§ 7 se shoduje zásadně s dosavadním
§em 7. Znění odstavců 1 a 2 přihlíží
jednak k ústavní listině, jednak k platovému
zákonu. Bylo proto vynecháno ustanovení dosavadního
odstavce 1 o jmenování, naproti tomu se upravuje
právo zemského presidenta v oboru personálním,
a to z toho důvodu, aby byla v tomto směru jednotnost
v celé republice.
Otázka práva jmenovacího byla upravena v
župním zákoně v článku
4, podle něhož měla přejíti práva,
která příslušela chéfu zemského
politického úřadu v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku v oboru jmenování
státního úřednictva a zřízenectva
na ministra vnitra; toto ministerstvo mohlo nařízením
svěřiti některá z těchto práv
županům. Tato úprava byla odůvodněna
větším počtem župních úřadů
v zemi a nutností jednotného výkonu dotčených
práv. Navrhovaná změna organisace umožňuje
jednodušší úpravna; výkon oněch
práv ex lege se přenáší z presidentů
zemských správ politických na zemské
presidenty. Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus se tím zároveň
zakládají stejná práva zemských
presidentů, kteří by jich jinak pro nedostatek
příslušných ustanovení neměli.
Odstavec 2 §u 7 župního zákona (v novém
odstavec 3) o přidělení zaměstnanců
se doplňuje ustanovením o přidělení
odborných a účetních zaměstnanců
určitému okresnímu úřadu pra
obvod několika okresních úřadů,
a to za tím účelem, aby zmínění
zaměstnanci, jichž by nebylo plně využito,
kdyby se jejich působnost vztahovala na obvod jediného
okresního úřadu, mohli obstarávati
odbornou neb účetní službu pro větší
obvod, t. j. pro obvody několika okresních úřadu
podle poměrů a potřeby. Tím se koncentruje
obstarávání dotčené služby
u okresního úřadu, jemuž jest onen odborný
aneb účetní zaměstnanec přidělen
(takto jest již upravena technická a lesní
inspekční služba v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku). Naproti tomu bylo vypuštěna
ustanovení, že veřejná služba odborná
bude upravena zvláštními zákony, ježto
tohoto ustanovení za nynějšího právního
řádu není třeba, že k organisaci
státní správy, tedy také státní
služby odborné je třeba zákona, je stanoveno
již v § 89 ústavní listiny.
Aby účelným dohledem bylo zabezpečeno
řádné obstarávání vnitřní
správy okresními úřady, bude tento
dohled vhodně upraven tak, aby jeho výkonem v zastoupení
zemského presidenta mohli býti pověřeni
podle potřeby zejména na Slovensku okresní
náčelníci v sídle žup, jak byly
určeny přílohou A k župnímu zákonu.
Také § 8 se kryje s dosavadním §em 8.
Vypouští se výslovné ustanovení,
že k přesunu některých záležitostí,
jež spadají do působnosti zemských úřadů,
zastupitelstev nebo výborů na ministerstvo je třeba
zvláštního zákonného zmocnění.
Toto ustanovení není podloženo §em 85
ústavní listiny, jenž má na zřeteli
úpravu působnosti ministerstev mezi sebou, nikoli
však mezi ministerstvem a úřady resortně
jemu podléhajícími. Stejný názor
také zastává spolutvůrce ústavy
prof. Dr. Hoetzl.
Odstavec 3 má dáti podklad pro delegaci stejnorodých
úřadů cestou administrativní, k níž
by po případě mělo dojíti pro
zjednodušení správy (ku př. zemský
úřad v Brně, jenž je příslušným
k provádění regulačních prací
na pravém břehu Moravy, mohl by býti pověřen,
aby současně prováděl regulaci i na
levém břehu, k níž by byl jinak příslušným
zemský úřad v Bratislavě.
K § 9. Změnou v organisaci je odůvodněna
odchylná úprava poměrů zrušených
úřadů a korporací a přechod
jmění, fandů, majetkových práv
a závazků. Země Česká zůstává
přes změněnou formu výkonných
orgánů; není tedy třeba úpravy
jejich poměrů. Země Moravská a Slezská
se slučují v zemi Moravskoslezskou. Ze žup
XV. až XX. se tvoří země Slovenská.
Samosprávné území Podkarpatské
Rusi jest zemí ve smyslu správního rozdělení.
Na místo dosavadních okresu samosprávných
nastoupí okresy v pozměněné formě.
Ve všech těchto případech lze tedy upraviti
poměry jednodušeji, než činil dosavadní
§ 9. Zejména není důvodu, aby jmění,
fondy, majetková práva a závazky zrušených
korporací přecházely na stát a tímto
byly předány novým útvarům.
Přechod může býti přímý,
čímž se provedení podstatně zjednoduší
a urychlí.
V platnosti zůstává odstavec 4 dosavadního
§u 9, jenž jedná o samostatných fondech,
nadacích atd., tedy o samostatných právnických
osobách. Vzhledem k sloučení země
Moravské a Slezské má poslední odstavec
umožniti novou organisaci úřadů a orgánu,
které dosud pro každou z těchto zemí
působily.
K § 10. Nová úprava poměrů
zaměstnanců zemí a zrušených
korporací, navrhovaná v § 10 vyplývá
jednak ze změny organisace, která odůvodňuje
jinou konstrukci přechodu dosavadních poměrů;
jak uvedeno v § 9, jednak ze stavu, jak jest dán §em
212 platového zákona čís. 103/1926
Sb. z. a n. Zásadně rozlišují se zaměstnanci
zemí a zrušených korporací, kteří
byli zaměstnáni v zemských neb okresních,
případně župních ústavech
a podnicích, a zaměstnanci ostatní. Tito
přecházejí do služby státní,
a to s platovými a služebními právy
a nároky, odpovídajícími zásadně
poměrům státních zaměstnanců
stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných
služebních i rodinných poměrů;
případnou výhodu nabytou jmenováním
podrží zaměstnanec jen potud, pokud mu bude
výslovně přiznána ministerstvem vnitra
v dohodě s ministerstvem financí (§ 212, odst.
2, plat. zák.). Prve zmínění zaměstnanci
ústavní a podnikaví zůstávají
nebo stávají s zaměstnanci zemí neb
okresů. Obdobně jsou upraveny poměry zaměstnanců
zorní a zrušených korporací ve výslužbě
a poměry pozůstalých po těchto zaměstnancích.
Pokud jde o osvobození úředníků
zemí nebo zrušených korporací od povinnosti
skládati předepsané odborné zkoušky,
stanoví se určitý termín, a to den
usnesení župního zákona s ponecháním
pětileté doby tímto záhonem stanovené,
aby byl usnadněn přechod starších, zapracovaných
úředníků ze služby autonomní
do státní. Slova "zařízení"
používá se v obdobném smyslu jako v
dosavadním §u 35. Podotýká se, že
učitelé veřejných obecných
a občanských škol se samozřejmě
nepokládají za zaměstnance zemí.
§ 11 se kryje s dosavadním §em 11 s vynecháním
2. věty, která nemá zvláštního
významu.
§ 12 stanoví odchylku jednak v příčině
počti: členů zastupitelstva, jednak v příčině
způsobu nabývání členství.
Prvá změna jest odůvodněna změnou
organisace. Počet členů zemského zastupitelstva
musí býti přiměřen počtu
obyvatel dotčené země a musí bráti
též zřetel na počet členů
obou sněmoven Národního shromáždění.
Pro zemi Podkarpatoruskou nebylo ovšem možno zachovati
ani přibližně týž poměr
jako v zemích ostatních, ježto by zastupitelstvo
bylo příliš malé.
Co do způsobu nabývání členství,
přidržuje se návrh střední cesty.
Jak prof. dr Lašťovka v "Zákonu župním"
(str. 89) uvádí, měli býti podle prvotního
úmyslu ti, kdož jménem občanstva se
měli účastniti župní správy,
částečně voleni, částečně
jmenováni ministrem vnitra. Tím mělo býti
zabezpečeno, aby vedle zástupců volených
všeobecným, rovným a tajným hlasovacím
právem mohli býti do správy župní
povoláni i odborníci. Právo jmenovací
bylo však v § 12 ponecháno pouze pro župy
slovenské. Myšlenka oživiti zastupitelstvo osobami,
které politicky příliš nevystupují,
ale za to ve svém oboru jsou silami zdatnými, jest
velmi účelná a není důvodu,
proč by neměly býti všeobecně
připuštěny za členy zastupitelstev -
hospodářských to korporací - osoby
vládou jmenované.
Podle návrhu mají býti dvě třetiny
členů zemského zastupitelstva voleny občanstvem
podle zásad poměrného zastoupení,
zbývající třetinu bude jmenovati vláda
v patřičném poměru z řad odborníků
pro otázky právní, finanční,
národohospodářské, sociální,
technické, zdravotní a kulturní v zemi usedlých,
a to, pokud jde o odborníky pro otázky finanční,
národohospodářské a sociální,
vyslechnouc předsednictvo poradního sboru pro otázky
hospodářské, a pokud jde o odborníky
pro ostatní otázky, vyslechnouc příslušné
veřejnoprávní zájmové korporace.
Předním účelem tohoto opatření
je zaručiti klidnou, hospodářskou práci
zastupitelstvech, jakož i všestranné zkoumání
poměrů, zájmů a potřeb země
i jejího obyvatelstva z hledisek ryze věcných.
Doplněk §u 13 odpovídá ustanovení
§u 76 řádu volení do zemských
a okresních zastupitelstev.
§ 15 odpovídá dosavadnímu §u 15,
z něhož se vypouští 3. odstavec, poněvadž
náhradníci pro zemské zastupitelstvo nejsou
zvláště voleni, nýbrž podle §
48 zmíněného řadu volení jsou
jimi kandidáti na jednotlivých kandidátních
listinách vedení, pokud nebyli zvoleni za členy.
Kdy náhradníci nastupují a v jakém
pořadí, ustanovuje § 52 citov. volebního
řádu. Oprávnění vlády
k novým jmenováním je samozřejmé
z § 12.
Malá změna v § 16 vyplývá ze
změněné organisace; ježto je zemské
zastupitelstvo početnější sbor, než
bylo zastupitelstva župní, je na místě,
aby počet členů, žádajících
za svolání mimořádné schůze
byl přiměřeně zvýšen.
Změna navrhovaná v § 17 je důsledným
provedením zásady, že předsedou zemského
zastupitelstva je zemský president, jenž také
usnesení zastupitelstva provádí, jemu referuje
a pod. Může jej tedy účelně zastupovati
v předsedání jen úředník
zemského úřadu zemským presidentem
k tomu určený.
Doplněk §u 21 vyplňuje účelně
mezeru a je převzat z § 20 jednacího řádu
pro župní zastupitelstva (vl. nař. č.
26/24 Sb. z. a n.).
Změna §u 24 vyplývá z nynějšího
stavu. Jednací řád pro župní
zastupitelstva byl vydán již vládním
nařízením ze dne 31. ledna 1924, čís.
26 a 27 Sb. z. a n., a není závady, aby se ho použilo
i pro jednání zastupitelstev zemských. Z
dosavadního §u 24 bylo vypuštěno ustanovení
o možnosti zřizovati župní komise, jichž
usnesení by mělo platnost usnesení zastupitelstva
samého. Bližším zkoumáním
tohoto předpisu bylo seznáno, že zřizování
takových komisí by sice snad ulevilo zastupitelstvu,
že by však nebylo v souladu s celkovou strukturou a
s působností výboru podle § 26 zřízeného.
V praxi postačují komise zřízené
podle § 28 vedle výboru podle § 26.
§ 25 se mění podle praxe na Slovensku zavedené.
Volby verifikátorů jednání zastupitelstva
by zbytečně zdržovaly.
Změna §u 26 vyplývá ze změněné
organisace. Navrhovaný počet členů
zemských výborů odpovídá poměrům
jednotlivých zemí. Ježto jde o správní
orgán zemský, nesmí býti počet
členů příliš veliký.
Změna 1. odstavce §u 27 odpovídá zásadě
vyslovené změnou §u 17. O změně
v 2. odstavci platí, co bylo řečeno k §
16. Doplněk odstavce 4 má vyplniti dosavadní
mezeru, neboť dosud nebylo výslovného ustanovení
o tom, podle jakého řádu se řídí
jednání výborů a jak tento řád
má býti vydán anebo měněn.
K §§ 30 a 31. Zemská zastupitelstva přejímají
působnost župních zastupitelstev, jak ji upravují
dosavadní §§ 30 a 31. Ježto prvá
část §u 30 organicky souvisí s §em
31, kdežto druhá část §u 30 upravuje
látku do jisté míry odchylnou, navrhuje osnova
systematičtější uspořádání,
jak činí i u okresů (§ 93, působnost
iniciativní). Jisté výhrady bylo třeba
vzhledem k zvětšenému území,
aby bylo zabráněno možné konkurenci
mezi státem a zemí, která by bezúčelně
zatěžovala financ státní i zemské.
Stejné ustanovení bylo již v § 63, odst.
2, v příčině působnosti zemských
župních svazů. Ježto obor působnosti
jest tak široký, že zahrnuje téměř
veškeré obory lidské činnosti, ponechává
osnova jednání zemského zastupitelstva plnou
volnost. Přísluší jemu tudíž
při projednávání věcí
na pořad schůze daných jednati i o věcech
politických. Nepřípustno jest však padávati
o takovýchto věcech návrhy a o nich se usnášeti.
Aby bylo možno účelně jednati o otázkách
veřejné správy vůbec, o otázkách
finančních, dopravních, sociálních
a j., stanoví § 20, že ke schůzím
zemského zastupitelstva mohou býti pozváni
i úředníci samostatných odborných
úřadů v zemi.
Odstavec 1 §u 32 bylo nutno změniti, zejména
se zřetelem na zásady, vyplývající
z vládního návrhu zákona o nové
úpravě finančního hospodářství
svazků územní samosprávy. Prvotním
zdrojem příjmů zemských má
býti na rozdíl od dosavadního §u 32
výnos zemského jmění, poplatků,
příspěvků, dávek a naturálních
plnění, jichž ukládání
zemské zastupitelstvo usneslo. Státní příděly
budou zemím přikázány, pokud jim podle
zvláštních zákonů příslušejí.
Po vydání župního zákona byly
upraveny příděly župám zákony:
1. zákonem ze dne 22. prosince 1920, čís.
676 Sb. z. a n. (čl. II), byla zavedena ve prospěch
župních financí župní dávka
z piva v částce 8 hal. z 1 litru piva výčepního,
12 hal. z 1 litru ležáku a 20 hal. z 1 litru piva
specielního nebo cizozemského; mimo to může
se župám dostati ze státní daně
z 1 litru výčepního piva částky
až 4 hal., pokud nestoupne celková roční
výroba piva aspoň o polovinu množství
vyrobeného v roku 1920.
2. Podle čl. III. zákona ze dne 22. prosince 1920,
čís. 687 Sb. z. a n., vybírá se ve
pospěch žup ke státní dani z lihu zvláštní
přirážka 2 Kč z každého
litru zdanitelného alkoholu.
3. Také zákon ze dne 12. srpna 1921, čís.
334 Sb. z. a n., poskytuje župám značné
příděly a též z výnosu
zdravotní přirážky zavedené zákonem
ze dne 21. prosince 1921, čís. 477 Sb. z. a n.,
dostává se župním nemocnicím
podpory.
Změna v § 34 sleduje správnější
dikci (srv. § 48).
V odstavci 1 § 36 se připojuje slovo: "obcích",
neboť zkušenosti ukazují, že zvláštní
hospodářské výhody z určitých
zařízení vzcházejí některým
obcím, takže je spravedlivo, požadovati od nich
zvláštní příspěvek k úhradě
dotčených nákladů. Změněnou
organisací se stává ustanovení dosavadního
odstavce 3 nevhodným a proto se vypouští.
K §§ 39 a násl. Změny vyplývají
z převzetí zásad vládního návrhu
zákona o nové úpravě finančního
hospodářství svazků územní
samosprávy, § 39 odpovídá zásadě
§u 3, odst. 1 a 3 onoho návrhu, § 40, odst. 2
odpovídá §u 5, odst. 4 návrhu, §
45 vyslovuje myšlenku §u 3, odst. 7 návrhu, vypuštění
poslední věty v § 55 je důsledkem nové
úpravy a odpovídá §u 3, odst. 8 návrhu.
K § 43. Změna odstavce 2 vyplývá ze
všeobecné tendence hospodaření a má
za účel, aby případně nebyla
obcházena ustanovení § 43, odst. 1, č.
2 a 3 různými akty podle č. 1.
Změna §u 47 vyplývá ze změněného
způsobu projednávání rozpočtu.
Navržené změny v §§ 48 a 49 jsou
více formálního rázu.
Z § 50 se vypouští 2. věta, poněvadž
byla v rozporu s ustanovením §§ 42 a 52 župního
zákona, které se nemění. Podle §u
42 župní výbor jmění zde uvedené
sám spravuje; podle §u 52 usnesení župního
zastupitelstva provádí župan.
Změna v §u 51 má za účel jednak
vázati více zemský výbor rozpočtem,
jednak umožniti virement, pro který župní
zákon neměl podkladu. Dosavadní ustanovení
odstavce 1 ponechávalo výboru přespřílišnou
volnost, která by mohla případně křížiti
úmysly zastupitelstva v příčině
jednotlivých rozpočtových položek. Povinnost
zemského výboru říditi se přesně
rozpočtem odpovídá všeobecné
snaze zaručiti co největší hospodárnost
všech veřejných korporací.
Změny §u 53 vyplývají z ustanovení
§ 212 platového zákona. Připojení
nového odstavce (4) sleduje úspornost a jednotnost
správy zejména v oboru silničním,
kde i zájem technického pokroku doporučuje,
aby bylo používáno státních orgánů
technických pro potřebu samosprávných
svazků.
Zněna v § 54 je odůvodněna změnou
provedenou v § 43, odst. 2.
§ 60 se mění se zřetelem na změnu
§u 24.
§ 61, odst. 1, se mění se zřetelem na
změnu v organisaci; právo rozpustiti zemské
zastupitelstvo se vyhražuje vládě.
Změna § 62 má vyloučiti náhradu
nákladů spojených s jízdou člena
zastupitelstva, výboru nebo komise z místa dočasného
pobytu (na př. z lázní, ciziny a pod.) do
sídla zemského úřadu. Odůvodněná
je zajisté jen náhrada jízdného z
bydliště.
V důsledku nové organisace se vypouštějí
ustanovení o župních svazech a na jejich místo
se vsunují ustanovení o okresních zastupitelstvech
a výborech.
Změna § 63 a následujících plyne
jednak z přesunu dosavadních ustanovení,
jednak z utvoření nových okresních
zastupitelstev, která většinou nastupují
na místo dosavadních okresních výborů:
ježto se to však vzhledem k různé povaze
úkolů neděje všeobecně, není
tato změna naznačena všeobecnou klausulí,
nýbrž jednotlivě u dotčených
paragrafů, jak již bylo dříve zmíněno.
Nové znění § 63 se zásadně
kryje s dosavadním §em 69, odst. 1.
Počet členů okresním zastupitelstva
jest v §u 64 odstupňován podle počtu
obyvatel okresů. Vezme-li se zřetel na dosavadní
politické okresy, měla by převážná
většina okresů 16, resp. 20 volených
členů okresního zastupitelstva, tedy sbor
poskytující náležité zastoupeni
obyvatelstva ve správě. Dvě třetiny
členů okresního zastupitelstva budou voleny
občanstvem podle zásad poměrného zastoupení,
zbývající třetinu bude jmenovati ministr
vnitra v patřičném poměru z řad
odborníků pro otázky právní,
finanční, národohospodářské,
sociální, technické, zdravotní a kulturní
v okresu usedlých vyslechna veřejnoprávní
zájmové korporace.
Doplněk v § 65 (dosavadní § 70), je jednak
obdobný doplňku § 13, jednak zavádí
za účelem zjednodušení volební
období shodné s obdobím pro zemská
zastupitelstva.
Vzhledem k změněné organisaci a zvětšeným
okresům se navrhuje v § 66, aby o ztrátě
členství v okresním zastupitelstvu rozhodoval
ministr vnitra.
§ 67 je obdobou §§ 17 a 18 a vychází
ze zásad dosavadních §§ 72 a 74.
Vypuštění věty v § 69 jest odůvodněno
tím, že částečně byla
zařazena již do § 67, kam organicky patří.
§ 72 jest obdobně změněn jako §
24; zásadně se kryje s dosavadním §em
77; ježto však jde o početnější
a významnější orgán, vyhrazuje
se schválení změn jednacího řádu
ministru vnitra.
Změněné §§ 73 a 74 jsou obdobou
§§ 26 a 27. Počet členů okresního
výboru jest jednotný a přiměřen
počtu členů okresního zastupitelstva,
jak budou ve většině okresů. Ustanovení
o účasti úředníků jsou
převzata z dosavadního § 75. Z důvodů
úspornosti správy zmenšuje se počet
pravidelných schůzí, čímž
není ovšem vyloučeno konati schůze,
kdykoli je toho třeba.
Co do působnosti není podstatných věcných
změn, jak již v předu bylo uvedeno.
Doplněk § 75, odst. 2, odpovídá zásadě
vyslovené v § 30. Doplnění v odstavci
4 a 6 vyplývá z ustanovení zákona
č. 139/26 Sb. z. a n. o kompetenci ministerstva zemědělství
při provádění elektrisace na venkově.
§ 76, odst. 1 se upravuje podobně, jako byl změněn
§ 32, odst. 1. Ponechává se však možnost,
aby zemské zastupitelstvo povolila jednotlivým okresům
zvláštní příděly.
K § 77: Změna je nutnou vzhledem k změnám
provedeným v §§ 39 a 40.
K §§ 77, 81 a násl. V příčině
úpravy okresního hospodářství
platí obdobně, co bylo svrchu řečeno
k §§ 39 a násl.
Doplnění §u 79 (dosavadního 82) se navrhuje
se zřetelem na ustanovení §§ 42 a 75,
odst. 2. (dosavadní § 78).
§ 80 se zásadně shoduje s dosavadním
§em 83; doplnění se děje obdobou §
43.
Také změna § 81, jenž neměl posud
obdobného předpisu v ustanoveních o okresním
hospodářství, plyne z obdoby s §em 44.
K § 82. Změna odpovídá všeobecným
zásadám výše zmíněného
návrhu zákona o nové úpravě
finančního hospodářství svazků
územní samosprávy. Týž princip
platí podle § 1 zákona č. 329/21 Sb.
z. a n. i pro obce.
Změna § 83, jenž se zásadně kryje
s dosavadním §em 85, plyne ze změněné
organisace.
§ 84 jest obdobou §u 46, odst. 1.
§ 85 přejímá zásadu vyslovenou
v dosavadním § 86 a rozvádí ji obdobně,
jak v § 47 je stanoveno se změnami, jež plynou
ze změněného způsobu projednávání
okresního rozpočtu.
§ 86 se zásadně shoduje s dosavadním
§em 87.
Změny v § 87 odpovídají změnám
navrženým k § 49.
§ 88 jest změněn obdobně jako §
50.
Změna u § 89 jest obdobná změně
§u 51.
Změna v §u 90 je odůvodněna novou organisaci
(podle § 88 připravuje návrhy pra jednání
okresního zastupitelstva okresní výbor).
Také změnu v §u 91 odpovídají
navrženým změnám §u 53.
Dosavadní § 93 o působnosti ve správním
soudnictví byl nahražen ustanovením o iniciativní
činnosti, jak je posud v §u 94, odst. 3.
Změna §u 94 je důsledkem změny §u
93.
Změny v §§ech 96 a 97 vyplývají
z nové organisace.
Změna §u 98 jest odůvodněna změnou
v organisaci a obdobou §u 61.
Změna §u 99 vyplývá z nynějšího
právního stavu. Dosavadní § 99 upravoval
v odstavci 1 a 2 přesun výkonu dosavadních
dozorčích práv nad obcemi, která vykonávala
dosud v Čechách okresní zastupitelstva (výbory),
na Moravě a ve Slezsku zemský výbor; po provedení
zákona měly vykonávati tato práva
okresní výbory, pokud by nenastala kompetence správních
senátů, případně pokud župním
zákonem nebylo jinak stanoveno. Podle odst. 6 téhož
paragrafu měl býti pro Slovensko v tomto oboru vydati
zvláštní zákon, což se stalo dne
30. června 1921, pod č. 241 Sb. z. a n. o Podkarpatské
Rusi se onen paragraf nezmiňoval.
Navržená úprava shrnuje zásady vyslovené
v dosavadním §u 99, odst. 1 a 2, a zásady obsažené
v zákoně ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb.
z. a n., a upravuje jednotně výkon dohledu nad obcemi.
Ježto byly některé pochybnosti o tam, co se
má vyrozumívati slovem "dohled", stanoví
se výslovně, že výkonem dohlédací
moci se nevyrozumívá rozhodování pořadem
stolic. Pokud tedy dosavadní okresní zastupitelstva
a výbory (okresní správní komise)
i silniční výbory vykonávaly určitou
vrchnostenskou pravomoc, přechází tato v
důsledku všeobecného ustanovení §u
4 na okresní úřady, takže se dociluje
jednotné úpravy působnosti okresních
výborů i úřadů v celém
státě. Dohled nad obcemi naproti tomu budou vykonávati
jednotně okresní výbory, nad městy
se zvláštním statutem a se zřízeným
magistrátem zemské výbory.
Zásada vyslovená v odstavci 2 zaručuje v
mezích platných předpisů zastupitelským
sborům účelnou spoluúčast ve
věcech, které přešly podle §§
4 a 5 na politické úřady.
Zvláštní postavení samosprávného
území Podkarpatské Rusi, zaručené
§em 3 ústavní listiny dochází
v odstavci 3 výrazu časovým omezením
této úpravy.
Změny v §§ 100 a 101 vyplývají
z utvoření okresních zastupitelstev. Změna
označení zemských zákoníků
jest odůvodněna nynějším právním
stavem.
Hlava druhá přejímá v odstavci
1 obsah dosavadních článků 1 a 2 a
upravuje počátek účinnosti, jak plyne
ze změněných poměrů. K provedení
všech obsáhlých prací, které
budou musiti předcházeti aktivování
nových úřadů a orgánů,
bude třeba jisté lhůty; vzhledem k tomu stanoví
se účinnost dnem 1. ledna 1928. Bude však nutno
podle nového zákona provésti různá
opatření jednak rázu přechodného,
jednak opatření přípravná personální
i věcná (ku př. sdělání
rozpočtu, příprava návrhů pro
prvá jednání, volby a pod.). Obdobného
znění používá vládní
návrh zákona o nové úpravě
finančního hospodářství svazku
územní samosprávy (§ 21). Odstavec 2
má poskytnouti podklad pro včasné provedení
různých opatření; navrhuje se znění,
jehož bylo užito v § 3 vlád. noř.
č. 310/22 Sb. z. a n. Odstavec 3 obsahuje zásadu
vyslovenou v dosavadním článku 7 a rozšiřuje
ji všeobecně, aby o platnosti jiných právních
norem z doby dřívější nebylo
pochybnosti.
Hlava třetí odpovídá požadavku
§u 2, odst. 2, č. 2 zákona č. 286/24
Sb. z. a n.
Za účelem přehlednosti při projednávání
osnovy se připojuje jako příloha úplné
znění zákona ve smyslu hlavy III. osnovy.
V ohledu formálním vláda doporučuje,
aby tato osnova byla přikázána výboru
ústavně-právnímu ku projednání
a podložení zprávy v době co nejkratší.