Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

V produkci živočišné snaží se ministerstvo zemědělství zvýšiti užitkovost hospodářských zvířat a zlepšiti zásobování masem, tukem a mléčnými výrobky. Zásobování velkých měst a konsumních středisk provádí se na podkladě družstevním.

Výběru nejlepších užitkových zvířat napomáhá chlévní užitková kontrola, která se rok od roku šíří.

Zvelebování chovu dobytka postaveno na podklad zdravého odchovu na pastvině. Za tím účelem upravovány jsou vhodné přirozené pastviny (tvořící vlastnictví obcí, bývalých urbarialistů a pod.). Tam, kde přirozených pastvin není, zakládána jsou v chovatelských střediscích pastvinná družstva, která odchovávají plemenný dobytek, v prvé řadě býčky z kontrolovaných stájí.

Noví nabyvatelé pastvin organisováni j sou na Slovensku a Podk. Rusí ve společenstva zakládaná na základě čl. X. zák. z r. 1913.

Stejně věnuje se pozornost pastvinám na základě zákona osadnického.

Péče o rybářství pozůstává v prvé řadě v udržení a zlepšování zarybňování řek a potoků. Drobné rybniční hospodářství se podporuje.

Stejná péče věnuje se včelařství a drůbežnictví, v čemž dociluje se velmi uspokojivých výsledků a zlepšuje se tak zásobování vejci a masem.

Ježto naši zemědělci dovedou hospodářská zvířata odchovávati, nedovedou je však zpeněžiti, věnuje se zvýšená pozornost zpeněžování hospodářského zvířectva a výrobků živočišných, na. podkladě družstev, jichž síť organisační se prohlubuje.

R. 1929 pokračováno bude v plnění téhož programu, jako v roce minulém na podkladě získaných zkušeností, zejména bude to všestranná činnost ku zlepšování tuzemské výroby masa, tuk°u a mléka, aby tak omezena byla potřeba dovozu z ciziny, která jest s hlediska národohospodářského pochybená.

V mlékařství bude třeba zachytiti a účelně zpeněžiti přebytky mléka, které jeví se v některých oblastech horských i v mnohých krajích po provedení pozemkové reformy.

V pastvinářství budou dále budována stávající družstva; aby na nich bylo možno odchovati co nejvíce plemenných býků a zlepšovány budou divoké pastviny obecní.

Stejně bude věnována pozornost vysokohorským pastvinám v horských oblastech republiky.

Ve zpeněžování hospodářských zvířat a jeho produktů bude pokračováno dále co nejintensivněji, aby svépomocné družstevní organisace vešly pokud možno v největší a nejužší styk s producentem a přivedly jeho výrobky konsumentu městskému.

V chovu koní směřovala v r. 1928 činnost ministerstva zemědělství, pokud se týče státních ústavů pro chov koní, k tomu cíli, aby tyto ústavy přinesly největšího užitku a přispěly co nejvíce k zvelebení zemského chovu koní, při nejmenších nárocích na státní pokladnu. V tomto roce bylo započato s přípravnými pracemi pro stavbu porodnice u státního hřebčína v Topolčánkách, jež bude pravděpodobně v r. 1929 dobudována.

V organisačním směru bylo vydáno vládní nařízení č. 83. ze dne 14. června 1928 o plemenitbě koní, jež má svou strukturou a obsahem vyhovovati chovatelským poměrům a zájmům všech územních částí naší republiky.

V celkové péči o chov koní byly morálně a též finančně podporovány všechny akce zemědělských rad a zájmových organisací, jež jsou schopny v jakémkoli směru přispěti ke zvelebení chovu koní.

Program na rok 1929 jest pokračováním dosavadního, od převratu důsledně sledovaného programu, jehož konečným cílem jest dosažení nejen početné, ale též jakostní soběstačnosti v chovu koní.

Ve výzkumnictví směřovala činnost ministerstva zemědělství hlavně k tomu, aby státní výzkumné ústavy a stanice mohly plniti úkoly na ně vznesené; aby byly skutečně oporou našemu zemědělství. Za tím účelem bylo třeba vybavovati ústavy a stanice potřebnými pomůckami a různými zařízeními, které pro výzkumnou a praktickou činnost ústavů a stanic jsou potřebny. Hlavní obtíže narážely na opatření místností a byly to ústavy pražské, které nejvíce tímto nedostatkem trpěly. Nedostatek tento bude dokončením stavby ústřední budovy v Praze-Dejvicích odstraněn; takže ústavy budou moci svoji činnost rozvinouti úplně: Taktéž letošního roku budou dokončeny stavby budovy stát. výzk. ústavů bramborářských v Něm. Brodě a státní výzkumné stanice zemědělské v Opavě. Mimo tyto stavby ústavní a staniční, j sou dále ještě stavby na výzkumných objektech jako stodoly, kůlny, hnojiště a jiné adaptace, které jest třeba pro úspěšnou činnost objektů provésti.

Nástavby a přístavby budov státních výzkumných ústavů zeměděl. v Bratislavě a v Košicích byly započaty, ale dokončeny budou teprve v příštím roce.

Z dalších potřeb jest nutno jmenovati nákup živého a mrtvého inventáře, nákup originálních kmenů, hospodářských zvířat atd. Mimo státní výzkumné ústavy a stanice, podporuje ministerstvo zemědělství též ústavy a stanice mimostátní a přispíván, jich vybudování, aby mohly spolupůsobiti při ochraně a zvelebení zemědělství na základě ustanovení příslušných zákonů a nařízení.

Pro budoucnost bude ministerstvo zemědělství v tomto programu pokračovati a doplňovati a rozšiřovati činnost ústavů specialisací některých odvětví zemědělských a vybavovati je potřebnými přístroji a jinými pomůckami a zařízeními.

Z projektovaných dalších staveb uvádí se stavba stanice v Táboře, v Oravském Podzámku, v Rimavské Sobotě; dokončení staveb ústavů v Košicích a v Bratislavě a provedení některých staveb pomocných, jako silážních komor, hnojišť atd. Mimo stavby je třeba pamatovati též na jiná opatření; jako na přikoupení pozemků, pokusných, po případě vinic, na provedení meliorací odvodňováním a zavodňováním pozemků atd.

V oboru zvěrolékařství, byla také v r. 1928 vedle obvyklých prací zákonem předepsaných učiněna mimořádná opatření na tlumení distomatosy, prováděno v četných obcích povinné ochranné očkování psů proti vzteklině, vydány předpisy o dobrovolném očkování psů proti vzteklině a pokračováno v ochranném očkování proti sněti slezinné. Revidována veterinární konvence s Maďarskem, upraveny předpisy pro dovoz zvířat a zvířecích surovin z ciziny, pořádány kursy pro zvěrolékaře a prohlížitele laiky masa a aktivovány občanské podkovářské kursy.

V roce 1929 bude pokračováno v tlumení a ochranném očkování proti nejnebezpečnějším nákazám zvířat a v pracích na vydání zákona o nákazách zvířat a o prohlídce masa a příslušných vládních nařízeních

Stálé soustavné péče vyžaduje zemědělské výstavnictví, jehož rostoucí důležitost jednak pro dokumentaci výsledků docílených v oboru zemědělské výroby, jednak pro účely propagační a výchovné je potvrzován vzestupnou účastí, které se těší i menší podniky v rámci výstav krajinských. V popředí trvale stojí otázka konečného vybudování výstaviště pražského, kdežto oblasti moravské bylo vyhověno výstavbou brněnského výstaviště, nejsou pro hospodářskou výstavu pražskou dosud splněny podmínky zdárného vývoje, úměrného jejímu významu ve všech oborech zemědělské práce a zejména i zájmu ciziny. Ministerstvo zemědělství bude proto dále podporovati snahu Zemědělské Jednoty po definitivním vyřešení pražského výstaviště v rozsahu a úpravě, která se jeví již neodkladnou. Výstavní činnost na Slovensku a Podkarpatské Rusi bude třeba dále organisovati a povzbuzovati.

V oboru lesnictví vydán byl v roce 1928 zákon o prozatímní ochraně lesů čís. 37. Sb. z. a. n., který má na zřeteli zachování lesů a zvýšení produkce lesní půdy. Připravuje se prováděcí nařízení podle § 1 tohoto zákona o povinnosti hospodářských plánů.

'Vedle toho připravuje se reorganisace lesnických zkoušek směřujících k zvýšení úrovně lesnického vzdělání.

Jako v roce 1927 pokračováno bylo v roce 1928 v zalesňovacích pracích v obvodu celé Československé republiky, zejména na pustých, ladem ležících pozemcích a k tomu účelu udržována byla řada státních lesních školek. V jubilejním roce přikročeno bylo k založení jubilejních háječků zejména na místech historicky památných.

V pokračování programu let minulých omez'ovány byly mimořádné lesní těžby na míru nejnutnější a úbytek lesní půdy v důsledku přeměny lesní kultury na kulturu jinou vyrovnáván byl hlavně zalesněním pustých, ladem ležících ploch a snahou po zvýšení intensity dřevné produkce zejména v malých lesích. K tomu účelu účastnilo se ministerstvo zemědělství v oboru leso-politickém výstav s poučným a názorným materiálem a vybudování lesnického musea, aby občanstvo seznamováno bylo s důležitým významem lesa.

Na Slovensku a Podk. Rusi pokračováno bylo v pracích zařizovacích v lesích pod státní správou podle článku XIX. zák. z r. 1898.

Program na r. 1929 jest dán pokračováním v programu na r. 1928, avšak s tím doplňkem; že hlavní činnost v tomto oboru soustředěna. bude na provádění zákona o pro. zatímní ochraně lesů, zejména pak prováděcího nařízení o povinnosti hospodář. plánů a na věci organisační, jež v důsledku zákona o organisaci politické správy doznají změn. Celkové výdaje ministerstva zemědělství preliminují se na rok 1929 částkou 2456 mil. Kč tedy proti rozpočtu na rok 1928, jenž činil 2161 mil. Kč více o 295 mil. Kč. Z tohoto zvýšení připadá na osobní výdaje (69-5 mil. Kč - 523 mil. Kč) 172 mil. Kč a na věcné výdaje (176.0 mil, Kč - 163.7 mil.Kč) 123 mil. Kč. Zvýšení osobních výdajů (172 mil. Kč) odůvodňuje se jednak provedením úpravy platů státních zaměstnanců podle zákona 103/26 Sb. z. a n. a vlád. nař. č. 113/26 a 114/26, která měla za následek též zvýšení osobních výdajů na jích nemocenské pojištění, jednak tím, že do rozpočtu ministerstva zemědělství byly zařazeny výdaje vyplývající z provedení zákona o reorganisaci politické správy a podle dohody mezi ministry zemědělství a veřejných prací, schválené usnesením vlády ze dne 20. prosince 1927 o rozdělení oboru působnosti ve věcech vodohospodářských, dle které budou do resortu ministerstva zemědělství převzati zaměstnanci. resortu ministerstva veřejných prací,. zemského správního výboru pro. Čechy, moravského zemského výboru, zemské správní komise pro Slezsko a technické kanceláře zemědělské rady pro Čechy.

Větší výdaje věcné vznikly tím, že nově zařazeny byly do dílčího rozpočtu ministerstva zemědělství úvěry:

na státní příspěvek čsl. krupobitní a dobytčí pojišťovně 4 mil. Kč,

na úpravu toků v důsledku rozdělená působnosti ve věcech vodohospodářských mezi ministerstva zemědělství a veřejných prací 195 mil. Kč,

a v tit. 3. Vodní hospodářství a kulturní technika § 1. Orgány vodohospodářské a kulturně-technické důsledkem provedení zákona o reorganisaci politické správy a shora zmíněné dohody mezi ministry zemědělství a veřejných prací, zvýšení o 34 mil. Kč,. Úhrnem: 269 mil. Kč.

Naproti tomu nebyla pojata do rozpočtu na rok 1929 věcná položka "Příspěvky a podpory státu na podporu soustavné elektrisace venkova podle zákona ze dne 1. července 1926, čís. 139 Sb. z. a n. o finanční podpoře elektrisace venkova" v částce 10 mil. Kč, kterouž částku zařadí do svého rozpočtu ministerstvo veřejných prací, a nebyl pojat do rozpočtu na rok 1929 věcný úvěr na tlumení distomatosy

Toto zvýšení jeví se následkem zvýšení příjmové položky "Ředitelství státních lesů a statků" tit. 1. § 3. (0.4 mil. Kč), jíž odpovídá obdobná pol. výdajová, a tit: 4. § 5. Zvěrolékařství, "Taxy za prohlídky na drahách" (0.6 mil. Kč), odpovídající rovněž zvýšení obdobné pol. výdajové.

Zákonem ze dne 11. června 1919, č. 330 Sb. z. a n., zřízen byl Státní pozemkový úřad a zahájil svou činnost 15. října 1919. Výsledky jeho činnosti obsaženy jsou v tomto stručném přehledu, který se opírá o předběžné údaje statistické k 1. lednu resp. k 1. červnu 1928.

Kromě ústředí bylo zřízeno 11 obvodových úřadoven (Praha, Ml. Boleslav, Hradec Král., Čes. Budějovice, Plzeň, Brno, Olomouc, Trenčín, Zvoleň, Prešov, Užhorod. Jim jsou podřízeny příděl. komisaři, kterých jet v Čechách 22, na Moravě a ve Slezsku 11, na Slovensku 14, na Podkarpatské Rusi 3, celkem 50 stálých komisariátů. Kromě toho působí v Bratislavě od r. 1925 Kolonisační referát, podřízený přímo ústředí.

Soupis zabraného majetku provedou byl dle vlád. nařízení ze dne 9. ledna 1920, č. 61 Sb. z. a n.; dle něho podléhá záboru v Č. S. R.

t. j. 28.6% veškeré půdy ve státě. Vlastníků zabraného majetku jest podle tohoto soupisu 1873. Původně zjištěný počet 1730 vzrostl tím, že některé zabrané vlastnické soubory uznány byly Nejvyšším správním soudem, případně i S. P. úřadem za dva i více souborů.

V době, kdy zákonodárství o pozemkové reformě nebylo ještě úplně vybudováno, provedl S. P. Ú. tyto předběžné akce:

a) Příděl do vnuceného pachtu zemědělské zabrané půdy na základě u 63. příděl. zákona. Takto dostalo se na dobu pětiletou 141.172 ha půdy zabrané do nájmu 265.182 rodin drobných zemědělců a bezzemků. Tyto pachty končí nejpozději v roce 1928 a likvidují se při definitivním přídělu převodem do vlastnictví.

b) Příděl půdy stavební proveden byl ke zmírnění bytové krise na venkově, dále ke zřízení nebo rozšíření dvorů, zahrádek a j. Takto 32.651 malých zemědělců získalo 6.311 ha půdy.

e) Příděl půdy rozptýlené, při němž 17:588 zemědělců obdrželo do vlastnictví 9.302 ha zemědělské půdy, týkal se rozptýlených parcel, které nesouvisely s vlastními objekty.

d) Kromě toho soudy provedly zákon ze dne 27. května 1919, č. 188 Sb. z. a n., o zajištění půdy drobným pachtýřům. Do tohoto zákona vykoupilo 128.557 drobných zemědělců, celkem 101.119 ha půdy dlouhodobého pachtu za výkupní cenu 179,083.380 Kč. - Z této výměry bylo asi 80.895 ha půdy zabrané. Proto přiřazována jest tato akce h předběžným akcím pozemkové reformy.

K definitivnímu přídělu bylo přikročeno r. 1921 a do 1. ledna 1928 bylo přídělům dotčeno 1.433 velkostatků, resp. 1.866 dvorů celých a 2.349 dvorů z části.

Výsledky do 1. ledna 1928 jsou tyto:

Průměrná velikost drobného přídělu činí 146 ha, u zbytkového statku 86.2 ha. Drobný příděl záležel hlavně v doplnění stávajících malozemědělských podniků na přiměřeně větší výměru. Všeobecnou právní formou tohoto přídělu jest vlastnictví.

Kolonisace. Součástí přídělu jest kolonisace, která vytvořuje nové soběstačné usedlosti. Dosud vytvořeno bylo 84 kolonisačních skupin, které zasahují do 148 obcí, z nichž 28 bylo nově vytvořeno. Usedlostí kolonisačních jest 2131, z toho v zemí historických 545, na Slovensku a Podkarp. Rusi 1.586. Tyto usedlosti mají celkem výměru 24.168 ha a vedle toho obecní a společná půda kolonistů na Slovensku a Podkarp. Rusi ve výměře 2.078 ha. Část kolonistů (666) opatřena byla stávajícími budovami, vhodně adaptovanými, daleko větší počet, 1.465 kolonistů, bylo nuceno stavěti budovy obytné a hospodářské. Za podpory zákona o stavebním ruchu bylo postaveno asi 500 usedlostí nákladem 57 mil. Kč. - Kolonistům poskytnut byl S. P. Úřadem celkem úvěr asi 163 mil. Kč.

Zbytkové statky. Zbytkových statků (objekty přes 30 ha) bylo v téže době vytvořeno a přiděleno 1.231 o výměře 106.032. Dalších 301 zbyt.,statků o výměře 28.665 ha bylo prodáno novým nabyvatelům z volné ruky podle § 7. zák. záb. se souhlasem S. P. Úřadu. Tím vzrostl počet zbytkových statků na 1.532 s výměrou 134.697 ha. Z nich jest v Čechách 1.046, na Moravě a ve Slezsku 316, na Slovensku 158, v Podkarp. Rusi 12. Pokud jde o právní formu přídělu, jest přiděleno do pachtu 104 zbytkových statků, ostatních 1.428 bylo přiděleno do vlastnictví.

Nabyvatelé jich jsou osoby fysické (1.237) neb osoby právnické a j. (295). V prvé skupině obdrželi poškozenci pozemkové reformy 864 objektů (úředníci 508, zřízenci 29, nájemci 327), oprávnění uchazeči ze řad praktických zemědělců 321 (býv. nájemci 23, směny za půdu nezabranou 113, uchazeči s vyšším zemědělským vzděláním 61, ostatní 124), legionáři 38, ostatní oprávnění uchazeči 14.

Ve druhé skupině obdrželi: Stát 67 objektů, obce 37, okresy, země 21, zemědělské rady 5, veřejné fondy 7, zaměstnanecká družstva 42, družstva zemědělskoprůmyslová 4, ostatní družstva 51, humanitní ústavy 12, odborné korporace a školy 10, zemědělskoprůmyslové akc. společnosti 39.

Družstevnictví. Vedle přídělu individuelního připouští také zákonodárství o naší pozem. reformě přídě1 družstevní. Stav družstev, vytvořených. v pozem. reformě jest tento:

Vedle toho založeno bylo 5 družstev úvěrových a 77 družstev melioračních.

Z celkové výměry zeměd. půdy, která dosud v poz. reformě dostala se novým nabyvatelům (751.999) činí výměra družstvům přidělená 1.74%.

Péče o zaměstnance. Zajištění oněch zaměstnanců zabraného majetku, kteří v důsledku pozem. reformy ztratili své zaměstnání, děje se podle zákona.

1. přídělem půdy,

2. zajištěním dosavadního nebo opatřením náhradního zaměstnání,

3. peněžitým odškodněním,

4. v případě stáří nebo invalidity pensí.

Dosud bylo zaopatřeno celkem 67.238 býv. zaměstnanců a to: přídělem půdy 17.131 (25.5%), zaměstnáním 15.287 (22.7%). Celkem tedy na půdě 32.418 (48.2%). Půdy bylo jim přiděleno 59.148 ha a na splacení její ceny poskytl příspěvek přes 74 mil. Kč. Odškodnění peněžité zvolilo si 31.320 býv. zaměstnanců (46.6%), což si vyžádalo nákladu 166 mil. Kč. Odškodnění toto dle zákonných předpisů zjišťuje se podle služebního postavení a délky služby, činíc průměrně u stálých dělníků 3.492 Kč, u deputátníků 4965 Kč, u zřízenců 9701 Kč a u úředníků 28.447 Kč. Maximální výplaty jsou ovšem daleko vyšší. Pensí bylo zaopatřeno 3.500 býv. zaměstnanců, kterým bylo do 30. června 1928 vyplaceno na důchodu, drahotním přídavku a výpomoci 22.87 mil. Kč. Bylo tedy již vynaloženo na zajištění zaměstnanců na 253 mil. Kč. Hodnota přiznaných nároků pensijních (bez drahotního příd. a j.) činí 361 mil. Kč! Na stěhovací výlohy zam. bylo dále vyplaceno přes 0.6 mil. Kč.

Výsledky akce úvěrové. Podle úvěrového zákona pečuje S. P. Úřad také o finanční stránku přídělu, aby nabyvatelé půdy zaplatili cenu přídělovou, aby nedostávající se jím prostředky byly opatřeny úvěrem státním neb soukromým, aby na přidělené půdě bylo umožněno řádné hospodaření poskytnutím úvěru stavebního a provozovacího. Do 30. června 1928 byly výsledky tyto:

1. Úvěr držebnostní:

2. Úvěr provozovací:

3. Úvěr investiční:

4. Investiční úvěr kolonisační:

Bez úvěrové akce nemohla by pozemková reforma splniti svůj sociální úkol a její význam jest veřejností nedoceněn. O rozsahu této činnosti svědčí, že k 1. červenci 1978 vedl S. P. Úřad na 450.000 kont dlužníků-nabyvatelů půdy.

Lesní reforma. Pozemková reforma nevyčerpává se pouze přídělem půdy zemědělské (role, luka, zahrady, vinice, chmelnice), nýbrž zasahuje také do majetku lesního. Zákon záborový uvádí výslovně, že se jedná o "úpravu pozemkového vlastnictví" tedy na půdě veškeré.

Celková lesní plocha činila koncem r. 1920 v Č. S. R. 4,662.790 ha, tedy ¹/₃ plochy celé republiky. Nejmenší lesnatost má Morava (28.82%), největší Podkarp. Rus (50.05%). Jen málo států v Evropě má lesnatost vyšší (Švédsko, Finsko). Ze zabrané půdy v Č. S. R. připadá na půdu nezemědělskou (lesy, pastviny, vodní plochy a j.) 2,741.620 ha. Tato jest podle zemí rozdělena takto:

K 30. červnu 1928 ubylo z této výměry přibližně:

t. j. 34.3% zabrané lesní výměry. Z toho zůstalo dosavadním vlastníkům (akce 4 a 5) 482.000 ha, k novým nabyvatelům přešlo (akce 1-3) 360.528 ha. Pro další zásahy tedy zbývá 1,610.937 ha, t. j. 65.7%. Z této výměry odpadne ještě značná část na nároky vlastníků, neboť při celkovém jich počtu 1873 byl právní nárok podle § 11 z. z. vyřešen dosud u 1680 vlastníků a požadavek podle § 20. z. př. byl vyřešen pouze u 698 vlastníků.

Kdežto při rozdělení půdy zemědělské měl převahu drobný příděl, při reformě lesní ukládá zákon i zásady racionelního hospodaření lesního jiný postup. Místo statisíců drobných uchazečů uplatní se tu především nárok státu, obcí a jiných veřejných svazů. Celkovou tendencí zákona jest, aby přidělený majetek lesní svou rozlohou a povahou zaručoval spořádané hospodářství, jednotlivci přicházejí v úvahu jen zcela výjimečně, jednali se o naléhavou arrondaci jejich vlastni půdy zemědělské i lesní a jedná-li se o menší rozlohu.

Zvětšení dosavadní státní držby lesní bude kromě toho také odpovídati poměrům v řadě evropských států: Sasko má státních lesů 47.1%; Bavorsko 33.6%, Prusko 32.6%, Rumunsko 41.3%, býv. Srbsko 60.9%, Švédsko 27.9%, Finsko 43,2% atd., kdežto Č. S. R. má pouze 15.8%, t. j. 713.384 ha. Tato držba (dle stavu z r. 1920) rozdělena jest takto:

Jest patrno, že státní držba lesní jest zcela nepatrná v zemích historických. Sluší upozorniti, že původně byla značně větší a že v letech 1800-1863 byly v těchto zemích rozsáhlé statky státní a korunní ve výměře 24 7.692 ha lacino rozprodány.

Pokud zákon přihlíží k obcím, budiž podotknuto, že dle stavu z r. 1920 zaujímaly lesy obecní a osadní u nás 436.145 ha, t. j. 9.6% všech lesů v republice. V Německu vlastní tato skupina 16.1% všech lesů, v Rumunsku 17.7%, v Belgii dokonce 32.4%.

Opětovně třeba zdůrazniti, že zahájená lesní reforma bude energicky provedena, že respektovány budou při ní osvědčené zásady lesohospodářské a že důrazně odmítnuty budou ony snahy, které by spatřovaly v přídělu lesa pouhou možnost rychlého obohacení.

Akce postátňovací. Jejím těžištěm jest přirozeně postátňovací akce lesní. K 30. červnu 1928 bylo postátněno 216.257 ha půdy vůbec, z toho 18.117 ha půdy zemědělské. Dle zemí podle přejimatele rozdělena jest tato výměra takto:

Kromě toho převzal S. P. Ú. a spravuje celkem půdy:

Celkem bylo převzato a nachází se ve správě státu půdy 312.128 ha.

Prakse zákona o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém. Zákonem z 12. února 1920 pověřen byl S. P. Úřad péčí, aby zabraný majetek až do jeho převzetí pro účely pozemkové reformy byl od vlastníků řádně obhospodařován. V prokázaných případech špatného hospodaření může S. P. Úřad uvaliti na dotyčný vlastnický soubor úřední správu nebo trvalý úřední dozor na účet vlastníka. Kdežto v r. 1919 bylo úředních správ 56 a trvalé dozory 4, jest v r. 1928 úředních správ pouze 9 a trvalých dozorů 11.

Prakse § zákona záborového. Na žádost vlastníků zabraného majetku rozhoduje S. P. Úřad podle § 3a z. z. o vyloučení ze záboru těch objektů, které jsou právně a hospodářsky samostatny a neslouží hospodaření na zabrané půdě. t)osud bylo rozhodnuto ve 1311 případech a vyloučeno ze záboru celkem 9507 ha půdy s přísl. objekty (38 cukrovarů; 39 pivovarů, 14 lihovarů, 102 mlýnů, 59 cihelen, 20 pil, 640 domů, 197 hostinců, 118 objektů průmyslových a 84 jiných objektů).

Prakse § 7 zákona, záboravého. Ke zcizení, dělení, zavazení, pachtu a nájmu zabraného majetku potřebí jest souhlasu S. P. Úřadu. K žádostem o zcizení byl dán souhlas v cca 47.000 případech a povoleno zciziti celkem 405.204 ha půdy vůbec, z toho 195.722 ha půdy zemědělské. Z celkové výměry bylo současně propuštěno ze záboru 228.119 ha, z toho 136.654 ha půdy zemědělské: Ostatní zůstala v záboru, takže nastala změna pouze v osobě vlastníka. Cena nemovitostí ze záboru propuštěných včetně zákonitého poplatku činila 1.664,565.977 Kč; z toho zákonitý poplatek, předepsaný podle § 61 podle zák. příděl. pro Všeobecný fond pro podporu vnitřní kolonisace činí k 30. červnu 1928 102,132.192 Kč.

Kromě toho v t. zv. malém programu, dosud smlouvami úplně neprovedeném, bylo přiděleno (zcizeno dle § 7) dalších 42.284 ha půdy, z toho 13.103 ha půdy zemědělské.

Žádostem vlastníků o udělení souhlasu ku zavazení zabrané půdy, dosud nepřevzaté vyhověno bylo v 1572 případech a povoleno tak další zatížení zabraných souborů úvěrem ve výši 1.536,334.348 Kč. Z toho použito bylo na zaplacení daní a dávek 878,670.703 Kč t. j. 57.1% a na hospodářské investice 657,663.645 Kč, t, j. 42.9%.

Tyto výsledky jsou důkazem, že opatření záborové, ač omezuje právní disposici vlastníka s jeho majetkem, přece umožňuje mu plniti příslušné funkce podnikatelé. Žádostem o souhlas ku dalšímu pronájmu zabraných objektů bylo vyhověno ve 2.616 případech, nevyhověno v 61 případech.