Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Vnitřní dávky a poplatky, vybírané na účet kohokoliv, které zatěžuj í nebo budou zatěžovati výrobu, přípravu, obrat nebo spotřebu zboží na území jedné smluvní strany, nesmějí pod žádnou záminkou postihnouti zboží druhé strany více ani tísnivěji než domácí zboží stejného druhu nebo zboží stejného druhu pocházející ze státu požívajícího nejvyšších výhod.

Smluvní strany se zavazují, že bude jedna druhé vzájemně přiznávati volnost průvozu na svém území železnicemi, vodními cestami, přirozenými nebo umělými a všemi jinými cestami a silnicemi otevřenými pro mezinárodní průvoz, ať jde o zboží v přímém průvozu nebo o zboží, které se má během průvozu překládati nebo ukládati do skladišť.

Volnost průvozu zahrnuje průvoz osob, zavazadel, zboží, osobních i nákladních vagonů, lodí, člunů a jiných dopravních prostředků. Výjimky z volnosti průvozu, pokud platí pro všechny státy se stejnými poměry, mohou býti učiněny na dobu co nejkratší a nejnutnější pouze v těchto případech:

1. z důvodu státní bezpečnosti a veřejného pořádku;

2. z ohledů zdravotně-policejních a vzhledem k ochraně zvířat nebo užitečných rostlin před chorobami, hmyzem a škodlivými příživníky.

Průvoz bude osvobozen od všech celních a vnitřních dávek a nebude se mu směti překážeti jakýmkoli nepotřebným zdržováním neb omezováním. Přece však je každá smluvní strana oprávněna vybírati statistický poplatek, jakož i vybírati úhradu za všechna vydání způsobená celním dozorem a manipulací při průvozu, překládání a ukládání do skladišť. Rovněž tak může zboží podléhati placení daně z obratu, jestliže se stalo během průvozu předmětem jakékoli obchodní transakce.

Pokud se týče průvozu, přiznávají si smluvní strany vzájemně, že bude jedna s druhou zacházeti podle zásady nejvyšších výhod. Podle toho budou všechny výhody, osvobození nebo ulehčení - zahrnujíc v to i přepravní tarify -, jež by jedna smluvní strana přiznala kterémukoli třetímu státu, rozšířeny ihned a bezpodmínečně také na průvozní zboží druhé smluvní strany.

Československé zboží, přírodní produkty nebo výrobky, které se dovážejí do království Srbů, Chorvatů a Slovinců přes území jiných států, a srbsko-chorvatsko-slovinské zboží, přírodní produkty nebo výrobky, které se dovážejí do republiky Československé přes území druhých států, jakož i zboží, přírodní produkty nebo výrobky jiných států, které se dovážejí do území jedné smluvní strany přes území druhé smluvní strany - nebudou podléhati při svém dovozu jiným nebo vyšším clům neb dávkám, než-li by podléhaly při přímém dovozu ze země původu neb při dovozu přes území kteréhokoliv jiného státu.

Toto platí jak pro přímý tak pro nepřímý dovoz, t. j. i pro případ, bylo-li zboží během průvozu uskladněno; překládáno nebo přebalováno.

Při přepravě cestujících a jejich zavazadel, prováděné za stejných podmínek, nebude se na železnicích smluvních stran činiti rozdíl mezi příslušníky jedné a druhé smluvní strany, pokud jde o odbavování přepravu, přepravní ceny, jakož i veřejné dávky, připadající na přepravu.

Se zbožím odeslaným z království Srbů, Chorvatů a Slovinců do jedné železniční stanice v republice Československé nebo přes republiku Československou nebude se za stejných podmínek postupovati na československých železnicích nepříznivěji, pokud se týče přepravních cen, způsobu přepravy, jakož i pokud se týče daní a dávek, které s tím souvisí, než se zásilkami československého zboží stejného druhu, které se dopravují mezi československými železničními stanicemi v témže směru i na téže trati.

Totéž bude platiti na železnicích království Srbů, Chorvatů a Slovinců pro zboží, které je odesláno z republiky Československé do některé železniční stanice v království Srbů, Chorvatů a Slovinců anebo se prováží přes území království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

Smluvní strany se zavazují, že si přiznají navzájem tytéž dopravní sazby, které platí nebo budou platiti na jejich železnicích v témže směru a na téže trati pro zboží téhož druhu, které je odesláno z některého aneb do některého třetího státu.

Předchozí ustanovení neplatí pro snížení sazeb, přiznaná z důvodů dobročinnosti nebo v zájmu veřejného vyučování, ani pro snížení, poskytnutá v případě veřejné pohromy, ani pro snížení, přiznaná veřejným zaměstnancům, cestujícím za soukromými záležitostmi, ani pro služební přepravy správy železniční nebo státní správy civilní a vojenské.

Smluvní strany se zavazují, že budou ve svých vzájemných stycích v oboru železničních tarifů postupovati podle zásady nejvyšších výhod. Shodují se dále v tom, že budou prováděti vzájemně blahovolnou tarifní politiku, zvláště za účelem podpory mezinárodní železniční dopravy, na níž jsou jejich země zúčastněny.

Smluvní strany se zavazují, že usnadní zřízení a provádění přímé dopravy po železnicích mezi svými územími, jakož i dopravy mezi územím jedné smluvní strany a některého třetího státu přes území druhé smluvní strany. Za tím účelem dojde mezi správami zúčastněných železnic k potřebným dohodám. Mimo to budou příslušné úřady obou smluvních stran povinny zajistiti vhodné přípoje osobních vlaků a oběh přímých vozů. Budou usilovati o to, aby provádění celních a pasových formalit bylo zjednodušeno a urychleno a budou pečovati o zajištění rychlé a pravidelné přepravy zboží.

S námořními loďmi království Srbů, Chorvatů a Slovinců, jejich náklady, jejich veliteli a posádkou v republice Československé, a s námořními loďmi československými, jejich náklady, jejich veliteli a posádkou v království Srbů, Chorvatů a Slovinců bude se zacházeti v každém ohledu stejně jako s námořními loďmi domácími, jejich náklady, jejich veliteli a posádkou nebo s námořními loďmi, jejich náklady, veliteli a posádkou státu požívajícího nejvyšších výhod.

Námořní lodi jedné smluvní strany, které vjíždějí do přístavu druhé smluvní strany, aby doplnily náklad určený do ciziny, nebo aby vylodily část svého nákladu, který přichází z ciziny, při čemž jest povoleno i přímé překládání, mohou podržeti, zachovávajíce platné zákony a nařízení, onu část nákladu, která jest určena do některého jiného přístavu této smluvní strany nebo některého jiného státu a mohou ji opět vyvézti; aniž by platily za tuto část svého nákladu nějakých poplatků kromě poplatků za dozor, které nesmějí býti vyšší než sazby platné pro domácí lodi nebo pro lodi některého třetího státu.

Za týchž podmínek mohou se plaviti z jednoho do druhého přístavu téže smluvní strany, aby tam vylodily cestující přicházející z ciziny, nebo aby tam nalodily cestující, kteří cestují do ciziny.

S loďmi, plavebními společnostmi nebo vystěhovaleckými podniky jedné smluvní strany bude se zacházeti v přístavech a na území druhé smluvní strany ve všem, co se týče dopravy vystěhovalců, kteří přicházejí z jejího území, nebo jím projeli a naloďují se v jejich přístavech, jako s loďmi, plavebními společnostmi a vystěhovaleckými podniky státu, požívajícího nejvyšších výhod.

Tím však nejsou nikterak dotčena ustanovení zákonů a nařízení o podmínkách, kterým je podrobeno buďto oprávnění k přepravě vystěhovalců nebo zřizování jednatelství těmito plavebními společnostmi nebo vystěhovaleckými podniky.

Národnost námořních lodí bude uznávána vzájemně na podkladě průkazů a lodních listin, vydaných příslušnými úřady, podle zákonů a nařízení každé smluvní strany.

Rovněž tak se budou uznávati vzájemně i cejchovní listy námořních lodí, vydané příslušnými úřady každé smluvní strany.

Pro vzájemný styk poštovní platí ustanovení mezinárodních poštovních smluv a úmluv, pokud není styk tento pro jisté druhy zásilek upraven zvláštní dohodou mezi poštovními správami obou smluvních stran. Poštovní správy smluvních stran poskytnou vzájemné výměně poštovních zásilek všelikého druhu veškeré úlevy, jež nejsou v odporu s jejich zákony a nařízeními, aby mohly po každé stránce a zejména co do pravidelnosti a rychlosti dopravy úplně dostáti povinnostem, převzatým mezinárodními poštovními konvencemi nebo zvláštními vzájemnými poštovními dohodami.

Poštovní zásilky veškerého druhu, jež pocházejí z území jedné smluvní strany a mají býti doručeny v území druhé smluvní strany, budou, pokut jsou podrobeny celnímu řízení, vycleny co možná nejrychleji a bez zbytečných obtíží, aby se zamezil každý neodůvodněný průtah v jejich doručení.

Mimořádné otázky vzájemného poštovního styku, jež by vyžadovaly úpravy zvláštní nebo spolupůsobení také jiných správních oborů, budou obapolně řešeny s nejvyšší blahovůlí.

Každá smluvní strana se zavazuje, že učiní veškerá nutná opatření, aby účinně zabezpečila zboží, produkty přírodní nebo výrobky, pocházející z druhého smluvního státu, proti nekalé soutěži v obchodě a zejména, že potlačí a zamezí zabavením nebo jinými vhodnými trestními opatřeními v souhlasu s vlastním zákonodárstvím, dovoz, uložení a vývoz, jakož i výrobu, oběh, prodej a uvedení do prodeje uvnitř země všeho zboží, opatřeného přímo nebo na jeho vnitřním nebo vnějším obalu známkami, jmény, nápisy nebo jakýmikoliv označeními, obsahujícími přímo nebo nepřímo nesprávná označení původu, druhu, podstaty nebo zvláštních vlastností tohoto zboží.

Smluvní strany se shodují v tom, že ve svých vzájemných stycích budou používati ustanovení mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit, uzavřené v Ženevě 3. listopadu 1923.

Smluvní strany se shodly, že při vzájemné ochraně literárního a uměleckého vlastnictví (autorské právo) se budou říditi ustanoveními revidované bernské dohody z 13. listopadu 1908.

Spory, jež by vznikly mezi smluvními stranami o aplikaci nebo výkladu ustanovení této smlouvy i jejich dodatků, příloh a závěrečného protokolu, budou předloženy rozhodčímu soudu, pokud je nelze vyříditi cestou diplomatickou. Podrobnosti o sestavení rozhodčího soudu a jeho řízení budou sjednány v jednotlivých případech.

Tato smlouva bude ratifikována a ratifikace budou vyměněny v Bělehradě co nejdříve. Nabude působnosti patnáctého dne po výměně ratifikačních listin a bude platiti po dobu tří let. Po uplynutí této doby se prodlužuje mlčky a zůstane v účinnosti ještě šest měsíců po výpovědi.

Smlouva tato jest sepsána ve dvou stejně znějících původních exemplářích v jazyku československém a srbochorvatském.

Čemuž na svědomí plnomocníci obou stran tuto smlouvu podepsali a přitiskli své pečeti.

Dáno v Praze, dne 14. listopadu 1928.

Přistupujíce k podpisu obchodní a plavební smlouvy, sjednané dnešního dne, podepsaní plnomocníci učinili tyto výhrady a prohlášení, jež budou tvořiti nedílnou část vlastní smlouvy:

1. Touto smlouvou nejsou dotčena ustanovení smlouvy o úpravě vzájemných právních styků sjednané v Bělehradě dne 17. března 1923.

2. Ustanovení tohoto článku neomezuje v ničem práva každé smluvní strany odepříti příslušníkům druhé strany povolení k pobytu v zemi anebo je v případech platnými zákony a nařízeními připuštěných ze svého území vyhostiti.

3. Pokud jde o usazování a nastupování obchodu, živností a plavby, bude každá smluvní strana s příslušníky druhé strany postupovati s největší blahovůlí.

4. S příslušníky jedné smluvní strany, kteří měli v den vstupu v účinnost této smlouvy oprávnění na území druhé smluvní strany se usaditi nebo provozovati obchod, živnost nebo plavbu nebo kteří tam byli zaměstnáni jako dělníci nebo zaměstnanci, se bude zacházeti, pokud jde o výkon dotyčné jejich činnosti, jako s vlastními příslušníky.

Smluvní strany vyslovují ochotu, že budou s největší blahovůlí rozhodovati o žádostech jednotlivých podniků, ať patři jednotlivcům anebo společnostem, kterým se již dostalo práva působnosti na jejich území, ve věci zaměstnávání dělníků a zaměstnanců, kteří jsou příslušníky druhé smluvní strany.

Vybírá-li jedna smluvní strana od obchodních cestujících druhé strany zvláštní daně nebo dávky, může druhá strana učiniti obdobná opatření, aby se sjednala vzájemnost.

Se vzorky a modely podléhajícími clu, jichž dovoz není zakázán, bude nakládáno po rozumu ustanovení čl. 10 úmluvy o zjednodušení celních formalit, podepsané v Ženevě 3. listopadu 1923.

Pro vzorky, jež s sebou přinášejí osoby opatřené živnostenskou legitimací, zůstávají v platnosti fytopatologické předpisy o dovozu.

Příslušníci jedné smluvní strany, zaměstnaní jako dělníci nebo zaměstnanci na území druhé strany, budou, pokud jde o zdanění, postaveni na roveň vlastním příslušníkům. Zaměstnavatelé, kteří by takové dělníky nebo zaměstnance zaměstnávali, nebudou z tohoto důvodu více zdaněni, než kdyby zaměstnávali vlastní příslušníky.

Až do doby, než bude tato dohoda sjednána a než nabude účinnosti, budou smluvní strany postupovati s největší blahovůlí.

Uznala-li by jedna smluvní strana z naléhavých důvodů hospodářských za nutné zachovati nebo zavésti pro některé zboží zákazy neb omezení dovozu nebo vývozu, sdělí druhé smluvní straně, pokud se tak již nestalo, seznam takového zboží a dohodne se s ní o kontingentech, v jichž mezích budou tyto případné zákazy zrušeny. Rozumí se, že každé zrušení zákazu neb omezení, poskytnuté jednou smluvní stranou, byť i dočasně, pro jakékoliv zboží kterékoli třetí straně, jež by jinak zůstalo podrobeno povolovacíma řízení, bude okamžitě a bezpodmínečně platiti i pro zboží stejného druhu druhé smluvní strany.

Poplatky a jiné podmínky, předepsané pro udílení uvedených povolení, nebudou v žádném případě méně příznivé než poplatky a podmínky, platné pro kteroukoliv jinou zemi.

Zásada nejvyšších výhod neplatí:

1. pro zvláštní výhody, které jedna smluvní strana poskytla nebo poskytne některému sousednímu státu k ulehčení pohraničního styku,

2. pro zvláštní výhody, které jedna smluvní strana poskytla nebo poskytne některému třetímu státu na základě smlouvy o celní unii.

Za zboží jedné ze smluvních stran budou považovány též takové výrobky, jež tam byly získány zpracováním cizozemských surovin nebo přepracováním cizozemských látek (materiálu) v zušlechťovacím styku.

U zboží, jež má býti při dovozu do území druhé smluvní strany podrobeno smluvnímu nakládání, musí býti původ zboží prokázán.

Oba smluvní státy nebudou zpravidla požadovati osvědčení původu. Každý smluvní stát si vyhražuje, že bude požadovati tato osvědčení, jestliže jest původ zboží směrodatným pro použití příznivějších celních sazeb, nebo z jiných důležitých důvodů.

Platnost osvědčení původu, vydaných pro výrobky získané v zušlechťovacím styku, nemůže býti brána v pochybnost z důvodu, že toto zboží se vyváží ve vázaném oběhu (v záznamním řízení).

Osvědčení původu budou vydávati příslušné obchodní komory nebo celní úřady, jakož i jiné úřady nebo ústavy vývozního státu, jež k tomu budou určeny dohodou příslušných ústředních úřadů.

Osvědčení původu mohou býti vydána buď v jazyce dovozního státu nebo v jazyce státu vývozního, při čemž si celní úřady dovozního státu ponechávají právo požadovati překlad, jakmile by měly o obsahu dokumentu pochybnosti.

Každá smluvní strana si vyhražuje, že bude požadovati v případech, kdy by to bylo žádoucí, aby byla osvědčení původu vidována jejími diplomatickými nebo konsulárními úřady. Toto visum se uděluje bezplatně.

K bodu 3. Jako známkování přicházejí v úvahu převážně značky pořízené stranou samou, jako na př. začáteční písmena, ochranné známky a pod.

K bodu 1. Za lodní inventář se považují i jeřáby a to i tehdy, jestliže se s plavidel současně sejmou, aby se jich použilo na břehu.

K bodu 1. - 5. V záznamním řízení může býti totožnost zjištěna též popisem, odpočítáním nebo podle soukromých značek, pokud se příslušný zjišťovací způsob jeví spolehlivým.

Celní poplatky se zajišťují těmito způsoby:

u předmětů uvedených v bodech 1 až 3 kromě složením hotovosti též cennými papíry nebo bankovní zárukou;

u předmětů uvedených v bodu 4 pouze složením hotovosti;

u nábytkových vozů (bod 5) kromě složením hotovosti, cennými papíry nebo bankovní zárukou též generelním nebo specielním ručením některé tuzemské špediterské firmy.

K bodu 1. Osvobození jiných obalů se řídí autonomními ustanoveními obou smluvních států, avšak za předpokladu vzájemnosti. Cejchovní značky obalů, jež jsou dováženy v záznamním styku, budou vzájemně uznávány.

Ochrannými pokrývkami uvedenými v bodě 1 se rozumějí jen takové, jež netvoří inventář železnice.

K bodu 2. Jest shoda v tom, že přídatky v cizině přibylé se vyclívají.

K bodu 5. Lhůta ku zpětnému vývozu může býti stanovena až šesti měsíci.

Smluvní strany si navzájem oznámí úřady, jež jsou oprávněny a povinny na žádost stran dávati jim závazné vysvětlivky k jednotlivým celně-tarifním položkám a vysloviti se závazně o tarifování určitě označeného zboží.

Mezi vnitřní daně patří i daň z obratu.

Smluvní strany se shodují, že doložce článku 19 jest rozuměti takto: V případě, že by jedna ze smluvních stran přiznala třetímu státu v obchodní nebo tarifní úmluvě příznivější zacházení než podle doložky o paritě ve smyslu článků 15. a 16., bude druhá smluvní strana míti plné právo žádati, aby jí bylo přiznáno totéž zacházení.

Zásada stejného zacházení jako s domácími námořními loďmi i jejich náklady nebude se vztahovati:

1. na výhody, jež se dávají domácímu rybářství,

2. na pobřežní plavbu.

Ustanovení čl. 21. - 24. se vztahují jen na námořní plavbu.

Pro říční plavbu budou platiti ustanovení mezinárodních dunajských smluv.

Smluvní strany prohlašují, že jsou ochotny autonomně odstraňovati překážky, jež by ztěžovaly říční plavbu. Za tím účelem budou smluvní strany sdělovati jedna druhé překážky, jež časem se objeví.

Ustanovení těchto článků nedotkají se v ničem zvláštních podmínek platných pro dovoz vína.

Dáno v Praze, dne 14. listopadu 1928.