Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Nový náklad tarifní od 1. ledna 1928.

Prvou etapou takovéhoto postupu bude vydání nového nákladního tarifu čsl. státních drah s platností od 1. ledna 1928, v němž již bude provedena celá řada opatření, jejichž splnění se interesovaná veřejnost po delší dobu dožadovala.

Výše tarifů a jejich příčina.

Jsou-li stížnosti, že některé naše nákladní tarify jsou ve srovnání s tarify okolních států vyšší, nesmí se přehlédnouti, že takovýto obraz naší tarifní situace jest značně zkreslený a to proto, že

1. v našich nákladních sazbách jest obsažena 15%ní přepravní daň, které v jiných státech vůbec není, a nebo jest tak nízká, že naše tarify se zdají býti příliš vysoké; to je ale fikce, neboť čistý tarif, tvořící příjem ministerstva železnic a ne ministerstva financí, jest v porovnání s tarify jiných států stejně vysoký, ano i nižší;

2. naše normální tarify jsou podstatně velmi sníženy velikým počtem všeobecně platných i individuelních tarifních slev dovozného.

Porovná-li se výše našich tarifů s tarify v cizině platnými, nesmí se přehlédnouti nepříhodná geografická konfigurace našeho státu a jeho terénní obtíže. Tyto dva momenty působí velmi nepříznivě na provozní náklady, jež jsou v každém zdravém podniku základnou pro výpočet svéstojné jednotky. Nesmí se přehlédnouti ani notorická nerentabilnost některých našich tratí, zejména místních drah, které již před zestátněním byly vždy pasivní, na čemž byl vybudován celý systém podpory těchto místních drah se strany zemí nebo státu, čili t. zv. poměr garanční. Tyto garancie, které dříve platil stát nebo samosprávné svazky z veřejných zdrojů, odpadly, státu a zemím se ulevilo, zatím co dráhy byly nuceny schodky místních drah bez úhrady z veřejných prostředků převzíti do svých rozpočtů.

Pronájem drah.

Mnoho mluvilo se o otázce pronájmu státních drah a byla také viněna vláda, že dala podnět k tomu, aby se o této věci jednalo. Věc není nijak nepřirozená. Západní státy mají zřejmý přebytek volného kapitálu a hledí jej umístiti tam, kde by byla zaručena prosperita. Není divu, že v kruzích, které vládnou tímto kapitálem, vzniklo mínění, že by bylo lze úspěšně investovati značné částky do čsl. státních drah. Ministr sdělil, že skutečně objevily se různé nabídky. Již z pouhé zvědavosti byly tyto nabídky zkoumány. Záleželo přirozeně na tom, aby mohl býti učiněn z těchto nabídek závěr, jak se na čsl. státní dráhy hospodářsky pohlíží. Na druhé straně bylo si přirozeně ministerstvo železnic dobře vědomo národohospodářského významu, který mají železnice pro celý stát. Ježto pak ke konkrétnímu jednání se nepřikročilo, nebylo ani důvodů, aby o věci ministr dříve referoval v Národním shromáždění.

V téže věci prohlásil ministr financí na učiněný dotaz, že by o tomto předmětu mohl diskutovati jen čistě theoreticky. Praktický výklad mohl by navázati teprve tehdy, kdyby měl před sebou konkrétní projekt. Zásadně praví: Nezáleží na tom, kdo železnice provozuje, nýbrž, jak je provozuje. Musíme trvati na tom, aby železniční podnik který není pauze podnikem výdělečným, nýbrž je veledůležitým národohospodářským instrumentem, správním instrumentem atd., byl spravován tak, aby tyto veřejné interesy byly obhájeny. Mohl-li by soukromník, který by železnice měl ve svém provozu, hověti všem těmto veřejným zájmům, to záviselo by na konstrukci kontraktu s ním uzavřeného. Ministr by měl možnost a příčinu zasahovati teprve tehdy, když by se přišlo s určitým projektem, s určitou smlouvou a ministr by pak musil říci, zda jsou jí zabezpečeny všechny interesy národohospodářské a jiné. Žádným způsobem nesmí se však připustiti, aby na železnice bylo připláceno z daní všeho poplatnictva, poněvadž prospěch, který ze železnic plyne poplatníkům, jest individuelně odlišný.

Úprava platů zaměstnaneckých.

Hnutí personálu železničního a tak zvaná pasivní resistence.

Mimořádnou pozornost vyvolalo v poslední době tak zv. hnutí personálu železničního. Jednotlivé organisace železničářské projevily nespokojenost s úpravou platovou, jak jest obsažena ve vládním nařízení č. 15/27. Ministerstvo železnic nikdy se neuzavíralo jednání o úpravě osobních otázek s Ústředním výborem důvěrníků, který jest voleným zástupcem personálu, a nevylučovalo z jednání ani představitele jednotlivých organisací. Jestliže snad jednání trvá delší dobu, nelze se tomu diviti. Jde o věc velmi vážnou. Provozní výdaje nemohou býti zvyšovány nad míru, která odpovídá hospodářské potenci podniku. V jednání s organisacemi jde tedy pouze o to, nalézti střední cestu, která by uspokojila nejen zaměstnance, ale která by byla také schůdná pro podnik. Tato jednání nejsou dosud skončena. Nelze proto sděliti podrobností, aby nebylo předbíháno konečnému řešení věci. Nutno však konstatovati se vším důrazem, že situaci dopravní lze pokládati celkem za normální, přes opačné zprávy v denním tisku. Jest pravda, že nákladní vlaky na některých tratích jsou značně zpožďovány. Nehledíc však ani k tomu, že v době vrcholné podzimní kampaně není to zjev neobvyklý, jest letos zvláštní příčinu hledati v přeplnění našich nádraží v Praze. Aby však nebylo žádných pochybností, nutno prohlásiti, že přeplnění pražských nádraží není přivoděno liknavějším výkonem služby, nýbrž prostě tím, že počet zásilek pro Prahu určených přesahuje značně normální kapacitu těchto nádraží. Jest tedy zkreslováním skutečnosti, jestliže se usuzuje na pasivní resistenci z toho, že Masarykovo nádraží bylo pro některé zásilky uzavřeno. Snaha odlehčiti tomuto nádraží a ukončiti přepravu z některých tratí v Bubnech datuje se již z doby velmi dávné. Byly to pouze ohledy na přepravce, které zdržovaly toto rozhodnutí železniční správy. Jestliže se k tomu přikročilo právě v dnešní době, stalo se tak jedině proto, že Masarykovo nádraží prostě nemohlo veškeré zásilky pojmouti pro nedostatek místa, který jest i v normálních dobách mimo podzimní kampaň na tomto nádraží notorický. Nutno s uspokojením konstatovati, že služba jest konána všemi železničními zaměstnanci řádně.

Poměry jazykové a národnostní.

Ke stížnostem o jazykové stránce nadpisů, sdělil ministr železnic, že v otázce nápisů uvnitř vozů a na vozech řídí se správa čsl. státních drah ustanovením příslušné úmluvy o vzájemném používáni osobních vozů, která jest sjednána mezi drahami takřka všech evropských států. Podle této úmluvy jsou zmíněné nápisy vedle jazyka státního v osobních vazech, jichž se u nás používá též k mezinárodní dopravě, vypraveny také v jazyce francouzském a německém, u vozů, jež přecházejí do Italie, také italském. Podobný postup zachovávají i cizozemské dráhy u svých vozů, ačkoliv bývá nezřídka poukazováno, že takové vozy, probíhající územím naší republiky, nejsou vypraveny též v československém jazyce státním.

Pokud jde o výtky, jako by státní správa železniční neměla německých úředníků, zdůraznil ministr železnic, že mezi vůdčími definitivními úředníky jsou Němci - jejich jména uvedl - takže tvrzení o opaku není správné. Také přednostové důležitých stanic jsou Němci. V této věci nečiní železniční správa rozdílu.

Nedostatek vozidel.

Pokud jde o pronesené stížnosti na nedostatek vagonů, dlužno uvésti, že nemá žádný stát tak těžké situace, jako stát československý. V měsíci září každoročně začíná potřeba vagonů na čsl. státních drahách rapidně stoupati, ale ve druhé polovici měsíce listopadu potřeba začíná již opadávati, a pak po celé měsíce mnoho vagonů jest nevyužito. To je těžká situace, ale přes to není možno mluviti letos o nějakém katastrofálním nedostatku vozů, jako tomu bylo loni, kdy bylo nutno voziti uhlí do Anglie a kdy vozy zůstávaly dlouho na cestě.

Vybudování a osvětlování stanic.

Brno.

Na některé stížnosti na nedostatečné vybudování, na příklad stanice Brna a osvětlování stanic odpověděl ministr železnic, že železniční správa jest si vědoma nedostatků některých nádraží, zejména nádraží brněnského. V tomto směru byla již částečně sjednána náprava otevřením nové odlehčovací koleje a zřízením komárovské spojky. Jest ovšem na městu Brnu, aby v otázce regulační čáry byla sjednána dohoda.

Pražské nádraží.

Při této příležitosti poukazuje ministr železnic na nedostatky pražských nádraží, která byla vybudována před 40, 50 i více lety. Uváží-li se, že za čtyři léta stoupl počet obyvatel o 120.000, uvážíme-li ohromný stavební ruch nynější, takže cihelny okolo Prahy nestačí zásobovati všechny stavby, následkem čehož došlo k tomu, co nebývalo, že drahou dochází obrovská spousta cihel, stavebního materiálu, cementu, dříví, a že proti 600.000 zásilek loňského roku mají dráhy letošního roku na 1,200.000 zásilek, tedy o celých 100% více, než roku loňského a že tudíž stoupla značně vozba nejen doma, ale i transitní, nelze se diviti, že dopravu nelze zmoci. V otázce pražských nádraží musí se státi náprava. Hledá se odpomoc tím, že kupují se pozemky, ba jsou již z části pozemky zakoupeny u Červeného Dvora.

Elektrické osvětlování stanic.

Pokud se týče elektrického osvětlování stanic, jest toto postupně zaváděno podle pohotovosti finančních prostředků, při čemž se přihlíží v prvé řadě k takovým stanicím, kde to provoz nezbytně vyžaduje a elektrické osvětlení jest rentabilní.

Rentabilita státních drah.

Bilance, odpisy (obnova).

Dluhy předválečné.

K vysloveným pochybnostem o aktivitě železničního podniku se zřetelem na dosud nevyřešenou otázku určení zúročitelné zakládací hodnoty, neprovádění odpisů a nedostatek bilancování, jest konstatovati, že při úsudku tomto byly přehlédnuty dvě podstatné skutečnosti že ve stavu dluhu jsou z části již zahrnuty dluhy předválečné a dále, že počínajíc správním rokem 1927 nastala právě ve věcí odpisů ve finanční konstrukci čsl. státních drah podstatná změna. Počínajíc 1. lednem 1927 zařazen byl do provozovacího účtu čsl. státních drah nový oddíl "C", představující více než 140,000.000 Kč, čili 35% veškerých provozovacích vydání, jenž zahrnuje v sobě veškeré obnovy součástí podniku železničního, podrobených opotřebování. Vydání ta mají za úkol nahrazovati provádění odpisů na vrub provozovacích příjmů a tím na vrub provozovacího přebytku, udržovati zakládací aktiva podniku v jejich neztenčené výši a brániti tak jejich stravování užitím tohoto přebytku. Nelze nepoukázati k tomu, že zcela obdobný postup zachovává podle účetní závěrky za rok 1920, právě publikované, i společnost říšských německých drah, tudíž společnost, řízená zásadami čistě obchodními a podrobená nad to i kontrole reparačních věřitelů německých, jež rovněž zařadila do schematu svého provozovacího účtu nový účet obnov, jehož účelem právě jest zabraňovati zmenšování hodnot podnikových aktiv, plynoucí z jejich užívání a stárnutí.

Je-li přes to shledán zisk podniku čsl. státních drah nízkým, nelze přehlížeti ty okolnosti, jež právě u podniku čsl. státních drah nepříznivě působí na provozovací výsledky. Jsou to v neposlední řadě sociálně-politická opatření, jež státní správa železniční dobrovolně a ochotně plní ve své politice tarifní, snižujíc podstatně sazby přepravní za předměty denní spotřeby, jsou to sociálně-politická hlediska povahy personální, docházející k výrazu ve zvýšených mzdách a odměnách práce úkolové zaměstnanců železničních, jež převyšují míru podnikání soukromého. Vydání těch by se podnikatel, řízený pouze svými soukromopodnikatelskými ohledy, jistě asi vyvaroval a tím přirozeně dosáhl příznivější rentability svého podniku.

Zálohy se strany ministerstva financí.

Na dotaz, neposkytuje-li ministerstvo financí čsl. státním drahám záloh, prohlásil ministr financí, že nikoliv, že státní dráhy platí úplně podle rozpočtu, ba dokonce nad rozpočet všechny své závazky.

Ocenění převzatých drah.

K otázce ocenění hodnot převzatých drah vyslovil ministr financí přesvědčení, že hodnota převzatých statků nebude vyšší, nežli hodnota dluhu, který čsl. stát přejímá, při nejmenším musí se očekávati, že s československým státem nebude naloženo hůře, nežli s Německem, Rakouskem a Maďarskem. Podle jeho přesvědčení nemůže býti uloženo čsl. státu břímě, které by zničilo hospodářskou jeho existenci.

Československá dopravní kancelář.

Monopol Československé dopravní kanceláře opírá se o smlouvu, jež na dobu její platnosti musí býti dodržena.

Restrikce personálu.

Výtky co do provádění restrikce odmítá ministr s poukazem na skutečnost, že v době jeho úřadování restrikce personálu prováděna nebyla.

Bezplatné dovolené personálu.

Na výtky, že nebyly poskytnuty zaměstnancům dosud plné dovolené, přiznává ministr tuto skutečnost, uvádí však, že jest mnoho zaměstnanců, kteří jsou stále na dovolené. Tak má stálou dovolenou sbor důvěrníků, někteří členové výboru nemocenské pokladny, starostové obcí a někteří členové sborů autonomních. Výtka z nedostatku včasného poskytování dovolených může býti považována za projev souhlasu ke zrušení těchto trvalých dovolených.

Poměr správy k zaměstnancům organisovaným v některých politických stranách.

Ministr odmítá výtku nestejného nakládání se zaměstnanci organisovanými u některých politických stran a prohlašuje, že zaměstnanci jsou oceňováni podle svého výkonu a výsledku své práce, nikoliv však podle své politické neb národnostní příslušnosti.

Vyklizování naturálních bytů.

Přednášeny byly ve výboru výtky proti vyklizování naturálních bytů.

Výtky v tomto směru přednesené nejsou oprávněny, poněvadž se zachovává naprostý liberální postup železniční správy v této příčině, nutné jsou však ohledy na nerušený výkon služební a vlastní aktivní zaměstnance jsoucí bez bytu nepřipouštějí prodlužování stěhovacích lhůt do nekonečna.

Uznání železničních zaměstnanců.

Ministr vyzveduje intensivní činnost všech směrodatných činitelů ve věci ekonomisace státních drah a prohlašuje, že za cílevědomého vedení správního sboru při ministerstvu železnic, věnují své výtečné schopnosti a znalosti zlepšování služby a snižování provozních nákladů, čímž docilují také pronikavých výsledků.

S uspokojením konstatuje, že služba železniční jest konána všemi železničními zaměstnanci řádně a aniž snižuje výkon ostatních kategorií zaměstnaneckých, zmiňuje se zvláště o úřednících dopravních a strojvůdcích, kteří plní své povinnosti v těžkých poměrech s příkladnou svědomitostí.

Rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1928 v části výdajové činí 865,804.611 Kč a jest tedy o 27,600.000 Kč vyšší, než na rok 1927.

Zvýšení toto spočívá v tom, že do rozpočtu ministerstva sociální péče na rok 1928 byly vloženy nové úvěry do § 3., titul 1. a to: 1. 16,000.000 Kč na pojistné, placeném státem za presenčně sloužící vojíny dle § 253. zákona, č. 221 z roku 1924 o sociálním pojištění zaměstnanců, kterážto částka byla v roce 1927 zařazena v rozpočtu ministerstva národní obrany, a 2. úvěr 1,00.000 Kč na zakoupení potřebných let pro nejstarší a zasloužilé žurnalisty k jejich pensijnímu pojištění. Mimo to bylo pamatováno částkou o 10,100.000 Kč vyšší na úvěr určený pro péči o nezaměstnané v § 3., titul 5.

Ministr sociální péče rozvinul obsáhlý program svého ministerstva a mimo to zmínil se o některých záležitostech rázu politického, které byly uveřejněny podrobně v denních listech a zde uvedeny nejsou.

Z jednotlivých odvětví působnosti ministerstva, které byly v průběhu jednání výborového předmětem posudku a úvah, uvádí se zvlášť k následujícím:

Péče o mládež.

V úkoly péče o mládež zasahuje stát ve dvojím směru: Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi vydržováním státních ústavů, zřízených na základě čl. VIII. a XI. uherského zákona z roku 1901, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku subvencováním t. zv. dobrovolné péče o mládež, obstarávané dobrovolnými institucemi a spolky.

Nebylo by dobře, kdyby veškerá péče o dítě v naší republice byla postátněna. I když státu se přiznávají nebo přímo vytyčuji různé sociální povinnosti v této věci, nesmí se zapomínati, že také svépomoc občanstva musí býti neobyčejně čilá a soustavná. Systém dobrovolné péče o mládež se dobře osvědčuje: Každá žádost té které instituce se individuelně vyšetřuje a rozhoduje dle rozsahu její činnosti, dle jejího finančního stavu a možnosti opatřiti si finanční prostředky.

Péče stavební a bytová.

K připomínkám k provádění zákonů o stavebním ruchu nutno uvésti, že podle zákonů o stavebním ruchu neudělovaly se subvence, nýbrž vyřizovaly došlé žádosti stavebníků, kteří si musili sami opatřiti potřebné úvěry. Všechny došlé žádosti byly vyřízeny a podpora byla ve všech případech udělena, ve kterých byly splněny podmínky zákona a nařízení, bez rozdílu osoby stavebníkovy. O udělených podporách vedou se individuelní výkazy, jichž rozmnožení tiskem by vyžadovalo velikých nákladů. Jednání a přípravy příštího zákona o stavebním ruchu nedospěly ještě tak daleko, aby již nyní bylo lze sděliti zásady, na kterých bude nová zákonná úprava spočívati. O věci se jedná v různých poradních sborech a také byla předložena celá řada memorand. K vzájemné souvislosti obou hlavních materií, ochrany nájemníků a státní podpory stavebního ruchu, bude zajisté nutno přihlížeti, jako to činil také návrh bytového zákona z roku 1926.

Živnostenské inspekce.

Práce přes čas.

Ve příčině povolování práce přes čas řídí se příslušné úřady již po léta směrnicemi, vydanými ministerstvem sociální péče a na těchto směrnicích nebylo nic měněno. Zejména v době trvající nezaměstnanosti dělnictva velmi pečlivě a rigorosně se zkoumá, jsou-li v jednotlivých případech skutečně předpoklady § 6 zákona a 8hodinové době pracovní.

Pokud jde o protizákonné prodlužování doby pracovní, t. j. o práci přes čas bez úředního povolení, zakročuji proti takovýmto přestupkům zákona příslušné dozorčí i správní úřady s veškerou přísností.

Závodní výbory.

Požadavku po součinnosti živnostenských inspektorů se závodními výbory jest plně vyhověno již předpisem § 3., lit. e) platného zákona o závodních výborech ze dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n., který výslovně stanoví, že závodní výbory mají se jedním členem zúčastniti všech úředních šetření a komisionálních řízení, konaných úředními dohlédacími orgány v záležitostech zákonných ustanovení o ochraně zaměstnanců.

Ratifikace mezinárodních konvencí.

Ze 24 konvencí týká se 7 otázek námořních, které pro náš stát nemají zvlášť praktického významu. Jedna konvence jest předložena ke schválení a 2 jsou předmětem řízení. Ratifikovaných úmluv se strany Československa jest 8.

Péče o válečné poškozence.

Sazby důchodů válečných poškozenců dle čsl. zákonů jsou sice nižší, dlužno však poukázati, že hranice invalidity zakládající nárok na důchod jest v jiných státech vyšší než u nás; tak v Německu 25%, v Rakousku 36%, kdežto dle zákonů československých přísluší invalidovi důchod již při 20%ní invaliditě. Sociálně-lékařské prohlídky invalidů, které nemají jen účel snižovati procento invalidity, nýbrž přizpůsobiti taxaci skutečnému zdravotnímu stavu, prováděny jsou lékaři - odborníky s takovými výsledky, že zejména v případě interních nemocí jest procento velmi často zvýšeno. Lhůty k přihláškám invalidů prodlouženy byly dvakráte a to zákonem č. 310 z roku 1921 do 31. prosince 1921 a zákonem č. 146 z roku 1923 do 31. prosince 1923. Nutno uvážiti, že při dalším prodloužení lhůty bylo by velmi nesnadno zjistiti dnes, zda poškození na zdraví nastalo skutečně v době a následkem služby vojenské v době válečné, neb zda smrt invalidy jest v souvislosti s jeho poškozením na zdraví v této době. Přeběrky na zaopatřovacích požitcích vznikají zpravidla zaviněním poškozenců samých, kteří nesplní povinnost oznámiti podle odst. 2. § 31 požitkového zákona změnu ve svých osobních a majetkových poměrech a ručí proto za škody z opomenutí tohoto vzniklé. V případech však, kde rodinné a majetkové poměry jsou takové, že by vymáhání bylo bezvýsledné nebo ohrožovalo existenci poškozencovu, promíjí ministerstvo přeběrky a to pokud jde o vyšší částku po dohodě s ministerstvem financí.

Péče o vystěhovalce.

Ke zmínce o repatriaci bývalých zajatců ruských dlužno uvésti, že repatriace z Ruska byla skončena dnem 30. června 1923 a není již v rozpočtu ministerstva sociální péče úvěru k tomuto účelu. V odůvodněných případech povoluje však ještě ministerstvo z úvěru vystěhovaleckého prostředky ve formě nouzových výpomocí na repatriaci našich příslušníků - bývalých zajatců z Ruska, zvláště je-li prokázáno, neb může-li se souditi, že zajatec neměl ve zmíněné lhůtě možnost se vrátiti.

Ministr vnitra, jakožto správce ministerstva pro zásobování lidu pronesl v rozpočtovém výboru toto exposé, které týká se důležité agendy tohoto ministerstva:

Zpráva o činnosti ministerstva pro zásobování lidu otištěna jest na stránce 333. vládního návrhu k finančnímu zákonu.

Pokud se týče živé agendy zabývá se ministerstvo v prvé řadě kontrolou cen životních potřeb. Při této cenové kontrole provádějí orgánové ministerstva současně kontrolu jakosti mléka a másla.

Revise mléka.

Nálezy zněly:

v 66 případech bylo mléko nejen zředěno vodou, ale falšováno i částečným sebráním tuku. Ve všech těchto případech učiněno bylo trestní oznámení.

Máslo.

Při revisích obchodníků máslem odebráno bylo 112 vzorků másla podezřelého porušením margarinem. Odebrané vzorky zkoumány Státním ústavem pro zkoumání potravin v Praze, při čemž zjištěno, že v 57 vzorcích bylo porušení margarinem, ve 2 zkaženým máslem a 1 vzorek s cizí nepoživatelnou chutí. U 38 vzorků nebyl výsledek dosud sdělen. Porušení margarinem zjištěno zejména v okresu turnovském při dodávkách na trh v Liberci a Jablonci. Také zde podána byla trestní oznámení.

Z výsledků těchto revisí jest viděti, že je v zájmu spotřebitelů nutná pravidelná kontrola jakosti prodávaného mléka i másla.

Snížení rozpočtových výdajů u Úřadů protilichevních nebude míti pražádného vlivu ani na rozsah agendy protilichevní ani na počet lichevních orgánů.

Orgány ministerstva mohou takové kontroly prováděti jen od případu k případu. Doporučoval bych však našim obcím aby zavedly stálou kontrolu na ochranu svého obyvatelstva.

Protilichevní služba.

Protilichevní služba vykonávána jest 7 lichevními úřady (Praha, Plzeň, Brno, Opava, Mor. Ostrava, Bratislava a Užhorod), které disponují dnes ještě 120 kontrolními orgány. Rozsah této služby osvětlí nejlépe několik číslic: V době od 1. ledna do 30. září 1927 provedeno bylo těmi to orgány 41.774 revisí obchodů, skladišť a tržišť a 30.050 různých jiných šetření.

Na základě těchto revisí učiněno bylo trestních oznámení:

Namátkovou kontrolou provedenou asi ve 160 případech při dodávkách uhlí v Praze na povozy bylo shledáno, že v 39 případech jest manko větší než 2% oproti váze udané na dodacím lístku. Tyto případy udány soudu. Dále byl zjištěn 1 případ podvodu tím, že při ověřování dodacích lístků bylo používáno falešných razítek městské váhy. Z případů projednaných soudně dlužno uvésti 1 případ, kde správce uhelného depa jedné z větších pražských firem potrestán byl žalářem ve výši 4 měsíců a kočí žalářem 3 měsíců, oba bezpodmínečně.

Ministerstvo provádí dále vládní nařízení ze dne 7. května 1920, č. 377 Sb. z. a n. o potravinových náhražkách. V tomto oboru podařilo se z prodeje a z výroby vymýtiti všechny výrobky méněhodnotné, nebo zdraví škodlivé. V rámci nařízení provádí se dále za souhlasu ministerstva financí rozsáhlá kontrola stupňovitosti rumu a výčepní kořalky, jakož i denaturovaného lihu k pálení.

Na počátku r. 1927 zorganisovalo ministerstvo pro zásobování lidu stravovací akci dětí nezaměstnaných osob, na níž vláda povolila 5,000.000 Kč. V celé republice stravováno bylo asi 108.000 dětí. Akce tato prováděna byla v historických zemích prostřednictvím českých i německých zemských komisí pro mládež. Na Těšínsku zúčastnila se jí také polská zemská komise. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi prováděla stravovací akci divise Čsl. červeného kříže v Bratislavě a v Užhorodě.

Dále pracuje ministerstvo ještě na tak zvané mrtvé agendě, to jest na likvidaci vázaného hospodářství.

Po ukončení likvidace ústředen převzalo ministerstvo vyřízení pendentních záležitostí. Většinou jedná se o případy, o které jsou soudní spory, nebo jimž povoleny byly splátky. S dlužníky bývalého Státního obilního ústavu vede se ještě 48 aktivních sporů a sporů pasivních, kde jest žalován bývalý Státní obilní ústav, ještě 23. Jelikož jedná se o větší částky, nespokojí se strana zpravidla s rozsudkem I. stolice, nýbrž odvolávají se k instancím vyšším, čímž se likvidace protahuje. V době od 1. ledna 1927 do 31. října t. r. bylo dlužníky Státního obilního ústavu splaceno 809.114 Kč.

Na moučné dávce bylo od 1. ledna 1927 do 31. října t. r. vybráno 611.324 Kč a odepsáno 1,064.659 Kč.

U bývalého Státního ústavu pro tuky, oleje a mléko projednávají se ještě pohledávky proti státním úřadům ve výši asi 800.000 Kč a proti soukromým podnikům asi ve výši 268.000 Kč. Ostatní likvidace jest úplně skončena.

Také tak zvané zásobovací základiny na Slovensku jsou likvidovány ministerstvem pro zásobování lidu. Jsou to župní zásobovací fondy, které podle župního zákona přešly na stát a jež vznikly jednak před převratem, jednak po převratu v době vázaného hospodářství.

Aktiva sestávají z pohledávek žup proti Maďarsku za bolševické škody a z pohledávek na uherských ústřednách, pasiva jsou dluhy za uherskými ústřednami a požadavky našich příslušníků za bolševické škody.

Zásobovací ústav na Slovensku jest zlikvidován až na pohledávky proti státním úřadům a zásobovacím základinám.

Konsolidační a stabilisační proces našeho národohospodářství měl přirozeně za následek nejen postupné zužování okruhu působnosti ministerstva pro zásobování lidu, nýbrž došel též výrazu jak v průměrném snížení počtu zaměstnanectva, tak i ve zmenšených výdajích rozpočtových. Kdežto k 1. lednu 1921 vykazovalo ministerstvo pro zásobování lidu se všemi podřízenými úřady (hospodářskými, lichevními) 503 zaměstnanců pragmatikálních i smluvních, činí jejich skutečný počet k 1. listopadu t. r. toliko 191, to jest o 312 osob, tudíž o 62% méně. Nemenší pokles vykazují též rozpočtové výdaje, které činily v roce 1921

V roce 1928 mají podle prelimináře činiti

Od r. 1921 při srovnání s rozpočtovým preliminářem na rok 1928 klesly tudíž osobní výdaje celkem o 19,107.177 Kč čili o 80%, a věcné výdaje o 18,824.612 Kč čili o 77%.

Úhrnný pokles výdajů představuje tudíž částku 37,911.783 Kč, čili 79%.

Při provádění správní reformy hodlá vláda zrušiti zemské hospodářské úřady a sloučiti jich agendu se zemskými politickými správami. Rovněž agenda lichevních úřadů bude přenesena na policejní úřady.

V ministerstvu zbyl po restrikci kádr převážně starších úředníků, jichž umístění u jiných resortů činilo obtíže pro jich vysoké služební pořadí.

Toto úřednictvo, které s napětím všech sil pracovalo, aby zdolalo těžké a nevděčné úkoly, jež byly uloženy ministerstvu v dobách popřevratových, jest již od r. 1922 stále v nejistotě co se s ním stane, až ministerstvo bude zrušeno. Je pochopitelno, že taková nejistota musí u postižených vyvolati stísněný stav, který zpravidla nepřispívá ani ku zvýšení snaživosti a výkonnosti v úřadě. Nutno však konstatovati, že úřednictvo ministerstva pro zásobování lidu vzdor této nejistotě o svém osudu plní své povinnosti v neztenčené míře a k plné spokojenosti.