V debatě byly dotčeny
hlavně pasivní závody na Slovensku a bylo
vytýkáno na př. také, že schodek
těchto závodů má svou příčinu
též v nákladnosti ústředního
vedení všech podniků. Výtka tato není
oprávněná, neboť poměrně
vyšší cifra, jakou vykazují skutečné
výlohy ústředního vedení,
vznikla jen tím, že jsou na ústředí
účtovány nepreliminované dobrovolné
přídavky provisionistům, zakládající
se na usnesení vlády, jakož i úroky
z peněžních záloh finanční
správou poskytovaných. Po odečtení
těchto značných obnosů jsou výlohy
ústředního
vedení celkem nepatrné a nezatěžují
ostatně žádný podnik, takže nemohou
míti ani vliv na pasivitu jednotlivých závodů.
Ostatně deficit závodů v Kremnici, Baňské
Štiavnici a Podbrezové se stále zmenšuje
a lze dokonce očekávati, že zejména
v obou závodech
zprvu zmíněných období pasivity bude
v době snad ne příliš daleké
překonáno. Státní báňské
a hutnické závody preliminují na rok 1928
čistý bilanční zisk částkou
17,154.900 Kč, při čemž přihlíženo
bylo již k tomu, že musí nésti ze svého
pense a dobrovolné příspěvky
provisionistům, což jsou výdaje, jež soukromé
závody toho druhu vůbec nestihají. Zastavení
podniků pasivních, zejména Podbrezové,
nepřineslo by státu žádného finančního
užitku, neboť by musil i nadále platiti pense
pragmatikálním zaměstnancům, úroky
a odpisy z investic atd., při čemž by však
zároveň pozbyl zase příjmů
na jiné straně, zejména z daní, dávek
a železničního dopravného, což
vše dohromady převyšuje částku,
kterou na podniky doplácí pasivním provozem.
Pokud specielně byla řeč o závodu
gbelském, jehož
prosperita se nyní poněkud zhoršila, dlužno
uvážiti, že nepříznivé výsledky
mají svůj původ pouze ve vyčerpanosti
ložisek; neúspěch určitých vrteb
nebyl zaviněn státní správou, která
zde postupuje ve shodě s nejpřednějšími
našimi geology, nýbrž
měl svůj původ v přírodních
poměrech, jež se nedají ani předvídati
ani měniti.
Posléze byla specielně
řeč o státním dole hnědouhelném
"Hedvika" u Ervěnic a o hloubení nového
dolu u Břeštan v témž revíru mosteckém.
V těchto směrech se podotýká, hledíc
k obsahu přednesených připomínek,
že jednak uhelná ložiska "Hedviky"
stačí ještě na několik desítiletí,
takže elektrárna ervěnická jest uhlím
v bezprostřední blízkosti plně zabezpečena,
jednak že hloubení dolu v Břeštanech stalo
se nutným vzhledem k blížícímu
se vyčerpání státních dolů
"Julius II." a "Julius III." u Mostu.
Osobní stavy ústřední
správy.
Bylo upozorněno, že
personální náklad ministerstva pošt
a telegrafů (ústřední správy)
na rok 1928 je rozpočten pro 558 osob podle skutečného
stavu k 1. lednu 1927, kdežto podle tabulky na straně
17. jest v osobním stavu ministerstva pošt a telegrafů
systemisováno úhrnem toliko 390 služebních
míst, tedy oproti skutečnému stavu o 168
míst méně.
Rozdíl ten se vysvětluje
tím, že služební místa úřednická
a zřízenecká pro poštovní poukázkovou
ústřednu, jejíž náklad je ještě
na rok 1928 preliminován jako v letech předchozích
u ústřední správy ministerstva pošt
a telegrafů byla systemisována v osobním
stavu poštovního, telegrafního a telefonního
provozu počtem 122 míst. Personální
stav ústřední správy byl tudíž
efektivně snížen o 46 osob. S takto sníženým
stavem bude ministerstvo pošt a telegrafů s to vystačiti
tím, že méně důležitou agendu
přesune na podřízená
ředitelství pošt a telegrafů.
Československá
pošta (včetně poštovní úřady
šekové).
Rozpočet státního
podniku "Československá pošta (včetně
poštovní úřady šekové)"
vykazuje na rok 1928 značný provozní
zisk v částce
171,339.230,- Kč přes to, že do něho
byly již úplně včleněny náklady
nové platové soustavy. Preliminovaný zisk
171,339.230 Kč jest sice proti zisku, vykázanému
ve státním závěrečném
účtu za rok 1926 částkou 175,671.435,35
Kč, nižší okrouhle o 4,000.000,- Kč,
avšak nelze přehlédnouti, že
v roce 1926 byl náklad, vzešlý čsl.
poště platovou úpravou, účtován
z největší části, t. j. částkou
54,000.000,- Kč, na vrub všeobecné pokladní
správy. Kdyby Čsl. pošta byla v roce 1926 nesla
celý vyšší výdaj, spojený
s provedením platového zákona, byla
by vykázala zisk toliko 121,671.435,35 Kč. Jest
tudíž zisk preliminovaný na rok 1928 proti
skutečnému zisku, dosaženému v roce
1926, vyšší okrouhle
o 49,000.000,- Kč.
Velmi přehledný
a instruktivní jest diagram, připojený k
podnikovému rozpočtu (tabulka XV), který
podává jasný přehled a nezkreslený
obraz o finančním hospodářství
Čsl. pošty v letech 1919 až 1926. Z výsledků
graficky znázorněných jest viděti,
že správa podniku systematickým snižováním
provozovacích výdajů při stálém
vzestupu dopravy osvědčuje značnou hospodárnost,
a že stálý vzrůst provozovacích
příjmů Čsl. pošty jest nejen
výsledkem cílevědomé činnosti
investiční, nýbrž i dokladem radostného
rozmachu národohospodářského života
v naší republice.
Na provedení investičního
programu v roce 1928
jest preliminována částka 296,744.230,- Kč,
která preliminovaný čistý zisk 171,339.230,-
Kč značně převyšuje. Podle osnovy
finančního zákona se proto investice Čsl.
pošty odkazují na úvěr, neboť poštovní
investice jsou rentabilní a snesou tudíž úhradu
úvěrovou.
Rozpočet Čsl. pošty
na rok 1928 vyniká svou specialisací a přehledností,
jakož i výstižnými výklady o činnosti
poštovní správy, doloženými četnými
diagramy a mapkami.
Složení a činnost
Správního sboru.
Bylo žádáno
za sdělení, jak je složen Správní
sbor Československé pošty a jaká je
jeho činnost.
Členy Správního
sboru Československé pošty (včetně
poštovní úřady šekové) jsou
té doby pouze zaměstnanci resortu a zástupce
ministerstva financí. Živel odborníků
- neúředníků není prozatím
zastoupen, ačkoliv prováděcí nařízení
k podnikovému zákonu připouští
jeho účast. Jako nelze lpěti na domněnce,
že kdo se zabýval řadu let administrativou
byl by neschopen - třeba by měl stále na
zřeteli také otázky vlastní správy
administrativní - pracovati a účinně
zasáhnouti ve věcech
komerčních, tak není také příčiny
považovati dosavadní složení Správního
sboru pošty za trvalé a vylučovati předem
možnost účasti odborníků - neúředníků
na správě podniku, pokud jest slučitelna
s veřejnoprávním administrativním
charakterem pošty.
V této chvíli lze tvrditi, že elementy mimoúřednické
by uplatňovaly zájmy dosti protichůdné
snad jednostranné.
Schůze Správního
sboru a jeho výkonného výboru konají
se zpravidla aspoň jednou týdně.
V roce 1926 bylo konáno
úhrnem 130 schůzí.
Účetní
systém.
Vysloven byl dotaz, v jaké
míře bylo v oboru Československé pošty
zavedeno již komerční účtování.
U poštovních úřadů
šekových a v provozu automobilním bylo obchodně
účtováno již před zkomercialisováním
pošty. U poštovního, telegrafního a telefonního
provozu byly sice zásady obchodního účtování
uplatněny již od počátku účinnosti
podnikavého zákona, t. j. již v roce 1925,
technicky bylo však účetnictví těchto
odvětví podniku novým zásadám
přizpůsobeno pronikavou reformou teprve s účinností
od 1. ledna 1927. Reforma
tato mohla totiž býti uskutečněna vzhledem
k významu a rozsahu účetní služby
u pošty pouze cestou vývoje. Reformované účetnictví
nevyhazuje již účinů, souvisejících
se změnou peněžní hodnoty věcného
majetku, v účtu ztráty a zisku, nýbrž
vede je jako účiny směnné, nepůsobící
efektivní vzrůst či pokles všeho majetku
podniku, a umožňuje-zjistiti peněžní
hodnotu jednotlivých druhů majetku na konci hospodářského
období vykázáním této hodnoty
v účtu konečné rozvahy. (Podrobně
vylíčen jest postup
a význam účetní reformy Československé
pošty ve vysvětlivkách k podnikovému
rozpočtu na rok 1927, stránka 115-119.)
Úprava poplatků.
Byla nadhozena výtka, že
poštovní poplatky jsou příliš vysoké.
Zařaděním
Československé pošty mezi státní
závody, ústavy a zařízení,
jež převahou nemají plniti úkoly správní,
bylo poštovní správě uloženo, aby,
vykonávajíc své výhradní právo
zřizovati pošty; telegrafy a telefony, snažila
se nejen plniti své úkoly správní
a národohospodářské, t. j. uskutečňovati
veřejné zájmy,
nýbrž při nejmenším stejnou měrou
hleděla také docilovati značnějšího
provozního zisku, který by mohl býti případnou
reservou pro uspokojení jinakých celostátních
zájmů hospodářských, sociálních
a kulturních. Mimo to nutné vybudování
moderních provozních
zařízení Československé pošty
není ještě té doby provedeno v takovém
rozsahu, aby plně vyhovovalo odůvodněným
přáním obecenstva a přinášelo
poštovní správě takové zvýšení
provozních příjmů; jež by jí
dovolilo v zájmu veřejném uvažovati
o všeobecném snižování
jejích poplatků. Bývá namítáno,
že podle zásad obchodních nutno kalkulovati,
že snížení poštovních poplatků
bude vyváženo intensivnějším používáním
poštovní dopravy. Ve skutečnosti však
nutno, podle získaných zkušeností důvodně
pochybovati o tom, že
by všeobecné snížení poplatků,
na př. snížení porta z listoví,
přivodilo rychle intensivnější korespondenci,
která by velký úbytek na příjmech
poštovní správě brzo nahradila. Naproti
tomu neuzavírá se poštovní správa
myšlence, aby částečným snížením
telefonních poplatků
podnítila rozšířené užívání
telefonu.
Chystaná právě
reforma telefonního tarifu sleduje účel umožniti
také vrstvám hospodářsky slabším
užívání telefonu a znamená snížení
telefonního předplatného pro účastnické
stanice se slabší korespondencí v místním
styku. Jest úmyslem toto snížení provésti
tím způsobem, že ve větších
sítích, t. j. s počtem přes 500 hlavních
stanic, bude zavedena nová poplatková třída
s levnější sazbou pro hlavní stanice
účastnické, vykazující průměrně
nejvýše 4 vlastní
volání denně. V menších sítích
(od 500 stanic dolů) bude dosavadní jednotná
sazba snížena. Poplatková úprava, kterou
hodlá ministerstvo pošt a telegrafů v nejbližší
době vyhlásiti, bude však míti, pokud
jde o větší sítě, ráz
jen prozatímní. Telegrafní správa
přikročila totiž ve větších
ústřednách k instalaci samočinných
počitadel, jimiž bude přesně zjišťován
rozsah telefonní korespondence v místním
styku, a poplatky budou pak telefonním účastníkům
předepisovány přesně podle počtu
vlastních hovorů: Mimo to hodlá
telegrafní správa k zapravení vyšších
stavebních příspěvků v I. pásmu
povolovati interesentům na žádost lhůty.
Poplatky v poštovním
řízení šekovém.
Kritice byla podrobena zamýšlená
úprava poplatků v poštovním šekovém
řízení.
Za účelem snížení
režijních vydání v poštovním
šekovém řízení jest věnována
pozornost zejména studiu racionalisace zařízení
a ekonomisace vnitřní služby, jež ovšem
dojde plného výrazu až po přemístění
do nové budovy poštovního úřadu
šekového, v jejíž stavbě se s urychlením
pokračuje. Se zmíněnou
racionalisací úzce pak souvisí úprava
dosavadního poplatkového systému, ježto
nynější poplatkové niveau čsl.
poštovních úřadů šekových
náleží stále ještě k nejnižším
v Evropě. Dotčená úprava poplatků
jest pak tím nezbytnější, protože
správa hodlá
přikročiti v nejbližší době
k mnohokráte již veřejností žádanému
snížení cen šekových vplatních
lístků.
Poštovní schránky.
Byly vysloveny námitky
proti odstraňování poštovních
schránek pro jejich zlomyslné poškozování
neznámými pachateli.
Poštovní správa
nemůže trpěti, aby státní majetek
byl zlovolně poškozován, a je proto nucena
nejsou-li orgány policejní s to poškozování
poštovních schránek zabrániti, sáhnouti
k těmto represáliím, které se v mnohých
případech osvědčily. V zájmu
všeobecném bylo
by doporučitelno, aby obyvatelstvo samo hledělo
vytvořiti takovou atmosféru; aby podobné
zjevy se nemohly opakovati.
Filiální poštovní
úřady.
Vznesena byla námitka proti
přeměně samostatných poštovních
úřadů ve filiálky.
Postup poštovní správy jest služebně
odůvodněn. Také podkladem uvedeného
konkrétního případu změny poštovního
úřadu Praha - Sněm. ve filiálku poštovního
úřadu Praha 1 byla snaha, usnadniti dotování
tohoto úřadu potřebným personálem
v dobách zvýšené agendy a poskytnouti
možnost přiděliti
tomuto úřadu úředníky náležitě
kvalifikované, jak po stránce služební
tak i po stránce jazykové.
Automatizace telefonu.
Byl přednesen požadavek
rychlejšího postupu ve zautomatisování
telefonního provozu.
Automatisace telefonu jest dalekosáhlým problémem
a jest také konečným cílem, jenž
je telefonní správou usilovně sledován.
Pracuje se na generelním plánu zautomatisování
telefonu, dle něhož by byly venkovské centrály
zautomatisovány po vzoru bavorském, t. j. tím
způsobem, že by jednotlivé venkovské
telefonní centrály
pracovaly pro okruh 20 až 30 km. Bude ovšem nutno vykonati
nejprve některé konkrétní zkoušky
a přizpůsobiti tento systém našim odlišným
místním i hospodářským poměrům.
Uskutečnění tohoto plánu není
ovšem rázem možné z hospodářských
důvodů, neboť
zřizování automatických ústředen
jest velmi nákladné, a dosavadní manuelní
zařízení, representující také
značné hodnoty, lze v zájmu hospodárnosti
jen postupně vyměňovati.
Zadávka automatických
telefonních ústředen do ciziny.
Přednesena byla dále
stížnost do zadávky automatických telefonních
ústředen z volné ruky cizozemské firmě
a poukazováno na způsobenou újmu domácímu
průmyslu.
Poštovní správa,
trvajíc na správnosti svých vývodů,
uvedených v odpovědi ze 4. května 1927 na
interpelaci poslance A. Remeše a soudruhů, podotýká
ještě toto: Zadávka automatických ústředen
telefonních v Praze musila býti svěřena
firmě Siemens & Halske bez ofertního řízení,
ježto její patentovaný systém automatických
ústředen nemůže té doby prostě
jiná firma dodati. Dlužno
konstatovati, že stejným způsobem bylo postupováno
i proti koncernu Siemens & Halske v případě,
kdy byly firmě Telegrafia v Pardubicích zadány
automatické ústředny pro Moravskou Ostravu
a okolí v systému reléovém, poněvadž
šlo zase o patentovaný systém jiný,
jehož licenci k výrobě v tuzemsku získala
firma Telegrafia. Poštovní správa před
rozhodnutím o postupu v otázce pražských
ústředen svědomitě zkoumala, zda je
technicky možné a hospodářsky účelné
ve Velké Praze zařizovati složité telefonní
automatické ústředny
jednak částečně v systému Siemens
& Halske, a částečně v systému
reléovém. Vyjádření odborníků
a znalců těchto systémů přesvědčilo
poštovní správu, že ve věci reléového
systému není ještě dostatečných
zkušeností ani v cizině, takže poštovní
správa nemohla vzíti
na sebe risiko, že by nevyzkoušený systém
mohl bezvadně fungovati v bezprostředním
připojení na vyzkoušený a téměř
ve všech státech zavedený systém firmy
Siemens & Halske. Mimo to bylo by nezbytno míti k disposici
dvojí personál, t. j: pro každý
z obou systémů zvláštní kvalifikované
specialisty. Ostatně není to jediný případ,
kdy je poštovní správa nucena obraceti se na
cizozemské firmy. Možno poukázati na dálkovou
kabelisaci telefonní, pro kterou byl zvolen pro většinu
tratí americký systém International
- Standard - Electric - Corporation,
tudíž i pro trať Praha - Drážďany.
S tímto systémem bylo však možno postupovati
jen do sesilovací stanice v Lovosicích, ale odtud
dále k německé hranici bylo nutno použíti
systému Siemens & Halske z důvodu, aby připojení
na Německo, kde je používáno v dálkové
kabelisaci systému posléze jmenovaného, bylo
bezvadné. Také Francie a jiné evropské
státy používají k výstavbě
svých dálkových telefonních tratí
kabelů systému Siemens & Halske, na příklad
ve trati Paris - Bordeaux.
Proti případné
námitce, že by se i domácí firmy mohly
na ten který cizozemský patent zaříditi,
dlužno podotknouti, že v našich poměrech
je těžko myslitelno podobné podnikání,
ježto by se výroba neúměrně zdražila
patentními a licenčními poplatky, a ježto
by takovému novému podnikání nemohlo
býti zaručena trvalé zaměstnání.
K námitce, že zmíněnou dodávkou
byl poškozen domácí průmysl, třeba
upozorniti, že do podmínek zadávky byla pojata
doložka, že, co může býti technicky
vyrobeno v tuzemsku a k
čemu může býti použito domácího
materiálu, musí býti také na našem
území a z našeho materiálu vyrobeno.
V případě telefonní centrály
v Brně, o níž se stala v průběhu
debaty také zmínka, nešlo o automatickou centrálu,
nýbrž o rozšíření stávající
již centrály
manuelní. Nebylo tedy podkladu, aby zadávka byla
zadána bez ofertního řízení
přímo Telegrafii, nýbrž bylo v souhlasu
s platnými předpisy jedině správné
vypsati soutěž, jíž se mohly zúčastniti
všechny interesované firmy. Jest samozřejmo,
že práce, o něž šlo, byly pak zadány
firmě, která byla s to je provésti při
stejné kvalitě po stránce technické
cenově nejvýhodněji.
Rozmach radiofonního rozhlasu.
Projeven byl také zájem o stav radiofonního
rozhlasu.
Počet abonentů radia
opět stoupá. Koncem měsíce srpna 1927
činil počet účastníků
rozhlasu 205.165 a koncem měsíce září
206.800. Podle toho úbytek účastníků
rozhlasu, konstatovaný v měsících
letních a související se změnami pobytu
koncesionářů v době letních
bytů, jakož i s všeobecným ochabnutím
zájmu o divadla,
koncerty a pod. v letních měsících,
opět se vyrovnává stoupajícím
počtem, který podle došlých zpráv
pokračoval také v měsíci říjnu
t. r. a ještě více v běžném
měsíci.
Zřízení
velké vysílací stanice rozhlasové.
Bylo vysloveno přání,
aby byla vybudována nová silná vysílací
stanice rozhlasová.
Otázka tato vyžaduje
pečlivé úvahy, neboť technický
pokrok v radiorozhlasu je ještě ve stálém
vývoji a souvisí také s celou řadou
nevyřešených problémů. Československá
poštovní správa nemůže nějakým
ukvapením riskovati zdárné uskutečnění
velmi nákladné nové rozhlasové stanice,
která po přiměřeně dlouhou
dobu bude musiti hověti všem moderním požadavkům.
Mimo to jest zde problém nedostatku vln a z toho vyplývající
jich interference, který se snaží řešiti
mezinárodni konference,
zasedající právě ve Washingtonu. Definitivní
vyřešení této otázky vyžádá
si tudíž ještě určité doby.
Nedělní a sváteční
služba v telegrafu a telefonu.
Dále byla posuzována
účelnost. dosavadního způsobu nedělní
a sváteční služby v telegrafu a telefonu,
a to různě, neboť jako byl vysloven náhled,
že je zbytečná, ježto není její
výhody používáno, tak vyjádřen
i požadavek, aby v zájmu obchodu a průmyslu
byla ještě rozšířena.
V poslední úpravě
nedělní a sváteční služby
v telegrafu a telefonu dlužno spatřovati snahu poštovní
správy, vyhověti všemožně potřebám
obecenstva, zejména z. kruhů obchodních a
průmyslových. Proto se poštovní správa
neuzavírá ani úpravě ani zrušení
této služby nýbrž zařídí
svůj postup ve věci podle výsledků
statistických šetření.
Poštovní úřad
šekový, zužitkování vkladů.
Byl přednesen dotaz, jak
používá poštovní úřad
šekový peněz, jež jsou mu k disposici.
Podle čl. 4, zákona
ze dne 11. března 1919, č. 140 Sb. z. a n. zužitkuje
poštovní úřad šekový hotovosti,
jichž nepotřebuje k úhradě běžných
potřeb, koupí cenných papírů,
vklady na běžný účet u bank (vklady
kontokorentní), půjčkami na cenné
papíry, eskomptem kuponů cenných papírů
a směnek splatných v hranicích státu
Československého, pokud směnky jsou již
eskomptovány některým
peněžním ústavem, a konečně
prodejem cenných papírů vlastníkům
kont. Největší část uložení
tvoří ovšem státní dluhopisy,
jichž stav činil 31. října 1927 nom.
Kč 859,493.527,43. I při uložení ve
státních cenných papírech jakož
i při ostatních ukládacích
způsobech má poštovní úřad
šekový na zřeteli co největší
mobilnost svých prostředků.
Pobočný poštovní
úřad šekový v Brně.
Přednesen byl také
dotaz, zda se rentuje pobočný poštovní
úřad šekový v Brně.
Pobočný poštovní
úřad šekový v Brně byl zřízen
v roce 1926 a zahájil svou činnost dnem 1. července
téhož roku. Ačkoliv v rozpočtu na rok
1928 preliminuje se jeho ztráta ještě částkou
1,726.004,- Kč, slibný vývoj tohoto ústavu
již po krátké době jeho působení
dá očekávati, že výsledky jeho
činnosti postupné
se zlepší a ústav se stane v brzku soběstačným.
Poštovní spořitelna.
Dále byl učiněn
dotaz, kdy bude zřízena poštovní spořitelna.
Osnova zákona o zřízení
poštovní spořitelny je právě
projednávána v poradním sboru pro otázky
hospodářské při ministerstvu obchodu.
Ve věci jsou ovšem odchylné názory.
Poštovní správa trvá však na stanovisku,
že poštovní spořitelna nemůže
býti organisována jiným způsobem,
než jako státní podnik, a že ústavně
musí býti odpovědna tomu resortu, kterému
podléhá poštovní úřad
šekový. Zejména
musí poštovní spořitelna býti
spravována správním sborem, složeným
podle zákona o státních podnicích.
Poštovní správa neuzavírá se
ovšem možnosti, aby členy tohoto správního
sboru byli i tři experti z kruhů neúřednických.
Automobilní provoz.
Kritisována byla četná
automobilová neštěstí a vysloven s několika
stran požadavek, aby poštovní automobilové
trati byly vybaveny moderními autobusy.
Dlužno konstatovati, že
nepoměrně velká většina případů
automobilových neštěstí vyskytla se
v podnikání soukromém. Soukromý podnikatel
necítí té zodpovědnosti vůči
veřejnosti, jako správa státní, hledě
především z vozidel co nejvíce vytěžiti.
Používá proto vozidel často až
do nadměrného opotřebení, v čemž
dlužno hledati hlavní příčinu
častých nehod a neštěstí.
Naproti tomu státní správa stará se
o včasnou výměnu opotřebených
vozidel a bylo by dokonce jejím přáním,
aby na všech tratích byly již moderní
autobusy, vyhovující všem požadavkům
bezpečné a pohodlné jízdy. Z důvodů
technických a finančních nelze ovšem
tuto výměnu rázem
provésti; poslední dobou byly však některé
továrny zavázány k dodávkám
většího počtu moderních autobusů.
Automobilový zákon.
Přednesen byl dále
dotaz, kdy bude vydán automobilový zákon.
Vydání automobilového zákona spadá
do kompetence ministerstva veřejných
prací. Věc je právě předmětem
meziministerského projednávání, takže
lze doufati, že osnova zákona bude v dohledné
době předložena k ústavnímu projednání.
osobní stavy poštovních
zaměstnanců.
Byla přednesena námitka,
že nejsou spolehlivé údaje o počtu zaměstnanců,
obsažené v dílčích rozpočtech
Československé pošty na rok 1926 a 1928 a ve
zprávách rozpočtového výboru
o vládním návrhu státního rozpočtu
na rok 1926 a 1927, takže podle těchto údajů,
jež navzájem nesouhlasí, nelze si učiniti
jasnou představu o výsledku restrikční
akce, provedené podle zákona o úsporných
opatřeních ve veřejné správě.
Údaje poštovní
správy jsou spolehlivé. Dlužno však upozorniti,
že počet zaměstnanců byl v uvedených
úředních publikacích uveden s různých
hledisek. V rozpočtu Československé pošty
na rok 1926 byl podle všeobecných směrnic daných
ministerstvem financí ve výkazech osobních
požitků udán toliko systemisovaný
počet definitivních
zaměstnanců,
kdežto počet pomocných a smluvních zaměstnanců
byl v ciferní části rozpočtu vyjádřen
jen nákladem, který pak ve vysvětlivkách
byl blíže objasněn udáním odpovídajícího
preliminovaného počtu těchto zaměstnanců.
Naproti tomu ve zprávě rozpočtového
výboru o vládním návrhu státního
rozpočtu a finančního zákona pro rok
1926 je uveden rozpočtově
zajištěný počet
všech poštovních
zaměstnanců. Ve zprávě rozpočtového
výboru o návrhu státního rozpočtu
a finančního zákona pro rok 1927 byl pak
uveden skutečný počet všech
poštovních zaměstnanců
ke dni 1. července 1926, kdežto v rozpočtu
Československé pošty na rok 1928 skutečný
počet definitivních zaměstnanců
v době sestavení rozpočtu na rok 1928, t.
j. v I. čtvrtletí roku 1927. Jest přirozeno,
že na základě uvedených dat, která
byla zjištěna k různým účelům,
nelze na ráz zjistiti efekt restrikčního
zákona. Upozorňujeme však, že výsledek
restrikční akce, provedené v roce 1925, byl
uveden již v důvodové zprávě
k finančnímu zákonu pro rok 1927 na str.
323.
Kolektivní smlouva pro
smluvní zaměstnance automobilního provozu.
Požadováno bylo také
uskutečnění kolektivní smlouvy se
smluvními zaměstnanci poštovního automobilového
provazu.
O úpravě mezd dělníků,
zaměstnaných v dílnách poštovního
automobilového provozu, bude uvažováno v rámci
otázky úpravy mezd zaměstnanců dělnické
kategorie v oboru poštovní správy vůbec.
V zájmu žádoucí jednotnosti a s ohledem
na prejudicielní účinky nemůže
totiž poštovní správa přikročiti
k individuelní úpravě pracovních a
mzdových poměrů jednotlivých oborů
své služby. Zatím konají se ve věci
přípravné práce
a zjišťuje se potřebný materiál.
Teprve po skončení těchto prací bude
možno rozhodnouti, zda úprava bude zavedena ve formě
kolektivní smlouvy. Tím, že se sleduje jednotnost
úpravy mzdových a pracovních poměrů
dělníků v oboru poštovní správy,
nemá býti ovšem
řečeno, že nevezme se plný zřetel
na potřeby a zvláštnosti jednotlivých
oborů služby.
Vyrovnání příjmů
zaměstnanců z doby plebiscitu na Těšínsku.
Přednesen byl dále
požadavek, aby byly vyrovnány služební
příjmy čs. státních zaměstnanců,
slouživších dočasně ve službách
polských za doby plebiscitu na Těšínsku.
Otázku tuto dlužno
řešiti jednotně pro všechny v úvahu
přicházející státní
zaměstnance a za součinnosti polských úřadů.
Na podnět ministerstva financí byly již zahájeny
přípravné práce, po jichž skončení
bude věc meziresortně definitivně vyřešena.
Lázeňské
přídavky.
Přednesen byl požadavek,
aby poštovním zaměstnancům byly vypláceny
zvláštní lázeňské přídavky.
Vzhledem k ustanovení §
148 platového zákona. nelze služební
přídavky v lázeňských místech
řešiti resortně, nýbrž všeobecně.
Mimo to dlužno uvážiti, že obdobné
drahotní poměry jsou i v některých
průmyslových místech. Poštovní
správa uvažuje však a tom, poskytnouti svým
zaměstnancům v lázeňských místech
v individuelních případech přiměřenou
peněžitou výpomoc v rámci finanční
možnosti.
Jazyková otázka
pensistů.
Byla přednesena také
stížnost, že poštovní pensisté
německé národnosti jsou donucováni
k tomu, aby v záležitostech svého pensijního
zaopatření používali českého
jazyka.
Poštovní správa
výnosem ministerstva pošt a telegrafů z 2.
září 1926, č. 916/VIII, přizpůsobila
se právnímu názoru Nejvyššího
správního soudu a postupuje od té doby v
této otázce tím způsobem, že
při podání, jež činí pensionovaný
poštovní zaměstnanec, posuzuje přípustnost
užívání menšinového jazyka
ve smyslu § 2 jazykového zákona podle soudního
okresu, v němž měl podavatel v aktivní
službě naposledy své úřední
sídlo.
Úrazové pojištění
poštovních zaměstnanců.
Reklamováno bylo urychlené
uvedení v život úrazového pojištění,
ustavení ústředního sboru a důchodových
výborů, jakož i provedení voleb do této
instituce.
Přípravné
práce za účelem vydání podrobných
předpisů pro provádění řádu
úrazového zaopatření, pro účelné
vedení fondu a statistiku, jakž i ustavení
ústředního sboru a důchodových
výborů jsou již v konečném stadiu,
takže již v nejbližší době
bude úrazové pojištění uvedeno
v život.
Kvitanční poplatky.
Byla vyslovena námitka
proti domnělému přesunutí placení
kvitančních poplatků na poštovní
zaměstnance.
Poštovní správa
vzhledem k mimořádným poměrům
válečné a poválečné
doby platila do roku 1926 sama za své zaměstnance
kolkové poplatky kvitanční z předem
stanovených stálých služebních
příjmů a proto také ve svých
rozpočtech zajišťovala úhradu pro tento
mimořádný osobní
výdaj. Poněvadž státní zaměstnanci
byli podle ustanovení § 140, odst. 5. platového
zákona. osvobozeni od povinnosti platiti zmíněné
kvitanční poplatky, odpadla také povinnost
poštovní správy tyta poplatky odváděti
finanční správě.
Stavby poštovních budov.
Urgovány byly výstavby
některých poštovních budov.
Jak z diagramu č. XIV.,
připojeného k podnikovému rozpočtu
na rok 1928, je zřejmo, vykonala, poštovní
správa dosud jistě vše, co bylo technicky a
finančně možné. Veřejnost může
býti ubezpečena, že v mezích finančních
prostředků bude i nadále vytrvale pokračováno
v postupné nápravě svízelných
ubikačních poměrů u některých
poštovních úřadů a služeben.
Zadávání pozemních staveb.
Zadání přístavby
a přestavby poštovní budovy Opava 1 podkládán
byl při debatě nacionální motiv.
Při zadávání
pozemních staveb, jako při všech zadávkách
vůbec, neuplatňuje poštovní správa
nikdy důvodů nacionálních, řídíc
se v rámci platných předpisů jedině
výhodností nabídek. V případě,
který byl předmětem dotazu, nemohlo býti
k nabídce místní německé firmy
přihlédnuto proto, poněvadž její
nabídka byla v ofertním řízení
co do ceny až na čtvrtém místě.