Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

President S. P. Ú. podal zprávu o činnosti úřadu, zejména o struktuře jeho finančního hospodářství. Zdůrazniv sociální úkoly pozemkové reformy, dotkl se pracovního programu na příští rok, který v sobě zahrnuje 100.000 až 120.000 ha zemědělské půdy, převážně na Slovensku. Zpracováním této výměry bude přídělová akce na půdě zemědělské zhruba v celém státě ukončena. Podrobněji se vyslovil o programu a směrnicích lesní reformy, která jest úplně připravena. V závěru své zprávy upozornil na další závěrečné úkoly pozemkové reformy, které spočívají ve stabilisaci nově vytvořené sociální a hospodářské struktury našeho zemědělství. Dotkl se při tom akce zaknihovací, součinnosti S. P. Ú. s finančními úřady v otázce umožnění předpisu daně pozemkové, směrnic pro povolování dalšího zcizení, zatížení a pronájmu přidělených nemovitostí, otázek vodohospodářských a j. Referát rozpočtového zpravodaje i zpráva presidenta S. P. Ú. byly uveřejněny v denním tisku a živě komentovány.

V závěru odpověděl president S. P. Ú. na různé dotazy, přání i výtky, čímž se dostalo různým oborům činnosti S. P. Ú. podrobného osvětlení.

Kontrola finančního hospodaření.

Loni i letos vyslovena byla výtka, že pozemková reforma po stránce finanční není dostatečně kontrolována. K tomu třeba podotknouti, že účetní uzávěrka S. P. Ú. až do roku 1923 byla již předložena Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu. Účetní uzávěrka za rok 1924 je hotova a bude předložena v nejkratší době. V době velmi krátké bude lze účetní uzávěrku předkládati bez opoždění. Ovšem, sluší poznamenati, že jistá časová nerovnováha byla do finančního hospodářství S. P. Ú. zavedena zákonem náhradovým, který sice ponechal úřadu stanovení ceny přídělové, avšak řízení oceňovací podrobil přezkoumání a rozvrhu soudnímu. Účtárna S. P. Ú. kromě běžné agendy zachycuje účetně celé provádění akce přídělové, takže svým rozsahem a obratem dosahuje kapacity velikých bank. Počet kont účetně vedených překročil již počet 450.000.

Stav Fondu náhradního.

Předmětem dalšího dotazu byl stav Fondu náhradového.

Kromě zmíněných účetních uzávěrek vypracoval S. P. Ú. předběžnou bilanční zprávu náhradového Fondu za veškerá léta až do 31. prosince 1926. Tato hrubá rozvaha s vysvětlivkami byla již předložena předsednictvu ministerské rady. K všeobecné charakteristice tohoto Fondu bylo uvedeno, že úhrn přídělové ceny za veškeré nemovitosti do konce roku 1926 přidělené dosahuje téměř dvou miliard Kč. Přídělci, včetně státu, dluží S. P. Ú. více než 496 mil. Kč, tedy asi půl miliardy. Tato pohledávka za novými nabyvateli půdy ukazuje, jak reforma plnila své sociální poslání u malých zemědělců.

Směrnice lesní reformy.

Některé dotazy se týkaly zásad lesní reformy. Dosud bylo postátněno 179.165 ha půdy lesní a rybniční. Koncem roku 1927 zůstává ještě v záboru půdy nezemědělské, tedy hlavně lesní, více než 1,900.000 ha. O oprávněnosti lesní reformy nemůže býti sporu. V době; kdy zemědělské latifundium odstraňujeme jako věc škodlivou a přežitek, nemůžeme šetřiti daleko větších latifundií lesních.

Státní pozemkový úřad jest připraven provésti tuto reformu tempem co nejrychlejším s vědomím neobyčejné zodpovědnosti při celém díle. Lesní reforma, postupující v duchu zákona, říditi se musí osvědčenými zásadami lesohospodářskými. Proto třeba se vysloviti proti každému hospodářsky škodlivému drobení zabraných lesů.

O tom, kdo může získati lesní půdu, pokud ji stát sám nepoužije, rozhoduje přídělový zákon. S ohledem na to, co bylo zdůrazněno, jest nepochybné, že značnou část lesních latifundií podrží sám stát. Tak bude nejlépe vyhověno požadavku zachování celistvosti, jakož i účelného doplnění naší státní lesní državy na míru, kterou bychom se přiblížili procentu státní lesní držby ve státech okolních. Nelze se proto vysloviti pro šablonovitou parcelaci lesů mezi obce nebo okresy, případně jiné uchazeče. Jednání s vlastníky latifundií lesních se zahajuje. Lesní půda, určená ku převzetí, seskupena bude v hospodářské jednotky, případně vyšší celky, schopné racionelního obhospodařování a za šetření zásad výše uvedených rozhodne pak S. P. Ú. o jejich nových vlastnících. Všem snahám kořistným, které spatřují v lese pouhý předmět lehkého obohacování, bude čeleno. Bude však třeba, aby zavedením jednotného lesního zákona byla zajištěna účinná kontrola nových nabyvatelů lesní půdy.

Podrobná zpráva o výsledcích pozemkové reformy.

Znovu požadován byl podrobnější výkaz o výsledcích pozemkové reformy, zejména seznamy nabyvatelů zbytkových statků. O postupu pozemkové reformy a dosažených výsledcích referováno jest v úředním věstníku a každoročně na celostátní hospodářské výstavě jest veřejnosti přístupný ve zvláštní exposici S. P. Ú. podrobný materiál statistický v grafickém a jiném znázornění. V předloze finančního zákona jest přehled dosavadních výsledků. S. P. Ú. připravuje dále obsáhlou publikaci veškerých výsledků, počítaje v to i úplný seznam nabyvatelů zbytkových statků. Sestavení a publikace takové detailní zprávy vyžaduje ovšem přiměřené doby. Jde o operát velmi objemný, velmi nákladný, který přirozeně nemůže býti vydáván a uveřejňován uprostřed díla v různých jeho fázích, nýbrž pokud možno aspoň na konci první velké etapy, na které se nacházíme ke konci naší akce přídělové, pokud jde o půdu zemědělskou.

Propouštění ze záboru podle §u 7 zák. záb.

V debatě bylo tvrzeno, že výměra 173.641 ha půdy se souhlasem S. P. Ú. odprodané a ze záboru propuštěné nemá býti započtena do akce přídělové, neboť jsou prý to rozprodeje velkostatkářské půdy na bohaté členy velkostatkářských rodin.

Výměry rozprodané podle §u 7 z. záb. jsou z velké většiny drobné příděly, provedené kupními smlouvami v rámci t. zv. malého pracovního programu, aby na velkostatcích malé rozlohy nebylo třeba zaváděti přece jen zdlouhavější a nákladnější řízení přídělové. Také Nejvyšší správní soud judikoval, že tu jde o zkrácené řízení přídělové a v důsledku toho také ministerstvo financí přiznalo nabyvatelům půdy v této akci ony poplatkové výhody, kterých podle zákona náhradového požívají ostatní přídělci. Právem proto byla tato výměra zařazena i s výměrou postátněnou k ostatním akcím přídělovým, neboť přešla definitivně do rukou nových nabyvatelů.

Půda propouštěná ze záboru a ponechávaná vlastníkům.

Dle jiného tvrzení bylo majitelům zabrané půdy dosud propuštěno ze záboru a jinak ponecháno více půdy než činí souhrn veškeré půdy přidělené. Jednotlivcům se prý propouští více než zákonem stanovená hranice (do 500 ha) dovoluje.

Podle §u 11 z. záb. má vlastník zabraného majetku nárok, aby mu byla ze záboru propuštěna a ve vlastnictví ponechána výměra 150 ha půdy zemědělské neb 250 ha půdy vůbec. S. P. Ú. může dle cit. paragrafu propustiti i větší výměru, hledě k potřebě půdy pro příděl, k účelům hospodaření, k zásobování měst, k potřebám zemědělského průmyslu a j. Pod tímto titulem nesmí však býti propuštěno více než 500 ha půdy. Dosud bylo průměrně propuštěno jednomu vlastníku 291 ha půdy celkem. Tato praxe drží se tedy spíše nižší meze než přípustného maxima 500 ha, které nebylo v žádném případě překročeno. Sluší ovšem upozorniti, že dle §u 20 zák. přídělového mohou býti vlastníkům, kromě výměry výše zmíněné, ponechány také pozemky s historickými nebo uměleckými památkami a pozemky, vyznačující se krásami přírodními. Dosud bylo z tohoto titulu ponecháno jednomu vlastníku průměrně 31 ha půly zemědělské a 295 ha půdy jiné, tedy 326 ha půdy celkem. Hranice výměry není v tomto případě zákonem nikde vytčena. Uvážíme-li, že Adersbašské skály a Českosaské Švýcarsko a jiné podobné a významné krásy přírodní, representují sta, případně tisíce ha půdy, pochopíme, že několik podobných případů značně zvyšuje celkový průměr.

Nelze však sečísti výměru půdy, která byla průměrně jednomu vlastníku propuštěna ze záboru dle §u 11 z. záb. s výměrou, jemu ponechanou dle §u 20 z. přídělového (v daném případě 291 ha a 326 ha, celkem 627 ha) a tvrditi, že tím byla překročena zákonem určená maximální hranice v §u 11 z. z. Ta se právě vztahuje jen na půdu dle tohoto paragrafu ze záboru propouštěnou. Kromě toho sluší uvážiti, že z titulu §u 3a a § 11 zák. záborového a §u 20 z. příděl., bylo dosud vlastníkům propuštěno, vyloučeno a ponecháno celkem 623.975 ha, kdežto novým nabyvatelům se definitivně dostalo 1,078.189 ha. Rozdíl ve prospěch nabyvatelů činí více než 454.000 ha. Při tom půda přidělená jest téměř výhradně půdou zemědělskou, kdežto půda vlastníkům propuštěná a ponechaná jest převážně půdou nezemědělskou.

Zajištění zemědělských dělníků velk. "Nebojsa".

Bylo si stěžováno, že po provedení reformy na velkostatku "Nebojsa" na Slovensku zůstalo 78 zemědělských dělníků nezaopatřeno, ačkoliv věc byla urgována.

Tito dělníci nepřišli o zaměstnání prováděním pozemkové reformy, nýbrž následkem konkursu dřívější osoby tam hospodařící. S. P. Ú. přes to projevil ochotu tyto chudé lidi zaopatřiti přídělem a reservoval pro ně 170 kat. jiter půdy. Poněvadž však ostatní občané vsi Hody a Nebojsa dožadují se také přídělu z této výměry, jedná se o kompromis, čímž byla věc zdržena. Případ však jen dokumentuje dobrou vůli úřadu pomoci i tam, kde by podle striktního znění zákona k tomu ani povinen nebyl.

Postup vůči cizím příslušníkům.

Dle jiné výtky byla některým velkostatkářům přiznána jakožto přejímací cena za převzaté objekty, cena obecná. Uvedeni byli De Forest, Liechtenstein a Thun-Hohenstein.

Cena obecná nebyla poskytnuta v žádném případě. Na základě zákona náhradového byla však v různých případech přiznána bonitní přirážka až do 15%, když byly zde dány podmínky, zákonem stanovené. Z pouhého titulu, že vlastník jest cizím státním příslušníkem, nebyla nikomu přiznána tato zvýšená cena přejímací. Veškerý zabraný majetek De Forestův na Moravě byl nabyt okrouhle za 57 mil. Kč. V tom byla zahrnuta i půda, na kterou měl majitel nárok podle §u 11 z. z. a kterou mohl sám prodati za cenu obecnou. K souboru patří 2 zámky s veškerým inventářem, cukrovar a pivovar s veškerým inventářem, který sám měl cenu asi 5 mil. Kč. Převzata byla i veškerá úroda, zásoby, pokladní hotovost a j. Tato transakce byla pro stát velmi přízniva a nijak nevybočila z mezí daných zákony o pozemkové reformě.

Liechtensteinovi nebyla v žádném případě přiznána cena obecná a pokud o ni žádal, byl odmítnut. Rovněž italskému příslušníku Thun-Hohensteinovi nebyly poskytnuty výhody na úkor zákona. Dohoda s ním nebyla uzavřena a jest to jeden z mála případů, kde přejímací cena byla stanovena výměrem.

Ceny zbytkových statků.

Byla přednesena stížnost, že zbytkové statky přidělovány jsou za velmi nízké ceny. Cena přídělová zbytkových statků musí býti přirozeně v určitém poměru k přídělové ceně drobného přídělu. Až na určité výjimky objektů méně hodnotných, jest jeden hektar zbytkového statku vždy dražší než jeden hektar drobného přídělu. A to v oblasti řepařské o 900 až 2000 Kč, v oblasti obilnářské průměrně o 1200 Kč, v oblasti bramborářské o 800 Kč a v oblasti pícninářské průměrně o 500 Kč na 1 ha.

Vyřešení §u 11 z. z. na majetku biskupství nitranského.

Byl vznesen dotaz, zda bylo vyhověno žádosti nitranského biskupství, aby mu byl na jeho majetku přiznán nárok dle §u 11 z. záb. pětkráte.

Tato žádost byla odůvodňována tím, že každý z oněch 5 nároků týká se jednotlivých účelových institucí, které jsou samostatnými právnickými osobami a jsou biskupstvím udržovány: chudobince v Močonoku a Radošíně, Klášter Milosrdných sester v Nitře, Misijní dům v Močonoku, Diecesální úřad a Kathedrální úřad. Této žádosti nebylo vyhověno, protože tu není zákonitého podkladu. Případ jest však obtížný tím, že příslušné dokumenty, stranou uváděné, uloženy jsou namnoze v zahraničních archivech, takže jich zkoumání jest velmi znesnadněno. Kromě toho nelze tuto otázku řešiti dokud nebude uspokojen drobný příděl. Z celkové výměry asi 5300 ha zemědělské půdy tohoto majetku bylo již rozděleno asi 2000 ha, další drobný příděl vyžádá si asi 1700 ha, takže v úvahu přichází nejvýše asi 1600 ha. Bude pracováno k rozumné dohodě, pokud ovšem nebudou tím dotčeny zájmy drobných oprávněných uchazečů.

Příděl dlouhodobých pachtů v Železné Rudě.

Jiná stížnost týkala se většího počtu drobných pachtýřů v Železné Rudě, kteří dosud nedostali do vlastnictví své dlouhodobé pachty.

Tato akce byla r. 1927 obnovena a jest v provádění. V červnu provedeno bylo místní šetření za účasti ministerstva zemědělství, co vlastníka půdy a zástupce drobných pachtýřů. Při tom stanoveny pozemky pro příděl ve výměře asi 148 ha. Z přídělu vyloučeny pouze ty pozemky, které tvoří enklávy v lesním majetku a jsou pro lesní provoz nevyhnutelny. Přídělový komisař v Klatovech obdržel již příkaz provésti příděl do vlastnictví, pokud jsou tu nároky dle zákona o výkupu dlouhodobých pachtů.

Údaje o přídělu lesů obcím a okresům.

Bylo také žádáno vysvětlení, proč S. P. Ú. loni udával výměru půdy lesní přidělené obcím a okresům asi na 19.000 ha a letos ve své správě uvádí 14.479 ha.

V číslici 19.000 ha půdy lesní, která v předešlém roce byla uvedena jako příděl obcí a okresů, bylo obsaženo také asi 5000 ha půdy, jíž nabyly obce kupními smlouvami podle §u 7 z. z., tedy zkráceným řízením přídělovým. Letos vykázaná výměra týká se výhradně lesní půdy, nabyté řádným řízem přídělovým a ona diference 5000 ha zahrnuta jest v celkové výměře půdy odprodané a propuštěné ze záboru dle §u 7 z. z. Není tu nepřesnosti údajů úředních, nýbrž pouhý přesun určité výměry pod přesný statistický titul.

Půda nabytá obcemi Chotěšov, Frýdlant a Lanškroun.

Bylo popíráno, že tyto a jiné obce dostaly příděl půdy, jak ve svém exposé roku loňského uvedl president S. P. Ú.

Uvedené obce, jakož i řada jiných obcí německých a jazykově smíšených nabyly určitých výměr půdy koupí dle §u 7 z. z., kterou schválil S. P. Ú., tedy zkráceným řízením přídělovým. To bylo v dotazu také konstatováno. Rozdíl mezi nabytím půdy v řádném řízení přídělovém a ve zkráceném řízení přídělovém jest pouze formální.

Zajištění zaměstnanců.

Vysloveno bylo přání, aby zaměstnanci, poškození pozemkovou reformou, vedle odbytného měli také nárok na příděl půdy.

Dle §u 75 zákona náhradového a nařízení jej provádějícího má zaměstnanec reformou poškozený nárok na zaopatření toliko jedním ze 4 způsobů zaopatřovacích, jež jsou zákonem předepsány. Proto zaměstnanci zaopatření odbytným nemohou býti zaopatřeni půdou. Ti však, kteří se rozhodnou pro příděl půdy, dostávají určitý příspěvek státu na cenu přídělovou z Kolonisačního fondu, a to až do poloviny odbytného, v určitých případech, zákonem vytčených, v jiných pak až do dvou třetin odbytného, jež by jim příslušelo, kdyby na místě přídělu nemovitosti byli odškodněni odbytným.

Nejvyšší účetní a kontrolní úřad a fondy S. P. Ú.

Jiný dotaz týkal se poměru Nejvyššího účetního kontrolního úřadu k fondům S. P. Ú. Bylo tvrzeno, že president tohoto N. Ú. K. Ú. v rozpočtovém výboru řekl, že N. Ú. K. Ú. nemá práva revidovati fondy S. P. Ú. Z toho bylo vyvozováno, že jsou tyto fondy bez kontroly.

President N. Ú. K. Ú. prohlásil jen, že účetní uzávěrka státní nemůže obsahovati uzávěrku fondů Státního pozemkového úřadu, poněvadž fondy do ní nepatří. Uzávěrka tato vykazuje jen výdaje a příjmy rozpočtové. N. Ú. K. Ú. dostal od S. P. Ú. uzávěrky Fondu náhradového i Kolonisačního za léta 1921, 1922 a 1923. Při občasných revisích N. Ú. K. Ú. reviduje ve S. P. Ú. veškeré finanční hospodaření a příslušná revisní zpráva zabývá se podrobně také fondy.

Vyplácení odbytného býv. zaměstnancům.

Přednesena byla stížnost, že odbytné vyměřené zaměstnancům reformou poškozeným vypláceno jest často se značným opožděním.

Toto odbytné jest v celku vypláceno ihned po převzetí objektu, kde dotyční zaměstnanci byli zaměstnáni, jakmile předloží S. P. Ú. veškeré doklady, potřebné pro stanovení výše odbytného a jakmile uvolní své deputátní byty. Průtahy ve vyřizování nastaly toliko v málo případech a jak bylo zjištěno, zaviněním zaměstnanců samých tím, že buď nepředložili úřadu nezbytných dokladů, nebo že nevyklidili deputátní byty. Mnohdy jest třeba vyzývati až pětkrát o předložení nejnutnějších dokladů. Domnívají se namnoze, že stačí jich nárok na odbytné a tím sami zaviňují průtah řízení, které musí býti dodrženo.

Příděl v Zeměchách u Loun.

Bylo tvrzeno, že v Zeměchách u Loun jest velká nespokojenost s provedeným přídělem, jehož se mnozí vzdávají.

V Zeměchách u Loun byl získán směnou za půdu zabranou selský nezabraný statek, který byl na drobno celý rozdělen místním drobným zemědělcům. Tento příděl byl proveden již v roce 1923 k plné spokojenosti uchazečů a od té doby žádných stížností S. P. Ú. nedošlo. Je-li ve stížnosti míněn právě prováděný příděl ze dvora Nové Hrady, tedy třeba poznamenati, že toto řízení není ještě ukončeno a nelze tudíž mluviti o vzdávání se přídělu, který ještě nebyl proveden.

Příděl zbytkových statků na Slovensku.

Bylo vytýkáno, že na 80% zbytkových statků na Slovensku bylo přiděleno Čechům a evangelíkům.

Ze 136 zbytkových statků, přidělených na Slovensku do 1. ledna t. r., dostali Češi pouze 50, t. j. 36,8%. Z těchto 50 nabyvatelů byli 23 usazeni na Slovensku jako úředníci a nájemci velkostatků a byli prováděním pozemk. reformy poškozeni. Nabyvatelů zbytkových statků, kteří se z historických zemí na Slovensko přistěhovali teprve po obdržení zbytkového statku, je tudíž pouze 27, t. j. pouze 19,8% celkového počtu. I tu se jedná z velké většiny o poškozené zaměstnance, kteří byli usazeni na méněcenných objektech. Na některé z těchto objektů musilo býti přihláškové řízení až třikrát opětováno, než byly zadány. Podle vyznání nebyla statistika nabyvatelů vůbec vedena.

Poměr drobného přídělu ke zbytkovým statkům na Slovensku.

Jiná stížnost týkala se toho, že zbytkové statky na Slovensku byly prý tvořeny na úkor drobného přídělu.

Plocha zbytkových statků na Slovensku utvořených činí pouze 9,4% celkové plochy, na Slovensku přidělené, kdežto pro celou republiku činí to asi 23%.

Úprava platů smluvních úředníků S. P. Ú.

Bylo také vysloveno přání o úpravě platů smluvních úředníků S. P. Ú.

Platy smluvních úředníků byly právě zvýšeny o 520.000 Kč ročně. Dále bude asi 200 úředníků dosud smluvních pragmatisováno. Příslušné návrhy byly již předloženy, resp. z části se ještě v těchto dnech předkládají vládě. Dále ku zaopatření úřednictva, které bude nutno po skončení reformy restringovati, je připraven asi pro 50 hospodářských úředníků - agronomů, dnes smluvních, příděl nedílů na vhodných místech. Tato akce, směřující k zabezpečení oněch lidí, kteří pracovali pro zajištění statisíců existencí v pozemkové reformě, bude jistě podporována.

Prohlášení posl. Remeše o posl. Dubickém.

Ve věci známého prohlášení, které posl. Remeš učinil o posl. Dubickém a v němž byla také naznačena určitá účast některých úředníků S. P. Ú., blíže neoznačených, požádal president S. P. Ú. posl. Remeše, aby umožnil úřadu zjistiti všechen materiál ku zjištění pravdy; bude-li vina zjištěna, budou učiněna všechna opatření, aby viníci byli potrestáni.

Velkostatek Fulnek.

Jiný dotaz týkal se velkostatku Fulnek, který dostali posl. Špaček a jeho společník Chrastina. Tento velkostatek patřil dříve belgické příslušnici a byl prodán dle §u 7 z. z. uvedeným osobám. Nejde tedy o příděl objektu, nýbrž o prodej celého zabraného souboru, který v záboru zůstává. Podle zákona a platné judikatury nemá S. P. Ú. možnosti, aby odepřel souhlas při převodech celých souborů. Jest to pouhá záměna v osobě vlastníka, v daném případě z rukou belgických do rukou českých. Téměř veškerá zemědělská půda tohoto velkostatku stala se již předmětem poz. reformy.

Stížnosti zaměstnanců z Kvasic.

Také byla přednesena stížnost, že asi 10 rodin bývalých zaměstnanců v Kvasicích nedostalo odbytné.

Stížnosti zaměstnanců z Kvasic, kteří nebyli pozemkovou reformou poškozeni, byly zamítnuty Rozhodčí komisí a příslušné rozhodnutí bylo jim doručeno již 9. října t. r. Rozhodčí komise, která rozhoduje o stížnostech proti rozhodnutím S. P. Ú. v otázkách zaměstnaneckých a proti rozhodnutím Kuratoria fondu pro zaopatření zaměstnanců velkostatků, jest od S. P. Ú. zcela neodvislým orgánem.

Na některé dotazy podružného rázu dostalo se vysvětlení členům rozpočtového výboru přímo, jakmile byla věc vyšetřena.

Porovnání s rozpočtem na rok 1927.

Z toho připadá na zvýšení osobních výdajů

na zvýšení výdajů věcných. Zejména byly zvýšeny úvěry subvenční, čímž vyhověno resoluci poslanecké sněmovny, přijaté loňského roku při projednávání finančního zákona na rok 1927, aby postaráno bylo o zvýšení některých pro výrobu a zejména pro živnosti významných úvěrů.

což se vysvětluje další likvidací povolovacího řízení.

Celkový ráz debaty.

V podrobné debatě o této kapitole rozvinula se - stejně, jako v letech minulých, - obšírná národohospodářská rozprava, ve které projednány byly všechny důležitější problémy našeho průmyslu a živnostenské výroby, jakož i politiky tržební. Při tom se strany jednotlivých řečníků zdůrazňován význam ministerstva obchodu v celkovém ústrojí státní správy, ježto toto, obdobně jako ministerstvu zemědělství přináleží péče o stav zemědělský, pečuje o druhou, neméně důležitou složku našeho hospodářského života: průmysl, obchod a živnosti. Zdůrazňován požadavek, aby ministerstvo obchodu při úpravě kompetence ústředních úřadů bylo nadáno rozsáhlejší působností, tak aby měla patřičný vliv na prosazení svých poznatků a požadavků. V souvislosti s tím, bylo se strany jednotlivých řečníků s díkem kvitováno provedené zvýšení některých výdajových úvěrů, současně však vysloveno přání, aby ministerstvo obchodu bylo napříště vybaveno dalšími rozpočtovými prostředky jednak na střední svůj aparát, zejména po stránce personální, jednak i na podporu různých akcí zvelebovacích, tak aby i jeho rozpočet ciferně odpovídal jeho poslání a důležitosti zájmů jeho péči svěřených.

Co se týče jednotlivých úvěrů a agend resortu ministerstva obchodu dotčených v debatě, bylo by uvésti zejména:

Ústřední správa.

Pokud jde o ministerstvo obchodu (ústřední správu), byla v souvislosti se systemisací služebních míst a pokročilou likvidací povolovacího řízení provedena s účinností od 1. září 1927 nová jednotná organisace jeho agend, jež přináší jisté zjednodušení proti dřívějšímu stavu vzniklému sloučením ministerstva obchodu s bývalým úřadem pro zahraniční obchod. Podle nového rozvrhu jsou agendy ministerstva obchodu obstarávány ve 4 sekcích: 1. průmyslové, 2. obchodně-politické, 3. živnostenské a 4. obchodní a dopravní. Při obchodně-politické sekci bude vybudován i obchodně-politický archiv. Nově vytvořena a zorganisována jest sekce obchodní a dopravní, jejíž agendy byly dosud rozptýleny a vedeny při jiných oborech nebo v samostatných skupinách. Soustředěním agend těchto v jednotnou sekci bude umožněno soustavné zvýšení péče o obchod jako důležitý článek mezi výrobou a spotřebou a o záležitosti dopravní, které s obchodním podnikáním úzce souvisí. S novou organisací vysloven byl v debatě souhlas, projeven toliko názor, že systemisaci míst, jak byla pro ministerstvo schválena, nelze pokládati za definitivní a že bude nutno ji podrobiti revisi, při níž bylo by vzíti zřetel na zodpovědnost a význam agend tohoto ministerstva pro celkový hospodářský život.

Stavba úřední budovy.

Pro ministerstvo obchodu a patentní úřad staví se společná úřední budova na staveništi v Praze II., u Štefánikova mostu, podle projektu prof. arch. Dra J. Fanty nákladem asi 34,600.000 Kč. Byla vypsána veřejná soutěž na práce dělnické a zednické, betonářské a kamenické a v nejbližší době bude zadáno provedení těchto prací a započato s vlastní stavbou. O úhradu stavebního nákladu v příštím roce postaráno jest v úvěru na novostavby ústředních úřadů preliminovaném v kap. 14., tit. 15. Podle programu má býti v příštím roce postavena hrubá stavba, t. j. zdivo do střechy, v roce 1929 má býti budova zevně dokončena a započato s vnitřní úpravou, jež by dokončena byla v roce 1930, takže v tomto roce, nejpozději v roce 1931, došlo by k přestěhování ministerstva obchodu a patentního úřadu do nové budovy.

Poradní sbory.

Vysloven požadavek, aby úvěr 490.000 Kč, určený na poradní sbory ministerstva obchodu byl zejména s ohledem na poslání poradního sboru pro otázky hospodářské v příštích rozpočtech zvýšen a zároveň aby bylo učiněno opatření, aby usnesení těchto sborů, v nichž jsou zastoupeni přední odborníci našeho hospodářského života, byla respektována. Dále vysloveno přání, aby nemajetným členům státní rady živnostenské v Praze bydlícím byla přiznána ve formě diety náhrada za ztrátu pracovního času.

Poradní sbor pro otázky hospodářské.

Poradní sbor pro otázky hospodářské vstoupil v běžném roce do svého druhého funkčního období a projevil velmi intensivní činnost ve více než 50 schůzích, na nichž projednány byly vedle četných iniciativních námětů všechny důležitější osnovy zákonů a nařízení hospodářské povahy jež v tomto roce byly aktuelními. Zejména dlužno uvésti osnovu zákona o poplatkových úlevách při fusi nebo přeměně právního útvaru, o bankéřských a směnárenských obchodech, o směnečném poplatku, o vyrovnávacím, konkursním a odpůrčím řádu, o silničním fondu, o poštovní spořitelně, osnovu vládního nařízení o správním řízení. Dále obíral se otázkou cizineckého a lázeňského ruchu, otázkou regulace cen při opatřování stavebních pozemků a provedl rozsáhlou anketu o příčinách nezaměstnanosti a prostředcích k jejímu zmírnění. Pro nejbližší budoucnost bude nejdůležitějším úkolem tohoto sboru obírati se resolucemi mezinárodní hospodářské konference v Ženevě a resolucemi mezinárodní obchodní komory ve Stockholmu. Poradní sbor zahájil již přípravné práce a pracuje na stanovení mezinárodního hospodářského plánu. Tam bude i projednána otázka kartelová a způsob jejího event. zákonného upravení. K tomu účelu koná se nyní statistické šetření o kartelech.

Revise či reforma živnostenského řádu.

Hlavním úkolem státní rady živnostenské bude revise či reforma živnostenského řádu, za kterýmžto účelem ustanoven při ní zvláštní subkomitét. Živnostenský řád, který ve větším rozsahu naposledy novelisován byl v r. 1907, nutno vzhledem ke vzniku nových forem hospodářského podnikání jak po stránce technické tak organisační přizpůsobiti změněným poměrům. K přípravným pracem přistoupeno koncem roku 1923. Ministerstvo obchodu široce založenou akcí pokusilo se získati vhodný materiál revisní nejen v kruzích samého živnostnictva a obchodnictva, soustředěného v odborných organisacích a poradních sborech, nýbrž i v ostatních kruzích zájemníků. Rovněž byly sebrány zkušenosti úřední získané při provádění zákona. Materiál takto opatřený zpracovává se po partiích v ministerstvu obchodu za účasti a pomoci Ústředny obchodních a živnostenských komor a státní rady živnostenské. Materiál tento dává tušiti, jak obtížným úkolem bude nalézti v tomto shluku odporujících si často zájmů a názorů takové vyřešení, které by uspokojilo všecky činitele, kteří mají zájem na zlepšení předpisů živnostenskoprávních a které by odstranilo výtky a stížnosti proti předpisům dosavadním. Pokud jde o nejstarší část platného živnostenského řádu, t. zv. uvozovacího patentu, v němž uvedeny zaměstnání a podniky, na něž živnostenský řád se nevztahuje, navrhuje se, aby živnostenskému řádu podléhala zásadně pokud možno každá činnost provozovaná k docílení trvalého výdělku kromě prvovýroby a hornictví a aby byly vyňaty pouze takové po živnostensku provozované činnosti, při nichž již zvláštní jich povaha nebo veřejné zájmy vyžadují, aby v rámci živn. řádu nebyly regulovány. Jiným problémem jsou živnosti reálné. Navrhuje se jich zrušení, resp. přetvoření v práva osobní, při čemž jest spornou otázka případné náhrady, zejména otázka, z jakých prostředků by náhrada měla býti poskytnuta. Důležitou otázkou je rozšíření počtu živností řemeslných a koncesovaných, resp. zavedení průkazu způsobilosti. Proti požadovanému rozšíření a prohloubení průkazu způsobilosti stojí zase jiné návrhy na větší uvolnění v živnostenském podnikání. Bude nutno nalézti cestu, která by se vyvarovala radikálního přetnutí přirozeného vývoje živností a řešiti tuto otázku v souladu s hospodářským životem tak, aby průkaz způsobilosti nebyl brzdou, nýbrž hybnou pákou hospodářského rozvoje živností a přinesl prospěch nejen živnostnictvu, ale i konsumentstvu. Bude nutno řešiti otázku provozování živností právnickými osobami, úpravu obchodního podnikání družstev spotřebních, práva provozovati živnosti náměstkem pachtýřem, s čímž souvisí otázka způsobilosti zástupce při t. zv. vedlejších závodech a zaměstnávání učňů v takových závodech a konečně zvláště ožehavou otázku prodejních skladů továrních, jakož i úpravu řízení o tovární povaze živností. Velmi obtížným problémem jest otázka určení hranic jednotlivých živnostenských oprávnění. Jde tu jednak o t. zv. spojování prací k úplnému zhotovení výrobků, jednak o udržování závodového zařízení a zhotovování t. zv. odbytových pomůcek (bednění, obaly). Návrhy z kruhů řemeslných živností dovozují, že dosavadní předpisy měly by za následek zánik některých řemesel (bednářství) nebo jeho zhoubný pokles (stavební zámečnictví). Naproti tomu průmysl a kruhy zemědělské přejí si zachování nynějších předpisů. Také k řešení otázky učňovské došla řada podnětů z kruhů živnostenských a při tom akceptována potřeba definitivní úpravy t. zv. pokračovacího školství živnostenského. V ohledu organisace živností a obchodů navrhuje se prohloubení a rozšíření samosprávy společenstevní a zejména povinné zřizování odborných společenstev a povinná organisace odborných svazů. V kapitole o úřadech a řízeních žádá se pružnější úprava řízení před úřady živnostenskými a lepší jich vybudování. V tomto směru bude snad lze již dříve vyhověti při připravované celkové reformně řízení správního, zejména trestního řízení správního.

Jiná legislativní opatření.

Pokud jde o jiná legislativní opatření poznamenává se, že po vyhlášení zákona proti nekalé soutěži přikročilo ministerstvo obchodu k vypracování prováděcích nařízení k tomuto zákonu. O rázu a obsahu těchto nařízení, jež budou dosti rozměrná, vede se jednání se súčastněnými zájmovými korporacemi, které třeba podle § 51 zákona proti nekalé soutěži předem o obsahu jich vyslechnouti. Zmíniti jest se zejména o osnově nařízení, jímž se mají určiti korporace a orgány pro smírčí řízení ve věcech nekalé soutěže a stanoviti bližší předpisy o složení smírčího orgánu a řízení před ním. Pokud jde o ostatní legislativní práce v oboru úpravy živností poukazuje se na podrobný výpočet v důvodové zprávě k finančnímu zákonu na str. 274. V debatě přednesena i různá přání ohledně některých osnov, které jsou předmětem jednání jiných ministerstev, tak zákona splátkového, reformy obchodního zákona, osnovy o civilních technicích.

Zvelebování průmyslu.

Byly vysloveny pochybnosti, zdali úvěr určený na zvelebení průmyslu dostačuje a vznesen požadavek na jeho zvýšení. Činnost ministerstva obchodu v tomto směru jest mnohostranná, bylo však upozorněno, že otázka zvelebení průmyslu odvisí do značné míry od iniciativy súčastněných vrstev. Jedná se zejména o racionalisaci hospodářského podnikání, t. j. úsilí, jak dosíci co možno nejlepší organisace výroby při nejmenších nákladech výrobních, tedy nejlepšího a nejlevnějšího produktu a nejlepší možnosti odbytové. Má býti zvýšena intensivnost produkce a sníženy ztráty na všech položkách výroby, správy a obchodu. Snahy ty nejsou nové, jak zejména svědčí naše cukrovarnictví i strojnictví a textilnictví i řada jiných průmyslů. Poválečné poměry nutí k intensivnější a soustavnější práci. Za podpory státu bylo již vykonáno i u nás mnoho po stránce vnější organisace výrobní plánovitou koncentrací, k jejíž podpoře povoleny specielními zákony - poslední zákon z 9. června b. r., čís. 38 Sb. z. a n. - poplatkové úlevy při fusích a změně právního útvaru podniků. Na racionalisaci vlastní, t. j. na vnitřní organisaci výroby, hlavně na zvýšení technické úrovně výroby, tak důležitém pro snížení výrobních nákladů, musí pracovati nejprve každý závod sám, při čemž jednotlivá odvětví mohou svoje technické problémy řešit i společně. Že zájem o věc a cílevědomá snaha v našem průmyslu jest, dokazuje nejen příklad mnoha na výši situace, ba i nad světovou úrovní stojících závodů, nýbrž i organisační snahy projevené různými akcemi Masarykovy akademie práce, dále jednak uspořádání prvního Mezinárodního sjezdu pro vědeckou organisaci r. 1924 v Praze, jednak zřízení vlastního československého národního komitétu pro vědeckou organisaci, jenž požívá subvence ministerstva obchodu a v němž má také stát svého zástupce. Tento komitét ustavil se dne 6. července 1927 za součinnosti konfederace zaměstnavatelů, Ústředny odborových organisací zaměstnaneckých a korporací vědeckých a technickohospodářských, zřídil postupně několik komisí, jež navazují pracovní styk se všemi československými výzkumnými a zkušebními ústavy. Racionalisace výroby, zejména reorganisace strojního zařízení umožněna průmyslu celními úlevami při dovozu strojů. Od začátku platnosti zákona dne 17. března 1925, čís. 53 Sb. z. a n., a platnosti zákona ze dne 13. července 1927, č. 113 Sb. z. a n., až do polovice října 1927 bylo podáno asi 7.200 žádostí za takové slevy. Výhod tohoto zákona využila celá řada našich průmyslových odvětví. K povznesení průmyslu směřují i snahy normalisační, které rovněž ministerstvem obchodu jsou podporovány. Úkol normalisační korporace pro Československo zastává Čsl. normalisační společnost, založená v r. 1922, která má dnes 120 odborných komisí a subkomisí a více než 1300 členů. Dosud jest publikováno 20 knížek norem, jež více méně zahrnují ucelenou normalisaci jednotlivých oborů zejména pro kovodělný a strojnický průmysl. Ministerstvo obchodu hodlá i příště sledovati a povzbuzovati veškeré snahy nesoucí se k racionalisaci v podnikání průmyslovém i živnostenském. K tomu cíli bude mezi jiným též zapotřebí finančně posíliti jak čsl. národní komitét pro vědeckou organisaci, tak i čsl. normalisační společnost vedle podpory snahám i akcím jiných ústavů a korporací.

Ministerstvo obchodu hledí podporovati průmyslové podnikání v jistých oblastech méně vyvinutých, tak v jižních Čechách a na Slovensku, jakož i zvláštní pozornost věnuje se domáckému průmyslu hračkářskému a jabloneckému. V debatě vznesen požadavek, aby věnována pozornost též domácké výrobě prací vlasových, ručně pletených, dětského prádélka a výšivkářství. Podporuje se pořádání průmyslových výstav, vypisování soutěží v oboru umělecko-průmyslové výroby, udělují se cestovní a studijní stipendia a podporuje se i vydávání odborných publikací.