Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Činnost Čsl. pošty v letech 1919 až 1926 byla podrobně vylíčena v důvodové zprávě k návrhu finančního zákona pro rok 1927 a ve vysvětlivkách k rozpočtu Čsl. pošty pro rok 1927.

Činnost čsl. pošty v jednotlivých oborech její působnosti v roce 1927 spolu s nástinem jejích příštích úkolů jeví se v hrubých rysech takto:

Rozvoj poštovního provozu v posledních letech jest velmi příznivý. O tomto potěšujícím zjevu podává názorný obraz 6 diagramů (na připojené tabulce I.), z nichž jasně vysvítá vzestupná tendence počtu dopravených poštovních zásilek listovních a balíkových, jakož i poštovních poukázek podaných a vyplacených v posledních třech letech. Z tabulky II. pak lze zevrubněji se přesvědčiti o zvláště uspokojivém rozmachu pošty listovní v roce 1926. Vzestupná tendence projevuje se pak velmi slibně i ve výkonech poštovního provozu v uplynulých měsících letošního roku.

Statistika Čsl. pošty, obsahující statistické údaje o jejích provozních zařízeních a výkonech až do nejmenších podrobností, jest každoročně uveřejňována ve "Zprávách státního úřadu statistického"; údaje týkající se roku 1925 byly publikovány v ročníku 1926, č. 52 - 56, údaje za rok 1926 v ročníku 1927, č. 64 - 69. Pro omezenost místa lze zde srovnávati jen některá nejdůležitější čísla roků 1925 a 1926.

O vzestupu poštovní dopravy v roce 1927 svědčí počet listovních a balíkových zásilek, dopravených za I. čtvrtletí roku 1927, srovná-li se s obdobnými čísly za I. čtvrtletí roku 1926 (jež uvedena jsou v závorkách).

Výkonnou službu poštovní, telegrafní a telefonní obstarává (podle stavu ke dni 31. prosince 1926) kromě 841 poštovny 3701 poštovní úřad - z nich jsou 2544 úřady zároveň telegrafními úřady - úhrnem tedy 4542 poštovní služebny. Na jeden poštovní úřad nebo poštovnu připadá průměrně 30,90 km² a 3148 obyvatel.

1. Ve vlacích 729 vlakovými poštami, z nichž 298 jest obsazeno poštovními úředníky a zřízenci, 431 jen zřízenci, dále 15 úhrnnými poštovními dopravami, z nichž 509 jest provázeno poštovními a 6 železničními zřízenci, a posléze 758 dopravami listovní pošty, obstarávanými zřízenci železničními. K dopravě pošty na železnicích používá se denně 2002 železničních vlaků; délka poštovních kursů na železnicích činí 110.184,1 provozních km.

2. Na silnicích obstarává poštovní dopravu 861 automobilových jízd, konaných automobily státními i soukromými, dále 6385 koňských jízd, opatřovaných 1129 smluvními podnikateli poštovních jízd, kteří používají 3278 státních a 1555 soukromých silničních vozidel, posléze koná se poštovní doprava na silnicích 12.270 pěšími pochůzkami, obstarávanými poštovními zřízenci a posly. Délka všech 19.516 poštovních kursů činí 54.976,9 km.

3. Ve vzduchu dopravovala poštu na území Československé republiky v roce 1926 letadla na tuzemských poštovních leteckých tratích: Praha - Brno, Praha - Brno - Bratislava, Bratislava - Košice, Praha - Mariánské Lázně a na mezinárodních tratích: Praha - Norimberk - Štrasburk - Paříž, Praha - Vídeň, Praha - Vratislav - Varšava.

V roce 1927 dopravují poštu na území čsl. republiky jednak shora uvedené tuzemské poštovní letecké trati: Praha - Brno - Bratislava - Košice, Praha - Mariánské Lázně, jednak mezinárodní trati: Praha - Norimberk - Štrasburk - Paříž, Praha - Vídeň - Budapešť - Bělehrad - Bukurešť - Cařihrad, Praha - Varšava, Praha - Vídeň, Praha - Berlín, Praha - Mnichov, Praha - Vratislav, Praha - Sasská Kamenice, Mar. Lázně - Sasská Kamenice, Brno - Hlivice - Vratislav - Berlín, Brno - Vídeň.

Leteckou poštou se dopravují obyčejná a doporučená psaní a dopisnice, obchodní papíry, ukázky zboží, tiskoviny a zásilky smíšené; na tuzemských leteckých tratích též poštovní příkazy a poštovní balíky.

Statistické údaje o zařízeních poštovního provozu byly uvedeny podle stavu ze dne 31. prosince 1925. Tato zařízení podléhají přirozeně změnám podle aktuelních potřeb poštovní dopravy, neboť poštovní správa musí organisovati poštovní dopravu tak, aby byla pružnou a mohla vždy vyhověti úkolům v tom kterém období na ni kladeným.

Také v roce 1927 jest činnost poštovní správy určována snahou všemožně vyhověti zvýšeným nárokům hospodářského života na provozovací zdatnost poštovních zařízení, zejména také dosáhnouti v poštovní dopravě větší rychlosti a přesnosti a zajistiti naprostou bezpečnost zásilek dopravě svěřených. Tak na příklad byla ve Velké Praze zlepšena místní poštovní doprava, upraveny automobilní kursy a zlepšeno vybírání poštovních schránek. U četných poštovních úřadů venkovských byly zavedeny balíkové doručovací jízdy. Doprava pošty urychlena zřízením poštovních automobilních tratí a svěřením dovozu pošty koncesionářům soukromých automobilních tratí. Urychlena byla doprava ranních pražských novin pro západní a jihozápadní Čechy nočním strojovým vlakem č. 639 a 611 do Plzně s připojením na všechny trati z Plzně vycházející. Projektuje se urychlení dopravy ranních pražských novin i do jižních Čech a vybírání poštovních schránek motorovými vozidly zatím v Praze a v Plzni. Zřízena byla nová vlaková pošta Opava - Petřkovice a zpět č. 727 (Hlučínsko). Výstavbou nové poštovní budovy na nádraží ve Zvoleni a zřízením nádražního poštovního úřadu Zvolen 2 nastalo značné zlepšení v kursech vlakových pošt, podřízených poštovním úřadům Žilina 2 a Bratislava 2, z nichž některé byly podřízeny poštovnímu úřadu Zvolen 2. Pro vlakové pošty bylo objednáno 30 nových poštovních vozů.

V poštovním styku s cizinou zavedla poštovní správa výměnu poštovních poukázek se Syrií, republikou Libanonskou a státy Alaouitů a jedná o zavedení poukázkového styku s Jugoslavií. Výměna cenných psaní byla rozšířena na styk s Řeckem. Vzájemná výměna poštovních zásilek s dobírkou zavedena byla ve styku s Albanií a ve styku s Maďarskem byla zřízena služba doporučených zásilek a cenných psaní na dobírku. Překazování vybraných dobírkových částek na poštovní účet šekový v zemi určení zásilky s dobírkou sjednáno s Německem, Rakouskem, Švýcarskem a Lotyšskem a jedná se o zřízení této služby i ve styku s Maďarskem. Ve styku se Švýcarskem byly dovoleny ukázky zboží, obsahující předměty s mírnou obchodní cenou. Spěšné listovní zásilky byly zavedeny také ve styku se Spojenými státy americkými a dalšími zeměmi světové poštovní Unie. 50%ní sleva z normální sazby tiskovinové byla povolena novinám a časopisům, vypraveným přímo vydavateli ve styku s dalšími zeměmi světové poštovní Unie, jako: Mexiko, ostrovy St. Pierre a Miquelon, Venezuela, Francouzská rovníková Afrika (Gabon, střední Kongo, Oubangui - Chari a Tchad) a Kuba. Výměna psaní, obsahujících předměty podrobené celním poplatkům, byla rozšířena na další země, jež tuto službu dovolují (Belgie, království hedžasské, sultanát nedžedský a závislá uzemí, Jihoafrická Unie s Bečuanskem a Jihozápadní Afrikou). Novinová služba byla sjednána i ve styku s Italií a Belgií. Ve vzájemném styku československo-rakousko-švýcarském bylo zavedeno zjednodušení uzávěrky obyčejných balíků. Doprava balíčků zahájena byla do království hedžasského, sultanátu nedžedského a závislých území, jež přistoupila dodatečně k světové poštovní Unii. S Francií jednáno o zavedení nákladních zásilek až do váhy 20 kg prostřednictvím poštovních správ. Dokončuje se redakce nového Listovního a Balíkového sazebníku.

Na dalším rozšíření poštovních styků s cizinou se pracuje neustále. Tak na příklad připravuje se právě zahájení dobírkové služby ve styku s Velkou Britanií a Irskem u balíkových zásilek, dopravovaných prostřednictvím společnosti A. C. A., a bude již v nejbližší době rozšířena služba poštovních příkazů ve styku s cizinou a vzájemná výměna cenných krabic. Rovněž se zamýšlí v širším rozsahu používati dálkových přímých balíkových závěrů přes sousední země, jmenovitě přes Německo do Francie a do některých severských států.

K docílení přesnosti v dopravě byla mimo jiné učiněna hlavně opatření, aby se předešlo závadám při doručování zásilek nedostatečně nebo nepřesně adresovaných.

V poštovní dopravě tuzemské bude zavedeno také nevyplacené podávání balíků.

O tom, že se docílilo zlepšení a zdokonalení poštovního provozu také po stránce bezpečnosti poštovních zásilek při dopravě, svědčí toto srovnání: V prvém pololetí 1927 byly podány 13,884.282 balíky, podrobené poštovnému (v prvním pololetí 1926 12,456.763), počet ztrát, úbytků a poškození balíků činil v téže době 3057 (v I. pol. 1926 3255) a na náhradách bylo vyplaceno 243.301 Kč (v I. pol. 1926 296.700 Kč). Proti prvému pololetí roku 1926 snížil se tedy počet ztrát, úbytků a poškození o 198 a částka vyplacených náhrad o 53.399 Kč, ačkoliv počet podaných balíků se v I. pololetí 1927 zvýšil o 1,427.519. Počet ztrát, úbytků a poškození činil v prvém pololetí 1927 již jen 0,022% počtu podaných balíků.

V oboru emise poštovních známek vytvořila poštovní správa vydáním známek s obrazy památných hradů, panoramatu Hradčan, Strahova a Vysokých Tater serii svérázných československých poštovních známek, zhotovených nejdokonalejší grafickou metodou, t. j. ocelotiskem z hloubky na specielních amerických strojích soustavy Stickneyovy. Jest úmyslem vyobraziti postupně na našich známkách všechny význačné a pamětihodné motivy z naší republiky. Pro rok 1928 připravuje poštovní správa emisi výplatních známek na paměť desetiletého výročí naší samostatnosti ("jubilejní poštovní známky 1918 - 1928"), jakož i vydání doplatních známek v nové úpravě. Z ostatních poštovních cenin, vydaných v roce 1927, sluší se ještě zmíniti o novém vydání dopisnic a zálepek v lepší úpravě a ve zvětšeném formátu, čímž bylo vyhověno požadavku obchodních kruhů. Celková spotřeba poštovních cenin opětně stoupla a překročí v roce 1927 množství jedné miliardy kusů a hodnotu půl miliardy Kč.

Vlastní zásobovací služba poštovními ceninami a ostatními provozními hmotami byla zjednodušena a podstatně zlevněna zrušením hospodářských úřadů v Pardubicích a Opavě. Od 1. října 1926 obstarává zásobování poštovních úřadů v Čechách poštovní hospodářská ústředna v Praze, na Moravě a ve Slezsku hospodářský úřad v Brně a na Slovensku (Podkarpatské Rusi) hospodářské úřady v Bratislavě a Košicích.

V další snaze o zjednodušení a zhospodárnění poštovního provozu, pokud jde o vyplácení listovních zásilek a účtování výplatného, povolila poštovní správa koncem roku 1926 používání výplatních strojů Francotyp na zkoušku. Toto nové zařízení, jež skýtá použivatelům i poště značné výhody (úspora práce, času, personálu a pod.), se osvědčilo. Zájem použivatelů o výplatní stroje jest značný, čemuž nasvědčuje i to, že v krátké době bylo povoleno a uvedeno v činnost již 40 výplatních strojů. Poštovní správa očekává, že zavedení výplatních strojů v poštovním provozu stane se důležitým činitelem racionalisace vyplácení listovních zásilek, zvláště zásilek hromadných, a účtování poplatků jak pro poštu, tak i pro použivatele pošty. Není vyloučeno, že bude tohoto zařízení použito i pro vyplácení jiných druhů zásilek.

Vydání poštovních provozních předpisů dospívá k svému ukončení, čímž dostane se poštovnímu personálu oficielní pomůcky trvalé ceny k řádnému obstarávání služby.

Jakmile tyto práce budou skončeny, bude přikročeno k poslední redakci návrhu nového poštovního zákona a poštovního řádu, takže lze očekávati, že se poštovní zákon dostane v roce 1928 k ústavnímu projednání.

Telegrafní provoz zůstal v posledních letech za rozmachem provozu poštovního. Jak z diagramu č. 1 na připojené tab. III. je zjevno, v r. 1926 dokonce poklesl; byloť v roce 1925 dopraveno telegramů, podrobených poplatku, celkem 6,395.947, kdežto v r. 1926 činil počet těchto telegramů 6,100.947.

Poklesu telegrafního provozu, který je zjevem všeobecným, pokud se týče přirozeným výsledkem toho, že jest s větší oblibou používáno telefonu, snaží se československá telegrafní správa čeliti rozšiřováním výhod zlevněných telegramů, zejména tak zvaných telegramů listovních. V I. čtvrtletí 1927 doprava telegramů poplatku podrobených skutečně vykazuje všeobecný vzrůst proti I. čtvrtletí roku 1926. Do tuzemska bylo r. 1927 podáno 762.000 kusů proti 720.000 kusů v r. 1926, do ciziny 283.000 kusů (v r. 1926 280.000). Telegramů došlých z ciziny bylo 321.000 kusů proti 312.000 kusů v r. 1926.

V roce 1927 přibylo do konce srpna celkem 67 nových státních telegrafních úřadů, takže celkový počet státních telegrafních úřadů činí koncem srpna 1927 2642 (proti 2575 koncem roku 1926). Z nových státních telegrafních úřadů je ovšem většina telegrafními úřady s telefonním provozem, tedy vlastně telefonními úřady, kde lze též podávati telegramy, které dopravují dále telefonem. Nové telegrafní úřady s telegrafními přístroji se zřizují pouze výjimečně, poněvadž poštovní a telegrafní správa je přesvědčena, že pro občanstvo daleko větší význam má úřad, odkud lze též telefonovati, nežli úřad s připojením pouze telegrafním. Železničních telegrafních stanic, zmocněných k dopravě soukromých telegramů, přibylo celkem do konce srpna 12, takže železničních telegrafních stanic je nyní v činnosti celkem 1080 (proti 1068 koncem roku 1926).

Síť státních telegrafních vedení nedoznala poslední dobou v mezinárodních ani vnitrozemských spojeních podstatné změny, neboť vybudování telegrafní sítě bylo v hlavních rysech dokončeno již v roce 1924. V roce 1927 bylo sice zřízeno nové mezinárodní telegrafní spojení s Maďarskem, a to Košice - Satoraljaujhely, pro nedostatek telegrafní korespondence byla však zrušena mezinárodní telegrafní spojení Liberec - Zhořelice, Hlučín - Ratiboř a Moravská Ostrava - Ratiboř. U telegrafního spojení Praha - Bukurešť byla dosavadní služba přístrojem Hughesovým změněna ve službu přístrojem Baudotovým, která je mnohem výkonnější a vhodnější pro toto důležité mezinárodní telegrafní spojení, po kterém se dopravuje zvláště mnoho mezinárodní průchodní korespondence. Dlužno však podotknouti, že také vybavení telegrafních vedení se silnou korespondencí výkonnějšími přístroji dosáhlo vrcholu již v roce 1924.

Koncem roku 1926 bylo v Československu 20.594 km telegrafních tratí, které obsahovaly celkem 127.470 km telegrafních vedení (drátů). Poštovní správě náleželo 71.182 km vedení; zbytek náleží železnicím (56.210 km) a soukromým podnikům (77 km). Telegrafních přístrojů Morseových bylo koncem roku 1926 u státních telegrafních úřadů v činnosti 2190, přístrojů klapákových 426, Hughesových 188, Baudotových 16 a kromě toho 2 přístroje Siemense-Halskeho. V Praze je kromě toho instalováno 63 přístrojů dálnotiskových, z nichž část bude pravděpodobně přenesena do venkovských měst, jakmile bude uvedena v činnost služba nové sítě potrubní pošty v Praze. U 1080 státních telegrafních úřadů se užívá k dopravě telegramů telefonu (telegrafní úřady s telefonním provozem).

Pro urychlení manipulace při podávání telegramů a zúčtování vybraných telegrafních poplatků v telegrafní ústřední stanici v Praze byl pro tuto stanici pořízen zvláštní registrační přístroj. Tento přístroj nahrazuje dosavadní manuelní práci při zapisování podaných telegramů prací strojovou a zároveň vyhotovuje, kde je toho třeba, ihned také podací lístek, který je potvrzením o podání telegramu, což znamená pro telegrafní ústřední stanici v Praze, největší to telegrafní úřad naší republiky, značnou úsporu lidské práce, zvětšení její přesnosti a urychlení telegrafní manipulace. Mimo to se jedná také o to, aby pro telegrafní ústřední stanici v Praze byl zakoupen adresograf, totiž přístroj, který došlé telegramy se zkrácenými telegrafními adresami opatřuje rychle, přesně a zřetelně úplnými adresami, kterážto práce byla dosud vykonávána ručně. Zavedení tohoto přístroje bude znamenati opět úsporu práce, usnadnění služby a zrychlení manipulace při doručování telegramů v Praze.

Novou úpravou doručovací služby ve Velké Praze, provedenou do 1. května 1927, bylo v hlavním městě republiky značně urychleno doručování telegramů a rozšířena možnost jejich dodávání adresátům, zvláště také telefonicky, ve večerních i nočních hodinách. Toto opatření bylo přijato velmi sympaticky, především obchodními kruhy. Na přání obchodních a živnostenských komor uvažuje se o tom, aby toto zlepšení v telegrafní doručovací službě bylo rozšířeno i na jiná velká města.

Úřední hodiny u malých telegrafních úřadů s t. zv. omezenou službou byly dosud upraveny velmi nestejně, zvláště v neděli a ve svátek, což velmi znesnadňovalo telegrafní i telefonní korespondenci mezi úřady. Od 1. května 1927 byly vyhlášeny pro všechny telegrafní (a telefonní) úřady jednotné úřední hodiny, čímž byly odstraněny dosavadní potíže.

Od 1. června 1927 byly zavedeny jako novinka t. zv. telegramy s odloženým dodáním. Jsou to obyčejně soukromé telegramy, jejichž doručení se odloží k žádosti odesilatelově na určitý den, nebo na určitou hodinu.

Listovní telegramy za značně zlevněnou sazbu, dosud zavedené ve styku vnitrozemském a ve styku s Rakouskem a Německem, byly od 1. dubna 1927 zavedeny též ve styku s Polskem. O zavedení tohoto druhu telegramů ve styku s Maďarskem se vyjednává. Listovní telegramy se těší velké a stále stoupající oblibě, zejména v kruzích obchodních, a to zvláště od té doby, kdy možnost jejich podávání byla rozšířena na všechny státní telegrafní úřady a na celou dobu úředních hodin těchto úřadů.

V telegrafním styku s některými státy Severní a Střední Ameriky vyjednává se o zavedení t. zv. telegramů z konce týdne, které budou průměrně o dvě třetiny sazby lacinější, nežli obyčejné telegramy. Tyto telegramy, kterých v telegrafním styku mezi námořními státy se užívá hojně již po dlouhá léta, budou se přijímati po celý týden a dopravovati z Evropy do Ameriky telegraficky v neděli, kdy podmořské kabely jsou málo zaměstnány.

Telegrafní stavební program investiční na rok 1928 obsahuje tyto značnější stavby: Rozšíření kabelové sítě telegrafní ve trati "Kabelový domek Nusle - Strašnice"; výstavbu zařízení pro synchronní označování času ve všech služebnách hlavních ústředen a poštovních úřadů v Praze; přeložení telegrafních vedení se sloupů na střešní stojany v Jindřichově Hradci; kabelování telegrafní smyčky v Trutnově; prodloužení telegrafního vedení z Drahanovic do Olomouce; výstavbu zvláštní telegrafní trati z Parkán 1 do Parkán 2; rekonstrukci telegrafní trati Bratislava - dynamitová továrna Galanta; rekonstrukci hlavní telegrafní trati z Nových Zámků do Perbete; rekonstrukci telegrafní trati z Nového Města n./V. do Trenčína; rekonstrukci hlavní telegrafní trati Chrast - Poprad; sloučení telegrafní a telefonní trati Humenné - Snina; sloučení telegrafní a telefonní trati Prešov - Lipňany; rozdělení společné trati Michalovce - Užhorod na trať telegrafní a telefonní za účelem vymanění telefonních vedení z vlivu indukce rychlotelegrafů; prodloužení a úpravu místní telegrafní trati v Užhorodě; rekonstrukci telegrafní trati Királyháza - Halmei.

V oboru potrubní pošty byl v roce 1927 učiněn značný pokrok. Především byla uvedena opět do chodu potrubní pošta v Karlových Varech, která dlouhá léta, a to již za bývalého Rakouska, ležela ladem. Začátkem roku 1927 bylo její zařízení rekonstruováno a uvedeno opět v činnost.

Síť pražské potrubní pošty, sloužící dosud pouze vzájemnému spojení některých pražských poštovních úřadů s telegrafní ústřední stanicí, značně se rozšiřuje, modernisuje a přeměňuje tak, že bude sloužiti též přímému spojení soukromých účastníků s telegrafní ústřední stanicí a výměně korespondence mezi účastníky. Kromě toho se zapojuje do rozšířené potrubní pošty řada dalších důležitých poštovních a telegrafních úřadů, zejména poštovních úřadů nádražních. Rozšířenou a přeměněnou potrubní poštou budou dopravovány: telegramy, účastníky potrubní pošty podané a pro ně došlé; listovní zásilky ve vzájemném styku účastníků; šeky pro poštovní úřad šekový; spěšné listovní zásilky; t. zv. pilná psaní, která se přijímají k dopravě do příslušného nádražního poštovního úřadu od účastníků potrubní pošty; obyčejné listovní zásilky, určené mimo síť potrubní pošty.

Ze stávajících tratí pneumatické pošty pražské, vybudované ve starém systému, bude nutno zrekonstruovati trati: Hlavní pošta - poštovní úřad Praha 7, Hlavní pošta - poštovní úřad Praha 2 - poštovní úřad Praha 8 - poštovní úřad Praha 10 a konečně Hlavní pošta - poštovní úřad Praha 55. Tuto rekonstrukci třeba provésti z toho důvodu, že náklad potřebný na pohon jednoho pistonu za jednotku časovou je nejen příliš vysoký, nýbrž i rychlost pistonu neodpovídá požadavkům provozu. Vedle toho nastane úspora na personálu.

V letech 1928 až 1930 bude provedena druhá etapa výstavby pneumatické pošty v Praze v novém systému, a to prodloužením dříve již vybudovaných tratí. Rozšířením sítě pneumatické pošty zvětší se počet zapojených poštovních úřadů a bude lze ve větším rozsahu vyhověti naléhavým přáním obchodních a průmyslových kruhů, aby bylo zlepšeno doručování telegramů, dále zlepšena doprava místní korespondence pneumatické a pošty expresní (Viz připojenou tabulku IV.). Zařízení podle nového systému budou pracovati úplně automaticky, takže v zapojených stanicích odpadne použití jakéhokoliv personálu; ve strojovně a ústředně pneumatické pošty bude při nových zařízeních pracováno se sníženým personálem. Nový systém umožní také jakékoliv rozšíření počtu stanic, bez rozdílu vzdálenosti a bude pracovati konstantně stálou rychlostí pistonů.

Radiotelegrafní provoz vykazuje vzestupnou tendenci.

Radiotelegrafních zařízení jest stále intensivněji užíváno pro dopravu telegramů ve vztazích mezinárodních a ve službách domácího tiskového zpravodajství.

Tak v radiotelegrafním provozu tuzemském bylo vypraveno v roce 1925 779.608, v roce 1926 799.816 slov; přijato bylo v roce 1925 2,346.554, v roce 1926 3,338.195 slov. V radiotelegrafním styku Československa s cizinou bylo do Československa dopraveno v roce 1925 2,353.313, v roce 1926 2,718.233 slov; z Československa vypraveno v roce 1925 1,176.950, v roce 1926 1,297.437 slov. Koncem roku 1925 fungovalo 11 vysílacích, 21 přijímacích, v roce 1926 15 vysílacích a 19 přijímacích radiotelegrafních stanic.

Vedena snahou zdokonalovati zařízení radiotelegrafních stanic, zakoupila telegrafní správa pro přijímací stanici na Bílé Hoře novou selektivní antiparasitní garnituru pro automatický příjem značek. Nyní se pracuje na výstavbě stanice pro tuzemský provoz v Satalicích, která nahradí kbelskou radiostanici, umístěnou v provisorním již naprosto nevyhovujícím baráku na letišti ve Kbelích. Pro zprávy letecké a meteorologické byla přizpůsobena brněnská vysílací radiotelegrafní stanice k vysílání zpráv na vlně 1.400 m a zřízeno testovací vedení z telegrafní linie Brno - Bratislava. V Bratislavě instalována nová přijímací garnitura pro letecký provoz.

Na podzim letošního roku koná se ve Washingtoně mezinárodní konference radiotelegrafní, na které budou zastoupeny téměř všechny telegrafní správy světa a největší společnosti radiotelegrafní výrobní i dopravní. Také Československo jako člen radiotelegrafní unie zúčastní se konference svými delegáty. Poslední konference konala se v roce 1912 v Londýně. Uváží-li se, jaký obrovský pokrok a netušený rozmach učinila radiotelegrafie a radiofonie od té doby, vysvitne velkost úkolů této konference. Hlavním bodem programu bude upravení radiotelegrafního styku lodí s pobřežím a navzájem, radiotelegrafního styku mezi pevnými body, úprava styku s letadly a mnoho jiných problémů. Od konference očekáváme zejména úpravu nynějších neuspořádaných poměrů v rozdělení délek vln a tím i zlepšení příjmu radiotelegrafního a radiofonního a zvláště příjmu rozhlasu. Tato otázka, která nebyla mezinárodními oficielními činiteli dosud řešena, dotýká se velmi citelně Československa jako státu vnitrozemského a proto československá poštovní správa připravila vedle mnoha jiných námětů svůj zvláštní návrh na rozdělení vln s hlediska našich potřeb, který bude předmětem jednání konference. Úkolem roku 1928 bude provésti usnesení washingtonské konference, pokud se týče přizpůsobiti naše předpisy a zařízení novým ustanovením mezinárodní smlouvy a řádu mezinárodní telegrafní služby.

Rozmach československého radiofonního rozhlasu je charakterisován vzrůstem počtu koncesionářů přijímacích radiofonních stanic v roce 1926 (Viz diagram č. 3 na přiložené tab. III.). V lednu bylo 30.722 koncesionářů, v únoru 43.696, v březnu 69.684, v dubnu 87.012, v květnu 101.290, v červnu 108.844, v červenci 117.188, v srpnu 128.511, v září 136.931, v říjnu 147.579, v listopadu 159.944, v prosinci 174.709.

Sníživši podíl společnosti Radiojournalu na rozhlasových poplatcích od 1. XI. 1926 ze 70% na 50% a od 1. I. 1927 na 40%, převzala správa podniku Čsl. pošty od 1. listopadu 1926 povinnost rychle vybudovati celou sít, rozhlasových stanic v republice, spojiti je mezi sebou telefonem, dále udržovati technická zařízení těchto stanic a konečně i zříditi budovy, potřebné pro rozhlas.

V roce 1927 bylo vybudováno zařízení pro simultanní rozhlas Praha - Brno - Bratislava, které umožňuje současné vysílání jednoho programu všemi třemi stanicemi. Aby rozhlas stal se obrazem našeho národního a uměleckého života, jak se na různých místech prožívá s celým svým prostředím, jež nelze přenésti do atelieru rozhlasu, byly vysílány rozhlasem produkce z různých míst republiky, na př. z Plzně, Poděbrad, Hradce Králové, Kladna, Pardubic. I důležité a zajímavé události zahraniční byly reprodukovány rozhlasem, na př. řeč zahraničního ministra Dr. Beneše při zahájení zasedání Společnosti národů v Ženevě a program oslav Beethovenových ve Vídni. Poštovní správa zapůjčila telefonní vedení i cizím poštovním správám k přenosu rozhlasových programů, na př. z republiky rakouské do republiky polské.

Zájem posluchačů rozhlasu vyžaduje, aby byly postaveny další rozhlasové stanice a umožněn příjem radiofonie na krystalové přijímače tam, kde to dosud není možno. Proto poštovní správa objednala letošního roku u americké firmy International Standard Electric Corporation novou vysílací stanici pro rozhlas, která bude postavena v budově radiotelegrafní vysílací stanice v Košicích. Aby bylo umožněno vysílání ještě před dodáním této stanice, byla nynější radiotelegrafní vysílací stanice upravena k vysílání radiofonie a s vysíláním bylo započato dne 17. dubna 1927, čímž uvedena do provozu čtvrtá vysílací stanice v našem státě.

Další stanice bude v Moravské Ostravě, kde byl vyhledán pro ni vhodný pozemek. Kromě toho bude v Bratislavě zřízena vysílací rozhlasová stanice o větší antenní energii, která nahradí nynější vysílací stanici. Dalším projektem jest vybudování mohutné rozhlasové stanice, která bude slyšitelna krystalovým přijímačem na velkou vzdálenost.

Jiným problémem rozhlasu jest řádné vybudování vysílacích atelierů. Pro pražskou rozhlasovou stanici bude zřízen dostatečný počet studií v nové budově v Praze ve Fochově třídě podle posledních získaných zkušeností. Pro týž účel byl zakoupen pozemek pro vysílací atelier v Bratislavě.

Velkou závadou při přijímání rozhlasu jest rušení zpětnou vazbou. Proto poštovní správa podnikla v dohodě s kruhy výrobními, obchodními a amaterskými energickou akci proti zneužívání zpětné vazby. Zároveň intervenováno u cizích správ o zamezení interferencí s různými rozhlasovými stanicemi a podniknuty všechny možné kroky, aby nynější svízelná situace, zaviněná nedostatkem rozhlasových vln, byla zlepšena.

V úředních předpisech o propůjčování koncesí na přijímací stanice a vybírání rozhlasových poplatků byla provedena s platností od 2. ledna 1927 některá další zjednodušení. Na žádost výrobních a obchodních kruhů byla zavedena zvláštní prozatímní oprávnění k přechovávání přijímacích stanic, čímž umožněno zájemcům o radio vyzkoušeti doma přijímací stanice dříve, než jest vyžádána od poštovního úřadu řádná koncese.

V roce 1927 bylo pokračováno také ve vybudování výzkumného ústavu na Žižkově. Byla zakoupena přijímací stanice pro krátké vlny, se kterou se konají pokusy. Poněvadž různé poštovní správy žádají, abychom s nimi pracovali na krátkých vlnách, uvažuje se o zřízení vysílací stanice na krátkých vlnách.

Vývoj a rozsah činnosti v odvětví telefonního provozu za poslední léta zračí se v těchto stručných statistických údajích: Koncem roku 1926 bylo v Československé republice telefonních tratí 31.927 km (koncem roku 1925 31.050 km), z nichž meziměstských 14.767 km (r. 1925 14.463 km).

Telefonních drátů bylo 401.038 km (koncem r. 1925 359.104 km), z nichž meziměstských 108.790 km (v r. 1925 100.162 km).

Počet telefonních přístrojů v provozu byl 118.941 (v r. 1925 113.084). Koncem r. 1926 bylo místních sítí 1323 (1925 - 1247), telefonních ústředen 1830 (1925 - 1720), účastnických stanic 114.943 (1925 - 109.683) -viz diagram č. 2 na připojené tabulce III. - veřejných hovoren 2188 (1925 - 2039), soukromých stanic 10.015 (1925 - 9028).

Na jednu veřejnou hovornu připadlo v r. 1926 6535 obyvatelů (v r. 1925 - 6954); na 10.000 obyvatelů připadlo 80 účastnických stanic (v r. 1925 - 77). Placené meziměstské hovory dostouply počtu 11,580.588 (v r. 1925 - 11,620.210), telefonicky zprostředkované telegramy 1,085.286 (v r. 1925 - 1,114.804).

V roce 1927 jest telefonní provoz na postupu a vykazuje se vzrůstem telefonní dopravy stoupající provozní příjem. Podle pokladní rozvahy jevil se příjem z meziměstského telefonního provozu za první čtyři měsíce r. 1926 částkou 25,139.519 Kč, kdežto za tutéž dobu r. 1927 činí již 29,936.513 Kč, tudíž je o Kč 4,796.994 větší. Vzrůst tento nebyl přivoděn pouze zvýšením telefonních meziměstských poplatků, zavedeným v tuzemsku od 1. srpna 1926, pokud se týče i částečným zvýšením sazeb v mezinárodním styku, hlavně s Německem, Rakouskem, Polskem a Maďarskem, nýbrž i větším celkovým používáním meziměstského telefonu, neboť v I. čtvrtletí r. 1927 stoupl počet hovorů v tuzemském styku meziměstském proti I. čtvrtletí r. 1926 o okrouhle 100.000 hovorů. Doplňováním meziměstské sítě, jakož i vhodnou její úpravou docíleno, že širší vrstvy obyvatelstva používají následkem hospodářského a obchodního rozmachu intensivněji telefonu ke zprostředkování svých obchodních zpráv. Během r. 1927 docíleno bylo značného rozšíření meziměstské sítě ve všech směrech našeho státu (viz připojenou tabulku V.) a účelně při té příležitosti využito bylo dálkového telefonního kabelu, položeného na trati Praha - Kolín. Je pochopitelno, že hlavně prodloužením tohoto kabelu na hranice republiky přes Ústí n. Lab., jakož i Jihlavu, Brno, Břeclavu, Bratislavu bude docíleno daleko pronikavějšího úspěchu v dálkové telefonii, než toho možno docíliti vzdušnými vedeními. Telegrafní správa doufá, že během roku 1927 dosáhne přímého kabelového spojení Prahy s Drážďany a bezprostředního připojení naší meziměstské sítě na kabelovou síť německou. Letošního roku bude pak ještě prodloužen kabel z Brna do Břeclavě a Bratislavy; příštího roku pak z Břeclavě směrem k Vídni, z Bratislavy pak přes Györ na Budapešť. Mimo to jsou pro rok 1928 projektovány stavby tratí dálkových kabelů Praha - Plzeň - Bor u Tachova - říšskoněmecké hranice směrem na Norimberk a Brno - Olomouc - Místek, odkudž bude trať rozvětvena jednak přes Moravskou Ostravu na Vratislav a Berlín, jednak přes Český Těšín směrem ke Krakovu (viz připojenou tab. VI).