1. Praha - okolí, novostavba budovy vysílací
stanice, pokud se týče zastoupení pozemků.
1. Beroun, novostavba budovy poštovního a telegrafního
úřadu,
2. Hlinsko, novostavba budovy poštovního a telegrafního
úřadu,
3. Humpolec, novostavba budovy poštovního a telegrafního
úřadu,
4. Kostelec nad Orlicí, novostavba. budovy poštovního
a telegrafního úřadu,
Louny, novostavba budovy poštovního a telegrafního
úřadu,
6. Náchod, novostavba budovy poštovního a telegrafního
úřadu,
7. Nová Paka, novostavba budovy poštovního
a telegrafního úřadu,
8. Nitra, novostavba budovy poštovního a telegrafního
úřadu,
9. Orlová, novostavba budovy poštovního a telegrafního
úřadu,
10. Piešťany, novostavba budovy poštovního
a telegrafního úřadu,
11. Poděbrady, novostavba budovy poštovního
a telegrafního úřadu,
12. Slezská Ostrava, novostavba budovy poštovního
a telegrafního úřadu,
13. Šumperk, novostavba budovy poštovního a telegrafního
úřadu.
Projednává se koupě budov pro poštovní
úřady v těchto místech: Tachov, Červený
Kostelec, Pohořelice, Předenice u Plzně.
Po vydání platového zákona ze dne
24. června 1926, č. 103, Sb. z. a n., bylo nutno
upraviti podle jeho zásad a se zřetelem ke zvláštním
potřebám Československé pošty
také služební a platové poměry
některých kategorií poštovního
zaměstnanectva nepragmatikálního. To
se stalo dvěma vládními nařízeními
ze dne 5. března 1927, č. 16 a 17 Sb. z. a n.
Prvním byly upraveny poměry řemeslných
zaměstnanců v technické službě
stavební a udržovací a v automobilním
provozu Československé pošty (dosavadních
dělmistrů, montérů a pomocných
montérů, jakož i garážních
mistrů, řidičů vozů, dělmistrů
a dílenských zřízenců), druhým
byly upraveny poměry poštovních expedientů,
poštovních pomocníků a poštovních
poslů (dosavadních smluvních poštovních
expedientů, volných úřednických
sil výpomocných a poštovních pomocníků,
dále do stavu pomocných zřízenců
nepřevzatých výpomocných zřízenců
a konečně poštovních poslů).
Také ostatní významnější
práce personálně politické v roce
1927 se týkaly většinou bližšího
provádění platového zákona.
Vládní nařízení ze dne 15.
července 1927, č. 103 Sb. z. a n., určilo
úřednické kategorie v jednotlivých
resortech a stanovilo úřední tituly,
čímž dalo podklad ku provedení dříve
již připravované systemisace. Do konce
roku budou pravděpodobně ještě vydány
nové předpisy o zkouškách, o vedlejších
požitcích, služebních přídavcích
a služebních oděvech, dále předpisy
o úpravě mzdových poměrů dělnických
sil.
Z ostatních opatření organisačních
uvádíme zrušení poštovního
inspektorátu v Berehově, k němuž
po projevení souhlasu vládou ze dne 17. února
1927 došlo 31. března 1927; od 1. dubna 1927 byla
jeho kompetence přidělena ředitelství
pošt a telegrafů v Košicích. Zrušení
inspektorátu má především význam
úsporného opatření, učiněného
ve smyslu § 2. zákona č. 286/1924 Sb. z. a
n., o úsporných opatřeních ve veřejné
správě.
V oboru sociální politiky dosáhla
poštovní správa značných úspěchů
v bytové péči. Vzhledem k stále
trvající bytové krisi poštovního
zaměstnanectva bylo v roce 1927 pokračováno
ve stavbách z výtěžku losové
akce. Tak získány pro zaměstnance pražské
4 domy celkem o 42 bytech na Žižkově a v Podolí
a provedeny přípravné práce pro stavbu
dalších domů v Dejvicích, Holešovicích
a Žižkově, dále dohotoveny stavby domů
v Opavě a Užhorodě; ke zmírnění
bytové krise zaměstnanců v územích
smíšených provedeny přípravné
práce pro stavbu domů pro poštovní zaměstnance
v Podmoklech, Děčíně, Ústí
nad Labem, Chomutově, České Lípě,
Jablonci nad Nisou, Mostě, Teplicích-Šanově
a Krnově.
Pro rok 1928 hodlá poštovní správa použíti
zbytku prostředků, které má ještě
z losové akce k disposici, k provedení staveb obytných
domů v Praze, tak, aby alespoň nejnutnějším
a nejnaléhavějším případům
mohlo býti odpomoženo.
Rok 1927 znamenal úsilnou a obtížnou práci
za účelem zdolání počátečních
obtíží, spojených s prováděním
nemocenského pojištění poštovních
zaměstnanců, a to jak v otázce poskytování
dávek, tak i po stránce organisační
a administrativní. Uskutečněno poskytování
mimořádných výkonů lékařských,
péče zubolékařské, léčby
lázeňské a sanatoriální, vydány
detailní předpisy, týkající
se poskytování péče lékařské,
ošetřování nemocničního,
pomoci při porodu, provedeny rozsáhlé změny
pokud se týče poskytování léčiv,
jakož i therapeutických a orthopedických přístrojů
a pod. Po stránce organisační uvedeny v život
všechny sbory Léčebného fondu, jimž
přísluší pracovati na zlepšení
nemocenského pojištění, vydány
příslušné jednací řády
a předpisy, činnosti sborů se týkající.
S hlediska administrativního vybaveny ústřední
správa a oblastní správy podrobnými
směrnicemi pro provádění pojištění
jak co do poskytování dávek, tak i co do
kontroly lékařské, súčtování
s lékaři, lékárnami a ostatními
dodavateli Léčebného fondu, vyřešena
otázka retaxatorů lékárnických
účtů a zařízeno provádění
prací statistických. Kromě toho prováděna
v subfondu Léčebného fondu péče
prázdninová.
V roce 1928 bude pokračováno v pracích za
účelem účelného provádění
nemocenského pojištění. Zejména
bude pracováno na celkovém Léčebném
řádě, který má býti
nejen přehlednou a přesnou instrukcí pro
orgány, pojištění provádějící,
nýbrž i příručkou poučnou
pro pojištěnce jak ve službě činné,
tak i ve výslužbě. Kromě toho bude věnována
pozornost získání vlastního ambulatoria
pro vyšetřování chorých pojištěnců,
pro vodoléčby, horské slunce, roentgen a
pod.
V důsledku vládního nařízení
z 5. března t. r., č. 17 Sb. z. a n., jímž
byly upraveny služební a platové poměry
poštovních expedientů, poštovních
pomocníků a poslů, byly stanovy Provisního
fondu pozměněny, hlavně pokud šlo o
ustanovení o výši provisních základen,
příspěvků a některých
provisních požitků. Nové příspěvky
byly předepsány se zpětnou platností
od 1. ledna 1926.
Kromě toho byly zahájeny přípravné
práce na reorganisaci fondu, jejichž účelem
jest vybudování přesné evidence zapravených
příspěvků, účastnické
doby a provisních požitků, jakož i dat
o pohybu účastníků.
V roce 1928 budou vypracovány zásady, podle kterých
se bude prováděti statistické šetření
o průběhu souborných zjevů, majících
vliv na vývoj pojištění (úmrtnost,
invalidnost, ženatost, přistupování,
vystupování, změny platových poměrů
a pod.), aby bylo možno srovnání těchto
zjevů s průběhem očekávaným
a zjištění finanční rovnováhy
fondu.
V letošním roce byl Invalidní fond organisován
do té míry, že byla zavedena evidence pojištěnců,
pokud jde o jejich přistupování, vystupování
a změny jejich mezd a jimi zapravované příspěvky.
Zároveň bylo započato s přípravnými
pracemi za účelem vybudování definitivní
organisace fondu, jež záleží v založení
podrobných záznamů o pohybu pojištěnců,
o jejich členské době, o jimi zaplacených
příspěvcích, jakož i pojistných
dávkách jim poskytnutých.
V roce 1928 budou stanoveny zásady pro vedení statistiky
k témuž účelu jako v Provisním
fondu.
Počet smluvních poštovních zaměstnanců
vzrostl v poslední době tak, že v Provisním
fondu je nyní přihlášeno na 5000 účastníků
a v Invalidním fondu na 8000 členů.
V roce 1927 bylo úrazové zaopatření
prováděno podle prozatímních instrukcí
z předešlého roku.
Mimo to zahájeny byly přípravné práce
za účelem vydání podrobných
předpisů pro provádění Řádu
úrazového zaopatření, pro účelné
vedení fondu a statistiku. Zároveň budou
ustaveny ústřední sbor a důchodové
výbory.
V roce 1928 budou práce shora uvedené dokončeny,
takže úrazové zaopatření bude
definitivně vybudováno.
Statistickými údaji, uvedenými v předeslaných
statích 1. až 5., bylo prokázáno, že
pokračující konsolidace hospodářského
života, v československé republice, jakož
i utěšený rozvoj kulturních a sociálních
styků jejího obyvatelstva se v roce 1926 pronikavým
způsobem projevily ve zvýšených nárocích
na provozovací zdatnost čsl. pošty.
Důsledkem zvýšené činnosti podniku,
resp. většího počtu odbavených
jednotek provozovacích, byl ovšem vzrůst provozovacích
příjmů a tím také zisku podniku
proti ziskům za minulá správní období.
Nutno však konstatovati, že vyšší zisk
roku 1926 nebyl důsledkem jenom vzestupu provozovacích
příjmů, nýbrž i postupného
uplatňování zásad soukromého
podnikání, které se jeví v úspornosti
a účelnosti hospodaření podnikové
správy tou měrou, že zvýšené
úkoly poštovní správy byly splněny
bez úměrného zvýšení provozovacích
výdajů, ba dokonce i při jich znatelném
snížení, jak lze prokázati srovnáním
účtu ztráty a zisku za rok 1926 s účtem
ztráty a zisku za rok 1925.
K tomuto srovnání účinů
roku 1926 s účiny roku 1925 jest však nutno
účet ztráty a zisku za rok 1926 poněkud
upraviti sloučením některých položek,
které nebyly specifikovány v účtu
ztráty a zisku za rok 1925, a doplniti účet
ztráty a zisku za rok 1925 paušálem 50,000.000
Kč, který poštovní úřady
šekové platí poštovnímu, telegrafnímu
a telefonnímu provozu jakožto náhradu za bezplatné
úkony poštovních úřadů
pro poštovní úřady šekové
a mimo to při srovnávání náležitě
respektovati i tu okolnost, že v účtu ztráty
a zisku za rok 1926 jsou zúčtovány jako provozovací
příjem, pokud se týče jako provozovací
vydání dva roční paušály
po 60,000.000 Kč, z nichž jeden platí státní
finanční správa poštovní správě
za její bezplatné úkony pro veškerá
odvětví státní administrativy a druhý
platí poštovní správa státním
železnicím jakožto saldo vzájemných
pohledávek, vznikajících dopravou pošty
po železnicích a naopak stavebními pracemi
poštovní správy na železničních
vedeních telegrafních a telefonních. V důsledku
toho se zvýší zisk poštovního provozu
za r. 1925 na Kč 127,282.162,71 a sníží
zisk poštovního úřadu šekového
na částku Kč 17,702.104,70, nemění
se však celkový zisk podniku.
Ze vzájemného porovnání účtů
ztráty a zisku za léta 1926 a 1925 plyne:
Zisk poštovního, telegrafního a telefonního
provozu za rok 1926 se proti zisku za rok 1925 zvýšil
o 38,211.556,02 Kč.
Zvýšení zisku bylo docíleno:
1. Úsporou na osobních provozovacích výdajích,
nastalou v důsledku provedení restrikce celkového
počtu zaměstnanců, která se jeví
jako
rozdíl osobních výdajů provozovacích za rok 1925 a za rok 1926 částkou | 40,502.232,98 Kč, | |
kterou nutno však snížiti o vzestup výdajů na pense v částce | 28,447.853,80 Kč, | |
takže ryzí úspora osobních výdajů provozovacích činí | 12,054.379,18 Kč. | |
2. Úsporou na věcných výdajích provozovacích roku 1926 proti roku 1925 o | 2,345.376,94 Kč. |
3. Úsporou na náhradě nákladů
ministerstva pošt a telegrafů za jeho
úkony pro podnik (která jest menší rovněž důsledkem restrikce) o | 494.153,74 Kč. |
Mimo celkovou úsporu výdajů | 14,893.909,86 Kč, |
působilo příznivě na zvýšení zisku roku 1926 proti roku 1925. | |
4. Zvýšení provozovacích příjmů pošty o | 16,881.060,49 Kč, |
telegrafů o | 642.872,35 Kč, |
telefonů o | 13,697.154,07 Kč, |
a ostatních příjmů provozovacích (ze stavební činnosti ve vlastní režii, kursovních rozdílů, správních náhrad a pod.) o | 10,587.731,09 Kč. |
Celkový úhrn úspor na výdajích (14,893.909,86 Kč) a vzestupu provozovacích příjmů o (44,808.818,- Kč) činí | 56,702.727,86 Kč, |
byl však snížen většími výdaji v celkové částce 18,491.171,84 Kč, a to: | |
5. na úrocích z investičních půjček o | 7,691.401,08 Kč, |
6. na úrocích z běžného účtu ministerstva financí (následkem neodvedené části zisku za rok 1925) o | 6,298.755,65 Kč, |
7. na stavby na cizí účet (souvisí s vyššími provozovacími příjmy) o | 329.018,30 Kč, |
8. na udržování státních budov poštovních o | 95.646,81 Kč, |
9. jakož i na odpisy hodnoty produktivního věcného majetku pořízeného v roce 1925 a 1926 (následkem znehodnocení) o | 4,076.350,- Kč. |
Rozdíl | 38,211.556,02 Kč |
značí částku, o kterou jest zisk pošt, telegrafů a telefonů za r. 1926 vyšší, než zisk roku 1925. | |
Taktéž zisk poštovní automobilní dopravy se zvýšil proti zisku za rok 1925 o | + 264.998,86 Kč, |
naopak zisk poštovních úřadů šekových za rok 1926 jest proti zisku za rok 1925 nižší o | - 8,619.830,93 Kč, |
takže celkový zisk podniku za rok 1926 | 175,671.435,35 Kč |
proti zisku za r. 1925 | 145,814.711,40 Kč |
jest větší o | 29,856.723,95 Kč. |
Snížení zisku poštovního úřadu šekového r. 1925 | 17,702.104,70 Kč, |
na zisk roku 1926 | 9,082.273,77 Kč, |
o úbytek | 8,619.830,93 Kč, |
se vysvětluje tím, že přirozený vzestup provozovacích příjmů poštovního úřadu šekového v roce 1926 proti roku 1925 o | 1,062.936,17 Kč |
nestačil na úhradu vzestupu provozovacích výdajů o | 9,682.767,10 Kč, |
a to: | |
1. provozovacích výdajů nově zřízené pobočky poštovního úřadu šekového v Brně | 2,435.855,86 Kč, |
2. větších provozovacích výdajů osobních v důsledku zákona 103/1926 a vládního nařízení 114/1926 o | 2,566.077,44 Kč, |
3. větších provozovacích výdajů věcných v důsledku provedení reformy šekového řízení (tiskopisy, úřední potřeby a pod.) a aktivování pobočky šekového úřadu v Brně (cestovné, výlohy za exponování a pod.) o | 3,620.833,80 Kč, |
4. zvýšené kvoty na odpisy v důsledku znehodnocení produktivního věcného majetku o | 1,060.000,- Kč |
= | 9.682.767,10 Kč. |
K tomu nutno poznamenati, že na úhradu vyšších
nákladů v důsledku úpravy platů
státních zaměstnanců měl býti
vybírán t. zv. šekový vplatní
poplatek, který však prozatím nemohl býti
zaveden.
Trvalý vzestup provozovacích zisků podniku
Čsl. pošta byl konstatován již v důvodové
zprávě k finančnímu zákonu
pro rok 1927 a byl v tomto zákoně vyjádřen
tím, že byl na rok 1927 preliminován značně
vysoký zisk Kč 189,804.300.
Jak dalece bude takto preliminovaný zisk roku 1927 dosažen
skutečnými výsledky hospodaření
podniku v r. 1927, lze posouditi z toho, že pokladní
rozvaha poštovního, telegrafního a telefonního
provozu za první pololetí roku 1927
vykazuje zisk | 111,097.568,20 Kč. |
Tento zisk nutno zvýšiti o rozdíl pololetních kvot celoročních paušálů příjmových (60 + 50 milionů) a výdajových (60 milionů) = | + 25,000.000,-- Kč, |
a snížiti o reservy: na úhradu finančního kolku na průvodkách (v prvním pololetí vybraného, avšak finanční správě neodvedeného) cca | - 6,500.000,-- Kč, |
na úhradu pohledávek léčebných fondů za poštovní známky na přihláškách | - 1,000.000,- Kč, |
na úhradu předchozích pasiv (ve výši asi 10% provozovacích výdajů I. pololetí) | - 51,112.569,48 Kč, |
na pololetní zisk 1927 | 77,484.998,72 Kč, |
který ve srovnání s pololetní kvotou preliminovaného zisku | 86,492.820,-- Kč, |
je menší o | 9,007.821,28 Kč, |
t. j. zaokrouhleně o | 9,000.000,-- Kč. |
Tento poněkud nepříznivý výsledek hospodaření poštovního, telegrafního a telefonního provozu v roce 1927 zvyšuje pak výsledek poštovních úřadů šekových, který ve srovnání s rozpočtem je rovněž nepříznivý, a to o částku cca | 3,000.000,-- Kč, |
a obdobně i výsledek poštovní automobilní dopravy, jenž jest nepříznivý o | 2 000.000,-- Kč, |
jest tudíž pololetní zisk roku 1927 proti pololetní rozpočtové kvotě menší o cca | 14,000.000,-- Kč, |
celoroční zisk by podle toho byl menší o cca | 28,000.000,-- Kč. |
Lze sice očekávati, že méně příznivý
výsledek provozní za první pololetí
1927 bude do jisté míry vyrovnán příznivějšími
výsledky druhého pololetí, v němž
zpravidla se dostavuje čilý hospodářský
ruch, nicméně nesmí býti přehlížena
skutečnost, že provedené zvýšení
některých poplatků poštovního,
telegrafního a telefonního provozu až dosuď
nevyneslo plnou úhradu vyšších nákladů,
vzniklých platovou úpravou státních
zaměstnanců (ani normalisací a systemisací,
jejíž důsledek se ve výsledcích
prvního pololetí dosud nejeví) a že
ani v roce 1927 nemohl býti zaveden šekový
vplatní poplatek, který však pro rok 1927 byl
preliminován.
Z toho důvodu byl také zisk na rok 1928 preliminován částkou | 171,339.230,-- Kč, |
t. j. proti zisku preliminovanému na rok 1927 | 189,804.300,-- Kč, |
menší o částku | 18,465.070,-- Kč. |
Zisk docílený v roce 1926 | 175,671.435,35 Kč, |
byl ponechán podniku podle arrangementu státní finanční správy jako další vklad státu na částečnou úhradu investičních výdajů podniku v roce 1926. Mimo to byly tyto investiční výdaje uhrazeny příspěvkem státní pokladny (rovněž jako dalším vkladem státu do podniku) ve výši | 32,688.059,50 Kč, |
a vlastní výpůjčkou podniku u Všeobecného pensijního ústavu | 25,000.000,-- Kč. |
Z celkových investičních výdajů roku 1926 | 233,359.494,85 Kč, |
bylo v roce 1926 pořízeno: | |
u poštovního, telegrafního a telefonního provozu: | |
nových budov poštovních za | 20,439.987,09 Kč, |
nových vedení telegrafních a potrubní pošty za | 832.326,70 Kč, |
nových vedení telefonních (včetně dálkových kabelů) za | 42,304.907,64 Kč, |
vnitřního zařízení pro pošty za | 13,447.736,99 Kč, |
vnitřního zařízení pro telegrafy za | 404.700,33 Kč, |
vnitřního zařízení pro telefony za | 15,584.151,13 Kč, |
vnitřního zařízení pro správu za | 1,142.001,30 Kč, |
a stavebního nářadí za | 4,056.123,70 Kč; |
mimo to vyplaceno na stavebním účtu budov | 563.337,74 Kč, |
súčtováno na stavebním účtu vedení | 69,382.360,13 Kč, |
a na stavebním účtu vnitřního zařízení | 58,850.413,40 Kč, |
celkem | 227,008.046,16 Kč; |
u poštovních úřadů šekových vnitřního zařízení (sčítacích a adresních strojů) za | 1,771.322,44 Kč, |
u poštovního automobilního provozu (pořízena vlastní budova dílenská a skladištní, vnitřní zařízení a vozidla) za | 4,580.126,25 Kč, |
celkem | 233,359.494,85 Kč. |
V roce 1925 bylo investováno | 132,033.815,15 Kč; |
bylo tudíž podnikovou správou za rok 1925 a 1926 celkem investováno | 305,393.310,-- Kč. |
Z tohoto celkového investičního nákladu bylo uhrazeno ziskem podniku v r. 1926 a příspěvkem státní pokladny | 208,359.494,85 Kč, |
(zisk za rok 1925 byl odveden státní pokladně) a výpůjčkami na investice | 157,033.815,15 Kč. |
Pokud by však poměr částky 29,856.723,95
Kč (o kterou jest zisk za rok 1926 vyšší
než zisk za rok 1925) ke kapitálu 132,033 815,15 Kč
investovanému v roce 1925 vedlo lc domněnce, že
zvýšení zisku je toliko důsledkem zvětšené
kapacity věcného produktivního majetku, a
že tudíž investice podniku Čsl. pošta
jsou zvláště vysoko rentabilní, nutno
upozorniti na okolnost, že vykázaný zisk
roku 1926, ačkoliv je vyšetřen účtem
ztráty a zisku, sestaveným podle zásad obchodního
hospodaření, není ještě skutečným
ryzím ziskem podniku, a to proto, že odpisové
kvoty, zařazené do účtu ztráty
a zisku největšího provozovacího odvětví
podniku, t. j. poštovního, telegrafního a telefonního
provozu, nevystihují zdaleka ještě skutečné
znehodnocení veškerého věcného
produktivního majetku pošt, telegrafů a telefonů,
nýbrž pouze znehodnocení majetku pořízeného
za podnikové správy v roce 1925 a 1926; mimo to
není v účtu ztráty a zisku za rok
1926 ještě patrný skutečný
důsledek platové úpravy, neboť nepreliminovaný
výdaj 58,555.964,45 Kč, vzešlý platovou
úpravou v roce 1926, byl podniku z největší
části (54,000.000 Kč) uhrazen finanční
správou státní vzhledem k tomu, že parcielní
zvýšení některých poplatků
mohlo poštovní správou býti provedeno
teprve s účinností od 1. srpna 1926, resp.
1. ledna 1927.
K tomu nutno uvážiti, že téměř
veškeré investice poštovní správy
od převratu byly pořízeny z prostředků
opatřených investičními půjčkami,
takže podniku byla předána povinnost uhraditi
státní správě z úročení
investičních výdajů,
realisovaných poštovní správou do konce roku 1924 v částce | 433,077.639,48 Kč, |
což zvětšeno o půjčky na investice roku 1925 a 1926 | 157,033.815,15 Kč, |
a o půjčku na investice preliminované v r. 1928 | 296,7514.230,- Kč, |
na částku | 886,855.684,63 Kč, |
značí velmi podstatné zvýšení
podnikových pasiv a velmi citelné zatížení
výnosové kapacity podniku. Nutno totiž
také uvážiti, že jest na závadu
správnému poměru podnikových aktiv
a pasiv okolnost, že podnikem převzatá investiční
pasiva nejsou vyvážena ekvivalentní hodnotou
příslušného věcného majetku,
jež byla snížena jednak následkem stabilisace
měny, jednak faktickým opotřebením.
Jest tudíž navrženým finančním
zákonem pro rok 1928 ustanovená povinnost podniku
Čsl. pošta odvésti provozovací zisk
za rok 1928 finanční správě a
uhraditi vlastní investiční výdaje
výpůjčkou jen mimořádnými
okolnostmi odůvodněnou výjimečnou
úchylkou od ustanovení zákona č.
404 z r. 1922, resp. od zásady, definované finančním
zákonem pro rok 1927, i v návrhu finančního
zákona pro rok 1928, že totiž státní
podniky nemají si již prostředky potřebné
pro své investice opatřovati půjčkami,
nýbrž že je mají uhraditi z vlastních
příjmů podnikových.
Podle státních závěrečných
účtů, předložených
Nejvyšším účetním kontrolním
úřadem zákonodárným sborům,
vykazovalo finanční hospodářství
Čsl. pošty (včetně poštovních
úřadů šekových) v letech 1919
- 1926 tyto výsledky:
1919 | 202,685.150,51 | 188,800.71558 | + 13,884.434,93 |
1920 | 532,013.517,76 | 448,924.165,46 | + 83,089.352,30 |
1921 | 831,618.775,54 | 1.022,336.394,02 | - 190,717.618,48 |
1922 | 992,706.325,18 | 975,631.422,29 | + 17,074.902,89 |
1923 | 908,242.154,49 | 497,226.033,99 | + 411,016.120,50 |
1924 | 964,124.310,41 | 836,117.499,19 | + 128,006.811,22 |
1925 | 1.066,387.713,67 | 920,573.002,27 | + 145,814.711,40 |
1926 | 1.218,240.503,50 | 1.042,569.068,15 | + 175,671.435,35 |
Tyto dílčí závěrky samy o sobě
nepodávají však úplného přehledu
o hospodářských výsledcích
poštovní a telegrafní správy, protože
1. jednak nejsou v nich obsaženy některé s
hospodařením čsl. pošty spojené
výdaje, které v letech 1919, 1920, 1923, 1925 a
1926 byly účtovány na vrub všeobecné
pokladní správy,
2. jednak jsou v nich obsaženy v letech 1919 a 1920 výdaje
investiční a v letech 1919 - 1923 příspěvky
k reservnímu fondu poštovního úřadu
šekového, kteréžto výdaje nejsou
položkami ztrátovými.
Mají-li tudíž výsledky hospodaření,
vykázané ve státních závěrečných
účtech za léta 1919 - 1926, podati ucelený
a nezkreslený obraz o finančním hospodářství
čsl. pošty, nutno
1. k výdajům Čsl. pošty připočísti
výdaje zaúčtované na vrub všeobecné
pokladní správy, a to v letech 1919 a 1920
vyšší náklad 151,350.875,81 Kč,
pokud se týče 300,409.608,94 Kč, vzniklý:
úpravou cestovních požitků (zákon
z 15./V. 1919, č. 260 Sb. z. a n.), započtením
válečných let (zákon z 23./VII. 1919,
č. 457 Sb. z. a n.), úpravou požitků
státních zaměstnanců (zákon
ze 7./X. 1919, č. 451 Sb. z. a n.), povolením nouzových
výpomocí (zákon z 25./XI. 1920, č.
625 Sb. z. a n.), zabráním území slovenského
čsl. úřady (okupační náklad)
a konečně přijetím legionářů
na nesystemisovaná místa, v roce 1923 připočísti
náklad per 383,531.229,88 Kč, vzešlý
prováděním zákona ze dne 20./XII.
1922, č. 394 Sb. z. a n. o úpravě požitků
státních zaměstnanců, v roce 1925
připočísti náklad 26,857.538,45
Kč, vzniklý povolením odměn státním
a některým jiným veřejným zaměstnancům
na rok 1924 a 1925 (zákon z 22. XII. 1924, č. 289
Sb. z. a n.) a konečně v roce 1926 připočísti
částku 54,000.000 Kč, protože z celkového
vyššího nákladu 58,555.964,45 Kč,
vzešlého úpravou platů zaměstnanců
Čsl. pošty podle zákona z 24./VI. 1926, č.
103 Sb. z. a n., byla ve státním závěrečném
účtu za rok 1926 účtována toliko
částka 4,555.964,45 Kč na vrub Čsl.
pošty a zbytek uhrazen státní správou
finanční vzhledem k tomu, že provedené
zvýšení některých poplatků
poštovního a telefonního provozu v r. 1926
nevyneslo úhradu celého vyššího
nákladu;
2. z vykázaných výdajů vyloučiti
částky, jež nejsou položkami ztrátovými,
a to:
a) v letech 1919 a 1920 výdaje investiční
v částce 26,343.230,03 Kč, pokud se týče
79,063.881,88 Kč,
b) v letech 1919 až 1923 dotace reservního fondu
poštovního úřadu šekového,
které činily v roce 1919 Kč 9,885.160,46,
v roce 1920 Kč 30,259.390,18, v roce 1921 Kč 60,127.051,70,
v roce 1922 Kč 16,903.389,19 a 1923 Kč 566.525,72.
Po úpravě takto provedené poskytují
hospodářské výsledky Čsl. pošty
vykázané ve státních závěrečných
účtech tento obraz (viz diagram na připojené
tabulce XV.):
Výdaje (Náklady) | Přebytek (Zisk) + | ||
Schodek (Ztráta) - | |||
1919 | 202,685.150,51 | 303,923.200,90 | - 101,238.050,39 |
1920 | 532,013.517,76 | 640,010.502,34 | - 107,996.984,58 |
1921 | 831,618.775,54 | 962,209.342,32 | - 130,590.566,78 |
1922 | 992,706.325,18 | 958,728.033,10 | + 33,978.292,08 |
1923 | 908,242.154,49 | 880,190.738,15 | + 28,051.416,34 |
1924 | 964,124.310,41 | 836,117.499,19 | + 128,006.811,22 |
1925 | 1.066,387.713,67 | 947,430.540,72 | + 118,957.172,95 |
1926 | 1.218,240.503,50 | 1.096,569.068,15 | + 121,671.435,35 |
Na investice bylo poštovní správou v
letech 1919 až 1924 před prohlášením
Čsl. pošty podnikem, spravovaným podle zásad
obchodního hospodaření, vyplaceno úhrnem
Kč 538,484.751,39, a to:
v roce 1919 | 26,343.230 03, | |
v roce 1920 | 79,063.881,88, | |
v roce 1921 | 101,659.678,17, | |
v roce 1922 | 150,992.991,85, | |
v roce 1923 | 100,134.338 03, | |
v roce 1924 | 80,290.631,43. |
Investiční výdaje státního
podniku Čsl. pošta (včetně pošt.
úřadů šekových) činily
v roce 1925 | 132,033.81515, | |
v roce 1926 | 233,359.494,85. |
V době 8 let, t. j. v letech 1919 až 1926 bylo tudíž
investováno úhrnem Kč 903,878.06139; z toho
byla částka Kč 281,078.54726 (31,1%) uhrazena
z běžných příjmů poštovní
správy, částka Kč 590,111.454 63 (65,29%)
z výtěžku investičních půjček
a zbytek Kč 32,688.059 50 (3,61%) příspěvkem
státní správy finanční (jako
dalším vkladem státu do podniku).
Na připojené tabulce XV. jsou graficky znázorněny
také nové náklady a nové těžby,
jež čsl. poště vzešly v důsledku
prohlášení podnikem podle zákona č.
404/1922. Tyto nové náklady a těžby
byly jednak před tím účtovány
na vrub, pokud se týče ve prospěch jiných
odvětví státní správy, jednak
vznikly nově prováděním zásad
podnikového zákona. Nová břemena byla
však novými příjmy jen z části
vyvážena, jak jest patrno z dolejší tabulky:
1925 | 127,471.755,18 Kč | 34,709.180,42 Kč |
1926 | 278,208.878,76 Kč | 140,507.914,81 Kč |
a) Mimořádně vysoký náklad na pensijní a zaopatřovací požitky poštovních zaměstnanců a jich pozůstalých | 106,335.063,44 Kč, | |
b) 70% netto výdajů ministerstva pošt a telegrafů | 9,256.200,57 Kč, | |
c) správa a udržování státních budov poštovních | 1,193.818,90 Kč, | |
d) úmorové odpisy hodnoty věcného majetku | 10,686.672,27 Kč, | 127,471.755,18 Kč. |
a) Příjem z pensijních příspěvků a premiových reserv | 23,994.788,87 Kč, | |
b) náhrada vyššího nákladu na staropensisty podle zákona č. 287/1924 | 6,916.000,-- Kč, | |
c) příjem z podnájemného ze státních budov poštovních | 311.442,48 Kč, | |
d) příjem na úrocích z běžného účtu ministerstva financí | 3,486.949,07 Kč, | 34,709.180,42 Kč. |
V roce 1925 nové výdaje převažují nové příjmy o | 92,762.574,76 Kč. |
a) Náklad na pensijní a zaopatřovací požitky poštovních zaměstnanců a jich pozůstalých | 140,052.176,04 Kč, | |
b) 70% netto výdajů ministerstva pošt a telegrafů | 8,834.010,83 Kč, | |
c) náhrada za přepravu pošty na čsl. státních drahách | 60,000.000,-- Kč, | |
d) náklad poštovních úřadů šekových na náhradu hodnoty služeb dosud bezplatně přijímaných od poštovních úřadů | 50,000.000,-- Kč, | |
e) správa a udržování státních budov poštovních | 1,425.106,10 Kč, | |
f) pasivní úroky z běžného účtu u ministerstva financí | 2,811.806,58 Kč, | |
g) úmorové odpisy hodnoty věcného majetku | 15,085.779,21 Kč | 278,208.878,76 Kč. |
a) Příjem z pensijních příspěvků a premiových reserv | 23,023.206,88 Kč, | |
b) náhrada vyššího nákladu na staropensisty podle zákona č. 287/1924 | 6,916.000,-- Kč, | |
c) náhrada poštovních úřadů šekových poštovní správě za služby dosud bezplatně prokazované poštovními úřady | 50,000.000,-- Kč, | |
d) příjem z úpravy poměru Čsl. pošty k ostatním státním odvětvím | 60,000.000,-- Kč, | |
e) příjem z podnájemného ze státních budov poštovních | 447.082,87 Kč, | |
f) úroky z movitého jmění | 6.685,06 Kč, | |
g) náhrada ve věcech valutárních | 114.940,- Kč | 140,507.914,81 Kč. |
V roce 1926 nové výdaje převažují nové příjmy o | 137,700.963,95 Kč. |
Z diagramu na tabulce XV. jest na prvý pohled patrný
stálý vzestup příjmů,
přerušený toliko v roce 1923. V letech 1919
až 1922 v důsledku postupné valorisace poštovních
poplatků příjmy rychle stoupaly, a to ze
202,685.150,51 Kč na 992,706.325,18 Kč. Naproti
tomu v roce 1923 jednak snížením některých
poplatků poštovních, telegrafních a
telefonních, jednak následkem všeobecného
poklesu provozu, zaviněného hospodářskou
krisí, jež byla důsledkem deflace, příjmy
sice poklesly o 84,464.170,69 Kč na 908,242.154,49 Kč,
avšak již v roce 1924 a následujících
příjmy vykazují opět vytrvalou tendenci
vzestupnou, takže v roce 1926 dosahují dokonce výše
1.218,240.503,50 Kč. Z připojeného diagramu
jest též patrno, že příjmy Čsl.
pošty v letech 1925 a 1926 vzrostly, i když by se z
nich vyloučily shora uvedené nové těžby,
které Čsl. poště přibyly v důsledku
komercialisace.
Naproti tom výdaje Čsl. pošty jevily
vzestupnou tendenci toliko v letech 1919 až 1921, v
kterémžto posledním roce dosáhly svého
vrcholu, a to částkou 962,209.342,32 Kč.
V letech 1922 až 1924 však výdaje konstantně
klesaly, byvše celkem sníženy o 126,091.84313
Kč na 836,117.499,19 Kč a byly by také v
letech 1925 a 1926 dále poklesly, a to úhrnem o
17,757.309,80 Kč, kdyby běžné hospodářství
Čsl. pošty v důsledku jejího zkomercialisování
nebylo bývalo zatíženo novými břemeny,
která - jak shora uvedeno - v roce 1926 činila úhrnem
278,208.878,76 Kč (kdežto příjmy z téhož
titulu se zvýšily toliko o 140,507.914,81 Kč).
V roce 1926 vzrostly výdaje Čsl. pošty vzhledem
k právě zmíněným nově
převzatým povinnostem na 1.096,569.068,15 Kč.
Ze srovnání nákladů s těžbami
jest patrno, že přebytek poštovního
a telegrafního ústavu, jehož bylo již
v roce 1922 dosaženo částkou 33,978.292,08
Kč, poklesl sice v roce následujícím
o 5,926.875,74 Kč na 28,051.416,34 Kč (v roce 1923
byly příjmy z důvodů shora již
zmíněných nižší o 84,464.170,69
Kč, výdaje pak nižší o 78,537.294
Kč 95 hal.), avšak již v roce 1924 přebytek
Čsl. pošty zejména také v
důsledku dalšího systematického snižování
provozovacích výdajů vzrostl na 128,006.811
Kč 22 hal. Podobných velmi příznivých
výsledků dosáhla Čsl. pošta
také v letech následujících, přesto,
že v důsledku zkomercialisování jí
vzešly značné nové výdaje, a
to v roce 1925 částkou netto 92,762.574,76 Kč
a v roce 1926 částkou netto 137,700.963,95 Kč.
Činilť čistý zisk Čsl. pošty
v roce 1925 - 118,957.172 95 Kč, v roce 1926 pak 121,671.435
Kč 35 hal.
Také investiční činnosti věnovala
čsl. pošta po svém prohlášení
podnikem usilovnou péči, snažíc se rychlejším
tempem přiblížiti svá provozní
zařízení evropské úrovni a
zároveň rozmnožiti zdroje svých příjmů.
Kdežto v roce 1924 bylo na investice poštovní
správou vyplaceno jen 80,290.631,43 Kč, činily
investiční výdaje v roce 1925 Kč 132,033.815,15
a v roce 1926 dokonce již Kč 233,359.494,85.