Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Od rentové daně jsou osvobozeny:

1. stát, země, župy, okresy (silniční, školské okresy) a obce, jakož i obecně prospěšné podniky a elektrické podniky, jež jsou úplně nebo z části osvobozeny od zvláštní daně výdělkové podle § 72, lit, b) a c).;

2. (neměněno)

3. sirotčí pokladny, fondy pro invalidy, ústavy k ošetřování nemocných, k zaopatření a podpoře chudých a jinaké lidumilné a dobročinné ústavy, dále fondy pro stavbu chrámů a veřejné vyučovací ústavy;

4. nositelé sociálního pojištění, jimž přísluší osvobození od zvláštní daně výdělkové podle § 72, lit. i) až o);

5. spolky, společenská sdružení a fondy, jež jsou podle § 72, lit. e), osvobozeny od zvláštní daně výdělkové;

6. (neměněno)

7. (neměněno)

8. (neměněno)

9. (neměněno)

10. osoby, jejichž požitky dani rentové podrobené ani samy o sobě ani ve spojení s jejich ostatním celoročním důchodem a u osob fysických také s důchodem hlavy rodiny, s níž by měly býti společně zdaňován důchodovou daní, nepřevyšují částky důchodové dani nepodrobené (§ 3);

11. (neměněno)

12. úroky a požitky příslušející podnikateli výdělkovou daní povinnému, které jsou prokazatelně částí ryzího výtěžku dani výdělkové podrobeného;

13. výměnkářské dávky a výměnky, které si vymínili zemědělci při postupu usedlostí od přejímatelů, pokud se dávky a výměnky platí převážně z výtěžku postoupené usedlosti a nepřesahují míry v místě obvyklé a pokud příjemci jsou se svojí výživou na, dotčené požitky převážně odkázáni (selské výměnky);

14. (neměněno)

15. úroky z dluhopisů republikou Československou vydaných nebo ku placení převzatých; renty za postátněné nebo trvale do státní správy převzaté podniky, pokud jim příslušelo osvobození od daně rentové (kapitálové a rentové) již podle ustanovení platných bezprostředně před vydáním tohoto zákona;

16. (neměněno)

17. (neměněno)

18. pojistné dávky, důchody a požitky ze sociálního pojištění, zejména:

a) požitky vyplácené Všeobecným pensijním ústavem a náhradními ústavy pensijními omezujícími své obchody na pojišťování zřízenců, avšak jen pokud jde o pojišťování zřízenců ku pojištění povinných a jen do výše předepsaných nejmenších plnění;

b) (neměněno)

c) (neměněno)

d) (neměněno)

e) (neměněno)

f) (neměněno)

g) (neměněno)

19. (neměněno)

20. (neměněno)

21. úroky ze zápůjček hypotekárně zajištěných nebo na prioritní obligace nebo jiné dlužní úpisy vydaných elektrickými podniky osvobozenými od zvláštní daně výdělkové podle § 72, lit. c);

22. (neměněno)

23. (neměněno)

24. výtěžek budov osvobozených od domovní daně z titulu věnování určitým účelům.

(1) (neměněno)

(2) (neměněno)

1. (neměněno)

2. (neměněno)

3. Od pachtovného za propachtované živnosti smějí býti odečteny správní a udržovací výdaje, spojené s vydržováním pachtovaného předmětu, i s odpisy za znehodnocení zařízení a provozovacího materiálu nastalé opotřebením, pokud není pachtýř povinen nésti zmíněná břemena.

(1) Rentová daň přímo vybíraná činí tři procenta (3%) z požitků dani podrobených.

(2) (neměněno)

Výjimkou činí tato daň:

a) (neměněno)

(b) (neměněno)

c) Tři procenta (3%) z úroků ze vkladů na vkladní knížky (listy), z úroků ze vkladů u sirotčích pokladen, dále z úroků ze zástavních listů hypotečních ústavů; nesledujících dosažení zisku a, založených na zásadě vzájemnosti.

d) (neměněno)

(3) (neměněno)

(1) (neměněno)

(2) Taková srážka se vykonává:

1. Pokladnami nebo platebnami státu, zemí (žup) a veřejných fondů co do všech jimi vyplácených, rentové dani podrobených požitků, vyjímajíc pachtovné z propachtovaných živností.

2. (neměněno)

3. Podniky ať osob právnických nebo fysických, které provozují bankovní obchody po živnostensku, co do všech rentové dani podrobených úroků, které se připisují k dobru z peněz přijatých k zúrokování, s výjimkou úroků:

a) (neměněno)

b) (neměněno)

c) (neměněno)

d) (neměněno)

e) (neměněno)

f) které se z peněz uložených na běžný účet připisují ve prospěch:

a) nositelů sociálního pojištění jmenovaných v § 72, lit. i) až o), avšak jen v té poměrné částce, která připadá na činnost zvláštní dani výdělkové nepodrobenou;

b) (neměněno)

c) (neměněno)

(3) Podrobná ustanovení vydána budou nařízením; zejména může býti podnikům a osobám v odst. 2. pod č. 3. zmíněným nařízeno, aby za příčinou dozoru upravily své knihy určitým způsobem.

(1) Služební požitky (§ 11) zásadně daní důchodové podrobené (§ 1) a od ní dle § 2 neosvobozené jsou podrobeny dani z vyššího služného, pokud přesahují úhrnem ročně 100.000 Kč po odečtení srážek dle ustanovení § 15 přípustných - kromě daně z vyššího služného - a s těmito služebními požitky přímo hospodářsky souvisejících.

(2) (neměněno)

(3) (neměněno)

(4) (neměněno)

Vědomého zkrácení daně se dopustí, kdo ve věci vlastní nebo cizí daně nebo jako zákonný nebo zmocněný zástupce v přiznání nebo v oznámení tímto zákonem nařízeném, v odpovědi na dotaz finančního úřadu, v opravném prostředku nebo v jakémkoli jiném podání k finančnímu úřadu vědomě něco nesprávného uvede, potvrdí nebo něco zatají nebo do stanovené lhůty vědomě nepodá přiznání nebo oznámení tímto zákonem nařízených, způsobí-li tím, že se jemu nebo třetí osobě nepředepíše daň vůbec nebo předepíše se daň menší než podle zákona příslušející.

(1) Vědomé zkrácení daně trestá se peněžitou pokutou jedenkrát až desetkrát tak velikou, jako jest částka, o kterou daň byla skutečně zkrácena.

(2) Vedle peněžité pokuty může býti uložen trest vězení:

a) jestliže částka, o niž byla daň zkrácena, převyšuje 5000 Kč;

b) jestliže vinník byl již jednou pro vědomé zkrácení daně pravoplatně odsouzen a dopustí se opět vědomého zkrácení daně do pěti let po odsouzení.

(3) Trest vězení stanoví se od jednoho dne do tří měsíců; jestliže však částka, o kterou byla daň zkrácena, převyšuje 50.000 Kč, stanoví se trest vězení až do jednoho roku, a převyšuje-li zmíněná částka 200.000 Kč, až do dvou let.

(4) Částky vztahující se na několik let nebo na různé přímé daně se sčítají.

(5) Byl-li uložen trest vězení, může býti zároveň v trestním nálezu vyřčeno, že bude nález bez odůvodnění uveřejněn na útraty vinníkovy v jednom nebo v několika časopisech. Vedle uveřejnění v časopisech nebo místo něho lze vyřknouti, že nález bude veřejně vyvěšen nebo jinak vyhlášen v obci, kde vinník bydlí.

Kdo se dopustí jednání nebo opominutí v § 185 uvedených z hrubé nedbalosti a způsobí tím, že se jemu nebo třetí osobě nepředepíše daň vůbec nebo předepíše se daň menší než podle zákona příslušející, je vinen zkrácením daně z hrubé nedbalosti a potrestá se peněžitou pokutou do 50.000 Kč.

Zaviněné zkrácení daně, které nespadá ani pod ustanovení § 185, ani pod ustanovení 187, potrestá se jako pouhé nedopatření peněžitou pokutou do 1000 Kč.

Kromě výkonu trestu vězení a peněžité pokuty nutno dodatečně zaplatiti částku, o kterou byla daň zkrácena.

(1) Kdo návodem, radou, utvrzováním, slíbením nebo poskytnutím pomoci, zejména též vědomě nesprávným vedením obchodních a hospodářských knih, nebo jinak vědomě spolupůsobil k vědomému zkrácení daně nebo při vědomém zkrácení daně, potrestá se nezávisle na potrestání osob podle § 185 trestných peněžitou pokutou do 50.000 Kč.

(2) Potrestán nebude, kdo napomáhá, jsa k tomu dohnán hospodářskou závislostí, leda by, jsa úřadem dotazován, činil též nesprávné údaje.

Jednání nebo opominutí v §§ 185 a 190 uvedená, pokud byla způsobilá zkrátiti daň, avšak z příčin na vinníkově vůli nezávislých nezpůsobila skutečného zkrácení daně, mohou býti trestána peněžitou pokutou do 50.000 Kč.

(1) Trest třeba uložiti v mezích zákonné sazby. Při tom nutno přihlížeti ku povaze; důležitosti spáchaného trestného činu, ku poměrné výši zatajené daně a zejména ku přitěžujícím a polehčujícím okolnostem podle toho, které z nich mají převahu.

(2) Trestné činy spáchané pouhým opominutím buďtež zpravidla trestány mírněji než činy spáchané jednáním.

Přitěžující okolnosti jsou zejména:

a) ztěžoval-li vinník zjištění pravdy vědomě nesprávnými údaji nebo jinými prostředky než pouhým zapíráním viny;

b) vedl-li vědomě nesprávně obchodní knihy nebo dvojí obchodní knihy aneb odstranil-li obchodní knihy, aby ztížil trestní vyšetřování;

c) byl-li již potrestán pro týž nebo podobný trestný čin;

d) byl-li trestný čin spáchán se zvláštní rozvahou nebo po zvláštních přípravách.

Polehčující okolnosti jsou zejména:

a) přizná-li se vinník v trestním řízení;

b) nebyl-li dosud potrestán v daňových věcech;

c) jednal-li pod nátlakem nebo na popud jiného;

d) nebyl-li si dobře vědom důsledků spáchaného trestného činu;

e) nízký stupeň vzdělání, nedostatek inteligence nebo duševní obmezenost;

f) zvláštní okolnosti, zejména rodinné a majetkové poměry, které zasluhují, aby se k nim přihlíželo při vyměření trestu.

(1) Kdo se zdráhá, neuváděje omluvných důvodů, nebo se zdráhá, i když důvody byly zamítnuty, převzíti funkci člena nebo náhradníka v daňové komisi nebo v trestním senátu může býti potrestán peněžitou pokutou až do 2000 Kč.

(2) Členům komise (senátu) nebo jejich náhradníkům, kteří, aniž uvedli dostatečných omluvných důvodů, opět se nezúčastní zasedání komise (senátu), ač byli napomenuti, může býti uložena peněžitá pokuta do 500 Kč. Stejně mohou býti potrestáni členové (náhradníci), kteří dostavivše se odpírají při zasedání spolupůsobiti nebo odejdou před časem ze zasedání.

(3) (nezměněno)

(1) Jsou-li peněžité pokuty podle předcházejících ustanovení (§§ 186 až 188, 190, 191 a 195) uložené nedobytny, nastoupí na jejich, místo trest vězení od jednoho dne do šesti měsíců.

(2) Náhradní trest, který dlužno vyřknouti již v trestním nálezu, stanoví se podle stupně provinění a podle výdělečných, důchodových, majetkových a jinakých osobních poměrů vinníkových.

(1) Fysické i právnické osoby a neodevzdané pozůstalosti ručí za nezaplacené peněžité pokuty a útraty trestního řízení, které byly jejich zákonným nebo zmocněným zástupcům uloženy pro trestné činy podle §§ 185, 187, 188 a 191, spáchané při vykonávání povinností z tohoto zastupitelského poměru vyplývajících. Z ručení jsou vyňaty fysické osoby, které nejsou svéprávné, pokud jde o jejich zákonné neb úředně zřízené zástupce.

(2) Příslušníci rodiny ručí za nezaplacenou část peněžité pokuty hlavě rodiny uložené, která připadá poměrně na důchod příslušníků, pokud tento činí část trestní základny. Avšak ručení nenastává, byla-li daň zkrácena bez vědomí příslušníka rodiny.

(3) (neměněno)

(4) Ručení může býti uplatňováno teprve tehdy, když trestní nález nabyl moci práva vůči tomu, za něhož se ručí, a to platebním vyzváním, k němuž dlužno připojiti opis trestního nálezu. Z platebního vyzvání přísluší ručiteli odvolání.

(5) (neměněno)

Učiní-li svědek, znalec, přezvědná osoba nebo přísežný odhadce před vyměřovacími úřady, daňovými komisemi, trestními senáty nebo jejich předsedou aneb ve své výpovědi, určené potřebě těchto úřadů nebo činitelů, vědomě nepravdivé údaje a způsobí-li tím, že se uložení daně nebo trestu zmaří, neprávem přivodí aneb že se daň nebo trest nesprávně uloží, bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný podle trestních zákonů, za přestupek vězením od jednoho dne do dvou měsíců nebo peněžitým trestem od 50 do 3000 Kč.

(1) Prozradí-li úřednici a jinací zřízenci zúčastnění řízení v daňových věcech, dále členové daňových komisí a trestních senátů, konečně svědci, přezvědné osoby, znalci, důvěrnici a zástupci stran neoprávněně výdělečné, důchodové a majetkové poměry poplatníkovy, o nichž zvěděli při vykonávání služby nebo zastávání funkce, zejména prozradí-li obsah přiznání nebo řízení o něm konaného, budou pro tento přestupek potrestáni vězením až do tří měsíců nebo peněžitým trestem až do 10.000 Kč. Se státními zaměstnanci naloží se mimo to podle disciplinárních ustanovení.

(2) Kdo by zneužil okolností týkajících se výdělečných, důchodových a majetkových poměrů poplatníkových, jež jsou patrny ze zápisů ku veřejnému nahlédání vyložených, ve veřejném shromáždění k nevraživým útokům na poplatníka, finanční úřad, jeho zaměstnance, daňovou komisi, trestní senát nebo jejich člena, bude potrestán za přečin vězením až do šesti měsíců nebo peněžitým trestem až do 20.000 Kč. Byl-li trestný čin spáchán obsahem tiskopisu, bude vinník potrestán za přečin tuhým vězením až do šesti měsíců.

(3) Pokus trestného činu podle ustanoveni předchozích odstavců je trestný.

(4) (neměněno)

(5) (neměněno)

Kdo by bránil osobám podle tohoto zákona k tomu oprávněným v místní prohlídce podle §§ 319 a 320, nebo kdo by se pokusil překaziti místní prohlídku, bude potrestán, pokud toto jednání nezakládá skutkové povahy trestného činu podle trestního zákona přísněji stíhaného, za přestupek vězením od jednoho do čtrnácti dnů nebo peněžitým trestem od 50 do 10.000 Kč.

(1) Kdo dostatečně se neomluvě neuposlechne příkazů nebo vyzvání, vydaných podle tohoto zákona vyměřovacím úřadem, daňovou komisí, trestním senátem nebo jejich předsedou, může býti - a to i opětovaně potrestán pořádkovou pokutou do 5000 Kč, pokud zmíněná opominutí nejsou již trestna podle §§ 185 až 195.

(2) (neměněno)

(3) Pokutě v 1. odstavci stanovené podrobena jsou též opominutí, pro která je v tomto zákoně zvláště pohroženo pořádkovou pokutou, aniž je výše její stanovena.