Obchodní smlouva

mezi

Československou republikou

a

Maďarským královstvím.

President Československé republiky a Jeho Výsost Nejjasnější Správce Maďarska rozhodli se uzavříti smlouvu za účelem usnadnění a rozvoje obchodních styků mezi Československou republikou a Maďarským královstvím a jmenovali svými plnomocníky:

President Československé republiky:

Pana dr. J. Friedmanna,

přednostu národohospodářské sekce ministerstva zahraničních věcí,

Jeho Výsost Nej jasněj ší Správce Maďarska

Pana Alfreda Nickla de Oppavár,

legačního radu, přednostu národohospodářské sekce královského maďarského ministerstva zahraničních věcí.

kteří, shledavše plné moci v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích:

Článek I.

S příslušníky, loďmi, čluny, zbožím, zemskými plodinami nebo průmyslovými výrobky jedné smluvní.strany bude se nakládati na území druhé strany stejně příznivě jako s příslušníky, loďmi, čluny, zbožím, zemskými plodinami nebo průmyslovými výrobky kterékoliv třetí země.

Článek II.

1. S příslušníky smluvních stran má se nakládati, pokud jde o nastupování a provozování obchodu a živnosti, stejně příznivě jako s příslušníky kteréhokoli jiného státu.

2. Předchozích ustanovení se nepoužije na živnost lékárnickou, obchodních dohodců a na živnosti kočovné, včetně podomního obchodu, jakož i na provozování kinematografických podniků.

Článek III.

S příslušníky jedné smluvní strany, kteří se odebírají na veletrhy a trhy v uzemí druhé strany, bude se navzájem nakládati jako s vlastními příslušníky.

Článek IV.

I. S příslušníky obou smluvních stran bude se navzájem nakládati, pokud jde o jejich osobní právní postavení, jejich movitý a nemovitý majetek, jejich práva a zájmy, stejně příznivě jako s příslušníky kteréhokoli třetího státu. Budou moci spravovati své záležitosti buď osobně nebo prostředníkem podle své vlastní volby na území druhé strany; aniž sudou podléhati v tomto směru jiným omezením než těm, která jsou ustanovena všeobecně platnými zákony a nařízeními v dotyčném území.

2. Budou míti právo vystupovati před soudy a budou míti volný přístup k úřadům druhé strany; budou moci'používati k hájení svých zájmů advokátů a zástupců, jež si sami zvolí, aniž budou podléhati jiným omezením než oněm, která jsou všeobecně ustanovena zákony a nařízeními v dotyčném území a bude se s nimi nakládati v každém ohledu stejně jako s příslušníky kteréhokoli jiného státu.

Článek V.

1. Obchodníci, továrníci a jíní živnostníci jedné smluvní strany, kteří prokáží předložením živnostenské legitimace, vydané příslušnými úřady své země, že jsou tam oprávněni provozovati obchod nebo živnost a že tam platí zákonité daně a dávky, budou míti právo buď osobně nebo cestujícími, kteří jsou v jejich službách, na území druhé smluvní strany nakupovati zboží u obchodníků nebo výrobců nebo ve veřejných prodejnách. Rovněž budou moci přijímati zakázky, i podle vzorků, od obchodníků nebo jiných osob, které pro svůj obchod nebo živnost používají zboží podobného tomu; jež se nabízí; aniž za to musí platiti nějakou zvláštní daň nebo dávku.

2. Obchodníci a živnostníci, kteří mají živnostenskou legitimaci; a obchodní cestující, kteří jsou v jejich službách, smějí sice bráti s sebou vzorky nebo modely, nikoli však zboží.

3. živnostenské legitimace musejí souhlasiti se vzorem uvedeným v mezinárodní úmluvě o zjednodušení celních formalit, podepsané v Ženevě dne 3. listopadu 1923.

4 Smluvní strany sdělí si navzájem, které úřady jsou zmocněny k vydávání živnostenských legitimací.

5. Obchodníci nebo živnostníci (obchodní cestující), kteří mají živnostenskou legitimaci, nebudou míti právo ani uzavírati obchody ani je zprostředkovati pro jiné obchodníky, živnostníky než vyjmenované v živnostenské legitimaci. Smějí, jen cestujíce; vyhledávati zakázky a nakupovati zboží.

6. Pokud jde o formality všeho druhu,.kterým jsou podřízeni tito obchodníci nebo živnostníci (obchodní cestující), zabezpečují si obě strany nakládání stejně příznivé jako nakládání, jež jest nebo bude přiznáno kterémukoli státu.

Článek VI.

Příslušníci obou smluvních stran budou osvobozeni na.území druhé strany od jakéhokoliv závazku v osobní službě vojenské jak ve vojsku pozemním; námořním nebo vzdušném a v jiných zařízeních vojenských nebo vojensky organisovaných, určených k obraně státu a udržování pořádku a bezpečnosti uvnitř státu; rovněž budou osvobozeni ad všech dávek ukládaných na místě této služby.

Budou však přidrženi k tomu, aby se podrobili jiným plněním než osobní službě vojenské (jako na př. rekvisicím, ubytování vojska., přípřežím atd.) v rozsahu a podle pravidel používaných pro vlastní příslušníky.

Na druhé straně nebude se jim nijak brániti v plnění jejich vojenské povinnosti v jejich vlastním státě.

Rovněž budou osvobozeni od každé závazné úřední funkce povahy soudní, správní nebo samosprávné, vyjma závazek, že vezmou na sebe poručenství (opatrovnictví) nad svými spoluobčany.

Článek VII.

Akciové společnosti a jiné obchodní, průmyslové a finanční společnosti, včetně pojišťovacích společností, jakož i výdělková, hospodářská a úvěrová společenstva, které mají sídlo v území jedné smluvní strany a které podle jejích zákonu jsou po právu ustaveny, budou míti právo také v území druhé strany, budou-li dbáti příslušných zákonů a nařízení, uplatňovati všechna svá práva a zejména vystupovati před soudy jako žalobce nebo žalovaný.

Článek VIII.

1. Příslušníci obou smluvních stran, včetně obchodních společností a jiných sdružení téhož druhu, nebudou platiti za provozování obchodu nebo živnosti v území druhé strany žádné jiné nebo vyšší daně, dávky nebo poplatky, než jaké se vybírají od vlastních příslušníků.

2. Při vyměřování dávek všeho druhu z obchodu a živnosti nebude míti původ zboží, jehož se používá v těchto podnicích, sám o sobě za následek nepříznivější vyměřování.

Článek IX.

Akciové společnosti a jiné obchodní a průmyslové společnosti, které na území jedné strany jsou po právu ustaveny a které si přejí rozšířiti po vstupu v platnost této smlouvy svoji obchodní činnost na území druhé strany, připustí se, pokud k tomu potřebují zvláštního připuštění, podle zákonů a nařízení platných v dotyčném státním území, avšak mají požívati jak v tomto, tak v každém jiném směru týchž práv jako společnosti téhož druhu kteréhokoli třetího státu, jež byly uznány za ustavené po právu.

Článek X.

1. Právní nakládání s výrobními a dopravními podniky, které byly ustaveny 1. listopadu 1918 v území jedné smluvní strany a měly své sídlo v území druhé, bude upraveno zvláštní úmluvou (příloha C), která tvoří nedílnou součást smlouvy.

2. Akciové společnosti, které byly založeny před 1. listopadem 1918 se sídlem v jednom z obou států a již před tímto dnem v území druhého státu pravidelně provozovaly obchody, jsou povinny během tří měsíců po tom, co tato smlouva vstoupí v platnost, požádati příslušné ministerstvo druhého státu, pokud již nepodaly této žádosti, o připuštění k provozování obchodu.

Dokud nebude o jejich žádosti rozhodnuto, budou moci společnosti, o něž jde, provozovati obchody v dosavadním rozsahu na základě dřívějšího oprávnění. Tyto společnosti mají zaplatiti poplatky za připuštění pokud jsou zákonodárstvím dotyčného státu předepsány pouze z obnosu, o nějž byl zvýšen jejich akciový a obligační kapitál po 1. listopadu 1918. jejich provozování obchodu podléhá všeobecným předpisům, platným v dotyčném státním území, pro všechny ostatní cizozemské podniky téhož druhu.

Článek XI.

Ustanoveními předchozích článků nemá se činiti újma zvláštním zákonům, nařízením a předpisům, které platí nebo budou platiti v územích smluvních stran, pokud jde o obchod, živnosti, policii a všeobecnou bezpečnost.

Příslušníci jedné z obou zemí nebudou podrobeni z důvodu pobytu v území druhé země žádné veřejné dávce. Vybírala-li by jedna z obav zemí takové dávky, druhá země by měla právo vybírati je navzájem podle obchodní zásady.

Článek XII.

Vnitřní dávky vybírané na území jedné smluvní stran na účet kohokoliv, které zatěžují nebo budou zatěžovati výrobu, úpravu nebo spotřebu nějakého zboží, nesmějí postihnouti výrobky druhé strany z jakéhokoli důvodu více noho nepříznivěji než výrobky domácí některé jiné země.

Článek XIII.

1. Obě smluvní strany zabezpečí na svém území příslušníkům druhé strany účinnou ochranu proti nekalé soutěži a budou s těmito příslušníky nakládati v tomto směru jako s vlastními příslušníky.

Obě smluvní strany,se zavazují, že budou dbáti zákonů a nařízení platných v území druhé strany a řádně jim oznámených příslušnými úřady, které upravují používání pojmenování k označení místního původu, včetně označení krajin a země, výrobků z vinné révy, piva, minerálních vod a výrobků z minerálních vod. Dovoz, vývoz, prodej, uvádění do obchodu nebo vůbec uvádění do oběhu výrobků opatřených označeními, jež se příčí těmto zákonům a nařízením, musí býti zakázány a potlačovány patřičnými opatřeními.

3. Československo se zavazuje, že učiní patřičná opatření za tím účelem, aby maďarské paprice (füszerpaprika), která byla vyrobena v území maďarského státu a byla dovezena do území československé republiky a tam byla uváděna do obchodu neb oběhu, byla poskytnuta, jako specificky maďarskému výrobku, podle platných československých předpisů patřičná ochrana a proti falšování jakosti či proti nesprávnému označování jejího místního původu. Maďarská vláda sdělí za tím účelem československé vládě příslušné předpisy, jež se vztahují na ochranu papriky.

4. Pod názvem "Československý chmel", zvláště pod pojmenováním "Český chmel" ("žatecký chmel", "Roudnický chmel", "Ouštěcký chmel", "Dubský chmel"), "Moravský chmel" ("Tršický chmel``), smí se uváděti v Maďarsku do oběhu jen chmel známkovaný a provázený ověřovací listinou některé veřejné československé známkovny podle zákonitých předpisů o označování původu chmele, platných v Československé republice. Mimo to musí býti takový chmel v původním plnění, to jest v obalu, opatřeném označením původu, pečetí a plombou, podle zmíněných československých předpisů.

Maďarsko se zavazuje, že použije na všechny činy jsoucí v rozporu s ustanoveními předchozího odstavce ustanovení zákonného článku XLVI z roku 1895. Nahradilo-li by Maďarsko zmíněný zákon novým zákonodárstvím, zabezpečilo by československému chmeli nejméně tutéž účinnou ochranu.

5. Smluvní strany prohlašují svoji ochotu, že budou stíhati a trestati falšování cejchovních známek druhé smluvní strany, spáchaná na jejich území podle předpisu platných o tom. Rozumí se, že pokud tyto předpisy vyžadují vzájemnosti, jest pokládati tuto vzájemnost za zaručenu.

Článek XIV.

1. Zboží, zemské plodiny a průmyslové výroby jedné smluvní strany nebudou podléhati při dovozu na území druhé stany jinému nebo nepříznivějšímu nakládání než jaké bylo přiznáno kterékoli jiné zemí, a zejména nebudou podrobeny ani vyšším ani jiným clům nebo dávkám., včetně všech vedlejších poplatků a přirážek než oněm, které se vybírají z výrobků nebo zboží kterékoli jiné země.

2. Za průmyslové výrobky území jedné smluvní strany budou se pokládati také předměty vyrobené zpracováním cizozemských látek v zušlechťovacím řízení.

3. Z vývozu do území druhé strany nebudou se vybírati ani vyšší ani jiná vývozní cla nebo dávky než z vývozu téhož zboží do kteréhokoli jiného státu:

4. Obě smluvní strany se dále zavazují, že nebudou postupovati vůči druhé straně při dovozu a vývozu ani v jiném směru jinak nebo nepříznivěji než jak se postupuje vůči kterémukoli třetímu státu.

5. Toto ustanovení platí zvláště o provádění celních předpisů, o celním projednávání, o postupu při zkoumání a rozboru dováženého zboží, o podmínkách placení cel a dávek, o sazební příslušnosti a o výkladu sazebníku a o provádění monopolů.

6. Ustanovení tohoto článku nevztahují se na zvláštní úlevy, které byly poskytnuty sousedním státům k usnadnění pohraničního styku mezi obyvateli pohraničních pásem:

Článek XV.

Dovozní cla v Československu na plodiny nebo výrobky maďarského původu nebo výroby, vyjmenované v příloze A této smlouvy, a dovozní cla v Maďarsku na plodiny nebo výrobky československého původu nebo výroby, vyjmenované v příloze B, nepřekročí sazeb vyznačených v těchto přílohách.

Cla československého sazebníku, jakož i cla stanovená, v příloze A této smlouvy jsou vyjádřena v československých korunách.

Kdyby se zjistilo v kursu československé koruny ve srovnání se středním kursem v roce 1925 téže koruny v poměru k dolaru nebo libře šterlinků nebo ke střednímu kursu těchto dvou měn zvýšení nebo snížení nejméně o 10 ze 100, vyplývající z průměru kursů celého měsíce, československá vláda zavede kursovní součinitel tak, že všeobecná i smluvní cla zachovají svoji hodnotu, kterou měla v poměru ke střednímu kursu zmíněných měn v roce 1925.

Aby se udržela tato rovnováha v hodnotě cel, československá vláda změní v daném případě součinitel nejméně jednou za měsíc.

Za základ pro stanovení měnových kursů bude čsl. vláda hráti záznam bursy pražské nebo newyorské nebo londýnské.

Cla maďarského sazebníku, jakož i cla stanovená v příloze B této smlouvy jsou vyjádřena ve zlatě.

Článek XVI.

Obě omluvní strany se shodují v tom, že ve svých vzájemných stycích budou používati ustanovení mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit, uzavřené v Ženevě dne 3. listopadu 1923.

Článek XVII.

Pokud jde o průvoz jejich územím, obě strany budou používati ve svých vzájemných stycích ustanovení úmluvy a statutu o svobodě průvozu; podepsané v Barceloně dne 20. dubna 1921.

Článek XVIII.

Maďarsko zabezpečuje bezpodmínečné osvobození od cel a dávek československým průvozním zásilkám, které pocházejí maďarským územím na dílčí tratí Drégelypalánk-Ipolytarnócz v lomené dopravě, to jest v kombinované dopravě na veřejných cestách a železnicích, a které za tím účelem se podávají nebo přejímají na maďarských železničních stanicích ležících na zmíněné železniční trati.

Stejně zabezpečuje Československo bezpodmínečné osvobození od cel a dávek maďarským průvozním zásilkám, které procházejí československým územím na dílčích tratích Pastuchov-Šahy, potom Výlok-Čop-Slovenské Nové Mesto v lomené dopravě, to jest v kombinované dopravě na veřejných cestách a železnicích, a které za tím účelem se podávají k přepravě nebo přejímají na československých železničních stanicích ležících na zmíněných železničních tratích.

Tato zvýhodněná doprava se připouští jen na celních cestách, na nichž jsou s obou stran celní úřady.

Zřízencům celních úřadů jedné smluvní strany, kteří budou míti řádně vydané legitimace, dovolí se; aby doprovázeli průvozní zásilky v území druhé smluvní strany od hranice až ke stanici a naopak, jakož i aby projednali celní formality v dotyčné cizí železniční stanici.

Bližší podrobností této zvýhodněné dopravy stanoví se dohodou mezi celními správami obou stran.

Obě vlády jsou ochotny sjednati a připustiti podobnou dopravu také na jiných dílčích tratích, bude-li toho potřebí.

Článek XIX.

1. Mezi územími obou smluvních stran bude vzájemná volnost obchodu a plavby.

2. Smluvní strany si však vyhrazují zakázati nebo omeziti dovoz a vývoz, pokud tyto zákazy a omezení budou zároveň platiti pro všechny ostatní země, jež jsou v podobných poměrech, a to v těchto případech:

a) z důvodů bezpečnosti státu a veřejné bezpečnosti;

b) z důvodů zdravotní a veterinární policie a za účelem ochrany zvířat a rostlin proti nemocem, hmyzu, příživníkům a jiným nepřátelům jakéhokoli druhu;

c) pro válečné zásobování za mimořádných okolností;

d) s ohledem na státní monopoly, které nyní platí nebo v budoucnosti by mohly býti zavedeny;

e) aby bylo lze rozšířiti na cizí zboží zákazy nebo omezení, které jsou stanoveny nebo snad budou později stanoveny vnitřním zákonodárstvím pro výrobu, odbyt, spotřebu nebo dopravu téhož domácího zboží uvnitř země.

Zákazů dovozu a vývozu nebude se rovněž používati na odbyt zboží, jež bylo osvobozeno od dovozního a vývozního cla na základě článku XX odstavce 1 a) a b) a odstavce 2.

Článek XX.

1. Dočasné osvobození od dovozních a vývozních dávek přiznává se v záznamním řízení za podmínek ustanovených celními zákony smluvních stran pro tyto předměty:

a) předměty, určenë k opravě;

b) upotřebené vnější obaly všeho druhu, které se zasílají při dovozu výrobků z území jedné smluvní strany do území druhé strany, aby byly opět naplněné nebo vyprázdněné vyvezeny nebo které se zpět dovážejí, když byly naplněné resp. vyprázdněné dříve vyvezeny, pokud tyto obaly nejsou bezcelné nebo pokud se nepočítají podle předpisů o táře ke zboží samému nebo pokud nepodléhají podle platných předpisů jinému zvláštnímu nakládání. Zůstávají nedotčeny platné autonomní předpisy obou stran a záznamním řízení pro upotřebené pytle z hrubých látek, které naplněné se vyvážejí a vyprázdněné se vracejí nebo které se dovážejí k naplnění;

c) zboží (s výjimkou poživatin), které se dováží na trhy nebo veletrhy nebo se posílá na nejistý prodej mimo trhy a veletrhy; pro všechny tyto předměty, vyvezou-li se zpět ve lhůtě předem stanovené.

2. Zboží (s výjimkou předmětů monopolních a poživatin), jehož lze upotřebiti jen jako modelů nebo vzorků, nebude podrobeno dovozním a vývozním dávkám.

Článek XXI.

Bez újmy ustanovením úmluvy stanovící definitivní dunajský statut, podepsané v Paříži dne 23. července 1921, jenž se vztahuje na režim na zmezinárodněné sítí dunajské, bude se používati, pokud jde o vnitřní plavbu, těchto ustanovení:

S příslušníky, majetkem a vlajkami jedné smluvní strany bude se v každém směru nakládati ve všech přístavech a na všech vnitřních vodních cestách druhé smluvní strany stejně příznivě jako s příslušníky, majetkem a vlajkami této smluvní strany.

Lodi a vory obou smluvních stran jsou zejména oprávněny dopravovati cestující a zboží všeho druhu, přicházející z kteréhokoli přístavu a veřejného nákladiště nebo výkladiště druhé smluvní strany nebo tam určené za podmínek, které nebudou nepříznivější než podmínky uložené lodím a vorům této strany.

S těmito loďmi a vory bude se nakládati na základě úplné rovnosti jako s loďmi a vory pobřežního státu, jak pokud jde o používání přístavů a veřejných nákladišť' a výkladišť s jejich výstrojí a zařízením, tak pokud jde o přístavní poplatky a dávky všeho druhu, aniž se bude bráti v úvahu, zda tato výstroj nebo zařízení se spravuje nebo používá státem, obcemi anebo veřejnými korporacemi nebo soukromými koncesionáři.

Poplatky a dávky budou se požadovati jen za skutečné použití shora zmíněné výstroje nebo zařízení.

Doprava cestujících a zboží podrobí se jen omezením, která vyplývají z celních a policejních řadů, ze zdravotnických a veterinárních předpisů, z předpisů o přistěhovalectví a vystěhovalectví, jakož i ze zákazů a omezení dovozu a vývozu.

Projíždějící lodi nebudou platiti žádný poplatek za průvod a prohlídku. Bude-li však třeba loď doprovázeti, bude musiti majitel lodi ubytovati zdarma a přiměřeným způsobem na palubě členy průvodu a dodati za svéstojné náklady, za náhradu v penězích, úředníkům stravu lodních důstojníků a zřízencům stravu posádky.

O vzájemném uznávání cejchovních vysvědčení a jiných lodních papírů, které by byly vydány příslušnými úřady obou smluvních stran, budou jednati zvláštní dohady, které se mají uzavříti ve lhůtě co možno nejkratší.

Obě smluvní strany se zavazují, že zjednoduší nutné formality celní a jiné kontroly tak, aby se zamezilo zbytečné zdržování.

Článek XXII.

Používání silnic a jiných cest, prámů (přepravních bárek) a mostů, pokud jsou určeny k veřejné dopravě, povoluje se příslušníkům druhé smluvní strany za týchž podmínek a zaplatí-li tytéž dávky a poplatky, které platí vlastní příslušníci.

Článek XXIII.

Smluvní strany se shodují v tom, že zahájí co možno nejdříve jednání, aby uzavřely úmluvu o vzájemné úpravě vzdušné dopravy.

Článek XXIV.

Pokud jde o poštovní, telegrafní a telefonní vztahy mezi oběma státy, bude se používati platných úmluv, dohod a prováděcích úprav světové poštovní unie nebo telegrafní unie, pokud tyto vztahy nebudou upraveny ustanoveními zvláštních dohod, které byly nebo budou uzavřeny mezi dotyčnými správami.

Článek XXV.

1. Mezi příslušníky obou smluvních stran nebude činěno v dopravě osob a jejich zavazadel, provádí-li se za stejných podmínek, žádného rozdílu, pokud jde o odbavování a provádění přepravy, o dovozné a veřejné dávky na dovozné připadající.

2. Se zásilkami zboží přepravovanými po železnicích obou smluvních stran, ať v jejich vzájemné dopravě nebo v jejich dopravě s jedním nebo s několika třetími státy, nebude se nakládati na železnicích smluvních stran splní-li se stejné podmínky nepříznivěji, ani pokud jde o odbavování zásilek a o provádění.přepravy, ani pokud jde o dovozné a veřejné dávky na dovozné připadající, než se zásilkami stejného druhu přepravovanými ve vnitřní dopravě obou smluvních stran nebo ne vzájemné dopravě jedné. smluvní strany se třetím státem v témže směru a pna téže trati.

3. Této zásady bude stejně dbáno při zásilkách dopravovaných přes hranici do území druhé smluvní strany jinými dopravními prostředky než po železnicích a pak dále přepravovaných po železnici. Při tom nebude se činiti rozdílu mezi plavebními společnostmi smluvních stran, pokud jde o železniční přepravní poplatky, zahrnujíc v to i poplatky překladištní.

4. Všechny podmínky, které odporují zâsadám stanoveným v tomto článku, budou pokládány za neplatné.

5. Nejnižší výpočet dovozného, vyplývající z použití zásad, vyslovených v prvním a druhém odstavci tohoto článku, bude na žádost jedné smluvní strany vzat za základ při tvoření přímých tarifů, na nichž mají zájem obě země.

6. Předchozí ustanovení nevztahují se na tarifní slevy poskytnuté z důvodu dobročinnosti anebo v zájmu veřejného vyučování, ani na slevy poskytnuté v případě přechodných veřejných pohrom, ani na tarifní výhody přiznané veřejným úředníkům anebo zaměstnancům železnic, nebo pro služební zásilky, svolené dopravními ústavy.

Článek XXVI.

Ustanovení týkající se provádění přepravy na železnicích jsou obsažena v úmluvě o železniční dopravě jakož i v závěrečném protokole, sestaveném při podpisu této obchodní smlouvy. Úmluva tvoří nedílnou součást této smlouvy a jest v příloze (příloha D).

Článek XXVII.

Následující zvláštní úmluvy budou podstatnou součástí této obchodní smlouvy a zůstanou v platnosti tak dlouho jako tato:

a) úmluva o úpravě pohraničního styku (příloha E);

b) úmluva o vzájemné podpoře při celním řízení, zamezování, stíhání a trestání přestupků celních předpisů a o vzájemné práva pomoci v celních trestných záležitostech, včetně ustanovení o sloučení československých a maďarských pohraničních celních a pasových kontrolních úřadů (příloha F);

c) veterinární úmluva o nákazách zvířat, dopravě zvířat, zvířecích surovin a výrobků, včetně ustanovení o desinfekci železničních vozů a lodí (přílohu G).

Článek XXVIII.

Smluvní strany se zavazují, že budou blahovolně zkoumati otázku nakládání s dělníky a zaměstnanci jedné smluvní strany v území druhé, pokud jde o ochranu dělníků a zaměstnanců a o sociální pojištění, aby se s obou stran těmto dělníkům a zaměstnancům zaručilo přiměřenými dohodami nakládání skýtající jim výhody co možná stejně hodnotné. Tyto dohody budou stanoveny zvláštní úmluvou.

Článek XXIX.

Obě smluvní strany se shodují v tom, že se vyhrazují zvláštní konsulární úmluvě otázky týkající se připouštění konsulu (generálních konsulů, konsulů, místokonsulů a konsulárních agentů), jakož i otázky týkající se jejich výsad, výhrad a práv.

Jest však shoda v tom, že až do uzavření této smlouvy konsulové jedné smluvní strany budou požívati, když se připustí druhou smluvní stranou, a za předpokladu vzájemnosti na území druhé strany týchž výsad, výhrad a práv jako požívají nebo budou požívati konsulové kterékoli třetí země.

Obě smluvní strany se shodují dále v tom, že neposkytnou, se zřetelem na podmínku vzájemnosti, výsad, výhrad a práv, které v důsledku doložky o nejvyšších výhodách jest nutno poskytnouti konsulům jedné strany na území druhé, v širším rozsahu než se přiznávají konsulárním zástupcům této smluvní strany na území první strany.

1. Vzniknou-li mezi smluvními stranami spory o výklad nebo o použití ustanovení této smlouvy, bude spor, požádá-li o to jedna smluvní strana, předložen rozhodčímu rozhodnutí.

2. Rozhodčí soud bude sestaven pro každý spor tak, že každá strana ustanoví dvě vhodné osobnosti, zvolené z jejich příslušníků, za rozhodce a že smluvní strany zvolí za vrchního rozhodce příslušníka třetího státu. Smluvní strany si vyhrazují, že se dohodnou předem a pro určité období o osobě vrchního rozhodce, jejž by bylo jmenovati, bude-li toho třeba.

3. Rozhodčí soud bude zasedati v prvém sporném případě v území žalované strany, v druhém případě v území druhé smluvní strany a tak střídavě v územích jedné nebo druhé strany. Strana, v jejímž území se má sejíti, označí místo jeho sídla. Má povinnost pečovati o místnosti, kancelářské síly a služební personál potřebný pro působnost soudu. Vrchní rozhodce předsedá soudu. Rozhodnutí se stanou většinou hlasů.

4. Smluvní strany se dohodnou, bude-li třeba, jednou pro vždy o řízení rozhodčího soudu. Nebude-li takové dohody, upraví řízení rozhodčí soud sám. Řízení může býti písemné, dohodnou-li se o tom obě strany.

5. Pokud jde o zvaní a výslech svědků a znalců, úřady obou smluvních stran poskytnou na žádost rozhodčího soudu, již třeba říditi na dotyčnou vládu, svoji právní pomoc týmž způsobem jako dožádáním domácích civilních soudů.

Článek XXXI.

Tato smlouva bude co nejdříve ratifikována. Ratifikační listiny budou vyměněny v Budapešti. Smlouva vstoupí v platnost patnáct dní po výměně ratifikačních listin a zůstane v platností tak dlouho, dokud nebude vypovězena jednou smluvní stranou. V tomto případě pozbývá účinnosti šest měsíců ode dne, kdy výpověď byla oznámena druhé smluvní straně.

Dáno dvojmo v jazyku francouzském, v Praze, dne 31. května roku tisícího devítistého dvacátého sedmého.

Čemuž na svědomí plnomocníci podepsali tuto smlouvu a připojili k ní svoji pečeť.

Dr. Jul. Friedmann v. r.



Nickl v. r.




Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP