Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Počet nemocnic 26.

Průměrná denní sazba ve veř. nemocnících na Moravě činí 22.08 Kč. Nejnižší sazba na Moravě jest 18.50 Kč (Kroměříž), nejvyšší sazba pak 28.50 Kč (Třebíč odd. pro tbc.).

Počet nemocnic 9.

Průměrná denní sazba ve veř. nemocnicích ve Slezsku činí 23 - Kč. Nejnižší sazba ve Slezsku jest 20'Kč (Bílovec; Bruntál, Frývaldov), nejvyšší sazba pak jest 25'Kč (Hlučín, Krnov, Opava, Vítkov).

Počet nemocnic 30.

Průměrná denní sazba ve veř. nemocnicích na Slovensku činí 2161 Kč. Nejnižší sazba na Slovensku jest 18.- Kč (Zlaté Moravce, Štávnice Báňská), nejvyšší sazba jest 28.- Kč (Bratislava).

Počet nemocníc 4.

Průměrná denní sazba ve veř. nemocnicích na Podk. Rusi činí 22.75 Kč. Nejnižší sazba na Podk. Rusi jest 21.- Kč (Velký Sevljuš), nejvyšší sazba pak jest 24.- Kč (Mukačevo).

Jest tudíž v Čsl. republice veřejných nemocnic 160 (i s Kostelcem n. Č. Lesy) s počtem lůžek 30.193 a s denní průměrnou ošetřovací sazbou 21.63 Kč.

V Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsou samostatné ústavy pro choromyslné, kdežto na Slovensku a Podkarpatské Rusi jsou to oddělení při státních, ev. veřejných nemocnicích.

Pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus se podotýká, že vybudováno bylo právě nové oddělení pro choromyslné při veřejné župní nemocnici v Trenčíně o 100 lůžkách. Dále projektuje se oddělení pro choromyslné při veřejné župní nemocnicí v Levoči, rovně na 100 lůžek.

V důsledku popřevratových poměrů byly odpočivné a zaopatřovací platy postupně několikráte upravovány, což stalo se jednak povolením drahotních přídavků, jednak zvýšením odpočivných a zaopatřovacích platů, po případě příplatků a doplňků k těmto platům. Tyto úpravy způsobily, že náklad na odpočivné a zaopatřovací platy rok od roku stoupá.

V létech 1919-1927 byly podle státních závěrečných účtů vyplaceny na odpočivné a zaopatřovací platy tyto částky:

K částečné úhradě těchto výdajů sloužily pensijní příspěvky placené státními zaměstnanci v činné službě, které vynesly:

Pokles nastalý v roce 1925, jak ve výdajích tak i v příjmech, vysvětluje se tím, že od 1. ledna 1925 nejsou odpočivné a zaopatřovací platy zaměstnanců státních podniků již vypláceny na vrub všeobecné kapitoly pensijní, nýbrž že každý státní podnik si hradí od tohoto dne pensijní výdaje z vlastních provozních prostředků. V důsledku toho však ponechává si každý podnik i pensijní příspěvky, které platí jeho zaměstnanci v činné službě.

Za základ výpočtu potřeby na rok 1929 byl vzat průměr výsledků docílených v prvních měsících roku 1928, k němuž se připočítává potřeba, jež vznikne pravděpodobným přírůstkem v dalších měsících roku 1928 a 1929.

Větší výdajová potřeba na rok 1929 odůvodněna jest jednak očekávaným přírůstkem civilních i vojenských poživatelů těchto platů, jednak platovými úpravami podle zákonů ze dne 23. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. (platový zákon) a ze dne 24. června 1926, čís. 105 Sb. z. a n. (platové poměry státních obecních, obvodních lékařů). Nově se zařaďuje i úhrada na odpočivné a zaopatřovací platy oněch zaměstnanců bývalých zemí a zrušených korporací, kteří podle ustanovení § 10. zákona o organisaci politické správy ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., přešli do státní služby, dále úhrada na příplatky a doplňky pensistů podle zákona ze dne 24. května 1923, č. 80 Sb. z. a n.

Pro zjištění celkových výdajů, jež hradí stát ze svých prostředků na odpočivné a zaopatřovací platy vůbec, třeba k odpočivným a zaopatřovacím platům administrativním preliminovaným částkou 732,381.000 Kč

připočísti ještě odpočivné a zaopatřovací platy pensistů státních podniků, které se na rok 1923 preliminují částkou 936,474.050 Kč, takže v státním rozpočtu na rok 1929 jsou zařaděny výdaje na statní odpočivné a zaopatřovací platy úhrnem 1.668,855.050 Kč. Položka tato se zvyšuje ještě o částku, kterou přispívá stát na úhradu odpočivných a zaopatřovacích platů učitelů škol národních.

Za základ výpočtu se béřou průměrné výsledky v prvých měsících roku 1928 a pravděpodobné výsledky, jaké nastanou v dalších měsících roku 1928 a v oce 1929.

Pro přehled celkových příjmů na pensijních příspěvcích a přijatých premiových reservách nutno poznamenati, že k očekávaným příjmům, které platí administrativní státní zaměstnanci v činné službě a které jsou v roce 1929 preliminovány částkou 95,459.000 Kč, jest nutno ještě připočítati přijaté pensijní příspěvky a přijaté premiové reservy od zaměstnanců jednotlivých státních podniků v částce 164,203.838 Kč, takže v státním rozpočtu na rok 1929 jest na uvedených příjmech zařaděno celkem 29,662.838 Kč.

Kurs koruny československé zůstal v uplynulém roce naprosto pevným a měnová situace se co do reservy dále zlepšovala důsledkem příznivé obchodní a platební bilance. Státovkový dluh byl splácen podle platných norem z dávky z majetku a platbami ze státní pokladny podle loňské úmluvy uzavřené mezi státem a Národní bankou. Prolongován byl revolving-kredit za příznivějších podmínek, ačkoliv ho banka v posledním roce ani v jednom případě neupotřebila. Zásoba devis umožnila konversi americké půjčky z r.1925, jak se o tom dále stane zmínka. V běžném roce uzákoněna byla reforma soustavy našich drobných, které byly raženy druh po druhu kasuisticky a bez zřetele k nynější stabilisované peněžní jednotce. Nová soustava drobných ruší dvouhaléře a rozprostírá se mezi pětihaléři a stříbrnými desetikorunami. Uskutečňuje myšlenku generálního kontingentu vzájemnou směnitelností jednotlivých druhů drobných. Rozšířením oblasti drobných o desetikorunu snižuje se státovkový dluh, který vznikl tím, že byl za války oběh kovových drobných nahrazen státním papírem.

V oboru mezistátního práva měnového sjednána byla úmluva s Maďarskem o vyrovnání pohledávek a závazků v rak.-uh. korunách, která po ústavním schválení bude s urychlením prováděna. Jakmile dojde ještě k zbývajícím úmluvám s Jugoslavií a Rumunskem, které se připravují, bude dán právní základ pro likvidaci starokorunových pohledávek a závazků v poměru ke všem státům, jež sdílely dříve společnou měnu rakouskouherskou.

Situace na peněžním trhu změnila oproti roku 1927 poněkud svou tvářnost. V minulém roce přes velmi dobrou zaměstnanost výroby byl peněžní trh velmi likvidní. Dlouhou dobou zaměstnanosti výroby byla tato likvidita z části absorbována. část pohotových peněžních prostředků byla odčerpána ke konversi americké půjčky 1925. Také chvatný stavební ruch, který chtěl využitkovati zbývajících výhod, nezůstal na peněžní trh bez vlivu. Nicméně všechny tyto okolnosti nezpůsobily u nás žádného mimořádného, napětí na peněžním trhu a lze spíše mluviti o zmenšené likviditě, zvláště nyní po prodeji mimořádných cukerních zásob, jež čekaly odbyt.

Tento vývoj na peněžním trhu měl svůj obrat v poměrech úrokových a v kursech cenných papírů na burse. Likvidita roku 1927 a předchozí zhodnotila ukládací papír a snížila jeho efektivní zúročení. Za ukládacím papírem šel papír dividendový. Snížením úrokové míry ukládacích hodnot přeřadili jsme se z poměrů mimořádných k poměrům základních států a je jasno, že další vývoj je mezinárodně podmíněn.

Finanční správa využitkovala plně vývoje na peněžním trhu k výhodným konversím přechodného dluhu při každém termínu platebním, jak je vylíčeno při výkladu o státním dluhu. Podle rozpočtu se pokračovalo v úmoru státního dluhu. Americká půjčka z r. 1925 uzavřena na 7¹/₂% při přejímacím kursu 91 s povinností platiti 5% premii při slosování, byla konvertována na domácím peněžním trhu na půjčku 5% při přejímacím kursu 93 bez premie. Snížení břemene státního dluhu důsledkem konversí a stálého jeho zmenšování tvoří v rozpočtu prostoru pro plnění nových státních úkolů za stability rozpočtové.

V rozpočtovém ohledu prováděn byl rozpočet na běžný rok s úsilím po zamezení mimostátních výdajů a snížení virementů na nejmenší možnou míru. Pokračováno bylo v přípravě finančního řádu. Mezi prací vzrostl tento úkol proto, že se ukázala účelným zahrnouti do něho veškeré státní hospodářství včetně státních podniků a kontroly a dále proto, že konference předsedů správních sborů státních podniků pracovala souběžně o zásadách svého bilancování a účetnictví. Nebylo proto ještě možno předložiti osnovy k parlamentnímu projednání. Příprava pro rozpočet na rok 1929 stála pod zásadou myšlenky stabilisační, jejíž provedení spojeno bylo s rostoucí obtíží, poněvadž finanční správě vzešly nové veliké výdaje zvláště z úpravy požitků staropensistů.

Příjmy státu se vyvíjely pravidelně a příznivě důsledkem příznivé situace hospodářské. Státní správa nebyla proto nucena použíti vůbec zmocnění k uzavírání přechodných dluhů podle finančního zákona za účelem vyrovnání časové neshody mezi výdaji a příjmy v průběhu roku. Byla naopak s to dotovati z pokladní hotovosti nově vytvořený fond pro konsolidaci přechodného dluhu podle norem finančního zákona z roku 1927. Fond činí dnes 501,782.985 Kč.

Výnos přímých daní klesá, poněvadž za rok 1926, který vypadl ze zdanění, nebyly provedeny předpisy a za rok 1927 se předpisují daně teprve letos. Příjem z daní přímých čerpán je jednak z nedoplatků starých, které se povlovně likvidují, jednak ze zákonných plateb zálohových.

V prvních měsících. roku 1928 zpracovány byly u vyměřovacích úřadů I. stolice poslední nevyřízené partie z t. zv. depurační akce. Tato depurační akce jest jednak u berních úřadů a jednak u fin. úřadů 2. stolice v plném proudu a lze doufati, že bude koncem roku 1928 v celku hotova. Zároveň bylo pokračováno v provádění srážky daně důchodové ze služebních požitků. Toto provádění, zahájené na podzim 1927, vplynulo nyní pro překonání přirozených počátečních potíží, jež se zdály v prvních dobách provádění srážky znanými, do klidných vod. Rokem 1928 zahájeno vyměřování přímých daní podle zákona č. 76 Sb. z. a n. o přímých daních, což vyžadovalo v prvních měsících provedení rozsáhlých předběžných prací, jako, vydání nových tiskopisů, založení katastrů poplatníků jednotlivých daní, stanovení pomůcek pro ukládání daní daňovými komisemi, provedení jmenování těchto komisí a vydání celé řady prováděcích výnosů. Kromě toho vydán r. 1928 knižně definitivní "Návod k provádění srážky daně důchodové se služebních požitků zaměstnanců státních úřadů, podniků a ustavit obsáhlé "Klíče k výpočtu daně důchodové a všeobecné daně výdělkové", a "Návod k účtování daní a přirážek u berních úřadů v roce 1928". Pro účely úřadů finančních vdány "Návody k účetnímu provádění daně důchodové a všeobecné daně výdělkové, zvláštní daně výdělkové, daně domovní, daně rentové, daně z tantiem a daně z vyššího služného", a pro poplatníky berní knížky a formuláře výpisů z daňového účtu.

Výnos daní nepřímých (spotřebních i obchodových) se vyvíjel příznivě, poněvadž jsou tyto daně i v časově úzké souvislosti s hospodářskou konjunkturou. Pracuje se o kodifikaci všeobecných norem upravujících nepřímé daně, jakož i o kodifikaci materielního trestního práva důchodkového, kdežto řízení trestní důchodkové má býti vyřízeno v souvislosti s obecním trestním řádem. Finanční správa předložila poradnímu sboru pro otázky hospodářské a zúčastněným korporacím osnovu zákona o hospodářství lihovém, která však nebyla doposud Poradním sborem vyřízena. Vyhláškou ze srpna 1928 byla nově upravena kvota výrobní mezi lihovary hospodářskými a mezi lihovary průmyslovými na 72:28.

V oboru státních poplatků vydán zákon o směnečném poplatku (č. 48/28 Sb. z. a n.) a novela k předpisům o ekvivalentu na Slovensku a Podkarpatské Rusi s příslušným decennálním nařízením, dále spolupracováno na zákonu, kterým se věnování na oslavu 10letého trvání republiky osvobozují od poplatků a daně z obohacení, daně důchodové a výdělkové a na osnově zákona o vrácení daně z obratu, daně přepychové a daně dopravní pro ohrožený průmysl vývozní.

V ministerstvu financí je dohotoven referentský návrh kodifikace poplatků, který bude v nejbližší době předmětem komisionelního řízení za účasti externích spolupracovníků, takže lze se nadíti, že i kodifikace tohoto velmi důležitého oboru finančního práva bude do roka připravena k parlamentnímu projednání.

Výnos cel souvisí úzce se stavem a vývojem mezinárodního obchodu a zvýšený vývoz z poslední doby byl, jak je přirozeno, provázen též zvýšeným dovozem a celním příjmem. Dnem 1. ledna 1928 došlo ku pronikavé změně v čsl. celním právu, neboť tímto dnem nabyl účinnosti nový celní zákon ze dne 14. července 1927, č. 114 Sb. z. a n. K tomuto zákonu vypracovalo ministerstvo financí rozsáhlé prováděcí nařízení (vládní nařízení ze dne 13. prosince 1927, č. 168 Sb. z. a n.), jakož i rozsáhlý návod k prováděcímu nařízení, vydaný vynesením ministerstva financí ze dne 24. ledna 1928, č. Věstníku B 8/1928. Dále spolupůsobilo ministerstvo financí při vydávání nařízení o změnách celního sazebníku a. při uzavírání obchodních smluv.

Do agendy ministerstva financí záleží konečně spolupůsobení při všech normativních i administrativních zákrocích personálních, jichž bylo pochopitelně v důsledku nových zákonů platových, zákona kongruového a postátnění nových okresních a župních úředníků velmi mnoho.

V roce 1928 byla provedena nová úprava platů staropensistů.

V návrhu rozpočtu na rok 1929 se preliminují výdaje ministerstva financí (kapitola 21.)

v důsledku

automatického postupu do vyšších stupňů služného, dále povýšením finančních zaměstnanců a konečně provedením katastrálního zákona.

Zvýšení věcných výdajů odůvodňuje se jednak zvýšením úvěrů na potření nejnutnějšího slušného nábytku při stěhování úřadů do nových vlastních budov, jednak prováděním katastrálního zákona.

Příjmy ministerstva financí preliminují se v rozpočtu na rok 1929

Jako v rozpočtu na rok 1928 jevil se rapidní pokles na přímých daních, tak i v očekávaném výnosu rozpočtu na rok 1929 v tit. 3., § 1 v přímých daních počítá se s dalším poklesem, hlavně ovšem u válečné daně, kdež snížení činí 11.2 mil. Kč.

Významným je i snížení o 8.5 mil. Kč u zvláštní daně výdělkové a o 4.8 mil. Kč u všeobecné daně výdělkové. Další pokles, jevící se na nedoplatcích domovní daně třídní o 0.7 mil. Kč a domovní daně činžovní o 3 mil. Kč a na dani pozemkové o 1.6 mil. Kč je více než vyrovnán očekávaným zvýšením na dani rentové o 3'8 a na dani z tantiem a 4 mil. Kč.

Se značným poklesem pro státní pokladnu počítá se i u daně z obratu a přepychové, kdež snížení činí skoro 49 mil. Kč.

Celkový očekávaný výnos u spotřebních daní zůstává skoro na stejné výši - vykazuje totiž jen nepatrné zvýšení proti rozpočtu na rok 1928 o 2 mil. Kč - ač u daně z lihu na položce 1. béře se v úvahu snížení 10.5 mil. Kč a u daně z uhlí snížení dalších 10 mil. Kč; snížení toto bylo však paralysováno mimo jiné menší diference očekávaným zvýšením u všeobecné daně nápojové o 156 mil. Kč a u daně z cukru o 6 mil. Kč.

V celku dlužno konstatovati, že pokles příjmů, jenž v rozpočtu na rok 1929 činí u daní přímých proti rozpočtu na rok 1928 23 mil. Kč, u daně z obratu a přepychové 49 mil. Kč a u monopolů 1 mil. Kč, úhrnem tedy 73 mil. Kč, je vyrovnán očekávaným vzestupem příjmů u cel o 69 mil. Kč, u daní spotřebních o 2 mil. Kč a zvýšeným příjmem v titulu 2. "Podřízené úřady a orgány" rovněž o 2 mil. Kč, takže možno říci; že očekávaným zvýšením příjmů u poplatků v § 5 o 63.7 mil. Kč způsoben je právě zvýšený výnos rozpočtu na rok 1929 v kapitole 21.

V příloze podává se přehled kursů našich státních půjček za první tři čtvrtletí roku 1927 a aby se docílilo souvislosti s předešlým obdobným výkazem (viz vládní návrh finančního zákona pro rok 1928, str. 349, připojuje se též výkaz kursů těchže půjček za poslední čtvrtletí roku 1927.

Z tohoto přehledu jest zřejmo, že přes poněkud nepříznivější tvářnost peněžního trhu, jak se a tom zmiňuje shora stať o činnosti ministerstva financí v oboru peněžnictví a úvěrnictví, slibný kursový vývoj státních půjček, zaznamenaný v roce 1927, se nezvrátil, nýbrž jen dočasně zastavil.