Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Sazba pozemkové daně činí 2% daňového základu (§ 103).

(2) S pozemkovou daní vybírá se zvláštní příspěvek ve výši 15% základu pro vyměření pozemkové daně (§ 103). Od zvláštního příspěvku jsou však osvobozeny pozemky držitelů půdy, jejichž celoroční důchod ani sám o sobě ani s důchodem hlavy rodiny, s níž by případně měli býti společně zdaňováni důchodovou daní, nepřesahuje částky důchodové dani nepodrobené (§ 3) a kteří i s ostatními členy společné domácnosti (§ 5) nemají v téže berní obci většího majetku pozemkového nežli nejvýše s celkovým katastrálním výtěžkem 120 Kč.

(3) Zvláštní příspěvek není základem pro vybírání jakýchkoli přirážek.

(1) Zvláštní platební rozkaz o předepsané pozemkové dani doručí vyměřovací úřad nebo v jeho zastoupení berní úřad jednotlivým poplatníkům pouze tehdy, změnila-li se jejich daňová povinnost proti roku předcházejícímu provedením změn v pozemkovém katastru.

(2) Kromě toho doručí příslušný úřad zvláštní platební rozkaz, žádá-li o to poplatník do lhůty, stanovené pro nahlédnutí do předpisných výkazů.

(1) Daňová povinnost pozemků dosud pozemkové dani nepodrobených počíná se zpravidla počátkem příštího kalendářního roku po tom, kdy nastaly okolnosti, na nichž se daňová povinnost zakládá, nebo byly-li pozemky od daně osvobozeny, počátkem příštího kalendářního roku po tom, kdy daňové osvobození zaniklo.

(2) Daňová povinnost končí se zpravidla koncem kalendářního roku, v němž nastaly okolnosti vylučující daňovou povinnost nebo zakládající nárok na osvobození od daně.

(3) Změny nastalé v osobě poplatníkově nebo v předmětu daňovém za berního roku nemají účinku na předpis daně na tento rok, leda že se pozemky pozemkové dani podrobené zastaví nebo že se jich užije za nádvoří budov podrobených dani domovní. V těchto případech zaniká povinnost ku pozemkové dani dnem, kdy pro dotčený pozemek nastala povinnost k dani domovní.

Při zemědělských radách (v Podkarpatské Rusi při zemědělském referátu civilní správy) zřídí se zvláštní fondy k tomu účelu, aby z nich v případech rozsáhlejšího poškození zemědělských kultur živelními pohromami byla poškozeným poplatníkům poskytována náhrada pozemkové daně se zvláštním příspěvkem (§ 105, odst. 2.) a přirážkami odpovídající části naturálního výtěžku zničeného živelní pohromou.

(1) Do fondů zřízených podle § 108 přispívají stát 30% zvláštního příspěvku (§ 105, odst. 2.) předepsaného v obvodu dotčeného fondu z veškeré půdy kromě lesů a obce částkou ve výši 10% pozemkové daně předepsané v obci z veškeré půdy kromě lesů.

(2) Přebytků zvláštních fondů může býti použito ku poskytování mimořádných podpor hospodářsky slabým poplatníkům, jimž ku zmírnění škod způsobených živelní pohromou jest zvláštní pomocí třeba.

Podrobná ustanovení o podmínkách a způsobu náhrad, jakož i o hospodaření se zvláštními fondy, zejména také co do nakládání s jejich přebytky, stanoví vládní nařízení po slyšení korporací zmíněných v § 108.

(1) Byl-li na lesní půdě zničen dřevní porost živelní pohromou, jako na př. ohněm, vichřicí, sněhovým polomem, hmyzem nebo u mladých kultur také kromobyčejným suchem tou měrou, že postižené plochy lze jez novým zalesněním opět učiniti výnosnými, přísluší držiteli lesních pozemků sleva pozemkové daně, byl-li naznačeným způsobem zničen dřevní porost alespoň na čtvrtině plochy celého, témuž držiteli. náležejícího spojeného lesního komplexu.

(2) Silnice, cesty, vodotoky a hranice katastrálních území jednotlivých obcí (jejich součástek), lesním komplexem probíhající, neruší jeho spojitosti.

(3) Zničení lesního porostu za tou příčinou, aby se zabránilo rozšiřování škodlivého hmyzu, rovná se škodě hmyzem způsobené.

Sleva pozemkové daně přísluší částkou, jež byla na pozemkové dani s případnými státními přirážkami placena ze zničeného množství dřeva až do konce roku, v němž škoda nastala.

(1) Žádost o slevu pozemkové daně z lesů podati dlužno buď písemně nebo protokolárně do 30 dnů po zpozorování škody u vyměřovacího úřadu, v jehož obvodu leží větší část poškozeného lesního komplexu. V žádosti uvésti nutno čísla poškozených lesních parcel, příčinu škody a přibližný její rozsah.

(2) Výjimečně lze škodu oznámiti blíže ležícímu bernímu úřadu, je-li pravidelné spojení s vyměřovacím úřadem přerušeno a bylo-li by nebezpečí v prodlení.

(1) Škodu zjistí vyměřovací úřad příslušný podle § 113 vyšetřením na místě samém a to zpravidla za součinnosti jednoho nebo dvou úředně oprávněných lesních znalců.

(2) Množství zničeného dřeva zjistí se tím způsobem, že se vypočítá roční přírůstek dřeva (roční naturální výtěžek) připadající podle operátů pozemkového katastru na lesní plochu, na níž dřevní porost byl zničen, a násobí se stářím zničeného dřevního porostu. K zásobě dřeva, která tu zbyla, byť i v hodnotě zmenšené, nutno přihlížeti při zjištění množství zničeného dřeva.

(3) Podrobnější ustanovení o vyšetření škod lesních a o provedení odpisu daně budou stanovena vládním nařízením.

(4) O nároku na slevu daně rozhodne vyměřovací úřad, proti jehož rozhodnutí přípustno jest odvolání k finančnímu úřadu II. stolice, jenž rozhodne s konečnou platností.

Žádost o slevu daně podle § 113 podati může za poplatníka též nájemce nebo trvalý uživatel poškozených pozemků, hospodářský nebo lesní úředník, pověřený správou poškozených pozemků, pokud se týče starosta obce.

(1) Se slevou pozemkové daně jest spojena i sleva zvláštního příspěvku vybíraného s daní pozemkovou podle § 105, odst. 2.

(2) Předpis jiných přirážek, zvláště přirážek samosprávných korporací, zůstává slevou daně pozemkové nedotčen.

(1) Domovní dani podrobeny jsou všechny budovy spojené pevně se zemí nebo v zemi; zřízené k trvalým účelům i se zastavěnou jimi plochou a nádvořím (§ 96, č. 3.).

Budovy zdaňují se buď podle činžovního výtěžku, aneb podle počtu obytných místností; podle toho je domovní daň dvojí:

a) daň činžovní (Oddíl II.),

b) daň třídní (Oddíl III.).

(1) Domovní daní jest povinen vlastník nebo trvalý poživatel budovy.

(2) Trvalému poživateli budovy je na roveň postaven doživotní poživatel.

(3) Při dílčím vlastnictví stíhá daňová povinnost každého vlastníka dílu domu samostatně, předpokládajíc, že počátkem účinnosti tohoto zákona rozdělení domu tu jíž bylo a že činily díly domu také zvláštní knihovní tělesa.

(4) Stojí-li budova na cizí půdě neb na cizích zdech (superedifikát), je daní z ní povinen její poživatel.

(5) Kde se v tomto zákoně mluví o vlastníku, rozumí se jím, pokud není výslovně něco jiného ustanoveno, také ostatní osoby, uvedené v tomto paragrafu.

(1) Daň předpisuje se zpravidla na kalendářní (berní) rok, a to pro každou samostatnou budovu zvláště s výjimkami § 119, odst. 3. a § 161, odst. 4.

(2) Pro předpis jsou rozhodna vlastnická neb požívací práva podle stavu 31. prosince roku berního; skončila-li daňová povinnost (122) dříve, podle stavu při jejím zániku.

Daňová povinnost nově vzniklých budov neb součástek jejich počíná se:

a) u daně činžovní dnem skutečného použití aneb, byly-li od daně osvobozeny, dnem jdoucím po dni, kdy daňové osvobození zaniklo;

b) u daně třídní od příštího kalendářního roku, který jde po skutečném použití stavby, nebo při zániku daňového osvobození od příštího dne.

(1) Daňová povinnost se končí:

a) u daně činžovní dnem:

1. kterým budova zanikla nebo

2. kterým byla za příčinou zbourání vyklizena nebo

3. kterým se počíná dočasné neb trvalé osvobození její od daně;

b) u daně třídní projitím kalendářního roku, kdy nastal, pokud se týče byl oznámen příslušný případ evidenční (§ 166); v případech pak, kde se započalo dočasné osvobození od daně, dnem předchozím.

(2) Omezují-li se skutečnosti v odst. 1. pod č. 1. až včetně 3. uvedené na část budovy, zaniká daňová povinnost pouze pokud se týče daně, připadající na tuto část.

Vyklizení budovy (její částí) nařízené policií stavební posuzuje se jako zánik; zrušení vyklizovacího nařízení neb opětné užívání po odstranění závad jako vznik budovy.

(1) Den, kterým nastalo skutečné užívání nově zřízených budov neb jejich částí, oznámiti dlužno k účelům daně činžovní písemně u příslušného vyměřovacího úřadu do 15 dnů.

(2) Opominutí oznámení podle odstavce 1. může býti potrestáno pořádkovou pokutou, pokud nezakládá skutkové povahy jinakého trestného činu podle tohoto zákona.

(3) O povinnosti oznamovati změny v předmětu daně třídní jedná § 167.

(1) Stavební přeměny, jimiž budova dosud daní nepovinná stala se daní povinnou, posuzují se jako zřízení nové budovy; přeměny stavební pak, jimiž budova dosud daní povinná stala se daní nepovinnou, posuzují se jako zánik budovy.

(2) Vzniknou-li fysickým rozdělením budovy díly úplně samostatné, posuzují se jako budovy nově zřízené a naopak sloučí-li se stavební úpravou dvě nebo více samostatných budov v jednu, posuzuje se taková stavební přeměna jako zánik těch budov, které s jinou splynuly.

Z domovní daně jsou vyňaty:

1. státní budovy, pokud slouží za sídlo presidenta republiky,

2. státní budovy a jich části, pokud slouží účelům v § 127, č. 1., 3.-6., vyznačeným nebo veřejné dopravě,

3. budovy cizích států, užívané diplomatickými zástupci a konsuly z povolání, pověřenými u vlády republiky Československé, pokud trvá vzájemnost,

4. budovy a jich části, kterým přísluší osvobození podle státních smluv,

5. budovy a jich části, pokud slouží veřejné bohoslužbě náboženských společností uznaných státem, pak budovy a jejich části, sloužící za úřadovny osob, jež jsou pověřeny duchovní správou společností náboženských státem uznaných nebo vedením matrik,

6. budovy hřbitovní,

7. budovy (části budov) pojišťoven zřízených podle zvláštních zákonů, sloužících výlučně a trvale účelům sociálního pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, úrazu, invalidity a stáří nebo pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří nebo nemocenskému pojištění veřejných zaměstnanců,

8. budovy (samostatně použivatelná křídla budov, celá patra) sloužící výlučně a trvale jako provozovny a skladiště účelům výroby; součásti sloužící za naturální byty osob obstarávajících správu a hlídku těchto budov, pak součásti sloužící účelům kancelářským a manipulačním podniku v budově provozovaného nejsou vynětí z daně na překážku, jestliže podlahová plocha těchto všech prostor dohromady nepřesahuje 1/4 celkové podlahové plochy budovy (samostatně použivatelného křídla, celého patra).

Trvalé osvobození přísluší budovám (částem budov), které nenáležejí státu, pokud slouží výlučně a trvale:

1. účelům státní nebo veřejné správy vůbec a ubytování vojska,

2. účelům Společnosti Československého červeného kříže,

3. jako veřejné nemocnice nebo veřejné ústavy sloužící zdravotnictví nebo zaopatření chudých,

4. jako veřejné lidumilné a dobročinné ústavy, sledující podobné účely jako ústavy pod č. 3. zmíněné, na př. ústavy pro slabomyslné, nalezince, sirotčince, opatrovny, ústavy pro slepce, hluchoněmé a pod.,

5. jako ústavy vyučovací a výchovné spravované bez výdělečných účelů veřejnými korporacemi neb nadacemi; sem náleží též vědecké akademie, musea, veřejné knihovny, hvězdárny, studentské koleje, internáty a pod.,

6. jako turistické útulny.

(1) Ministerstvo financí může i v jiných případech, než které má na mysli § 127, povolovati osvobození budovám (částem budov), které slouží výlučně a trvale účelům veřejným, dobročinným nebo všeužitečným, předpokládajíc, že při činnosti k těmto účelům směřující nedosahuje se výtěžku vůbec nebo se dosahuje jen výtěžku poměrně nepatrného, pak budovám památným, jichž nikdo nepoužívá.

(2) Osvobození může býti povoleno také částečně, jen na určitou dobu nebo za určitých podmínek.

Vynětí z daně (§ 120), pokud se týče osvobození od daně (§ 127 a § 128), zahrnuje:

1. u státních budov a u budov cizích států služební byty, kterých zaměstnanci užívati jsou povinni v zájmu služby,

2. v ostatních případech vyjma. ustanovení § 126, č. 8. místnosti téhož druhu v dotčených budovách, pokud jsou s účely, o které se vynětí z daně neb trvalé osvobození opírá, ve spojitosti a v rozsahu, jakého tato spojitost nezbytně vyžaduje; to platí zejména o osobách pověřených vedením správy, opatrováním, ošetřováním a pod.

(1) Vynětí z daně a trvalé osvobození nepřísluší budovám (částem budov), které jsou k účelům §§ 126-128 za nájemné přenechány; za nájemné se však nepokládají náhrady poskytované státem za užívání budov (jejich částí) k účelům státním nebo veřejným vůbec, náhrady poskytované podle příslušných ustanovení o ubytování vojska a platy ošetřovanců v ústavech (§§ 127-128).

(2) Přenechá-li oprávněná osoba byt daně prostý (§ 129) třetí osobě, předepíše se z úplaty neb z nájemní hodnoty (§ 153) příslušná daň vlastníku domu, který ji může přesunouti na osobu oprávněnou. O takovém přenechání má učiniti vyměřovacímu úřadu oznámení do 15 dnů čítajíc ode dne, kdy nastalo.

(3) Opominutí tohoto oznámení může býti potrestáno pořádkovou pokutou, pokud nezakládá skutkové povahy jinakého trestného činu podle tohoto zákona.

(1) Výjimky a osvobození, kteráž nejsou v souladě s ustanoveními §§ 126-130, pozbývají platnosti, počínajíc dnem účinnosti tohoto zákona.

(2) K výjimkám § 126 dlužno přihlížeti z povinnosti úřední.

(3) Za trvalé osvobození podle §§ 127 a 128 dlužno žádati, žádosti s potřebnými doklady buďtež podány u příslušného vyměřovacího úřadu do 30 dnů, počínajíc dnem, kdy se skutečné užívání počalo.

(4) Žádost, která nebyla doklady řádně opatřena, se straně vrátí, aby ji do přiměřené lhůty doplnila; učiní-li tak, pokládá se za včas podanou.

(5) V případech § 127, pokud se týče § 126, přísluší rozhodovati vyměřovacímu úřadu, z jehož rozhodnutí lze se odvolati k finančnímu úřadu II. stolice, jenž rozhodne s konečnou platností.

Osvobození trvá po dobu, po kterou jsou dány zákonné podmínky osvobození a to:

a) byla-li žádost včas podána, od počátku skutečného užívání,

b) byla-li však opozděně podána, počátkem kalendářního čtvrtletí, jež jde po dni podané žádosti, a končí se buď pronájmem anebo užíváním budovy (části budovy) k jiným účelům.

(1) Vlastník jest povinen oznámiti do 30 dnů u příslušného vyměřovacího úřadu změny v poměrech, které nárok na osvobození mění nebo zrušují; opominutí tohoto oznámení může býti potrestáno pořádkovou pokutou, pokud nezakládá skutkové podstaty jinakého trestného činu podle tohoto zákona.

(2) Vyměřovací úřad jest oprávněn přesvědčiti se kdykoliv, zda trvají nadále poměry, jež osvobození odůvodňují.

(3) Trvalé osvobození neosvobozuje od po vinnosti podati přiznání, požádá-li o to vyměřovací úřad.

(1) Z důvodu stavby povoluje se pro stavby, které byly započaty po 31. prosinci 1926 dočasné osvobození od daně a přirážek, a to pro:

a) novostavby, to jest zřízení nových stavení na pozemcích před tím nezastavěných;

b) přístavby, to jest zvětšení dosavadních stavení ve směru vodorovném na ploše před tím nezastavěné, zřídí-li se stavbou nové celé místnosti, uzavřené stěnami;

c) nástavby, to jest zvýšení dosavadních stavení zřízením nových pater;

d) úplné přestavby, zbourají-li se dosavadní stavení v celém rozsahu až na povrch zemský a postaví znovu;

e) částečné přestavby, zbourají-li se celá samostatně použivatelná křídla stavení ve všech patrech i s půdou až na povrch zemský, nebo celá patra i s půdou, a vystaví-li se na jejich místě křídla nebo patra nová.

(2) Osvobození od daně vztahuje se vždy jen na celé nově postavené místnosti.

(3) Pro budovy postavené pouze na určitou dobu nepovoluje se dočasné osvobození od daně.

(4) Trvalé úlevy z důvodu stavby, vyplývající z dosavadních zákonů a záležející v používání zmírněných daňových sazeb, pokud jsou pro poplatníka s výhodou, potrvají v platnosti ještě 15 let od počátku účinnosti tohoto zákona. Srážka na dani třídní podle § 3, č. 3. zák. č. 242/1911 ř. z., se zrušuje.

(1) Dočasné osvobození povoluje se ode dne dokončení stavby do příštího kalendářního čtvrtletí a odtud na 6 let.

(2) Bylo-li některých částí stavení užíváno dříve, nežli celá stavba byla dokončena, jsou podrobeny zdanění až do dne, kterým dočasné osvobození od daně bylo povoleno. K užívání stavby podmíněnému jejím prováděním se při tom nehledí.

(1) Domům s malými byty a malými provozovnami, které byly zřízeny novostavbou (§ 134, lit. a) neb úplnou přestavbou (§ 134, lit. d), přísluší osvobození od domovní daně a všech přirážek ode dne dokončení stavby do příštího kalendářního čtvrtletí a odtud na 12 let.

(2) Za domy s malými byty a malými provozovnami pokládají se taková stavení, ve kterých z úhrnu obyvatelných podlahových ploch a podlahových ploch místností věnovaných obchodním, živnostenským neb jiným účelům připadají alespoň dvě třetiny na malé byty a malé provozovny.

(3) Za malé byty považují se stavebně v sobě uzavřené byty, jejichž obytná podlahová plocha nepřesahuje celkem 80 m2.

(4) Za malé provozovny pokládají se stavebně pro sebe uzavřené dílny drobných živnostníků, obývajících malý byt v témže domě, aneb nebydlí-li v něm, takové dílny o podlahové ploše do 36 m2.

Současné užívání dvou neb více malých bytů jednou domácností aneb dvou neb více malých provozoven jedním živnostníkem vylučuje výhody podle odst. 1.

(6) Za domy s malými byty a malými provozovnami se nepokládají: přepychový majetek (vily a pod.), pak hotely, hostince, léčebny, pensionáty, internáty a p.

(7) Sezonní byty nesluší pokládati za malé byty.

(8) Ustanovení §u 134, odst. 4. platí tu obdobně.

(1) Za dočasné osvobození od daně je třeba žádati.

(2) Žádost nutno podati do 30 dnů ode dne dokončení celé stavby u vyměřovacího úřadu; doklady, které dlužno k ní přiložiti, stanoveny budou nařízením.

(3) O žádosti řádně nedoložené platí ustanovení § 131, odst. 4. obdobně.

Podala-li strana žádost pozdě, povolí se dočasné osvobození teprve počínajíc prvním dnem kalendářního čtvrtletí, které jde po dni podané žádosti, na zbytek doby čítané podle §u 135, odst. 1., pokud se týče §u 136, odst. 1.

Na řádně doloženou žádost nařídí vyměřovací úřad, uzná-li toho potřebu, místní prohlídku, aby zjistil podmínky dočasného osvobození od daně a přezkoušel místopis.

O žádosti za dočasné osvobození rozhoduje vyměřovací úřad, z jehož rozhodnutí lze se odvolati k finančnímu úřadu II. stolice, jenž rozhodne s konečnou platností.

(1) Poplatník je povinen oznámiti do 15 dnů písemně neb ústně u příslušného úřadu vyměřovacího, že nastaly okolnosti, kterými budova pozbyla vlastnosti jako dům s malými byty, a udati den, kdy se tak stalo; opomine-li to oznámiti, může býti potrestán pořádkovou pokutou, pokud nezakládá opominutí skutkové povahy jinakého trestného činu podle tohoto zákona.

(2) Ustanovení §u 133, odst. 2. platí obdobně o osvobození domů s malými byty.

(3) Dočasné osvobození neosvobozuje od povinnosti podávati přiznání, požádá-li o to vyměřovací úřad.

(1) Zanikne-li vlastnost domu jako domu s malými byty dříve, nežli řádná doba osvobození (§ 135) prošla, povolí vyměřovací úřad pro příslušnou budovu osvobození od daně na zbytek doby v §u 135 vytčené z povinnosti úřední.

(2) Zanikne-li tato vlastnost po projití řádné doby osvobození, ale nežli vypršelo osvobození podle § 136, odst. 1. a § 138, zaniká osvobození od daně dnem zániku této vlastnosti.

(3) Nabude-li stavba potom opět vlastnosti domu s malými byty, nenabývá tím jíž nároku na výhodu podle § 136.

Dani činžovní jsou podrobeny:

a) v Praze; Brně a Bratislavě, dále v léčebných lázeňských místech jakož i v soupisných místech, v nichž je v rozhodné době (§ 144) pronajato více nežli třetina obytných místností [§ 161, odst. 2., lit. a) a b)], všechny budovy;

b) v ostatních místech jen budovy zcela neb částečně pronajaté.

(2) Soupisným místem rozumí se soubor budov očíslovaných samostatně, t. j. od budov jiného místa nezávisle.

(3) Při čítání obytných místností podle lit. a) se k místnostem obytným z daně vyňatým a od daně trvale osvobozeným nehledí.

(4) Seznam léčebných míst lázeňských vyhlásí ministerstvo financí ve Sbírce zákonů a nařízení.

(1) Za pronajaté pokládají se s výhradou ustanovení §u 159 budovy, které byly skutečně pronajaty dne 1. ledna roku berního, pokud se týče za sezony.

(2) Pronájmem rozumí se každé přenechané užívání budovy (její části) za plat (§ 149, odst. 1.) bez rozdílu, je-li přenechání to nájmem, pachtem nebo jiným právním poměrem.

(3) Deputátní byty přenechané vlastnímu zemědělskému dělnictvu zdarma nebo za plat vpočítaný do mzdy v místech uvedených v § 143, lit. b), považují se za nepronajaté.