Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Celní skladiště jsou budovy nebo ohrazené prostory, jež jsou určeny k ukládání celního zboží s účinkem, že po dobu uložení, nevzniká povinnost platiti clo a že strana může později rozhodovati o celním řízení a hospodářském určení zboží v mezích tohoto zákona. Jiné zboží může býti v celních skladištích ukládáno jen s povolením celní správy.

(2) Celní skladiště jsou pod celní závěrou.

(3) Celní skladiště jsou buď veřejná nebo soukromá.

(4) Místnosti a místa veřejných dopravních podniků, určená k dočasnému ukládání celního zboží jimi dopravovaného, nejsou celními skladišti.

(1) Ve veřejných celních skladištích může ukládati celní zboží kdokoliv, stačí-li k tomu rozsah skladištních místností.

(2) Veřejná celní skladiště jsou buď skladiště celních úřadů (úřední celní skladiště) nebo samostatná celní skladiště.

(3) Úřední celní skladiště jsou součástkou celních úřadů, u nichž jsou zřízena; správa těchto skladišť přísluší jediné celním úřadům.

(4) Samostatná celní skladiště mohou býti zřizována jen v sídlech celních úřadů státem, veřejnými nebo soukromými korporacemi nebo jinými osobami. Samostatná celní skladiště mohou býti též zřizována ve veřejných skladištích, zřízených podle zákonných ustanovení o veřejných skladištích.

(5) Samostatná celní skladiště může povoliti celní správa v místech, ve kterých zájmy všeobecného styku obchodního a dopravního vyžadují jejich zřízení. Tato skladiště podléhají celnímu dozoru, jehož náklad hradí správa skladiště.

(e) Používání a provoz samostatného celního skladiště budou podrobněji upraveny skladištním řádem.

(1) V soukromém celním skladišti může ukládati celní zboží jen ten, komu bylo skladiště povoleno, a osoby, jimž to podnikatel skladiště dovolí se souhlasem celní správy. Soukromá celní skladiště mohou býti též zřizován, ve veřejných celních skladištích a ve veřejných skladištích, zřízených podle zákonných ustanovení o veřejných skladištích.

(2) Soukromá celní skladiště může povoliti celní správa pro ukládání jakéhokoliv zboží nebo jen zboží určitého druhu.

(3) Soukromá celní skladiště podléhají dozoru celní správy; náklad tohoto dozoru hradí ten, komu bylo skladiště povoleno.

(4) Celně právní podmínky skladištní správy budou stanoveny povolením.

Povolení k provozování celního skladiště může býti uděleno buď na určitou nebo neurčitou dobu s výhradou, že je lze kdykoliv vypověděti nebo odvolati.

(1) Podnikatel veřejného celního skladiště jest povinen udržovati skladiště v dobrém stavu, bezpečně je uzavírati a zaříditi je tak, aby bylo zboží zabezpečeno, zejména starati se, aby bylo zabráněno nebezpečí požáru, aby byl oheň v zárodku utlumen a aby zboží ukládané do skladiště bylo pojištěno proti požáru a proti vloupání. Podnikatel veřejného celního skladiště ručí pouze za ztrátu uloženého zboží a za škodu na něm vzniklou, zanedbá-li povinností nahoře uvedených. Ručení počíná vydáním průkazu o převzetí zboží do skladiště.

(2) Ručení podnikatelovo může býti uplatňováno jen tenkráte, když strana přihlásí nárok na náhradu ihned, jakmile ztrátu nebo škodu zpozorovala, nejpozději však při výdeji zboží.

(1) Podnikatel celního skladiště jest povinen řádně uschovávati uložené celní zboží a nesmí ničeho podnikati, čím by se změnil jeho stav. K zajištění tohoto závazku může celní správa požadovati jistotu.

(2) Nakládati se zbožím některým ze způsobů, jmenovaných ve druhém odstavci § 57, v soukromém celním skladišti lze jen tehdy, povolí-li to celní správa.

(3) Podnikatel skladiště i jeho zaměstnanci jsou povinni říditi se pokyny celní správy, danými při výkonu dozoru a při celním řízení. Podnikatel jest povinen odstraniti na žádost celní správy ze služby ve skladišti zaměstnance, kteří opětovně porušili povinnosti právě uvedené nebo stali se nespolehlivými s hlediska celního důchodku.

(1) Strana jest povinna dohlížeti a starati se, aby zboží ve skladišti uložené bylo udržováno v dobrém a nezměněném stavu.

(2) Strana může se svolením celní správy zboží uložené ve skladišti za úředního dozoru prohlížeti, přebalovati, děliti, čistiti, doplňovati nebo dolévati, bráti z něho vzorky, učiniti je neupotřebitelným k původnímu účelu nebo s ním jinak účelně nakládati, jestliže stačí k tomu místo ve skladišti, skladiště jest k takovým pracím zařízeno a nakládání se zbožím nepřekáží skladištnímu provozu.

(3) Celní zboží může býti doplňováno nebo doléváno zbožím z volného oběhu; přidané zboží však nabývá povahy celního zboží.

(4) Vzorky z uloženého zboží vzaté nutno vyclíti zvlášť, pokud nejsou cla, daní a jiných dávek prosty (§ 87, č. 25).

(1) Za použití veřejného celního skladiště jest platiti skladné, stanovené nebo schválené celní správou. Skladné vybírá se i za dobu dočasného uložení.

(2) Podnikatel veřejného celního skladiště má zástavní právo na uloženém celním zboží do částky skladného. Vydání zboží nemůže býti požadováno před zaplacením skladného.

(3) Uloží-li se zboží zadržené nebo zabavené pro celní přestupek ve veřejném celním skladišti, jest prosto skladného až do skončení trestního řízení nebo dotud, dokud obviněný nenabude práva volně nakládati se zbožím.

(1) Zboží může býti přijato do celního skladiště jen na návrh strany, učiněný písemnou prohláškou, leč by se ukládalo z úřední moci.

(2) Úchylkou od ustanovení § 29 stačí pojmenovati zboží prohlašované k uložení v celním skladišti podle názvu obchodního a udati hrubou váhu.

(3) Uložení celního zboží ve veřejném celním skladišti může býti nařízeno z úřední moci:

a) nemůže-li býti přijata celní prohláška zboží (§ 28);

b) jde-li o zboží, jež bylo zabaveno nebo prozatímně uschováno pro zajištění celní pohledávky nebo za celního trestního řízení;

c) jestliže soud zabavil zboží před skončením celního řízení nebo jeho vydání zapověděl.

(4) Zboží podrobí se zpravidla jen vnější prohlídce; vnitřní prohlídka vykoná se potud, aby se zjistilo, že zboží jest způsobilé k uložení v celním skladišti.

(5) Nařízením bude stanoveno, které zboží jest vyloučeno z uložení ve veřejném celním skladišti.

(6) Bylo-li zboží uloženo ve veřejném celním skladišti na návrh strany, potvrdí celní správa jeho příjem skladním listem.

(1) Zboží vydá se z celního skladiště, jakmile bylo skončeno další celní řízení stranou navrhované. Zboží však nesmí býti vydáno, jestliže soud nebo jiný úřad zabavil zboží nebo jeho vydání zapověděl.

(2) Zboží nesmí býti zpravidla uloženo v celních skladištích po dobu delší dvou let. Celní správa jest oprávněna zkrátiti tuto dobu z podstatných důvodů.

(3) Celní zboží uložené v celním skladišti projedná se v dalším celním řízení podle množství a stavu zjištěného při tomto řízení. Zjistí-li se však při výdeji úbytek váhy, který nevznikl přírodním vlivem, nebo přírůstek, který vznikl přírodním vlivem, jest vzíti za základ dalšího řízení množství zjištěné při příjmu zboží do skladiště.

(1) Zboží uložené ve veřejném celním skladišti může býti prodáno veřejnou dražbou:

a) jestliže strana nenavrhne ve stanovené nebo zkrácené skladní lhůtě (§ 60) další cení řízení;

b) dostává-li se zboží nebo je-li obava, že se dostane do takového stavu, ve kterém by nemohlo býti přijato do veřejného celního skladiště, nebo zjistí-li, se dodatečně, že zboží nemělo býti pro svou povahu přijato do celního skladiště;

c) nebude-li skladné včas zaplaceno.

(2) Není-li nebezpečí v průtahu, nutno vyzvati před dražbou stranu - není-li známa strana nebo její pobyt celní správě, veřejnou vyhláškou -, aby v určené lhůtě navrhla další celní řízení k výdeji zboží potřebné [odstavec prvý, písm. a) a b)] nebo aby zaplatila skladné [odstavec prvý, písm. c) ].

(3) Z výtěžku dosaženého dražbou uhradí se především dražební náklady, poté celní pohledávka, dále skladné a ze zbytku ostatní pohledávky. Částka dražebního výtěžku, která zbude, vyplatí se straně. Zbytek, o nějž se strana nepřihlásila do roka, připadne státu.

(4) Zboží, jehož dovoz jest zakázán, smí býti prodáno jen s podmínkou, že vydražitel vyveze je pod celní kontrolou do celní ciziny, zboží, jehož oběh jest omezen, jen splní-li předepsané odběrné podmínky před výdejem zboží.

(5) Nelze-li ani při opětované dražbě dosáhnouti žádoucího výsledku; zničí se zboží za celního dozoru nebo celní správa naloží s ním podle své úvahy.

(6) Od dražby může býti upuštěno a zboží může býti prodáno z volné ruky, jestliže má cenu tržní nebo bursovní nebo jde-li o zboží, jež se rychle kazí.

(1) Záznamní styk jest:

a) dovoz cizozemského zboží s právním účinkem, že podmíněná platební povinnost, při něm vzniklá zanikne buď vůbec nebo se změní v povinnost platiti snížené dovozní clo, vyveze-li se zboží ve stanovené lhůtě zpět do celní ciziny, a že při tomto vývozu nevznikne platební povinnost;

b) vývoz tuzemského zboží s právním účinkem, že podmíněná platební povinnost, při něm vzniklá, zanikne, doveze-li se zboží ve stanovené lhůtě zpět do celního území, a že při tomto dovozu nevznikne platební povinnost nebo vznikne jen povinnost platiti snížené clo.

(2) Zboží dovážené nebo vyvážené v záznamním styku; nutno celně zaznamenati a vésti v patrnosti.

(1) V dovozu nebo vývozu mohou býti zaznamenávány:

a) zboží na nejistý prodej;

b) vzorky obchodních cestujících;

c) zboží na ukázku, k dočasnému používání, k vyzkoušení, k pokusům a napodobení, na výstavy k soutěžím a závodům;

d) dobytek na pastvu nebo k vykonávání polních a jiných prací;

e) zboží ke správce;

f) zboží k zušlechtění (zpracování).

(2) Nařízením mohou býti dovoleny i jiné druhy záznamního styku a povoleny úlevy v pohraničním styku a ve styku pohraničních hospodářství.

(1) Nařízením bude podrobněji stanoveno, pro které zboží a k jakému účelu se zásadně dovolují jednotlivé druhy záznamního styku, ve kterých případech vzniká povinnost platiti snížené clo a s jakými podmínkami může býti záznam povolen.

(2) Záznam zboží vyváženého k zušlechtění nebo ke správce může býti povolen jen výjimečně, leč že by šlo o vžité pohraniční styky.

(3) Záznamní styk může býti odepřen ve styku se státy, jež ho vzájemně nepovolují.

(1) Totožnost zboží zaznamenaného podle ustanovení § 63, písm. a) až e), nutno zajistiti. U zboží dováženého nebo vyváženého k zušlechtění bude stanoveno v povolení, zda a jak jest zajistiti totožnost zboží.

(2) V záznamním styku jest zajistiti celní pohledávku. U zboží podléhajícího dovoznímu nebo vývoznímu zákazu může býti požadována jistota ve výši ceny zboží.

(3) Podniky používající zušlechťovacího styku podléhají po dobu platnosti povolení celnímu dozoru. Náklady tohoto dozoru hradí stran, jíž byl zušlechťovací styk povolen.

Dopravuje-li se zboží, které jest ve volném oběhu, z jedné části celního území přes celní cizinu do jiné části celního území s nárokem, aby nevznikla povinnost platiti celní pohledávku při vývozu nebo při zpětném dovozu, jest tento styk stykem přepravním.

§ 67.

Kde jest dovolen přepravní styk.

Přepravní styk jest dovolen jen na tratích, na nichž jest výslovně povolen, a u celních úřadů, jež jsou výslovně zmocněny konati přepravní řízení.

§ 68.

Celní řízení.

(1) Zboží, jež má býti přepraveno přes celní cizinu, jest prohlásiti zpravidla písemně; v dopravě silniční jet dovoleno prohlašovati je ústně. Zboží může býti pojmenováno názvem obchodním a stačí udati hrubou váhu.

(2) U zboží podléhajícího vývoznímu clu nebo vývoznímu zákazu může býti požadována jistota.

(3) Výstupní celní úřad podrobí zboží vnější prohlídce a stanoví lhůtu, v níž má býti zboží zpět dovezeno. Vnitřní prohlídku vykoná celní úřad jen pokud jest nutná ke zjištění výše celní jistoty nebo k zajištění totožnosti zboží, anebo má-li podezření celního tretného činu.

(4) Přeprava děje se pod celní závěrou; ustanovení třetího a čtvrtého odstavce § 48 platí obdobně.

(5) Vstupní celní úřad podrobí dodané zboží vnější prohlídce a propustí je do volného oběhu; má-li však pochybnosti o totožnosti zboží, naloží s ním jako se zbožím cizozemským.

(1) Dovozním stykem s celní výhodou jest dovoz zboží clu podléhajícího na zvláštní povolení za snížené clo nebo beze cla s podmínkou, že se ho upotřebí ve stanovené době k určitému účelu nebo že se zpracuje určitým způsobem.

(2) Celní sazebník ustanovuje, které zboží může býti v tomto styku dováženo.

(3) Za clo, daně a jiné dávky ze zboží dováženého s celní výhodou lze požadovati jistoty až do rozdílu mezi výhodným a úplným clem. Jistota se uvolní, jakmile strana ve stanovené lhůtě prokáže, že zboží zpracovala stanoveným způsobem nebo ho upotřebila ke stanovenému účelu.

(4) Podniky, jimž byl dovozní styk s celní výhodou povolen, podléhají až do spotřebování nebo zpracování zboží celnímu dozoru. Náklady tohoto dozoru hradí podnik.

(5) Nařízením může býti stanoveno, u kterého zboží a s jakými podmínkami lze povoliti, aby bylo dovezeno beze cla nebo za snížené clo určité množství surovin nebo polotovarů potřebných k výrobě takového zboží, jež bylo vyvezeno do volného oběhu v celní cizině.

Poštovní správa jest povinna bezplatně poskytnouti celním úřadům zřízeným u poštovních úřadů kancelářské místnosti a místnosti potřebné k prohlídkám a projednávání celního zboží a k dočasnému uložení zadrženého nebo do dočasné úschovy převzatého nebo zabaveného zboží, všecky místnosti opatřiti nutným zařízením, udržovati je v dobrém stavu a též je za náhradu skutečných výloh čistiti, vytápěti a osvětlovati.

(1) Pošta jest osvobozena od povinnosti dodávati poštovní zásilky, jež doveze z celní ciziny pro příjemce v celním území, pohraničnímu celnímu úřadu k poukázání.

(2) Pošta jest však povinna dodati všechny poštovní zásilky, jež doveze z celní ciziny pro příjemce v celním území, v nezměněném stavu s prvotními celními prohláškami příslušnému celnímu úřadu k celnímu řízení, a nedodá-li jich, hraditi ušlé dávky. Platí tu obdobné ustanovení prvního odstavce § 44.

(3) Psaní, balíky se spisy a listinami, i zásilky platidel jsou osvobozeny od dodání celnímu úřadu, není-li podezření, že obsahují zboží podléhající celnímu řízení nebo věci, jejichž dovoz jest zakázán.

(4) Poštovní zásilky nemusí býti prohlašovány písemně. Podléhají-li poštovní zásilky hodnotnému clu, může celní úřad požadovati dokladů jmenovaných ve třetím odstavci § 39. § 72.

(1) Vývozní zásilky nepodléhají celnímu řízení, mimo zásilky, jež obsahují zboží podléhající vývoznímu clu nebo zboží, jehož vývoz musí býti prokázán.

(2) Odesílatel zásilky, v níž jest zboží podléhající vývoznímu clu nebo zboží a k jehož vývozu jest potřebí zvláštního povolení, jest povinen předložiti podacímu poštovnímu úřadu průkaz o vyclení nebo vývozní povolení.

(3) Vývozní zásilky, v nichž jest zboží, jehož výstup musí býti prokázán, nemusí býti dodány pohraničnímu celnímu úřadu. Výstup prokáže pošta podle poštovních předpisů.

(4) Poštovní zásilky průvozní a poštovní zásilky, přepravované z celního území přes celní cizinu do celního území, nepodléhají celnímu řízení.

(1) Celní správa jest oprávněna přesvědčiti se prohlídkou poštovních zařízení, zda pošta plní své povinnosti.

(2) Celní správa ručí za ztrátu nebo poškození poštovních zásilek, jež jí byly odevzdány a jež převzala v úschovu, v témže rozsahu jako poštovní správa.

(1) Železnice a podniky provozující plavbu po vodě jsou povinny bezplatně dáti celní správě ve stanicích, v nichž jsou zřízeny celní úřady, kancelářské místnosti, i místnosti, rampy a složiště, jichž jest potřebí k prohlídkám a k projednávání celního zboží nebo k dočasnému uložení zadrženého, v prozatímní úschovu převzatého nebo zabaveného zboží, všecky místnosti opatřiti zařízením, udržovati je v dobrém stavu a též je za náhradu skutečných výloh čistiti, vytápěti a osvětlovati. Jmenované podniky jsou dále povinny postarati se za přiměřenou náhradu o byty pro zaměstnance celních úřadů, umístěných v nádražích a u přístavišť, pokud tento požadavek jest odůvodněn místními poměry.

(2) Jmenované dopravní podniky jsou povinny bezplatně dopravovati zaměstnance celní správy, kteří jsou pověřeni kontrolou dopravy po železnici nebo po lodích nebo služebním dohledem na celní úřady, kdykoli cestují služebně.

(3) Doprovázejí-li zaměstnanci celní správy vlaky nebo lodi, jest dopravní podnik povinen bezplatně je dopravovati na zpáteční cestě nebo se postarati o jejich bezplatnou zpáteční dopravu.

(4) Místnosti a prostory, určené k dočasnému založení a k projednávání celního zboží, musejí býti tak zařízeny, aby mohly býti bezpečně uzavřeny. Tyto prostory uzavírá dopravní podnik; celní správa má však právo spoluzávěry.

Dopravní podniky jsou povinny upraviti jízdní řád vlaků a lodí tak, aby ve stanicích, v nichž se vlaky a lodi celně projednávají, bylo dosti času k celnímu řízení.

(1) K dopravě celního zboží smí býti používáno jen takových železničních vozidel, jež svojí úpravou vyhovují mezinárodním úmluvám o tom, jak musejí býti zařízeny železniční vozy, aby byly chráněny zájmy celního důchodku.

(2) Železniční vozy, lokomotivy, tendry a lodi nesmějí míti tajných nebo nesnadno objevitelných prostor, jež by se hodily k přechovávání zboží.

(3) Ve vlacích, přejíždějících celní hranici, nesmí býti zboží, mimo ruční zavazadla dopravovaných osob, uloženo jinde než ve služebních a nákladních vozech a na lodích jen ve skladištích a na otevřené palubě.

(4) Nařízením bude stanoveno, jak musejí býti zařízeny lodi pro dopravu celního zboží, aby se daly uzavříti celní závěrkou, zajišťující zájmy celního důchodku.

Jakmile přijede z celní ciziny vlak, který má kromě služebního vazu naložené nebo prázdné vozy, nebo má-li takový vlak odejeti do celní ciziny, musí býti pohraničnímu celnímu úřadu odevzdán vlakový soupis naložených vozů, přijede-li loď nebo má-li odplouti, seznam nákladu.

(2) Ve vlakovém soupise musí býti udána stanice odjezdu, číslo vlaku a doba jeho příjezdu, vlastnické značky a čísla vozů a obsah každého naloženého vozu podle obyčejného pojmenování nákladu. Tento soupis musí býti podepsán vlastní rukou zmocněnce železniční správy.

(3) V seznamu nákladu musí býti udáno jméno nebo číslo lodi, její nosnost nebo tunový obsah, její domácí přístav a přístav, ze kterého vyplula jméno vůdce lodi, místo podání a místo určení zboží, množství a druh dopravovaného zboží podle měr a podle pojmenování v obchodě obvyklého, a je-li zboží zabaleno, počet, značky a druh obalu jednotlivých nákladových kusů. Seznam musí býti podepsán vlastní rukou vůdce lodi.

(4) Na každé lodi, která vstupuje do celního území nebo z něho vystupuje, musí býti seznam věcí patřících k zařízení lodi a seznam zásob potravin a pohonných hmot lodi. Tyto seznamy musejí býti podepsány vůdcem lodi. Celní úřad pohraniční jest oprávněn požadovati, aby mu byly seznamy předloženy, aby mohl z;jistiti zařízení lodi a její zásoby.

(5) Ustanovení třetího a čtvrtého odstavce platí pro všechna vodní plavidla.

(6) Nařízením mohou býti povoleny úlevy z náležitostí všeobecné ohlášky.

(1) Na základě všeobecné ohlášky podobí celní úřad co nejdříve vlak nebo vodní plavidlo celní prohlídce. Dokud neskončí celní prohlídka, nesmí býti nic skládáno nebo nakládáno. Celní správa může povoliti úlevy, kdyby toho vyžadovaly místní poměry nebo zájmy veřejné dopravy.

(2) Pokud by jednotlivé železniční vozy nemohly býti projednány podle vlakového soupisu, jest železniční správa povinna podati celnímu úřadu podrobný seznam zásilek v jednotlivých vozech s příslušnými listinami.

(1) V hraničních vodách smějí vodní plavidla přistávati, vyjma případy nezbytné nutnosti, pouze na místech určených celní správou; jediné na těchto místech smějí osoby vystupovati nebo nastupovati a zboží smí býti vykládáno a nakládáno.

(2) Celní správa může povoliti úlevy pro vodní plavidla sprostředkující tuzemský styk v hraničních vodách.