Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Rok 1927 byl příznivým jak pro uhlí kamenné, tak pro uhlí hnědé, neboť vnitrozemská spotřeba byla po celý rak veliká a vývoz se ustálil. Velký pokles vývozu uhlí kamenného byl způsoben tím, že nebylo tu neobyčejného podnětu k vývozu, jímž byla v roce 1926 stávka uhlokopů v Anglii, potrvavší 7 měsíců. Přes velmi intensivní soutěž uhlí německého a polského podařilo se našemu kamenouhelnému průmyslu zachovati staré zahraniční odběratele pro uhlí i koks.

Hydrologický ústav koná soustavný výzkum vod ovzdušných, povrchových a podzemních v celé oblasti státu. Jeho výkonnými orgány jsou hydrografická oddělení v Praze, Brně, Bratislavě, Opavě a Užhorodě, která spravují celkem asi 2.570 hydrologických stanic, z nichž jest 1.850 dešťoměrných a 720 vodočetných. Výsledky výzkumu jsou uveřejňovány v měsíčních a ročních zprávách hydrologických v "Katastru vodstva (vodních sil) RČS" a dále ve "Sborníku prací a studií hydrologických".

Hydrologický výzkum tvoří nezbytné základy pro účelné a hospodárné provádění vodních staveb a uplatňuje se ve studiích ústavu o režimu jednotlivých vodních toků jakož i v četných dobrých zdáních, které ústav podává o projektech vodních staveb. V oboru vod podzemních řeší ústav po stránce hydrologické zásobování jednotlivých míst, po případě oblastí vodou.

Hydrologickému ústavu přísluší též organisace denního předpovídání vodních stavů na řekách pro účely plavební a organisace varovné služby povodňové na všech význačnějších vodních tocích. Tato služba se nyní rozšiřuje tak, aby plně vyhovovala potřebám všech zájemníků.

Pro technicko-hydraulické pokusnictví, které jest mimořádně důležité, jak pro vědecké badání, tak i pro praktické provádění vodních staveb byla zřízena pokusná vodní laboratoř v Praze-Podbabě, jejímž účelem jest studium všeobecných zákonů o pohybu vody a přezkušování vodních staveb na modelech.

Státní geologický ústav Československé republiky, jehož hlavními úkoly jsou soustavné geologické mapováni a výzkum republiky, řešení úkolů praktické geologie, vydávání geologických map a publikací, vykazuje stále vzrůstající činnost.

V oboru geologie praktické podává ústav odborné posudky o různých projektech staveb pozemních, vodních, o výzkumech ložisek a výskytu prakticky důležitých nerostů a hornin. Činnost ústavu po této stránce je uznávána a oceňována stále vzrůstajícím počtem interesentů.

Chemická laboratoř ústavu svými rozbory doplňuje soustavný geologický výzkum republiky a provádí dále analysy nerostů hornin a vod k účelům praktickým.

Publikační činnost ústavu se zvětšuje úměrně s rozvojem prací výzkumných. Geologické mapy Československé republiky v měřítku 1: 75.000 vydány byly dosud listy Beroun-Hořovice a Praha. List Zbraslav je v tisku, v roce 1929 budou dokončeny a k tisku připraveny listy Kladno, Rakovník, Sedlčany a Lanžhot-Šaštín. Značné pokroky učiněny byly při mapování karpatské oblasti republiky.

Každoročně je vydáván obsáhlý Sborník s četnými přílohami mapovými a ilustracemi, Věstník, Knihovna a Rozpravy. Tyto publikace, v nichž veškery práce jsou opatřeny cizojazyčnými výtahy, rozesílají se i výměnou geologickým ústavům a vědeckým společnostem celého světa. Činí výsledky prací ústavu přístupné širší veřejnosti a, informujíce o nich cizinu, slouží též k propagaci naší republiky.

Tento ústav sleduje jednak úkol vědecký tím, že pracuje teoreticky a experimentálně ve všech otázkách radiologie i oborů s ní souvisejících, jednak prakticky, jsa zkušební stanicí, v níž se konají jemná měření zejména pro doly jáchymovské a pro četné interesezty z kruhů lékařských, průmyslových i zemědělských. Přístroje fysikálních a chemických laboratoří se stále doplňují, aby laboratoře zůstaly na žádoucí vědecké výši.

Vedle měření radiových preparátů vyrobených v Jáchymově provedl ústav výzkumy o radioaktivitě a elektřině ovzduší v rámci Amundsenovy polární výpravy a výpravy generála Nobileho, které se zúčastnil Dr. Běhounek i v oblasti severní točny. Ústav pokračoval také v soustavném výzkumu radioaktivity minerálních vod československých.

V laboratoři chemické studuje se otázka isolace prvků ionia a protaktinia z odpadků jáchymovských a výroba svítivých barviv, jež jsou důležitá po stránce praktické. Připravuje se zřízení sítě stanic pro výzkum radioaktivity vzduchu v různých místech republiky, zvláště lázeňských a klimatických (Tatry, Krkonoše, Lázně Poděbrady a Prosečnice). Těchto výzkumů bude prakticky použito k vyšetření, jak dalece sám vzduch v těchto místech je therapeutickým činitelem. Dále jsou studovány problémy radioaktivního záření methodou Wilsonovou.

Tento ústav, který obíral se dosud jednak chemickým výzkumem uhlí, jednak tepelně-technickou stránkou v užití uhlí, hodlá ministerstvo veřejných prací rozděliti na dva ústavy, a to na ústav chemický a na ústav tepelně-technický. Ústav chemický má splynouti s Ústavem pro vědecký výzkum uhlí, který byl založen v Praze majiteli uhelných dolů, a na němž se tak státní správa zúčastní. Ústav tepelně-technický má zůstati ve správě státní. Rozdělením ústavu umožní se intensivnější práce v obou velkých oborech bádání průmyslového a zároveň bude usnadněno opatření nových místností pro oba ústavy.

Fond tento vznikl z dřívějších hornických fondů zásobovacích a je doplňován dobrovolnými příspěvky na základě soukromých úmluv s majiteli dolů uhelných, uzavíraných vždy na čtvrt roku napřed. Fond pro sociální péči hornickou je obhospodařován mimorozpočtově. Hlavním úkolem jeho jest řešení bytové nouze horníků výstavbou hornických osad a podporováním výstavby hornických rodinných domků poskytováním půjček horníkům a zřízencům.

Dosud byly z prostředků tohoto fondu vystaveny a osídleny tyto hornické osady:

Celkem bylo v 23 osadách s 621 domkem umístěno 1.216 nájemníků s 5.806 osobami.

Ve stavbě nalézají se a budou v roce 1929 odevzdány svému účelu hornické osady, po případě obytné domy hornické v Ervěnicích II. díl, Horní Vsi u Chomutova, Souši, Bilině, Chotějovicích, Nýřanech a v Oseku: Mimo to byly několika obcím poskytnuty půjčky na vybudování obytných domů pro horníky.

Dále jest pečováno i o jiné sociální a kulturní potřeby hornické a chystají se podle pohotovosti peněžních prostředků ,,Fondu pro sociální péči hornickou" další akce, aby uplatněna byla sociální péče mezi vrstvami nejpotřebnějších.

Nejpodstatnější změnou je, že důsledkem převodu provádění některých staveb vodních a tudíž i potřebného nákladu do působnosti ministerstva zemědělství odpadají v rozpočtu ministerstva veřejných prací (titul 8.) výdaje okrouhle ve výši 19.6 mil. Kč.

Naopak zase z kapitoly ministerstva zemědělství přešla do kapitoly ministerstva veřejných prací položka na podporu elektrisace venkova ve výši 10 mil. Kč podle zákona z 1. července 1926, č. 139 Sb. z. a n. ve znění zákona z 28. června 1928, č. 112 Sb. z. a n.

Konečně zařazuje se do rozpočtu ministerstva veřejných prací (tit. 6.) jako nový výdaj částka 114 mil. Kč; poněvadž podle zákona ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n. o organisaci politické správy přecházejí částečně zaměstnanci zemí a zrušených korporací do státní služby se svými platovými právy a nároky v rámci platových zákonů.

Podle návrhu rozpočtu státního v kapitole 14. činí:

Vyšší výdaj u osobních platů podle platových zákonů nastává tím, že jednak sem byla převedena kvota z úvěru, který ještě v roce 1928 byl preliminován ve všeobecné pokladní správě na vyrovnání případných differencí, jež vzejdou z konečného provedení platových zákonů (částkou 25 mil. Kč), jednak provedeno bylo pro rok 1929 preliminování osobních těchto výdajů padle schválené nové systemisace, kdežto dříve bylo preliminováno podle skutečného stavu, který byl v některých oborech nižší a teď se doplňuje, konečně dosažením vyšších stupňů platových.

Pokud jde o potřebu na ostatní osobní výdaje, tedy hlavním důvodem stoupnutí jest vpředu již zmíněná organisace politické správy, kde právě zvýšené zatížení státu v oboru ministerstva veř. prací jest odhadováno paušální částkou 11,400.000 Kč v titulu 6.

Další zvýšení u tohoto druhu výdajů (ostatní osobní výdaje) nastává u vzduchoplavby o 17 mil. Kč vzhledem k rozšíření provozu Čsl. státních aerolinií na. dosavadních i nových linkách, což má za následek zvýšení počtu smluvních sil. Naproti tomu nastává u většiny titulů kap. 14. menší snížení těchto výdaj ů proti roku 1928.

U věcných výdajů nastalo zvýšení u účasti státu na elekrických podnicích o 15 mil. Kč v důsledku zvýšené účasti na všeužitečných elektrárenských společnostech, u státní služby stavební o 0.2 mil. Kč v důsledku provádění zmíněného již zákona o organisaci politické správy, u staveb a přestaveb státních mostů o 0.6 mil. Kč a u projektů, týkajících se staveb a přestaveb státních silnic a mostů, o okrouhle 0.14 mil. Kč hledíc k naléhavé potřebě a zkušenostem z posledních let, u plavebnictví okrouhle o 0.36 mil. Kč hlavně důsledkem vzrůstu dopravy v říčních přístavech na Dunaji, Vltavě a Labi. Zařazením nové potřeby při tit. 7., § 6. (Stavební látky a konstrukce, předpisy a normy) způsobeno bylo zvýšení o 0.17 mil. Kč.

Naproti tomu snížení výdajů nastalo u staveb vodních elektráren o 2 mil. Kč, u nákupu mechanických zařízení pro udržování státních silnic o 0.66 mil. Kč, u příspěvku na, stavby a přestavby nestátních silnic a mostů o 06 mil. Kč, vesměs z důvodů úsporných, dále u báňských závodů o 0.1 mil. Kč hledíc ke skutečné potřebě, konečně u správy státních budov o 0.3 mil. Kč a u staveb budov a koupí realit pro potřeby civilní státní správy o 11 mil. Kč, taktéž z důvodů úsporných.

Na rok 1929 preliminují se příjmy

Zvýšení příjmů nastává u hospodaření uhlím o 0.65 mil. Kč a u uhelné rady o 0.65 mil. Kč podle výsledků z minulých let, u puncovních úřadů okrouhle o 0.15 mil. Kč v důsledku očekávaného vyššího výnosu z puncovních poplatků, u vzduchoplavby o 0.47 mil. Kč, hledíc k rozšíření provozu Čsl. státních aerolinií, u elektrisace státu o 19 mil. Kč jednak důsledkem stoupající prosperity elektrárenských podniků, na nichž jest stát kapitálově zúčastněn, jednak důsledkem uvedení nově vybudovaných vodních sil v provoz, u silnic a mostů okrouhle o 0.56 mil. Kč v důsledku očekávaných vyšších příjmů a u příspěvku ze silničního fondu o 6 mil. Kč vzhledem k stoupajícím běžným příjmům tohoto fondu, dále u ředitelství pro stavbu vodních cest okrouhle o 0.24 mil. Kč, hlavně vzhledem k očekávaným vyšším konkurenčním příspěvkům, u plavebnictví okrouhle o 13 mil. Kč z důvodu vzrůstu provozu v říčních přístavech o konečně u správy státních budov okrouhle o 31 mil. Kč vzhledem k zvýšenému počtu státních budov nájemních.

Naproti tomu snižují se příjmy u vodních staveb (titul 8.) okrouhle o 3.1 mil. Kč z té příčiny, že následkem shora zmíněného již rozdělení agendy mezi ministerstvo veřejných prací a ministerstvo zemědělství nepoplynou všechny dosavadní konkurenční příspěvky k vodním stavbám do tohoto titulu.

Ministerstvo pošt a telegrafů obstarává jednak agendu výsostní, jednak vykonává správu československé pošty, o níž bude ve skupině státních podniků podrobně pojednáno.

Výdaje se preliminují v rozpočtovém návrhu pro rok 1929 částkou okrouhle 12.0 mil. Kč; tedy proti výdajům schváleného rozpočtu pro rok 1928 15.6 mil. Kč, částkou nižší okrouhle o 6 mil. Kč.

Toto snížení potřeby nastává hlavně tím, že výdaje poštovní poukázkové ústředny, které byly pro rok 1928 ještě preliminovány v kap. 15. Ministerstvo pošt a telegrafů", v důsledku systemisace služebních míst přesunuty byly do rozpočtu státního podniku "čsl.. pošta".

Snížení výdajů jeví se také v důsledku systemisace levnějších míst pro kancelářskou pomocnou službu a snížení celkového počtu služebních míst normalisovaného pro stálé zaměstnance.

Ježto celou potřebu administrativy, pokud není kryta vlastními příjmy, hradí podnik "čsl. pošta", preliminují se příjmy této kapitoly pro rok 1929 stejnou částkou jako výdaje, t. j. částkou okrouhle 12.0 mil. Kč, a snižují se proti příjmům, preliminovaným pro rok 1928 částkou. 15.6 mil. Kč, o stejnou částku jako výdaje, t. j. okrouhle o 36 mil. Kč.

Ministerstvo železnic vyřizuje jednak veškeré otázky státní správy železniční, t. j. projednává věci železniční legislativy, vykonává vrchnostenský dozor s hlediska státní výsosti, jakož i s hlediska dopravní bezpečnosti nad veškerými soukromými drahami a řídí veškeré státní železniční stavby, jednak vykonává vrchní vedení podniku čsl. státních drah, o němž bude ve skupině státních podniků podrobně pojednáno.

Pro rok 1929 preliminují se výdaje částkou okrouhle 28.9 mil. Kč, tudíž proti rozpočtené částce pro rok 1928 29.9 mil. Kč, méně 1.0 mil. Kč.

Snížení výdajů jest přivoděno hlavně snížením osobních výdajů v důsledku postupného vyrovnání stavu zaměstnanců se systemisací, dále snížením věcných. výdajů v důsledku menší potřeby na stravování železnic a na nájemné z úředních místností.

Ježto podnik "Čsl. státní dráhy" hradí potřebu ministerstva železnic, pokud není kryta vlastními jeho příjmy, preliminují se příjmy ministerstva železnic pro rok 1929 stejnou částkou jako výdaje okrouhle 28.9 mil. Kč, tudíž proti rozpočtené částce pro rok 1928 29.9 mil. Kč, méně o 1.0 mil. Kč.

Činnost a působnost ministerstva sociální péče, nehledí k jeho vnitřní činnosti administrativní, soustřeďuje se hlavně na následující úkoly:

Podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, jenž je v účinnosti od 1. července 1926, jsou nositeli nemocenského pojištění nemocenské pojišťovny okresní, zemědělské, závodní, společenstevní (gremiální), spolkové a zapsané pomocné. Celkem je všech nemocenských pojišťoven něco přes tři sta. Jsou sdruženy ve svazy nemocenských pojišťoven. Jak nad nemocenskými pojišťovnami tak i nad svazy vykonává dozor ústřední sociální pojišťovna, která je sama výhradním nositelem invalidního a starobního pojištěni. Dozorem nad ústřední sociální pojišťovnou je pověřeno ministerstvo sociální péče.

Důsledky správní reformy nedotknou se podstatně rozsahu této agendy ministerstva sociální péče. Jestliže se zmenší počet odvolání docházejících ve věcech nemocenského pojištění v těch případech, kde v II. instanci rozhodují zemské úřady; stoupne agenda ministerstva v důsledku faktického rozvoje pojištění invalidního a starobního v otázkách, kde ústřední sociální pojišťovna sama rozhoduje a ministerstvo sociální péče jest první a zároveň poslední stolicí, pokud nejde o rozhodnutí o dávkách, jež přezkoumávají pojišťovací soudy.

Dále spadá do tohoto oboru činnosti ministerstva sociální péče nemocenské pojištění veřejných zaměstnanců podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb. z. a n. Od 1. srpna 1926 tu ministerstvo sociální péče obstarává veškerou agendu, kterou s sebou přináší dozor nad Léčebným fondem veřejných zaměstnanců.

Nositelem úrazového pojištění jsou Úrazové pojišťovny dělnické v Praze, v Brně a Zemská úřadovna. pro dělnické pojištění v Bratislavě, nad jejichž činností po stránce organisační, správní, hospodářské dozírá ministerstvo sociální péče, které rozhoduje též v poslední instanci spory, týkající se pojistné povinnosti o zařazení podniků, jakož i předpisu pojistných příspěvků.

Rovněž vykonává ministerstvo sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministerstvy dozor na úrazové zaopatření zaměstnanců podniků, které byly podle § 4 úr. zák. pojistné povinnosti zproštěny.

Po stránce hospodářské snaží se podle možnosti - zájmu zlevnění výroby snižovati správní náklady úrazového pojištění a podporou i propagací zábrany úrazové působiti k omezení nebezpečí podnikových úrazů. Spolu dbá toho, aby potřebná ochrana byla poskytována našim státním příslušníkům proti cizozemským nositelům pojištění, pokud tito odpírají výplatu důchodů.

Pokud jde o ochranu t. zv. starých důchodců, jimž vyměřeny byly na základě nízké předválečné mzdy důchody k uhájení existence za dnešních poměrů zcela nedostačující, jest snaha zlepšiti jejich důchod zavedením drahotních příplatků k úrazovým důchodům za určitých předpokladů vyplácených.

Pensijní pojištění provádí Všeobecný pensijní ústav se 6 zemskými úřadovnami a 42 náhradními ústavy.

Všichni nositelé pensijního pojištění (sdružení ve Svazu pensijních ústavů v republice Československé) podléhají státnímu dozoru, jejž vykonává ministerstvo sociální péče.

Proti výměrům nositelů pojištění o pojistné povinnosti, o jejím počátku a zániku, o zařazení do tříd služného a pod. jsou přípustny námitky, o nichž rozhodují zemské úřady (dříve zemské správy politické, resp. župní úřady) a v druhé instanci ministerstvo sociální péče. Ve sporech o převod prémiových reserv rozhoduje jedině ministerstvo sociální péče. Toto provádí neb přezkoumává výpočet premiových reserv, které se převádějí v případech přestupů pojištěnců k jinému nositeli pojištění nebo do služby z pensijního pojištění vyňaté.

Hledíc k státnímu převratu a k rozluce jmění bylo potřebí: sjednati mezistátní úmluvy o likvidaci Všeobecného pensijního ústavu pro zřízence ve Vídni, o likvidaci náhradních ústavů, které působily, majíce sídlo své ve Vídni, až do převratu také na území nynější Československé republiky (čl. 275 mírové smlouvy Saint Germainské) a zvláštní úmluvy s Rakouskou republikou o vzájemných pohledávkách súčtování nositelů pensijního pojištění (t. zv. sociální clearing), k jejímuž provádění bylo zřízeno zvláštní československé odúčtovací místo v Praze.

Pro přechodnou dobu pak, než dojde podle zmíněných úmluv k převodu premiových reserv a úhradových kapitálů se strany rakouské, učinilo ministerstvo sociální péče opatření, aby tuzemští zaměstnanci pojištění před převratem u rakouských náhradních ústavů nedoznali po převzetí čs. nositeli pensijního pojištění újmy na samých pensijních nárocích, poskytujíc zatím Všeobecnému pensijnímu ústavu ze státních prostředků ve formě záloh úhradu pojistných dávek napadlých těmto pojištěncům.

Dále byl podán poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, jimž nároky a dávky pensijního pojištění se zvyšují.

Zákon o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách má. býti doplněn ještě zákonem o pojištění těchto zaměstnanců pro případ nemoci, jímž sociálnímu pojištění soukromých zaměstnanců (t. j. pojištění pro případ nemoci (úrazu invalidity a stáří), a jich rodinných příslušníků bude daňový podklad. Tím nastanou také administrativě a pojišťovacímu soudnictví nové, pro tyto kategorie zaměstnanců velice závažné úkoly.

První údobí státní péče bytové a stavební, ukončené po stránce zákonodárné zákonem o stavebním ruchu ze dne 7. dubna 1924, č. 58 Sb. z. a n., možno pokládati i po stránce administrativní skoro za úplně skončené. Stavby, na které byla udělena. podpora podle zákonů stavebním ruchu do r. 1924, jsou až na malý počet případů zkolaudovány, a státní podpora pro ně jest definitivně vyměřena. Ve případech, ve kterých kolaudace podporovaných staveb nemohla dosud býti skoncována nejčastěji proto, poněvadž dosud nejsou vyřízeny soudní spory vzešlé mezi stavebníkem a stavitelem, nutno sice počítati se změnami ve výši podpory, ale změny ty dohromady nemohou již přinésti neočekávané překročení státní podpory zatím jen provisorně vyměřené. Lze tudíž již s přesností téměř úplnou přehlédnouti celkové výsledky všech zákonů o stavebním ruchu z r. 1919 až 1924, a zejména také, jaké závazky vzal na sebe stát z podpor podle nich udělených.

Podle stavu ke konci června 1928 byla udělena podpora celkem na 4.070 nájemních domů a na 24.069 rodinných domků, úhrnem tedy na 28.139 domů, které obsahují dohromady 65.547 bytů, z nichž je 38.536 v nájemních domech a 27.011 bytů v rodinných domcích. Z nájemních domů 3.895 domy již kolaudované obsahují kromě bytů 688 malých provozoven a 1.061 obchodních a jiných místností. Z rodinných domků obsahují 23.219 kolaudovaných domků kromě bytů 982 malých provozoven a 223 obchodní a jiné místnosti. U 1.818 rodinných domků drobných zemědělců byla mimo to udělena podpora na vystavění hospodářských budov jako stodol, stájí a pod.

Státní výdaje vyplývající z podpor udělených podle zákonů o stavebním ruchu z r. 1919 až 1924 budou ve skutečnosti nižší, než jak udávají hořejší čísla. Snižují se především o výnos náhrad, v konkrétních případech stavebníkům předepisovaných podle ustanovení prováděcích nařízení k zákonům o stavebním ruchu, a sníží se ještě, až bude generelně upraveno postihové právo státu u podpor udělených ve způsobě státní záruky.

Zákony o stavebním ruchu z let 1919 až 1924 měly také ten kýžený účinek, že soukromé stavební podnikání v dobách hospodářské nejistoty nejen oživovaly, nýbrž i udržovaly a posilovaly, takže mohlo za ustálených poměrů, připouštějících bezpečný výpočet o výnosnosti stavby, stavěti již bez přímé finanční podpory státu. Na rozvoji soukromého stavebního podnikání v tomto druhém údobí státní bytové péče, zejména v letech 1927 a 1928, jest patrno, že soukromé stavební podnikání, podnikající jenom stavby zaručující výnosnost, nepotřebuje již vůbec přímé finanční podpory státu.

Také obecně prospěšné stavební podnikání obcí a stavebních družstev pracuje od roku 1924 bez finanční podpory státu. V letech 1925 a 1926, kdy nebylo zákona o stavebním ruchu, přišel hlavně družstvům k prospěchu zákon o státním bytovém fondu ze dne 20. února 1919, č. 98 Sb. z. a n. svým ustanovením o záruce, usnadňujícím družstvům i obcím získání laciného a dostatečně velikého úvěru. Státní bytový fond ročními dotacemi a vlastními výnosy dosáhl koncem června 1928 částky 35,308.571 Kč 57 h.

Hypotekární zápůjčky, zaručené Státním bytovým fondem, činí ke konci června 1928 po odečtení umořených částek úhrnem 80,856.13679 Kč a týkají se jednak 79 nájemních domů se 952 byty a 789 rodinných domků s 1205 byty o úhrnném stavebním nákladu 14,936.95674 Kč, u kterých byla převzata záruka před rokem 1919, a jednak 169 nájemních domů s 2972 byty a 88 rodinných domků se 139 byty o cellovém stavebním nákladu 226,455.64872 Kč, za které byla převzata záruka po r. 1919. Zápůjčky zaručené před r. 1919 činily původně 5,399.328 K 46 h a zápůjčky zaručené po r. 1919 činily původně 79,048.85441 Kč.

Druhé údobí státní péče bytové a stavební je charakterisováno zákony o stavebním ruchu z r. 1927 a 1928, finanční podpora státu z prvého údobí je v nich nahrazena pouhou státní zárukou pro případ neplacení dlužníkova, spojenou s neobmezeným právem postihu státu. Záruku státní podle těchto zákonů lze taktéž uděliti jen na stavby, jejichž výnosnost ve smyslu soukromohospodářském jest prokázána; záruka je přístupna u rodinných domků každému stavebníkovi, u nájemních domů obytných však pro veliké risiko s ní u soukromých osob spojené jen obcím a obecně prospěšným stavebním sdružením. Na závazky ze záruky státu podle zákonů z r. 1927 a 1928 je pamatováno alikvotní částí pod položkou, určenou k úhradě státních výdajů ze všech zákonů o stavebním ruchu.

Do 30. června 1928 byla podle zákona o stavebním ruchu ze dne 7. dubna 1927, č. 44 Sb. z. a n., udělena záruka státu na 108 nájemních domů s 1847 byty a 1244 rodinných domků s 1589 byty a úhrnném stavebním nákladu 226,872.69286 Kč. Zaručené zápůjčky činí u těchto staveb úhrnem 77,063.274 Kč 68 h.

Stavební náklady dostoupily v r. 1928 takové výše, že obecně prospěšné stavební podnikání obcí a družstev bylo v roce 1928 silně podvázáno. Lze to také pozorovati z nepatrného počtu žádostí za státní záruku podle zákona o stavebním ruchu ze dne 28. března 1928, č. 43 Sb. z. a n. I tento zjev ukazuje, že okruh osob, které mohou stavěti s pouhou zárukou státu ve smyslu posledních dvou zákonů z r. 1927 a 1928 nebo se zárukou státního bytového fondu, se stále úží. Péče bytová stojí před problémem, jak opatřiti zdravé byty osobám, které vzhledem k svým důchodům nejsou s to platiti nájemné, na němž je za normálních poměrů na stavebním a hypotekárním trhu závislá výnosnost domu: Tento problém jest stejně palčivý ve městech, jako na venkově. Bytové poměry venkovského obyvatelstva, nejen dělníků, nýbrž i samostatných zemědělců, zejména v chudších krajích zasluhují nemenší péče než bytové poměry obyvatelstva městského. Vyřešiti tento problém jest naléhavým úkolem péče bytové a stavební v nejbližší budoucnosti.