Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Při jednání o této kapitole měl ministr zemědělství exposé, jehož podstatné části jsou obsaženy v odpovědích na jednotlivé připomínky a dotazy, z nichž nejdůležitější jsou tuto uvedeny.

Zemědělské vyučování.

Při posuzování rozpočtových položek na zemědělské školství bylo poukazováno na to, že počet žáků odborných škol hospodářských neodpovídá nákladům vynaloženým na školy a že je přebytek zemědělských škol.

Návštěva jednotlivých nižších zemědělských škol jak chlapeckých, tak i dívčích, nemůže nikdy býti tak veliká jako škol jiných. Speciální ráz odborné zemědělské výchovy, kladoucí největší váhu na výchovu individuelní, jak v praxi tak v laboratoři nebo kuchyni, přímo vyžaduje, aby počet žactva byl přiměřený. Ministerstvo zemědělství z těchto důvodů stanovilo, aby do jedné třídy nebylo přijímáno více než 30 žáků, poněvadž při větším počtu jest individuelní praktická výchova nemožná. Konečně nesmí se zapomínati na to, že účel zemědělské školy není vyčerpán pouze výchovou žactva; nemenší práci konají zemědělské školy v šíření zemědělského vzdělání v kruzích praktických zemědělců pořádáním kursů a přednášek, konáním demonstračních pokusů, činností poradní a výzkumnickou. V nákladech na zemské zemědělské školy jsou také vydání na školní statky, nejsou však odpočteny příjmy škol a školních statků.

Pokud se týče návštěvy vyšších hospodářských škol, ukazuje statistika, že ve školním roce 1927/1928 na 14ti vyšších hospodářských školách je 854 žáků z rodičů zemědělských a 439 žáků rodičů nezemědělských, hlavně úřednických.

Ročně vychází asi 100 absolventů vyšších hospodářských škol, kteří se budou ucházeti o úřednická místa. Mimo to vysoké školy zemědělské dodávají každoročně značný počet absolventů. Touto cestou nelze dále pokračovati. Vyšší hospodářské školy nejsou typem, který bychom měli dále pěstovati. Vyšší školy se musí omeziti.

Otázka zachytiti pro školu zemědělskou massu nových drobných zemědělců, které vytvořila pozemková reforma - je otázkou výchovy nových praktických učitelských sil. Jest nutno najíti nový typ školy, který jest nejvíce potřebí. - Není to v každém případě lidová škola hospodářská - ta přece jen není dostatečná.

Budou to zimní hospodářské školy nebo jednoroční školy - také letní, aby žáci mohli býti hlavně v praxi vycvičeni.

Se strany německé byla přednesena stížnost, že výdaje na německé zemědělské školy tvoří jen malé procento rozpočtené částky ministerstva zemědělství, určené na zemědělské školství.

To nutno vysvětliti tím, že všechny německé zemědělské školy s výjimkou vyšší lesnické v Zákupech - jsou školami zemskými a výdaje na ně jsou zařazeny do zemských rozpočtů.

K pronesené výtce o zpolitisování školství zemědělského a zemědělského učitelstva ve smyslu určité politické strany nutno konstatovati, že výtka ta neodpovídá pravdě. Po politické příslušnosti učitelů hospodářských škol se nepátrá. Teprve při volbách vyjde najevo politická příslušnost, když učitelé objeví se na kandidátních listinách různých stran. Žádný nátlak od úřadů se neděje.

Školní statky.

Školní statky jsou v řádném provozu v celku aktivní, neboť vykazují příjmů 6,083.600 Kč, řádných výdajů 5,938.058 Kč, tudíž přebytek 145.542 Kč. Pouze proto, že školní statky, často nedávno převzaté, nejsou ještě zařízeny, nutno tohoto přebytku použíti na investice, které jsou rozpočteny celkovou částkou 94.000 Kč. Tyto mimořádné výdaje jsou nezbytné k řádnému vybavení školních statků, zejména nově zřizovaných a tudíž nutno na ně pohlížeti s hlediska zemědělské ekonomiky jako na výdaje, jimiž se rozmnožuje majetek statků a umožňuje pro budoucnost vyšší rentabilita.

Pro nižší školy je stanovena výměra školního statku na 25 ha, pro vyšší 80 - 100 ha. Je pravda, že na Slovensku jsou některé školní statky větší, ale ty byly již v tomto rozsahu převzaty po převratu a mají z části pozemky najaté.

Pokud jsou přebytečné pozemky, pouští se pozvolna z nájmu.

Zemědělské výzkumnictví.

Byl činěn dotaz, proč objekt Průhonice vykazuje tak značnou pasivitu.

Tento objekt má ministerstvo zemědělství teprve první rok. Pasivita jest způsobena tím, že ve výdajích je obsažena položka 1,000.000 Kč na splátku a úroky ministerstvu financí z kupní ceny, jakož i částky potřebné na meliorace pozemků, adaptace a opravy zámku. Mladá ovocnická zahrada a starý park nic nenesou, jen zatěžují režii. Jedná se také o převzetí nábytkového zařízení zámku od bývalého majitele. Cena tohoto nábytku nebyla do kupní ceny zahrnuta. Cihelna byla již pronajata před koupí objektu České cukerní společnosti a ministerstvo zemědělství se bude snažiti dosavadní nevýhodnou smlouvu nájemní zlepšiti.

Dotaz, proč pro stanici v Deštnici se preliminuje přes 700.000 Kč výdajů, když má 1,600.000 Kč příjmů, vysvětlen tím, že nutno preliminovati výlohy provozovací a hrubý příjem.

Bylo požadováno zřizování dalších výzkumných stanic v určitých oblastech, zvláště pro jižní Čechy, pokud se týče výzkumné stanice bramborářské a lukařské. V tomto směru není ještě vývoj u konce a ministerstvo zemědělství má v úmyslu některé oblastní stanice speciální vybudovati, pokud příslušné prostředky budou k disposici.

Výroba rostlinná.

Byl činěn dotaz, zda se ještě šíří rakovina brambor. Rakovině brambor bude možno čeliti, až bude dostatečně rozmnožena sadba immunních brambor, jichž dovoz pro vysokou cenu a nedostatek není skorem možným.

Bylo poukazováno, že položka 500 Kč na bezúročné zálohy na znovuzřízení vinic révokazem jest nepatrnou. Zálohy nyní nepřicházejí v úvahu, protože katastrofální škody révokazem se nyní nevyskytují, ježto vinice po většině jsou šlechtěny na amerických podložkách. V případě výskytu velkých škod může býti tato položka zvýšena.

Chov koní.

Pokud se týče úvěrových položek určených pro chov koní bylo žádáno, by tyto položky byly ještě dále snižovány.

K tomu však musí býti podotknuto, že tyto úvěry nejsou povahy subvenční, nýbrž jsou určeny z převážné části ku hrazení výloh jak osobních, tak věcných, spojených s vydržováním státních ústavů pro chov koní.

Tyto položky není možno již dále snižovati, ježto opatřování a udržování hřebců a jiného plemeniva musí nésti stát a nelze tuto povinnost přenášeti na chovatele.

Bylo mluveno o konkurenci motorů s koňmi - konkurence je a někde již zvítězil motor. Jest to v případech, kde jde o koně spediterů, luxusní koně kočárové, pivovarské koně atd.

V jiných oborech a v celé řadě prací zemědělských jest používání potahu koňského ještě účelnějším a nutným.

Meliorace.

Meliorace prováděny jsou zpravidla cestou vodních družstev, při čemž přirozeně v souhlase s danými přírodními poměry, zejména s poměry vodními, nemůže býti činěn rozdíl mezi pozemky malých a velkých držitelů.

Program pro provádění vodohospodářských meliorací v Č. S. R. je připraven, zvláště i pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, a pro jeho uskutečnění je třeba rozsáhlejší finanční úhrady a proto se připravuje vytvoření vodohospodářského fondu.

Byly vysloveny pochybnosti k položce 11,1 mil. Kč na meliorace stran rozdělování podpor a kontroly prací.

Příspěvky udělují se z této položky jednak na drobné meliorace a jednak na podniky vodovodní a stokovací, zpravidla vodním družstvům nebo obcím, a to na základě předchozího rozhodnutí zemských autonomních úřadů o udělení příspěvku z prostředků zemských. Poněvadž výplata příspěvků státních se koná dle postupu stavby i ve více letech, musí býti o povolení státního příspěvku z položky "meliorace" vždy vyžádán souhlas ministerstva financí.

Kontrola provádění podniků děje se technickými orgány autonomních úřadů zemských v historických zemích a župních úřadů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Lesní služba dohlédací.

Náš stát má nedostatečný počet dozorčích orgánů, pokud se týče dohledu nad lesy.

Stran překácení těžby na velkostatku Thonetově ve Vsetíně nutno konstatovati, že velkostatek žádal o povolení mimořádné těžby probírek, určených podle hospodářského plánu v příštím desítiletí k těžbě. Ministerstvo zemědělství zavedlo o této žádosti a k dotazu z poslaneckých kruhů na zmíněném velkostatku šetření prostřednictvím úřadů státní lesní služby dohlédací, toto však ještě není skončeno. Proto žádaná těžba nebyla dosud povolena a dotaz nemohl býti dosud meritorně vyřízen.

Zjistí-li se, že velkostatek dopustil se přestupku zákona čís. 82/1918 Sb. z. a n. o ochraně lesů, bude proti němu podle tohoto zákona zakročeno.

Zemědělské centrální organisace.

Byl vznesen dotaz, jak se použije položky cca 7,000.000 Kč na zemědělské organisace. Z položky této jest dotována zemědělská rada pro Slovensko, jejíž věcnou i osobní režii přísluší hraditi ve smyslu vládního nařízení čís. 305/20 ministerstvu zemědělství. Rovněž částečný náklad na vydávání věstníků všech zemědělských rad jest z této položky poskytován. Z tohoto úvěru podporuje se také pořádání zemědělských družstevních kursů, budování zemědělských družstev úvěrních na Slovensku a Podk. Rusi, zařizování investic u skladištních družstev. Na Slovensku a Podk. Rusi jest nutno přispěti ústřední organisaci družstevní k úhradě organisačních nákladů.

K dotazu po funkci "Selského hospodáře na Podkarpatské Rusi" se uvádí, že "Selský hospodář" zastává na Podk. Rusi úkoly zemědělské rady. Jest zřízen na základě spolkovém a opírá se o činnost hospodářských spolků v okresech. Poněvadž je pověřován také prováděním akcí zvelebovacích, jsou mu poskytovány příslušné příspěvky jednak na režii a jednak na zvelebovací akce.

Stavební a strojní rekonstrukce družstevních lihovarů.

Stav družstevních lihovarů, převzatých při provádění pozemkové reformy jest tak neutěšený, že téměř v nich provoz není možný, ježto po řadu let nebyly prováděny opravy. Na rekonstrukci bude použito asi 3¹/₂ mil. Kč. Za tím účelem byla ustavena návrhová komise, která situaci družstev a potřebu rekonstrukce dopodrobna prozkoumá a ministerstvu zemědělství podá návrh na poskytnutí státního příspěvku ze zmíněného úvěru.

Ruská akce.

Po převratu provádělo ministerstva zahraničních věcí podporu cizích uprchlíků a ruských běženců. Pro rok 1925 byla akce tata rozdělena na několik odborných resortů, při čemž ministerstvu zemědělství připadla péče o zemědělskou akademii v Poděbradech, ruskou družstevní školu a Všekozácký ruský svaz. Prostředky v rozpočtu uvedené k tomu účelu však nedostačí a proto ministerstvo zemědělství bude v akci pokračovati pouze v omezeném rozsahu. Během doby bude tato akce úplně likvidována.

Ministr zemědělství potom ve svém exposé probral nejdůležitější problémy zemědělské, které přítomná doba přináší.

Soběstačnost zemědělské výroby.

Zabýval se nejprve otázkou naší soběstačnosti v zemědělské výrobě a sdělil, že v normálních létech jsme soběstační v žitě a ovse, máme nadprodukci v ječmenu (vyvážíme slad), pšenice nám schází 40 - 50 tisíc vagonů ročně. U obilovin hektarový výnos ještě nedosáhl výše předválečné, ale možnost zvýšení zde je. - Abychom kryli manko, které máme u pšenice při průměrném výnosu 16 q po 1 ha, bylo by třeba zvýšit produkci na 1 ha o 6 - 7 q.

Výsledky pozemkové reformy.

Pozemková reforma: Byla obava, zda provedením pozemkové reformy nenastane otřes v zemědělské produkci, zmenšení výroby a zda nebude podvázán pokrok zemědělské techniky, hlavně hospodářského strojnictví.

Definitivních a přesných čísel nemáme, ale možno konstatovati, že v žádném směru pozemková reforma nezpůsobila škod. Nenastala také porucha v zásobování obyvatelstva, i pro pokrok zemědělsko-technický zbyl dostatečný počet velkých závodů.

Celková výroba obilovin v podstatě zůstala na stejné výši. Rovněž sklizeň cukrovky - v průměru let 1923 - 1925 zůstala ve srovnání s průměrem 1909 - 1913 na stejné výši, vlastně ještě stoupla - ovšem nastal přesun v dodavatelích cukrovky. Dříve dodávaly podniky nad 100 ha skoro 40% veškeré vyrobené řepy, kdežto nyní dodávají největší část asi 46% hospodářské podniky střední (5 - 20 ha).

Produkce živočišná podle dat k poslednímu prosinci 1925 se zlepšila jak co do množství, tak co do chovné jakosti. Ubylo tažné síly volské a velmi se rozmnožila tažná síla kravská, což odborníci považují za hospodárnější, protože krávy možno využíti kromě k tahu ještě i jako dojnice. Při tam nenastal úbytek počtu krav pro výdojná hospodářství. Střední a veliké statky provádějí mlékařství v daleko větší míře nežli před válkou. V produkci mléka jsme soběstační. R. 1926 jsme vyvezli mléka a mléčných výrobků v hodnotě 76 milionů Kč, kdežto dovoz těchto výrobků k nám činil pouze 21 milionů Kč. Ve výrobě masa, tuků a zejména masa vepřového a sádla nejsme ovšem pořád ještě soběstačni, máme posud manko a bude třeba starati se o nápravu.

Na východě republiky jsou dány zvýšení zemědělské výroby ještě velké možnosti, ovšem bude třeba zněm v extensivních formách hospodaření a potom provedení pozemkové reformy přinese tamnímu lidu záchranu hospodářské existence a státu velké národohospodářské hodnoty.

Mlékařství.

Produkce mléka v Československé republice v posledních létech značně stoupla, hlavně v důsledku zvýšení stavu dojnic. Roční produkce mléka dá se přibližně odhadnouti okrouhle na 4 miliardy litrů, t. j. asi na hodnotu 47 miliard Kč při průměrné ceně litru mléka 1,20 Kč. Ku přímému konsumu se spotřebuje asi 1825 milionů litrů. Přebytek, určený k zpracování, činí něco přes 2 miliardy a vyrábí se z něho převážně máslo. Výroba másla děje se dosud skoro z 90% po domácku. Dá se odhadnouti ročně asi na 7609 vagonů. Dovoz másla z ciziny činí pouze 0,7% celé spotřeby. Od r. 1923 následkem plánovitého budování družstevních podniků mlékařských stále klesá.

Výroba sýrů se provádí z většiny v průmyslových závodech v množství asi 600 vagonů, t. j. asi o 207 vagonů více než r. 1920. Vývoz sýrů činí 351 vagonů. Od r. 1922 vývoz sýrů ponenáhlu stoupá a dovoz se udržuje na stejné výši asi 80 vagonů ročně. V činnosti, zahájené již od převratu, pokračuje se podle předem již stanoveného plánu.

Přímý konsum mléka bude r. 1928 podporován zakládáním mlékařských podniků v městech a v lázeňských místech, organisací sběru a dopravy mléka, zaváděním pasteurisace a chlazením.

V krajích s vydatnou produkcí mléka, odkázaných dosud na jeho vývoz, bude nutno zachytiti ohroženou produkci mléka založením velkých másláren, za současného zajištění zpeněžení odstředěného mléka buď krmením nebo průmyslovým zpracováním. Máslárny tyto sloužiti budou v dobách nedostatku mléka jako konsumní mlékárny vyrovnávací.

Dovoz a vývoz hospodářského zvířectva.

Import koní v letošním roce do konce srpna klesl skoro na polovinu importu loňského, kdežto export se zvýšil z 293 na 3392 kusů.

Dovoz skotu v r. 1926 byl 67 tisíc kusů, v r. 1927 pouze 14 tisíc kusů. Vývoz v r. 1920 10 tisíc kusů, v r. 1927 necelých 8 tisíc kusů.

Pokud se týče vepřového bravu, jsme velmi pasivní. Roku 1926 jsme do konce srpna dovezli 237.000 kusů a v r. 1927 stoupl import na 361.000 kusů.

Cukrovarnický kartel.

Vláda má za povinnost starati se o stabilisaci poměrů v pěstování řepy a v průmyslu cukerním. Kapacita rafinerií a surováren je u nás nadbytečnou, přes to, že v poslední kampani pracovalo o 17 surováren méně než v kampani r. 1918/19.

Snaha po racionalisaci výroby cukerní vyžádá si pravděpodobně ještě další likvidaci závodů. V kampani 1925/26 vyvrcholila expansita cukerní nejen v ČSR, ale i v ostatních státech cukr vyrábějících. Nadprodukce vedla k znehodnocení výrobku na světovém trhu. Důsledek byl pokles cen cukru a tím i cen řepy (jež vyvolal účinek na osevní plochu). Na tento pokles měl vliv také cukr třtinový, jehož produkce stoupla o 60% proti době předválečné. Restrikce výroby cukru postihla ve značné míře náš stát. Československý průmysl cukrovarnický je ze ²/₃ průmyslem exportním. Má velkou nevýhodu posicí vnitrozemskou, která uplatňuje se proti cizímu průmyslu v tarifových diferencích. Ta se projevuje zvláště při vývozu do Švýcarska, kde byl náš průmysl až do poslední kampaně účasten 75% na celkovém importu. Konkurencí Německa a Belgie klesl náš dovoz v kampani 1926/1927 za první pololetí od října do března o 61,8% proti kampani 1925/1926.

Ve svízelné situaci, v níž je československý cukerní průmysl a v zájmu zdárného dalšího jeho vývoje i udržení stávající produkce řepy vyplynulo jednání o cukrovarnický kartel.

Možno přiznati, že podobné pevné organisace cukrovarnické jest opravdu potřebí nejen ke zjednodušení interních poměrů této industrie (v zájmu nerušeného zásobování konsumu, cenové stability, racionalisace výroby a jejího zlevnění), ale i k pravděpodobným blízkým jednáním mezistátním, při nichž bude nutno organisovati náležitou obranu proti útlakům konkurenčním.

Státní cukrovary jsou účastny na kartelu, protože by byla velká škoda pro stát, kdyby při tak velkém kartelu malá skupina cukrovarů neměla býti účastna.

Sociální politika zemědělská.

Ministerstvo zemědělství snažilo se sjednati "Směrnice" upravující pracovní a služební poměr zemědělských zaměstnanců vzájemnou dohodou mezi organisacemi zemědělských zaměstnavatelů a zaměstnanců; až na Slovensko, kde žádá se zrušení nařízení ministra s plnou mocí pro správu Slovenska čís. 64 z r. 1920 o omezení výpovědi zemědělských zaměstnanců, potkala se tata snaha s výsledkem.

Pokud se týče úpravy služebních poměrů statkových úředníků a zřízenců, platí příslušná směrnice vydaná ministerstvem zemědělství roku 1921 s některými změnami až dosud.

V oboru zprostředkování práce zemědělskému dělnictvu byla opatřena sezonním zemědělským dělníkům úřady práce na Slovensku a Podk. Rusi v počtu 28.215 osob práce doma; 16.427 osobám v historických zemích českých a 15.561 osobám v cizině.

Akce opatřování svobodné zemědělské čeledi ze Slovenska pro historické země vyvíjí se úspěšně. V r. 1927 bylo možno uspokojiti již 83,4% potřeby našich hospodářů.

Odměňování hospodářské čeledi za dlouholeté služby a za stálost v zemědělské práci svěřeno zemědělským radám. K odměnám poskytnutým úřadem přispívá zaměstnavatel a okresní zaměstnavatelská organisace stejným dílem.

Činnost Slovenské pokladnice - úrazové pojišťovny zemědělského dělnictva na Slovensku - vyvíjí se zdárně.

Problém zemědělského dělnictva.

Problém zemědělského dělnictva je velmi důležitý. Je velká řada zemědělských dělníků, kteří lásku k venkovu a zemědělství dokazují celoživotním pobytem na venkově. Je třeba životní úroveň zemědělského dělnictva zvýšiti a povzbuditi lásku k zemědělskému povolání, dáti jim přiměřené bydlení a upoutati je k půdě poskytnutím částky půdy do vlastnictví nebo do nájmu, aby získali větší zájem na výrobě.

Klíč k zvednutí životní úrovně zemědělského dělnictva spočívá ve zvýšení rentability zemědělského podnikání. Třeba podporovati zemědělství a zajistiti mu ochranu, jak řádnou politikou vnitrostátní, tak i obchodními smlouvami a to nejen snad v zájmu zemědělců - sedláků, ale také v zájmu dělnictva, poněvadž na rentabilitě závisí vyřešení všech problémů zvelebení výroby i povznesení zemědělského dělníka.

Je třeba, aby také obyvatelstvo průmyslových středisek a velkých měst pochopilo, že zemědělci jsou kořenem národa a zemědělství hlavním sloupem národního hospodářství a že krise, která postihne zemědělství, působí velmi nepříznivě i na všechen domácí obchod a živnosti.

Při projednávání rozpočtu státních lesů a statků byly činěny v rozpočtovém výboru jednotlivé připomínky, dotazy a výtky a vysloveny náměty a přání, k nimž se podotýká toto:

Výnos dle jednotlivých druhů hospodářství a hospodářských odvětví.

Bylo vytýkáno, že z rozpočtu není zřejmo, kolik nesou jednotlivá odvětví hospodářská - hospodářství lesní, hospodářství polní a průmyslové závody těchto obou podnikových skupin.

V této věci poukazuje se na finanční zákon, kde v důvodové zprávě uvedeny jsou na stránce 549 - 461 podrobné údaje.

Pokud jde o výnosnost průmyslových závodů lesních (pil), počítá se v r. 1928 se ziskem 14,843.610 Kč, u průmyslových závodů zemědělských (cukrovary, pivovary, lihovary, mlékárny a pod.) 7,932.200 Kč.

Velkopachty a malopachty.

Na výtku, že podnikem jest dáno do velkopachtu 22.195 ha půdy a do malopachtu toliko 4.171 ha půdy; poukazuje se na vysvětlivky k rozpočtu podniku na str. 20. a 21., kde jest uvedeno, že v celkové výměře 139.290 ha zemědělské půdy započteny jsou též drobné louky, pastviny a poloniny ve výměře okrouhle 86.300 ha. Většina této půdy jest rovněž propachtována místnímu obyvatelstvu, takže celková výměra půdy nacházející se v malopachtu jest několikráte větší, nežli půda, která jest ve velkopachtu.

Dále sluší podotknouti, že velká část zemědělské půdy, která nalézala se dříve v malopachtu, byla dřívějším pachtýřům předána do vlastnictví právě v posledních létech na základě příslušných zákonů a v tak zvané směnné akci, takže z malopachtýřů se stali vlastníci. Předaná půda od velkostatků státních dřívějším malopachtýřům a drobným přídělcům do vlastnictví činí dosud 22.959 ha.

Výpočet čistého výnosu pro 1 ha drobných pachtů a velkých pachtů může být příště opatřen, v letošních vysvětlivkách byl vynechán pouze z důvodů stručnosti rozpočtu. Třeba konstatovati, že při malopachtech postupuje se se všemožnou šetrností vůči pachtýřům, ve většině případů zadávají se drobné pozemky z volné ruky za mírné pachtovné dosavadním pachtýřům, pokud tito skýtají záruku řádného hospodaření a nejsou majiteli větší výměry vlastní půdy, neb nemají zajištěnou existenci neb jiné povolání. Nemístná konkurence, která zvyšuje pachtovné, jest na tento způsob znemožněna. Velkopachty byly voleny tam, kde toho vyžadují zájmy národohospodářské. Pachtovné jest přiměřené a podstatně vyšší než při malopachtech, mimo to mají velcí pachtýři povinnost provésti svým nákladem rozsáhlé meliorace, příp. zaplatiti nákladné investice.

Počet zaměstnanců stálých a počet dělnictva.

Ku dotazu o počtu dělnictva zaměstnaného při správě státních lesů a statků se poznamenává, že udati tento počet jest velmi těžko, jelikož značná část jsou dělníci sezonní, avšak i zde bude dána možnost jejich počet zjistiti.

Služební řád stálých zaměstnanců.

Pokud jde o počet stálých zaměstnanců (úředníků a zřízenců), bude možno předložiti požadovaně údaje, jakmile bude provedena normalisace míst a schválena vládou příslušná systemisace, ve kteréžto příčině připraveny jsou již přesné návrhy a to jak pokud se týče systemisace, tak služebního řádu.

Hodnota majetku.

Hodnota majetku státních lesů a statků jest současně zjišťována na základě §u 17 vládního nařízení ze dne 2. září 192 čís, 206 Sb. z. a n., a bude ji možno uvésti jak v rozpočtu, tak i v státní uzávěrce teprve po ukončení těchto prací.

Kolektivní smlouvy se zaměstnaným dělnictvem.

Ve věci uzavírání kolektivních smluv se zaměstnanými dělníky zemědělskými se poznamenává:

Veškeré hospodářské správy obdržely přesné pokyny, jak postupovati ve styku se zaměstnaným dělnictvem. Správám uloženo, že mají přistoupiti ku směrnicím a dbáti bedlivě všech jejich ustanovení. Současně bylo vysloveno očekávání, že budou všechny správy postupovati naprosto korrektně a uloženo jim, aby každý případ sporu oznámily ústřednímu ředitelství státních lesů a statků a vyžádaly si rozhodnutí.

Počet dělníků bude přesně znám, jakmile bude uvedeno v činnost sociální pojištění, které jest v počátcích. První přípravy jsou vykonány. Dělnictvo bude míti takové zastoupení, jaké jest mu zákonem zaručeno. Deputáty na státním statku v Jenči vydávají se podle směrnic platných pro r. 1927. Způsob vydávání stanoven jest po dohodě s dělnictvem, která jest písemně zajištěna u všech dvorů vyjma Jeneč, kde dělnictvo nechce mouku a chléb, nýbrž obilí. Tato okolnost byla příčinou sporu u paritní komise a bylo uznáno za právo, aby dělníci v Jenči obdrželi obilí, což se také stane - ovšem pouze u dvora Jeneč, ač i tu by část dělníků chtěla mouku a chléb. Jest však nucena podrobiti se nátlaku ostatních a odebírati obilí.

Dopravní lesní prostředky na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Ve výstavbě lesních drah v oblasti státních lesů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pokračuje se právě v posledních létech s největším urychlením. Poukazuje se v této příčině na podrobná data uveřejněná v důvodové zprávě k finančnímu zákonu na str. 448 - 450, z nichž jest zřejmo, že státní lesy mají dnes více než 450 km lesních drah, kromě 12 km vleček u normálních železnic a více než 10.000 km lesních silnic a cest. Ve stavbě nalézá se celá řada nových tratí lesních drah, z nichž zejména sluší uvésti dráhu Nerežnice - Dubovo - Užčorná v délce 37 km a dále prodloužení této dráhy do údolí Brusturanky a Mokranky v délce 82 km.

Hektarový výnos.

Na dotaz o hektarovém výnosu státních lesů a statků se sděluje, že výnosnost státních lesů a statků lze nejlepším způsobem posouditi na základě účetní uzávěrky sestavené za r. 1920 nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

Bilanční zisk lesního hospodářství za r. 1926 byl v zemích českých 58,7 mil. Kč, čili průměrně na 1 ha 276 Kč, na Slovensku 32,000.000 Kč, čili průměrně na 1 ha 135 Kč. Bilanční zisk státních lesů a statků na Podkarpatské Rusi, která jest doposud bez potřebných technických zařízení, takže není možno zužitkovati doposud náležitě dřevní zásoby, činil v r. 1926 7,5 mil. Kč, čili průměrně 24,- Kč na 1 ha. Tento posledně uvedený výnos jest ovšem malý, bude však zvětšován postupným vybudováním dopravních prostředků, které se zde podnikají.

Bilanční zisk průmyslových závodů lesních (pil), které jsou většinou na Slovensku, činil 4,389.554 Kč.

Bilanční zisk polního hospodářství státních statků činil v zemích českých Kč 10,718.655 čili průměrně 382,- Kč na 1 ha. Hospodářství rybniční vykazuje zisk 2,355.011 Kč, průmyslové závody zemědělské v zemích českých i na Slovensku 3,610.615 Kč.

Ku poukazu na nízký preliminovaný výnos hospodářství polního se uvádí:

Výměra veškeré zemědělské půdy státních lesů a statků činí sice 139.000 ha, z toho však připadá na pastviny, horské louky a poloniny 86.300 ha, které jsou z části pronajaty drobnému lidu, 4.171 ha na drobné pachty a 22.195 ha na velké pachty. Státní statky hospodaří ve vlastní režii toliko na výměře 26.623 ha zemědělské půdy, která může býti vzata za základ výpočtu výnosnosti státních zemědělských statků pro 1 ha.

Čistý výnos půdy zemědělské v českých zemích rozpočten jest pro r. 1928 částkou 14,039.810 Kč, čili průměrně pro 1 ha výnos 434,- Kč. Ale i tu bude pokračováno dále.

Že zlepšena byla administrativa hospodaření státních lesů a statků, dokazují bilanční i peněžní výsledky. V r. 1925 obnášel bilanční výsledek 907 mil. Kč, v r. 1926 následkem neúrody 73,6 mil. Kč a v tomto roce (1927) do konce měsíce října činil peněžní přebytek, který byl odveden 949 mil. Kč, z toho státní pokladně odvedeno 52 mil. Kč, na investice dáno 9,4 mil. Kč, státnímu pozemkovému úřadu bylo splaceno 29 mil. Kč a zbývá na vlastním kontě 45 mil. Kč.

Zřizování šlechtitelských stanic.

Zřízení bramborářské a lukařské zkušební stanice v jižních Čechách bude pravděpodobně provedeno, ovšem v menším měřítku, jako odbočky již stávající výzkumné stanice.

Hospodářství ředitelství státních lesů a statků v Rachově.

K poukazu na některé nepřístojnosti u ředitelství státních lesů a statků v Rachově se poznamenává:

Případ firmy Bratmann v Kobyl - Poljaně jest tento:

Firma koupila od ředitelství státních lesů a statků v Rachově bukové dříví a byla obviněna z nesprávné manipulace, která jest předmětem vyšetřování zvláštní komise, kterou ministerstvo zemědělství do Rachova vyslalo zároveň za účasti Nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Komise tato vyšetří také, zda vyslání deputací obyvatelstva z okolí rachovského nebylo inscenováno samotným ředitelem Ing. Navrátilem, který byl ze služebních důvodů přeložen.

Sbírání vedlejších produktů lesního hospodářství, povolování pastvy.

Ve věci sbírání vedlejších produktů lesního hospodářství nebrání se obyvatelstvu, aby tyto plodiny lesem poskytované získávalo, povolení toto však musí býti do určité míry omezováno a kontrolováno, jak z bezpečnostních (nebezpečí lesních požárů), tak i z hospodářských důvodů. Povolení udílí se za nepatrný paušální poplatek vydáním průkazek.

Příděl pastvin.

Ve věci přídělu pasienek ze státních lesů na Slovensku poukazuje se na to, že ministerstvo zemědělství přidělilo, resp. v nejbližší době přidělí tyto výměry ze státního majetku pro pastviny. Z obvodu ředitelství Žarnovice 5.836 kat. jiter, Báň. Bystřice 3.142 kat. jiter, v Lipt. Hrádku 220 kat. jiter, Solném Hradě 675 kat. jiter, celkem 9.923 kat. jiter, v obvodu posléze dvou jmenovaných ředitelství bude pak v akci ještě pokračováno. Na Podkarpatské Rusi bylo určeno k přídělu v obvodu ředitelství v Užhorodě 27.220 kat. jiter, v Buštině 5.480 kat. jiter, v Rachově 2.150 kat. jiter, celkem 34.850 kat. jiter.