Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Počet nemocnic: 4

Průměrná denní sazba ve veřejných nemocnicích na Podk. Rusi činí 21 Kč 75 h. Nejnižší sazba na Podk. Rusi jest 20 Kč - Velký Sevljuš, nejvyšší sazba pak jest 23 Kč - Berehovo, Mukačevo.

Jest tudíž v ČSR. nemocnic veřejných 159 s počtem lůžek 29.051 a s denní průměrnou ošetřovací sazbou 21 Kč 08 h.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsou samostatné ústavy pro choromyslné, kdežto na Slovensku a Podkarpatské Rusi jsou pouze oddělení při státních, eventuelně veřejných nemocnicích.

Pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus, podotýká se, že buduje se právě nové oddělení pro choromyslné při veřejné župní nemocnici v Trenčíně o 100 lůžkách, jež bude v nejbližší době svému účelu odevzdáno. Dále projektuje se oddělení pro choromyslné při veřejné župní nemocnici v Levoči rovněž na 100 lůžek.

Popřevratové poměry si vynutily, že odpočivné a zaopatřovací platy byly postupně několikráte upravovány, což stalo se jednak povolením drahotních přídavků, jednak zvýšením odpočivných a zaopatřovacích platů. Tyto úpravy způsobily, že náklad na odpočivné a zaopatřovací platy rok od roku stoupá.

V létech 1919 - 1926 byly podle státních závěrečných účtů vyplaceny na odpočivné a zaopatřovací platy tyto částky:

K částečné úhradě těchto výdajů sloužily pensijní příspěvky placené státními zaměstnanci v činné službě, které vynesly:

Pokles nastalý v r. 1925 jak ve výdajích tak i v příjmech vysvětluje se tím, že od prvního ledna 1925 nejsou odpočivné a zaopatřovací platy zaměstnanců státních podniků již vypláceny na vrub všeobecné kapitoly pensijní, nýbrž že každý státní podnik si hradí od tohoto dne pensijní výdaje z vlastních provozních prostředků, ponechávaje si ovšem i pensijní příspěvky.

Za základ výpočtu potřeby na rok 1928 byl vzat průměr výsledků docílených v prvních měsících roku 1927, k němuž se připočítává potřeba, jež vznikne pravděpodobným přírůstkem poživatelů v dalších měsících roku 1927 a v roce 1928.

Větší potřeba na rok 1928 odůvodněna jest jednak očekávaným přírůstkem poživatelů civilních i vojenských, jednak platovými úpravami podle zákonů ze dne 24. června 1926, č. 103 a č. 105 Sb. z. a n., a ze dne 1. července 1926, č. 159 Sb. z. a n.

Pro zjištění celkového nákladu státu na odpočivné a zaopatřovací platy vůbec třeba k odpočivnému administrativnímu (nepodnikovému), jež jest zde preliminováno v této kapitole 20. na r. 1928, a to:

Za základ výpočtu se béřou průměrné výsledky v prvých měsících roku 1927 a pravděpodobné výsledky jaké nastanou v dalších měsících r. 1927 a v celém roce 1928.

Pro přehled celkových příjmů na pensijních příspěvcích a přijatých premiových reservách nutno poznamenati, že k očekávaným příjmům administrativním (nepodnikovým)

Z činnosti ministerstva financí v r. 1927 zaznamenati dlužno především provádění rozpočtu na rok 1927 a v jeho rámci spoluúčast tohoto ministerstva na důležitějších administrativních opatřeních všech odvětví veřejné správy, jakož i účast na správě všech státních podniků. K rozpočtové agendě náleží dále sdělání rozpočtu na rok 1928. V obou těchto rozpočtech a finančních zákonech se uskutečňují krok za krokem zásady, jež budou tvořiti obsah finančního řádu, který by upravoval sdělávání, provádění a kontrolu veřejného rozpočtu. Osnova tohoto finančního řádu je finanční správou připravena a jest předmětem jednání s Nejvyšším účetním kontrolním úřadem, který po zákonu je povolán k legislativní spolupráci při této materii.

V oboru peněžnictví a úvěrnictví byl učiněn neobyčejný pokrok. Tím, že státní správa neuzavírala nových dluhů a neodčerpávala nově tvořeného kapitálu z peněžního trhu, nýbrž naopak zaplatila půl miliardy dluhů starých, objevila se zamýšlená plynulost na peněžním trhu, podporována ovšem positivně velikou spořivostí lidu. Plynulost tato nevyplývala snad z dřívější slabé konjunktury, poněvadž potrvala i po obratu k lepšímu. Prvním účinkem bylo, že likvidita peněžních ústavů se zvýšila, peněžní tíseň přestala býti překážkou rozvoji hospodářskému, ozdravovací proces ze ztrát předchozích, jež utrpěla výroba i peněžnictví, rychle pokračoval. Zahájena byla za těchto podmínek reorganisace našeho bankovnictví směrem k ekonomisaci splynutím čtyř moravských bank. Plynulost na peněžním trhu jest nejúčinnějším prostředkem pro zlevnění úvěru a snížení úrokové míry. I po této stránce bylo dosaženo velikých úspěchů. Kursy našich státních papírů stouply od září 1926 do září 1927 průměrně o 1,4%, od prosince 1925 do září 1927 o 26% kursové hodnoty. V rukou držitelů státních papírů, jimiž jsou ještě větším dílem peněžní ústavy a podniky, zhodnotily se státní papíry od prosince 1925 do 1. září 1926 0 147 mil. Kč a za poslední rok o 3.481 mil. Kč. Efektivní zúročení, jež skýtaly státní papíry za daných kursů, kleslo z 7,4% v prosinci 1925 na 7,3%, v září 1926 a na 5,5% v září 1927. Ruku v ruce se státními papíry získaly i ostatní papíry ukládací, čímž se podstatně zlevnil úvěr ve formě těchto papírů hledaný. I dividendové papíry se zotavily důsledkem toho. Úrok ze zápůjček bankovních byl též loni na podzim snížen, ale rozpětí mezi aktivním a pasivním úrokem jest stále ještě značné. Trvalost v plynulosti trhu vytvoří předpoklady i pro postupné řešení tohoto problému.

Finančními operacemi z r. 1926 a 1927 přestal býti problém přechodného dluhu pro stát tíživý. Z krátkodobého dluhu byly 6%ní státní pokladniční poukázky až na malou část úspěšně konvertovány na poukázky 5¹/₂% ní, pokud nebyly hotově splaceny. Je pravděpodobno, že počátkem r. 1928 zbude jen 280 mil. Kč 6%ních pokladničních poukázek tříletých, jež jsou splatny v jednotlivých měsících roku 1928 a které nebylo možno dříve před splatností vypověděti. Po splacení nebo záměně těchto poukázek zmizí 6%ní krátkodobé státní papíry vůbec z oběhu. Nové 5¹/₂%ní poukázky mají dobu oběhu 5 - 7 let. Z kreditních operací dlužno uvésti, že měnový úvěr t. zv. Revolving Credit byl prolongován ve snížené částce 15 mil. dolarů za stejných podmínek, ač se potřeba použití tohoto úvěru dosud neukázala a v dohledné době, jak pevně lze doufati, ani neukáže. Úspěchem konsolidace finanční politiky československé jsou dále četné zahraniční nabídky na konversi 7¹/₂% čsl. zahraniční půjčky na půjčku níže zúročitelnou. Ke skoncování jednání nedošlo, ježto finanční správa nepokládala ještě situaci za zralou k řešení.

Kurs československé koruny zůstal po celý rok stálý, takže náleží i nadále k nejstálejším valutám evropským. Vyrovnání pohledávek a závazků v rak.-uh. korunách se sousedními státy pokračuje, takže i tato pro hospodářský život dosud velmi tíživá otázka bude v dohledné době konečně vyřešena.

Dík této peněžní a úvěrové politice bylo umožněno přes vyšší dotace potřeb hospodářských a sociálních snížiti rozsah státního rozpočtu a udržeti jeho aktivitu.

Co do daní přímých, znamená rok 1927 důležitý mezník, ježto v tomto roce byla provedena t. zv. berní reforma vydáním souboru tří zákonů (zákon č. 76 Sb. z. a n. o přímých daních, zákon č. 77 o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy a zákon č.78 o stabilisačních bilancích). První z těchto zákonů především odstraňuje pro budoucnost dosavadní platnost dvou různých systémů přímých daní, jež působila jak poplatnictvu, tak finanční správě veliké nesnáze, a zavádí pro celé státní území jednotný právní řád, dále snáší v jeden celek úpravu jednotlivých druhů daní, jež byla dosud roztroušena v nepřehledném množství pramenů velmi různého stáří, a konečně snižuje podstatně daňové břemeno, do jehož tíživosti si v posledních letech poplatnictvo tolik stěžovalo. Druhý zákon má zajistiti pořádek a úsporné hospodaření svazků územní samosprávy a omezení výše samosprávných přirážek rovněž vydatně přispěti k ulehčení veřejných břemen, jež v minulých letech právě vlivem stoupajících přirážek ztěžovala hospodářské podnikání. Zákon třetí umožní, aby podniky podléhající zvláštní dani výdělkové kapitál investovaný v měně různé kursovní hodnoty správně ocenily a získaly tím základ pro správný výpočet amortisačních odpisů a rentability podniků. Depurační úsilí, jež bylo vynakládáno zejména v roce 1926 k odstranění nedoměrků daní přímých - a ovšem též dávky z majetku, daně z obratu i poplatků - a jež se přeneslo z části také ještě do roku 1927, mělo velmi uspokojivý výsledek a směřuje nyní především k tomu, aby velmi vysoké, hlavně také dodatečně provedenými předpisy vzrostlé daňové nedoplatky vplynuly v dohledné době do státní pokladny. Výnos těchto nedoplatků, jež budou zaměstnávati finanční správu zejména též v roce 1928, nahradí po nějakou dobu státu jakož i samosprávným svazkům úbytek běžného daňového resp. přirážkového výnosu, jenž bude důsledkem daňové reformy.

Ovšem bylo by nesprávné, kdyby byl tento mimořádný příjem spotřebován na úhradu běžných výdajů. Proto už v letošním finančním zákoně bylo pamatováno na to, aby z těchto doplatků, pokud přesahují rozpočtovou kvotu o 5%, byl vytvořen fond ku konsolidaci přechodného dluhu. Fond se zřizuje zálohově, poněvadž teprve po uplynutí roku bude lze definitivně zjistiti, kolik pro tento fond zbývá. V r. 1928 má býti alimentován podobně, jak bylo nařízeno finančním zákonem pro rok 1927.

V oboru nepřímých daní bude po vánocích 1927 předložena k parlamentnímu projednávání osnova zákona o dani z lihu, kterou se zamýšlí inkamerovati osmikorunový příplatek z 1 litru alkoholu, který dosud platila společnost pro zpeněžení lihu na základě smlouvy. U lihu a cukru jeví se po zvýšení spotřebních dávek znatelný pokles spotřeby, který bylo možno vysvětliti nadzásobením nastavším v době před uzákoněním. V posledních měsících nastává však ponenáhlé zlepšení. Daň z minerálních olejů jeví tendenci vzestupnou vzhledem ku šířícímu se upotřebení k motorickým účelům. Koncem roku 1926 byl zrušen zákon o zvláštní dávce z vína v lahvích a zavedena toliko dávka ze šumivého vína. Pro nejbližší dobu chystá se úprava nápojové dávky. Mimo daně z uhlí a z vodní síly má výnos t. zv. menších spotřebních daní tendenci vzestupnou pro dobré hospodářské poměry a příznivý povětrnostní stav. Též připravuje se kodifikace důchodkového trestního práva.

V oboru celním je význačným vydání celního zákona ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n. Vládní nařízení k tomuto zákonu se připravuje. Dále spolupůsobilo ministerstvo financí při vydávání nařízení o změnách celního sazebníku a při uzavírání obchodních smluv.

V oboru státních poplatků věnovala finanční správa po dokončení depuračních prací pozornost správnému placení poplatků tím, že vydávala poučení o povinnostech úřadů a poplatníků a kontrolovala zachovávání příslušných zákonných ustanovení. V legislativě v r. 1927 vydán zákon o prodloužení poplatkových úlev pro fuse veřejně účtujících podniků a připravena unifikační předloha o směnečném poplatku vzhledem ku současné unifikaci směnečného práva materielního. Zároveň se pracuje na kodifikaci poplatkového práva jako další etapě reformy daňového práva. Nová úprava poplatkového práva má odstraniti různosti dosavadní duplicity právní a také provésti reformu jeho, pokud toho národohospodářský život vyžaduje. Po dokončení této práce je úmyslem v roce 1928 učiniti předlohu předmětem porad před zvláštní komisí za tím účelem sestavenou.

V oboru personálním ministerstvo financí spolupracovalo na provádění nových platových zákonů (řešení sporných případů převodových a normativních otázek vyvolaných novou platovou úpravou, vydání služebních řádů pro státní zaměstnance, na něž se platový zákon nevztahuje přímo) a na prozatímní systemisaci.

V návrhu rozpočtu na rok 1928 preliminují se

Zvýšení osobních výdajů (41,6 mil. Kč) odůvodňuje se úpravou platů státních zaměstnanců podle zákona čís. 103/1926 a vlád. nař. čís. 113 a 114/1926 Sb. z. a n.; v důsledku toho vzrostl též náklad na jejich nemocenské pojištění. Dále byl sem zařaděn zvýšený úvěr 10 mil. Kč na odměny a různé výdaje (kursy, tiskopisy a pod.), které vzniknou prováděním zákona o přímých daních z 15. června 1920, čís. 76 Sb. z. a n. Mimo to jsou zde obsaženy zvýšené odměny za mimořádné práce s pozemkovou reformou u úřadů evidence katastru daně pozemkové:

Větší věcné výdaje (+9,2 mil. Kč) vysvětlují se tím, že bude nutno řadu úřadů administrativních i výkonných opatřiti nejnutnějším novým nábytkem a ostatním zařízením, poněvadž budou přestěhovány do nově zbudovaných místností a že bude dále třeba vyzbrojiti pohraniční finanční stráž se zřetelem na ustanovení § 28. branného zákona čís. 193/1920 Sb. z. a n., novou zbraní, která jest zavedena u čsl. armády. Konečně jest zde pamatováno na různá menší zvýšená vydání, na př. na provádění jazykového zákona v katastrálních operátech a mapách, na tisk kolků, na zvýšené správní výdaje na odhady znalců při berní exekuci z důvodu daňové reformy a pod.

Podstatný rozdíl proti roku 1927 jeví se u daní přímých v tit. 3., § 1, kdež pokles činí 290 mil. Kč. Toto minus očekává se nejen z důvodu daňové reformy (a to u pozemkové a domovní daně 26,7 mil. Kč, u všeobecné daně výdělkové 40 mil. Kč, u zvláštní daně výdělkové 50 mil. Kč, u daně důchodové 80 mil. Kč a u daně z tantiem 9 mil. Kč), ale i z důvodu značného úbytku na nedoměrcích a nedoplatcích válečné daně, kdež počítá se s menším výnosem o 72,5 mil. Kč. Pokles přirozeně jeví se i na úrocích z prodlení o dalších 15,5 mil. Kč, poněvadž nedoplatky na přímých daních patrně poklesnou.

Tato diference, jež odhaduje se tedy z důvodu finanční reformy na 206 mil. Kč a v úbytku nedoměrků a nedoplatků na válečné dani a na úrocích z prodlení na 88 mil. Kč, celkem tedy as na 294 mil. Kč, je nepatrně snížena očekávaným zvýšeným výnosem na dani rentové o 1,3 a na dani z vyššího služného o necelé 3 mil. Kč.

Daň z obratu a daň přepychová, pak cla vykazují v prelimináři upraveném na základě dosažených výsledků přiměřené zvýšení:

U daně z obratu počítá se s vyšším výnosem pro státní pokladnu o 13 mil. Kč, u cla o 50 mil. Kč.

Spotřební daně vykazují pokles o 25 mil. Kč. Není však ve skutečnosti tak značný, poněvadž z položky "daň ze zapalovadel" vyloučena byla dávka ze zisku ze zapalovadel a zařazena byla částkou 10 mil. Kč do příjmů "Všeobecné pokladní správy". Z ostatních daní spotřebních preliminována jest níže daň z uhlí o 30 mil. Kč, daň z vodní síly o 2 mil. Kč a dávka z vína o 7 mil. Kč. Naproti tomu vyšší výnos očekává se u daně z minerálních olejů o 3 mil. Kč, u všeobecné daně nápojové o 8,7 mil. Kč, u daně z masa o 10,8 mil. Kč.

Zvýšení u § 5. "Poplatky" o 22,9 mil. Kč odůvodněno jest příznivými skutečnými výsledky na položce "Právní poplatky", jichž výnos značně stoupá, částečně také v důsledku poslední zákonné úpravy; preliminují se výše o 48 mil. Kč. Tento příznivý výsledek na právních poplatcích je poněkud paralysován nižším preliminářem na položce 1. "kolky" o 20,5 mil. Kč, na položce 4. "dopravní daně železniční" o 4 mil. Kč a na dávce z telefonních poplatků o 2 mil. Kč.

Tvářnost pražské bursy, jak se jevila průběhem roku 1927, výstižně charakterisovala postupující ozdravování peněžního a úvěrového trhu. Až na podružné celkem poruchy přechodného rázu, vyvolané hlavně vlivy zahraničními (na př. květnovou restrikcí bursovních úvěrů v Berlíně), vyvíjel se náš bursovní trh stále příznivě, dík zejména plynulosti peněžního trhu - důsledku to opatrné státní úvěrové politiky - a stoupající důvěře širokých druhů v hospodářskou nosnost našeho státu, jíž nedovedla otřásti ani známá, tolik rozruchu způsobivší akce Rothermerova; k těmto základním činitelům pevné bursovní tendence přistoupily dále neobyčejně příznivé žňové výsledky a spravedlivé ocenění významu berní reformy pro další slibný vývoj našeho hospodářského života.

V příloze podává se přehled kursů našich státních půjček za první tři čtvrtletí roku 1927 a, aby se docílilo souvislosti s předešlý m obdobným výkazem (viz tisk č. 670 posl. sněm. 1926), připojuje se též výkaz kursů těchže půjček za poslední čtvrtletí roku 1926. Tato přehledná tabulka názorně podává svědectví o tom, že snaha úvěrové politiky státní o stabilisaci 6%ní sazby jako základní sazby úvěrové se neminula s úspěchem.

Aktiva.

Pasiva.

Dávka z majetku.