Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

O činnosti ministerstva sociální péče v posledním období a o jeho programu pro rok 1928, nehledí-li se k jeho činnosti správní v nejužším slova smyslu, dlužno uvésti zvláště toto:

Podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, jenž je v účinnosti od 1. července 1926, jsou nositeli nemocenského pojištění nemocenské pojišťovny okresní, zemědělské, závodní, společenstevní (gremiální), spolkové a zapsané pomocné. Celkem je všech nemocenských pojišťoven něco přes tři sta. Jsou sdruženy u 7 svazů nemocenských pojišťoven. Jak nad nemocenskými pojišťovnami, tak i nad svazy vykonává dozor ústřední sociální pojišťovna, která je sama výhradním nositelem invalidního a starobního pojištění. Dozorem nad Ústřední sociální pojišťovnou je pověřeno ministerstvo sociální péče.

Pokud není rozhodování o opravných prostředcích proti výměrům nemocenských pojišťoven přikázáno rozhodčím nebo pojišťovacím soudům, přísluší ministerstvu sociální péče jako za platnosti dřívějšího nemocenského zákona nadále rozhodování ve třetí stolici pauze s tou změnou, že rozhodnutí druhé stolice, jímž byl výměr první stolice potvrzen, jest konečné. Při rozhodování o stížnostech proti výměrům Ústřední sociální pojišťovny ve věcech invalidního a starobního pojištění je ministerstvo sociální péče první a zároveň poslední stolicí.

Obor činnosti ministerstva sociální péče na poli sociálního pojištění doznává značného rozšíření nejenom uzákoněním invalidního a starobního pojištění, nýbrž i nově zavedeným nemocenským pojištěním veřejných zaměstnanců podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n. Od 1. srpna 1926 tu ministerstvo sociální péče obstarává veškerou agendu, kterou s sebou přináší výkon dozorčí moci nad Léčebným fondem veřejných zaměstnanců.

Nositelem úrazového pojištění jsou Úrazové pojišťovny dělnické v Praze, v Brně a Zemská úřadovna pro dělnické pojištění v Bratislavě, nad jejichž činností po stránce organisační, správní i hospodářské dozírá ministerstvo sociální péče, které rozhoduje též v poslední instanci spory týkající se pojistné povinnosti a zařazení podniků, jakož i předpisu pojistných příspěvků.

Rovněž vykonává ministerstvo sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministerstvy dozor na úrazové zaopatření zaměstnanců podniků, které byly podle § 4 úr. zák. pojistné povinnosti sproštěny.

Po stránce hospodářské snaží se podle možnosti v zájmu zlevnění výroby snižovati správní náklady úrazového pojištění a podporou i propagací zábrany úrazové působiti k omezení nebezpečí podnikových úrazů. Spolu dbá toho, aby potřebná ochrana byla poskytována našim státním příslušníkům proti cizozemským nositelům pojištění, pokud tito odpírají výplatu důchodů.

Pokud jde o ochranu t. zv. starých důchodců, jimž vyměřeny byly na základě nízké předválečné mzdy důchody k uhájení existence za dnešních poměrů zcela nedostačující, jest snaha zlepšiti jejich důchod zavedením drahotních příplatků k úrazovým důchodům za určitých předpokladů vyplácených.

Pensijní pojištění provádí Všeobecný pensijní ústav se 6 zemskými úřadovnami a 42 náhradními ústavy.

Stát zasahuje ze svých prostředků jen, pokud změnou státoprávních poměrů a přerušením kontinuity jsou ohroženy nároky pojištěnců, resp. důchodců pojištěných před převratem u pensijních ústavů mimo nynější území Československé republiky.

Zvláštní odborná komise pracuje na návrhu pro novou úpravu pensijního zákona spolu s nemocenským pojištěním soukromých úředníků a zřízenců.

Státní podpora stavebního ruchu, jež byla upravována zákonem každoročně od roku 1919 až do roku 1924, nebyla vůbec obnovena pro stavby podnikané v letech 1925 a 1926. Teprve zákonem ze dne 7. dubna 1927, čís. 44 Sb. z. a n., byla provisorně znovu upravena. Podpora záleží především v dlouhodobém osvobození staveb, které se dokončí do konce roku 1928, od domovní daně s přirážkami a od obecních dávek vybíraných na podkladě nájemného, v úlevách poplatkových a stavebních. Na stavbu rodinných domků vůbec, na stavbu malobytových domů nájemních pak, pokud je staví obecně prospěšná stavební sdružení nebo obce, může býti poskytnuta státní záruka za druhořadé hypotekární zápůjčky do výše 40% stavebního nákladu. Záruky státu mohou býti převzaty do úhrnné výše 120,000.000 Kč. Řečený zákon, podle něhož může býti státní záruka poskytnuta jen na stavby začaté do 31. března 1928, tedy do dne, do kterého působí dosud platný zákon O ochraně nájemníků čís. 48/1925, Sb. z. a n., má zřejmě ráz provisoria, předcházejícího očekávanou dlouhodobou úpravu bytových a stavebních poměrů, ve které by došly vhodného výrazu vzájemná souvislost podporování stavebního ruchu s uvolňováním ochrany nájemníků.

Ze zákona toho, který poskytuje pouhou záruku státu, opouštěje zásadu dřívějších zákonů o stavebním ruchu, podle nichž se zárukou státu byla spojena povinnost státu umořovati zaručené zápůjčky, jest zřejma tendence učiniti stavební podnikání nezávislým na finanční podpoře z veřejných prostředků a zjednati pro ně vzpruhu v dostatečné vlastní výnosnosti.

Prováděcí nařízení čís. 57/1927 Sb. z. a n., upravuje podmínky pro převzetí státní záruky tak, aby risiko státu spojené se zárukou bylo co nejmenší.

Působnost zákona o mimořádných opatřeních bytové péče čís. 225/1922 Sb. z. a n. ve znění novely čís. 87/1923 Sb. z. a n., byla prodloužena do vydání nového zákona, nejdéle do konce roku 1927. Zákon bude ve změněné formě obnoven pravděpodobně i pro rok 1928.

Podle zákonů o stavebním ruchu z let 1919 až 1924 byla do konce srpna 1927 udělena podpora celkem na 4.067 nájemních domů a na 23.998 rodinných domků, úhrnem tudíž na 28.065 domů. Všech 28.065 domů obsahuje 65.478 bytů; z toho nájemní domy 38.526 a rodinné domky 26.952. Z nájemních domů 3.892 domy již kolaudované obsahují kromě bytů 687 malých provozoven a 1.063 obchodních a jiných místností. Z rodinných domků obsahuje 23.148 kolaudovaných domků kromě bytů 982 malých provozoven a 223 obchodní a jiné místnosti. U 1.811 rodinných domků drobných zemědělců byla mimo to udělena podpora na vystavění hospodářských budov, jako stodol, stájí a pod.

Ku podpoře stavebního ruchu jest mimo to určen výnos státní losové výpůjčky, povolené zákonem o stavebním ruchu čís. 100/1921 Sb. z. a n.

Státní bytový fond, zřízený zákonem čís. 98/1919 Sb. z. a n., a limitovaný částkou 25,000.000 Kč, poskytoval záruku za druhořadé hypotéky na stavby obecně prospěšných stavebních sdružení, zejména v takových případech, ve kterých toho vyžadovala naléhavá potřeba po vypršení působnosti zákona o stavebním ruchu z roku 1924.

Po stránce legislativní jeví se činnost ministerstva sociální péče v oboru sociální péče o mládež jednak v přípravě osnovy zákona o výchově ochranné, prováděcího nařízení k zákonu o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanželských, jednak ve spoluúčasti na přípravě zákona o školách mateřských (s ministerstvem školství a národní osvěty) a osnovy zákona o cikánech a zákona proti šíření a vydávání oplzlých tiskopisů.

Po stránce organisační směřovala činnost ministerstva sociální péče k prohloubení a zdokonalení činnosti institucí soukromé a veřejné péče o mládež a ta jednak stykem s ústředními organisacemi této péče, jednak prostřednictvím svých instruktorů při prohlídkách jednotlivých institucí a sociálních zařízení. V agendě subvenční poskytovány byly subvence jednotlivým sociálním zařízením podle pravidel o povolování státních subvencí na úkoly sociální péče o mládež.

Na subvencích vydalo ministerstvo sociální péče v letech 1925 a 1926 celkem 16,074.814,51 Kč a umožnilo tak nejen úspěšnou činnost četných institucí péče o mládež (celkem přes 1500), ale přispělo také k vybudování a působení mnoha ústavů nových a to:

10 domů sociální péče,

35 dětských domovů,

10 ústavů pro mládež a osoby tělesně, duševně nebo mravně vadné,

dále 3 ústavů a zařízení jiného druhu, jakož i značného počtu poraden pro matky a kojence.

Celková agenda oboru péče o mládež zůstala nezmenšená, v některých oborech se rozvíjí.

V další působnosti bude v důsledku zákona o reformě správy veřejné třeba vypracovati zákony, které by upravily péči o mládež jednotně na nových veřejnoprávních základech a přizpůsobily těmto novým poměrům činnost orgánů správy zemské i činitelů péče dobrovolné, rovněž propracovati statuty a nařízení různých zemských ústavů a jiných zařízení pečujících o mládež k cíli dosažení schválení státního. Také spolupůsobení při provádění zákona o potulných cikánech a podle dosavadního stavu jednání též péče o propuštěné mladistvé trestance (příp. i dospělé) náleží k dalším úkolům ministerstva sociální péče v tomto odvětví.

Zprostředkování práce v Československé republice nemá jednotného zákonného podkladu. V Čechách jest upraveno zemským zákonem čís. 57/1903 z. z. a spočívá na autonomii okresní a zemské. Zprostředkování práce na Moravě a ve Slezsku spočívá na nařízení čís. 509/1917 ř. z. Střediskem činnosti zprostředkovací jest pro Moravu zemský úřad práce v Brně, pro Slezsko v Opavě. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi jsou orgány zprostředkování práce zemský úřad práce pro Slovensko v Bratislavě a státní zprostředkovatelna práce v Užhorodě. Jim podléhají zprostředkovatelny práce pro průmyslové dělnictvo, zřízené v nejdůležitějších místech na podkladě zákonného článku XVI. z roku 1916. Vedle zprostředkovatelen práce pro dělnictvo, činné v průmyslu, obchodu a hornictví, existují na Slovensku zvláštní zprostředkovatelny pro sezonní dělnictvo zemědělské, které každoročně odchází ve velkém počtu na polní práce nejen do tuzemska, nýbrž i do ciziny.

Zprostředkování práce do ciziny jest svěřeno zemskému ústřednímu úřadu práce v Praze. Tento úřad organisuje transporty dělníků do ciziny po předchozím sjednání pracovních smluv, schválených ministerstvem sociální péče. Dělnictvo, které se přihlásilo na práci do ciziny v roce 1926, náleželo hlavně kovopracovníkům, horníkům, dělníkům cukrovarnickým a zemědělským. Najímání dělnictva do ciziny povoluje se toliko v těch případech, kde nelze očekávati, že by odchodem dělnictva byly poškozeny domácí národohospodářské zájmy. Odchod dělnictva hlavně průmyslového do Francie se v tomto roce značně zmenšil v důsledku poklesu franku.

Dosavadní roztříštěnosti předpisů upravujících zprostředkování práce v jednotlivých územích Československé republiky má býti čeleno v budoucnu zákonem.

K provedení zákona o domácké práci (zákon ze dne 12. prosince 1919, č. 29/1920 Sb. z. a n.) bylo zřízeno 5 ústředních a 30 obvodních komisí pro tato výrobní odvětví: Pro výrobu textilní 1 ústřední a 10 obvodních komisí, pro výrobu oděvů a prádla 1 ústřední a 8 obvodních komisí, pro výrobu zboží perleťářského 1 ústřední a 1 obvodní komise, pro výrobu obuvi 1 ústřední a 6 obvodních komisí a pro výrobu zboží sklářského 1 ústřední a 5 obvodních komisí.

Závodní výbory (zákon č. 330/1921 Sb. z. a n.) působí v každém samostatném, výdělečně činném závodě (mimo podniky hornické), v němž je trvale (celoročně) zaměstnáno aspoň 30 zaměstnanců a jenž trvá alespoň půl roku od zahájení výroby. Počet závodních výborů rok od roku stoupá. V roce 1926 bylo všech závodních výborů (pokud zjištěno) 2185 (v roce 1922 1600), v Čechách 1519, na Moravě 430, ve Slezsku 116, na Slovensku 117 a v Podkarpatské Rusi 3. Také agenda rozhodčích komisí podle zákona o závodních výborech, jichž je celkem 194 (v Čechách 109, na Moravě 37, ve Slezsku 10, na Slovensku 37 a v Podkarpatské Rusi 1), silně vzrůstá a tím vzrůstají rok od roku i náklady spojené s touto činností.

V podnicích hornických slouží ochraně zaměstnanců závodní a revírní rady (zákon č. 144/1920 Sb. z. a n.), jež náleží však do resortu ministerstva veřejných prací.

Živnostenská inspekce pověřena jest dozorem na zachovávání zákonů a předpisů vydaných na ochranu dělnictva živnostenského jakož i dělníků pracujících podomácku. Vedle této hlavní své činnosti vykonává mnohé úkoly související se záležitostmi živnostenské, resp. průmyslové výroby a s řešením hospodářských a sociálních otázek dělnických. K plnění tohoto širokého a mnohostranného úkolu konají orgánové živnostenské inspekce občasné prohlídky průmyslových a živnostenských závodů účastní se komisí nařízených živnostenskými úřady za účelem udělení povolení ku zřizování nových závodů nebo závodních zařízení, kolaudace provedených staveb a zařízení, šetření úrazů atd. Vedle toho konají též jednak z vlastního podnětu, jednak z podnětu zájemníků různá zvláštní šetření v závodech. V oboru hlavní své působnosti, t. j. technické ochrany života a zdraví živnostenského dělnictva, zůstává předním programem této instituce sledování všech nových vymožeností na poli ochranné techniky a živnostenské hygieny jakož i příprava návrhů na vydávání dalších nových ochranných předpisů, resp. doplňování předpisů již platných, vzhledem k novým nebo změněným výrobním methodám a technickému pokroku.

O úřední činnosti živnostenských inspektorů podává ministerstvo sociální péče každoročně zvláštní obsáhlou zprávu.

Rámcovým zákonem č. 199/1919 Sb. z. a n. byl dán podklad péči o válečné poškozence. Směrnice k provádění péče o válečné poškozence podle zákona č. 142/1920 Sb. z. a n. novelovaného zákonem č. 39/1922 Sb. z. a n.

Váleční invalidé mají vedle rent ještě nárok na léčení, pokud jde o léčení chorob nebo zranění, přivoděných ve službě vojenské. K léčení patří i poskytování orthopedických pomůcek válečným poškozencům - invalidům. Vedle zákonné péče provádí ministerstvo sociální péče prostřednictvím zemských úřadů pro péči o válečné poškozence ještě péči charitativní.

O stavu vystěhovalectví z Československé republiky v posledních letech svědčí tato data:

Koncesi k dopravě vystěhovalců obdrželo 14 cizozemských dopravních společností a 1 československá, jež jsou povinny složiti jistotu podnikatelovu a zmocněncovu jako záruku.

Vystěhovalectví do Spojených států severoamerických bylo omezeno imigračním zákonem americkým, který vešel v platnost 1. červencem 1924. Kvota vystěhovalců stanovena pro Československou republiku v roce 1926 počtem 3073 vystěhovalců; tato kvota zůstala též v platnosti pro rok 1927.

V poslední době obrací se větší proud vystěhovalců do Kanady a Argentiny.

Allotment pro Kanadu je pohyblivý a řídí se podle potřeby zemědělských dělníků na trhu práce. Jarní allotment pro Československou republiku obnášel 7785 vystěhovalců; letní nebyl kanadskými úřady stanoven pro nepříznivé pracovní podmínky.

Státní repatriace, t. j. umožnění návratu do vlasti vystěhovalcům na účet státu, byla již definitivně skončena dnem 31. prosince 1924. Od tohoto dne nemůže býti žádný československý příslušník repatriován na účet státu. Jen v případech zcela mimořádných může mu československý zastupitelský úřad uděliti na účet ministerstva sociální péče přiměřenou nouzovou podporu k umožnění návratu do vlasti.

K dalším úkolům náleží hlavně péče o řádné informace a porady vystěhovalcům, o ochranu proti klamným informacím, o ochranu během dopravy a při vstupu do cizí země, podporu nuzným vystěhovalcům v cizině neb na návrat do vlasti a úpravu vystěhovalectví v souhlase se skutečnou potřebou a zájmy státními.

Dne 31. března 1927 byla tomu dvě léta co jest v účinnosti zákon o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti čís. 207/1921 Sb. z. a n. Výkaz o výsledcích za rok 1926 dává po prvé obraz za období celého kalendářního roku, ježto v roce 1925 byl zmíněný zákon v účinnosti jen po dobu 9 měsíců, počínajíc dnem 1. dubna 1925.

Podle účetní závěrky na rok 1926 byla na potřebu "Péče o nezaměstnané"

V roce 1920 bylo 141 odborových svazů, které ve smyslu § 4, odst. 3., zákona čís. 267/1921 Sb. z. a n. měly od ministerstva sociální péče svolení zprostředkovati svým členům výplatu státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti. Z nich bylo 105 s jednací řečí převážně československou a 36 s jednací řečí převážně německou.

Odborovými svazy s jednací řečí převážně československou předloženy ministerstvu sociální péče k vyúčtování 80.880 podpůrných případů a odborovými organisacemi s jednací řečí převážně německou 55.484 případů, tudíž celkem 146.364 podpůrných případů.

Proti rozpočtu kapitoly 17. a 17. A. pro rok 1927 dlužno, nehledíc ke zvýšeným osobním výdajům v důsledku nové úpravy platové, uvésti tyto nové úvěry resp. tato význačnější zvýšení a snížení rozpočtových položek:

Nově zařazeny tyto úvěry:

"Státní příspěvek podle § 123 zákona č. 221/24 Sb. z. a n." 3,02 mil. Kč, "Státní příspěvek podle § 37, odst. 1. zákona č. 221/25 Sb. z. a n." 0,5 mil. Kč, "Náklad na volby do Léčebného fondu veřejných zaměstnanců" 2 mil. Kč, "Pojistné pro invalidní a starobní pojištění vojínů po dobu jejich zákonité presenční služby podle zákona č. 221/24 Sb. z. a n." 16 mil. Kč (v roce 1927 zařazeno v rozpočtu kap. 5, ministerstvo národní obrany) a "Příspěvek na pensijní zajištění nejstarších žurnalistů" 1,5 mil. Kč.

Úvěr na "Úřední a kancelářské potřeby" byl zvýšen o 0,4 mil. Kč, ježto správa, udržování, čištění atd. nové budovy úřední bude vzhledem k její rozsáhlosti vyžadovati zvýšených výdajů.

Úvěr na "Péči o nezaměstnané" zvýšen byl o 10 mil. Kč vzhledem ke zkušenostem posledních let, kdy preliminovaný úvěr k úhradě zákonitých požitků nestačil.

Úvěrové položky "Zákonité požitky válečných invalidů" a "Zákonité požitky pozůstalých po válečných poškozencích a padlých vojínech" sníženy byly proti roku 1927 o 8,4 mil. Kč, ježto zemské úřady pro péči o válečné poškozence povšechně vyměřily již všechny důchody podle zákonů o požitcích válečných poškozenců a odpadnou nedoplatky za dřívější léta.

"Náklad na zařízení ministerstva" snížen o 0,5 mil. Kč vzhledem k tomu, že zařízení pořízeno bylo již z větší části z úvěru roku 1927.

Proti rozpočtu kapitoly 17. a 17. A. pro rok 1927 je úhrada značněji zvýšena u položky "Náhrady vlastníků domů a úroky z prodlení" o 3 mil. Kč v důsledku pokročivšího vyúčtování staveb a značněji snížena při péči o válečné poškozence u položky "Splátky na poskytnuté zápůjčky" o 0,7 mil. Kč vzhledem k očekávanému výsledku splátek.

Příloha č. 1.