Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Hrad.

Se zadostiučiněním bylo konstatováno, že práce v archeologické části Pražského Hradu ve třetím nádvoří byla úspěšně v celku skončena, a zvláštní péče že se věnuje konservaci výkopů: Restaurace Vladislavské části hradu pokračuje rovněž velmi zdárně, ač práce tato potkává se se zvláštními obtížemi, které se v cestu staví zabezpečení této vzácné stavitelské památky.

V rozpravě o kanceláři presidenta republiky byl dále zdůrazňován požadavek, že velkostatek Lány má býti soběstačným, totiž že výnos má krýti veškery potřeby velkostatku vlastního, jakož i zámku. Poukazováno bylo též na stav zvěře v oboře lánské a na lesní cesty.

Zámek Lány.

Značná část interieurů zámku jest provisorně zařízena mobiliářem (nábytek, koberce, obrazy) z Pražského Hradu. Toto zařízení nutno postupně na Pražský Hrad vrátiti a vybaviti zámek vlastním mobiliářem. Pro tento účel preliminuje se přiměřená částka pod pol. 20.

Státní statek Lány.

Rozpočet tohoto statku vykazuje pasivum 369.995 Kč. Toto pasivum vzniká:

1. zařazením značných investičních potřeb do rozpočtu,

2. snížením prelimináře příjmového.

ad 1. Požaduje se:

Odvodněno, resp. meliorováno bude cca 35 ha pozemků státního statku dle projektu vypracovaného technickým personálem zemědělské rady. Práce provedena bude v režii správy státního statku. Dle odhadu zemědělské rady činí náklad na 1 ha meliorace, provádějí-li se některé práce v režii, 3500 - 4000 Kč.

Celková síť oborních cest dosahuje délky cca 35 km. Značná část cest byla těžkými vozy při odvozu dříví a zejména dešti v roce 1926 tak poškozena, že jsou pro jízdu auty nesjízdné. Úpravu cest provede lesní správa v režii a za využití vlastního štěrkového lomu. Nezbytnost řádné úpravy cest je odůvodněna účelovým určením obory v Lánech.

Stav zvěře v oboře limitován jest počtem 800 kusů. Částka preliminovaná pod pol. 30. "Honitba a rybolov" jest určena k úhradě nákladů spojených s chovem zvěře (krmení v době zimní), nikoliv s odstřelem zvěře. Nové kusy zakupují se pro chov (za účelem osvěžení krve) a budou zvláště znamenány, aby nebyly odstřeleny.

ad 2. Snižuje se:

se zřetelem na menší sklizeň v posledních letech, zejména v roce 1926,

V důsledku rozsáhlých mniškových žírů byl v dřívějších letech stanovený etát značně překročen. Tím se také vysvětluje zvýšený příjem v letech předchozích. Z důvodů racionelního hospodaření jest nutno roční etát podstatně snížiti a tím postupně vyrovnati jeho dřívější překročení.

Vnitřní zařízení. Adaptace.

Ke kap. 2. státního rozpočtu nebylo předneseno závažnějších připomínek patrně z toho důvodu, že v kapitole té není podstatnějších změn oproti rozpočtu na rok 1927. Zvýšení při několika položkách odůvodněno jest ve vysvětlivkách jednak chystanými oslavami 10. výročí trvání republiky, jednak - pokud jde o úvěry na zařízení vnitřní - očekáváním, že se podaří vhodněji umístiti obrazárnu Společnosti přátel umění a tím rozšířiti, lépe rozděliti a využitkovati prostory v hlavní budově sněmovny.

Náklady tyto nedějí se bez zřetele na skutečnost, že bude nutno přistoupiti ke stavbě definitivní budovy sněmovní. Má-li však tato budova jak svým zevnějškem, tak svou polohou nejen representovati význam Národního shromáždění ve státě, nýbrž býti také důstojným výrazem umělecké potence naší doby a našeho státu, nedoporučuje se v otázce této překotnost. Také potřebný k tomu náklad finanční, který samozřejmě bude značný, musí býti postupně po léta opatřován, nemá-li býti jím státní rozpočet povážlivě přetížen.

Veškeré tyto momenty, jichž úspěšné vyřešení leží mimo sféru působnosti sněmovního předsednictva, budou míti za následek, že dnešní prozatímní umístění sněmoven potrvá ještě léta a že tudíž nutné adaptace v těchto budovách nejsou ani zbytečny, ani neekonomické. Zařízení vnitřní bude přeneseno do nové budovy.

Representační paušál. Delegace.

Representace Národního shromáždění doma i za hranicemi vyžaduje nákladu odpovídajícího významu a potřebám našeho státu i našeho parlamentu jakožto representanta vůle svrchovaného národa státního. Porovná-li se výše navržených položek s obdobnými položkami u jiných resortů u nás i v cizině, jest zřejmo, že byly vyměřeny s úzkostlivou úsporností a šetrností. K některým drobnějším podnětům rázu administrativního, které byly v rozpočtovém výboru předneseny, vezmou předsednictva sněmoven ochotně příslušný zřetel.

Při kapitole 3. byla provedena velká politická debata, ve které dotčeny byly skoro všechny otázky, týkající se vnitřní politiky republiky. Tato debata byla skončena výkladem ministerského předsedy, který byl uveřejněn a glosován ve všech denních listech.

Mimo to bylo jednáno o jednotlivých položkách a věcech vztahujících se k těmto položkám, z nichž uvedeny jsou zde jen důležitější.

Fond pro nepředvídané výlohy.

Jako každoročně tak i tentokráte byly vysloveny námitky proti fondu pro nepředvídané výlohy.

Tento fond má svůj právní podklad v ustanovení §u 5, odst. 2. zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n.; výše fondu nepřevyšuje skutečnou potřebu a dané poměry.

Slavnosti a podobné příležitosti.

Rovněž tak bylo poukazováno na položku: "Slavnosti a podobné příležitosti". K tomu nutno připomenouti, že Praha je následkem své centrální polohy v Evropě velmi často a s oblibou volena za místo mezinárodních kongresů. Je nám to jen ku prospěchu. A tu je často potřeba, jak je zvykem i v jiných státech za obdobných příležitostí, uspořádati různé slavnosti a podobné. V uvážení toho nelze ani tuto položku pokládati za zbytečnou ani za vysokou.

Úřední cesty presidenta republiky.

Ozvaly se také námitky proti položce 14: "Úřední cesty presidenta republiky", kterážto položka by měla býti eventuelně zařazena do kap. 1.

Položka ta byla od počátku našich rozpočtů zařazována do kapitoly "Předsednictvo ministerské rady". Změna nastala oproti dřívějším rozpočtům jen v tom, že položka ta je nyní značně snížena. V rozpočtu "Předsednictvo ministerské rady" je zařazena proto, že jedná se o výlohy na úřední výlohy za cesty v zájmu veřejném, státním, konané, na př. i na cesty k návštěvě representantů cizích států a pod.

Výlohy na provádění mírových smluv.

Vysloven byl dále dotaz jak dlouho ještě bude zařazováno při rozpočtu presidia ministerské rady vydání na provádění mírových smluv.

Presidium ministerské rady všemi silami se přičiňuje, aby záležitost provádění mírových smluv byla již skončena a příslušná, celkem nízká položka nemusela dále býti do rozpočtu zařazena. Doposud nepodařilo se dokončiti celé vyúčtování plebiscitní akce na Těšínsku, Oravě a Spiši a vyúčtování správy mezinárodní komise a výloh za dohodové vojsko. Dokončiti tyto věci není ve výlučné moci našich úřadů, našeho státu, je to společná věc více států. Presidium ministerské rady bude se nadále snažiti o to; aby likvidace této otázky co nejdříve byla provedena. Zařazená položka na r. 1928 odpovídá skutečné roční potřebě.

Komise pro reformu veřejné správy.

Jiný dotaz týkal se doby ustavení komise pro reformu veřejné správy.

Ku zřízení komise pro organisaci správy podle § , odst. 2. restrikčního zákona dojde nyní co nejdříve, jakmile budou provedena ještě některá opatření, která souvisejí s provedením platového zákona a nesnesou odkladu až do doby, kdy by se komise, která má sestávati také z neúředních znalců, mohla do věci tak zapracovati, aby přistoupila k jejich meritornímu projednání.

Systemisace.

Velmi mnoho bylo debatováno o systemisaci státních zaměstnanců. Počet systemisovaných míst pro jednotlivá odvětví správní i státních podniků jest uveden v přílohách k finančnímu zákonu.

Hlavní zásadou při systemisačních pracích bylo, aby systemisace byla provedena jednotně a úměrně ve všech oborech služby.

Za tím účelem byly vzájemně srovnávány jednotlivé funkce v různých kategoriích a resortech. Celkový počet úředníků v té které kategorii nemohl býti pro rozvrstvení míst na platové stupnice rozhodným; při různé organisaci služby může naopak při menším celkovém počtu úředníků a relativně větším počtu větších úřadů býti systemisováno více vyšších míst, než jinde při menším počtu úředníků a velkém počtu malých úřadů.

Pro hodnocení funkcí plynou ze zásad, na kterých jest vybudován platový zákon, v určitých mezích závazné směrnice. Jest to zejména zásada valorisovati předválečné platy určitým koeficientem, t. j. přiznati za určitou funkci v zásadě násobek toho platu, kterým byla táž funkce honorována před válkou. Pro hodnocení jest proto naprosto nerozhodnou systemisace poválečná, která nespočívala na stejném principu, nýbrž spíše na klíči přizpůsobeném automatickému postupu.

Pro valorisaci sazeb v platových stupnicích přijal platový zákon v zásadě koeficient valutární; valorisace podle indexu cenového byla označena výslovně za nemožnou a přesahující únosnost obyvatelstva. Ostatně se nesmí přehlížeti, že předválečný platový systém neznal přídavků na děti, kdežto nová platová úprava spatřuje ve výchovném nadlepšení pro více zatížené domácnosti a počítá s ním jako součástkou systému při stanovení valorisačního násobku.

V některých úsecích, kde toho byla zvlášť nutná potřeba, sleduje systemisace cíl vytčený v §u 2 restrikčního zákona, t. j. zrevidovati a vybudovati organisaci veřejné správy s jednotného hlediska účelně. Byl proto u některých kategorií, které vykonávaly tytéž funkce, obstarávané jinde kategoriemi nižšími, počet úředníků snížen, ale za to zavedena nová kategorie obdobně jako v jiných resortech. (Na př. v resortu ministerstva pošt byly i práce písařské obstarávány úředníky III. služ. tř.)

Počet systemisovaných míst byl přizpůsoben skutečné potřebě. Počet míst až dosud systemisovaných nemohl býti rozhodným již proto, že byl mnohdy stanoven bez jakéhokoliv přesného podkladu. Ostatně bylo nutno přihlížeti i k výsledkům restrikce; po restrikci nebyl až dosud počet systemisovaných míst snížen, nýbrž tato místa zůstávala pouze neobsazena.

Systemisace má přechodný charakter, zejména tam, kde jsou poměry teprve ve vývinu (na př. Slovensko) nebo kde dojde k nové organisaci služby.

Systemisace definitivní bude pracována již v kontaktu s komisí ustanovenou podle restrikčního zákona, složenou z úředních a mimoúředních znalců. Této komisi bude předložen elaborát detailně vypracovaný, přihlížející ve zvýšené míře k organisaci služby v jednotlivých resortech.

V debatě o Státní tiskárně bylo poukazováno na rozpor mezi vykazovanou rovnováhou v rozpočtu úředních novin a mezi skutečnou pasivitou podle účetních závěrek.

Tento schodek úředních novin byl ve skutečnosti poměrně malý. Proto jsou v rozpočtu vykazovány bez schodku. Tím je také na administraci činěn morální nátlak, aby snažila se účelnými opatřeními dosáhnouti rovnováhy hospodaření.

Byla vyslovena domněnka, že položky Tiskového odboru, a sice na vnitřní službu informační, na činnost propagační a na archiv obrázkový jsou nesúčtovatelnými položkami disposičními. Zde běží zřejmě o omyl, protože položky tyto jsou přísně súčtovatelnými.

Snížení rozpočtu S. Ú. S.

Snížení rozpočtu státního úřadu statistického na rok 1928 je jen relativní u srovnání s rokem 1927, kdy byla mimořádná potřeba úvěru pro publikace a pro mimořádné investice ve strojovně.

Statistika obecních voleb.

V rozpočtovém výboru bylo vysloveno přání, aby byla publikována statistika voleb do obcí. K tomuto přání nutno konstatovati, že tato statistika již před lety byla z pracovního plánu státního úřadu statistického zásadně vypuštěna, ježto volby do obcí se nekonají současně ve všech obcích, takže neposkytují celistvého obrazu o smýšlení obyvatelstva. Jejich výsledky nelze srovnávati ani po stránce teritoriální, tím méně po stránce politické. Prvé volby do obcí byly zpracovány proto, že šlo o první projev mínění voličstva po převratu, a že tehdy byly provedeny volby současně téměř ve všech obcích Čech, Moravy a Slezska. Poslední volby do Národního shromáždění byly obšírně publikovány již v pramenném díle statistického úřadu ve svazku 31 "Československé statistiky".

Statistika mzdová.

Statistice mzdové věnuje státní úřad statistický velikou péči, jak dokazují již uveřejněné výsledky mezd hornických. Statistický problém mzdový nelze však řešiti celistvě, ale dlužno každou oblast práce v tomto směru zkoumati vhodnou methodou. Vývoj mezd reálních a nominálních sleduje zatím státní úřad statistický nepřímo, zvláště na podkladě kolektivních smluv. Výsledky této práce obsahující celý vývoj mzdový za léta 1919 - 1926 budou veřejnosti velmi brzy tiskem sděleny.

Zprávy poslancům.

K podnětu, aby byly členům Národního shromáždění zasílány zprávy státního úřadu statistického, dlužno podotknouti, že úřad své zprávy již zasílá všem klubům sněmovny a veškeré své publikace zasílá trojmo knihovně Národního shromáždění. Jistě ochotně vyhoví žádosti členů Národního shromážděni a zašle každou publikaci, kdykoliv o to bude požádán.

Cenová data.

O methodách sbírání a zpracovávání materiálu pro statistiku cenovou naleznou čtenáři publikací státního úřadu statistického důkladné informace. Tak, pokud jde o index velkoobchodních cen, je textový úvod v prvních dvou číslech ročníku cenových zpráv z r. 1925. Pokud jde o indexy životních nákladů je tento popis v prvých sešitech ročníku 1926 v týchž zprávách. Jestliže v jednotlivostech tato data zavdávají příčinu ke kritice, dlužno to vysvětliti tím, že jde většinou o průměry, které se vypočítávají z velikého množství detailních zpráv, zvláště tržnic, obecních úřadů atd., takže tyto průměry někdy i v malém úseku teritoriálním mohou býti v rozporu s individuelními místními cenami. Nemělo by smyslu v tomto oboru něco zhoršovati nebo přikrašlovati, neboť zájem na pravdě jest tu všeobecný. Aby mohl statistický úřad vypočítávati životní náklady jiných rodin než dělnických a úřednických, k tomu je zapotřebí v prvé řadě součinnosti z těchto vrstev konsumentů, a je nepochybno, že, bude-li dán tento předpoklad, úřad neopomene v tomto směru své práce zaříditi.

Daňové zatížení.

Pokud jde o výsledky zkoumání daňového zatížení, práce příslušné komise nejsou skončeny a i tyto výsledky budou později publikovány.

Působnost ministerstva zahraničních věcí.

Pohlížíme-li se stanoviska věcného na činnost ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů. v cizině, můžeme zjistiti 4 hlavní obory působnosti: činnost politickou, národohospodářskou, administrativní a informační.

Činnost politická.

O politické činnosti ministerstva zahraničních věcí podal ministr zahraničí při debatě o kapitole ministerstva zahraničních věcí obšírné exposé, v němž vyložil směrnice, jimiž se politika ministerstva zahraničních věcí řídí. Můžeme zde konstatovati, že ministr kladl zvláštní váhu na politiku míru. Je pro nás jako stát, který po těžkých letech válečných prodělal nesmírně těžká léta konsolidace politické i hospodářské, velmi důležito, aby politika zahraniční nesla se k upevnění situace republiky zajištěním jejího mezinárodního postavení. Důsledkem toho jest naše snaha, abychom se sousedními státy měli všechny hospodářské i právní poměry vyřešeny. Nemůžeme si zapírati, že to byla práce velmi obtížná, nicméně dobré snaze s naší strany se podařilo vytvořiti stav, který náš poměr k sousedům upravuje způsobem uspokojivým. Byla uzavřena řada smluv, jimiž nejen styky národohospodářské, nýbrž také styky povahy politicko-právní byly smluvně vyřešeny a tak náš poměr k těmto státům postaven na pevnou basi.

Společnost Národů.

Sledujíc tuto politiku míru a konsolidace súčastnilo se ministerstvo zahraničních věcí význačnou měrou všech prací Společnosti Národů. Ministr zahraničních věcí v rozpočtovém výboru zdůraznil význam Společnosti Národů pro dílo míru a řešení mezinárodních konfliktů cestou smírnou.

Činnost obchodně-politická.

Činnost politická je za nynějších poměrů nerozlučně spjata s činností národohospodářskou, zejména pro nás, jako stát s tak vysoce vyvinutou zemědělskou i průmyslovou produkcí. My nezbytně musíme udržovati stará a hledati nová odbytiště v zahraničí pro své produkty a tu je právě úprava obchodních styků s cizími státy neobyčejně důležita. Nutno zde konstatovati, že v této příčině vykonalo ministerstvo zahraničních věcí v uplynulém roce práci velikou. Bylo by zejména zdůrazniti, že byly sjednány tři velmi rozsáhlé celně-tarifní smlouvy a to se Švýcarskem, Rakouskem a Maďarskem, z nichž poslední jest největší ze smluv toho druhu dosud Československou republikou uzavřených, neboť dotýká se nejrůznějších složek hospodářských styků, jak se mezi oběma státy utvářely. Mimo to byly uzavřeny obchodní smlouvy s Tureckem, Kanadou, Finskem, Estonskem, dodatkový protokol s Francií, dodatková úprava vývozního a dovozního řízení s Polskem a pod. V projednávání jest, nehledě k jiným smlouvám menšího významu, především obchodní smlouva s Německem a doufáme, že se našim vyjednavačům podaří i v této, pro náš export i import tak nesmírně důležité věci, dosíci v brzku příznivého výsledku.

Činnost administrativní.

V debatě rozpočtového výboru bylo poměrně málo promluveno o činnosti našich zastupitelských úřadů po stránce administrativní. Zvláště v okolních státech, kde počet našich příslušníků jde do statisíců, představuje tento úsek činnosti zastupitelských úřadů, zejména konsulátů, práci velikou, uvážíme-li, že tyto úřady vykonávají pro naše příslušníky nejen téměř veškerou agendu, která ve vnitrozemí přísluší úřadům politickým, nýbrž mají za úkol hájiti zájmy našich příslušníků vůči úřadům cizího státu. Úřady zastupitelské vedou evidenci našich příslušníků, zprostředkují výplatu pensí, invalidních rent, obstarávají vojenskou evidenci, odvody a různé intervence. Také agenda pasová a visová je velmi rozsáhlá a vyžaduje krajní péče a svědomitosti. Bylo zde zmíněno zrušení vis, které vstoupí v účinnost v nejbližší době ve styku s Rakouskem a Německem.

Zastupitelské úřady na půdě bývalého Rakousko-Uherska měly ve svých obvodech desetitisíce občanů, kteří dříve příslušeli do obcí republiky Československé, avšak změnili zejména v důsledku mírových smluv svoji státní příslušnost. Bylo požadavkem řádné administrativy, aby tato změna byla poznamenána našimi úřady vnitrostátními a zastupitelské úřady musily proto v každém jednotlivém případě provésti přesná a často obtížná šetření v tomto směru.

Konečně nutno se zmíniti, že neméně významný úkol našich zastupitelských úřadů - hlavně konsulátů - jest zprostředkování obchodních styků. Nutno vzíti v úvahu, že náš stát, jakožto útvar nově vzniklý, je nucen získávati si cizí odbytiště pro své zboží v tuhém zápase s cizí vyspělou a výborně informovanou konkurencí a že zastupitelský úřad bývá často jediným průkopníkem těchto snah.

Informační služba.

Ministr zahraničních věcí podal výboru rozpočtovému obšírný výklad, uveřejněný v denních listech, o tom, z čeho tak zv. informační, resp. propagační činnost pozůstává a jakými cestami se béře. Tím nejlépe bylo dokázáno, že nejsou správná tvrzení, která častěji v generální debatě o rozpočtu byla opakována, jakoby prostředků na informaci ciziny bylo používáno k nějakým tajným účelům. Ve skutečnosti tomu tak není; vidíme, že se tu jedná o podporu vědecké, literární a umělecké činnosti v cizině, o informaci ciziny ve všech těchto směrech s použitím publikací vědeckých a literárních, o podporu výstav, o podporu zájezdů uměleckých, sportovních atd., a o sblížení na poli kulturních styků s cizími národy. V tomto světle jeví se nám položka na výdaje propagační naprosto odůvodněnou.

Náklady na zahraniční službu.

Pokud se týče rozpočtu ministerstva zahraničních věcí po stránce číselné, bylo vícekráte uváděno, že rozpočet našeho ministerstva zahraničních věcí jest u srovnání s rozpočty jiných států příliš vysoký. Tomu tak není. Již ministr zahraničních věcí ve své odpovědi uvedl, že náš stát je mezi 25ti státy - co se týče procentuální výše rozpočtu ministerstva zahraničních věcí, vzhledem k rozpočtu celkovému - na místě 17. a že menší procenta vydání na zahraniční službu vykazují pouze velmoci nebo státy s vysokou valutou. K této výborové zprávě je přiložen přehled rozpočtů cizích států na základě oficielních dat, z něhož lze seznati, že výdaje na zahraniční službu skutečně se pohybují v mezích všeobecně obvyklých, ba možno říci, že jsou spíše nižší.

V průběhu debaty povšechné i podrobné bylo jednáno zejména o těchto otázkách:

Světová hospodářská konference v Ženevě.

Výsledek jednání světové hospodářské konference, jíž se ČSR súčastnila zástupci jak z řad zaměstnanců tak i československé výroby, a to zemědělské i průmyslové, byl přijat v ČSR s plným uspokojením, poněvadž jest v souladu se směrnicemi naší hospodářské politiky. Na foru mezinárodním v Ženevě prohlásil dne 16. června t. r. ministr Dr. Beneš, že vláda ČSR projevila zásadní souhlas s resolucemi usnesenými konferencí, že je přijímá, a že chce přizpůsobiti svou politiku - pokud toho zapotřebí - zásadám přijatým konferencí. Ministr obchodu Dr. Peroutka ve svém projevu v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny dne 16. t. m. vysvětlil již, jakým způsobem přikročil poradní sbor k řešení úkolu jemu položeného. Poradní sbor přizval ke svým pracem zástupce všech interesovaných státních úřadů a vynikající odborníky našeho hospodářství a zahájil již všechny přípravy pečlivým rozdělením celého materiálu do specielních komisí.

Při Národní bance bylo zřízeno studijní oddělení. Výsledky jeho prací jsou periodicky publikovány a jsou jeho poznatky, jež přinášejí cenné náměty pro náš hospodářský život, v příslušných kruzích plně hodnoceny.

Odbourávání cel.

V době od projednání posledního rozpočtu byly uzavřeny tři rozsáhlé celně-tarifní smlouvy, jež přinesly značná snížení československých cel za koncese získané pro čsl. vývoz v těchto státech. Mimo to byla autonomně snížena cla na některé suroviny a polotovary nutné pro další zpracování domácí výrobou, jak se toho ukázala potřeba v důsledku snížení cel na konečné výrobky. K autonomnímu zvýšení cel v tomto období pak vůbec nedošlo.

Personální vybavení národohospodářské sekce.

V generální debatě byla učiněna zmínka o nedostatečném personálním vybavení národohospodářské sekce ministerstva zahraničních věcí. Proti tomu možno uvésti, že výpočet smluv uzavřených v době od projednávání posledního státního rozpočtu jest nejlepším dokladem toho, že všechny obchodně-politické úkoly, jež v tomto období na státní správu byly vzneseny, a jež nebyly nikterak lehké, byly zvládnuty.

Ruská pomocná akce.

Ruská pomocná akce, která byla zahájena na podporu ruských a ukrajinských uprchlíků, především za tím účelem, aby umožněno bylo dokončení studia studentům, kteří je započali a pro události v Rusku je dokončiti nemohli, jeví se jako akce čistě kulturního rázu a nikoliv, jak zde bylo tvrzeno, jako akce protirevoluční. S tohoto hlediska dlužno pomocnou akci chápati a toto stanovisko bylo již nesčetněkráte vládními činiteli zdůrazněno. Rozumí se samo sebou, že postupem let, ve kterých studenti dokončují svá studia; blíží se pomocná akce k zakončení a postupně se likviduje.