Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Sít našich efektivních konsulárních úřadů jest téměř dobudována, takže ministerstvo zahraničních věcí zřizuje hlavně jen nové úřady honorární, které jsou podle dosavadních zkušeností velmi cenným a s hlediska fiskálního výhodným doplňkem zahraniční služby. Honorárních konsulátů bylo v roce 1927 zřízeno 9; z nich a z honorárních konsulátů zřízených již v roce 1926 zahájilo během letošního roku 20 úřadů činnost. Vývoj sítě zastupitelských úřadů v posledních letech jest patrný z této tabulky:

Tituláři některých z úřadů uvedených pod 1 a 4 byli současně pověřeni diplomatickým zastupováním Československa dne

aniž mají v těchto státech úřední sídlo.

Zastupitelské úřady se obsazují se zřetelem k rozsahu a důležitosti práce každým úřadem vykonávané. Nutno totiž uvážiti, že úkol našich zastupitelských úřadů jest nemalý. Velký a významný úkol mají na poli hospodářském a obchodním; zastupitelské úřady vykonávají přípravné práce pro uzavření obchodních smluv, jež jsou pak základnou obchodních styků našeho státu se státy cizími. Zastupitelské úřady sledují zákony a nařízení cizích států, zejména ty jež se týkají obchodu, celnictví, dopravnictví a financí. Navazují styky s vlivnými osobnostmi cizími, representují náš stát při důležitých událostech hospodářského i politického významu v cizině (kongresy, výstavy atd.). Provádějí systematickou propagandu pro všechny druhy našeho vývozního zboží, informují cizinu o prodejních podmínkách, cenách a zvyklostech našeho exportu, obeznamují cizinu s našimi veletrhy a výstavami, uvádějí ve známost naše exportní výrobky v odborném tisku svého působiště a působí při rozšiřování tiskové reklamy našeho zboží.

Další významnou součástí činnosti zastupitelských úřadů jest péče o čsl. příslušníky, jejichž počet jest v některých státech velmi značný, úřady zastupitelské vedou jejich evidenci, poskytují jim veškerou právní pomoc a ochranu proti opatřením úřadů cizích států, opatřují přiznání a mnohdy, kde k tomu jsou důvody, též výplatu pensí, invalidních rent (kompensací), hájí zájmy čsl. příslušníků při projednávání pozůstalostí v cizině, vyplácejí čsl. válečným poškozencům důchody, provádějí lékařské prohlídky branců, sociálně-lékařské prohlídky válečných poškozenců a různé intervence u úřadů a soukromých osob svého úředního obvodu. Také agenda pasová a visová jest dosud velmi rozsáhlá a vyžaduje veliké péče.

Pokud se týče počtu našich zastupitelských úřadů nutno uvážiti, že náš stát jest nucen získávati zahraniční trhy pro své zboží v tuhém zápase s vyspělou, zavedenou a výborně informovanou konkurencí cizí a že namnoze jest náš zastupitelský úřad jediným průkopníkem našeho exportu.

Zvýšení výdajů vzniklo zejména tím, že na rok 1928 preliminuje se náklad na podpory ruským a ukrajinským uprchlíkům částkou 19,000.000 Kč, který dosud v rozpočtu ministerstva zahraničních věcí preliminován nebyl, neboť náklady této pomocné akce byly dosud hrazeny z úspor na jednotlivých kapitolách státního rozpočtu. Kromě požadovaného úvěru na podpory ruským a ukrajinským uprchlíkům při kap. 4 jsou další potřebné částky na tuto akci preliminovány v rozpočtech ministerstva školství a národní osvěty a ministerstva zemědělství, jež převezmou 1. lednem 1928 jednotlivé emigrantské instituce, které k jejich agendě svou povahou příslušejí.

Částka Kč 19,000.000,- není tedy zvýšením rozpočtu ministerstva zahraničních věcí proti minulým letům. Skutečným zvýšením jest větší náklad na platy zaměstnanců podle zákona č. 103/26 a vládních nařízení č. 113 a 114/26, který dosahuje přibližně částky Kč 5,000.000,-. Zbytek zvýšení vyplývá z nové úpravy celého rozpočtu ministerstva věcí zahraničních.

Jak už loni bylo konstatováno, dosahuje nynější rozpočet ministerstva zahraničních věcí přibližně běžné a normální výše, na níž se bude nadále pohybovati. Vzhledem k cenovým a měnovým změnám v Anglii, Francii, Italii, Německu a j. bylo nutno rozpočet přiměřeně zvýšiti na příslušných položkách.

Jak tomu bylo v letech minulých, jest rozpočet ministerstva zahraničních věcí sestaven v československé měně; k přepočtení cizích měn užilo se kursu ze dne 31. března 1927.

Po formální stránce vykazuje rozpočet ministerstva zahraničních věcí kromě změn, jež jsou společné i ostatním ministerstvům a o nichž jedná všeobecná část důvodové zprávy, ještě tyto změny proti dosavadnímu stavu: Náklad na účastenství na mezinárodních jednáních a institucích a náklad na službu zpravodajskou a propagační byl soustředěn a preliminován v samostatných titulech; dále byl zařaděn nový titul, obsahující náklad na podporu ruským a ukrajinským uprchlíkům, který nebyl dosud preliminován. Tím jest úvěr kapitoly 4 rozčleněn nyní na 5 titulů, kdežto dosud byly jen tituly dva.

Osobní výdaje podle platových zákonů byly preliminovány podle skutečného stavu ke dni 1. ledna 1927, při čemž bylo přihlíženo jen ke změnám pro rozpočtový rok rozhodným, které nastaly po uvedeném dnu nebo podle platných předpisů nastanou. Interkaláře z těchto výdajů nemohly býti odpočítány, ježto při podrobném výpočtu částek nebylo by po srážce interkaláře úhrady pro platy, k nimž stát bude právě zavázán (na př. poskytnutí nebo zvýšení výchovného na děti nově narozené).

Úvěr, který byl v r. 1927 preliminován v titulu 2, § 1 a § 2 na zahraniční přídavky, byl soustředěn a zařaděn u ústřední správy (tit. 1, § 2, pol. 2), aby byly zamezeny úvěrové přesuny, jež dříve byly nezbytné následkem fluktuace zaměstnanců ministerstva zahraničních věcí, jež plyne přímo z povahy služby.

Položky "Platy zaměstnanců smluvních" u vyslanectev i konsulátů byly sníženy, ježto část nákladu, připadajícího na zahraniční přídavky byla zařaděna v položce "Přídavky zahraniční služby", tit. 1, § 2.

Položky "Denní platy a mzdy" (tit. 1, § 2, pol. 4, tit. 2, § 1, pol. 3 a § 2, pol. 3) byly vesměs značně sníženy, ježto část dřívějšího úvěru těchto položek preliminuje se nyní na položkách osobních výdajů podle platových zákonů.

Součet veškerých položek "Cestovné a stravné" vykazuje přes rozšíření kurýrní sítě, jež bylo služební nutností, snížení proti součtu loňských úvěrů o Kč 200.000.

Položka 14, § 2, tit. 1, "Poplatky poštovní, telegrafní a telefonní" byla snížena o Kč 150.000,-.

Nově byla zařaděna položka 18, tit. 1, § 2 k úhradě nákladů politicko-hospodářské služby, ježto pro značný počet politických a hospodářských zpráv, jež jsou určeny pro cizinu, jest zapotřebí neustálé součinnosti externích spolupracovníků a kvalifikovaných překladatelů.

Položka 21, tit. 1, § 2, vznikla sloučením obou dřívějších položek u vyslanectev a konsulátů a to z obdobných důvodů, jež vedly ke sloučení přídavků zahraničních.

Položka 22, se rovněž preliminuje nově u tit. 1, § 2 a vznikla sloučením dosavadních položek stěhovacích výloh u vyslanectev a konsulátů.

Titul 3 "Účastenství na mezinárodních institucích a jednáních" zahrnuje, jak již z nadpisu jest patrno, úvěr na účast republiky československé ve Společnosti Národů, potom, pokud jde o položku 2, úvěr k úhradě výloh mezinárodních rozhodčích soudů československo-maďarského a československo-německého.

Titul 4. "Služba zpravodajská a propagační". Potřeba, jež byla dosud preliminována na jednotlivých položkách pod tituly ústředí, vyslanectev a konsulátů, byla soustředěna a vykázána pod samostatným titulem, rozčleněným podle účelu výdajů na 3 paragrafy. Velké státy věnuj i ve svých rozpočtech vysoké částky na zpravodajskou a propagační službu, která zvláště pro malé státy jest přímo existenční nutností. S tohoto hlediska možno po ukázati na to, že veliká většina států velkých i malých vydává na tyto účely sumy proporcionelně mnohem větší nežli stát náš. Náklady této služby jest proto považovati s hlediska celostátních zájmů za nezbytné.

Titul 5. "Podpory ruským a ukrajinským uprchlíkům". Při provádění této akce, která mu byla svěřena usnesením ministerské rady z května 1921, hledělo ministerstvo zahraničních věcí k tomu, aby vyplácené částky nebyly určeny prostě jenom na výživu emigrantů, ale aby umožnily nabytí vědomostí nebo znalostí, které by emigrantům usnadnily samostatnou obživu. Z tohoto důvodu byla zřízena řada škol a speciálních ústavů resp. kursů. Mimo to se dostávalo podpory organisacím, které pečují o ruské a ukrajinské emigranty. Celá akce byla dosud soustředěna v ministerstvu zahraničních věcí. Dnem 1. ledna 1928 emigrantské instituce a náklad na ně budou - jak již shora bylo řečeno -- převzaty ministerstvy školství a národní osvěty resp. zemědělství.

Akce vyžadovala dosud značných finančních prostředků, není však pochyby, že bude míti dobré účinky, z nichž některé se projeví teprve po delší době. Akce jest arci jen dočasná. Nemá-li však býti zmařen konečný zdar tohoto velikého díla, musí se jeho likvidace prováděti toliko postupně a podle přesného plánu. Proto hodlá ministerstvo zahraničních věcí likvidovati ruskou akci sice rozhodně, avšak s rozmyslem a tak, jak to poměry připouštějí. Již dnes možno říci, že touto pomocnou akcí byly zachráněny resp. vytvořeny veliké hodnoty kulturní, které v budoucnosti byť nepřímo, přinesou též hospodářsky prospěch našemu státu.

Pokud jde o státní příjmy kap. 4, jest třeba podotknouti, že poplatky stran byly preliminovány částkou nižší o Kč 13,315.000,-. Stalo se tak proto, že dojde pravděpodobně ke zrušení visové povinnosti s některými státy, zejména s Dánskem, Finskem, Italií, Německem, Rakouskem, Španělskem a Švédskem a že s vládou Spojených Států Amerických bude jednáno o sníženi visového poplatku s $ 10,- na $ 1,-. I když se stanoviska fiskálního jest nutno litovati příjmu, který tím odpadne, sluší uznati, že návrat normálních poměrů v životě mezinárodním nutí visa zase odstraňovati.

Náklady Společnosti Národů hradí podle odstavce 5., čl. 6. Paktu státy - členové Společnosti Národů.

Náklady Společnosti Národů jsou:

1. Výdaje spojené s činností sekretariátu Společnosti Národů včetně výdajů na zasedání Shromáždění, Rady, jejich poradních orgánů, ať stálých nebo pouze dočasných, jakož i výdajů na zasedání mezinárodních konferencí, konaných pod záštitou Společnosti Národů.

2. Výdaje Mezinárodní organisace práce včetně výdajů na zasedání Správní rady a Mezinárodní konference práce.

3. Výdaje Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti, t. j. platy a diety soudců, výdaje spojené s činností zapisovatele dvoru, jakož i výdaje na zasedání Stálého dvoru.

Rozpočet Společnosti Národů se připravuje v dubnu roku předcházejícího. Rozpočtový návrh obsahuje 3 oddělené části, t. j. rozpočet "Sekretariátu Společnosti Národů", "Mezinárodní organisace práce" a Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti". Mimo to obsahuje kapitolu o investicích. Rozpočtový návrh Sekretariátu připravuje generální sekretář Společnosti Národů, rozpočtový návrh Mezinárodní organisace práce jeho ředitel a rozpočtový návrh Stálého dvoru mezinárodní spravedlnosti jeho zapisovatel.

Tyto 3 rozpočty předkládány jsou t. zv. kontrolní komisí Společnosti Národů, která je zkoumá a po případě navrhuje změny a redukce.

Když byl rozpočet prošel Radou Společnosti Národů, jest předložen Shromáždění Společnosti Národů. Shromáždění jej přidělí své IV. komisi, t. zv. rozpočtové, která probírá rozpočet položku za položkou a po provedených opravách doporučí jej Shromáždění k schválení.

Jak vidno z předchozího jest dána členům Společnosti Národů záruka a možnost zabrániti nepřiměřenému vzrůstu rozpočtu. Jest na místě zmíniti se, že předsedou kontrolní komise, který jest jaksi ministrem financí Společnosti Národů, jest Čechoslovák. Netřela připomenouti, že Československo přispívá značnou měrou k důslednému uplatnění zásady šetrnosti.

Náklady, jež vznikají ČSR. z členství ve Svazu Národů, jsou jednak členský příspěvek ČSR., jednak různé výdaje z členství vzniklé a výlohy spojené s účastí na mezinárodních jednáních konaných pod záštitou Společnosti Národů.

Členský příspěvek, jímž členové - státy hradí náklady na Společnost Národů stanoví se podle klíče schváleného Shromážděním Společnosti Národů. Za kriterium pro rozdělení nákladů mezi členy Společnosti Národů určena platební schopnost jednotlivých států - členů Společnosti Národů. Platební schopnost byla zjišťována pomocí dvou znaků a to počtem obyvatelstva z 31. prosince 1919 a čistým státním příjmem za rok 1913. Kromě toho bylo přihlíženo i k jiným okolnostem.

Podle původní platební stupnice přispívala ČSR. 35 jednotkami na náklady Společnosti Národů. Stálému úsilí ČSR. o snížení svého příspěvku se podařilo, že roku 1924 byl příspěvek snížen na 33 a v r. 1926 na 29 jednotek. Dalšího snížení nebylo lze zatím dosíci, poněvadž tento barém (jednotky) zůstává v platnosti i pro rok 1927 a 1928. V roce 1927 činil členský příspěvek ČSR. při 29 jednotkách a definitivním rozpočtu Společnosti Národů, pro rok 1927 zl. fr. frs. 24,512.341 celkem Kč 4,569.830,71 t. j. 699.662,99 zl. fr. frs.

Předkládaný rozpočet Svazu Národů na rok 1928 jest pouze návrhem, jenž bude definitivně schválen během podzimního zasedaní Shromáždění Svazu Národů a nelze tudíž členský příspěvek a náklady z členství vzniklé předem přesně stanoviti. Pouze v předpokladu, že finanční potřeba Společnosti Národů bude pravděpodobně přibližně stejná, jako v minulém roce, preliminuje ministerstvo zahraničních věcí v rozpočtovém návrhu na rok 1928 pod. pol. 1. tit. 3. na náklad Společnosti Národů celkem částku Kč 5,500.000,-. Z toho na členský příspěvek Kč 4,750.000,- a na paušál na různé výdaje z členství vzniklé Kč 750.000,-. Preliminovaná částka jest o 300.000,- Kč nižší, než navržená a povolená pro rok 1927. Nižší návrh odůvodněn jest stálou snahou ministerstva zahraničních věcí požadavkům státní správy o úsporách i při této položce vyjíti co možno nejvíce vstříc, jak vysvítá z tohoto přehledu nákladu bývalé položky 25. kap. IV. (Společnosti Národů).

V tomto snižování bude ministerstvo zahraničních věcí podle možnosti i nadále pokračovati.