Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Rozpočet státní na rok 1928 je aktivní s přebytkem 26 mil. Kč. Této aktivity bylo dosaženo i po zmenšení příjmů důsledkem berní reformy, po plné úhradě nových platových zákonů, po bohatší dotaci úkolů hospodářských a sociálních i administrativních, a po včlenění všech mimoetátních výdajů do rozpočtu až na učitelské platy. Této aktivity bylo dosaženo jednak značnými úsporami, obzvláště ve službě státního dluhu, jednak vyšším příjmem ze státních podniků (odčerpáním výnosu pošt a šekového úřadu).

O rozsahu účinku berní reformy bylo jednáno při státních příjmech, o zvýšených dotacích a zařazení do rozpočtu mimoetátních výdajů bylo jednáno při státních výdajích. Zbývá se zda dotknouti finančního dosahu nové platové soustavy.

Je velmi nesnadno zjistiti přesně finanční účinky platové soustavy. Jedna methoda spočívá v tom, že se zjistil skutečný celoroční výdaj roku 1926 na platy státních zaměstnanců a veřejných učitelů, na které se vztahují platové zákony. Náležitost tato činila 2.291,973.828 Kč a u učitelů 886,616:348 Kč: V první polovině roku 1926 byly však těmto osobám vyplaceny platy podle starých norem. Zdvojnásobíme-li tuto náležitost, totiž úhrn platů vyplacených v prvém pololetí 1926, obdržíme celoroční úhrn platů u těchže osob, jak by byl vypadal bez platových zákonů. Tak dospějeme k číslu 1.971,670.611 Kč ve státní administraci a k číslu 782,411.144 Kč u učitelstva. Rozdíl nám udává účinek platových zákonů bez systemisace, který je dán číslem 320,303.217 Kč (v tom 16 mil. Kč kongrua) a 104,205.204 Kč u učitelstva, úhrnem 424,508.421 Kč, ovšem bez účinků systemisace a bez důsledků pro pensijní etát. Při projednávání platových zákonů počítáno bylo s tím, že bude státi celá úprava ve státní administraci včetně učitelstva 450 mil. a 250 mil. se počítalo na státní podniky, kde nejsou ještě důsledky nových platových zákonů všude provedeny. Poněvadž si podniky uhrazují náklad platové reformy samy, padá pro přímou úhradu finanční správy na váhu jen tento náklad v administraci a při učitelských platech. Rozpočet na rok 1928, v němž se platy podle nové platové soustavy vedou ve zvláštní evidenci, vykazuje ovšem proti staré náležitosti roku 1926 rozdíl mnohem značnější. Úhrn nákladů osobních jen u osob, na něž se vztahuje nová platová soustava, činí 2.511,448.549 Kč a rozdíl proti staré náležitosti roku 1926 jest 539,777.938 Kč, k čemuž přistupuje oněch 104,205.204 Kč, o které vzrostly výdaje na platy učitelské v roce 1926. Dnešní účinek platových zákonů jest nesporně dán těmito ciframi, v nichž j-sou obsaženy důsledky systemisace, úplné propočty provedení platových zákonů, které ještě v roce 1926 úplně končeno nebylo, avšak na druhé straně zahrnují tyto cifry i automatický postup a přírůstek úřednictva v některých oborech, pokud nebyl vyvážen odchodem do výslužby. Pensijní služba stoupla o 29 mil. Kč jednak zvýšeným odchodem na odpočinek, jednak zvýšením pensí už podle nových zákonů platových. Náklad na kongruu, který se jevil propočtem roku 1926 16 mil. vzrostl na 41 mil., avšak není definitivně stanoven, poněvadž nejsou ještě vydány normy upravující zhodnocení výnosů církevního jmění podle dnešních poměrů. Ukazuje se tedy, že úprava platů ve státní administraci včetně veřejného učitelstva jest větším finančním a úhradovým problémem, nežli se při projednávání zákonů očekávalo. Účinky nové platové soustavy budou nadále pečlivě sledovány, a jak bylo úvodem řečeno, jsou rozpočtové výdaje spojené s novou platovou soustavou v dílčích rozpočtech vedeny odděleně a to jak od výdajů věcných, tak od ostatních výdajů osobních. O tom byl sestaven zvláštní přehled.

O rovnováze rozpočtu na rok 1928 třeba říci, že má méně reserv nežli měl rozpočet na rok 1927. Míním hlavně změnu ve financování pošt. Poštám včetně šekového úřadu byl v rozpočtu na rok 1927 ponechán celý čistý výnos, aby jím hradily investice. Zde nebylo naléhavého důvodu k tomuto opatření, poněvadž investice poštovní jsou rentabilní a snesou tedy zcela dobře úhradu úvěrovou. Avšak šlo jednak o to, aby se ulevilo peněžnímu trhu, jednak výslovně poukazovala finanční správa už v důvodové zprávě k rozpočtu na rok 1927, že je zde rezerva. Ponechání čistého zisku poštám k úhradě investic se stalo ovšem s tou podmínkou, že své investice omezí na rozsah zisku a nebudou vůbec úvěru hledati (v zájmu peněžního trhu). Této podmínky nemohou pošty splniti v příštím roce, poněvadž z mezinárodních důvodů jest nutno urychliti kabelisaci, což se v žádném případě bez úvěru neobejde. Použila-li finanční správa této reservy, stalo se tak proto, aby mohla lépe dotovati hospodářské a sociální úkoly a překonati přechodné výdaje administrativní. Bez použití této reservy bylo by nutno rozpočet státní ještě dále podstatně zredukovati. (Ostatek při rozboru hospodářství státních podniků).

Nelze se vak tajiti tím, že rozpočtový problém státních financí není ještě skončen. V důvodové zprávě loňské bylo už poukazováno k velkým mimoetátovým platům, zvláště k ruské pomocné akci a k péči o invalidy, pro níž byl rozpočet dotován v předpokladu reformy. K reformě nedošlo, ale přirozený vývoj způsobil, že dnešní budgetování invalidní péče je dostačující. Všechny momentální výdaje tedy odpadají, až, jak řečeno, na učitelské platy.

Je to problémem velkého rozsahu, který žádá rychlého vyřízení zákonného, poněvadž výdaje učitelské rostou, nejsou řádně budgetovány ani u státu ani u zemí, stát je platil dosud zálohou z vyšších příjmů a tedy z rozpočtových reserv plynoucích ze starých daňových nedoplatků, avšak po skončení daňové depurace tyto reservy odpadnou a zálohové placení se ukáže pokladničně nemožným. Je třeba zákona, řádně řešiti otázku, kdo je nositelem těchto platů a jak se plně uhradí.

Rozsah celého problému jen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je patrný z následujícího přehledu:

Přehled se týká roku 1926 a od té doby učitelské platy vzrostly přirozeným vývojem. Je patrno, že úhrnný náklad na platy učitelské včetně pensí vyžadoval v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1.156 mil. a kdybychom finanční problém učitelský na Slovensku a Podkarpatské Rusi přirovnali jen k Moravě, pak je zřejmo, že jde o problém 1¹/₂ miliardy, se státními školami o více než půldruhé miliardy. Státní školy menšinové vyžadují nákladu 75 mil., státní školy na Slovensku 77 mil., na Podkarpatské Rusi 31 mil., úhrnem 183 mil. Kč. Z okresních školních fondů, ze zemských fondů a z pensijního fondu je uhrazeno v historických zemích 195 mil. (17%), zbytek 961 mil. nese fakticky stát a to 440 mil. údělem daně z obratu, (to je ona část daně z obratu, která z údělů samosprávných zbyla zemím a byla na úhradu učitelských platů reservována) a 521 mil., které hradí stát bez jakékoli úhrady. Na rok 1928 zvyšuje se úděl na učitelské platy z daně z obratu z 440 na 600 mil., tedy o 160 mil., čímž klesá bezúhradová záloha. V zákoně o finančním hospodářství samosprávných svazků reservuje se 30% přirážky na úhradu učitelských platů asi 100 mil., takže schází v historických zemích úhrada 260 mil. K tomu však přistupuje Slovensko a Podkarpatská Rus. Nechybím mnoho, tvrdím-li, že běží o problém nejméně 400 mil. Kč v celé republice, který nemůže dále zůstati neřešen a neunifikován.

Nelze konečně zavírati oči před nejbližšími velikými problémy sociálními, k nimž počítám úpravu platů staropensistů a sanaci bratrských pokladen. Nemá-li se sáhnouti k úhradě těchto úkolů k novým daňovým pramenům, nezbývá, nežli hledati úhradu úsporami ve výdajích jiných, příbuzných. To jsou rozpočtové finanční problémy roku 1928.

Rozpočtové schema, do něhož se vtěsnává jednotně hospodářství všech podniků a o němž byla úvodem řeč, nemá jen formální význam, poněvadž znamená též základnu pro správné ohodnocení výnosu (odpisy, obnovovací fondy, rozlišení investic provozních od investic pravých atd.). Proto už i tato změněná formální base se projevuje určitými, byť i nijak okatými důsledky v čekaném výsledku hospodaření. Jinak jsou výsledky tyto, jak jsou očekávány pro rok 1928, obdobné jako v rozpočtu na rok 1927. Pokles výnosů na př. u pošt a šekového úřadu jest vysvětlen tím, že si podnik sám hradí zvýšené platy podle nové platové soustavy, aniž by vůbec nebo úměrně zvýšil úhradové poplatky.

Na methodě financování státních podniků se zásadně setrvává. Zásada tohoto financování spočívá v tom, že se investice podnikové obmezují na rozsah čistého výnosu a čistým výnosem kryjí. Bylo vyloženo, že se příštím rokem podnik poštovní nemůže ve svých investicích obmeziti na rozsah čistého výnosu, poněvadž z důvodu, mezinárodních spojů musí urychliti kabelisaci. Odkazují se proto investice tohoto podniku na úvěr. Investice jsou zde plně rentabilní a není tedy proti úhradě úvěrové žádné námitky. Byly-li přes to dříve kryty čistým výnosem, bylo to jednak se zřetelem na peněžní trh, jednak měla zde finanční správa reservu.

I u dalších tří podniků se odkazují investice na úvěr, poněvadž jich rozsah přesahuje čistý výnos. Je to mincovna vzhledem ke stavbě mincovny v Praze, státní lázně a tisková kancelář, všechny tyto tři podniky budou investovati za 18 mil. Kč. Zde není záruky plné rentability; avšak čistý výnos stačí na úrok a úmor dluhu. U tiskové kanceláře, která je vůbec pasivní, jde spíše o administrativní výdaj. Finanční správa si u těchto podniků vyhrazuje poskytnouti ku provedení investic zálohy z pokladních hotovostí.

U všech ostatních podniků je hořejší zásada provedena a jest nutno v zájmu dobrého hospodářství na ní setrvati. To se týká zvláště železnic. Zde se opět ponechává podniku očekávaný celý čistý zisk 161 mil. Kč a 20% přepravní daně 140 mil. k úhradě investic, které se letos preliminují o 30 mil. Kč výše nežli v minulém roce. K ulehčení provozní výnosnosti bylo vládou schváleno arrangement mezi železničním podnikem a finanční správou, podle něhož se železniční dluhy kommasují, přejímá je co do úhrady kapitálu finanční správa a na úhradu úroků bude přispívat železniční podnik po 25 let pevnou částkou ročně o ¹/₂₅ klesající, jejíž dnešní výše je o 40 mil. nižší nežli dnešní břemeno úrokové železničního podniku.

Tím je vysvětleno, že aktivní saldo všech podniků, které má býti odvedeno státní pokladně je o půldruhého sta mil. Kč vyšší, nežli bylo preliminováno v rozpočtu na rok 1927.

Jako v minulém roku, tak i letos se pokusila finanční správa sebrati data o finančním hospodářství místních samosprávných svazků podle rozpočtů, tentokráte na rok 1927. úhrn všech potřeb řádných i mimořádných činí podle toho 7.103,279.601 Kč. Při obdobném šetření loňského roku dospěli jsme k cifře 5800 mil. Pokud nejsou finančním řádem postaveny i pro samosprávu pevné a jednotné normy pro sdělávání rozpočtů , účtů, není možno bráti cifer sdělených samosprávou, zvláště obcemi, se zárukou přesnosti. Je zvláště možno, že se velmi různě zachází s výdaji podnikovými. Proto mají data význam jen pro obecnou orientaci a tu je zřejmo, že mají výdaje samosprávné tendenci prudce vzestupnou. To se týká zase hlavně obcí. Podle loňského šetření byly rozpočteny výdaje obecní něco přes 3 miliardy, rozpočty na rok 1927 přesahují už čtyři miliardy. To je vzestup přímo překotný. Z celkové rozpočtové částky připadá na

Přiřadíme-li v hlavních skupinách výdaje samosprávy k výdajům státním, obdržíme tento obraz:

**) V tom jsou učitelské paty národních škol, které prakticky zase z největší části nese stát.

Náklad na kulturní účely byl udáván loňského roku u státu na 1.107 mil., u samosprávy na 1.300 mil. Kč, úhrnem na 2.407 mil. Kč. úhrn nákladů kulturních stoupá v rozpočtu na rok 1928 na 2.724 mil. Kč. V tom není náklad na školy konfesijní na Slovensku a na Podkarpatské Rusi, který zálohou nese stát.

Sociální a zdravotní výdaje všech resortů (mimo podniky a mimo pense) činily v rozpočtu na rok 1927 1.189 mil., obdobná agenda u samosprávy 616 mil. Kč, úhrnem 1.800 mil. Kč, náklad ten vzrostl hlavně vyšším nákladem u samosprávy na 2.045 mil. Kč. Vzrůst nákladů jen u těchto dvou skupin činí přes půl šesta milionů. Výdaje na silnice, ulice a mosty atd. činí u samosprávy 889.031 mil. Kč, u státu podle rozpočtu na rok 1928 (včetně silničního fondu) 249 a půl mil. Kč, úhrnem 1,138.531 mil. Kč.

Výnos ze jmění fondů a podniků, dávky a poplatky, přirážky a úděly vyčerpávají téměř úplně úhradové prameny samosprávy. V úhrnu celé samosprávy činí přirážky stále ještě největší díl (38%) celého tohoto úhradového komplexu, úděly něco málo méně (36%), dávky a poplatky 16%, a výnos z vlastního jmění 10%. Země a okresy žijí hlavně z údělů a přirážek, kdežto obce mají větší příjem ze jmění (21%) a dostávají poměrně méně údělů (95%). Samostatné dávky tvoří zde čtvrtinu celého úhradového komplexu, přirážky však zůstávají hlavní úhradou (43%).

Počet agend kanceláře presidenta republiky, která jest podle zákona ze dne 5. prosince 1919, č. 654 Sb. z. a n., povolána k tomu, aby obstarávala věci, spadající do oboru působnosti hlavy státu, od loňského roku se nezměnil. Přes to její práce stále se množí. Zvláštní zvýšení její činnosti nastalo letos po znovuzvolení presidenta republiky, neboť v této době dostavilo se po několik týdnů nejen velmi mnoho gratulantů ze všech kruhů obyvatelstva, nýbrž četní z nich použili této příležitosti, aby zároveň přednesli prosbu o pomoc v té které věci.

Pokud jde o stavební úpravu pražského hradu, dlužno vytknouti dvojí úkol kanceláře:

1. Odbornými archaeologickými výkopy získati přesný obraz stavební historie hradu a zabezpečiti a podle novodobých vědeckých method restaurovati neobyčejně cenné stavební památky starého hradu.

V letošním roce dokončeny archaeologické výkopy na III. hradním nádvoří. Cenné objevy zakrývají se betonovým stropem a budou přístupny odborné veřejnosti.

Ve starém hradě soustředěna stavební činnost na zabezpečení a restauraci vladislavské části (klenby sálové) severní a jižní fasády. V těchto krajně zodpovědných a obtížných pracích bude se pokračovati i v roce 1928 a 1929.

V roce 1928 přikročí se k zabezpečení a úpravě vzácných stavebních památek v zámecké zahradě - letohrádku Belvedere a Míčovny.

Stará fíkovna, která se nalézá dnes v rozvalinách, bude adaptována na skleník.

2. Pietní úpravou nové části hradu, hradních prostranství a zahrad proměniti Pražský hrad v důstojné sídlo hlavy státu.

V rámci tohoto programu projektuje se:

a) úprava representačních síní v I. poschodí jižního traktu,

b) monumentální úprava III. hradního nádvoří,

c) stavba nového schodiště ze III. hradního nádvoří do zahrady na Valech,

d) úprava Matyášovy brány,

e) provádění rozsáhlých zajišťovacích prací na Valech. Nebezpečná povaha a omezený stavební prostor zaviňuje volný postup těchto prací. V celku lze říci, že v roce 1927 budou místa zvláště nebezpečná zajištěna.

Takto stanovený rozsáhlý stavební program bude lze realisovati v několika stavebních periodách.

Bude snahou kanceláře, aby zejména úprava III. hradního nádvoří byla do millenia v roce 1929 ukončena.

Stavební úprava zámku v Lánech a příslušných budov byla v letech předešlých v podstatě skončena. Na rok 1928 projektuje se toliko stavba ohradní zdi u zámeckého rybníku. Zeď tato, jež ukončuje nejkrásnější pohled od zámku, jest architektonicky vhodně řešena a zdobena sloupovím a mřížovím. Tím odůvodněn poměrně značný náklad.

Státní statek Lány byl převzat 1. červencem 1921 ve stavu velmi zanedbaném. V předchozích letech provedeny stavby domků pro deputátníky, hájoven, stájí na Ploskově a rozsáhlé adaptace veškerých hospodářských budov. Hospodářská správa postupně vybavena potřebnými hospodářskými stroji. Na rok 1928 preliminuje se částka 50.000 Kč na zakoupení traktoru. Dále preliminuje se částka 200.000 Kč na postupnou melioraci pozemků a znovuzřízení oborních cest. Tyto investiční potřeby značně snižují rentabilitu tohoto statku.

Zvýšená potřeba nastala v důsledku platového zákona č. 103/26 Sb. z. a n., a vlád. nař. č. 113/26 Sb. z. a n. (0,8 mil. Kč), novou úpravou mezd dělnických při hospodářské správě hradu (0,1 mil. Kč) a zvýšením položky "Paušál pro veřejné a dobročinné účely podle volného uvážení presidenta republiky" (0,2 mil. Kč).

Dále odůvodněn jest vyšší náklad větší potřebou na udržování hradních budov, nádvoří a zahrad (0,1 mil. Kč), na úpravu staré části pražského hradu a na archaeologické výzkumy a úpravu zahrad při pražském hradu, na udržování zámku a zahrad v Lánech a osvětlování (0,5 mil. Kč) a konečně zařazením potřeby na práce odvodňovací a znovuzřízení cest při státním statku v Lánech (0,2 mil. Kč).

Snížení odůvodněno jest tím, že bylo nutno vzhledem k vykácení rozsáhlých mniškových žírů roční etát omeziti.

Zvýšení nastalo v důsledku platového zák. č. 103/26 Sb. z. a n. a vlad. nař. č. 113/26 a 114/26 Sb. z. a n. (1,2 mil. Kč), dále větší potřebou na odměny a výpomoci (0,3 mil. Kč) a na tisky sněmovní (0,3 mil. Kč) vzhledem k očekávaným oslavám 10letého trvání republiky Československé, zvýšenou potřebou na režijní výlohy (0,4 mil. Kč) v důsledku rozšíření kanceláří společných úřadů v senátě a očekávaného převzetí místností obrazárny pro účele poslanecké sněmovny a konečně zamýšleným opatřením nábytku a zařízení místností získaných předpokládaným zabráním obrazárny (1,6 mil. Kč).

Presidium ministerské rady jest z větší části své agendy v první řadě orgánem vlády, již ústavní listina utvořila jako sbor, který se usnáší gremiálně ve věcech, přikázaných její kompetenci, t. j. především ve věcech, které vypočítává příkladmo § 81 ústavní listiny (schvalování vládních návrhů pro sněmovny, nařízení, návrhů presidentových připomínek, věcí politické povahy, jmenování státních úředníků a návrhy na jmenování do vyšších platových stupnic). Řadu dalších kompetencí uvádějí zákony zvláštní (na př. zák. č. 280/1920, 38/1918 a j.), nad to podle posledního odstavce §u 64 ústavní listiny veškerá moc vládní a výkonná, pokud není a nebude zákony vyhražena presidentu republiky, přísluší vládě, tedy ministerské radě.

Z těchto předpisů vyplývá pro presidium ministerské rady značná agenda.

Jest to, pokud se týká normotvorné činnosti, konečná redakce všech vládních návrhů zákonů a nařízení, jíž v četných případech předchází detailní připomínkové řízení bud písemné nebo anketární, mající za účel odstraniti námitky a srovnati mnohdy odchylná stanoviska jednotlivých resortů.

Koncentrováním záležitostí, týkajících se jmenování státních zaměstnanců u ministerské rady - ať již se jedná o jmenování prováděné vládou, či o návrhy vlády presidentu republiky - vzešla dále presidiu ministerské rady povinnost přezkoumávati všechny návrhy jmenovací, zda odpovídají zákonným ustanovením a usnesením ministerské rady, jimiž má býti zajištěna jednotnost postupu v záležitostech jmenovacích. V otázkách personálních neomezuje se presidium ministerské rady na pouhé přezkoumávání jednotlivých konkrétních případů, nýbrž zasahuje iniciativně do otázek všeobecné úpravy osobních poměrů státních zaměstnanců. V té příčině lze poukázati k vynikající účasti úřadu na poslední úpravě platového systému. Jest jisto, že také při řešení ještě zbývajících s platovým zákonem souvisejících otázek státně-zaměstnaneckých bude presidium ministerské rady hráti vždy velmi význačnou úlohu. Neméně závažný úkol připadne mu při řešení problému racionalisace správy a služby, kterým bude se musiti státní správa pravděpodobně již v nejbližší době intensivně obírati.

Rozsáhlou agendu presidia ministerské rady tvoří věci, jež každý ministr musí, i když se jedná o věc resortní, předložiti ministerské radě k rozhodování, zejména, jsou-li povahy politické, finančně-hospodářské, obchodní, sociálně-politické, kulturní, zásadní, nebo, žádá-li toho jednotnost správy a pod. Při projednávání takových záležitostí neomezuje se presidium ministerské rady pouze na úkol pouhého prostředníka, nýbrž často podle intencí ministerské rady podává svůj vlastní úsudek, posuzuje kriticky a objektivně odchylná a sporná stanoviska jednotlivých resortů a tak připravuje rozhodování vlády. Činnost v tomto směru prováděná dá se vylíčiti pouze povšechně, bez uvedení zvláštních konkrétních dat statistických, neboť dotýká se skoro všech oborů působnosti výkonné moci, všech důležitých otázek denního života a projednává se formálně v rozsáhlém spisovém materiálu.

Kompetence vlády jest však stále postupně rozšiřována, ježto v zákonodárství jeví se tendence v mnohých zákonech pověřovati vládu jakožto sbor novými úkoly. Rozšíření agendy presidia ministerské rady jest pak toho přirozeným korrelátem.

Vedle činnosti presidia ministerské rady jako orgánu vlády přichází v úvahu ještě jeho činnost jako úřadu předsedy vlády. Vedle specielních prerogativ předsedovi vlády ústavní listinou a jinými normami zaručených tvoří se v tradici politického života jisté zvyklosti, jež z důvodů nutného jednotného vedení státních záležitostí dávají předsedovi vlády úlohu vedoucí, činíce jej zevním představitelem a mluvčím vlády. Toto vedoucí postavení representanta vlády má přirozeně reflex i na činnost jeho pomocného orgánu, t. j. presidia ministerské rady. V té příčině zprostředkuje styk mezi presidentem republiky, zákonodárnými sbory a vládou, vede v evidenci veškerou vnitřní politiku, spolupůsobí k urovnání politických sporů, provádí kontrolní moc parlamentu nad výkonnou mocí tím, že dohlíží nad plněním resolučních a petičních návrhů, registruje za parlamentárních debat pronesená přání a stížnosti, které podle materiálu a jejich povahy roztřiďuje na příslušné resorty, obstarává odpovědi na interpelace a dotazy zákonodárnými sbory podané a pod.

I tato činnost presidia ministerské rady nedá se hodnotiti konkrétními statistickými daty a může býti uvedena pouze povšechně. Leč možno ji označiti za velmi rozsáhlou.

Konečně se připomíná, že předsedovi vlády podléhá důležitý státní statistický úřad a tiskový odbor presidia ministerské rady s podřízenými jemu ústavy a orgány, ministerské radě pak podle zákona čís. 330/1919 Sb. z. a n. státní úřad pozemkový.

Tiskový odbor předsednictva ministerské rady obstarává správu státní služby tiskové. Jeho agenda rozvrhuje se na činnost redakční a správní.

Činnost redakční obsahuje jednak sledování tisku politického pro účele vlády, jednak služby informační a propagační. Tiskový odbor vydává pravidelné korespondence a denní přehledy všech denních a periodických listů, vycházejících v Československé republice. Dále dodává listům úřední zprávy a obstarává opravy a odpovědi na články uveřejněné v časopisech, pokud se týkají státní správy.

Do činnosti informační a propagační patří dodávání zpráv a článků politických pro denní tisk a rozhlas.

Pro diplomatické misse, dopisovatele cizích listů a významné osobnosti vydává Tiskový odbor denně francouzský bulletin o událostech politických, hospodářských a kulturních. Kromě toho vysílá denně radiové depeše o aktuelních událostech, zprostředkuje styky vlády s domácí žurnalistikou i korespondenty listů zahraničních. Prostřednictvím Tiskového odboru dodávány jsou úřední projevy určené k uveřejnění v cizím tisku. Kromě propagačních depeší rozšiřovaných Československou tiskovou kanceláří, vydává Tiskový odbor též "Čechoslovakische Korrespondenz", korespondenci pro krajinský tisk a korespondenci pro slovenské listy. Při Tiskovém odboru zřízen fotografický archiv, v němž chovají se fotografie všech pro stát důležitějších událostí od převratu.

S činností Tiskového odboru souvisí také správa knihovny povinných výtisků a odborných děl (25.676) a archivu veškerého periodického tisku v ČSR (ca. 2600).

Tiskovému odboru přísluší vrchní správa státních podniků tiskových (státních tiskáren, Československé tiskové kanceláře a úředních novin). Pro správu státních podniků tiskových zřízen byl jediný společný správní sbor (6členný) a jediná společná stálá revisní komise. Hospodaření a účetnictví v těchto podnicích přizpůsobeno jest zásadám podnikání obchodního.