Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

V průběhu jednání o rozpočtu ministerstva vnitra přednesl ministr vnitra exposé, v němž načrtl pracovní program svého resortu, zejména se zřetelem k ústavně projednávanému zákonu o organisaci správy.

K zákonu tomu, který sleduje vybudování jednotné definitivní organisace úřadů vnitřní správy pro celé státní území, družiti se budou předpisy o správním řízení ve věcech, náležejících do působnosti politických úřadů.

Při tom bude nutno řešiti velmi četné důležité otázky, z nichž ministr uvádí zejména:

Určení obvodů a sídel okresních úřadů, přesun kompetence mezi zemskými úřady, přesun kompetence ministra s plnou mocí na zemské úřady, určení úřadů a orgánů vnitřní a škol. správy ve Slezsku, jednací řád pro zem. a okr. úřady, kancelářský pořádek, úprava správního řízení mimo trestní, úprava správního řízení trestního.

Jednací řad pro zastupitelstva a výbory, přesun kompetence mezi zastupitelstvy a výbory, úprava poměrů zemských peněžních ústavů, vzor pro jednací řády zemských a okresních komisí, úprava výkonu dohlédací moci nad obcemi v Podk. Rusi.

Nová úprava správního soudnictví.

Provedení velké správní reformy této nevyžádá si od státu nijakých nových finančních obětí, naopak docílí se reformou postupného snížení nákladů veřejné správy.

Před naléhavé úkoly postaveno bylo ministerstvo vnitra v oboru veřejné bezpečnosti poválečnými poměry, jež přivodily zhoršení veřejné bezpečnosti. Radikální zásah se strany státní správy nemohl však býti proveden na nepostačujícím dosavadním zákonném podkladě a bylo třeba přikročiti k jeho reformě, po příp. doplnění. Příslušná opatření preventivní i represivní shrnuta byla ve dvě osnovy zákonů, z nichž jedné dostalo se již schváleni činitelů zákonodárných. Jest to zákon ze dne 14. července 1927, č. 117 Sb. z. a n. o potulných cikánech, od jehož provádění slibuje si státní správa podstatné omezení a v budoucnosti snad i úplné potlačení této trýzně našeho venkova. Druhá osnova ve směru tomto, upravující v prvé řadě právo použití zbraní četnictvem a členy sborů stráže bezpečnosti, schválena byla již senátem a ocitne se v nejbližších dnech na programu prací poslanecké sněmovny. K osnově zákona o potulných cikánech vydáno bude v nejbližší době prováděcí nařízení, jehož osnova jest již v ministerstvu vnitra připravena.

Jinou otázkou, vyžadující brzké nové zákonné úpravy, jest otázka cestovních pasů. Ve směru tom byla již v ministerstvu vnitra vypracována osnova jednotného zákona pasového, spočívajícího na zásadách platných ve většině států. Lze doufati, že v nejbližší době bude dána zákonodárným sborům příležitost jednati o této důležité záležitosti. Rovněž osnova zákona o hrazení ošetřovacích nákladů ve stycích mezinárodních bude sborům zákonodárným v brzku předložena.

Pro další budoucnost bude třeba přikročiti k unifikaci a reformě zákonů shromažďovacích a spolkových, zákona divadelního a zákona zbrojního. Přípravné práce ve směru tom vyžádají si ovšem vzhledem k důležitosti upravovaných materií ještě delší doby.

Zbývá též ještě dokončiti výstavba naší ústavy. Ministerstvu vnitra připadá úkol vypracovati osnovu zákona o hlasování lidu podle § 46 ústavní listiny, kterážto otázka je již delší dobu předmětem studií. Ústavně zaručených práv týká se též otázka vyvlastnění, jejíž všeobecné řešení je rovněž na programu legislativních prací ministerstva vnitra. Určitého časového odstupu bude třeba, než bude lze podati osnovu zákona o ručení státu podle § 92 ústavní listiny za škodu, způsobenou nezákonnými výkony veřejné moci; jelikož věc tato je i v theorii dosud velmi sporná.

Organisace správy uložila ministerstvu vnitra také řešení velikých problémů administrativních, v prvé řadě umístění nových zemských úřadů a lepší umístění úřadů politických a policejních vůbec. Byly to zejména Čechy, kdež kanceláře posavadní zemské správy politické a zemského správního výboru roztroušeny jsou po Praze v neuvěřitelně velkém počtu domů od sebe i na půl hodiny pěší cesty vzdálených. Ministerstvu vnitra, jež nemohlo převzíti zodpovědnost za tento naprosto nemožný stav, připadl nesnadný úkol postarati se o odpomoc a to odpomoc rychlou. Snaha ministerstva byla za okolností v nynější době bytové krise obzvláště obtížných korunována plným úspěchem.

Pro zemský úřad získán komplex úředních budov ve Zborovské třídě na Smíchově, jakož i menší státní novostavba pod Emauzy, posavadní budovu zemské správy politické bude pak lze po přiměřených adaptacích použíti pro potřeby zemského zastupitelstva.

Pokud se Slovenska týče, jest věc ještě obtížnější potud, že zemský úřad v Bratislavě, jenž vstoupí dnem 1. července 1928 v činnost, bude jako úřad úplně nový obstarávati na Slovensku veřejnou správu politickou na místo posavadních šesti úřadů župních a na místo posavadních bratislavských odborných ministerských referátů. Ministerstvo vnitra bylo si od počátku vědomo, že zde nezbude než postarati se o budovu novou a dík jeho úsilí bude možno - jakmile dosáhne se souhlasu ministerské rady - přikročiti již v příštím roce v Bratislavě ku stavbě monumentální budovy, jež bude trvalým památníkem dokončené reformy vnitřní správy na Slovensku a důstojným sídlem nového významného úřadu. Současně pomýšlí se tamže na stavbu několika činžovních domů pro zaměstnance, kteří v důsledku správní reformy budou do Bratislavy povoláni.

V Užhorodě bude možno nějaký čas uspokojiti se provisoriem, než i tam stane se otázka novostavby zemského úřadu v brzké době aktuelní.

Pokud se vybudování okresních úřadů týče, pokračuje i tato administrativní akce slibně a bylo, resp. bude v době nejbližší odevzdáno svému účelu v Čechách šest novostaveb pro úřady politické, na Moravě dvě novostavby a ve Slezsku novostavba jedna. Větší počet novostaveb pro okresní politické správy je rozestavěn nebo je ve stadiu projektu či prací přípravných. Při tom dlužno s povděkem konstatovati, že mnoho obcí vyšlo státní správě při provádění novostaveb pro politické úřady velmi účinně vstříc tím, že zajistily stavební kapitál, přispěly stavebním materiálem a věnovaly bezplatně stavební pozemek a tím umožnily provedení novostavby jako stavby annuitní, při níž stát převzal pouze amortisaci a zúročení kapitálu, opatřeného obcí.

Velmi tísnivou otázkou je umístění okresních politických úřadů na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Dříve platná ustanovení zákonná ukládala obcím, pokud se týče župám povinnost, aby se postaraly o umístění úřadů správních. Je pochopitelno, že velká většina obcí a žup povinnosti této pro obtíže finanční nemohla dostáti a důsledkem toho je umístění politických úřadů na Slovensku a Podk. Rusi z velké části nejvýše nepříznivě. Lze očekávati, že nový zákon o organisaci politické správy, který připouští fakultativní příspěvek státu a okresu na provedení novostavby pro okresní úřad, přinese podstatné zlepšení této neutěšené situace. Nedostatku umístění politických a policejních úřadů bylo odpomáháno též koupí budov v oněch případech, kde koupě budovy byla výhodnější než provedení novostavby anebo kde náprava v umístění dotyčného úřadu nesnášela odkladu. Tak bylo zejména zakoupeno pět budov pro potřeby policejního ředitelství v Praze za účelem modernisování bezpečnostní služby po způsobu evropských veleměst. Pro politické úřady zakoupeny byly v celku tři budovy.

Máme nejmodernější bezpečnostní službu ve střední Evropě.

Pro řádné umístění policejních ředitelstev postaveny byly, resp. jsou ve stadiu stavby úřední budovy v Bratislavě, v Košicích a Užhorodě a byla rozšířena novostavbou a vnitřně adaptována budova policejního ředitelství v Brně. Vnitřní zařízení těchto budov, stavba sama, vybavení úřadu nejmodernějšími prostředky bezpečnostní služby činí z nich nejlépe zařízené policejní úřady ve střední Evropě. Na řádné umístění bezpečnostních úřadů pomýšlí se dalšími novostavbami nebo koupí vhodných budov. Stejná péče věnuje se též stavbám pro četnictvo, zejména na Slovensku a Podk. Rusi, kde se stavba četnických kasáren projektuje na širším základě.

Ministerstvo vnitra pečujíc neúnavně o zvýšení veřejné bezpečnosti vůbec, postaralo se také o zvýšení osobní bezpečnosti orgánů, vykonávajících bezpečnostní službu. Za tím účelem bude četnictvo počátkem příštího roku opatřeno služebními přílbami a vyzbrojeno krátkými služebními šavlemi a pro určité služby opakovacími pistolemi. Předpisy o použití zbraně byly podrobeny revisi, jejíž výsledkem je vzpomenutá osnova novely k zákonu o četnictvu, kterou se mimo jiné nově upravuje použití zbraně ve službě. Zvláštní péče věnuje se vybavení četnických stanic telefony, takže dnes již polovina četnických stanic má telefonní spojení. S tím souvisí také takové zařízení četnické služby na stanicích, aby se občanstvo v kteroukoli denní i noční dobu mohlo četnictva rychle dovolati. K usnadnění výkonu služby v noci byly dodány četnickým stanicím kapesní elektrické svítilny a k dosažení větší pohyblivosti četnictva byl zakoupen větší počet kol a povoleno, aby příslušníci četnictva mohli ve službě používati také svých soukromých kol, za čež se jim poskytuje určitá náhrada.

Již 1. ledna bude zřízeno v oblasti státu čtyřicet pátracích četnických stanic k intensivnějšímu stíhání pachatelů těžších trestních činů. Úkolem jich bude též, aby vedli evidenci těžších trestních činů a jich pachatelů a zvláštní evidenci cikánů a jich pohybů a aby též konaly v přikázaném obvodu objížďky za účelem kontroly silničního řádu na veřejných komunikacích a místech. K tomu účelu budou vybaveny pomocnými prostředky, motorovými koly, fotografickými přístroji, daktyloskopickými soupravami a budou míti k disposici služební psy.

Chovu a výcviku služebních psů věnována rovněž potřebná péče.

Aby byli četničtí příslušníci výkonné služby zbaveni starostí o sebe a rodinu pro případ invalidity nebo smrti v boji se zločinností a aby byla tím zvýšena jejich odvaha, sebeobětavost při zakročování, dalo ministerstvo vnitra podnět k usnesení ministerské rady ze dne 18. července 1927, podle něhož se příslušníkům četnictva, kteří v boji se zločinností stanou se invalidními, resp. pozůstalým po nich, udělují podpory od 5000 do 50.000 Kč.

Stálé ubytovací výlohy četnictva budou podle zákona z 1. června 1927, č. 77 Sb. z. a n. dnem 1. ledna 1925 převzaty státem také v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, stejně jak tomu jest již na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Tím bude docíleno zlepšení v ubytování četnictva a zjednodušení ubytovací agendy.

V otázce sociálního postavení četnictva byla sledována parita s osobami vojenskými v tom směru, že v organisaci četnických gážistů mimo služební třídu zavedeny byly obdobné služební hodnosti, jako ve sboru rotmistrů a že pro ně byl stanoven vhodný vycházkový stejnokroj.

Také řádnému výkonu bezpečnostní služby stráží bezpečnosti věnuje se stále největší pozornost. Ve směru tom pečuje se jednak o doplnění vybavení policejních úřadů potřebným zařízením, jednak o opatření veškerých potřeb služebních jmenovitě za účelem zmodernisování policejní služby.

Aby se mohla v zájmu veřejné bezpečnosti vykonávati pravidelná hlídková služba i na periferii větších policejních obvodů, dále aby se umožnila rychlá doprava bezpečnostních orgánů na místa, kde je v zájmu klidu a pořádku třeba bezodkladně zakročiti nebo provésti urychleně důležité šetření, povolen byl pro větší policejní úřady nákup motorových vozidel a to nejen motorových kol s přívěsnými vozíky, nýbrž i nákladního a pohotovostního auta pro policejní ředitelství v Praze.

Dosavadní vyzbrojení stráže obušky a revolvery nevyhovuje, zvláště v hlavním městě, požadavkům na ni kladeným. Bude proto veškerá stráž bezpečnosti v Praze vyzbrojena novými moderními spolehlivými pistolemi a vhodnou zbraní pobočnou.

Rovněž bylo vhodné ubytování mužstva, zvýšení jeho všeobecného vzdělání a jeho řádné vyškolení předmětem náležité pozornosti nadřízených úřadů a k tomu účelu pořádány kursy všeobecné a specielní.

Ministerstvo vnitra postará se o to, aby pozůstalým po příslušnících sborů stráže bezpečnosti, zahynulých při výkonu bezpečnostní služby rukou zločinnou, jakož i příslušníkům těchto sborů, kteří z téže příčiny stali se invalidními, poskytnuty byly stejné podpory, jako byly povoleny usnesením vlády z 18. června 197 příslušníkům četnictva.

Podle platového zákona je předmětem bedlivého zkoumání a bude vzhledem na zvláštní povahu této služby provedena všeobecným vládním nařízením.

Mimo to bylo jednáno o jednotlivých položkách rozpočtu ministerstva vnitra, při čemž v obsáhlé debatě bylo promluveno téměř o všech oborech činnosti tohoto ministerstva.

Státní občanství.

Jako každoročně, tak i tentokráte bylo vytýkáno, že žádosti o udělení státního občanství nevyřizují se dosti rychle a že při jich vyřizování se postupuje velmi přísně a ne vždy benevolentně vůči žadatelům.

Při tom dlužno uvážiti, jak obrovský úkol uložen byl státní správě zákonem z 1. července 1926, č. 15 Sb. z. a n., který povinna je provésti do stanovené lhůty dvou let. Také se namnoze zapomíná té okolnosti, že státní občanství je to nejvyšší, co může stát cizinci propůjčiti a že je tudíž povinností úřadů, aby rozvážně hodnotily všechny důvody, svědčící pro a proti a aby v prvé řadě hodnotily zájem státu a teprve v řadě druhé soukromý zájem strany.

Vyživovací příspěvky.

Bylo dále vytýkáno, že při povolování vyživovacích příspěvků rodinám narukovaných vojínů postupuje se přesně dle předpisu § 4. zákona č. 120 Sb. z. a n. z r. 1921 a že tím je z velké míry znemožněno manželkám narukovaných dosíci těchto příspěvků.

Na novelisaci zákona o vyživovacích příspěvcích se pomýšlí a konají se šetření, aby získán byl potřebný spolehlivý podklad. Vedle toho dán byl úřadům, jež o žádostech takových rozhodují, pokyn, aby, pokud je to v rámci ustanovení § 4. zmíněného zákona možno, vycházely manželkám narukovaných blahovolně vstříc.

Požitky cestářů.

Vysloven byl dále dotaz, proč nebyl předložen zákon a pažitcích cestářů.

Záležitost tato je komplikována otázkou úhrady a tím, že okresní zastupitelstva jsou jen v Čechách, kdežto na Moravě a ve Slezsku budou teprve zřízena podle zákona o reorganisaci správy a teprve potom bude známa jich finanční nosnost, zejména s ohledem na limitovanou výši okresních přirážek. Až vyřešeny budou tyto organisační a finanční otázky, bude lze přikročiti k jednotné úpravě požitků cestářů ve všech zemích.

Nová výzbroj četnictva.

Byly vysloveny pochybnosti o postačitelnosti a vhodnosti výzbroje i výstroje četnictva.

Výzbroj a výstroj četnictva se doplňuje a zdokonaluje. Četnické karabiny byly v letech minulých rekonstruovány a jsou nyní v dobrém stavu. Počátkem příštího roku bude značný počet strážmistrů vyzbrojen pro určité druhy služby opakovacími pistolemi a zavedena bude krátká a poměrně lehká služební šavle, čímž se zvýší osobní bezpečnost četníka v případu, kdy nebude lze použíti zbraně střelné. Rovněž bude četnictvo opatřeno novými přilbami, jež jsouce téže barvy jako stejnokroj učiní četníka daleko méně nápadným, než posavadní četnické čapky s červeným pásem a budou mu skutečnou ochranou proti úderu holí a pod.

Legionáři v četnictvu a ve sborech stráže bezpečnosti.

Jiná stížnost dotýkala se postavení legionářů v četnictvu a sborech stráže bezpečnosti.

Mezi legionáři a ostatním mužstvem sboru četnického a sborů stráže bezpečnosti není naprosto žádných nesrovnalostí a totéž platí o sboru důstojnickém. Legionářští důstojníci, ač poměrně mladí, zaujímají už přes svou poměrně krátkou služební dobu v četnictvu místa velmi zodpovědná a dojdou postupem času míst ještě význačnějších.

Úmrtnost četnictva.

Bylo též poukazováno na poměrně vysokou úmrtnost četnictva.

Při bližším zkoumání přesných dat o úmrtnosti četnictva je vidno, že z počtu četnictva ve službě padlého připadá většina na první léta po převratu, kdežto za poslední tři roky padli pouze 3 četníci a ve případech těchto jednalo se o nešťastnou náhodu, o t. zv. risiko povolání, s nímž dlužno u četnictva počítati. Pokud pak jde o sebevraždy v četnictvu, byly jich příčny úplně tytéž jako u civilního obyvatelstva, zejména rozhárané poměry rodinné, neurovnané poměry finanční a pod., ani v jediném případě nebylo však důvodem sebevraždy zneužití trestní pravomoci představenými.

Členství četnictva ve spolcích a organisacích.

Dále byly projeveny pochybnosti o tom, zda lze srovnati se zásadami pravé demokracie, že není dovoleno četníkům býti členy odborových organisací a různých spolků a že jim i policii bylo vzato právo koaliční, které jim patří k ochraně jejich zájmů.

Důvodem pro odmítavé stanovisko, jež vláda v těchto směrech zaujala, byla jedině úvaha, že četnictvo i policie mají býti orgány státu, v jichž naprostou nestrannost musí býti všeobecná důvěra a že dále dlužno tyto sbory ušetřiti jakýchkoli otřesů a vlivů, kterým by mohlo býti vystaveno ve zvláštních stavovských organisacích.

Paušály.

Přednesené výtky, že ubytovací paušály jsou nedostatečné, takže četníci musí připláceti na úklid kasáren a že též kancelářské paušály vyměřeny jsou částkami nepostačitelnými, stanou se bezpředmětnými tím, že v době nejbližší budou ubytovací paušály zvýšeny až o 40% a že též paušál kancelářský bude vhodným způsobem upraven.

Subsistenční přídavky.

Také výtka, že u nás odňat byl subsistenční přídavek, jehož požívali četníci v místech lázeňských, jeví se lichou, pováží-li se, že přídavek takový za býv. Rakouska náležel pouze stanicích o jednom muži, kterých u nás není a že přídavek ten pro četnictvo v místech lázeňských byl zrušen již r. 1908.

Oděvné.

Ozvaly se také stížnosti, že oděvné pro četnictvo povolované nepostačuje.

Při tom bylo patrně zapomenuto, že každý četník na zkoušku službu nastupující obdrží služební výstroj ve dvojí řádné výbavě zdarma a že oděvné určeno je toliko na udržování výstroje tohoto.

Vyrovnávací příspěvky u četnictva.

Poukazovalo se také na vysoké obnosy vyrovnávacích přídavků u četnictva a z toho dovozováno, že platová úprava způsobila zkrácení požitků četnictva.

Ve skutečnosti činily vyrovnávací přídavky u četnictva zcela nepatrný zlomek (ani ne ¹/₂%) osobních nákladů četnictva a dostalo se jich po většině pouze důstojníkům a vrchním strážmistrům s delší dobou služební a větším počtem nezaopatřených dítek. Povšechně však dostalo se četnictvu platovou úpravou platů vyšších, jak je patrno z toho, že provedení zákona č. 103 z r. 1926 vyžádalo si u četnictva za rok 1926 nákladu přes 34 mil. Kč.

Rozmnožení stráží bezpečnosti.

Opětovně přednášeny stížnosti do nedostatečného počtu hlídek policejních v některých částech policejního obvodu pražského, zejména na periferii obvodu toho. Těmto steskům bude odpomoženo brzkým doplněním zdejšího sboru uniformované stráže v rámci povolené systemisace. Také u některých venkovských úřadů policejních provádí se přiměřené rozmnožení stráže bezpečnosti.

Sestátnění policie.

Výtky, že při zřizování nových policejních úřadů státních systemisuje se vyšší počet míst policejních orgánů, než činil počet dřívějších policejních orgánů městských, vysvětleny jsou okolností, že státní policejní správa mimo úkoly obstarávané dosud obcí, přejímá také ještě část agendy, kterou dříve obstarávala správa politická, resp. četnictvo.

Hospodárnost ministerstva vnitra.

Byly konečně též činěny výtky, že některé položky rozpočtu ministerstva vnitra byly proti roku minulému zvýšeny. Při tom dlužno vzíti v úvahu, že je povinností ministerstva, aby pamatovalo na nezbytně nutnou úhradu, jíž má zapotřebí ku provedení úkolů, jemu nově schválenými zákony uložených. Jedině z tohoto důvodu otevírají se úvěry nové, po příp. zvyšují některé úvěry posavadní. Povšechně však jeví rozpočtové návrhy ministerstva vnitra stále tendenci sestupnou a jsou pracovány s krajní hospodárností.

Rozpočet po stránce všeobecné.

Stoupnutí rozpočtu ministerstva spravedlnosti s nejvyšším soudem bylo vyvoláno hlavně preliminováním osobních výdajů podle nových platových zákonů. Jinak nejsou v tomto rozpočtu význačnější odchylky od rozpočtu na rok 1927.

Nedostatek soud. zaměstnanců, zejména soudců..

Za rozpočtové debaty bylo především poukazováno na nedostatek soudců a na nutnost zlepšiti jejich materielní postavení. K tomu se uvádí:

Jako všechny obory státní správy tak i justiční stojí před provedením nové systemisace. Systemisací nebyly splněny všechny naděje, jež justiční správa chovala. Dosavadní počet míst v některých kategoriích zaměstnanců byl celkem nepatrně zvýšen proti stavu dřívějšímu. Počet soudců byl zvýšen celkem o 142 (v Čechách o 66, na Moravě o 30, na Slovensku a Podkarpatské Rusi o 46), kancelář. personálu o 102 (v Čechách o 70, na Moravě o 24, na Slovensku o 8) a počet zřízenců o 8.

Bude-li lze s tímto nově stanoveným počtem vystačiti ke zdolání zvýšené agendy, ukáže budoucnost. Zejména bude nutno sledovati účinky snížení počtu soudcovských čekatelů (až o 50 %). Zmenšení počtu čekatelů znamená ve skutečnosti snížení počtu zapisovatelských sil při soudních líčeních a bude proto nutno bedlivě dbáti toho, aby při snižování počtu auskultantů až na systemisovaný jejich stav nedoznala újmy zapisovatelská služba. Aby bylo lze co nejdříve obsaditi volná systemisovaná soudcovská místa, byly již v mezích platných předpisů učiněny kroky, aby soudcovští čekatelé mohli skládati soudcovskou zkoušku při zkrácené přípravné soudcovské službě a tím získali kvalifikaci pro jmenování soudcem.

Soudcovská pragmatika.

Pokud jde o úpravu služebního poměru soudců zaručenou ústavní listinou, dlužno uvésti, že příslušný materiál, který má tvořiti podklad pro osnovu zákona o soudcovské pragmatice, překročil již stadium příprav a jest hotov až na nepatrný počet dosud sporných bodů.

Volební právo soudců.

Ke zmínce o domnělém úmyslu zbaviti soudce volebního práva, bylo sděleno, že ministerstvo spravedlnosti nikdy a nikde nevyslovilo myšlenku nebo přání, aby soudcovstvo se vzdalo politického práva volebního.

Zlepšení materielního postavení soudců.

Justiční správa má také upřímnou snahu přispěti ku zlepšení materielního postavení soudců. Podala již návrh, aby i přednostové okresních soudů se 4 neb méně odděleními a přednostové sborových soudů, pověření vedením okresních soudů v sídle sborových soudů, má-li tento více než 4 oddělení a méně než 9 oddělení, byli za správu soudů zvláště odměněni. Rovněž jest snahou justiční správy, aby také předsedové senátů, prozatím aspoň u vrchních soudů (tabulí) a u sborových soudů I. instance v sídle vrchních zemských soudů obdrželi za svoji zvláště zodpovědnou a namáhavou službu zvláštní přídavek. Stejně jest přáním ministerstva spravedlnosti, aby u větších státních zastupitelstev byli zvláště odměněni náměstkové vedoucích státních zástupců, kteří je zastupují a zpravidla také se dělí o aprobaci mladších státních zástupců.

Ke zlepšení postupových poměrů u soudců přispěje připravovaná osnova zákona, jimž stanovena bude věková hranice, po jejíž dosažení bude přesluhující soudce vyzván k odchodu z činné služby. Tím budou zejména místa vyšších platových stupnic uvolněna pro mladší síly.

Exekuční soud pro Velkou Prahu.

Byly vysloveny pochybnosti, zda se osvědčuje jednotný exekuční soud pro Velkou Prahu. Nutno přiznati, že princip sám, totiž koncentrace veškeré exekuční agendy, je správný a všeobecně je uznáván, že však obtíže, jež se tam vyskytují, jsou zaviněny nedostatkem personálu a že v tom směru bude nutno postarati se o nápravu.

Zákonodárná činnost.

Pokud některé náměty dotýkaly se zákonodárné činnosti ministerstva spravedlnosti, poukazuje se na výpočet připravovaných anebo již předložených zákonů na str. 224 důvodové zprávy.

Kriminalita.

Pokud jde o všeobecný stav kriminality v roce 1926, nenastaly oproti roku 1925 podstatné změny. V r. 1925 bylo okresními soudy odsouzeno 183.608 osob, v r. 1926 181.748 osob, sborovými soudy I. stolice v r. 1925 29.678 osob, v r. 1926 29.898 osob. Také počet trestních věcí, které v r. 1926 soudům nově připadly, vykazuje jen velmi mírný vzestup a to u okresních soudů asi o 5¹/₂%, u sborových soudů I. stolice něco přes 1%. Počet nejvážnějších deliktů, totiž vražd a úmyslných zabití, zůstal v r. 1926 celkem nezměněn. Vzmáhající se smělosti recidivních zločinců má býti čeleno návrhem zákona o nucených pracovních koloniích, jímž se Národní shromáždění právě zabývá. Nápadným je v r. 1926 vzestup tiskových urážek projednávaných kmetskými soudy. Smírem bylo v r. 1926 vyřízeno 697 tiskových věcí oproti 575 v r. 1925, po hlavním přelíčení 538 (proti 245).

Trestní stíhání členů Heimatbundu.

Ke stížnosti, že jsou trestně stíháni členové Heimatbundu bylo uvedeno, že spolek Sudetendeutscher Heimatbund sleduje stejné cíle jako předchůdce jeho Hilfsverein für Deutschböhmen und die Sudetenländer, o němž nejvyšší soud rozhodnutím z 30. května 1924 uznal, že je organisací, jakou má na mysli § 17 zák. na ochranu republiky. Toto rozhodnutí je asi jedním z důvodů, kterými se řídí soudy při rozhodování v takových věcech.

Konfiskace.

Dále byly předneseny stížnosti proti přísnější konfiskační praxi vůbec a zejména v boji železničářů.

Nepodařilo-li se počet konfiskací omeziti, není příčina toho snad v přísnějším vykonávání censury, nýbrž v ostřejším způsobu psaní časopisů. Odezva v tisku a kritika různých veřejných událostí, sběhlých letošního roku, překročily často meze, stanovené platnými zákony a měly v zápětí stoupnutí počtu konfiskací. V době od 1. ledna do 25. října 1927 stoupl jejich počet na 1522, t. j. o 689 více než v téže době r. 1925. Proti zabavením podány byly opravné prostředky celkem ve 102 případech, avšak toliko v jediném případu byla konfiskace zcela zrušena a v 5 případech částečně zrušena. V ostatních případech neměly opravné prostředky úspěchu. Subjektivní stíhání odpovědných osob za projevy tiskové bylo zahajováno zcela výjimečně a končilo obyčejně odsouzením odpověd. redaktora pro zanedbání povinné péče. Zastaven byl jeden časopis v českém a německém vydání.

Zprávy veřejného tisku o boji železničních zaměstnanců byly zabaveny ponejvíce proto, že v jejich obsahu byly dány přečiny podle §§ 15/1 a 18/2 zák. na ochranu republiky. Veškerá zabavení byla soudem potvrzena, takže nelze tvrditi, že by postup úřadů přehlídku tisku vykonávajících nebyl odůvodněn zákonem. Jest pravda, že v jediném případě časopis Bohemia nebyl zabaven, ač obsah jeho článku o boji železničních zaměstnanců byl závadným. Ministerstvo spravedlnosti, jakmile při čtení denního pražského tisku opomenutí toto postřehlo, zahájilo s hlediska služebního dozoru nutná šetření.

Vězeňství.

K výtkám, že náklad na trestance je stále ještě dosti vysokým a že jest v jednotlivých trestnicích velmi různý, se na vysvětlení uvádí toto:

Jest pravda, že státní doplatek vypočtený podle počtu vězňů činil by asi 15 Kč za osobu a den, ale to není náklad jenom na trestance. Na osobu trestancovu připadá z toho denně asi 5 Kč, totiž na stravování denně asi 4 Kč a na ošacení, světlo a otop asi 1 Kč denně. Celá ostatní zbývající částka připadá na vydržování vězeňského personálu, na udržování budov, na investice hospodářské, na vnitřní zařízení a pod. Náklad na osobu trestancovu je ve všech trestnicích v podstatě všude stejný. Různost jest hlavně jen v nákladech zařizovacích a udržovacích. Tak na př. vyšší částka na Borech nákladem na rekonstrukci ústředního topení, před tím na elektrisaci ústavu, na rekonstrukci vodovodu a také značnými investicemi v hospodářském statku politickém, kteréžto investice ovšem vrátí se časem v hospodářském výtěžku. Průměrný náklad mírovský stoupl nákladem na rekonstrukci vodovodu atd. Naproti tomu poměrně nízká kvota v Řepích vysvětluje se tím, že se tam platí jen osobní vydržování trestanek vedle poměrně nepatrné další režijní kvoty, kdežto jinak celý náklad na udržování ústavu nese kongregace sama.

Služební poměry dozorců a dozorkyň vězňů.

Konečně bylo vysloveno přání po lepší úpravě služebního poměru dozorců a dozorkyň vězňů. K tomu jest uvésti:

O strážním přídavku dozorců vězňů bude rozhodnuto při nové úpravě strážního přídavku policejní stráže a má býti dozorčí stráž při tom postavena na roveň stráži policejní. Personální organisace policejní stráže nemohla býti mechanicky převzata pro službu vězeňskou, nýbrž bylo nutno personální organisaci vězeňských zaměstnanců přizpůsobiti skutečným potřebám služby vězeňské. O zkrácení služební doby dozorčí stráže na 30 let nelze uvažovati bez zřetele k jiným kategoriím státních zřízenců. Poněvadž by tu šlo o změnu dosavadní služební pragmatiky, mohla by otázka ta přijíti na přetřes až při jednání o novou služební pragmatiku.

Že by dozorkyně vězňů měly méně práv než dozorci, nelze dobře tvrditi. Mají především menší povinnosti o to, že nekonají noční stráží službu, že nebývají pověřovány eskortováním trestanek mimo věznici ani předváděcí službou k soudním líčením a k vyšetřujícím soudcům ani službou při hlavních přelíčeních: Tyto povinnosti jsou vyhrazeny mužským dozorcům vězňů, poněvadž jde o úkony rázu více vojenského, které by ženským silám a schopnostem neodpovídaly. Jinak jsou dozorkyně ve službě postaveny mužským dozorcům na roveň. Že dozorkyněmi vězňů mohou býti jen osoby nevdané, vyplývá z povahy dozorčí služby, která vyžaduje nejen celodenní přítomnosti ve věznici, nýbrž střídavě i přítomnost po celou noc, takže službu dozorkyně vězňů nemohla by zúplna zastávati žena vázaná povinnostmi matky-hospodyně. Stanovisko toto nemá znamenati zkracování žen, nýbrž má se jím projeviti kulturní a sociální respekt k úkolům ženy v rodině.