D. Budovy pro provoz radiotelegrafní:

1. Praha - okolí, novostavba budovy vysílací stanice, pokud se týče zastoupení pozemků.

F. Budovy poštovních a telegrafních úřadů:

1. Beroun, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

2. Hlinsko, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

3. Humpolec, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

4. Kostelec nad Orlicí, novostavba. budovy poštovního a telegrafního úřadu,

Louny, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

6. Náchod, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

7. Nová Paka, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

8. Nitra, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

9. Orlová, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

10. Piešťany, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

11. Poděbrady, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

12. Slezská Ostrava, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu,

13. Šumperk, novostavba budovy poštovního a telegrafního úřadu.

Projednává se koupě budov pro poštovní úřady v těchto místech: Tachov, Červený Kostelec, Pohořelice, Předenice u Plzně.

7. Personální a sociální politika.

Po vydání platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103, Sb. z. a n., bylo nutno upraviti podle jeho zásad a se zřetelem ke zvláštním potřebám Československé pošty také služební a platové poměry některých kategorií poštovního zaměstnanectva nepragmatikálního. To se stalo dvěma vládními nařízeními ze dne 5. března 1927, č. 16 a 17 Sb. z. a n.

Prvním byly upraveny poměry řemeslných zaměstnanců v technické službě stavební a udržovací a v automobilním provozu Československé pošty (dosavadních dělmistrů, montérů a pomocných montérů, jakož i garážních mistrů, řidičů vozů, dělmistrů a dílenských zřízenců), druhým byly upraveny poměry poštovních expedientů, poštovních pomocníků a poštovních poslů (dosavadních smluvních poštovních expedientů, volných úřednických sil výpomocných a poštovních pomocníků, dále do stavu pomocných zřízenců nepřevzatých výpomocných zřízenců a konečně poštovních poslů).

Také ostatní významnější práce personálně politické v roce 1927 se týkaly většinou bližšího provádění platového zákona. Vládní nařízení ze dne 15. července 1927, č. 103 Sb. z. a n., určilo úřednické kategorie v jednotlivých resortech a stanovilo úřední tituly, čímž dalo podklad ku provedení dříve již připravované systemisace. Do konce roku budou pravděpodobně ještě vydány nové předpisy o zkouškách, o vedlejších požitcích, služebních přídavcích a služebních oděvech, dále předpisy o úpravě mzdových poměrů dělnických sil.

Z ostatních opatření organisačních uvádíme zrušení poštovního inspektorátu v Berehově, k němuž po projevení souhlasu vládou ze dne 17. února 1927 došlo 31. března 1927; od 1. dubna 1927 byla jeho kompetence přidělena ředitelství pošt a telegrafů v Košicích. Zrušení inspektorátu má především význam úsporného opatření, učiněného ve smyslu § 2. zákona č. 286/1924 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních ve veřejné správě.

V oboru sociální politiky dosáhla poštovní správa značných úspěchů v bytové péči. Vzhledem k stále trvající bytové krisi poštovního zaměstnanectva bylo v roce 1927 pokračováno ve stavbách z výtěžku losové akce. Tak získány pro zaměstnance pražské 4 domy celkem o 42 bytech na Žižkově a v Podolí a provedeny přípravné práce pro stavbu dalších domů v Dejvicích, Holešovicích a Žižkově, dále dohotoveny stavby domů v Opavě a Užhorodě; ke zmírnění bytové krise zaměstnanců v územích smíšených provedeny přípravné práce pro stavbu domů pro poštovní zaměstnance v Podmoklech, Děčíně, Ústí nad Labem, Chomutově, České Lípě, Jablonci nad Nisou, Mostě, Teplicích-Šanově a Krnově.

Pro rok 1928 hodlá poštovní správa použíti zbytku prostředků, které má ještě z losové akce k disposici, k provedení staveb obytných domů v Praze, tak, aby alespoň nejnutnějším a nejnaléhavějším případům mohlo býti odpomoženo.

Léčebný fond poštovních zaměstnanců.

Rok 1927 znamenal úsilnou a obtížnou práci za účelem zdolání počátečních obtíží, spojených s prováděním nemocenského pojištění poštovních zaměstnanců, a to jak v otázce poskytování dávek, tak i po stránce organisační a administrativní. Uskutečněno poskytování mimořádných výkonů lékařských, péče zubolékařské, léčby lázeňské a sanatoriální, vydány detailní předpisy, týkající se poskytování péče lékařské, ošetřování nemocničního, pomoci při porodu, provedeny rozsáhlé změny pokud se týče poskytování léčiv, jakož i therapeutických a orthopedických přístrojů a pod. Po stránce organisační uvedeny v život všechny sbory Léčebného fondu, jimž přísluší pracovati na zlepšení nemocenského pojištění, vydány příslušné jednací řády a předpisy, činnosti sborů se týkající. S hlediska administrativního vybaveny ústřední správa a oblastní správy podrobnými směrnicemi pro provádění pojištění jak co do poskytování dávek, tak i co do kontroly lékařské, súčtování s lékaři, lékárnami a ostatními dodavateli Léčebného fondu, vyřešena otázka retaxatorů lékárnických účtů a zařízeno provádění prací statistických. Kromě toho prováděna v subfondu Léčebného fondu péče prázdninová.

V roce 1928 bude pokračováno v pracích za účelem účelného provádění nemocenského pojištění. Zejména bude pracováno na celkovém Léčebném řádě, který má býti nejen přehlednou a přesnou instrukcí pro orgány, pojištění provádějící, nýbrž i příručkou poučnou pro pojištěnce jak ve službě činné, tak i ve výslužbě. Kromě toho bude věnována pozornost získání vlastního ambulatoria pro vyšetřování chorých pojištěnců, pro vodoléčby, horské slunce, roentgen a pod.

Provisní fond poštovního a telegrafního ústavu.

V důsledku vládního nařízení z 5. března t. r., č. 17 Sb. z. a n., jímž byly upraveny služební a platové poměry poštovních expedientů, poštovních pomocníků a poslů, byly stanovy Provisního fondu pozměněny, hlavně pokud šlo o ustanovení o výši provisních základen, příspěvků a některých provisních požitků. Nové příspěvky byly předepsány se zpětnou platností od 1. ledna 1926.

Kromě toho byly zahájeny přípravné práce na reorganisaci fondu, jejichž účelem jest vybudování přesné evidence zapravených příspěvků, účastnické doby a provisních požitků, jakož i dat o pohybu účastníků.

V roce 1928 budou vypracovány zásady, podle kterých se bude prováděti statistické šetření o průběhu souborných zjevů, majících vliv na vývoj pojištění (úmrtnost, invalidnost, ženatost, přistupování, vystupování, změny platových poměrů a pod.), aby bylo možno srovnání těchto zjevů s průběhem očekávaným a zjištění finanční rovnováhy fondu.

Fond pro invalidní a starobní pojištění poštovních zaměstnanců.

V letošním roce byl Invalidní fond organisován do té míry, že byla zavedena evidence pojištěnců, pokud jde o jejich přistupování, vystupování a změny jejich mezd a jimi zapravované příspěvky.

Zároveň bylo započato s přípravnými pracemi za účelem vybudování definitivní organisace fondu, jež záleží v založení podrobných záznamů o pohybu pojištěnců, o jejich členské době, o jimi zaplacených příspěvcích, jakož i pojistných dávkách jim poskytnutých.

V roce 1928 budou stanoveny zásady pro vedení statistiky k témuž účelu jako v Provisním fondu.

Počet smluvních poštovních zaměstnanců vzrostl v poslední době tak, že v Provisním fondu je nyní přihlášeno na 5000 účastníků a v Invalidním fondu na 8000 členů.

Úrazové zaopatření poštovních zaměstnanců.

V roce 1927 bylo úrazové zaopatření prováděno podle prozatímních instrukcí z předešlého roku.

Mimo to zahájeny byly přípravné práce za účelem vydání podrobných předpisů pro provádění Řádu úrazového zaopatření, pro účelné vedení fondu a statistiku. Zároveň budou ustaveny ústřední sbor a důchodové výbory.

V roce 1928 budou práce shora uvedené dokončeny, takže úrazové zaopatření bude definitivně vybudováno.

8. Finanční hospodářství čsl. pošty.

Statistickými údaji, uvedenými v předeslaných statích 1. až 5., bylo prokázáno, že pokračující konsolidace hospodářského života, v československé republice, jakož i utěšený rozvoj kulturních a sociálních styků jejího obyvatelstva se v roce 1926 pronikavým způsobem projevily ve zvýšených nárocích na provozovací zdatnost čsl. pošty.

Důsledkem zvýšené činnosti podniku, resp. většího počtu odbavených jednotek provozovacích, byl ovšem vzrůst provozovacích příjmů a tím také zisku podniku proti ziskům za minulá správní období. Nutno však konstatovati, že vyšší zisk roku 1926 nebyl důsledkem jenom vzestupu provozovacích příjmů, nýbrž i postupného uplatňování zásad soukromého podnikání, které se jeví v úspornosti a účelnosti hospodaření podnikové správy tou měrou, že zvýšené úkoly poštovní správy byly splněny bez úměrného zvýšení provozovacích výdajů, ba dokonce i při jich znatelném snížení, jak lze prokázati srovnáním účtu ztráty a zisku za rok 1926 s účtem ztráty a zisku za rok 1925.

K tomuto srovnání účinů roku 1926 s účiny roku 1925 jest však nutno účet ztráty a zisku za rok 1926 poněkud upraviti sloučením některých položek, které nebyly specifikovány v účtu ztráty a zisku za rok 1925, a doplniti účet ztráty a zisku za rok 1925 paušálem 50,000.000 Kč, který poštovní úřady šekové platí poštovnímu, telegrafnímu a telefonnímu provozu jakožto náhradu za bezplatné úkony poštovních úřadů pro poštovní úřady šekové a mimo to při srovnávání náležitě respektovati i tu okolnost, že v účtu ztráty a zisku za rok 1926 jsou zúčtovány jako provozovací příjem, pokud se týče jako provozovací vydání dva roční paušály po 60,000.000 Kč, z nichž jeden platí státní finanční správa poštovní správě za její bezplatné úkony pro veškerá odvětví státní administrativy a druhý platí poštovní správa státním železnicím jakožto saldo vzájemných pohledávek, vznikajících dopravou pošty po železnicích a naopak stavebními pracemi poštovní správy na železničních vedeních telegrafních a telefonních. V důsledku toho se zvýší zisk poštovního provozu za r. 1925 na Kč 127,282.162,71 a sníží zisk poštovního úřadu šekového na částku Kč 17,702.104,70, nemění se však celkový zisk podniku.

Ze vzájemného porovnání účtů ztráty a zisku za léta 1926 a 1925 plyne:

Zisk poštovního, telegrafního a telefonního provozu za rok 1926 se proti zisku za rok 1925 zvýšil o 38,211.556,02 Kč.

Zvýšení zisku bylo docíleno:

1. Úsporou na osobních provozovacích výdajích, nastalou v důsledku provedení restrikce celkového počtu zaměstnanců, která se jeví jako

rozdíl osobních výdajů provozovacích za rok 1925 a za rok 1926 částkou 40,502.232,98 Kč,
kterou nutno však snížiti o vzestup výdajů na pense v částce 28,447.853,80 Kč,
takže ryzí úspora osobních výdajů provozovacích činí 12,054.379,18 Kč.
2. Úsporou na věcných výdajích provozovacích roku 1926 proti roku 1925 o 2,345.376,94 Kč.


3. Úsporou na náhradě nákladů ministerstva pošt a telegrafů za jeho

úkony pro podnik (která jest menší rovněž důsledkem restrikce) o 494.153,74 Kč.
Mimo celkovou úsporu výdajů 14,893.909,86 Kč,
působilo příznivě na zvýšení zisku roku 1926 proti roku 1925.
4. Zvýšení provozovacích příjmů pošty o 16,881.060,49 Kč,
telegrafů o642.872,35 Kč,
telefonů o13,697.154,07 Kč,
a ostatních příjmů provozovacích (ze stavební činnosti ve vlastní režii, kursovních rozdílů, správních náhrad a pod.) o 10,587.731,09 Kč.
Celkový úhrn úspor na výdajích (14,893.909,86 Kč) a vzestupu provozovacích příjmů o (44,808.818,- Kč) činí 56,702.727,86 Kč,
byl však snížen většími výdaji v celkové částce 18,491.171,84 Kč, a to:
5. na úrocích z investičních půjček o 7,691.401,08 Kč,
6. na úrocích z běžného účtu ministerstva financí (následkem neodvedené části zisku za rok 1925) o 6,298.755,65 Kč,
7. na stavby na cizí účet (souvisí s vyššími provozovacími příjmy) o 329.018,30 Kč,
8. na udržování státních budov poštovních o 95.646,81 Kč,
9. jakož i na odpisy hodnoty produktivního věcného majetku pořízeného v roce 1925 a 1926 (následkem znehodnocení) o 4,076.350,- Kč.
Rozdíl38,211.556,02 Kč
značí částku, o kterou jest zisk pošt, telegrafů a telefonů za r. 1926 vyšší, než zisk roku 1925.
Taktéž zisk poštovní automobilní dopravy se zvýšil proti zisku za rok 1925 o + 264.998,86 Kč,
naopak zisk poštovních úřadů šekových za rok 1926 jest proti zisku za rok 1925 nižší o - 8,619.830,93 Kč,


takže celkový zisk podniku za rok 1926 175,671.435,35 Kč
proti zisku za r. 1925145,814.711,40 Kč


jest větší o 29,856.723,95 Kč.
Snížení zisku poštovního úřadu šekového r. 1925 17,702.104,70 Kč,
na zisk roku 19269,082.273,77 Kč,
o úbytek8,619.830,93 Kč,
se vysvětluje tím, že přirozený vzestup provozovacích příjmů poštovního úřadu šekového v roce 1926 proti roku 1925 o 1,062.936,17 Kč
nestačil na úhradu vzestupu provozovacích výdajů o 9,682.767,10 Kč,
a to:
1. provozovacích výdajů nově zřízené pobočky poštovního úřadu šekového v Brně 2,435.855,86 Kč,
2. větších provozovacích výdajů osobních v důsledku zákona 103/1926 a vládního nařízení 114/1926 o 2,566.077,44 Kč,
3. větších provozovacích výdajů věcných v důsledku provedení reformy šekového řízení (tiskopisy, úřední potřeby a pod.) a aktivování pobočky šekového úřadu v Brně (cestovné, výlohy za exponování a pod.) o 3,620.833,80 Kč,
4. zvýšené kvoty na odpisy v důsledku znehodnocení produktivního věcného majetku o 1,060.000,- Kč
=9.682.767,10 Kč.


K tomu nutno poznamenati, že na úhradu vyšších nákladů v důsledku úpravy platů státních zaměstnanců měl býti vybírán t. zv. šekový vplatní poplatek, který však prozatím nemohl býti zaveden.

Trvalý vzestup provozovacích zisků podniku Čsl. pošta byl konstatován již v důvodové zprávě k finančnímu zákonu pro rok 1927 a byl v tomto zákoně vyjádřen tím, že byl na rok 1927 preliminován značně vysoký zisk Kč 189,804.300.

Jak dalece bude takto preliminovaný zisk roku 1927 dosažen skutečnými výsledky hospodaření podniku v r. 1927, lze posouditi z toho, že pokladní rozvaha poštovního, telegrafního a telefonního provozu za první pololetí roku 1927

vykazuje zisk111,097.568,20 Kč.
Tento zisk nutno zvýšiti o rozdíl pololetních kvot celoročních paušálů příjmových (60 + 50 milionů) a výdajových (60 milionů) = + 25,000.000,-- Kč,
a snížiti o reservy: na úhradu finančního kolku na průvodkách (v prvním pololetí vybraného, avšak finanční správě neodvedeného) cca - 6,500.000,-- Kč,
na úhradu pohledávek léčebných fondů za poštovní známky na přihláškách - 1,000.000,- Kč,
na úhradu předchozích pasiv (ve výši asi 10% provozovacích výdajů I. pololetí) - 51,112.569,48 Kč,
na pololetní zisk 192777,484.998,72 Kč,
který ve srovnání s pololetní kvotou preliminovaného zisku 86,492.820,-- Kč,
je menší o9,007.821,28 Kč,
t. j. zaokrouhleně o9,000.000,-- Kč.
Tento poněkud nepříznivý výsledek hospodaření poštovního, telegrafního a telefonního provozu v roce 1927 zvyšuje pak výsledek poštovních úřadů šekových, který ve srovnání s rozpočtem je rovněž nepříznivý, a to o částku cca 3,000.000,-- Kč,
a obdobně i výsledek poštovní automobilní dopravy, jenž jest nepříznivý o 2 000.000,-- Kč,
jest tudíž pololetní zisk roku 1927 proti pololetní rozpočtové kvotě menší o cca 14,000.000,-- Kč,
celoroční zisk by podle toho byl menší o cca 28,000.000,-- Kč.


Lze sice očekávati, že méně příznivý výsledek provozní za první pololetí 1927 bude do jisté míry vyrovnán příznivějšími výsledky druhého pololetí, v němž zpravidla se dostavuje čilý hospodářský ruch, nicméně nesmí býti přehlížena skutečnost, že provedené zvýšení některých poplatků poštovního, telegrafního a telefonního provozu až dosuď nevyneslo plnou úhradu vyšších nákladů, vzniklých platovou úpravou státních zaměstnanců (ani normalisací a systemisací, jejíž důsledek se ve výsledcích prvního pololetí dosud nejeví) a že ani v roce 1927 nemohl býti zaveden šekový vplatní poplatek, který však pro rok 1927 byl preliminován.


Z toho důvodu byl také zisk na rok 1928 preliminován částkou 171,339.230,-- Kč,
t. j. proti zisku preliminovanému na rok 1927 189,804.300,-- Kč,
menší o částku 18,465.070,-- Kč.
Zisk docílený v roce 1926 175,671.435,35 Kč,
byl ponechán podniku podle arrangementu státní finanční správy jako další vklad státu na částečnou úhradu investičních výdajů podniku v roce 1926. Mimo to byly tyto investiční výdaje uhrazeny příspěvkem státní pokladny (rovněž jako dalším vkladem státu do podniku) ve výši 32,688.059,50 Kč,
a vlastní výpůjčkou podniku u Všeobecného pensijního ústavu 25,000.000,-- Kč.
Z celkových investičních výdajů roku 1926 233,359.494,85 Kč,
bylo v roce 1926 pořízeno:
u poštovního, telegrafního a telefonního provozu:
nových budov poštovních za 20,439.987,09 Kč,
nových vedení telegrafních a potrubní pošty za 832.326,70 Kč,
nových vedení telefonních (včetně dálkových kabelů) za 42,304.907,64 Kč,
vnitřního zařízení pro pošty za 13,447.736,99 Kč,
vnitřního zařízení pro telegrafy za 404.700,33 Kč,
vnitřního zařízení pro telefony za 15,584.151,13 Kč,
vnitřního zařízení pro správu za 1,142.001,30 Kč,
a stavebního nářadí za 4,056.123,70 Kč;
mimo to vyplaceno na stavebním účtu budov 563.337,74 Kč,
súčtováno na stavebním účtu vedení 69,382.360,13 Kč,
a na stavebním účtu vnitřního zařízení 58,850.413,40 Kč,
celkem227,008.046,16 Kč;
u poštovních úřadů šekových vnitřního zařízení (sčítacích a adresních strojů) za 1,771.322,44 Kč,
u poštovního automobilního provozu (pořízena vlastní budova dílenská a skladištní, vnitřní zařízení a vozidla) za 4,580.126,25 Kč,
celkem233,359.494,85 Kč.
V roce 1925 bylo investováno132,033.815,15 Kč;
bylo tudíž podnikovou správou za rok 1925 a 1926 celkem investováno 305,393.310,-- Kč.
Z tohoto celkového investičního nákladu bylo uhrazeno ziskem podniku v r. 1926 a příspěvkem státní pokladny 208,359.494,85 Kč,
(zisk za rok 1925 byl odveden státní pokladně) a výpůjčkami na investice 157,033.815,15 Kč.


Pokud by však poměr částky 29,856.723,95 Kč (o kterou jest zisk za rok 1926 vyšší než zisk za rok 1925) ke kapitálu 132,033 815,15 Kč investovanému v roce 1925 vedlo lc domněnce, že zvýšení zisku je toliko důsledkem zvětšené kapacity věcného produktivního majetku, a že tudíž investice podniku Čsl. pošta jsou zvláště vysoko rentabilní, nutno upozorniti na okolnost, že vykázaný zisk roku 1926, ačkoliv je vyšetřen účtem ztráty a zisku, sestaveným podle zásad obchodního hospodaření, není ještě skutečným ryzím ziskem podniku, a to proto, že odpisové kvoty, zařazené do účtu ztráty a zisku největšího provozovacího odvětví podniku, t. j. poštovního, telegrafního a telefonního provozu, nevystihují zdaleka ještě skutečné znehodnocení veškerého věcného produktivního majetku pošt, telegrafů a telefonů, nýbrž pouze znehodnocení majetku pořízeného za podnikové správy v roce 1925 a 1926; mimo to není v účtu ztráty a zisku za rok 1926 ještě patrný skutečný důsledek platové úpravy, neboť nepreliminovaný výdaj 58,555.964,45 Kč, vzešlý platovou úpravou v roce 1926, byl podniku z největší části (54,000.000 Kč) uhrazen finanční správou státní vzhledem k tomu, že parcielní zvýšení některých poplatků mohlo poštovní správou býti provedeno teprve s účinností od 1. srpna 1926, resp. 1. ledna 1927.

K tomu nutno uvážiti, že téměř veškeré investice poštovní správy od převratu byly pořízeny z prostředků opatřených investičními půjčkami, takže podniku byla předána povinnost uhraditi státní správě z úročení investičních výdajů,

realisovaných poštovní správou do konce roku 1924 v částce 433,077.639,48 Kč,
což zvětšeno o půjčky na investice roku 1925 a 1926 157,033.815,15 Kč,
a o půjčku na investice preliminované v r. 1928 296,7514.230,- Kč,
na částku886,855.684,63 Kč,


značí velmi podstatné zvýšení podnikových pasiv a velmi citelné zatížení výnosové kapacity podniku. Nutno totiž také uvážiti, že jest na závadu správnému poměru podnikových aktiv a pasiv okolnost, že podnikem převzatá investiční pasiva nejsou vyvážena ekvivalentní hodnotou příslušného věcného majetku, jež byla snížena jednak následkem stabilisace měny, jednak faktickým opotřebením.

Jest tudíž navrženým finančním zákonem pro rok 1928 ustanovená povinnost podniku Čsl. pošta odvésti provozovací zisk za rok 1928 finanční správě a uhraditi vlastní investiční výdaje výpůjčkou jen mimořádnými okolnostmi odůvodněnou výjimečnou úchylkou od ustanovení zákona č. 404 z r. 1922, resp. od zásady, definované finančním zákonem pro rok 1927, i v návrhu finančního zákona pro rok 1928, že totiž státní podniky nemají si již prostředky potřebné pro své investice opatřovati půjčkami, nýbrž že je mají uhraditi z vlastních příjmů podnikových.

Podle státních závěrečných účtů, předložených Nejvyšším účetním kontrolním úřadem zákonodárným sborům, vykazovalo finanční hospodářství Čsl. pošty (včetně poštovních úřadů šekových) v letech 1919 - 1926 tyto výsledky:

V roce
Příjmy (Těžby)
Výdaje (Náklady)
Přebytek (Zisk) +
Schodek (Ztráta) -
1919202,685.150,51188,800.71558 + 13,884.434,93
1920532,013.517,76448,924.165,46 + 83,089.352,30
1921831,618.775,541.022,336.394,02 - 190,717.618,48
1922992,706.325,18975,631.422,29 + 17,074.902,89
1923908,242.154,49497,226.033,99 + 411,016.120,50
1924964,124.310,41836,117.499,19 + 128,006.811,22
19251.066,387.713,67 920,573.002,27+ 145,814.711,40
19261.218,240.503,50 1.042,569.068,15+ 175,671.435,35


Tyto dílčí závěrky samy o sobě nepodávají však úplného přehledu o hospodářských výsledcích poštovní a telegrafní správy, protože

1. jednak nejsou v nich obsaženy některé s hospodařením čsl. pošty spojené výdaje, které v letech 1919, 1920, 1923, 1925 a 1926 byly účtovány na vrub všeobecné pokladní správy,

2. jednak jsou v nich obsaženy v letech 1919 a 1920 výdaje investiční a v letech 1919 - 1923 příspěvky k reservnímu fondu poštovního úřadu šekového, kteréžto výdaje nejsou položkami ztrátovými.

Mají-li tudíž výsledky hospodaření, vykázané ve státních závěrečných účtech za léta 1919 - 1926, podati ucelený a nezkreslený obraz o finančním hospodářství čsl. pošty, nutno

1. k výdajům Čsl. pošty připočísti výdaje zaúčtované na vrub všeobecné pokladní správy, a to v letech 1919 a 1920 vyšší náklad 151,350.875,81 Kč, pokud se týče 300,409.608,94 Kč, vzniklý: úpravou cestovních požitků (zákon z 15./V. 1919, č. 260 Sb. z. a n.), započtením válečných let (zákon z 23./VII. 1919, č. 457 Sb. z. a n.), úpravou požitků státních zaměstnanců (zákon ze 7./X. 1919, č. 451 Sb. z. a n.), povolením nouzových výpomocí (zákon z 25./XI. 1920, č. 625 Sb. z. a n.), zabráním území slovenského čsl. úřady (okupační náklad) a konečně přijetím legionářů na nesystemisovaná místa, v roce 1923 připočísti náklad per 383,531.229,88 Kč, vzešlý prováděním zákona ze dne 20./XII. 1922, č. 394 Sb. z. a n. o úpravě požitků státních zaměstnanců, v roce 1925 připočísti náklad 26,857.538,45 Kč, vzniklý povolením odměn státním a některým jiným veřejným zaměstnancům na rok 1924 a 1925 (zákon z 22. XII. 1924, č. 289 Sb. z. a n.) a konečně v roce 1926 připočísti částku 54,000.000 Kč, protože z celkového vyššího nákladu 58,555.964,45 Kč, vzešlého úpravou platů zaměstnanců Čsl. pošty podle zákona z 24./VI. 1926, č. 103 Sb. z. a n., byla ve státním závěrečném účtu za rok 1926 účtována toliko částka 4,555.964,45 Kč na vrub Čsl. pošty a zbytek uhrazen státní správou finanční vzhledem k tomu, že provedené zvýšení některých poplatků poštovního a telefonního provozu v r. 1926 nevyneslo úhradu celého vyššího nákladu;

2. z vykázaných výdajů vyloučiti částky, jež nejsou položkami ztrátovými, a to:

a) v letech 1919 a 1920 výdaje investiční v částce 26,343.230,03 Kč, pokud se týče 79,063.881,88 Kč,

b) v letech 1919 až 1923 dotace reservního fondu poštovního úřadu šekového, které činily v roce 1919 Kč 9,885.160,46, v roce 1920 Kč 30,259.390,18, v roce 1921 Kč 60,127.051,70, v roce 1922 Kč 16,903.389,19 a 1923 Kč 566.525,72.

Po úpravě takto provedené poskytují hospodářské výsledky Čsl. pošty vykázané ve státních závěrečných účtech tento obraz (viz diagram na připojené tabulce XV.):

V roce
Příjmy (Těžby)
Výdaje (Náklady) Přebytek (Zisk) +
Schodek (Ztráta) -
1919202,685.150,51303,923.200,90 - 101,238.050,39
1920532,013.517,76640,010.502,34 - 107,996.984,58
1921831,618.775,54962,209.342,32 - 130,590.566,78
1922992,706.325,18958,728.033,10 + 33,978.292,08
1923908,242.154,49880,190.738,15 + 28,051.416,34
1924964,124.310,41836,117.499,19 + 128,006.811,22
19251.066,387.713,67 947,430.540,72+ 118,957.172,95
19261.218,240.503,50 1.096,569.068,15+ 121,671.435,35


Na investice bylo poštovní správou v letech 1919 až 1924 před prohlášením Čsl. pošty podnikem, spravovaným podle zásad obchodního hospodaření, vyplaceno úhrnem Kč 538,484.751,39, a to:


v roce 1919
26,343.230 03,
v roce 1920
"
79,063.881,88,
v roce 1921
"
101,659.678,17,
v roce 1922
"
150,992.991,85,
v roce 1923
"
100,134.338 03,
v roce 1924
"
80,290.631,43.

Investiční výdaje státního podniku Čsl. pošta (včetně pošt. úřadů šekových) činily


v roce 1925
132,033.81515,
v roce 1926
"
233,359.494,85.


V době 8 let, t. j. v letech 1919 až 1926 bylo tudíž investováno úhrnem Kč 903,878.06139; z toho byla částka Kč 281,078.54726 (31,1%) uhrazena z běžných příjmů poštovní správy, částka Kč 590,111.454 63 (65,29%) z výtěžku investičních půjček a zbytek Kč 32,688.059 50 (3,61%) příspěvkem státní správy finanční (jako dalším vkladem státu do podniku).

Na připojené tabulce XV. jsou graficky znázorněny také nové náklady a nové těžby, jež čsl. poště vzešly v důsledku prohlášení podnikem podle zákona č. 404/1922. Tyto nové náklady a těžby byly jednak před tím účtovány na vrub, pokud se týče ve prospěch jiných odvětví státní správy, jednak vznikly nově prováděním zásad podnikového zákona. Nová břemena byla však novými příjmy jen z části vyvážena, jak jest patrno z dolejší tabulky:

V roce
Nové náklady
Nové těžby
v důsledku podnikového hospodaření
1925127,471.755,18 Kč 34,709.180,42 Kč
1926278,208.878,76 Kč 140,507.914,81 Kč


Nové náklady v roce 1925:

a) Mimořádně vysoký náklad na pensijní a zaopatřovací požitky poštovních zaměstnanců a jich pozůstalých 106,335.063,44 Kč,
b) 70% netto výdajů ministerstva pošt a telegrafů 9,256.200,57 Kč,
c) správa a udržování státních budov poštovních 1,193.818,90 Kč,
d) úmorové odpisy hodnoty věcného majetku 10,686.672,27 Kč,127,471.755,18 Kč.


Nové těžby v roce 1925:

a) Příjem z pensijních příspěvků a premiových reserv 23,994.788,87 Kč,
b) náhrada vyššího nákladu na staropensisty podle zákona č. 287/1924 6,916.000,-- Kč,
c) příjem z podnájemného ze státních budov poštovních 311.442,48 Kč,
d) příjem na úrocích z běžného účtu ministerstva financí 3,486.949,07 Kč,34,709.180,42 Kč.
V roce 1925 nové výdaje převažují nové příjmy o 92,762.574,76 Kč.


Nové náklady v roce 1926:

a) Náklad na pensijní a zaopatřovací požitky poštovních zaměstnanců a jich pozůstalých 140,052.176,04 Kč,
b) 70% netto výdajů ministerstva pošt a telegrafů 8,834.010,83 Kč,
c) náhrada za přepravu pošty na čsl. státních drahách 60,000.000,-- Kč,
d) náklad poštovních úřadů šekových na náhradu hodnoty služeb dosud bezplatně přijímaných od poštovních úřadů 50,000.000,-- Kč,
e) správa a udržování státních budov poštovních 1,425.106,10 Kč,
f) pasivní úroky z běžného účtu u ministerstva financí 2,811.806,58 Kč,
g) úmorové odpisy hodnoty věcného majetku 15,085.779,21 Kč278,208.878,76 Kč.

Nové těžby v roce 1926:

a) Příjem z pensijních příspěvků a premiových reserv 23,023.206,88 Kč,
b) náhrada vyššího nákladu na staropensisty podle zákona č. 287/1924 6,916.000,-- Kč,
c) náhrada poštovních úřadů šekových poštovní správě za služby dosud bezplatně prokazované poštovními úřady 50,000.000,-- Kč,
d) příjem z úpravy poměru Čsl. pošty k ostatním státním odvětvím 60,000.000,-- Kč,
e) příjem z podnájemného ze státních budov poštovních 447.082,87 Kč,
f) úroky z movitého jmění 6.685,06 Kč,
g) náhrada ve věcech valutárních 114.940,- Kč140,507.914,81 Kč.
V roce 1926 nové výdaje převažují nové příjmy o 137,700.963,95 Kč.


Z diagramu na tabulce XV. jest na prvý pohled patrný stálý vzestup příjmů, přerušený toliko v roce 1923. V letech 1919 až 1922 v důsledku postupné valorisace poštovních poplatků příjmy rychle stoupaly, a to ze 202,685.150,51 Kč na 992,706.325,18 Kč. Naproti tomu v roce 1923 jednak snížením některých poplatků poštovních, telegrafních a telefonních, jednak následkem všeobecného poklesu provozu, zaviněného hospodářskou krisí, jež byla důsledkem deflace, příjmy sice poklesly o 84,464.170,69 Kč na 908,242.154,49 Kč, avšak již v roce 1924 a následujících příjmy vykazují opět vytrvalou tendenci vzestupnou, takže v roce 1926 dosahují dokonce výše 1.218,240.503,50 Kč. Z připojeného diagramu jest též patrno, že příjmy Čsl. pošty v letech 1925 a 1926 vzrostly, i když by se z nich vyloučily shora uvedené nové těžby, které Čsl. poště přibyly v důsledku komercialisace.

Naproti tom výdaje Čsl. pošty jevily vzestupnou tendenci toliko v letech 1919 až 1921, v kterémžto posledním roce dosáhly svého vrcholu, a to částkou 962,209.342,32 Kč. V letech 1922 až 1924 však výdaje konstantně klesaly, byvše celkem sníženy o 126,091.84313 Kč na 836,117.499,19 Kč a byly by také v letech 1925 a 1926 dále poklesly, a to úhrnem o 17,757.309,80 Kč, kdyby běžné hospodářství Čsl. pošty v důsledku jejího zkomercialisování nebylo bývalo zatíženo novými břemeny, která - jak shora uvedeno - v roce 1926 činila úhrnem 278,208.878,76 Kč (kdežto příjmy z téhož titulu se zvýšily toliko o 140,507.914,81 Kč). V roce 1926 vzrostly výdaje Čsl. pošty vzhledem k právě zmíněným nově převzatým povinnostem na 1.096,569.068,15 Kč.

Ze srovnání nákladů s těžbami jest patrno, že přebytek poštovního a telegrafního ústavu, jehož bylo již v roce 1922 dosaženo částkou 33,978.292,08 Kč, poklesl sice v roce následujícím o 5,926.875,74 Kč na 28,051.416,34 Kč (v roce 1923 byly příjmy z důvodů shora již zmíněných nižší o 84,464.170,69 Kč, výdaje pak nižší o 78,537.294 Kč 95 hal.), avšak již v roce 1924 přebytek Čsl. pošty zejména také v důsledku dalšího systematického snižování provozovacích výdajů vzrostl na 128,006.811 Kč 22 hal. Podobných velmi příznivých výsledků dosáhla Čsl. pošta také v letech následujících, přesto, že v důsledku zkomercialisování jí vzešly značné nové výdaje, a to v roce 1925 částkou netto 92,762.574,76 Kč a v roce 1926 částkou netto 137,700.963,95 Kč. Činilť čistý zisk Čsl. pošty v roce 1925 - 118,957.172 95 Kč, v roce 1926 pak 121,671.435 Kč 35 hal.

Také investiční činnosti věnovala čsl. pošta po svém prohlášení podnikem usilovnou péči, snažíc se rychlejším tempem přiblížiti svá provozní zařízení evropské úrovni a zároveň rozmnožiti zdroje svých příjmů. Kdežto v roce 1924 bylo na investice poštovní správou vyplaceno jen 80,290.631,43 Kč, činily investiční výdaje v roce 1925 Kč 132,033.815,15 a v roce 1926 dokonce již Kč 233,359.494,85.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP