Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Počet negramotných vojáků nováčků vlivem válečných let stále stoupá a činil v minulém ročníku již počet 4825 nováčků. (V roce 1920 bylo jen 1906 nováčků negramotných). Všichni tito negramotní byli vyučováni čtení a psaní, při čemž bylo dosaženo velmi dobrých výsledků.

Vybudování vojenských zátiší ve všech kasárních objektech blíží se ke konci. Vojenská zátiší se osvědčují jako prvotřídní kulturní instituce a budí opravdový obdiv všech lidovýchovných pracovníků. Vojenská zátiší jsou nejenom kulturními středisky vojenských těles, ale poskytují vojákům i příležitost k ušlechtilé zábavě i k oddechu a tím chrání vojáky od špatné společnosti, které tito dříve z dlouhé chvíle často propadali. Mimo to poskytují vojákům možnost, aby při sníženém žoldu mohli si nakoupiti dobré vojenské potřeby a potraviny.

Zátiší mají své čítárny, klubovny, kinematografy, divadla, hřiště, radiofonické stanice a jsou vojáky vesměs hojně v době mimo zaměstnání vyhledávána.

Ve vojenských zátiších bylo v minulém období 340 knihoven, které mají dohromady již na 400 tisíc svazků. Z těchto knihoven vypůjčilo si za rok 68.886 vojenských čtenářů 657.202 knih.

V čítárnách vojenských zátiší je denně vyloženo 4430 časopisů politických i nepolitických. V zátiších bylo za rok uspořádáno:

Radiofonické přednášky a koncerty jsou v mnoha zátiších přístupny denně.

Vojenská zátiší pořádala v době mimo zaměstnání 108 kursů směřujících k zdokonalení vojáků pro praktický život v různých jeho odvětvích. Tyto kursy počtem 108 měly dohromady 4203 vyučovacích hodin a navštěvovalo je 3941 vojáků.

Zvláštní pozornosti vojáků těšily se i kursy zemědělské pořádané v různých posádkách ministerstvem národní obrany a ministerstvem zemědělství. Bylo jich 34. Měly dohromady 2040 vyučovacích hodin a navštěvovalo je 1575 vojáků všech národností a většinou zemědělců.

Volnou chvíli tráví mnozí vojáci ve zvláštních kroužcích, zřizovaných vojenskými zátišími.

Tak na př. hudební kroužky měly 1254 členů.

Ve služební době jsou vojáci důkladně vyučováni hygieně, jsou seznamováni s přírodními a kulturními poměry státu, poučováni o státním zřízení, z dějin j sou jim vykládány momenty zvláště význačné.

Vojenská správa činí tedy vše, aby čas ztrávený ve službě vojenské přinesl hojně užitku i pro soukromý život branců a aby je ochránila před jakoukoliv poruchou tělesnou i mravní, které dříve propadali. Cítí se tím povinna vůči rodičům vojínů.

V roce 1926 bylo vojenským letectvem provedeno celkem 89.710 letů, nalétáno 26.190 hodin a 3,583.943 km.

Z pozoruhodných sportovních úspěchů docílených vojenskými letci sluší jmenovati dobytí dvou světových rekordů v kategorii letadel se slabými motory. Na letadle B 10 dosaženo světového rekordu vzdálenostního pro letadla jednomístná 1400 km a světového rekordu vzdálenostního pro letadla dvoumístná 600 km.

Vojenští letci účastnili se dále mezinárodních závodů v Curychu, kam jediní přibyli všichni vzduchem a kde bylo jim nutno zápasiti se soupeři opatřenými motory daleko silnějšími, o 450 - 550 ks, kdežto naše letadla měla poměrně slabé motory o 300 ks.

Právě proto nutno označiti docílené výsledky za výborné, neboť na př. v hlavním Alpském letu byl čs. letec čtvrtým, při čemž jeho docílený čas byl jen o několik minut horší vítěze, kromě toho ostatní naši letci se umístili výhodně v dalších konkurencích. To je důkazem jak zdatnosti pilota, tak dobrých vlastností našeho aparátu. Curyšský zájezd vzbudil též velkou pozornost tím, že naši letci byli z účastníků - Slovanů jedinými, kteří přilétli na strojích domácího původu.

Je možno se zmíniti i o letos konaných pokusech v hubení mnišky ve Slezsku. Oba letci, kteří za nejvýš obtížných podmínek akci prováděli, jsou dlouholetými vojenskými piloty a zdar této věci nutno opět přičísti na vrub bohatých praktických zkušeností armádního letectva.

Vojenští letci českoslovenští jsou až do dnešního dne hlavními představiteli praktického leteckého vývoje. Z kruhů vojenských letců vycházejí významní praktičtí činitelé civilního letectví a naše státní aerolinie, dosud jediný provozovaný náš dopravní letecký podnik, po stránce prakticky odborné vybudovali a udržují letci vojenští.

Při organisování IV. mezinárodní letecké výstavy Aeroklubem RČS. v roce letošním spočívala tíha práce značně na letcích z kruhů vojenských v čele s ředitelem výstavy - důstojníkem. Jedna z nejkrásnějších ucelených exposic, názorně ilustrující dosaženou úroveň pak byla na této výstavě právě exposice vojenského letectva, uspořádaná vojenským leteckým studijním ústavem.

Ve vojenských zdravotních ústavech bylo v roce 1926 ošetřováno:

V zubních ambulatoriích bylo v roce 1926 ošetřeno:

5981 osob (v 21.165 ordinacích).

Porodů v roce 1926 bylo 202 a gynaekologických operací 61.

Zdravotnický sklad 1 v Josefově zpracoval v roce 1926 lékárnických surovin:

Různých lékařských nástrojů a zdravotnického materiálu bylo opraveno 33.683 kusů.

Vojenské lékárnické ústavy přijaly za léčiva a obvazy prodaná v roce 1926 vojenským osobám Kč 196.676, k účelům veterinářským bylo vydán v roce 1926 léčiv, obvazů a zdravotnického materiálu v částce Kč 390.510.

Činnost vojenského zeměpisného ústavu v roce 1926 se držela v obvyklých mezích daných personelními i finančními prostředky ústavu.

Astronomicko-geodetický odbor přikročil na základě usnesení I. a II. kongresu Mezinárodní Unie geodetické a geofysikální v roce 1921 a 1924 v roce 1925 k revisi trigonometrické sítě I. řádu a příslušným měřením astronomickým (určování azimutů a zeměpisné šířky) v Podkarpatské Rusi pro účely měření poledníkového, v němž bylo v roce 1926 pokračováno.

Pokračováno bylo v přesné nivelaci na Slovensku; znivelisováno asi 856 km².

Topografický odbor pokračoval v novém měření 1 : 10.000 na Ostravsku (239 km²), v reambulaci plánů 1 : 25.000 a revisi speciální mapy 1 : 75.000 v okolí Chebu a Košice (3000 km²).

Fotogrammetrické měření prováděno na střední Vltavě u Kamýka. Zvláštní oddělení topografické pracovalo na dělostřeleckých střelnicích u Košic a Prešova.

Kartografický odbor pracoval na postupném uveřejnění listů revidované a opravené mapy generální a mapy speciální.

Pracováno na mezinárodní mapě světové 1 : 1,000.000 (list N. M - 33) a připravovány mezinárodní mapy letecké.

Z prací provedených pro jiné státní úřady a školy třeba zvláště jmenovati nástěnnou mapu školní zemských polokoulí 1 : 20,000.000, okresní mapy školní okresu litoměřického a roudnického a celou řadu jiných menších prací.

Kartografický odbor vytiskl v roce 1926 skoro 3 mil. tisků. Ze skladu map vydáno skoro 400.000 map.

Odbor pro popis a statistiku válečných jevit pokračoval v nařízené rekognoskaci území Slovenska, takže do konce roku 1925 prozkoumáno skoro 35.000 km.

Knihovna měla koncem roku 1925 2406 děl s 8212 svazky.

Sbírka map čítala 1476 čísel o 14.096 listech, ústav vyměňuje své publikace s 96 ústavy a společnostmi.

Pokud jde o ústředí, neslo se úsilí ministerstva vnitra v r. 1927 hlavně k tomu, aby byla vybudována jednotná definitivní organisace úřadů vnitřní správy pro celé území státní a zajištěna bezvadná a nerušená činnost úřadů těch ve věcech jim svěřených oborech.

Stěžejním dílem ve směru tom je zákon ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy, k němuž družiti se budou připravované předpisy o správním trestním právu a řízení, jakož i předpisy o správním řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů. K témuž cíli směřuje i reforma zákona o nejvyšším správním soudě a osnova zákona o řešení kompetenčních konfliktů.

Legislativní činnost ministerstva vnitra ve zmíněném roce byla i v jiných směrech velmi značná, nehledíc ani k tomu, že bylo větší neb menší měrou spolupůsobeno na osnovách zákonů a nařízení, pracovaných v jiných ministerstvech.

Ze zákonných předloh vypracovaných ministerstvem vnitra dlužno uvésti zejména:

Zákon ze dne 8. dubna 1927, č. 56 Sb. z. a n., o volebním právu příslušníků branné moci a četnictva, zákon ze dne 14. července 1927, č. 126 Sb. z. a n., o volbách zemských a okresních zastupitelstev; dále normy čelící ke zvýšení veřejné bezpečnosti, zejména zákon ze dne 17. července 1927, č. 117 Sb. z. a n., o potulných cikánech, návrh zákona, kterým se doplňují a mění zákony o četnictvu a sborech stráže bezpečnosti; a konečně zákon ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, který je společným dílem ministerstva vnitra a financí.

Z dalšího programu přípravných legislativních prací ministerstva vnitra dlužno uvésti zejména nový zákon zbrojní, nové zákony shromažďovací a spolkový, zákon divadelní, zákon o hlasování lidu podle §u 46 ústavní listiny, všeobecný zákon o vyvlastnění, zákon o sloučení a rozloučení obcí a změnách obecních hranic, jímž se pro celý stát mají unifikovati právní ustanovení této materie se týkající, reforma zákona o stálých seznamech voličských, zákon o nové úpravě vyživovacích příspěvků, zákon o hražení ošetřovacích nákladů ve stycích mezinárodních atd.

Rozsáhlá je též normativní činnost ministerstva vnitra v oboru úpravy práva státně-zaměstnaneckého.

Plná pozornost věnována byla řádnému výkonu bezpečnostní služby. Policejní úřady byly postupně vybaveny tak, jak toho vyžaduje zmodernisovaná policejní služba, a bylo dále pokračováno v postátňovací akci ve smyslu zákona ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n.; služba četnická byla zdokonalena zřízením zvláštních pomocných stanic pro službu daktyloskopickou a pátrací ve větších střediscích.

Jinak o činnosti ministerstva vnitra a podřízených úřadů v oboru vnitřní správy a v oborech ostatních sluší sděliti povšechně ještě toto:

V záležitostech státního občanství řešila se úprava otázek státního občanství obyvatelů bývalého státu rakouského a pokud jde o poměr k bývalým Uhrám, prováděn nový zákon č. 152;1926 Sb. z. a n., o státním občanství.

Rozsáhlá činnost, již vyvíjelo ministerstvo vnitra ve věcech dozoru nad hospodářstvím samosprávných svazků územních, dozná ještě značnějšího rozšíření prováděním zákona ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy a ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy.

Na základě zákona ze dne 4. června 1925, č. 131 Sb. z. a n., provedeny změny obvodů v pohraničním území těšínském, československo-maďarském a československo-rumunském, čímž dokončeny územní změny, pokud jich bylo třeba v důsledku úpravy státních hranic podle mírových smluv.

Jako nejvyšší instance v záležitostech nadačních provedlo ministerstvo vnitra ve smyslu platných zákonných ustanovení pozemkovou reformu u nadací vlastnících nemovitý majetek a pracovalo na provedení dohody mezi republikou československou a republikou Rakouskou i Maďarskem o provedení článku 266. a 273. mírové smlouvy St. Germainské, resp. čl. 249. a 256. mírové smlouvy Trianonské o nadacích, majetku kolektivit a veřejných osob právnických.

Na základě dohody sjednané dne 30. dubna 1926 provedena byla rozluka jmění bývalých rakouských společností Zlatého a Bílého kříže.

V záležitosti dozoru ke spořitelnám pracováno usilovně o propagaci spořitelnictví, zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Tato propagační činnost bude hlavním úkolem i pro rok 1928 a vedle toho třeba bude vypracovati jednací řády pro jednotlivá odvětví spořitelních obchodů.

V dohodě se zúčastněnými ministerstvy povolilo ministerstvo vnitra v roce 1927 větší počet nových akciových společností a působilo značnou měrou při zápisech společností s ručením obmezeným, při jednání o obchodních smlouvách s cizími státy a při provádění zákona nostrifikačního.

V oboru soukromého pojišťování soustředila se činnost ministerstva vnitra v roce 1927 vedle běžné agendy mimo jiné hlavně k úplnému provedení mezistátních úmluv s Maďarskem, Rakouskem a Italií, zabezpečujících našim státním příslušníkům výplatu starých životních pojištění nezkráceně v československých korunách, a dále ke přípravným pracím, aby přivoděn byl obdobný poměr také k pojišťovnám německým.

Pro rok 1928 naléhavým programem zůstává vše to, co z uvedeného jmenovitě vůči cizím pojišťovnám nebylo možno dosud úplně uskutečniti, dále pak zvláště pracovati na dalším vybudování administrativy pojišťoven na podkladě řádně provedené statistiky.

Konečně dlužno uvésti, že jako v roce 1926, tak i v roce 1927 těžké živelní pohromy, jež postihly veliké oblasti našeho státu, postavily politické úřady před úkoly namnoze velmi obtížné a měly v zápětí značné rozšíření agendy podpor při živelních pohromách.

Proti rozpočtu kapitoly 6. a 6. A. pro rok 1927 dlužno, nehledíc ke zvýšeným osobním výdajům v důsledku nové úpravy platové, uvésti tyto nové úvěry resp. tato význačnější zvýšení a sníženi rozpočtových položek.

Nově zařazeny tyto úvěry:

Na provedení správní reformy podle zákona ze dne 14. července 1927, čís. 125 Sb. z. a n., 329 mil. Kč, na opatření četnictva služebními šavlemi a šavlemi k vycházkovému stejnokroji 13 mil. Kč.

Úvěr na cestovní výlohy četnictva byl zvýšen o 08 mil. Kč vzhledem ke zkušenostem minulých let, úvěr na ubytovací výlohy, četnictva zvýšen o 2,9 mil. Kč v důsledku ustanovení § 22 zákona ze dne 15. června 1927, čís. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, podle něhož přejdou veškeré náklady stálého ubytování četnictva v celém území republiky počínajíc 1. lednem 1928 na stát, úvěr na výlohy na první služební výstroj četnictva byl zvýšen o 0,5 mil. Kč, na opatření výstroje pro nově přijaté četníky na zkoušku, úvěr na výzbroj a střelectví četnictva zvýšen o 0,5 mil. Kč, ježto výcviku ve střelbě z pistolí účastní se v budoucnu i strážmistři, kteří budou při určitých službách vyzbrojeni místo karabinou pistolí, a jelikož do úvěru této položky byly pojaty též výdaje na udržování služebních kol a motocyklů, jejichž počet v roce 1927 vzroste, a náhrady poskytované četníkům používajícím ve službě kol vlastních, úvěr na různé výdaje četnictva zvýšen o 0,7 mil. Kč, ježto v důsledku rozšíření telefonní sítě mezi četnickými stanicemi zvýšilo se i předplatné telefonní a kromě toho byla sem zařazena nově potřeba na přiznané podpory pozůstalým po příslušnicích četnictva zahynulých při výkonu služby, úvěr na opatření služebních kol pro četnictvo zvýšen o 0,4 mil. Kč, poněvadž bezpečnostní poměry vyžadují, aby v usnadnění pátrací služby bylo pokračováno rychlejším tempem, konečně byly v souvislosti s provedením správní reformy zvýšeny příslušné úvěrové položky celkem o 1,02 mil. Kč převzetím osobního a věcného nákladu kancelářského a zřízeneckého personálu dosavadních odborných referátů na Podkarpatské Rusi civilní správou Podkarpatské Rusi, o kteroužto částku byly sníženy dotyčné úvěry příslušných resortů.

Naproti tomu odpadl úvěr na zřízení župních a okresních úřadů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v částce 2,5 mil. Kč v důsledku správní reformy, snížen byl úvěr na mimořádné cestovné a stravné u politických úřadů o 0,4 mih Kč vzhledem ku prokázané skutečné potřebě, snížen úvěr na "Provedení voleb do obcí" o 1,1 mil. Kč, poněvadž v roce 1928 budou se konati volby pauze v menším počtu obcí, snížen úvěr na zřízení státních policejních úřadů o 1,0 mil. Kč vzhledem ku pravděpodobné potřebě, snížen úvěr na služební výdaje policejních ředitelství o 0,2 mil. Kč hledíc k výsledkům minulých let, snížen úvěr na stravné četnictva o 0,9 mil. Kč vzhledem ke zkušenostem z minulých let, a byl konečně snížen úvěr na likvidaci péče o uprchlíky o 0,5 mil. Kč vzhledem ke konečnému vyrovnání nezapravených dosud nákladů na tuto péči.

Zvýšení toto odůvodňuje se zejména placením příspěvků obcí k nákladům na stráž bezpečnosti a civilní stráž.

Ministerstvo spravedlnosti, nehledíc k jeho činnosti administrativní (věci personální, dohled na činnost soudů, podřízených úřadů a ústavů, advokátů, notářů atd.) bylo činno i v posledním období zvláště v oboru legislativním.

Z osnov zákonů, Národnímu shromáždění již předložených, dlužno uvésti zejména tyto:

Osnovu zákona o osvojení, jež má uvésti ve shodu zvykové právo uherské s ustanoveními občanského zákona,

osnovu zákona o pracovních soudech, který má nahraditi zákon č. 218/1896 ř. z. a sjednotiti zákonodárství v tomto oboru rozšířením na Slovensko a Podkarpatskou Rus a

osnovu zákona o mobilární exekuci na Slovensku.

Dále vypracovány, Národnímu shromáždění však dosud nepředloženy osnovy zejména těchto zákonů:

Osnova společného exekučního řádu,

návrh jednotného notářského řádu, slučující rakouské zákony o notářích, zejména notářský řad č. 75/1871 ř. z. s uherským zák. čl. XXXV/1874 a zák. čl. VII/1886,

osnova jednotného advokátního řádu,

osnova konkursního, vyrovnací o a odpůrčího zákona, jež bude opět unifikačním dílem a jímž bude na Slovensku a Podkarpatské Rusi zaveden také odpůrčí řád,

osnova obchodního zákona, který by nahradil oba platné zákony, totiž zákon ze 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z r. 1863 a zák. čl. XXXVII/1875,

osnova zákona o zaměstnancích ve vyšších službách soukromých, který má nahraditi zákon o obchodních pomocnících č. 20/1910 ř. z. a

osnova knihovního zákona.

Připraveny jsou konečně ještě tyto osnovy: O stíhání pokoutnictví, o zmocnění zemských úvěrních ústavů ku přijímaní soudních deposit, o sirotčí jistotě cenných papírů, o řízení nesporném, o obchodních jednatelích, o organisaci soudů, o soukromé smlouvě pojišťovací a o reformě splátkového zákona.

Pokud jde o revisi občanského zákona, pracuje užší superrevisní komise na jednotném textu na podkladě elaborátů 5 subkomitétů.

V oboru zákonodárství trestního byly vydány tiskem osnovy zákona o zločinech a přečinech a zákona o přestupcích a pokračováno o dalších přípravných pracích k uskutečnění těchto velkých děl zákonodárných.

Také práce na unifikaci trestního řádu tak daleko pokročily, že značná část osnovy je již projednána a hotova.

Připravuje se zákon o soudnictví nad mládeží a zákon proti necudným publikacím.

V mezinárodních stycích byly sjednány smlouvy s Polskem o úpravě právních styků ve věcech občanských, trestních a nesporných (č. 5/1926 Sb. z. a n.), s Francií o soudní ochraně a právu chudých (č. 46/1926 Sb. z. a n.), se Spojenými Státy Severoamerickými o vzájemném vydávání zločinců (č. 48/1926 Sb. z. a n.), s Velkou Britanií o právní pomoci ve věcech občanských (č. 70/1926 Sb. z. a n.), s Italií o právní ochraně státních příslušníků (č. 126/1926 Sb. z. a n.), o vykonatelnosti rozsudků ve věcech občanských a obchodních (č. 127/1926 Sb. z. a n.), o vydávání zločinců (č. 128/1926 Sb. z. a n.), s Rumunskem o vzájemné právní ochraně a právní pomoci ve věcech občanských a nesporných (č. 171/1926 Sb. z. a. n.), o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních (č. 172/1926 Sb. z. a n.), s Bulharskem o vzájemné právní ochraně a právní pomoci ve věcech občanských a obchodních (č. 58/1927 Sb. z. a n.), o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních (č. 59/1927 Sb. z. a n.), s Lotyšskem o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních (č. 68/1927 Sb. z. a n.).

Dále byly sjednány, ale dosud nebyly uveřejněny smlouvy s Estonskem o právní ochraně a právní pomoci ve věcech občanských, o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních, se Švýcarskem o právní pomoci ve věcech občanských a obchodních a o uznání vykonatelnosti rozsudků, s Řeckem o právní pomoci ve věcech občanských, o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních a o uznání a o vykonatelnosti soudních rozhodnutí, s Belgií o právní pomoci ve věcech občanských a nesporných, o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních a s Polskem o rozdělení spisů a pozůstalostech.

V nejbližší době bude jednáno se Španělskem a Tureckem o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, s Francií a Švýcarskem o právní pomoci ve věcech trestních a vydávání zločinců, při čemž bude dbáno také dohody o vykonatelnosti civilních rozsudků. Posléze chystá ministerstvo spravedlnosti dohody s Německem o pozůstalostech, Dánskem, Švédskem, Portugalskem a Finskem o právní pomoci ve věcech trestních, pokud se týče také občanských.

V administrativě koncentrace soudnictví Velké Prahy v loňské zprávě již ohlášená je provedena až na zbytky přestupkové agendy bývalých okresních soudů předměstských. Po kolaudaci nástavby třetího patra na soudní budově ve Spálené ulici bude dosti prostoru k umístění i těchto zbytků.

Jednotný exekuční soud pro celou Velkou Prahu a soustředěná tabulární agenda Velké Prahy v budově zemského civilního soudu na Ovocném trhu plně se osvědčují právě tak jako rozsáhlý okresní soud pro vnitřní Prahu, vzniknuvší z okresních soudů pro Staré Město, Horní Nové Město a Dolní Nové Město, dále okresní soud pro Prahu-Západ, zahrnující v sobě bývalé okresní soudy na Smíchově a v Praze III. a IV. V roce 1928 je zamýšleno sloučiti okresní soudy na Vinohradech, Vršovicích a Nuslích v jednotný okresní soud Praha-Jih a okresní soudy v Karlíně a na Žižkově v jednotný okresní soud Praha-Východ. Nynější okresní soud v Holešovicích zůstane, ale bude míti rozsáhlejší obvod na levém břehu Vltavy a bude se nazývati okresní soud Praha-Sever.

V rozpočtu jest pamatováno také na výstavbu hlavní budovy zemského trestního soudu na Pankráci. Novostavbou budou odklizeny nesnáze vznikající z nepříjemné skutečnosti, že po přeměně mužské trestnice na Pankráci ve věznici zemského trestního soudu bylo tam sice získáno místo pro vyšetřující soudce, nikoli však pro trestní senáty a státní zastupitelství, jež zůstaly v budově na Karlově náměstí, čímž byl styk těchto orgánů stížen.

Pokud likvidace bývalých sirotčích stolic na Slovensku a Podkarpatské Rusi v jednotlivých obvodech nebyla ještě pro rozsáhlost prací v roce 1927 provedena, bude snahou justiční správy dokončiti práce s tím spojené v roku 1928. Do té doby bude poručenská agenda na Slovensku a Podkarpatské Rusi obstarávána na dále samostatnými úřady poručenskými, podřízenými ministerstvu spravedlnosti a je tedy i pro rok 1928 odůvodněna samostatná položka rozpočtu pro toto odvětví správní činnosti státu.