Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

V programu staveb meziměstských vedení vzdušných pamatováno jest na to, aby v jednotlivých místech hlavní telefonní dopravy, ve kterých bude dálkový kabel zapojen k provozu, připojeny byly k tomuto další vzdušné linky, jež se za tím účelem budují. Stalo se tak již v Kolíně, kde na meziměstský kabel připojeny byly jednak nové meziměstské linky k přímému spojení na Prahu, jednak pak zapojena byla zde vedení, jež dosud vedla do Prahy na sloupoví. Z nových vedení, jež pro ten účel byla nově budována, třeba uvésti: Praha - Vrchlabí, Praha - Nový Bydžov, Praha - Trutnov, Praha - Hradec Králové, Praha - Čáslav, Praha - Rychnov n. Kn., Praha - Svitavy - Šumperk.

V telefonní ústředně v Lovosicích připraveno bude nové telefonní vedení, určené pro spojení Prahy s Českou Lípou, Borem a Varnsdorfem; v Ústí n. Lab. pak připravena jsou nová vedení pro spojení Prahy s Děčínem, Teplicemi - Šanovem a Mostem. Vhodným uspořádáním linek obstaráván bude telefonní styk Prahy s Lipskem, Berlínem, Hamburkem a Paříží kabelem, kdežto dosavadních vzdušných vedení v západních Čechách, která vedla dosud do Německa, použito bude k zlepšení telefonního styku tamních ústředen jak v tuzemsku, tak také ve styku s Německem.

Telegrafní správa nevěnovala pouze pozornost rozšíření kabelové sítě, nýbrž dbala také toho, aby i místa, která nebudou ihned na výhodě kabelových přípojek zúčastněna, opatřena byla vyhovující meziměstskou sítí. Z toho důvodu pokračováno bylo i v roce 1927 v systematickém doplňování meziměstské sítě ve všech krajích našeho státu. Tak dlužno jmenovati hlavní meziměstská vedení, jež zařaděna byla ke stavbě v programu nových staveb v r. 1927. Jsou to vedení: Praha - Železný Brod - Semily, Liberec - Pardubice, Praha - Vysoké Mýto, Louny - Lovosice, Třebíč - Moravské Budějovice, Vsetín - Valašské Klobouky, Brno - Znojmo, Brno - Moravský Krumlov, Bratislava - Košice, (via Zvolen), Bratislava - Zvolen, Užhorod - Hust a j. Kromě toho byla dána letos do provozu tato vedení, vybudovaná ke konci roku 1926: Praha - Rokycany - Plzeň, Praha - Strakonice - Sušice, Brno - Uherské Hradiště - Zlín, Olomouc - Žilina, Uherské Hradiště - Trenčín, Žilina - Lipt. Sv. Mikuláš.

Připojením nadzemních vedení do kabelu mezi Prahou a Kolínem bylo získáno přímé vedení Praha - Poděbrady.

Pro styk Prahy s Košicemi doplněna bude síť tak, aby bylo k disposici jedno přímé vedení, a také jedno nové vedení pro styk Prahy se Žilinou a Žiliny s Košicemi.

V oboru mezinárodního telefonního styku dlužno poukázati k tomu, že v roce 1927 bylo skončeno jednání s cizími telegrafními správami o úpravě mezinárodního telefonního styku naší republiky.

Nově byl sjednán telefonní styk mezi Prahou a Rigou. Značného zlepšení a rozšíření doznal telefonní styk s Francií následkem zřízení přímého telefonního vedení Praha - Paříž, rovněž zlepšen značně telefonní styk se Zágrebem zřízením přímého vedení Vídeň - Zágreb.

Dobré výsledky mezinárodního telefonního styku umožněny jsou hlavně zesilovacím zařízením, které se v jednotlivých hlavních přepojovacích ústřednách postupně instaluje. Zavedeny četné další relace ve styku s Francií, Holandskem, Švédskem, Dánskem, Švýcary, Maďarskem, Polskem a s Italií. S Maďarskem a Jugoslavií byly smluveny bližší modality o zajištění potřebných transitních vedení přes Maďarsko pro styk mezi Jugoslavií a Československem, při čemž vzat zřetel i na potřebu telefonních spojů s ostatními zeměmi balkánskými. Mimo to se pomýšlí v nejbližší době na spojení s Belgií a Anglií, jakmile bude dohotoven dálkový kabel Praha - Lovosice - Petrovice.

Důležitým úkolem telefonní správy bude další automatisace telefonního provozu v republice, jež jest té doby předmětem bedlivého studia, aby vhodným způsobem bylo vyzkoušeno, jakým směrem má automatisace jednotlivých sítí postupovati. Automatisace menších místních sítí po vzoru pražské nemá významu, pokud není postaráno o současnou automatisaci celé řady menších sítí do společné skupiny automatických centrál určitého obvodu. V tom směru ukáží teprve pokusy, k nimž se co nejdříve přikročí, také cestu pro sestavení celého plánu automatisace.

Také pro příští rok 1928 byl připraven stavební program nových telefonních vedení, jehož provedením přispěno bude k dalšímu zlepšení telefonní dopravy.

K tomuto zlepšení cílí i stavby, rozšíření a rekonstrukce větších místních a meziměstských telefonních ústředen.

V r. 1927 provádí se dostavba automatických ústředen v Praze II. na konečnou kapacitu 20.000 přípojek a dokončeny výstavby automatických ústředen na Smíchově na konečnou kapacitu 6.000 přípojek a na Vinohradech na konečnou kapacitu 6.000 přípojek v systemu Siemens a Halske. Docílí se tudíž v tomto roce celkové kapacity v těchto automatických ústřednách 32.000 přípojek, takže počátkem roku 1928 bude již v Praze vesměs automatický provoz.

Dále byla dokončena výstavba nové meziměstské telefonní ústředny na Žižkově, která byla zapojena do provozu v květnu 1927. Ústředna jest vybudována na kapacitu 380 meziměstských vedení.

Zřizuje se automatická telefonní ústředna v Moravské Ostravě v systému reléovém se současnou automatisací k ní patřících 7 vedlejších ústředen v jejím nejbližším okolí, a to v Mariánských Horách, Radvanicích, Vítkovicích, Přívoze, Hrušově, Zábřehu, Svinově. Zároveň provádí se znovuzřízení meziměstské telefonní ústředny na kapacitu 60 meziměstských linek konečných, 12 průchozích, 8 ke zkoušení a 12 sdružených vedení; dokončeny a dány do provozu místní a meziměstská telefonní ústředna v Plzni.

Konečně rekonstruuje se místní telefonní ústředna v Karlových Varech a rozšiřuje se o 6 pracovišť. Vyzískaného vícenásobného přepojovače z pražské místní telefonní ústředny, jakož i staničních přístrojů, použilo se pro znovuzřízení místních telefonních ústředen v Českých Budějovicích, ve Varnsdorfu, každá pro kapacitu 1.320 přípojek, v Mostě a Chebu, každá pro kapacitu 1.080 přípojek, se současnou přeměnou systému místní baterie na úspornější systém ústřední baterie se současným přizpůsobením meziměstských ústředen. Výstavba těchto čtyř ústředen bude v roce 1927 skončena.

Dále se použije 15 pracovišť z pražského vícenásobného přepojovače ku znovuzřízení místní telefonní ústředny v Opavě na kapacitu 1.800 přípojek. Rekonstrukce těchto pracovišť byla již zadána zároveň se zřízením meziměstské ústředny, takže zapojení a uvedení do provozu stane se v příštím roce. Vyzískaných multiplových přepojovačů z místní telefonní ústředny v Plzni použito pro rozšíření místní telefonní ústředny v Žatci, jež je ve stavbě. Z meziměstských telefonních ústředen znovuzřizují se v tomto roce meziměstská ústředna v Jihlavě pro kapacitu 40 konečných a 16 průběžných vedení meziměstských s ohledem na zapojení dálkových kabelů, meziměstské ústředny v Trnavě a Trenčíně a menší meziměstské ústředny ve Zvoleni, Františkových Lázních, Čáslavi, Českých Budějovicích, každá na kapacitu 10 konečných a 4 průběžná meziměstská vedení.

Na zkoušku v minulém roce zřízené malé automatické ústředny v různých systémech v Terezíně, Růžodole a Hořovicích budou v tomto roce převzaty podnikem do provozu.

Automatická telefonní ústředna reléového systému v Českém Brodě a Boskovicích uvede se do provozu.

V různých relacích telefonní sítě meziměstské zřizují se a zapojují se sdružená telefonní vedení podle potřeby.

Na rok 1928 bylo pamatováno v generelním projektu na výstavbu dalších tří okrajových automatických ústředen ve Velké Praze, a to:

V Praze I. (inženýrský dům) na kapacitu 10.000 přípojek, na Letné na kapacitu 6.000 přípojek a v Libni na kapacitu 4.000 přípojek, celkem 20.000 přípojek, čímž dostoupí celková kapacita všech automatických ústředen na 52.000 přípojek. Tyto tři okrajové ústředny byly již v roce 1927 objednány, jelikož nutno počítati s dobou 3 - 4 roků, nežli tato automatická zařízení se v továrně vyrobí, v ústřednách zmontují a předají provozu, a jelikož s kapacitou nynějších tří ústředen Praha II., Vinohrady a Smíchov se vystačí podle výpočtu v některých částech města jen asi tři roky.

Podle programu zamýšlí se provésti v r. 1928 také rozšíření a rekonstrukce místních telefonních ústředen v Brně, Bratislavě, Znojmě, Jihlavě, Ústí n. Lab., Teplicích - Šanově, Jablonci n. Nis. a v Košicích; pro některé použije se vícenásobného přepojovače, vyzískaného z pražské ústředny a roztřiďovacích zařízení systému Siemens a Halske a Ericsson.

V mezích finančních prostředků a se zřetelem k nezbytnosti meziměstského telefonního provozu zřídí se nové meziměstské telefonní ústředny, bude-li při tom rentabilita investovaných nákladů v každém jednotlivém případě zaručena.

Konečně pomýšlí správa podniku na novou úpravu sazeb předplatného za účastnické stanice telefonní na podkladě skutečné intensity hovorové, jež má býti zjištěna přesně zavedením automatických počítadel. Tím bude umožněno nové odstupňování předplatného podle skutečného počtu jejich hovorů. Definitivní úprava předplatného půjde ruku v ruce se zmíněnou automatisací.

Po období náhlého vzrůstu poštovního úřadu šekového, na nějž důsledkem rozluky měnové téměř rázem přešly - vyjma úsporného řízení - veškeré úkoly, jež pro bývalou předlitavskou polovici říše obstarávala poštovní spořitelna vídeňská, nastalo období dalšího klidného vývoje. Tohoto období bylo využito k upevnění a konsolidaci ústavu, jenž překotně vyrostl v ústav takového rozsahu, jakého podobné instituce dosahují teprve po mnohaletém trvání.

Jakmile pak byl ústav postaven na pevnou základnu, přistoupeno k racionelnějšímu využití všech jeho zařízení. Prvním krokem k tomu byla přeměna od bývalé vídeňské poštovní spořitelny převzatého systému, jenž dostatečně nevyhovoval změněným poměrům. Změna systému byla tím pronikavější, ježto zasáhla též vlastníky šekových účtů vydáním nových pravidel šekového řízení a změnou dosavadních tiskopisů. S racionalisací ruku v ruce jde též ekonomisace vnitřní služby, mající za účel co nejúspornější provedení úkonů k obstarávání vnitřní služby nutných. Obrovský počet stejnorodých úkonů, vznikajících při krajním provedení zásady dělby práce, vede nezbytně k myšlence nahraditi pokud možno poměrně drahou práci manuelní daleko levnější prací strojovou. Zavedení vhodných a účelných strojů musí býti ovšem vzhledem k značnému nákladu s opatřením strojů spojenému podrobeno důkladnému a detailnímu studiu. Úplná ekonomisace služebních úkonů není ani možna dnes, kdy ústav jest nouzově umístěn ve staré klášterní, účelům moderního peněžního ústavu naprosto nevyhovující budově. Důsledná ekonomisace bude moci býti provedena teprve po přemístění ústavu do nové prakticky vybudované budovy, kde bude možno jednotlivá navzájem spolu související oddělení umístiti tak, aby styk jejich zdvižemi a pneumatickými zařízeními byl do té míry usnadněn, aby mohl k zpracování určený materiál těmito odděleními rychle probíhati, kdežto dnes po většině musí býti z jednoho oddělení do oddělení druhého, často místně značně vzdáleného, osobně přenášen, což má za následek ohromnou ztrátu času a pracovní energie. Nová budova na Václavském náměstí, jejíž výstavba byla zadána koncem července 1927, bude ovšem svému účelu odevzdána teprve v příštích letech. V přítomné době snaží se ústav docíliti zmenšení režijních nákladů postupným zakupováním účelných strojů.

Ježto však snížení režijních vydání vylíčenou ekonomisací služebních úkonů nevystačí, aby nahradilo úbytek výnosu ukládací činnosti poštovního úřadu šekového, jenž jest důsledkem poklesu míry úrokové ze vkladů a jiných uložení, vyvolaného návratem k normálním poměrům, bude potřebí přikročiti k revisi dosavadního poplatkového systému, což jest tím spíše odůvodněno, ježto dnešní výše poplatků neodpovídá ještě zdaleka valorisované výši poplatků předválečných. Naproti tomu bude nutno snížiti prodejní cenu tiskopisů, používaných vlastníky šekových účtů.

V přítomné době připravuje poštovní úřad šekový v Praze vyjednáváním s cizozemskými šekovými institucemi (Německo, Holandsko, Švýcary, Belgie, Maďarsko, Švédsko a Dánsko) zavedení mezinárodního poštovního převodního řízení, jehož se posud používalo pouze ve styku s Rakouskem prostřednictvím vídeňské poštovní spořitelny. Tímto řízením bude účastníkům československého šekového řízení umožněn přímý styk s vlastníky šekových účtů u šekových ústavů příslušných států a naopak, takže vlastníci šekových účtů v Československu budou moci poukazovati se svých šekových účtů přímo na šekové účty, vedené u šekových institucí na tomto převodním řízení zúčastněných států, a naopak zase vlastníci šekových účtů, vedených u těchto cizozemských institucí, budou moci poukazovati se svých účtů přímo na šekové účty svých komitentů, vedené u poštovního úřadu šekového v Praze nebo pobočného poštovního úřadu šekového v Brně. Zavedením tohoto poštovního převodního řízení bude značně usnadněno a zjednodušeno vyrovnávání pohledávek mezi účastníky šekového řízení zúčastněných států.

Zákonem ze dne 1. července 1926, č. 232 Sb. z. a n., byl ustanoven poštovní úřad šekový v Praze přejímajícím ústavem ku provedení úkonů, vyplývajících z provedení úmluvy a dodatečné dohody o poštovní spořitelně ve Vídni, sjednaných v Římě dne 6. dubna 1922 a 23. února 1925. Tímto zákonem byl pověřen poštovní úřad šekový v Praze, aby podle ustanovení citované úmluvy a dodatečné dohody převzal od poštovní spořitelny ve Vídni celý československý podíl na úhradách a aktivech do svého vlastnictví a z převzatých úhrad rovnoměrně uspokojil oprávněné pohledávky za poštovní spořitelnou ve Vídni, jež na něj budou podle zákona převedeny. Ačkoliv shora uvedená úmluva a dodatečná dohoda o vídeňské poštovní spořitelně nenabyla ještě mezinárodní účinnosti, ježto nebyla dosud všemi národními státy ratifikována, přistoupeno v Československu k předběžnému zjišťování stavu pohledávek z úsporných vkladů šekových účtů, deposit, cenných papírů a pohledávek na účtech v hotovosti u poštovní spořitelny ve Vídni, náležejících osobám fysickým, právnickým (počítaje v to země, okresy a obce), jakož i pohledávek, náležejících bývalým rakouským nebo rakousko-uherským civilním a vojenským vrchnostem, úřadům, státním ústavům atd., jichž sídlo jest na území republiky Československé, dále peněžním ústavům, podnikům, správám statků a pod., a to tím, že vyhláškou ministra financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů ze dne 6. dubna 1927, č. 41 Sb. z. a n., byl nařízen soupis těchto pohledávek. Vlastníci pohledávek byli vyzváni, aby podali do lhůty 30. září 1927, jež však není lhůtou preklusivní, u poštovního úřadu šekového v Praze na předepsaném tiskopise přihlášku, doloženou ve vyhlášce předepsanými průkazy. Tímto způsobem bylo u poštovního úřadu šekového podáno do 15. července 1927 posud asi 25.000 přihlášek pohledávek na vkladních knížkách a asi 6.000 přihlášek pohledávek na šekových účtech.

Titry předválečného zajištěného dluhu, připadajícího podle jmenované úmluvy a dodatečné dohody o vídeňské poštovní spořitelně Československu, byly zhodnoceny tím, že poštovní úřad šekový vyžádal si svolení ministerstva financí k úpisu 6% konsolidační půjčky na jich podkladě, za kterýmžto účelem poskytl potřebnou upisovací hotovost ze svých prostředků. Tímto způsobem upsáno celkem nom. 24,705.000 Kč 6% konsolidační půjčky.

Teprve po provedené ratifikaci úmluv všemi národními státy bude moci býti přesně zjištěna celková výše pohledávek za vídeňskou poštovní spořitelnou, jakož i hodnota úhrady, kterou jest podle ustanovení úmluvy a dodatečné dohody vídeňská poštovní spořitelna povinna poskytnouti, načež konečně bude lze stanoviti, jakým procentem budou pohledávky za vídeňskou poštovní spořitelnou honorovány.

Dále pokročily práce, spojené s provedením úmluvy ze dne 7. listopadu 1922 o převodu pohledávek a deposit u budapešťské poštovní spořitelny, jež však rovněž nebyla posud všemi národními státy ratifikována. Také zde byl pověřen vyhláškou ministra financí v dohodě s ministrem pošt a telegrafů ze dne 9. července 1925, č. 166 Sb. z. a n., poštovní úřad šekový v Praze provedením předběžného soupisu pohledávek z úsporných vkladů, šekových účtů, deposit cenných papírů a pohledávek na účtech v hotovosti u poštovní spořitelny v Budapešti, náležejících osobám fysickým, právnickým (počítaje v to býv. komitáty, okresy a obce), peněžním ústavům, podnikům, správám statků a pod. Vlastníci těchto pohledávek byli vyzváni, aby podali řádně doloženou přihlášku na předepsaném tiskopisu do 30. listopadu 1925 u poštovního úřadu šekového v Praze. V zájmu vlastníků pohledávek a deposit byly však přihlášky přijímány i po uplynutí této lhůty. Tímto způsobem bylo podáno do 1. července 1927 celkem asi 48.000 přihlášek pohledávek na vkladních knížkách v úhrnné výši asi 48,000.000 K a asi 3.000 přihlášek pohledávek na šekových účtech, jež činí dle odhadu budapešťské poštovní spořitelny asi 35,000.000 K a asi 1.000 přihlášek deposit cenných papírů v nom. hodnotě přes 2,000.000 K. Takto získaný materiál bude zaslán poštovní spořitelně v Budapešti k přezkoušení, připsání úroků atd., čímž bude teprve zjištěna přesná výše těchto pohledávek za budapešťskou poštovní spořitelnou. V otázce rozdělení úhrady, kterou poštovní spořitelna v Budapešti dává k disposici, ujednána dohoda mezi Československem, Rumunskem a Jugoslavií. Rovněž zde bude teprve po definitivním zjištění výše pohledávek a hodnoty úhrady možno stanoviti procento, kterým budou pohledávky za budapešťskou poštovní spořitelnou honorovány.

Další etapou v rozvoji poštovního úřadu šekového jest zavedení úsporného řízení, kterýžto jediný obor nebyl od vídeňské poštovní spořitelny na nový ústav dosud přenesen. Nutnost aktivování úsporného řízení, bez něhož působnost poštovního úřadu šekového jest kusou, po vzoru jiných evropských států (Anglie, Francie, Italie, Belgie, Holandsko atd.) byla u nás nesčíslněkráte zdůrazněna v projevech soukromých i veřejných. Přes to provedení této myšlenky stavěly se v cestu mnohé překážky, takže ústavní projednání příslušného návrhu zákona bylo stále oddalováno. Lze doufati, že řada pádných důvodů, jež mluví pro zřízení úsporného řízení, převáží námitky odpůrců a že uzákoněním příslušné osnovy bude položen pevný základ jednomu z nejdůležitějších ústavů státních.

Se zavedením úsporného řízení souvisí též zamýšlené soustředění hotovostí poručenců a opatrovanců, uložených dnes u sirotčích pokladen, u Ústřední sirotčí pokladny, jež by byla přičleněna k novému ústavu, jehož dosavadní obory činnosti budou rozšířeny o úsporné řízení.

Grafické znázornění rozsahu poštovního šekového řízení v letech 1924 - 1926 podávají diagramy na připojených tab. VII. - XII.

Výsledky činnosti poštovního úřadu šekového v Praze a pobočného poštovního úřadu šekového v Brně za první pololetí roku 1927 jsou opět příznivé. Počet vlastníků šekových účtů obou ústavů činí koncem května 1927 93.327, t. j. o 1.398 více než koncem roku 1926. Přírůstek tento jde k dobru pobočného poštovního úřadu šekového v Brně, jenž ponenáhlu získává půdu ve své oblasti.

Stav vkladů obou ústavů koncem měsíce května 1927 se podstatně zvýšil; v Praze činí Kč 2.362,894.654,36, tudíž o Kč 604,736.946,07 více než koncem roku 1926, a v Brně činí k témuž datu Kč 84,484.709,24, tudíž o Kč 17,958.253,25 více, než koncem roku 1926.

Obrat v Praze od 1. ledna do 31. května 1927 činí Kč 75.535,332.303,37 a odpovídá vzhledem k době, vzaté v úvahu, poměrně obratu za rok předcházející; obrat v Brně činí v téže době Kč 4.592,030.996,65 a vykazuje proti obratu od 1. července do 31. prosince 1926 v částce Kč 2.912,689.209,13 značný vzestup.

Rovněž počet účinů v Praze, jenž od 1. ledna do 31. května 1927 vykazuje 35,698.204 položky, odpovídá vzhledem k době, vzaté v úvahu, poměrně počtu účinů za rok předcházející. Počet účinů v Brně za tutéž dobu činí 2,483.993 položky proti 1,537.466 položkám od 1. července do 31. prosince 1926. Vzestup obratu a počtu účinů v Brně lze vysvětliti tím, že doba od 1. července do 31. prosince 1926 byla u tohoto ústavu prvním pololetím existence ústavu, takže data za tuto dobu nemohou býti považována za směrodatná.

Také ostatní obory činnosti poštovního úřadu šekového v Praze vykazují za první pololetí roku 1927 potěšitelné výsledky.

Obrat směnek a bonů, jenž za celý rok 1926 činil Kč 1.526,393.758,16, činí od 1. ledna do 30. června 1927 Kč 1.219,445.000.

Obrat lombardních zápůjček, jenž za celý rok 1926 činil Kč 155,416.357,30, činí od 1. ledna do 30. června 1927 Kč 104,353.969,79.

Obrat cenných papírů, jenž za celý rok 1926 činil Kč 3.563,593.823,30, činí již za dobu od 1. ledna do 30. června 1927 Kč 2.778,629.637,33. Z toho připadá na státní stavební losy, převzaté v první polovici roku 1927 od ministerstva financí, nom. Kč 193,723.100; z těchto losů byla do konce června 1927 již převážná část umístěna.

Stav deposit činí k 30. červnu 1927 Kč 2.341,011.112,26 proti Kč 2.162,843.466,98 koncem roku 1926. V řízení depositním pokračuje poštovní úřad šekový v Praze ve vydávání prozatímních listů za předválečné renty a odškodňovacích dluhopisů za válečné půjčky, při čemž postup práce jest určován provedením likvidace Ředitelství státního dluhu. Do 15. července 1927 bylo vydáno pro 5.794 deponenty nom. Kč 146,166.740,- prozatímních listů. Odškodňovacích dluhopisů bylo vydáno do téže doby posud pouze 2.436 deponentům v nom. hodnotě Kč 1,176.562,50, ačkoliv příslušných potvrzení H 1 bylo vydáno celkem 52.483 deponentům.

Poštovní úřad šekový účastní se jako člen konsorcia bank pro úvěrové operace státní všech státních úvěrových operací a spolupracuje s druhými veřejnými peněžními ústavy účinně, aby kursová linie státních dluhopisů, znamenaných na peněžní burze v zájmu vlastníků jejich, kteří ukládají v nich své úspory, se rovnoměrně vyvíjela.

Československá poštovní správa provozovala v roce 1926 automobilní dopravu na 112 osobních tratích v celkové délce 2660 km (viz připojenou tab. XIII.). Motorových vozidel bylo 309 a bylo jimi ujeto v roce 1926 4,323.424 km. V roce 1926 bylo dopraveno 3,523.260 osob a 226.973 kusů zavazadel. Nákladů bylo v roce 1926 dopraveno 385.166 tun.

V roce 1927 byly do konce července zřízeny nové poštovní automobilní trati: Vlašim - Načeradec - Kežmarok - Spišská Bela - Spišská Stará Ves a Karlovy Vary - Jáchymov (sezonní). V srpnu 1927 byla zahájena pravidelná doprava na další trati Horka u Staré Paky - Jilemnice - Mrklov.

Letošního roku byla dokončena stavba budov ve Vršovicích, do kterých přestěhovala správa všechny kanceláře, hlavní dílny a skladiště z Vyšehradu. Tím se soustředila veškerá správní a technická agenda, umožněna racionelní práce ve vyhovujících dílnách, vybavených moderními stroji a přístroji.

V roce 1927 bylo zařazeno postupně do provozu 22 nových autobusů nejmodernější konstrukce o nízkém rámu a pneumatickém oráfování. Z toho 2 typy, t. j. "Škoda 550" a "Praga NO", slouží k dopravě 35 osob, 3 typy, t. j. "Praga AO", "Praga MO", "Walter PN", slouží ku dopravě 10 - 20 osob. Vozy typu "Praga MO", opatřené karoserií "Ploimperial", byly na zkoušku zařazeny do lázeňských míst.

Na rok 1928 je v programu zakoupení 20 autobusů, 3 vlečných vozů a 2 náhradních karoserií pro aktivování nových tratí. Kromě toho bude nutno vyřaditi větší počet úplně opotřebených autobusů a nahraditi je novými, moderními autobusy.

Pro rok 1927 a 1928 projektováno je zřízení těchto tratí: Sušice - Hartmanice - Prášily, Slaný - Kačice - Nové Strašecí, Volyně - Vacov, Volyně - Prachatice, Rakovník - Něm. Hořovice, Pelhřimov - Vyskytná - Horní Cerekev, Pelhřimov - Libkova Voda - Kamenice nad Lipou, Plzeň - Božkov, Česká Kamenice - Hřensko, Vyšší Brod - Rožmberk -Český Krumlov, Karlovy Vary - Doupov, Jáchymov - Klínovec - Vejprty, Karlovy Vary - Nečtiny, Kouřim - Svojšice - Kolín, Nasavrky - Skuteč, Svoboda nad Úpou - Maršov - Pec, Sedlec n. dr. W. - Sedlčany, Jindřichův Hradec - Strmilov - Telč, Brno - Pozořice, Brno - Mikulov, Prostějov - Protivanov, Špilberk - Zábřeh, Levoča - Spišské Podhradie, Levice - Bátovce - Pukanec - Báňská Štiavnica, Nové Město n. V. - Uherský Brod, Val. Bela - Nováky, Nováky - Dolné Vestenice, Košice - Turňa - Rožnava. Stavby poštovních automobilních garáží se projektují v Karlových Varech a Blansku.

Plné obruče poštovních autobusů se postupně nahrazuji pružnými obručemi vzduchokomorovými. Od ministerstva veřejných prací byla převzata správkárna automobilů, takže se nyní v hlavních dílnách v Praze provádějí opravy všech státních civilních automobilů.

V zájmu vnitřní konsolidace služby v automobilní dopravě byly vykonány přípravy pro návrhy na nové provozní instrukce, a to na dopravní řád, instrukci pro vedení stanic poštovní automobilní dopravy, na instrukci pro garážní mistry a instrukci pro řidiče automobilů.

Pozemně stavební činnost poštovní správy pokračuje v další nápravě svízelných ubikačních poměrů u některých poštovních služeben a úřadů, hledíc v mezích finančních prostředků vyhověti postupně nejnaléhavějším požadavkům provozu (viz připojenou tabulku XIV.).

V době od 31. srpna 1926 do 31. července 1927 byly dokončeny tyto stavby:

1. Pardubice, novostavba budovy pro ředitelství pošt a telegrafů.

1. Rakovník, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu,

2. Slovenské Nové Město, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu,

3. Zvolen, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

1. Praha II, rekonstrukce nádvorního křídla budovy hlavního poštovního úřadu,

2. Plzeň 1, nástavba III. patra a podkroví na budově hlavního poštovního úřadu,

3. Kolín 1, adaptace v budově poštovního a telegrafního úřadu pro účely sesilovací stanice dálkového kabelu.

1. Košice, novostavba definitivní budovy radiotelegrafní stanice.

1. Praha - Vršovice, novostavba dílenské budovy pro "Hospad".

V téže době zakoupeny budovy pro umístění poštovních a telegrafních úřadů: Nový Bydžov, Žamberk, Michalovce, Krompachy, Rožnava a Tisovce.

Do 31. prosince 1927 se započne nebo bude pokračováno v těchto stavebních akcích:

1. Bratislava, nástavba budovy ředitelství pošt a telegrafů,

2. Košice, novostavba budov pro ředitelství pošt a telegrafů a jemu podřízené služebny.

1. Břeclav, novostavba budovy provozních ústředen a nádražního poštovního a výměnného úřadu,

2. Hradec Králové, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu,

3. Prostějov, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu,

4. Skalice - Boskovice, novostavba budovy nádražního poštovního úřadu.

1. Brno, novostavba budovy sesilovací stanice pro dálkový kabel,

2. Lovosice, novostavba křídla poštovní budovy pro účely sesilovací stanice dálkového kabelu,

3. Opava 1, nástavba a přístavba (rozšíření) budovy hlavního poštovního úřadu.

1. Praha, novostavba budovy pro čsl. rozhlas,

2. Bratislava, novostavba budovy vysílací stanice pro Čsl. rozhlas,

3. Bratislava, novostavba budovy studia pro Čsl. rozhlas,

4. Moravská Ostrava, novostavba budovy vysílací stanice pro Čsl. rozhlas,

5. Satalice, novostavba budovy pro radiotelegrafní stanici.

1. Karlovy Vary, novostavba budovy pro garáže poštovní automobilní dopravy.

1. Brno, přestavba budovy hlavního poštovního a telegrafního úřadu,

2. Hranice, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

3. Kladno, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

4. Luhačovice, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

5. Rychnov nad Kněžnou, novostavba poštovního a telegrafního úřadu,

6. Slaný, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

7. Užhorod, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

8. Praha-Vršovice, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Do 31. července 1927 byly vykonány přípravné práce pro tyto na rok 1928 projektované stavební akce:

1. Praha, novostavba budov hospodářských ústředen.

1. Český Těšín, novostavba budovy nádražního poštovního a telegrafního úřadu,

2. Jihlava, novostavba nádražního poštovního a telegrafního úřadu,

3. Karlovy Vary 3, novostavba budovy nádražního poštovního a telegrafního úřadu,

4. Žatec, novostavba budovy nádražního poštovního a telegrafního úřadu.

1. Olomouc, novostavba budovy pro účely sesilovací stanice dálkového kabelu,

2. Příbor, novostavba budovy pro účely sesilovací stanice dálkového kabelu,

3. Holoubkov, novostavba budovy pro účely sesilovací stanice dálkového kabelu,

4. Bor u Tachova, novostavba budovy pro účely sesilovací stanice dálkového kabelu.