Systemisace.
Systemisace nevyhověla
plně očekávání vysokých
škol; v tom směru vedlo se ovšem německým
školám stejně jako českým. Pokud
při této prvé systemisaci podle platového
zákona vyskytují se některé nesrovnalosti,
jest si jich školská správa vědoma a
vynasnaží se o jejich odstranění.
Obsazování míst profesorských.
Řízení za
účelem obsazování uprázdněných
míst profesorských na německých vysokých
školách vyžaduje si někdy delšího
času, hlavně z toho důvodu, že bývají
navrhováni kandidáti cizozemští, kteří
požadují přiznání materielních
výhod těžko splnitelných, což jest
přirozené, poněvadž v cizozemsku jsou
příjmy navržených kandidátů
větší, nežli v tuzemsku. Z důvodu
neznalosti státního jazyka se kandidáti nezamítají.
Vybavení ústavů.
Nedostatečné vybavení
některých ústavů, které státní
správa má v patrnosti, snaží se v mezích
schváleného rozpočtu postupně odstraňovati.
Náprava tato pak u klinik v Praze nemohla dosud býti
zjednána pro nedostatek vhodných pozemků
stavebních v okolí fakultních budov.
Řádné
dotace.
Řádné dotace
ústavům a stolicím byly v rozpočtu
na r. 1928 proti rozpočtům na r. 1927 poněkud
zvýšeny. Poněvadž tím nebylo dosud
dosaženo úpravy dnešním cenám přiměřené,
jest snahou státní správy stanoviti dotace
tyto ve výši postačující.
Zřizování
nových vysokých škol neb fakult.
Státní správa
školská uvažuje o zřízení
vysokého učiliště v Košicích.
Ostatní požadavky přednesené stran vybudování
různých fakult, budou řešeny v rámci
připravované úpravy vysokého školství,
jež v dohodě s min. financí bude provedena
se stanoviska racionalisace a úspornosti. V tom směru
budou předloženy v dohledné době návrhy.
Novostavby.
Stavby a přístavby
vysokých škol řídí se jednak
nutnou potřebou, jednak pokročilostí přípravných
technických prací. Tyto práce pro naléhavé
stavby německých vysokých škol mohly
býti vzhledem k nepříznivému stanovisku
německých vysokých škol samých
ke stavbám v Praze zahájeny teprve v době
poměrně nedávné. K realisaci dojde
po skončení těchto prací.
Vědecké ústavy.
K dosavadním vědeckým
ústavům přistupují další,
hlavně Slovanský a Orientální ústav,
jež naleznou umístění v nově
zakoupeném Lobkovicově paláci v Praze. Ke
zřízení žurnalistické školy
budiž podotčeno, že jde o zřízení
školy na širším podkladě, totiž
o zřízení svobodné
školy politických nauk, jejíž jedním
oddělením bude škola žurnalistická.
V nejbližší době budou přípravné
práce ukončeny a přikročeno k otevření
školy.
Školní statek v
Děčíně - Libverdě.
Hospodářské
budovy školního statku v Děčíně
- Libverdě jsou částečně zastaralé,
postupně se však v mezích rozpočtu modernisují.
O koupi statku, který dosud jest najat, se již jednalo
a ve vhodné době bude v jednání pokračováno.
Nálad na sociální
péči o studentstvo.
V debatě bylo uváděno,
že neutěšené sociální poměry
studentstva by vyžadovaly, aby úvěr na sociální
péči o studentstvo, zejména vysokoškolské,
byl podstatně zvýšen.
K tomu se podotýká,
že otázka sociální péče
o studentstvo jest také především otázkou
finanční a že úvěr bude možno
zvýšiti, jakmile to připustí celkový
stav státních financí. Zatím byly
pro sociální péči o studentstvo vysokoškolské
zachovány prostředky na tak zv. Jarníkova
stipendia, jež poskytovalo ministerstvo zahraničních
věcí. Dosavadní určení tohoto
úvěru musí
býti ovšem i nadále zachováno, bylo
však již stanoveno, že i studentům německým,
resp. maďarským budou ve zvláštních
případech udělovány poměrně
vyšší podpory nežli dosud.
Distribuce podpor.
Bylo poukazováno, že
účast německých studentů, resp.
studentů ze Slovenska na sociálních podporách
neodpovídá jejich počtu a sociálním
poměrům.
Konstatuje se, že min. školství
a nár. osvěty používá úvěru
na sociální péči o studentstvo podle
stejných směrnic, ať jde o kteréhokoliv
studenta, při čemž rozhoduje zřetel
k majetkovým poměrům a ku prospěchu
žadatelů. Oprávněným požadavkům
se podle možnosti vyhovuje. Studujícím ze Slovenska
nebo Podk. Rusi dostává se poměrně
vyšších podpor.
Vysokoškolské koleje.
Ke stížnostem na poměry
v kolejích, zejména na výši kolejního
poplatku za ubytování, resp. stravování
se podotýká, že jejich hospodářskému
vedení, jakož i jejich účelnosti, zejména
se zřetelem k jejich sociálnímu významu,
věnuje se se strany ministerstva školství a
národní osvěty plná pozornost. Tak
zv. stipendijními
místy se umožňuje, aby v kolejích se
dostávalo laciného ubytování, po případě
stravy nemajetným studentům vysokých škol.
K snížení nákladů provozovacích
a tím i k snížení kolejního poplatku
přispívá ministerstvo i podporami na vnitřní
zařízení kolejí.
Samospráva chovanců kolejí jest, pokud nejde
přímo o finanční hospodaření,
zajištěna stanovami nebo interními řády
kolejí, většinou je postaráno i o přiměřenou
účast studentů ve správách
kolejí.
Bytové poměry
německého studentstva v Praze.
K požadavku, aby ministerstvo
přispělo na stavbu třetího domova
pro vysokoškolské německé posluchače
v Praze, se konstatuje, že ministerstvo školství
na stavbu kolejí podpor neposkytuje. Na vnitřní
zařízení domova jest ministerstvo školství
ochotno přispěti; nemajetní
chovanci domova budou účastni výhody stipendijních
míst.
Rigorosní taxy.
Bylo poukazováno, že
na rigorosní taxy a jiné zkoušky se poskytují
pouze půjčky.
Ministerstvo jest v té
věci vázáno nařízeními
ze dne 22. prosince 1920, č. 680 Sb. z. a n., resp. ze
dne 23. červa 1921, č.232 a 233/21 Sb. z. a n.
Péče o studentstvo
středoškolské.
Byl vysloven požadavek, aby
bylo zvýšenou měrou pamatováno na studentstvo
středoškolské, zejména přespolní.
K tomu se podotýká,
že min. školství a nár. osvěty
již nyní podporuje a usměrňuje činnost
studentských domovů, mens a útulků
pro přespolní, rozšíření
pak sítě těchto institucí a vhodné
jejich přizpůsobení skutečné
potřebě jest v programu ministerstva.
Zdravotní ústavy.
Bylo projeveno přání,
aby v rámci reorganisovaných zdravotních
ústavů studentských v Praze, Brně
a Bratislavě byla také organisována zdravotní
péče o studentstvo středoškolské.
Ministerstvo vykonalo již přípravy, aby tomuto
přání mohlo býti vhodným způsobem
vyhověno.
Základiny na Slovensku.
K dotazům stran základin
na Slovensku se konstatuje, že jde hlavně o základinu
Jána Pálffyho v Časté, jejíž
hospodářskou správu obstarává
ministerstvo zemědělství. Z výnosu
této základiny jsou ročně udělována
stipendia po 1.000 Kč pro posluchače vysokoškolské,
po 700 Kč pro žáky
škol středních a odborných (Slováky,
Maďary, Němce, pocházející ze
Slovenska) v roční částce na 250.000
Kč.
Školské a kulturní styky s cizinou.
K výtce, že na školské
a kulturní styky s německými státy
nebyla zařaděna do rozpočtu na rok 1928 žádná
položka, se podotýká:
Na styky s Německem a Rakouskem
pamatuje se v tit. 8., pol. 11. zejména výměnnými
stipendii mezi Německem a republikou a vybudováním
knihovny čechoslovenik slovanského semináře
při berlínské universitě; v pol. 14.
pak udělováním podpor na účast
na vědeckých sjezdech konaných pro německé
nebo rakouské vědecké pracovníky,
jichž se zúčastňují též
naši vysokoškolští profesoři.
Na zřízení
zvláštní položky bude se moci pomýšleti,
jakmile styky s německými zeměmi vzrostou
na základě reciprocity, jako tomu je u zemí
slovanských a Francie.
Ochrana památek a musejnictví.
K projevenému přání,
aby také stát přispěl svým
podílem na postavení nejnutnější
části budovy pro technické museum v Praze,
podotýká se, že min. školství a
nár. osvěty má tuto otázku na zřeteli,
což jest patrno i z toho, že v mezích dosavadních
prostředků již ke stavbě přispělo.
Státní ceny.
Stran státních cen
učinil ministr školství prohlášení,
že budou v lednu 1928 vypsány dvě ceny pro
německé umělce.
Pokud se týče dotazu
o zřízení velké státní
ceny v částce 100.000 Kč, připomíná
se, že příslušné jednání
jest teprve v samých začátcích.
Podpora německým
hudebním školám.
Přání německých
kruhů, aby německá hudební a dramatická
akademie v Praze byla vydatněji podporována, bylo
již vyhověno tím, že výše
státní subvence pro tuto školu byla v rozpočtu
na rok 1928 stanovena na 300.000 Kč. Rovněž
jest pamatováno na subvencování hudebních
škol v Bečově a Přísečnici.
Podpora výtvarníkům
a jejich spolkům.
K projevenému přání,
aby němečtí výtvarníci byli
vydatněji podporování, podotýká
se, že každé odůvodněné
žádosti bylo vždy vyhověno bez ohledu
na to, jaké je žadatel národnosti, ať
šlo o podporu jednotlivcům nebo uměleckým
spolkům. Rovněž při nákupu děl
jest vždy přihlíženo stejnou měrou
k německým umělcům jako českým.
Při podporování
umělecké a spolkové činnosti uměleckých
spolků, přihlíží ministerstva
školství ke všem spolkům v republice a
povoluje jim každoroční podpory, jichž
výše se určuje početností členstva,
významem a činností spolku.
Pokud se týče nákupu
uměleckých děl, nerozhoduje příslušnost
umělcova ke spolku, nýbrž jednak kvalita díla,
jednak potřebnost umělce, neboť tyto koupě
jsou jen jednou z forem podpor pro umělce, jednak konečně
význam a kvalita výstavy, na nichž se obyčejně
nákupy dějí, takže tu jde také
o podporu v činnosti výstavní, jež jest
nutna k popularisaci umění.
Podpora německé
lidové výchově.
K projevenému přání,
aby byla věnována dostatečná podpora
i německé lidové výchově podotýká
se, že při udílení podpor byl brán
vždy spravedlivý zřetel ke všem žádostem
Němců, pokud byly tyto žádosti odůvodněny.
V roce 1926 fungovalo v čsl. republice 177 německých
osvětových sborů a 1677 německých
osvětových komisí, které uspořádaly
v roce 1926 s podporou
ministerstva školství a národní osvěty
na 15.000 osvětových podniků, jichž
se zúčastnilo na 600.000 posluchačů.
Také rozvoj německých knihoven obecních
svědčí o důsledné péči
ministerstva školství a národní osvěty
o provádění zákona o veřejných
knihovnách obecních bez zřetele na národní
příslušenství. Německých
obecních knihoven bylo v roce 1920: 458, v roce 1921: 1656,
v roce 1923: 2547, v roce 1924: 2732, v roce 1925: 2842, v roce
1926: 3031.
Výstava soudobé
kultury v Brně.
K dotazu, nebylo-li při
položce, určené na výstavy soudobé
kultury v Brně zapomenuto na lidovou výchovu, se
podotýká, že školství střední
a vysoké, jakož i lidová výchova jsou
pojaty do položky 3. Věda a literatura, do které
náležejí ještě kromě sociální
péče studentské
i ochrana památek, divadlo a spolky osvětové.
Náklad na kultus.
Výše státního
nákladu kultového závisí u jednotlivých
církví jednak na absolutní výši
příslušníků - proto kat. kult
dostává absolutně nejvíce - při
čemž však podle posavadních zkušeností
církve početně malé relativně
mají více nákladů a více se
proto dovolávají státního příspěvku,
jednak pak na právním poměru církve
k státu, zdali totiž má stát závazek
církev dotovati a v jak četných směrech,
nebo zdali se dostává církvi jen dobrovolných
státních subvencí, neboť v tomto případě
může se stát říditi spíše
postačitelností svých finančních
prostředků, nejsa vázán svou právní
povinností vůči církvi. Důsledkem
těchto podmínek je na př., že Slov.
protest. církve, početně slabší,
dostávají
relativně více než katol. církev, a
že čsl. církev, ač je k ní stát
jen částečně v závazném
poměru, není - počítáno podle
toho, co ze státního nákladu vypadne na jednoho
příslušníka - na místě
posledním, nýbrž uprostřed.
Při tomto závazku
státu církve hmotně odporovati je nutným
dostáti také takovým povinnostem, jež
se zdají dnes laické veřejnosti již
zastaralými, jako je příspěvek na
koně pro duchovního nebo náhrada za úbytek
zásypu; podobných málo známých
položek je dosti nejen u katol. kultu, nýbrž
i u jiných.
Náklad na kongruu.
Neutěšené požitkové
poměry duchovenstva vedly stát nejdříve
k povolování mimořádných státních
příplatků, konečně pak nastala
nutnost upraviti kongruu znovu zákonem č. 222/1926,
při čemž šlo o to, aby dostalo se duchovním
k jejich vlastním příjmům doplatku
na existenční minimum, vzhledem na omezenost finančních
prostředků státních ovšem skrovně
vyměřené. Roční náklad
na provedení zákona při jednání
o něm objektivně odhadovaný, ukazoval na
roční výši asi 35 - 40 mil. Kč,
která byla v rozpočtu
na r. 1928 také dodržena. Rozpočty let 1926
a 1927 efekt zákonem způsobený ještě
nevykazují, ježto byly sdělávány
dříve; min. financí hradilo v těchto
obou létech náklad z všeob. prostředků
finančních.
Způsob výplaty
kongruy.
Protože katolické
duchovenstvo v historických zemích dostává
formálně kongruu z náboženské
matice, poskytuje stát to, co stojí provedení
kongruového zákona a nač její vlastní
příjmy nestačí, této matici,
kterou sám spravuje a vůbec dotuje. Na Slovensku
a v Podkarpatské
Rusi je poměr náboženské základiny
ku státu jiný; tam dává stát
katolickému duchovenstvu kongruu přímo ze
svých prostředků bez jejího prostřednictví,
stejně jako ji tam dává přímo
duchovenstvu jiných kongruálních církví.
Říditi sumu duchovenstvu pro kongruu
určenou do rukou církevních vrchností
k dalšímu rozdělení není podle
znění kongruového zákona možno
a snad by ani duchovenstvo samo si toho nepřálo.
Duchovní staropensisté.
Poměry duchovních
- staropensistů jsou stísněné, zejména
na Slovensku a Podkarpatské Rusi, takže již při
projednávání kongruového zákona
byla přijata resoluce, aby se jim dostalo mimořádného
přídavku. Nelze dnes ještě určitě
říci, zdali bude moci býti v připravovaném
zákoně o zlepšení poměrů
úředníků - staropensistů pamatováno
také na duchovní,
neboť jednání o návrhu tohoto zákona
ještě tak daleko nepokročilo. Bude především
věcí ministerstva financí, jež se přípravami
těmi obírá, aby k tomuto požadavku zaujalo
stanovisko.
Opravy církevních budov.
Jelikož částka
pojatá do rozpočtů posledních let
na plnění povinnosti státu příp.
náboženské matice, vyplývající
z potřeby oprav církevních budov, nepostačovala,
byla pro r. 1928 podstatně zvýšena, tak aby
byly po ruce prostředky na včasné provádění
oprav, předešlo se další zkáze
budov a bylo lze dohoniti
to, co nedostatečné finanční prostředky
předcházejících let nebyly s to zmoci.
Jestliže bude lze také v příští
době udržeti v rozpočtu tuto zvýšenou
částku, umožní se tím vyrovnati
časově plnění závazku s jeho
potřebou a nebude třeba vkládati
pro to do rozpočtu velkou mimořádnou částku,
jíž by byla porušena jeho úměrnost
a jež by vedla po případě k redukci
položek jiných, rovněž nutných.
Podpora seminářů.
Není pochyby, že by
dnešní způsob poskytování státní
podpory katolickým theologickým učilištím
diecésním a seminářům pro duchovní
dorost zasluhoval nové úpravy, ježto je založen
na předválečných poměrech,
a státní správa kultová zahájila
o tom již jednání s povolanými kruhy.
Jde však při tom také o to, zdali tato úprava
nemá býti spojena
s revisí theologického studia zejména s hlediska
početnosti theologických učilišť,
na nichž ostatně frekvence v posledních létech
opět začíná stoupati.