Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Zvláštní daň výdělková vyměřuje se na každý kalendářní (berní) rok.

(2) Základem pro její vyměření jest ryzí výtěžek, dosažený v obchodním období, které se končí v roce berním, ať ho bylo dosaženo vlastním provozováním daní podrobeného podniku anebo jeho pronájmem.

(3) Končí-li se pro změnu hospodářského období v témže berním roce několik období obchodních, buďtež jejích výsledky pro zdanění pravidelně sečteny.

(4) Nekončí-li se pro změnu hospodářského období v některém berním roce žádné období obchodní, jest podkladem vyměření daně na tento berní rok ryzí výtěžek, dosažený v obchodním období, končícím se po projití roku berního. Tento ryzí výtěžek rozdělí se na jednotlivá berní léta podle doby trvání obchodního období v tom onom roce berním.

(5) Je-li odůvodněno podezření, že změna v obchodním období se stala jen proto, aby bylo dosaženo příznivějšího zdanění, může vyměřovací úřad při ukládání daně na rok, v němž změna se stala, jakož i na rok nejblíže příští vzíti za podklad zdanění ona časová období, která by beze změny bilančního roku byla bývala rozhodnými obdobími obchodními. Při tom však nesmí při zdanění žádné období ani vypadnouti, ani nesmí býti k němu dvakráte přihlíženo.

(1) Ryzím výtěžkem jsou - s výhradou §§ 78 až 82 - rozvahové přebytky, ať se již rozdělují jako úroky, dividendy, tantiemy nebo pod jakýmkoliv názvem nebo podle jakéhokoliv měřítka, nebo se ukládají do reservních fondů, převádějí na nový účet nebo ať se jich konečně užije jiným způsobem.

(2) Základem vyměření zvláštní daně výdělkové z podniků státních a z podniků samosprávných svazků jest ryzí výtěžek každého jednotlivého podniku. Za státní podnik při vyšetřování daňového základu ve smyslu tohoto ustanovení se považuje souhrn závodů spravovaných na podkladě zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., některým ze správních sborů.

Provozují-li jiní poplatníci několik dani podrobených podniků, jest daňovým základem úhrn jejich ryzích výtěžků po odečtení ztrát, které snad vznikly u některých z těchto podniků.

K rozvahovým přebytkům připočtou se částky v nich neobsažené, jichž se užije z výtěžků obchodního období bud' k některému z účelů v předešlém paragrafu výslovně vytčených, anebo k některému z těchto účelů:

a) k rozmnožení kapitálu v podniku uloženého;

b) k splacení kapitálů účastníky v podniku uložených, jakož i k úhradě takových dluhů, jichž zapravení z běžných výtěžků má podle zásad správné majetkové rozvahy v zápětí zvýšení majetkového salda podniku, nebo které se týkají záloh nebo příspěvků nepojatých podle § 79, lit. c) do daňového základu;

c) k zúrokování kapitálů v podniku uložených (v akciích, prioritních akciích, závodních vkladech, společenstevních podílech, vkladech komanditistů a pod.);

d) ku poskytnutí zárukových příspěvků, záloh a příplatků jiným podnikům;

e) ku příspěvkům, darům a jiným bezúplatným věnováním, leč že jich vyžaduje provozování podniku, dále ku příspěvkům do nemocenských, úrazových, starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních pokladen nebo podobných ústavů, pokud je podnik platil nad povinnou zákonnou kvotu za své úředníky, zřízence, dělníky a služebníky, jakož i daně a dávky za ně placené, i když byl takový závazek smluvně převzat. Remunerace placené zaměstnancům podniku za konané práce pokládají se za výlohy vyžadované provozováním podniku.

Dary sloužící ke zlepšení starobních, invalidních, vdovských, sirotčích a pensijních požitků zaměstnanců a členů jejich rodin, jakož i podpory těmto podniky poskytnuté jsou odčitatelny, jestliže se dary a podpory ty buď přímo vyplácejí zaměstnancům, a členům jejich rodin, anebo se ukládají do samostatných, k tomu zřízených, od jmění podniku oddělených pensijních nebo podpůrných fondů.

f) ke krytí zvláštní daně výdělkové s přirážkami. Na vrub ryzího výtěžku zaúčtovaná zvláštní daň výdělková s přirážkami za berní léta počínajíc rokem 1928 se odečte od dani podrobeného ryzího výtěžku, pokud byla v rozhodném obchodním období prokazatelně zapravena (§§ 273-275). Počínajíc týmže rokem jest odčitatelnou i reserva pro zvláštní daň výdělkovou, pokud jest přiměřená berní povinnosti roku, v němž byla zřízena, a pokud podnik prokáže, že jí upotřebil v roce nejblíže příštím, a to nejdéle do lhůty uvedené v § 307, odst. 1., č. 1, ku placení zvláštní daně výdělkové s přirážkami.

g) ku placení daně rentové vybírané srážkou (§ 180) za věřitele;

h) k úhradě rozvahových ztrát převedených z předešlých let.

(1) Naproti tomu se dále uvedené položky do daňové základny nezapočítávají nebo, nebylo-li k nim již při výpočtu rozvahových zbytků jako k srážkám hleděno, od těchto odpočítávají:

a) rozvahové převody zisků z předešlých let;

b) výtěžky z předmětů podrobených dani pozemkové a domovní částkou, která jest základem pro vyměření daně pozemkové a domovní (§ 148); u předmětů podrobených domovní dani třídní budiž za výtěžek pokládána částka, kterou by předmět, kdyby byl podroben domovní dani činžovní, musil poskytovati jako činžovní výtěžek (§ 148), aby domovní daň činžovní se rovnala domovní dani třídní z předmětu skutečně předepsané;

c) garanční příspěvky nebo státní zálohy; dále subvence a jinaké dary;

d) prémiové reservy, které u pojišťoven jsou určeny na úhradu pojištění koncem roku; ještě neprošlých, pak částky, které nebyly koncem roku ještě vyplaceny za škody již ohlášené anebo za jiné případy pojištění;

e) úroky podnikem zaúčtované, pokud není v § 78, lit. c) výslovně nařízeno, aby byly po, jaty do daňového základu;

f) odpisy, které jsou úměrny opotřebení nebo znehodnocení inventáře nebo provozovacího materiálu, jakož i ztrátám na podstatě, na kursu nebo jiným ztrátám při provozování obchodů nastalým, dále části výtěžku, které se z téže příčiny ukládají do zvláštních reserv (reservy pro odpisy, umořování a pod.), v tomto případě však jen tehdy, byly-li tyto reservy věnovány úhradě úbytků a ztrát určitě označeného druhu a ztráty a úbytky tohoto druhu buď již nastaly nebo lze-li je očekávati jako předvídatelný výsledek obchodních poměrů.

Pochybuje-li úřad o přiměřenosti odpisů nebo úložek, zjistí ji výslechem znalců.

Podniky, které počínajíc rokem 1927 vystaví, přestaví, přistaví nebo nastaví budovy pro provozování podniků včetně budov s byty pro vlastní úředníky nebo dělníky, anebo které vymění staré nebo pořídí nové stroje a zařízení, mohou si v pěti létech, počínajíc obchodním obdobím, v němž stavba byla dokončena anebo stroje a zařízení byly vyměněny nebo nově pořízeny, vedle odpisů svrchu uvedených daněprostě odepsati dalších 20% nákladu na stavbu nebo stroje a zařízení prokazatelně vynaloženého. Užije-li se těchto budov v době 10 let, počínajíc rakem, v němž stavba byla dokončena, k jiným účelům než v předu uvedeným, má to za následek dodatečné zdanění mimořádného odpisu 20% pro berní léta, v nichž odpis ten byl proveden.

Zmíněné mimořádné odpisy nepříslušejí však co do nákladů se znovuzřízením předmětů živelní pohromou poškozených, pokud pro tyto náklady bylo užito vy' hod zákona ze dne 23. června 1926, č. 149 Sb. z. a n.

Spořitelnám a pojišťovacím ústavům, které přidělují účetní, avšak nerealisované kursovní zisky zvláštním reservám pro kursovní ztráty, nelze odepříti vyloučení takovýchto přídělů z daňového základu.

Upotřebí-li se odepsaných částek k výměn inventáře nebo provozovacího materiálu, nebudiž v tom spatřováno rozmnožení kapitálu v podniku uloženého (§ 78, lit. a).

g) tantiemy vyplacené podle smlouvy zaměstnancům podniků;

h) u spořitelen odměny, které dostávají z ryzího výtěžku členové správy a revisního odboru nebo zaměstnanci za své služby; u všech ostatních podniků odměny společenských orgánů (představenstva, správní rady, dozorčí rady, revisorů, jednatelů-společníků a pod.), jestliže:

1. tito mají na ně právní, žalovatelný nárok,

2. jsou neodvisly od docílení ryzího výtěžku,

3. jsou svou výší přiměřeny pracím uvedenými orgány v podniku konaným,

4. činnost jmenovaných orgánů v podniku vyvíjená jest prokazatelně jejich hlavním povoláním a jest taková, že by ji jinak musily konati placené síly zaměstnanecké, a

5. odměny ty nečiní u podniků společností s obmezeným ručením dohromady více než 30% a u ostatních podniků dohromady více než 10% ryzího výtěžku.

i) u podniků, které měly prokazatelně na, počátku hospodářského období pro zdanění rozhodného ve svém vlastnictví alespoň 15% akcií, kuksů, podílů nebo užitkových listů jiného tuzemského, této dani podrobeného podniku, podíly na zisku tohoto podniku;

j) rozděluje-li se u výdělkových a hospodářských společenstev výtěžek nebo část jeho členům podle vykonané práce, podle dodaných surovin atd., budiž sice tato rozdělená částka pojata do daňového základu, ale společenstev, jsou oprávněna odečísti částku, rovnající se tržní ceně těchto výkonů (dodávek), čítajíc v to i závdavky členům napřed snad dané;

k) příspěvky do Všeobecného fondu peněžních ústavů v republice československé a výpomoci z něho poskytnuté;

l) příspěvky do Zvláštního fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a podpory z tohoto fondu poskytnuté, jakož i příspěvky výdělkových a hospodářských společenstev (družstev) do zvláštních fondů, zřízených u jejich ústředí (svazů) podle zákona o Zvláštním fondu;

m) renty za postátněné nebo trvale do státní správy převzaté podniky, pokud jim příslušelo osvobození od zvláštní daně výdělkové již podle ustanovení platných před vydáním tohoto zákona.

(2) Vztahují-li se výdaje v odst. 1. vytčené zároveň na podniky nebo části výtěžku, zvláštní dani výdělkové podrobené i nepodrobené, buďtež odečteny pouze ony části těchto výdajů, které připadají na podniky nebo výtěžky dani podrobené. Nelze-li těchto částí přesně určiti, předpokládá se, že se rozvrhují na podniky nebo výtěžky podle hrubých příjmů.

(1) Reservy, označené v § 79, lit. d) a f), zdaňují se jen tehdy, když a pokud se jich upotřebí způsobem, který zakládá berní povinnost; za takové upotřebení pokládá se zejména, rozdělují-li se z nich při zrušení společnosti nebo sdružení (§ 68) přebytky nad kmenový kapitál. Pokud nebyly přebytky nad kmenový kapitál pojaty do daňového základu již při dřívějším vyměření daně, zdaní se dodatečně a poplatník je za tou příčinou povinen je přiznati. Pouhé rozdělení akciového nebo kmenového kapitálu při zrušení společnosti nebo spolku nepokládá se za upotřebení daní podrobené.

(2) Dodatečné zdanění reserv podle předchozího odstavce nenastane při splynutí podniků (fusi) podle obchodního práva, dále při přeměně podniků ve společnosti akciové a společností akciových ve společnosti s obmezeným ručením, při přeměně společností s obmezeným ručením ve výdělková a hospodářská společenstva, při splynutí spořitelen v jednu nebo při splynutí spořitelny s jiným veřejně účtujícím peněžním ústavem, dále při splynutí pravovárečného měšťanstva se společností akciovou, při splynutí okresních hospodářských záložen v jednu nebo při splynutí okresní hospodářské záložny a jiným veřejně účtujícím peněžním ústavem a konečně při splynutí výdělkových a hospodářských společenstev ve společenstvo jedno. Úlevy tyto nevylučují však dodatečné zdanění uvedených reserv, užije-li se jich v pozdější době k účelům poplatným.

(1) Ztráty a výdaje, hrazené z reserv označených v § 79, lit. f), nesmějí býti pojaty do všeobecného provozovacího účtu.

(2) Pokud pojišťovací ústavy zapravují výdaje (výplaty škod a zpětné koupě) z reserv, uvedených v § 79, lit. d), smějí je pojmouti do provozovacího účtu jen tehdy, započte-li se navzájem plná hodnota jako příjem z těchto reserv.

(3) Jsou-li tyto, jakož i ostatní reservy nebo fondy zvláště uloženy, připočtou se dosažené výtěžky k ryzímu výtěžku podniku, pokud se jich neužije ke hrazení výdajů, které zatěžují tyto reservy nebo fondy podle jejich zvláštního určení.

(4) Uhradí-li se ztráty a výdaje podle zákona odčítatelné, které by jinak byly zatížily všeobecný provozovací účet, z úložky, která byla již zdaněna, anebo z jejích zdaněných výtěžků, jsou při vyměření výdělkové daně srážkovou položkou.

Není-li žádného rozvahového přebytku, přihlíží se toliko k částkám, které se obdobně podle § 78 mají pojmouti do daňového základu; od nich odečtou se částky, které z příjmu dlužno vyloučiti, a rozvahová ztráta.

(1) Zvláštní daň výdělková činí, pokud se v dalším jinak nestanoví, 8% daní podrobeného ryzího výtěžku.

(2) U výdělkových a hospodářských společenstev, jakož i jiných podniků, uvedených v § 75, činí výdělková daň dvě tisíciny základního kapitálu, vyjímajíc případy zdaňování likvidačních přebytků (§ 80), lide se předepíše 4%ní daň výdělková a 4%ní likvidační přirážka z přebytků likvidačních, dani podrobených.

(3) U ostatních výdělkových a hospodářských společenstev (§ 68, I, 1 f), pokud se jejich obchodování pohybuje v zákonných a stanovami určených mezích, činí daň výdělková:

(4) Spořitelnám a dobročinným, vzdělávacím nebo kultur ním nadacím vyměří se daň výdělková:

(5) U vzájemných společností pojišťovacích činí daň jednu tisícinu úhrnu ročních ryzích premií (po srážce nahrazených premií - bonus).

(6) Akciovým společnostem, akciovým spolkům, komanditním společnostem na akcie, těžířstvům a společnostem s obmezeným ručením předepíše se vedle výdělkové daně (odst. p.) ještě přirážka rentabilitní, a to při výnosnosti podniku

nad 6 až 8 procent přirážka.......2%,

" 8 " 10 procent přirážka.......3%,

" 10 " 12 procent přirážka.......4%,

" 12 " 14 procent přirážka.......5%

a nad 14 procent přirážka...... 6%

dani podrobeného ryzího výtěžku.

(7) U výdělkových a hospodářských společenstev, uvedených v odst. 3), činí rentabilitní přirážka (odst. 6.) při výnosnosti podniku

nad 6 až 8 procent..... 2%,

" 8 " 10 procent..... 3%

a nad 10 procent....... 4%

dani podrobeného ryzího výtěžku.

(8) Výnosnost budiž vypočtena z poměru dani podrobeného ryzího výtěžku ke kapitálu ukládacímu. Ukládacím kapitálem jest splacený kapitál základní s připočtením pravých reserv bilančně vykázaných podle stavu na počátku obchodního období pro zdanění rozhodného (§ 76). U výdělkových a hospodářských společenstev započtou se splacené společenstevní podíly do ukládacího kapitálu dvojnásobnou částkou.

(9) Je-li výtěžek vypočítán za několik obchodních období, jest rozhodný ukládací kapitál na počátku prvního z nich.

(10) Je-li základem daně ryzí výtěžek z doby delší nebo kratší jednoho roku, budiž ukládací kapitál přiměřeně přepočten.

(11) Sazeb uvedených v odst. 6. a 7. dlužno užíti tak, aby z ryzího výtěžku, jenž byl vzat za podklad pro výpočet procenta výnosnosti, nezbývalo po odečtení přirážky méně, než by zbylo z ryzího výtěžku, rovnajícího se nejvyššímu procentu výnosnosti stupnice nejblíže nižší, po srážce příslušné přirážky.

(12) Při zdaňování likvidačních přebytků (§ 80) společností, uvedených v odst. 6. a 7., nastupuje na místo rentabilitní přirážky přirážka likvidační, která činí 4% z likvidačních přebytků dani podrobených.

(13) Daň s případnou rentabilitní přirážkou nesmí však býti menší než jedna tisícina základního kapitálu poplatníkova, uloženého v podniku dani podrobeném, u pojišťovacích společností na akcie (vyjímajíc společnosti výhradně zajišťovací) ne méně než jedna tisícina z úhrnu ročních ryzích premií (po srážce nahrazených premií - bonus).

(14) Základním kapitálem jest u akciových společností a komanditních společností na, akcie splacený akciový kapitál, u výdělkových a hospodářských společenstev úhrn splacených závodních podílů členských a u společností s obmezeným ručením a těžířstev splacený kmenový kapitál, pokud se týče cena kuksů, v obou případech příplatky v to počítajíc.

(15) Slouží-li základní kapitál poplatníkův zároveň dani podrobeným i nepodrobeným podnikům nebo závodům (§§ 70, 71 a 72), jakož i v případech, které nejsou v odst. 14. zvláště vypočteny, budiž základní kapitál v podnicích nebo závodech dani podrobených uložený zvláště vykázán.

(16) Pro výpočet daně, rentabilitní a likvidační přirážky zaokrouhlí se daňová základna na 100 Kč dolů.

(17) Rentabilitní a likvidační přirážky nejsou podkladem pro vyměřování a vybírání jakýchkoliv přirážek.

Zvláštní daň výdělková předepisuje se, jsou-li provozovny podniku v témže místě, kde sídlí podnikatel, v obci tohoto místa.

(1) Není-li u dolů, továren nebo u jiných podniků, zaměstnávajících se výrobou, provozovna v obci sídla podnikatelova, předepíše se 15% daně vyměřené ze všech takových podniků téhož podnikatele v obci sídla podnikatelova, ostatních 85% v obci, kde je provozovna. U stavebních podniků považuje se za provozovnu jen takové provádění staveb:, které vyžaduje doby delší dvou let.

(2) Jsou-li však provozovny v několika obcích, rozdělí se 85%ní podíl daně mezi tyto obce v poměru částek, jež v nich byly vydány na služné a mzdy, v to počítajíc tantiemy zřízenců.

(3) Nedá-li se dělba daně provésti v poměru v odst. 2. uvedeném, rozdělí se daň mezi jednotlivé provozovny podle jejich hospodářského významu pro celkový podnik; při tom nečiní rozdílu, jsou-li jednotlivé provozovny samostatny nebo je-li mezi nimi poměr hlavního, pobočního nebo pomocného závodu.

(4) Podnikatelům a zúčastněným obcím jest volno, aby se co do rozdělení 85%ního podílu daně dohodli i na jiném vhodném dělidle.

(5) Rozprostírá-li se provozovna do obvodu několika obcí, rozdělí příslušný vyměřovací úřad daň připadající na zmíněnou provozovnu mezi zúčastněné obce z volné úvahy podle míry poměrné důležitosti jednotlivých částí provozovny, přihlížeje ku břemenům, která vznikají obcím provozovnou nebo provozováním podniku, a ku ploše, kterou provozovna v obcích zaujímá; to platí též při podzemním dolování.

(6) Bydlí-li ze zaměstnanců provozovny počátkem berního roku nebo počátkem obchodního období pro zdanění rozhodného alespoň jedna čtvrtina trvale v jiných obcích, než ve které jest provozovna, zmenší se přirážková základna pro obec, v níž jest provozovna, o polovici té částky, která připadá poměrně na služební platy zaměstnanců bydlících mimo obec; obecní přirážky k polovině daňové částky připadající poměrně na služební platy zaměstnanců, bydlících v jiných obcích, plynou do zvláštního fondu zřízeného podle § 10 zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy. Přirážky pro zmíněný fond vybírají se týmž procentem, jakým byly stanoveny přirážky pro obec, v níž jest provozovna, nejméně však výměrou 100%. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro podniky, které ve všech svých provozovnách, ležících v téže obci, nezaměstnávají trvale alespoň 400 zaměstnanců.

(7) Rozdělení daně jest podstatnou součástkou platebního rozkazu; o prvém rozdělení daně buďtež opisem platebního rozkazu, pokud se týž týká rozdělení daně, zpraveny všechny zúčastněné obce; při tom buďtež uvedeny důvody rozdělení daně.

(8) Ve věci rozdělení daně jest volno jak poplatníkovi, tak i zúčastněným obcím podati odvolání, o němž rozhodne s konečnou platností finanční úřad II. stolice.

(9) Stalo-li se první rozdělení daně pravoplatným, platí rozdělovací měřítko - pokud není promlčeno právo státu opraviti vyměření daně - bez dalšího zpravování obcí tak dlouho, dokud některá ze zúčastněných obcí nebo podnik nezavdá podnětu ku přezkoušení tohoto měřítka při rozdělení daně na některý příští rok.

(1) Nastane-li případ označený v § 85, odst. 1., u podniků obchodních, ústavů úvěrních a pojišťovacích, předepíše se 50% daně vyměřené ze všech takových podniků téhož poplatníka v obci sídla podnikatelova, ostatních 50% v obci, ve které jest provozovna.

(2) Jinak platí obdobně ustanovení § 85, odst. 2. až 9.

(1) Z daně podniků železničních předepíše se 20% v obci, v níž má podnikatel sídlo.

(2) Ze zbývajících 80% předepíše se 40% v obci, kde jest provozní správa.

(3) Zbývajících 40% předepíše se ve všech ostatních obcích, jimiž železniční trať probíhá, při čemž základem dělby daňového předpisu mezi označené obce jest souhrn přímých daní, vyjímajíc daň důchodovou, v každé obci placených; tento se zjišťuje vždy od pěti ku pěti rokům.

(4) Jinak platí obdobně ustanovení § 85, odst. 7. a 8.

(1) U plavebních podniků předepíše se 80% daně vyměřené z veškerých takovýchto podniků poplatníkových v obci sídla podnikatelova. Ostatních 20% se předepíše v obci, v níž jest stanice, loděnice, jednatelství, dílny nebo podobné provozovny podniku.

(2) Jinak platí obdobně ustanovení § 85, odst. 2. až 9.

Provozuje-li poplatník, podrobený zvláštní dani výdělkové, podniky, pro které platí podle § § 84 až 88 různé zásady místní dělby daně, rozvrhne se úhrn daně poplatníku předepsané na každý druh těchto podniků podle poměru ryzího výtěžku v nich dosaženého a, není-li možno ryzí výtěžek vyšetřiti, podle poměru základního kapitálu v nich užívaného (§ 83, odst. 14.).

(1) Poplatník má nově vzniklé podniky oznámiti vyměřovacímu úřadu do 15 dní od počátku provozování a oznámiti, kdy s provozováním podniku na jeho účet bylo počato.

(2) Ku prvnímu oznámení o nově zřízeném podniku budiž připojena společenská smlouva a při podnicích majících zvláštní stanovy dva výtisky stanov.

(3) Nově zřízené podniky druhu označeného v § 75 předloží vyměřovacímu úřadu pouze své stanovy.

(4) Opominutí oznámení může býti potrestáno pořádkovou pokutou; pokud nezakládá skutkové povahy jiného trestného činu podle tohoto zákona.

(1) Převzetí podniku již trvajícího, ale zvláštní dani výdělkové nepodrobeného, pokládá se za vznik nového podniku, podrobeného této dani.

(2) V takovém případě se zdaní výtěžky počínajíc dnem, od kterého se podnik provozuje na účet přejímatelův.

Přejdou-li podniky poplatníka, podrobeného zvláštní dani výdělkové, na jiného takového poplatníka, pokládá se za dobu přechodu doba, od níž se podnik provozuje na účet přejímatelův. Přejímatel zdaní tudíž výtěžek počínajíc dnem, od kterého se podnik provozuje na jeho účet (§ 76, odst. 2.).

(1) Zanechá-li se provozování podniku v berním roce, má to podnikatel oznámiti do 30 dní vyměřovacímu úřadu. Opominutí oznámení může býti potrestáno pořádkovou pokutou.

(2) Na berní rok, v němž provozování podniku bylo zanecháno nebo na jiného podnikatele převedeno, zaplatí se daň z výtěžku, který byl dosažen v době od konce obchodního období posledně zdaněného až do vzdání podniku. Tento výtěžek musí podnikatel přiznati do lhůty určené v § 307.

(3) Veškeré výtěžky, dosažené po dobu likvidace, jsou podrobeny zdanění podle ustanovení této hlavy.

Pozemkové dani jsou podrobeny všechny pozemky, jež lze hospodářsky obdělávati, a to i tehdy, byly-li hospodářskému obdělávání odňaty způsobem neodůvodňujícím osvobození od pozemkové daně podle tohoto zákona.

Pozemkovou daní jest povinen držitel dani podrobeného pozemku zapsaný do pozemkového katastru.

Pozemkové dani nejsou podrobeny:

1. Neplodné půdy.

2. Močály, jezera a rybníky, pokud nejsou hospodářsky obdělávány a nedávají užitku rybolovem, řezáním rákosu nebo dobýváním rašeliny.

3. Zastavěná plocha a nádvoří.

4. Silnice a stálé vozové, polní nebo lesní cesty; pěšiny, potahové stezky a jiné cesty, jsou-li zapsány v pozemkové knize jako veřejný statek; náměstí (návsi), kostelní prostranství a ulice; pozemkové plochy železničních drah sloužících veřejné dopravě, zapsané v železniční knize; veřejným účelům sloužící průplavy; vodovody a splaškové kanály, pokud slouží veřejným účelům a pokud pozemky pro ně vyhrazené jsou příslušnými zařízeními zastavěny (zabrány) tak, že zemědělský nebo lesní výtěžek jest vyloučen; koryto řek a potoků.

Od pozemkové daně jsou trvale osvobozeny:

1. Zahrady veřejných korporací, pokud jsou věnovány přímo účelům vědeckým, všeužitečným nebo dobročinným a neposkytují vzhledem ke svému věnování zemědělského výtěžku; stromové a révové školky a pokusné zahrady veřejných korporací, zemědělských, vinařských a lesnických spolků, pokud jsou věnovány pouze výchovným a všeužitečným účelům, nesledujícím snahy po dosažení zisku.

2. Ochranné hráze a odvodňovací příkopy v zaplavovaném území; plochy zastavěné přístavními hrázemi a vlnolomy; vodní nádrže údolních přehrad, pokud nejsou hospodářsky obdělávány a pokud neslouží chovu ryb a nedávají užitku rybolovem nebo řezáním rákosu.

3. Veřejná pohřebiště a veřejná mrchoviště, pokud se nevěnují jiným účelům.

4. Vojenská cvičiště zřízená na pozemkových plochách státních nebo státu bezplatně propůjčených, dále pozemkové plochy veřejných korporací a tělovýchovných spolků věnované trvale a výhradně za cvičiště a hříště, pokud zmíněné plochy jsou vzhledem ke svému věnování odňaty pravidelnému hospodaření takovou měrou, že neposkytují zemědělského (lesního) výtěžku nebo poskytují výtěžku poměrně nepatrného.

(1) Od pozemkové daně jsou dočasně osvobozeny:

1. Neplodné pozemkové plochy, které dosud dani podrobeny nebyly, nebo pozemkové plochy, které se staly zcela neplodnými živelními pohromami, byly-li učiněny plodnými, a to na 10 let, nebo jde-li o založení vysokokmenných lesů, na 25 let počínajíc rokem jdoucím po provedeném zúrodnění nebo po dokončeném zalesnění. Ministerstvo financí může v dohodě s ministerstvem zemědělství prodloužiti dobu dočasného osvobození pro vysokokmenné lesy až na 40 let, byly-li náklady se zalesněním spojené zvlášť vysoké.

2. Pozemky nebo části pozemků ve výměře alespoň 1/4 hektaru, které dosud nebyly osázeny vinnými keři a které byly příslušnou zemědělskou radou uznány za způsobilé k založení vinic, byly-li věnovány toliko vinařství, a to byly-li osázeny révami domácími, na 8 let, byly-li osázeny révami šlechtěnými na amerických podložkách nebo byly-li zároveň s osázením zařízeny na zavodňování kanály, artéskými studněmi nebo čerpadly, na 10 let počínajíc rokem jdoucím po provedeném osázení.

3. Pozemky dosud pěstování révy věnované nebo jejich části ve výměře alespoň 1/4 hektaru, na kterých vinné keře před projitím pravidelného kultivačního období vyhynuly nebo byly vysekány, aby se zabránilo rozšiřování nákazy, byly-li znova vysázeny révami domácími, na 8 let, byly-li vysázeny révami šlechtěnými na amerických podložkách nebo byly-li zároveň s novým osázením zařízeny na zavodňování kanály, artéskými studněmi nebo čerpadly, na 10 let počínajíc rokem jdoucím po provedeném novém osázení; nedařilo-li se u pozemků v tomto odstavci zmíněných nové osázení vinnými keři a muselo-li za příčinou opětného dosažení výnosnosti pozemku býti osázení zcela nebo z větší části obnoveno, prodlouží se doba dočasného osvobození o dalších 5 let.

(2) Osvobození od pozemkové daně podle ustanovení odst. 1., č. 2. a 3., zanikají, byla-li vinice v době povoleného osvobození zrušena. Držitel osvobozeného pozemku jest povinen do 30 dnů oznámiti příslušnému katastrálnímu měřickému úřadu zrušení vinice. Nebylo-li oznámení o zrušení vinice včas podáno, předepíše se pozemková daň z dotčeného pozemku dodatečně za všechna předcházející léta, za která byl pozemek od daně osvobozen.

(1) O nároku na trvalé a na dočasné osvobození pozemků rod pozemkové daně podle ustanovení §§ 97 a 98 rozhoduje finanční úřad II. stolice na žádost držitele pozemku, již podati nutno u příslušného katastrálního měřického úřadu do 30 dnů po skončení oněch skutkových okolností, které odůvodňují osvobození od daně. Byla-li žádost podána po stanovené lhůtě, přísluší osvobození teprve od počátku roku jdoucího po podané žádosti a to při dočasných osvobozeních pouze na zbývající ještě dobu zákonem přípustného daňového osvobození.

(2) Proti rozhodnutí finančního úřadu II. stolice podle odst. 1. přípustno jest odvolání k ministerstvu financí.

Dočasná osvobození od pozemkové daně, poskytnutá jednotlivým pozemkům podle dříve platných zákonných ustanovení, zůstávají i podle tohoto zákona v platnosti až do konce doby, na kterou byla povolena.

(1) Vyplývá-li z trvalé změny vzdělávání (kultury) nebo z trvalé změny jakostní třídy v důsledku provedených zařízení melioračních u dani podrobeného pozemku podle platných ustanovení o pozemkovém katastru a jeho vedení zvýšení dosavadního katastrálního výtěžku, předepíše se zvýšená daň pozemková teprve počínajíc jedenáctým rokem po provedené změně kultury nebo po dokončení melioračních zařízení, bylo-li předepsané ohlášení o nastalých změnách včas učiněno.

(2) Výhoda podle odst. 1. nemá místa u bývalých lesů, u nichž trvalá změna kultury byla provedena bez předchozího schválení příslušnými úřady lesními.

Ministerstvo financí se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem zemědělství a vnitra povolilo dočasné osvobození od pozemkové daně pro pozemky, na nichž provedena byla nová hromadná osídlení. Osvobození od daně z tohoto důvodu povoliti dlužno podle výše nákladů vzniklých kolonistům a podle jejich majetkových a rodinných poměrů, nejdéle však na 6 let. Podrobnější ustanovení budou vydána vládním nařízením.

Základem pro vyměření pozemkové daně jest u lesů dvacetinásobek, u ostatní půdy sedmnáctinásobek katastrálního výtěžku, se kterým jsou jednotlivé pozemky (parcely) zapsány do pozemkového katastru.

(1) Pozemková daň vyměřuje se na každý kalendářní (berní) rok, když prošel, ze všech dani podrobených pozemků vyměřovacím úřadem nebo v jeho zastoupení a za jeho dozoru příslušným berním úřadem pro každé katastrální území jednotlivých obcí (jejich součástek) zvláště tím způsobem, že se podle pozemkového katastru a se zřetelem na trvalá a na dočasná osvobození a na výhody, poskytnuté jednotlivým pozemkům, pokud se týče se zřetelem na trvání daňové povinností jednotlivých pozemků vypočte pro každého poplatníka částka daně připadající na pozemky jemu připsané.

(2) O provedeném předpisu daně zpraví úřad v odst. 1. zmíněný obec zvláštní vyhláškou s připomenutím, že poplatníci mohou do předpisných výkazů u příslušného úřadu do 15 dnů po úředním vyhlášení nahlédnouti a případná vysvětlení si vyžádati. Obec jest povinna vyhlášku příslušného úřadu o předpisu pozemkové daně způsobem v obci obvyklým do 3 dnů vyhlásiti a den, kdy se tak stalo, úřadu oznámiti.