Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Aktiva.

Pasiva.

Dávka z majetku.

Toto snížení způsobeno jest v prvé řadě tím, že příspěvek státní správy na úhradu státního dluhu v tit. 1., § 1 vykazuje pokles o 167,6 mil. Kč a že potřeba 450 mil. Kč na nové platové zákony zařazená v rozpočtu na r. 1927 ve Všeobecné pokladní správě pro r. 1928 z ní mizí, poněvadž podle své příslušnosti byla rozvržena po jednotlivých resortech.

Význačné další minus na výdajích proti rozpočtu na r. 1927 jest 50 mil. Kč zařazených v rozpočtu na r. 1927 na "likvidaci repatriačních nákladů československých příslušníků". Poněvadž poslední splátka byla zaplacena z úspor rozpočtu na r. 1927, nezařazuje se z toho titulu žádná další potřeba.

Pokles jeví se i v titulu 2, § 1, na úrocích z přechodných přebytků, jež odvedly státní podniky ústřední státní pokladně ve správním roce po srážce úroků z poskytnutých záloh podle vládního nařízení ze dne 25. září 1924, čís. 206 Sb. z. a n., a to o 12,7 mil. Kč a u § 2. téhož titulu "Refundace vyššího nákladu odpočivných a zaopatřovacích platů podle zákona ze dne 22. prosince 1927, čís. 287 Sb. z. a n., o 5,8 mil. Kč. Značný pokles na výdajích vykazuje i titul 6. v § 1. "Náhrada ztrát vzniklých převzetím státní garancie za dovoz minerálních olejů" podle vládního nařízení ze dne 27. ledna 1921, č. 38 Sb. z. a n., a to o 28 mil. Kč.

Ciferný pokles o 5,5 mil. Kč jeví se u tit. 11. vyšší náklad na odpočivné a zaopatřovací platy učitelů škol národních a jich pozůstalých podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n.; však částka tato byla přesunuta podle své příslušnosti do úvěrů ministerstva školství.

Zvýšení potřeby se vykazuje u tit. 3., § 2. "Úprava valuty" o 6,2 mil. Kč, a u titulu 8., § 7. "Zápůjčky na podporu kooperativní činnosti hospodářských sdružení státních zaměstnanců" o 700.000 Kč.

Kdežto úvěr zařazený v tit. 8., § 1. na "Nouzové podpory při živelních pohromách" v roce 1927 částkou 6,1 mil. Kč z rozpočtu na r. 1928 zmizel, zařazuje se nově vzhledem k nové zákonné úpravě v § 2. téhož titulu 8 mil. Kč pro "Příspěvek na podpory zemědělcům postiženým živelními pohromami" a 1 mil. Kč v § 3. téhož titulu na "Podpory nezemědělcům".

"Na podporu Čechoslováků z Ruska" rovněž nově zařazeno 10 mil. Kč.

Dále byla zařazená nová potřeba 300.000 Kč v tit. 9., § 6., a to na náklady spojené s prováděním zákona o potulných cikánech ze dne 14. července 1927, č. 117 Sb. z. a n., a 1,000.000 Kč na náhradu nákladů spojených se zřízením nucených pracovních kolonií (titul 9., § 7.).

V důsledku úmluvy mezi vládou republiky československé a Národní bankou zařazuje se nově "na splacení přechodného dluhu státovkového" v tit. 10 25 mil. Kč. Stejná částka zařazuje se "na vyrovnání případných diferencí, jež vzejdou z konečného provedení platových zákonů".

Příjem ten odůvodněn jest vyšším saldem státních podniků o 151 mil. Kč.

Nově vykazuje se v příjmech Všeobecné pokladní správy sice "Státní podíl na zisku ze zapalovadel" (tit. 5., § 8), jenž však figuroval dříve v úhrnné částce preliminovaného výnosu daně ze zapalovadel v kapitole 21., tit. 3., § 4, položka 4, kdež přirozeně preliminováno jest nyní o tuto částku méně.

Jinak řada příjmových položek v rozpočtu Všeobecné pokladní správy mizí nebo vykazuje po většině značné snížení.

Tak příjem z mincovního zisku v tit. 2., § 1. použit od roku 1928 na splácení přechodného dluhu státovkového byl z rozpočtu Všeobecné pokladní správy vyloučen. Stejně jest tomu i s výnosem preliminovaným v titulu 5., § 11. "Příjem státu z Národní banky československé", jenž na příště slouží témuž účelu.

Poněvadž poplatky za úřední úkony veřejné služby zdravotní v tit. 5., § 12. splynuly v jedno s dávkou za úřední úkony ve věcech správních preliminovanou v kap. 21., tit. 5., pol. 7., byl by příjem na této položce preliminovaný fiktivní.

Řada položek vykazuje pro Všeobecnou pokladní správu z různých důvodů značný úbytek. Tak splátka státních bání a hutí na kupní cenu dolu Poruba jest menší o 5,1 mil. Kč.

V prvé řadě však titul 3. "Správa státního majetku" vykazuje pokles na úrocích z vkladů i cenných papírů o 71 mil. Kč z důvodu poklesu vkladů i odprodeje cenných papírů.

Také výnos poplatků z dovozních povalení z minerálních olejů, ač výsledky vykazují stálý vzestup, preliminuje se v tit. 4., § 1 jen z poloviny, poněvadž druhá polovina určená jest pro účely silničního fondu. Pro rozpočet jeví se tu pokles o 14,5 mil. Kč.

Poněvadž práce spojené s vybíráním dávky z majetku a přírůstku na majetku blíží se jistým tempem ku konci, počítá se zde s poklesem refundace nákladů v titulu 5., § 6. o dalších 7 mil. Kč. Pokles vykazuje mimo to i titul 5., § 9. "Podíl z účasti státu na akciových společnostech" o 2 mil. Kč, poněvadž skutečné výsledky zůstaly za preliminovanou sumou, a "Jiné příjmy" v tit. 5., § 15. o 3,5 mil. Kč, poněvadž nelze již počítati s větším ziskem z prodeje cenných papírů.

Zákon (175/1919 Sb. z. a n.) uložil nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu dozor na státní hospodářství, státní jmění a státní dluh. Zákonná kompetence zůstala od roku 1919 nezměněna, jen zákon o dávce z majetku (čís. 309/1920 Sb. z. a n.) předepsal ještě kontrolu nad vybíráním a použitím této dávky. O dosahu a způsobu provádění kontroly nejvyššího účetního kontrolního úřadu pojednala příslušná stať v návrhu rozpočtu na rok 1927. Z jednotlivých oborů agendy lze uvésti:

V roce 1926 projednal nejvyšší účetní kontrolní úřad podle § 7. zákona čís. 175/1919 Sb. z. a n. úhrnem 408 úvěrových přesunů (virementů) s částkou 342 milionů Kč, z toho v I. pololetí 63 s částkou 85 milionů Kč. V I. pololetí 1927 bylo přesunů toliko 41 s částkou necelých 10 milionů Kč. V I. pololetí správního roku vyskytuje se pravidelně značně méně přesunů než v druhé části roku, přes to však není neodůvodněna naděje, že bude v tomto roce méně přesunů oproti rokům dřívějším jak co do počtu, tak co do souhrnu částek odchylně od rozpočtu použitých.

V roce 1926 předložil nejvyšší účetní kontrolní úřad závěrečný účet za rok 1924 již v zákonné lhůtě. Závěrečný účet za rok 1925 byl vyhotoven dnem 20. prosince 1926 a Národnímu shromáždění po vytištění předložen v únoru 1927, čímž již zákonná lhůta byla předstižena o více než 4 měsíce. Pro parlamentní jednání o posledním rozpočtu předložil nejvyšší účetní kontrolní úřad Národnímu shromáždění výkaz etátních příjmů a výdajů za rok 1925; pro nynější parlamentní jednání rozpočtové byla učiněna všechna opatření, aby byl předložen již definitivní závěrečný účet za rok 1926, jakkoliv bylo třeba překonati značné nesnáze při řešení bilančních problémů komercialisovaných státních podniků, čímž práce na sestavení závěrečných účtů byly zdržovány. Bylo také třeba na místě přezkoumati bilance ředitelství státních lesů a statků, ústřední správy státních báňských a hutnických závodů, státní prodejny báňských výrobků a státních skladů uhelných.

V roce 1926 a 1927 bylo dokončeno definitivní depurování závazků z likvidací státního obilního ústavu, státního ústavu pro tuky, oleje a mléko, komisí pivovarské a pro hospodaření ovocem a zeleninou, melasové ústředny, komisí sladové, pro kůže a usně a komise textilní.

Provedeno bylo také vyúčtování bankovního úřadu ministerstva financí a jeho súčtování s Národní bankou československou. Nejvyšší účetní kontrolní úřad byl také spoluúčasten při sdělávání smlouvy s Národní bankou ve smyslu čl. XII zákona čís. 102/1925 Sb. z. a n.

Dohodnuv se s ministerstvem vnitra a financí zřídil nejvyšší účetní kontrolní úřad v roce 1926 komisi pro zkoušení účetních závěrek zemských fondů za spoluúčasti delegátů těchto resortů. Tato komise zahájila činnost počátkem prosince 1926 zkoušením účetních závěrek zemských fondů českého, moravského a slezského od roku 1918, prozkoumala v I. pololetí 1927 účetní závěrky slezského zemského fondu za roky 1918 - 1921 a zabývá se nyní zkoumáním zemských účetních závěrek českých a moravských za léta 1918 a 1919.

Prováděje dohledy (§ 6. zákona o nejvyšším účetním kontrolním úřadě) u státních úřadů, ústavů, podniků, fondů, zařízení státem dotovaných nebo podporovaných vykonal nejvyšší účetní kontrolní úřad od svého zřízení do konce roku 1925 380 dohlídek; v roce 1926 byly provedeny 103 dohlídky a v I. pololetí 1927 82 dohlídky. Mezi dohlídkami provedenými v roce 1926 bylo vykonáno několik dohlídek většího rozsahu, jich provedení vyžádalo si v některých případech i několika měsíců.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad podává Národnímu shromáždění pravidelné měsíční výkazy pokladních příjmů a výdajů státních, pololetně výkazy o poukázaných výdajích, o dohlídkách a čtvrtletně výkazy o stavu státního dluhu (§ 9. zákona o nejvyšším účetním kontrolním úřadě).

O výnosu majetkové dávky podává nejvyšší účetní kontrolní úřad pololetně zprávu kontrolní komisi Národního shromáždění pro dávku z majetku.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad zařídil v roce 1926, aby mu poukazovací úřady měsíčně podávaly výkazy poukázaných výdajů státních, takže může nyní bezpečně sledovati, jak úvěry rozpočtem povolené jsou vyčerpávány a pečovati za současného zaznamenávání povolených přesunů o odstranění případných závad. Tyto výkazy rozčleněné podle podrobných položek sešitů ke státnímu rozpočtu připojených má nyní nejvyšší účetní kontrolní úřad pravidelně k disposici do 10. každého měsíce za měsíc bezprostředně předcházející. Měsíční výkazy pokladních příjmů i výdajů již shora zmíněné, docházejí během měsíce následujícího a bývají zpracovány již v prvních dnech dalšího měsíce, takže z výkazů těch, zahrnujících účiny pokladní nejen na rozpočet, nýbrž i pokladní účiny z výtěžků úvěrových operací a jiné mimoetátní i kontokorentní, nejvyšší účetní kontrolní úřad sleduje pokladní výsledky celého státního hospodářství soustředěného v ústřední státní pokladně. Toto dvojí sledování, totiž jednak toho, jak povolené úvěry výdajové se vyčerpávají, jednak jaký jest pohyb hotovostí, děje se, jak zřejmo, v časovém postupu co možno nejkratším, což napomáhá účinnosti kontroly.

Společně s ministerstvem financí připravuje nyní nejvyšší účetní kontrolní úřad návrh nového finančního řádu a kodifikaci účetních předpisů.

V minulém roce byly vypracovány směrnice pro sestavení účetních závěrek státních podniků, projednáno doplnění instrukce pro výplatu poštovním úřadem šekovým při používání strojů k likvidaci, projednány účetní a pokladní instrukce některých státních podniků a působeno na místě u ústředí státních podniků ve věci vedení účtů a vykazování konečných výsledků.

Tato vyšší potřeba vznikla úpravou stálých platů a novou systemisací míst; na osobní platy připadá při nejvyšším účetním kontrolním úřadě větší díl celkových výdajů než u ostatních kapitol rozpočtu, proto zvýšení platovou úpravou objevuje se relativně vyšším podílem.