Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Veřejné školství obecné a Občanské (měšťanské) ve škol. roce 1927-28.

(Podle úř. zprávy Stát, úřadu statist. k 31. X. 1927.)

Ve školním roce 1927/28 bylo v Československé republice celkem 14.192 veřejných škol obecných (lidových). Z toho bylo 9544 škol s československým, 500 s podkarpatsko-ruským, 3202 s německým, 789 s maďarským, 76 s polským, 2 s rumunským, 5 s hebrejským, 74 s několikerým jazykem vyučovacím.

Tříd vůbec bylo na těchto školách 34.250, z toho 23.491 s československým, 800 s podkarpatsko-ruským, 7908 s německým, 1409 s maďarským; 239 s polským, 4 s rumunským, 10 s hebrejským, 389 s několikerým jazykem vyučovacím.

Všeho žactva na veřejných školách obecných bylo 1,342.850. Z toho na školách s československým jazykem vyučovacím 898.269, s podkarpatsko-ruským 45.583, s německým 296.758, s maďarským 74.417, s polským 9005, s rumunským 244, s hebrejským 393; s několikerým 18.181 žáků.

1. Škola obecná (lidová) měla průměrně 94.6 žáků, 1 škola s vyučovacím jazykem československým 94.1, s podkarpatsko-ruským 91, s německým 92.7, s maďarským 94.3 s polským 118.5, s rumunským 122, s hebrejským 78.6, s několikerým 245 žáků.

Na jednu třídu vůbec připadalo 39.2 žáků. V jedné třídě s vyučovacím jazykem československým bylo průměrně 38.2, s podkarpatsko-ruským 56.9, s německým 37.5, s maďarským 53.1, s polským 37.1, s rumunským 61, s hebrejským 39.3; na škole s vyuč. jazykem několikerým 46.7 žáků.

Učitelů školními úřady ustanovených bylo na těchto školách 38.009. Z nich 25.921 as: školách s československým jazykem vyučovacím, 843 s podkarpatsko-ruským, 9084 s německým, 1470 s maďarským, 271 s polským, 4 s rumunským, 11 s hebrejským, 405 na školách s několikerým jazykem vyučovacím.

Ve školním roce 1927/28 bylo v Československé republice celkem 1722 škol občanských (měšťanských). Z toho bylo 1274 škol s československým, 8 s podkarpatsko-ruským, 406 s německým, 14 s maďarským, 3 s polským, 1 s několikerým jazykem vyučovacím.

Tříd vůbec bylo na těchto školách 7411. Z toho 5600 s československým, 43 s podkarpatsko-ruským, 1563 s německým, 46 s maďarským, 15 s polským; 144 s několikerým jazykem vyučovacím.

Všeho-žactva bylo na měšťanských školách 271.617. Z toho na školách s vyučovacím jazykem československým 206.528; s podkarpatsko-ruským 1532, s německým 55.894, s maďarským 1762, s polským 539, s několikerým 5362 žáků.

1 škola občanská (měšťanská) měla průměrně 157.8 žáků, 1 škola s vyučovacím jazykem československým 162.2, s podkarpatsko-ruským 191.5, s německým 137.7, s maďarským 125.8, s polským 179.7, s několikerým 315.4 žáků.

Na jednu třídu vůbec připadlo 36.6 žáků. Na 1 třídu s vyučovacím jazykem československým 36.9, s podkarpatsko-ruským 35.6, s německým 35.7, s maďarským 38.3, s polským 35.9, na škole s vyuč. jazykem několikerým 37.2 žáků.

Učitelů školními úřady ustanovených bylo na těchto školách celkem 11.404: Z toho na školách s vyuč. jazykem československým 9073, s podkarpatsko.ruským 72, s německým 2478, s maďarským 71, s polským 21, na školách s několikerým jazykem vyučovacím 201 učitelů.

Pokud jde o ústředí, provedena byla nová organisace ministerstva zemědělství, podle které upraveno bylo i nové schema dílčího rozpočtu kap. 11. na rok 1929. Organisací touto, jejíž účinnost počala dnem 1. ledna 1928, zřízeno bylo v ministerstvu zemědělství vedle presidia pět odborů a to:

Odbor I., do jehož působnosti náleží přímá péče o zemědělce, to jest o jeho odborné vzdělání a odbornou organisaci, jakož i sociální péče o zemědělce.

Odbor II., jenž zabývá se vztahy zemědělce k přípravě půdy, to jest agendou zemědělskotechnickou.

Odbor III., jemuž náleží agenda zemědělské výroby a to jak rostlinné, tak i živočišné (spolu s agendou veterinární) a její zintensivnění výzkumnictvím.

Odbor IV., do jehož příslušnosti náležejí otázky zpeněžení a ochrany zemědělských výrobků (obchodní politika, právní ochrana), lesní politika a policie a agenda vodoprávní.

Odbor V. zahrnuje agendu státních lesů a statků.

V oboru zemědělského školství se roku 1928 věnovala zvýšená pozornost prohloubení pedagogické práce na školách zemědělských, zvláště též se zřetelem k dokonalejšímu výcviku žactva i po stránce praktické.

Na základě zkušeností a vyjádření jak úřadů, tak odborných organisací sestavena Instrukce pro mimoškolskou činnost učitelstva zemědělských škol. Pro učitelstvo pořádány speciální doplňovací kursy.

V mezích svých prostředků podporovalo ministerstvo zemědělství jak hmotně, tak morálně stavby zemědělských škol a školních statků.

Z programu pro rok 1929 se uvádí:

Další prohlubování pedagogické a didaktické činnosti zemědělských škol, rozšíření mimoškolské činnosti zemědělského učitelstva o řádně organisovanou činnost poradnickou, pořádání dalších nejnaléhavějších doplňovacích kursů pro zemědělské učitelstvo, zřízení "Státního pedagogického semináře pro vzdělání učitelek škol zemědělských". Nemenší pozornost se věnuje opatřování dalších moderních učebných pomůcek, dalších odborných učebnic a zemědělských filmů a diapositivů.

Pokud jde specielně o lidové školy hospodářské, bylo ve školním roce 1927/28 celkem 871 škol, tedy o 53 škol více než v minulém.

Ježto ve školním roce 1927/28 pořádáno bylo celkem 5 kursů pro vzdělání učitelů lidových škol hospodářských a jeden kurs pro vzdělání učitelek lidových škol hospodářských, možno počítati s tím, že přibude nejméně 70 až 80 nových škol, které budou jednotřídní a všechny ostatní školy, které byly jednotřídní budou školami dvoutřídními.

Také ve školním roce 1928/29 nutno konati kursy pro vzdělání učitelů a učitelek lidových škol hospodářských, dále vydávati učebnice pro chudé žactvo a také zakupovati pomůcky lidovým školám hospodářským.

Zřizování nových lidových škol hospodářských nemůže býti považováno za dokončené a činí se pokus o to, aby zachycena byla veškerá mládež zemědělská a to tím způsobem, že by v každém okrese zřízeny byly obvodové lidové školy hospodářské a bude-li zákon o obvodových školách občanských v brzké době přijat, přikročí se ke zřizování obvodových škol lidových hospodářských.

V oboru zemědělské organisace vyvolal zákon o organisaci politické správy ze dne 14. VII. 1927, čís. 125 Sb. z. a n., nařizující mimo jiné sloučení Moravy a Slezska v zemi moravskoslezskou opatření, aby veřejnoprávní organisace zemědělská v obou zemích byla tomuto stavu přizpůsobena. Z té příčiny vypracována byla osnova zákona, kterým rozšiřuje se účinnost zákona o zemědělské radě moravské (zemský zákon moravský č. 40/1897) na území moravskoslezské a ruší současně Slezská zemědělská rada.

V zemědělském družstevnictví věnována byla zvýšená pozornost akcím, jichž cílem bylo upevniti a prohloubiti organisaci družstevní. Z té příčiny podporována byla zvláště družstevně výchovná a publikační činnost družstevních ústředí, jejíž účelem jest rozšiřovati kádr uvědomělých a vzdělaných pracovníků družstevních. Vedle toho věnována byla mírná podpora revisní. činnosti těchto ústředí s hlediska řádného vedení a účelného hospodaření se svěřeným majetkem drobných střádalů zvláště významné. Dokončena byla prvá etapa akce směřující k rekonstrukci stavebního a strojního zařízení lihovarů v rámci pozemkové reformy združstevněných.

Na Slovensku a Podkarpatské Rusi podporováno bylo další budování sítě zemědělských družstev úvěrních. Na Podkarpatské Rusi prováděn byl zákon č. 131 z r. 1926, sledující oživení družstev úvěrních, ztrativších připojením k našemu státu disposici s přebytky uloženými u dřívější centrály v Budapešti v souladu se sanační akcí podle zákona č. 237/24.

V roce 1929 pracováno bude v oboru organisace zemědělské na dalším zdokonalení veřejnoprávní organisace zemědělské zvláště na Slovensku, a podporována bude soukromoprávní organisace na Podkarpatské Rusi, jíž svěřeno jest zde provádění úkolů vykonávaných v ostatních zemích zemědělskými radami. Snahy k cíli zmodernisování zemědělské organisace veřejnoprávní budou i na dále sledovány. Za tím účelem připravena jest v ministerstvu zemědělství osnova zákona o zemědělských společenstvech a komorách.

V oboru zemědělského družstevnictví věnována bude obzvláštní pozornost akcím zvelebovacím, sledujícím povznesení zemědělské výroby, vnášení technického pokroku i do nejmenších podniků zemědělských a zdokonalení zemědělské organisace úvěrní. Pokračováno bude v akci sledující rekonstrukci lihovarů združstevněných při provádění pozemkové reformy. Rovněž bude pokračováno ve sběru a přípravě materiálu o družstevním zákonodárství zahraničním pro kodifikaci družstevního zákona.

V zákonodárství sociálně politickém sledovány byly také v roce 1928 snahy, aby míra a způsob zatížení zemědělství příspěvky pro sociální účele odpovídaly zvláštním poměrům jak hospodářů tak i dělníků.

Schválena byla vládou osnova zákona o zřízení Československé krupobitní a dobytčí pojišťovny a předložena Národnímu shromáždění k ústavnímu projednání. Bude-li Národním shromážděním přijata, bude tím korunována úspěchem snaha ministerstva zemědělství zabezpečiti zemědělskou výrobu před nejtěžšími risiky tím, že se zemědělcům poskytne možnost laciného pojištění proti krupobití a pádu dobytka. Zlevnění tohoto pojištění dosáhne se vhodnou a účelnou organisací pojišťovny, přísnou šetrností ve správě její, vyloučením jakýchkoliv zisků, finančními úlevami a státní podporou.

Po uzákonění této osnovy nastane ministerstvu zemědělství úkol vydáním příslušných prováděcích nařízení a i jinými opatřeními uvésti tuto pojišťovnu v život.

Ostatní risika zemědělské výroby (povodně, mrazy, sucho, mokro atd.) budou i na dále bedlivě zkoumána.

Na nové úpravě úrazového pojištění zemědělského dělnictva na Slovensku a Podkarpatské Rusi se dále pracuje.

Ve věci vhodné úpravy poměrů zemědělského dělnictva k hospodáři se připravuje materiál.

V oboru zprostředkování práce zemědělskému dělnictvu na Slovensku a Podkarpatské Rusi na sezonní práce mimo domov snažily se zemědělské úřady práce na Slovensku a Podkarpatské Rusi i letošního roku zaopatřiti každému přihlášenému dělníku práci buďto doma na Slovensku a Podkarpatské Rusi, nebo v ostatních částech republiky a konečně v cizině (Rakousku, Německu a Francii). Letošního roku uzavřena byla dohoda s Lotyšskem o dodávání slovenského dělnictva pro řepní kulturu. Pro ochranu dělnictva dodávaného mimo domov a do ciziny vykonány i letošního roku potřebné kroky jednak ministerstvem zemědělství a sociální péče, jednak příslušnými úřady práce a konečně i příslušnými zastupitelskými úřady v cizině. Až do konce května t. r. podařilo se takto opatřiti práci asi 50.000 osobám (v cizině asi 16.000 osobám). Tímto směrem půjde činnost svrchu uvedených úřadů i v roce 1929.

Odměňování dlouholetých služeb zemědělského dělnictva vyvrcholilo letošního roku v jubilejní akci na oslavu 10letí Československé republiky; kterážto akce v sobě zahrnuje:

Rozšířené odměňování tohoto dělnictva peněžními premiemi za více než 20leté služby na jednom a témže místě a kromě toho za týchž podmínek udělování diplomu za více než 25leté služby. Aby dostalo se uznání těm zemědělským zaměstnavatelům, kteří vzorně upravili deputátní byty svého dělnictva; budou se jim v rámci jubilejních oslav udělovati umělecky provedené diplomy.

K provedení §u 1. zák. č. 118/1927 Sb. z. a n: o úrokových příspěvcích při nouzových zápůjčkách z důvodů živelních pohrom v roce 1926 a 1927 vydány byly ministerstvem zemědělství směrnice a akce s povolováním těchto zápůjček spojená spěje ke svému zakončení.

Poskytování nouzových podpor zemědělcům ři živelních pohromách bylo nově upraveno §em 2. zák. č. 118/1927 Sb. z. a n. tím; že agenda tato od 1. ledna 1928 svěřena byla zemědělským radám, u nichž utvořeno bylo pro tento účel zvláštní fondové jmění pozůstávající z 12%ní přirážky k pozemkové dani a z každoročního státního příspěvku ve výši 8,000.000 Kč. K provedení tohoto zákona vypracovalo ministerstvo zemědělství prováděcí nařízení č. 75 z r. 1928 Sb. z. a n., které rozděluje tuto státní podporu na jednotlivé oblasti, normuje hospodaření nouzovým fondem atd.

Obor prací vodohospodářských doznal rozšíření od dubna 1928 novým vymezením působnosti ve věcech vodohospodářských, podle něhož přešla největší část toků od ministerstva veřejných prací do oboru působnosti ministerstva zemědělství.

Sluší zejména poukázati na vnitrozemní trať řeky Moravy, kdež byly ihned zahájeny přípravné práce pro velmi naléhavou úpravu v úseku Sekulském mezi ústím Dyje a Myjavy, aby s ní mohlo býti roku 1929 započato. Intensivně se pokračuje v provádění úpravních prací v úsecích hodonínském, strážnickém a ve všech ostatních rozdělaných úsecích. V horní trati Moravy započne se letos se stavbou v Litovli a zahájeny budou přípravné práce pro brzké uskutečnění bočních retenčních nádrží na zábřežsku.

Rovněž i na všech ostatních tocích přešedších do oboru působnosti ministerstva zemědělství pokračuje se ve schválených již regulačních pracích a přikročilo se k dalším naléhavým úpravám, v tom směru poukazuje se zejména na započetí úpravy Svratky v obvodu Uherčic a řeky Uže v Užhorodě.

Se zvýšenou intensitou pracuje se na úpravách oněch toků, které již dříve náležely do oboru působnosti ministerstva zemědělství; v r. 1927 provedeno bylo na nich úprav v délce 181 km nákladem 39,585.642 Kč: V Čechách započalo se s další úpravou Cidliny v úseku bydžovském a připravují se dílčí úpravy v úseku chlumeckém a poděbradském, konají se studie o Žehuňském rybníku. Na Lužnici přikročeno k dalším úpravám u Pilaře a Halánek, na Doubravce započne se letos s úpravou u Záboře. V zemi moravskoslezské bylo přikročeno zejména k úpravě Velečky v Lípově a připraveny větší úpravy na řece Moravici. Na Slovensku započaty úpravní práce na řece Nitře a na rozsáhlém podniku ohrázování pohraniční tratě řeky Moravy; připraveny byly projekty pro velké meliorační úpravy řeky Turce a na podniku trebišovského družstva. Pro Podkarpatskou Rus poukazuje se zejména na započetí úpravy potoka Bataru s meliorací přilehlého území; řešení nejvýznačnějšího podniku úpravy řeky Latorice s odvodněním Černého Močálu blíží se svému dokončení.

Práce zahrazovací vykazují rovněž zvýšenou činnost zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi. V r. 1927 provedeno bylo zahrazení bystřin v délce 38 km nákladem 12,361.434 Kč.

Meliorační ruch (plošné meliorace všeho druhu) jest na stálém, intensivním postupu a přenáší se v poslední době do oblasti, kde donedávna, jevil se o meliorace malý zájem a zvláště do oblastí horských. Roku 1919 provedeno bylo plošných meliorací na výměře 1613 ha, roku 1920 - 4536 ha, roku 1921 - 5793 ha, roku 1922 - 7963 ha, roku 1923 - 8466 ha, roku 1924 - 9592 ha, roku 1925 - 13.934 ha, roku 1926 - 21.721 ha, roku 1927 - 23.623 ha.

Z větších prací melioračních (odvodňovacích) uvádějí se podniky na Jičínsku, kde donedávna meliorační ruch byl nepatrný. Vodní družstvo Kovač provádí melioraci nákladem 1,800.000 Kč, vodní družstvo Konecchlumí - 1,200.000 Kč: V jižních Čechách a jiných horských oblastech Čech vyvíjí se ruch meliorační velmi utěšeně, takže jsou tam podniky se statisícovými, ba milionovými náklady: Pracejovice - 510.000 Kč, Mydlovary u Čes. Budějovic - 1,500.000 Kč, Hor. Slověnice u Čes. Budějovic - 1,041.000 Kč, Uhel. Příbram u Chotěboře - 624.000 Kč, Radčice u Písku - 1,160.000 Kč, Trhové Sviny 2,300:000 Kč.

Na Moravě; kde meliorační ruch jest největší, pracuje se intensivně v horských krajích, jako na př: na Valašsku, kde nalézá se v provádění řada podniků se statisícovými náklady: Kujavy u Nov. Jičína - 2,000.000 Kč, D. Újezd u Hranic - 511.000 Kč, Křivé u V. Meziříčí - 578.000 Kč atd.

Ve Slezsku znamenati jest rovněž značný rozvoj meliorací: Z větších podniků uvádí se zde vodní družstvo Otice, které provádí odvodňování s nákladem 1,000.000 Kč, vodní družstvo Lichnov - 800.000 Kč atd.

Na Slovensku rozvinuje se meliorační ruch do značných rozměrů. Tak na př. připravuje se k provádění odvodnění pozemků vodního družstva v Brodské s nákladem 4,000.000 Kč, odvodnění Močiáru u Michalovce - 4,000.000 Kč, Rybany u Bánovců - 800.000 Kč, Starý Těkov - 1,000.000 Kč, Gajary - 1,662.000 Kč, odvodnění močálů Šůr s nákladem 7,000.000 atd.

V Podkarpatské Rusi připravuje se vedle řady menších družstev odvodnění sedmi tisíc katastrálních jiter v obci V. Lúčky.

Rovněž v závlaze luk a pastvin jeví se značný vzestup. Tak příkladem připravuje se provádění závlaha luk vodního družstva Trotína u Hr. Králové s nákladem 2,000.000 Kč. V poslední době jeví se značný zájem o nový způsob závlahy tak zv. kejdování, které má neobyčejný význam pro horské plochy, jímž podporuje se značně chov dobytka a mlékaření.

Podniků, na nichž provádí se závlaha postřikem, jest na území státním asi 2000 a připravuje se k provádění podnik vodního družstva Všetaty-Přívory s nákladem přes Kč 1,000.000.

Povážení písčitých pozemků slínem, kterýžto druh meliorace vykazuje průměrnou rentabilitu 300% (v mnohých případech i 1000%) v provádění jest 18 podniků s průměrným nákladem 1,000.000 Kč na jeden podnik a připravuje se k provádění povážení slínem v Trávčicích u Terezína na výměře více jak 500 ha.

Ve stavbách vodovodních a stokovacích jeví se značný vzrůst. V provádění roku 1928 jsou z větších staveb: Skupina Orlická - 16 obcí, I. část svazu Metujského (skupina Bor) - 18 obcí, skupina Štolzenhan Havraň - 20 obcí, Velký Mělník, Andělská Hora Lichtwarda ve Slezsku, atd.

K provádění připraveny jsou: II. část skupina Kokořínská - 22 obcí, II. část svazu Metujského, Rožnov pod Radh., Kyjov, na Slovensku skupina Račišdorf-Modrá. Připravují se skupiny: Novopacká, Klečská v jižních Čechách, Ještědská, Doupovská, Karlínská, Vrchlabská, Čáslavská, Třinecká ve Slezsku atd. Ježto prostředky státního melioračního fondu, jimiž podporuje se vodohospodářská meliorace, nestačí na zdolání rostoucího ruchu, připravuje se osnova zákona o státním vodohospodářském fondu:

V oboru podporování hospodářských strojů jeví se hlavně u malozemědělců a kolonistů vyšlých z pozemkové reformy zájem o zavádění strojové práce v zemědělství, a to hlavně způsobem družstevním. Za tím účelem vypsalo ministerstvo zemědělství několik strojových soutěží, jichž účelem jest stanovení určitých strojových typů pro menší hospodářství. Rovněž otázka užití traktorů v zemědělství sledována jest intensivně, čemuž svědčí vypsaná soutěž traktorová.

V oboru zemědělských staveb vypsáním soutěže na vzorné plány zemědělských usedlostí a vzorné plány upravovací venkovských obcí bylo působeno k lepšímu pochopení po účelném hospodárném a levném zemědělském stavitelství.

Elektrisace venkova pokračovala v r. 1928 větší měrou než v r. 1927, takže již nyní jest zřejmo, že nemá-li rozvoj elektrisace na venkově býti zabržděn, bude třeba roční dotaci, sloužící ku podpoře elektrisace venkova, přiměřeně zvýšiti. Do ministerstva zemědělství došlo do konce června 1928 okrouhle 1600 žádostí o povolení příspěvků na místní elektrovodná zařízení. Počet žádostí, které byly j iž u zemědělských rad podány, ale nebyly dosud ministerstvu zemědělství postoupeny; odhaduj e se asi na 600. Ze žádostí došlých na ministerstva zemědělství bylo příznivě vyřízeno 807 žádostí družstev a obcí o povolení příspěvku na místní elektrovodná zařízení a 6 žádostí elektráren o povolení příspěvku na zařízení primérní, zbývající dosud nevyřízené žádosti budou postoupeny podle zákona ze dne 28. července 1928; čís. 112 Sb. z. a n. k vyřízení ministerstvu veřejných prací.

V oboru agrárních operací, v nichž. přední místo svým významem zaujímají komasace (scelování pozemků) pracuje se intensivně na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Aby zákony o agrárních operacích byly unifikovány a aby mohly býti prováděny i v zemi České; připravuje se k parlamentnímu projednaní osnova nového zákona komasačního, který má platiti pro celou republiku.

Ve výrobě rostlinné týkaly se zvelebovací akce prováděné ministerstvem zemědělství ať přímo, nebo prostřednictvím zemědělských rad a jiných odborných organisací hlavně propagace různých vyzkoušených nových poznatků ve výrobě rostlinné, jako používání strojených hnojiv, zlepšení obdělávání půdy a kultury pěstovaných rostlin, podpor na nákupy osiv ušlechtěných odrůd kulturních rostlin, dále zřizování čistících stanic na osiva, obnov vinic, zakládání obecních ovocných sadů, rekonstrukcí lnářských družstev atd. Ministerstvo zemědělství věnovalo velikou. péči též hubení škůdců kulturních rostlin, jako různých chorob (rakoviny bramborů, snětivosti obilí atd.), dále škůdců živočišných, na jichž hubení byla vydána nařízení na základě zákona o ochraně výroby rostlinné a obtížných plevelů (ohnice, hořčice, bodláků atd.).

V programu pro příští dobu jest pokračovati v těchto zvelebovacích akcích a pokud možno je rozšířiti, ač některé zvelebovací akce nelze prováděti v takovém měřítku, jak by bylo záhodno vzhledem k jejich prospěšnosti. Mnohé z těchto zvelebovacích akcí jsou zvláště zemědělskou praksí uznávány a požadovány, jako zvelebovací akce lukařské, zřizování čistících stanic na osiva, zakládání obecních sadů, akce přešlechťování stromů, akce lnářské, podpora nákupu semene a čištění osiva, zřizování mořících stanic atd.