Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Město Louny má podle úředního sčítání z r. 1921 11.706 obyvatel, nyní k 1. I. 1929 13.000. Tvoří s okolními obcemi hospodářský celek, který dosahuje počtu 25.000. Potravinový index v Lounech činil v červenci 1928: 953. Pro mimořádné drahotní poměry byly již za Rakouska zařazeny do II., tř. aktivních přídavků, ale v r. 1926 byly ČSR zařazeny do skupiny C. Bytové poměry jsou tak tísnivé, že nájemné za 1 místnost dosahuje výše 800 - 900 Kč, za dvoupokojový byt 3.000 Kč. Obecní dávky z nájemného činily 1928: 13%, ale 1929 již 25%. Drahota denně stoupá.

Podle zákona č. 1013 Sb. z. a n. ze dne 24. června 1926 obnáší činovné pro město Louny v r. 1926 pro 1.669 státních zaměstnanců Kč 5,607.840.- a pro 2.170 úředníků a zaměstnanců železničních Kč 7,291.200,- ve skupině C. Ve skupině B by obnášelo pro státní zaměstnance Kč 6,809.520 a pro železniční zaměstnance Kč 8,853.600,-; činil by tedy rozdíl u státních zaměstnanců Kč 1,201.680 a u železničních Kč 1,562.400.

Ptáme se vlády:

Proč stále oddaluje přeřazení města Loun do skupiny B činovného, když všemi prostředky podporuje kapitalistické kartely a agrární družstva, která do nesnesitelné míry zvyšují drahotu?

V Praze dne 14. června 19129.

Celková bytová kalamita jest ovšem velmi těžký hospodářský problém, který nejtížeji dotýká se malých pracujících lidí. Ještě hůře však dotýká se železničních zaměstnanců, jež vázáni jsou na své služební místo, jsou mnohdy nucení bydleti v místnostech, jež velmi zhoubně působí na zdraví jejich, i rodin. Tato velká centra nejvíce trpí a pouhým pohledem zjistíme příčinu všech běd - špatný, neb vzdálený byt.

Tak příkladně do Mor. Ostravy dojíždí přes 1,600 zaměstnanců, z nichž nejméně 450 žádá byty v místě, poněvadž musí bydleti příliš daleko od své služebny (Přerov, Hranice, Tovačov, Drahotuše). Jak tím trpí výkon, je na bíledni. Ale i v Mor. Ostravě jest nuceno přes 150 rodin bydleti ve sklepních bytech, jinde zase, dle zjištěných případů, bydlí v 1 místnosti třeba 2 rodiny, neb 5 - 7členná rodina. To se objevuje ve všech nahoře jmenovaných místech.

A přece ve všech místech jsou dány možnosti, aby hned přikročeno bylo ku stavbě. Pozemky k disposici, plány hotovy atd. Výmluva, že není peněz, není opodstatněná. Vždyť jedná se i o nejvlastnější zájem podniku samého. Nemožnost dislokace zaměstnanců škodí podniku i zaměstnancům.

Tyto důvody vedou podepsané k důtklivé žádosti o odstranění závad a proto táží se pana ministra železnic:

1.) Je-li pan ministr ochoten tyto závady zjistiti a po zjištění co nejrychleji odstraniti?

2.) Jest pan ministr ochoten podati podepsaným zprávu o výsledcích svého šetření a způsobu jeho odstranění?

V Praze, dne 14. června 1929.

Rychle průmyslově se vyvíjející město Nejdek náleží nesporně mezi nejdražší místa v republice Československé.

Nejdecká přádelna a česárna vlny a příze rozšiřuje stále výrobu, čímž zvyšuje se neustále příliv dělnictva. Své zaměstnance platí daleko lépe než stát, což má nesporný vliv na zvyšování drahoty, stoupající poptávkou po zboží denní potřeby.

Od roku 1921 stoupl počet zaměstnanců tohoto podniku z 2.000 na 5.100, tím také se přiostřuje cenový poměr na trhu bytů a všech potřeb životních.

Stejně rozšiřují sivou výrobu nejdecké železárny, papírny a brusírny dřeva. V roce 19211 měl Nejdek 6.895 obyvatel, dnes má přes 9.000 obyvatel.

Nejdek leží téměř na hranících země valutárně mnohem lépe situované, takže disparita valutární má neblahý vliv na ceny životních potřeb, který je ještě zvyšován čilým turistickým ruchem v zimě i v létě ze sousedního Saska.

Město Nejdek a okolí jest zemědělsky naprosto neproduktivní a blízkost světových lázní karlovarských působí na ceny životních potřeb přímo katastrofálně. Ceny nejdůležitějších životních potřeb jsou tyto:

1 kg hovězího masa 18 Kč, vepřového 28 Kč, telecího 28 Kč, sádla vepřového 24 Kč, másla obyčejného 36 Kč, čajového 44 Kč, mouky 4.40, mléka 1 litr 2,40, vejce kus 1,20 Kč. Byt o pokoji s kuchyní 300 Kč měsíčně.

Jsou tedy podmínky mimořádných poměrů drahotních ve smyslu § 112, odst. 7, plat. zákona dány, aby Nejdek byl přeřazen do skupiny B činovného státních zaměstnanců a podepsaní se táží vlády:

1.) Je-li ochotna přeřaditi město Nejdek do skupiny B činovného?

2.) Je-li ochotna sděliti podepsaným, co v této věci učinila, aneb učiniti hodlá?

V Praze, dne 18, června 1929.

Vládním nařízením ze dne 17. července 1928 byl vydán pro zaměstnance státních lesů a statků služební řád, který vyvolal v řadách těchto zaměstnanců největší nespokojenost, poněvadž se tímto služebním řádem mění dosavadní veřejnoprávní poměr v poměr soukromoprávní se všemi právními důsledky.

Výnosem ministerstva zemědělství ze dne 10. března 1929, čís. 23,736/V-16 bylo stanoveno; že započtení služební doby soukromé při převodu do služby státní je vázáno na vynikající služební výsledky nebo zvláštní okolnosti zřetele hodné a gen. ředitelství státních statků a lesů považuje za samozřejmé, že započtení služby soukromé nastane teprve, když zaměstnanec odchází do výslužby nebo zemře.

Generální ředitelství státních lesů a statků donucovalo zaměstnance, aby se přihlašovali na nový služební řád. Dokladem toho jest výnos ministerstva zemědělství ze dne 18. ledna 1929, čís. 6426-V-16-1929. Pragmatikální poměr zaměstnanců byl stanoven zákonem a nelze ho libovolně měniti usneseními vlády. Jest tedy toto opatření pragmatikálního poměru nezákonným. Zaměstnancům státních lesů a statků nezabezpečuje se nijakým způsobem plnění závazků ze služebního řádu vyplývajících a zejména závazků pensijních a zaopatřovacích, neboť je-li dnes zaměstnavatelem zaměstnanců státních lesů a statků ministerstvo zemědělství, pokud jest hospodařící právní osobou na objektech státních, může se jí státi i v budoucnosti osoba soukromá, která jakýmkoliv způsobem ten neb onen objekt koupí, anebo směnou získá a kdo zaručí v takovýchto případech plnění předpisu služebního řádu, když dříve nebo později nebude třeba míti nový zaměstnavatel z čeho platiti závazky ze služebního řádu plynoucí?

Zaměstnanci státních lesů a statků v pohraničí trpí nejen nepříznivými poměry drahotními, ale i drsnými poměry povětrnostními a nemohou své děti posílati do škol, poněvadž tyto jsou na kolik kilometrů od služebního místa vzdáleny, aneb jsou školami jinojazyčnými a jsou nuceni dáti své děti vzdělávati značným nákladem mimo dům. Ačkoliv od vydání zákona ze dne 24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a n. uplynula již 3 léta, nebyla dosud v podniku státní lesy a statky provedena systemisace služebních míst. Rovněž nebyl oficielně vydán status zaměstnanců, aby mohli své služební pořadí kontrolovati.

Z těchto důvodů táží se podepsaní vlády:

1.) Jest vláda ochotna zrušiti přihlášky na služební řád a přihlášeným ponechati dosavadní pragmatikální poměr služební?

2.) Jest vláda ochotna zříditi zvláštní paritní komisi, která by projednala otázku novelisace služebního řádu, za paritní účastí zástupců stavovských organisací?

3.) Jest ochotna přeřaditi pohraniční místa služební do vyšší skupiny míst činovného, přiznati zaměstnancům zvláštní přídavek hraniční a zvýšiti příděl deputátního dříví a pozemků zaměstnancům státních lesů a statků?

4.) Jest ochotna po určité době přeložiti zaměstnance státních lesů a statků z pohraničí do vnitrozemí na útraty státní?

5.) Jest ochotna provésti systemisaci služebních míst zaměstnanců státních lesů a statků?

6.) Jest ochotna sděliti podepsaným, co v této věcí zařídila, aneb zaříditi hodlá?

V Praze, dne 18. června 1929.

Jak u krajského súdu v Nitre, tak u vrchného súdu v Bratislave dochádza s hľadiska používania jazyka maďarskej menšiny k následujúcim porušeniam a bezzákonnostiam, protiviacim sa ustanoveniam jazykového zákona:

1. Na podania maďarského jazyka vydávajú sa bez výnimky iba rozhodnutia v jazyku slovenskom,

2. Rozhodujúce senáty, - i tie, ktoré vynášajú rozsudky vo veciach okresov maďarských -, sú sostavené tak, že strany nemôžu sa so súdom stýkať v jazyku maďarskom, keďže buďto ani jediný člen senátu nevie po maďarsky, alebo zo troch sudcov len jeden rozumie jazyku maďarskému.

Tak zo troch sudcov trestného senátu krajského súdu v Nitre (predseda Čabrada, Engelthaber, Stroj alebo Břešťan) ani jeden nerozumie jazyku maďarskému. Zo troch sudcov odvolacieho trestného senátu (Max Břešťan a Takács) len jeden rozumie jazyku maďarskému. Zo troch sudcov civilného senátu (Martinec, Schark a Pochop) len jeden rozumie jazyku maďarskému dokonale, jeden sa mu teraz učí, a jeden mu naprosto nerozumie.

U vrchného súdu v Bratislave (súdna tabuľa):

V odvolacom senáte zo troch sudcov (Kadlec, Majtany, Sedláček alebo Balzár, Majtany, Sedlák) len jeden rozumie jazyku maďarskému.

V revíznom senáte zo troch sudcov taktiež len jeden rozumie jazyku maďarskému.

Tážem sa pána ministra spravedlnosti:

1. Či zná tieto pomery, ktoré sa protivia ustanoveniam jazykového zákona?

2. Či je ochotný zakročiť, aby tieto pomery boly čo najskôr zažehnané, a ustanoveniam jazykového zákona bola sjednaná platnosť?

V Prahe, dňa 11. júna l929.

Pane minister!

V obci Siač počiatkom r. 1928 členovia zastupiteľského sboru Augustín Zajacz a Ján Piszkor predložili zastupiteľskému sboru síačovskému na základe §u 70 vládneho nariadenia čís. 17. z r. 1926 návrh, v ktorom navrhovali, aby zastupiteľský sbor usniesol sa na tomto:

"Zastupiteľský sbor obce sa usnáša na základe §u 70 prevádzajúceho nariadenia k jazykovému zákonu, že jednacím jazykom obce v medziach prevádzajúceho nariadenia je jazyk maďarský a že tiež jazykom vybavovania úradných úkonov v medziach prevádzajúceho nariadenia je jedine jazyk maďarský".

Návrh riadne podaný predniesol obecný starosta Gejza Revaj zastupiteľskému sboru ku prejednaniu, akonáhle však chcel ho predložiť, odobral mu ho obvodný notár v Siači Aladár Lovass, nedal ho prejednať, ba čo viac urobil oznámenie u četníctva na neho pre protištátny čin.

Počínanie Aladára Lovassa, že nenechal prejednať v zastupiteľskom sbore návrh zákonom povolený, že jeho predloženie zastupiteľskému sboru zahatil násilím, je rozhodne disciplinárnym prečinom a práve preto Alexander Nagy, krajinský správce maďarskej národnej strany, bytom v Rimavskej Sobote a člen župného výboru vtedajšej veľkožupy zvolenskej žiadal ako u okresného sudu vo Felede, ak u župného úradu vo Zvolene, aby v tejto veci bolo nariadené súrne vyšetrovanie a Dr. Jozef Törköly, senátor a krajinský predseda maďarskej národnej strany, žiadal župný úrad o súrné zahájenie disciplinárneho pokračovania. Obidve podania predložené boly dňa 11. marca 1928, avšak ani do dnešného dňa neboly ešte vybavené a tedy vzbudzuje to zdanie, ako keby podriadení úradníci, ktorí sa snažia zbaviť maďarské národné menšiny ich práv zákonom zaistených, požívali patent, a že pre ich protizákonné činy ani v prípade konkrétnej žaloby nezavedie sa pokračovanie od úradov a neprisluhuje sa spravedlnosť postihnutým maďarským menšinám.

Keďže hore vylíčený postup obvodného notára v Siači Aladára Lovassa je bez podmienky disciplinárnym prečinom, lebo narušuje to ustanovenie ústavného zákona, dľa ktorého násilné odnárodňovanie je zakázané, avšak disciplinárnym prečinom je to i preto, lebo násilnými prostriedky zabraňuje zastupiteľskému sboru vo vykonávaní nielen svojich práv, ale tiež svojich povinností a snaží sa zterorizovať jednotlivcov vykonávajúcich svoje práva a povinnosti, a napriek týmto skutkom dosiaľ nebolo proti nemu zavedené disciplinárne pokračovanie, - s úctou tážeme sa pána ministra vnútra:

1. Či vie o činnosti Aladára Lovassa, obvodného notára v Siači, ktorá sa protiví zákonu a snaží sa zničiť zákonom zaistené práva maďarských národných menšín?

2. Či uznáva, že § 70 vládneho nariadenia čís. 17 z r. 1926 priznáva národným menšinám právo, aby zastupiteľské sbory mohly v medziach zákona určiť jednací jazyk obce a jazyk vybavovania úradných úkonov, a že úradník, ktorý obecnému zastupiteľskému sboru v tejto jeho činnosti zabraňuje, spáše zneužitie úradnej moci?

3. Po tom, čo bolo rečené, či je ochotný zakročiť, aby na základe učinených oznámení zavedené bolo disciplinárne pokračovanie proti Aladárovi Lovassovi, obvodnému notárovi v Siači, aby tento bol pre svoj protizákonný čin prísne potrestaný a aby tým bolo urazenej maďarskej národnej menšine dané zadosťučinenie?

4. Pri príležitosti predloženia hore uvedeného návrhu Aladár Lovass, obvodný notár v Siači, ani do protokolu obecného zastupiteľského sboru nepojal podanie, predloženie a zhabanie návrhu, čím zfalšoval protokol zastupiteľského sboru: Či ste ochotní i pre toto nariadiť proti nemu disciplinárne pokračovanie?

V Prahe, dňa 18. júna 1929.

Paragraf 301 zákona č. 716/1927 o priamych daniach ustáľuje vysvetľovaciu všeobecní povinnosť, keď vyslovuje, "každá osoba či fysická či právnická je povinná vymeriavacím úradom o skutkových okolnostiach, ktoré sú v daňových (trestných) veciach iných osôb dôležité, vydať svedectvo alebo vypovedať ako znalec alebo osoba prezvedná."

Prevádzajúce nariadenie čo do tohoto §u zákona obsahuje ustanovenia tieto:

"Vysvetlenia požadovať lzä nielen v jednotlivých prípadoch ale i v celom rade vecí daňových. Napriek tomu nezodpovedalo by duchu definície obsaženej v bode 1. §u 301, jestliže by boly požadované všeobecné a na určité už prevedené prípady priamo nevzťahujúce sa také vysvetlenia, ktorým by strany buďto vôbec nie alebo len za cenu mimoriadnej práce a zaťaženia mohly vyhoveť (na pr. jestliže by sa dotazovalo od továrenského podniku, komu a za akú cenu dodával v dotyčnom roku stroje)".

"Pri dotazoch a po prípade pri vynucovaní odpovedí treba postupovať tak, aby otázky kladené boly natoľko, nakoľko sú dôležité a nezbytne nútne a nakoľko bez nich nemožno sa v niektorom konkrétnom prípade obísť."

Pán minister financií čo do prevedenia §u 301 zákona o priamych daniach práve vo spojitosti so sťažnostmi jednotlivých orgánov pre ochranu záujmov vydal dňa 14. apríla 1928, pod čís. Z. 36.637/28-III/8, generálnym finančným riaditeľstvám nové nariadenie, ktoré v podstatných svojich častiach znie takto:

"Z došlých sťažností lzä zistiť, že vymeriavacie úrady s poukazom na § 301 zákona o priamych daniach požadujú také vysvetlivky, ktoré ako vo svojej podstate tak následkom svojho rozsahu sú v priamej protive so záväzkom, ktorý kladie po tejto stránke zákon a príslušná časť prevádzajúceho nariadenia. Tak na pr. požadovaly od pivovarov udanie množstva piva dodávaného všetkým hostincom v okrese, inde zas od živnostenských podnikov požadovaly soznamy ich obchodných strán a dodávateľov alebo údaje ohľadom výšky obnosov vyplatených živnostníkom v území celého okresu, a to v lehote čo možná najkratšej. Iné vymeriavacie úrady položily také otázky, ktoré síce odpovedajú duchu zákona, avšak položené boly v takom množstve a s určením tak krátkej lehoty, že ich riadne zodpovedanie, ak to prakticky vôbec bolo možné, zapríčinilo mimoriadne nesnádze dotazovaným."

"Vzhľadom tedy na tieto naprosto odôvodnené sťažnosti, ktoré stále a od rôznych strán sem dochádzajú, vyzýva ministerstvo financií dôtklive pozornosť na to, že odstavce 1, a 2, prevádzajúceho nariadenia, týkajúce sa §u 341 zákona o priamych daniach, obsahujú "zásadné pokyny" stran toho, v ktorom prípade, za akých podmienok a v akom rozsahu možno otázky klásť vo smysle §u 301 zákona."

Napriek hore citovaným rozhodným ustanoveniam zákona, prevádzajúceho nariadenia a nariadenia ministra financií jednotlivé finančné riaditeľstvá poťažne finančné expozitúry na Slovensku, tak i finančná expozitúra v Lučenci, zaslaly statkárom v obvode expozitúry túto výzvu:

"Na základe zákona č. 263/923 o dane z obratu a prepychovej, poťažne na základe §u 46 zákona č. 246/926 a prvého odstavca §u 301 zákona čís. 76/927 o priamych daniach žiadame vás, aby ste nám do 20 dní podali zprávu vo forme výkazu, že behom r. 1928 aké obnosy vyplatili ste jednotlivým

1. advokátom na odmeny za práce a sporné náklady,

2. lekárom na odmeny za návštevy,

3. zverolekárom na odmeny za liečenie a ošetrenie,

4. lekárnikom za lieky a potreby,

5. obchodníkom za dodávaný tovar,

6. továrňam za potreby a zastupiteľstvám za dodávané stroje, hospodárske potreby a iné dodávky,

7. podnikateľom a živnostníkom za dodávaný materiál a konané práce,

8. iným osobám za príležitostné kúpy v cene vyše 500 Kč.

Výkaz tento obsahovať musí:

a) meno (firmu), b) bydlisko, c) druh vykonanej práce, pracovného výkonu, dodaného tovaru a hmoty, d) peniaz, ktorý menovaným bol v r. 1928 vyplatený.

Jestliže byste tejto výzve nevyhoveli, budete trestaný poriadkovou pokutou do 5000 Kč podľa §u 43, rešp. §u 201 citovaných zákonov."

Hore uvedená výzva Finančnej expozitúry zrejme protiví sa ustanoveniam prevádzajúceho nariadenia a obzvlášte odporuje nariadeniu ministra financií, ktoré on vydal finančným úradom samým práve cieľom toho, aby sa vyhlo zbytočnému šikanovaniu poplatníkov.

Tážeme sa preto pána ministra financií:

1. Či ste ochotný zjednať platnosť vládnemu nariadeniu prevádzajúcemu § 301 zákona o priamych daniach a ministerskému nariadeniu citovanému shora pod čís. Z. 36.637/28/III/8?

2. Aké opatrenia hodláte učiniť na zabránenie tomu, aby jednotlivé podriadené finančné úrady oproti duchu zákona a ustanoveniam ministerských nariadení nešikanovaly bezprávne poplatníkov, ktorí sú už bez toho silne zaťažení poplatnou povinnosťou?

V Prahe, dňa 18. júna 1929.