Rozhodnutí rozhodčího soudu jsou závazná
pro všechny státy smluvní a z rozhodnutí
jeho není odvolání.
Tato úmluva ratifikována Maďarskem, nabude
účinnosti pro každý sůčastněný
stát dnem ratifikace tímto státem. Ale všeobecné
súčtování bude lze provésti
teprve po ratifikaci této úmluvy všemi smluvními
státy.
Vyhotovena v pěti prvopisech a podepsáno.
V Budapešti, 15. prosince 1922.
Za
Hodlajíce podepsati úmluvu sjednanou dnešního
dne, dohodli se podepsaní zástupci takto:
Pokud jde o poštovní úřady na území
bývalých uherských žup berežské,
marmarošské, ugočské a sabolčské,
jež byly přechodně ve vojenské okupaci
rumunské a přešly později do poštovní
správy československé, přejímá
poštovní správa rumunská za jejich hospodaření
odpovědnost, počínajíc směrným
dnem, který je stanoven proti Československu v úmluvě,
až do dne, kdy tyto poštovní úřady
byly skutečně převzaty poštovní
správou československou.
Tatáž zásada platí co do odpovědnosti
za poštovní úřady; které přešly
později ze správy československé do
správy rumunské a naopak.
Jména těchto úřadů oznámí
později správa československá ve shodě
se správou rumunskou správám smluvních
států.
Změní-li se opět hranice po podpisu úmluvy,
budou se poštovní úřady odevzdávati
a přejímati komisionelně; v této komisi
budou obě súčastněné správy
zastoupeny každá jedním členem. Hotovosti
(hotové peníze) a poštovní ceniny, nacházející
se v pokladně, připadnou bývalé správě,
která jimi disponuje. Částky peněžní,
vyplývající ze služby před odevzdáním,
jež má zaplatiti nová správa na účet
správy bývalé, budou vyúčtovány
vždy ve měně státu správy bývalé.
Odstavec 2. článku 3, úmluvy byl sjednán
se zřením k rozhodnutí ředitelů
spojených správ ve Strasburku z 1. dubna 1922 (článek
IX.) a vzhledem k tomu, že pokladní hotovosti se skládají
v podstatě z peněz soukromých, neb alespoň
jsou jen zcela nepatrnou částí států
státních. Byla-li by však přece reparační
komise mínění, že nutno ve smyslu článku
191 smlouvy trianonské nějakou jejich část
pokládati za majetek státní, vyloučila
by se tato část peněz ze súčtování,
o němž jedná tato úmluva.
Úmluva a závěrečný protokol
zůstávají otevřeny ve prospěch
Polska a města Rjeky, aby se jim umožnilo přistoupiti
k nim později.
Aby se zamezilo nedorozumění, nutno poznamenati,
že o poštovních poukázkách; pocházejících
z některé ze smluvních zemí a určených
do některé země, jež není účastna
úmluvy zaúčtovaných omylem zemí
touto na vrub některé ze zemí smluvních,
platí také ustanovení článku
5. úmluvy.
Vyhotoveno v pěti prvopisech a podepsáno:
V Budapešti, 15. prosince 1922.
Za