Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Československá tabáková režie s ústředím v Praze má:

I. 7 továren v Čechách (Č. Budějovice, Jáchymov, Lanškroun, Písek, Sedlec, Tábor, Tachov);

6 továren na Moravě (Budišov, Hodonín, Jihlava, Nový Jičín, Svitavy a Šternberk);

5 továren na Slovensku (Bratislava, Báňská Šťávnice, Košice, Smolník a Spišská Bělá) a

1 továrnu v Podk. Rusi (Mukačevo).

II. 5 úřadů nákupu tabáku a 2 nákupní komise (Nové Zámky, Komárno, Vel. Tarkáň, Rim. Sobota, vesměs na Slovensku, Beregsás v Podk. Rusi; mimo to nákupní komise v Čopu a Sevljuši).

III. 5 úřadů prodeje tabáku (Praha, Plzeň, Olomouc, Brno, Zvolen).

Na Slovensku a Podk. Rusi pěstuje se tabák, kdež snaží se tabáková režie jednak o rozšíření osázené plochy, jednak o zdokonalení kultury tabáku.

Celková plocha, na níž v republice jest pěstován tabák, činila v roce 1926 okrouhle 5.708 ha.

Pěstovány jsou hlavně tyto krajové odrůdy:

I. od druhu Nicotiana Tabacum: debrecínská, tisská, zahradní a svatoondřejská.

II. od druhu Nicotiana rustica: čerbl (kappa).

Snahou tabákové režie jest udržeti tyto odrůdy v čistých liniích, případně křížením tyto zlepšiti a zdokonaliti vzhledem k vegetačním podmínkám oněch oblastí.

V roce 1926 pěstovalo tabák 6.278 pěstitelů a sklizeno bylo celkem 65.900 q tabáku v ceně 37,648.622,25 Kč. Pro rok 1927 odhaduje se sklizeň asi na 72 - 78.000 q.

Pěstování tabáku, jeho zpracování a prodej tabákových výrobků jest u nás státním monopolem.

V továrnách na tabák vyrábějí se ze surovin domácích a hlavně importovaných doutníky, cigarety a dýmkové tabáky, šňupavé tabáky, tabákový výtažek, jenž jest velmi důležitý zejména pro chmelařství a zahradnictví.

Výroba jest strojová, pouze doutníky vyrábějí se ručně. Vyrobené tovary baleny jsou zčásti ručně, zčásti stroji.

O výrobě a prodeji podávají přehled tyto tabulky:

Příjem za prodané tovary a čistý výtěžek odvedený ústřední státní pokladně byl v jednotlivých letech tento:

Z této tabulky jest zřejmo, že odvody ústřední státní pokladně jeví stále stoupající tendenci.

Tabáková režie poskytuje též - nehledě k dělníkům zaměstnaným v továrnách - zaměstnání a obživu řadě lidí zabývajících se prodejem tabáku (v roce 1926 bylo téměř 43.000 trafikantů, 436 skladníků a 1.117 jejich pomocných sil).

V úřadech tabákové režie včetně ústředního ředitelství bylo v roce 1926 zaměstnáno:

Mimo to jest zaměstnáno u úřadu nákupu tabáku asi 2.000 dělníků podle potřeby vždy několik měsíců v roce.

Tabáková režie má též důležitý význam sociální. V rozpočtu pro rok 1928 pamatováno jest na příspěvky školkám mateřským, sirotčincům a různým spolkům kulturním a dobročinným částkou 11.600 Kč.

V každé továrně na tabák subvencuje tovární knihovnu dělnickou v rozpočtové částce 11.100 Kč. Na léčení tuberkulosních preliminuje se částka 300.000 Kč.

Pokud se týká sociálních institucí pro dělnictvo, přispívá tab. režie na nemocenské pojištění, léky a pohřebné částkou 5,000.000 Kč, na úrazové pojištění 300.000 Kč.

Na nemocenské pojištění zaměstnanců (podle zákona 221/25 Sb. z. a n.) kalkulována jest částka 128.000 Kč. Mimo to pamatováno jest na výpomoce v nezaviněné tísni částkou 150.000 Kč.

Na pense preliminována částka 90,900.000 Kč (z toho připadá na pense zaměstnanců pragmatikálních asi 4,000.000 Kč, dělníků 86,000.000 Kč, na nemocenské pojištění pensistů 900.000 Kč).

Mimo to podniká tabáková režie též stavby obytných domů pro svoje zaměstnance (jak úřednictvo tak i dělnictvo) všude v těch místech, kde jest toho v důsledku bytové tísně zapotřebí (Jáchymov, Písek, Sedlec, Tábor, Tachov, Praha, Budišov, Hodonín, Jihlava, Nový Jičín, Svitavy, B. Šťávnice, Košice, Nové Zámky, Zvolen, Mukačevo).

Na tyto náklady preliminuje se pro rok 1928 částka okrouhle 15,000.000 Kč.

Ve většině továren jsou již zřízeny také ústavy pro kojence. Nový ústav projektován jest v Českých Budějovicích, na nějž se preliminuie 100.000 Kč. Na zařízení těchto ústavů preliminuje se pro rok 1928 9.000 Kč. Na mzdy opatrovnicím kojenců, resp. nemocných vyplatí se ročně asi 400.000 Kč.

Kromě toho zakupují se pro dělnictvo vstupenky do lázní tam, kde tabáková režie nemá svých lázní. Na tyto výdaje preliminuje se pro rok 1928 částka 32.000 Kč.

Na některých položkách se zřetelem ke skutečné potřebě jeví se značnější přesuny.

Vyšší výdaje jsou vykázány na položce 1. "Platy stálých zaměstnanců" o 1,6 mil. Kč, na položce 9. "Pensijní a zaopatřovací platy" o 6,4 mil. Kč, na položce 10. "Nemocenské pojištění podle zákona č. 221/25 Sb. z. a n." o 1 mil. Kč, na položce 11. "Mzdy stálého dělnictva" o 5,4 mil. Kč, na položce 12. "Mzdy sezonního dělnictva" o tutéž částku 5,4 mil. Kč a na položce 21. "Nákup tabáku na Slovensku" o 2,0 mil. Kč.

Značné zvýšení na výdajích preliminované podle skutečné potřeby vyrovnává se až na 5,7 mil. Kč mimo jiné hlavně na položce 26. poklesem "Prodejní provise" o 16,7 mil. Kč.

Ač příjem z prodeje tabáku v tuzemsku vykazuje vzestup a preliminuje se proto příslušná položka výše o 12,5 mil. Kč, nutno počítati s úbytkem na úrocích z odvedených přebytků o 22 mil. Kč se zřetelem ke skutečným výsledkům a k poslední úpravě percentuelní výše úroků.

Podle toho na rok 1928 preliminovaný provozní zisk (2.092,6 mil. Kč - 1.013,8 mil. Kč) = 1.078,8 mil. Kč, jest proti přebytku preliminovanému

nižší.

Poněvadž investiční náklady zařazují se i do rozpočtu na rok 1928 plnou kapitálovou hodnotou, která je obsažena v plném provozním zisku částkou 27,55 mil. Kč, jeví se v roce 1928 zisk, jejž jest z části 1.078,8 mil. Kč (provozní zisk) po odečtení investiční potřeby per 27,5 mil. Kč

Vládním nařízením ze dne 28. února 1919, č. 109 Sb. z. a n., bylo zřízeno pro veškerou správu loterie třídní a důchodku loterního jako ústřední úřad ředitelství státních loterií, které podřízeno jsouc přímo ministerstvu financí, 1. března 1919 započalo svou činnost. Tímtéž vládním nařízením byla číselná loterie na našem území provozovaná zrušena a loterní úřady v Praze a v Brně ukončily svou činnost v červnu 1919.

Veškeré přípravné práce musely býti vykonány v době poměrně velice krátké, než přes; všechny překážky. podařilo se provésti první tah 1. Československé třídní loterie již dne 22. července 1919.

Ovšem bylo třeba omeziti se na vydání co nejmenšího počtu losů, aby obsáhlá materie mohla býti zpracována včas a bezpečně bez každé materielní ztráty pro státní důchodek. Československá třídní loterie musela sledovati dvojí cíl, jednak chrániti stát před tím, aby se hrálo v cizině a peníze za losy plynuly do ciziny, jednak aby poskytovala státu určitý zdroj příjmů, kterého by jinak proti všem zákazům byla docilovala cizina.

Cena losu byla stanovena na 200 Kč a na výhry určeno bylo 75% herního kapitálu. Rozvoj podniku ad počátku loterie lze sledovati z následujících dat:

Pro 1. Československou třídní loterii (odbývanou v II. pololetí 1919) vydáno bylo pouze 60.000 losů v ceně po 200 Kč.

Rozprodej obstarávalo 249 nově zřízených prodejen. Následkem ustálení se poměrů a vnitřního uspořádání v úřadě bylo možno ve 2. loterii (I. pololetí 1920) vydati již 100.000 losů;

Tento počet losů nestačil však ani v následujících loteriích, neboť při 6. loterii muselo býti vydáno následkem stálé poptávky po losech 170.000 losů.

Teprve při 7. loterii mohlo se přikročiti aspoň k částečnému zvýšení ceny losu na 260 Kč.

Při 8. loterii zvýšen počet losů na 200.000 a týž ponechán byl i při 9. loterii.

Dosažením tohoto počtu losů mělo býti docíleno maxima, avšak v důsledku stálé poptávky a značné přihlášky prodejen, jimž se nedostávalo losů, přikročeno při 10. loterii k dalšímu zvýšení počtu losů.

Všechny loterie německé, jakož i polská po zhroucení měny zvýšily značně cenu losu. Se zřetelem k tomu zvýšena i u nás cena losu při 14. loterii na 370 Kč (a 30 Kč zápisné pro prodejny), čímž jsme se poněkud přiblížili ceně předválečné.

Současně však byl snížen počet losů pro 14, loterii z 250.000 na 240.000.

Cena našeho losu i po tomto zvýšení zůstala daleko za cenou losů cizozemských loterií, které se již značně přizpůsobily ceně předválečné. (Prusko 120 ř. M., t. j. 960 Kč; Sasko 150 ř. M., t. j. přes 1.200 Kč, Hamburk 120 ř. M., t. j. přes 960 Kč, Rakousko 160 Sch., t. j. skoro 800 Kč, Uhersko 1,000.000 Ku., t. j. skoro přes 500 Kč, Polsko 200 pol. zl., což při původním kursu zlotého rovnalo se skoro 1.100 Kč. Jedině Jihoslovansko zůstalo při ceně 400 din.)

Z tohoto zvýšení o 160 Kč za los pro celou loterii připadlo po odrážce zvýšeného vkladného 10 Kč pro prodejnu, 70% zpět hráčům ve formě zvýšení výher a 30% státnímu podniku a prodejnám, jichž požitky vzhledem k risiku musely býti zvýšeny.

Pro 14. loterii docílil státní podnik při 240.000 losech čistý zisk 22,692.000,- Kč.

Počet prodejen stoupl proti 1. loterii z 249 na 407.

Pro 15. třídní loterii vydáno bylo rovněž 240.000 losů a docíleno bylo zisku přes 22,000.000,- Kč.

Pro 16. a 17. třídní loterii bylo vydáno 240.000 losů a bude docíleno zisku přibližně asi po 22,000.000 Kč.

Počet prodejen v 16. loterii činil 399, v 17. loterii 383.

Úspěch podniků státních loterií jest přirozeně závislý na všeobecné hospodářské a průmyslové činnosti.

Každá i sebe menší hospodářská a průmyslová krise působí na odbyt losů a proposice nutno tedy činiti s tou největší opatrností, aby státní podnik přes jistoty, prodejnami složené, ku ztrátě nepřišel.

Zavedení správního sboru, tedy kolegiátního rozhodování, odejmutí velké pravomoci, ale i odpovědnosti jednotlivce přispěje ovšem k tomu, že rozhodováno bude ve vážných otázkách s největší opatrností.

Jedno bude však nutno v budoucnosti sledovati, t. j. zvýšení ceny losu i u nás, neboť, dnešní cena losu nedosahuje ani ¹/₃ ceny předválečné.

V tom případě bude ovšem naprosto nutné počet losů značně restringovati.

Každým zvýšením losu docílí se i značně výhodnějšího herního plánu pro hráče (70% herního kapitálu použije se na výhry).

Vedle agendy čsl. třídní loterie pověřena jest "Státní loterie" též pořádáním loterie dobročinné (v každém roce jedna loterie).

Loterie tato vznikla v roce 1853 (rozhodnutí ze dne 28. dubna 1853, A. F. 6913/F. M.).

V republice Československé pořádány byly až dosud:

Loterie 9. pořádána bude 5. října 1927. Loterie 1. - 6. vykazují každá 250.000 losů po 5 Kč, loterie 7. a 8. byla pořádána o 300.000 losech po 5 Kč.

Čistý výtěžek těchto loterií rozděluje každoročně ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem sociální péče a ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy dobročinným institucím.

Mimo to působí státní loterie (ředitelství státních loterií) při pořádání věcných loterií soukromých (v letech 1922 - 1926 absolvováno bylo mimo t. zv. menší věcné loterie s herním kapitálem do 10.000 Kč, více než 130 těchto velkých soukromých věcných loterií s herním kapitálem asi 75,000.000 Kč). Pořádání těchto loterií upraveno jest nařízením býv. ministerstva financí a ministerstva vnitra ze 14. července 1911 ad č. 30.426/X, č. 124 věstníku ministerstva financí ex 1911.

Konečně dlužno se zmíniti o účasti ředitelství státních loterií na řešení různých jiných otázek, souvisejících s loterním důchodkem, jmenovitě vydávání posudků při povolování různých herních přístrojů (automatů), reklamních nebo příležitostních slosování, o nedovolených hrách v cizí loterie a pod., jakož i o spolučinnosti ředitelství státních loterií při důchodkovém trestním řízení.

Nepatrné zvýšení výdajů odůvodňuje se hlavně zvýšením potřeby na položce "Výhry 18. a 19. třídní loterie" a na položce "Odměna podejnám", neboť, v důsledku zmenšení počtu výher za I. - IV. třídu zvýšeny byly i výhry a odměny prodejnám, a dále zvýšením na položce "Tiskopisy", ježto následkem vylosování jednotlivých výher zvýšil se náklad na tažební seznamy, jež budou i objemnější a obsažnější.

Příjem:

Vydání:

Ač hospodářské výsledky za rok 1925 a 1926 jsou celkem příznivé, nelze tyto provozní výsledky pokládati za směrodatné pro budoucnost, poněvadž výroba drobných mincí se řídí podle potřeby kovových peněz. Je-li však oběh kovových peněz nasycen, budou se příznivé výsledky postupně zmenšovati. Malou dosažitelnou náhradou by byla výroba medailí, která, ač objednávky medailí zřetelně stouply, není dosud nijak zvláštní, jak vidno z následujícího přehledu dosavadní výroby.

Jak vidno z uvedených cifer medailerství sice vzrůstá, ač jeho úplnému rozvoji brání vzdálenost od středisek kulturních a uměleckých.

Loučení drahých kovů však ubývá vlivem zmenšené jich produkce.

Pro příští rok počítá se s doplňováním oběživa podle potřeby hospodářského života a s ražbou dukátů, což bude také jejím úkolem ještě nejbližších několik let; k výrazu nedochází zatím ani chystaná úprava drobných mincí, ani ražba stříbrných dukátů.

Celkem bylo raženo a pokladně odevzdáno v roce 1926:

poněvadž mincovna omezuje se nyní jen na doplňování oběživa podle potřeby hospodářského života a s omezením výroby klesá i nákladová potřeba.