Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

V mezích finančních prostředků státu byla zákonem ze dne 24. května 1928, č. 80 Sb. z. a n. poskytnuta tak zvaným staropensistům částečná pomoc povolením příplatků případně doplňků.

V Praze dne 17. února 1929.

Výměrem okresního úřadu ve Velké Sevljuši ze dne 22. prosince 1927, č. 13878/27 prohlášeni byli ve smyslu § 155 zák. čl. VII/1888 za konfiskované dva voli Ivana Petráše a jedna kráva Davida Herškoviče ze Sásfalu jako dobytek podloudně dopravený a nařízen jich prodej ve veřejné dražbě k účelům v § 23 zák. čl. XX/1901 naznačeným.

Ivan Petráš a David Herškovič odvolali se k zemskému úřadu v Užhorodě, který rozhodnutím ze dne 5. září 1928, č. 71077/28 odvolání to zamítl jako bezdůvodné.

Rozhodnutí toto jest podle ustanovení čl. 8 odst. 2. zákona ze dne 14 července 1927, č. 125 Sb. z. a n. konečné a bylo za takové právem označeno.

Ministerstvo zemědělství není tudíž v dané věci instancí rozhodovací a strany mohly jedině podati stížnost k nejvyššímu správnímu soudu.

Právní názor, z něhož obě k rozhodování příslušné instance vycházely, že totiž propadu podléhá i dobytče u dobromyslného držitele, bylo-li sem podloudně dopraveno, pokládá ministerstvo zemědělství za správný a shodující se s dosavadní praxí. Podle § 155 zák. čl. VII/1888 jest konfiskovati každé podloudně dopravené dobytče a z tohoto všeobecného znění se podává výklad, že nerozhoduje, zda bylo zabaveno u podloudníka, účastníka na podloudnictví, či u osoby třetí, která třeba bona fide ho nabyla, a to bez ohledu na to, zda určitá osoba byla stíhána pro podloudnictví čili nic.

Tohoto výkladu se ustanovení § 155 cit. zák. čl. dostalo i nařízením býv. uh. min. orby ze dne 5. února 1905, č. 3455, podle něhož i nynější praxe postupuje. Kdyby vyslovení propadu zvířete podloudně dopraveného bylo možno jenom tehdy, bylo-li postiženo přímo u podloudníka nebo osoby na podloudnictví zúčastněné, pak téměř všechna podloudně dopravená dobytčata unikla by zásahu úřadů a úřady by byly proti podloudnictví tohoto druhu bezmocnými. Ze zkušeností jest totiž známo, že pašují nejvíce cizinci, mající zde v tuzemsku známé odběratele, kteří se snaží podloudně dopravený dobytek co nejdříve prodati dále, a to často osobám v dobré víře kupujícím. Ježto pašovaný dobytek uniká veškeré kontrole po stránce veterinární, jest zřejmo, jak obchod podloudně dopraveným dobytkem přes všechnu ostražitost úředních orgánů ohrožuje zdravotní stav našeho zvířectva a že jest nutno tomuto nebezpečí co nejúčinněji čeliti. Jest věcí poškozených, aby žalobou ze správy domáhali se vrácení kupní ceny od těch, od nichž zvířata koupili.

Při tomto stavu věci nemá ministerstvo zemědělství možnost, aby v konkretním případě zasáhlo - dobytek byl ostatně již ve veřejné dražbě dne 16. listopadu 1928 prodán - a neshledává ani účelným o provádění § 155 cit. zák. čl. vydati podřízeným úřadům všeobecný pokyn, jak jest v interpelaci žádáno.

V Praze dne 16. ledna 1929.

Poměry na místních drahách Suchdol - Budišov a Suchdol - Fulnek jsou státní správě železniční dobře známy.

Nebylo zjištěno, že by osobní vozy na těchto místních drahách nebyly v dobrém stavu a že by se jejich dveře a okna dobře nezavírala. Podobných vozů používá se i na jiných místních a pobočných drahách. Mimo to trať Suchdol - Budišov nedovoluje ani použití vozů s větším rozvorem. Také jediný zálohový osobní vůz, který není v úplně bezvadném stavu, bude opraven nebo vyměněn.

Úplné oddělení nákladní přepravy od přepravy osobní způsobilo by omezení častější obsluhy stanic Odry, Vítkov - Jánské Koupele a Budišov nad Budišovkou, což ovšem nebylo by v zájmu tamního průmyslu a obchodu. Mohlo by se ovšem namítnouti, že bylo by možno vlaky rozmnožiti. Rozmnožení vlaků vyžadovalo by však vybudování zastávek a nákladišť Jakubčovice a Klokočov jako výhyben, aby bylo možno provésti křižování vlaků, které je dnes možné jen ve stanici Odry a Vítkov - Jánské Koupele. Avšak ani potom nebylo by možno změniti polohy nynějších smíšených vlaků, poněvadž vyhovují převážné většině cestujících, zejména dělnictvu a žactvu. Tím by se stalo, že by ani nové vlaky, umožněné po značných výdajích na vybudování zmíněných výhyben, neměly své hlavní frekvence a jejich provoz by byl tudíž nehospodárný.

Také motorisace trati Suchdol - Budišov naráží na značné obtíže technické a provozní. Stoupání trati jest totiž pro motorová vozidla příliš značné a frekvence jednotlivých úseků trati jest tak nestejnoměrná, že maximální frekvence byla by pro kolejový autobus i s přívěsným vozem příliš značná a průměrná frekvence i pro samotný motorový vůz opět příliš malá.

Rozšíření stanice Vítkov - Jánské Koupele se projednává.

Pro stavbu dráhy Budišov nad Budišovkou - Dvorce n. M., nejsou dány zákonem předepsané předpoklady a státní správa železniční uvažuje o vybudování autobusového spoje.

V Praze dne 29. ledna 1929.

Okresní politická správa v Hlučíně, povolivši německému tělocvičnému spolku v Kravařích uspořádati oslavu na památku Jahnovu, vyloučila z programu slavnosti proslov v interpelaci jmenovaného řečníka, ježto přihlížejíc k nepřípustnému projevu téhož řečníka při slavnosti německého tělocvičného spolku ve Štěpánkovicích dne 6. května 1928, měla důvodnou obavu, že by se při Jahnově oslavě v Kravařích mohla zmíněná nepřístojnost opakovati a dojíti tak k porušení veřejného klidu a pořádku.

K týmž obavám zavdávaly podnět též okolnosti, za jakých měla býti dne 16. září 1928 uspořádána slavnost německým tělocvičným spolkem ve Služovicích, a proto se okresní politická správa rozhodla k zákazu slavnosti.

V obou uvedených případech nebylo proti opatření okresní politické správy použito opravných prostředků a strany vzdaly se tak samy práva, aby rozhodnutí okresní politické správy v Hlučíně bylo instančním postupem přezkoumáno.

Jinak došlo k zákazům slavností německých tělocvičných spolků na Hlučínsku z obdobných důvodů pouze ještě v dalších dvou případech, kdežto v případech daleko četnějších (celkem 7) byly slavnosti zmíněným spolkům povoleny.

Nelze tudíž tvrditi, že by německé spolky na Hlučínsku byly okresní politickou správou, resp. okresním úřadem v Hlučíně šikanovány a trýzněny, a neshledávám proto důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 10. ledna 1929.

Koncem roku 1927 nařídilo státní zastupitelství v Jihlavě zabavení neperiodického tiskopisu "Weihnachtsgeschichten" pro obsah místa, jež jest doslovně v interpelaci uvedeno, ježto v něm shledalo skutkovou podstatu přečinů podle § 14 č. 3 a 5 zák. na ochranu republiky a mělo za to, že veřejný zájem vyžaduje, aby zabavením bylo zabráněno dalšímu rozšiřování závadného obsahu.

Soud, na nějž se státní zastupitelství obrátilo s návrhem na potvrzení konfiskace, vyhověl návrhu a zabavení z týchž důvodů potvrdil. Proti nálezu soudu, jímž zabavení bylo potvrzeno, podány byly tiskařem i spolkem "Deutscher Volksbildungsverein" v Jihlavě námitky, v nichž jednak bylo uplatňováno, že obsah zabaveného místa nezakládá trestného činu, jednak, že povídka "Der letzte Deutsche", v níž otištěno závadné místo, byla bez závady uveřejněna již v r. 1922 v časopisech "Reichenberger Zeitung" v Liberci a "Tagesbote" v Brně.

Oběma námitkami proti zabavení zabýval se soud ve svém nálezu z 19. ledna 1928, č. Tl. VI 49/27/7 a uznav je za právnicky bezvýznamné, námitkám nevyhověl a zabavení potvrdil.

Za tohoto stavu věcí, je tedy pravomocně rozhodnuto, že zabavení stalo se po zákonu.

V Praze dne 5. prosince 1928.

Das Finanzministerium hat die Verfügung getroffen, daß die am 1., bezw. 2. Jänner 1929 fälligen Pensions- und Versorgungsbezüge den Empfängern ausnahmsweise schon am 31. Dezember 1928 zugestellt werden. Eine generelle Regelung dieser Angelegenheit wird erst nach der neuen gesetzlichen Regelung der Feiertage in Erwägung gezogen werden können.

Prag, den 10. Februar 1929.

Die Staatsanwaltschaft in Neutitschein hat die Nr. 102 der Zeitschrift "Deutsche Volkszeitung für das Kuhländchen" vom 7. September 1928 wegen des Inhalts der in der Interpellation wörtlich angeführten Stelle beschlagnahmt, weil sie in demselben den Tatbestand des Vergehens nach § 14/4 des Gesetzes zum Schutze der Republik erblickte.

Das Gericht hat mit Erkenntnis vom 9. September 1928, G Z. Tl. 24/28/2 die Beschlagnahme aus denselben Gründen bestätigt, wegen deren die Staatsanwaltschaft gegen die Zeitschrift eingeschritten ist. Dadurch hat es anerkannt, daß die Staatsanwaltschaft gesetzmäßig vorgegangen ist. Gegen die Entscheidung des Gerichtes wurden keine Rechtsmittel angewendet, wodurch das Gericht nicht in die Lage kam, seine Entscheidung auf Grund der gegen die Beschlagnahme von den etwa durch die Beschlagnahme Betroffenen vorgebrachten Einwendungen zu überprüfen.

Wenn die Interpellation auf die Nichtbeschlagnahme des Artikels "Svůj k svému" in der Nr. 12 der Zeitschrift "Obchodní obzor" vom 23. März 1928 hinweist und aus der Nichtbeschlagnahme des Artikels ableitet, daß bei der Aufsicht über die Presse mit zweierlei Maß gemessen wird, so führe ich an, daß diese Nummer nicht nach § 21 der Amtsinstruktionen zum Preßgesetz der Staatsanwaltschaft zur Kenntnis gebracht wurde, weshalb sie in dieser Angelegenheit nichts veranlassen konnte. Es wurde angeordnet, daß ein ähnliches Übersehen nicht wiederholt werde.

Prag, am 25. Jänner 1929.

Auf Grund der von der Interpellation angeführten Angaben habe ich augenblicklich die gerichtlichen Erhebungen angeordnet Der Militärprokurator in Bratislava hat die Schriften über den Verlauf der Krankheit des Gefreiten Wilhelm abgefordert und die Strafanzeige gegen den Major Dr. Tesař erstattet. Ferner habe ich angeordnet, daß unabhängig von der ersten Verfügung die Ursache und der Verlauf der Krankheit und die Todesursache des Gefreiten Wilhelm durch ärztliche Sachverständige untersucht werde.

Durch die Erhebungen der ärztlichen Fachmänner und durch den Sektionsbefund wurde jedoch festgestellt, daß es sich bei dem Gefreiten des Art. - Reg. Nr. 9 Franz Wilhelm um einen chronischen Geschwulstprozeß des Bauchfells in der unteren Bauchhälfte, hauptsächlich im Becken und zwar höchstwahrscheinlich tuberkulösen Ursprungs handelte und daß der Tod des Gefreiten Wilhelm weder der Nachlässigkeit, noch dem Handeln oder Unterlassen irgendeiner Person zugeschrieben werden kann, wobei diese Person hätte ersehen können, daß eine Gefahr für Leben oder Gesundheit hiedurch verursacht oder vergrößert werden könnte.

Das Sachverständigengutachten wurde sodann auf meinen Auftrag dem Militärprokurator in Bratislava eingesendet, der, als auch durch die übrige Untersuchung nichts Verdächtiges hervorgekommen war die Strafanzeige nach § 138 Mil. - Str. - P. ad acta legte.

Das ganze Aktenmaterial hat dann auch das Landesmilitärkommando in Bratislava geprüft und keinen Grund zur Einleitung eines Disziplinarverfahrens gefunden.

Prag, den 16. Jänner 1929.

Das Ministerium für Schulwesen und Volkskultur hat gleichzeitig mit der Errichtung der obgenannten Schule Maßnahmen getroffen, um für dieselbe eine zweckmäßige Unterbringung zu erreichen. Auf Grund des bezüglichen behördlichen Verfahrens und nach Durchführung der kommissionellen Erhebung an Ort und Stelle wurde für die Unterbringung d er Schule das freie Schulgebäude verwendet, das Eigentum der Gemeinde Laubias ist.

Dieses Schulgebäude wurde dem Schulleiter am 15. Oktober 1928, also bereits vor Einbringung der Interpellation, übergeben.

Prag, am 14. Jänner 1929.

Das Ministerium für nationale Verteidigung unterstützt in beschränktem Umfange die Unternehmungen der Masaryk - Flugliga durch gelegentliche Entsendung von Militärflugzeugen, welche meist Flüge vorführen, die in der Mehrzahl als Sportflüge klassifiziert werden können.

Die Statistik des Zivilflugverkehres in der Čechoslovakei zeigt deutlich, daß die Verkehrssicherheit auf den čechoslovakischen Linien in einem solchen Maße gewährleistet ist, wie es nicht einmal im Auslande erreicht worden ist. Die Veranstaltung von Flugtagen ist die zweckdienlichste Propaganda des Flugwesens, da nur so weitere Kreise der Bevölkerung mit dem Flugwesen vertraut gemacht werden können.

Da das Flugwesen trotzdem es die jüngste Waffe ist für die Kriegsführung in der Zukunft viele neue Möglichkeiten bietet, ist es zweckmäßig, an Fliegertagen anschauliche Proben dafür vorzuführen, welche Möglichkeiten im Flugwesen gelegen sind und welche Gefahr es insbesondere für die Zivilbevölkerung in sich birgt.

In dieser Tätigkeit kann bis zu dem Zeitpunkte eine Kundgebung militaristischer Tendenzen erblickt werden, als die Gefahr eines Krieges, von welcher Seite immer, nichts absolut ausgeschlossen ist.

Auch die Vorführung von "Kriegsflügen" (z. B. von Bombardierungsflugangriffen) ist nach Anschauung des Ministeriums für nationale Verteidigung überhaupt nicht im Widerspruche mit den friedliebenden Bestrebungen der Čechoslovakei, da unser Flugwesen ausschließlich Abwehrziele verfolgt, über welche die Öffentlichkeit informiert werden soll, denn die Flugwaffe soll die Bevölkerung weit im Hinterlande vor Flugangriffen feindlicher Flieger schützen.

Die Militärflieger fliegen auf den Maschinen der Masaryk - Flugliga auf Grund einer besonderen Bewilligung und zwar bloß in ihrer freien Zeit. Die für den 14. Oktober 1928 bestimmten zwei Flugzeuge des Fliegerregiments 1 wurden zu dem Fluge nach Tetschen deshalb nicht entsendet, weil die zwei Flugzeuge der Masaryk - Flugliga, die trotz der ungünstigen Witterungsverhältnisse nach Tetschen gestartet waren nach einem Fluge von 30 Minuten zurückkehrten da es an diesem Tage schneite und regnete der Horizont vollständig verzogen war die Wolken in einer Höhe von ca. 400 m zogen und die Sicht auf 4 - 6 km beschränkt war, sodaß nach Mitteilung der Piloten der Masaryk - Flugliga ein Überfliegen der Hügel bei Leitmeritz zu riskieren nicht ratsam war.

Aus demselben Grunde wurde später der Flugtag in Krischwitz abgesagt.

Das Ministerium für nationale Verteidigung hat im Wege der Zentrale der Masaryk - Flugliga in Prag ermittelt, daß das Eintrittsgeld bloß zu einem Teile eingehoben worden war und daß auch von diesem eingehobenen Eintrittsgelde der größere Teil zurückerstattet worden ist, soweit dies verlangt worden war, und zwar nicht nur auf dem Flugplatz selbst, sondern auch nach dem angeführten Tage.

Es kann dort nicht von einem Betruge gesprochen werden, wo die Leute in dem Betreben, einem Propagandazwecke zu entsprechen, trotz der äußerst ungünstigen Witterungsverhältnisse gestartet waren und so ihr Leben riskiert haben, Die Veranstaltung des Militärkonzertes in Tetschen und in Bodenbach bildete einen Teil des Flugtages. Wenn der Lokalausschuß von der Zweckmäßigkeit des Konzertes nicht überzeugt gewesen wäre, hätte er das Konzert nicht veranstaltet, Daß die Bevölkerung selbst mit der Anschauung der Herren Interpellanten nicht übereinstimmt beweist der starke Besuch der Zuschauer an dem Flugtage, trotzdem auch in Tetschen und namentlich vormittags das Wetter nicht gerade das beste war.

Prag, am 15. Jänner 1929.

Das Haus in der Štěpánská ulice, CN. 644 hat seinerzeit die "Česká chmelařská a vývozní společnost s r. o." in Prag angekauft und hat es im Herbste d. J. 1922 für seine Kanzleizwecke vollständig umbauen lassen und es mit einem Aufbaue von zwei Stockwerken (einem dritten und vierten), mit einem Lasten- und Personenaufzuge versehen; die Gesellschaft hat weiter die Fasade herstellen lassen, 4 neue Keller unter dem Hofe eingerichtet und im Hofe zwei neue Garagen für Personenautos gebaut Alle diese Adaptierungen hat die erwähnte Gesellschaft auf ihre Kosten durchgeführt. Der Aufbau von zwei Stockwerken wurde daher nicht vom Finanzministerium bewilligt und die Kosten hiefür hat die Staatsverwaltung nicht gedeckt.

Das Haus wurde vom Staate erst nach Durchführung der obangeführten Adaptierungen angekauft, und zwar für einen Preis von 3,000.000 Kč, wozu lediglich die mit der Ausstellung und Einverleibung des Kaufvertrages verbundenen Gebühren und die Übertragungsgebühren kamen. Der Verkäufer hat die Wertzuwachsabgabe aus Eigenem getragen.

Was die konkreten Anfragen der Interpellation anbelangt, sei Folgendes angeführt:

Die Staatsverwaltung hat das Haus CN. 645 in Prag II, das ihr von dem ehemaligen Eigentümer zum Kaufe angeboten worden war, durch ihren Staatstechniker abschätzen lassen und da daran keine Mängel wahrgenommen worden waren und die Staatsverwaltung die Räumlichkeiten für die Unterbringung des Obersten Rechnungskontrollamtes dringend brauchte, wurde dieses Haus mit Zustimmung des Finanzministeriums und des Obersten Rechnungskontrollamtes nach Genehmigung des diesbezüglichen Antrages durch den Ministerrat i. J. 1923 angekauft.

Dieses Haus hat also nicht der "Finanzminister" angekauft und das Oberste Rechnungskontrollamt die ihm nach dem Gesetze obliegenden Verpflichtungen nicht außer Acht gelassen. Die Anstände zeigten sich erst nach einer Zeit von 5 Jahren und kann die Hauptursache hiefür darin erblickt werden daß das Gebäude durch die Schwerfuhrwerke die gerade in der letzten Zeit die Štěpánská ulice in großer Zahl durchfuhren, sehr erschüttert worden ist.

Die Staatsverwaltung hat dadurch, daß die Niederreißung des Hauses angeordnet worden war, keinen Materialwert erlitten, da der Verkaufspreis der Liegenschaft den Kaufpreis mindestens erreichen wird, ihn jedoch auf Grund der bisher erfolgten Angebote eines Ankaufes seitens der Privatinteressenten voraussichtlich bedeutend übersteigen wird.

Prag, am 8. Februar 1929.