Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Sněmovna lidu

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Polákovi. Dávám slovo poslanci Tichavskému. Připraví se poslanec Belko.

Poslanec S. Tichavský: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, na celém světě patří paliva a energie v poslední čtvrtině dvacátého století k jedné z nejostřeji sledovaných ekonomických otázek. Je tomu tak nejen v důsledku omezených klasických zdrojů a jejich stále obtížnějšího získávání, ale i proto, že rozvoj hospodářství každé země je do značné míry závislý na úrovni palivoenergetické základny, na plynulém zásobování všech úseků ekonomiky potřebným palivem a energií. Všechny státy hledají řešení této situace, která se navíc zhoršila vlivem prohlubující se hospodářské krize v kapitalistických státech v průběhu osmdesátých let, posuzují východiska pro další léta a přijímají opatření jak k optimálnějšímu zhodnocování tradičních, tak i k alternativnímu využívání netradičních energetických zdrojů.

Ani Československo nemůže být v tomto směru výjimkou. Naopak, vzhledem k omezeným zdrojům a k tomu, že podstatnou část paliv a energie získáváme dovozem ze zahraničí, musíme řešení palivoenergetického problému věnovat mimořádnou pozornost.

Za účelem objektivizace názorů a poznatků byl proveden průzkum na všech stupních řízení, počínaje ministerstvy a konče podniky. Výsledky prověrky, jež posuzovala zabezpečování programu racionalizace spotřeby a úspor paliv a energie na federálních ministerstvech pro technický a investiční rozvoj, hutnictví a těžkého strojírenství, všeobecného strojírenství, paliv a energetiky, lze charakterizovat následujícím způsobem:

Úkoly v oblasti paliv a energetiky za rok 1981 a I. pololetí roku 1982 byly splněny a v některých resortech překročeny díky zejména odkrytí pohotových rezerv a radě opatření na podnicích. Neuspokojivě však probíhalo zajišťování jmenovitých akcí nad 2 mil. Kčs. Výsledky prověrky ukazují, že zabezpečování se odchyluje od schválených programů a je neuspokojivé zejména pro trvalé snižování energetické náročnosti, jak o tom hovořil společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu s. Hůla.

Nelze podceňovat iniciativu pracujících a drobná opatření většinou neinvestičního charakteru. Základem musí však být strukturální změny výroby i technologie a inovační proces.

Při zabezpečování úkolů se činnost ministerstev v podstatě redukovala na přenesení úkolů na výrobní hospodářské jednotky a to bez patřičných vazeb.

Změna nastává v roce 1982, kdy byly povinně vyčleněny prostředky na investice, jež by trvale snižovaly energetickou náročnost. Ukazuje se, že nebudou vyčerpány pro projekční a technickou nepřipravenost a nezabezpečení patřičných stavebních kapacit, a to i ve zbývajících letech 7. pětiletky. Jeví se reálné nebezpečí, že vyčerpáním krátkodobých opatření a technickou nepřipraveností jmenovitých akcí na příští léta nebudou stanovené úkoly v úsporách paliv a energie bez závazných opatření zajištěny.

Přístup jednotlivých ministerstev k státnímu cílovému programu 02 a zajištěnost úkolů možno hodnotit takto:

Na federálním ministerstvu paliv a energetiky program solidně zpracován, nedaří se přes vložené investice snižovat v plánované výši podíl měrného paliva na jednotku elektrické energie, zejména optimalizací spalovacího procesu. V plynárenství je nutné ve spolupráci s ostatními resorty využít odpadního tepla z kompresorových stanic. Problémem také je, že se akce nerealizují v patřičných termínech a rozsahu.

V době prověrky zůstala v návrhu z původně šesti plánovaných převodů kondenzačních elektráren na teplárenský provoz pouze elektrárna Komořany. Akce kotelna na fluidní spalování byla zrušena, elektrárna Poříčí byla převedena mezi neinvestiční opatření, převody elektráren Hodonín, Opatovice, Tisová a Bohunice byly posunuty do 8. pětiletky. Příčiny tohoto stavu nebylo možno objektivně prozkoumat, ale k tomu průzkum nesloužil. Je však skutečností, že poměrně vysoký podíl úspor technickými opatřeními není zajištěn.

Ve federálním ministerstvu všeobecného strojírenství provedena důsledná analýza možností snižování energetické náročnosti, zpracovávají se centrální opatření. Pozitivní je snaha komplexně řešit investice a materiálové zabezpečení u těch akcí, za které resort přímo odpovídá. Chybí náročný program inovace výrobků z hlediska snižování energetické náročnosti, komplexně není dořešen program výroby regulační a měřicí techniky. Rovněž u federálního ministerstva všeobecného strojírenství dvě akce nad 10 mil. Kčs nebudou uskutečněny, a to rozvoj práškové metalurgie převeden do 8. pětiletky a změna otopu v AZNP převedena mezi neinvestiční akce.

Ve federálním ministerstvu hutnictví a těžkého strojírenství je situace z hlediska zajištění jmenovitých akcí relativně nejlepší a i když došlo ke změnám, byly do plánu dodatečně zahrnuty další akce, jejichž realizace by cílové úkoly měla zajistit.

Nutno však vidět, že není dořešen problém využití odpadního tepla a plynů, které představují značný zdroj úspor a zde by měla být soustředěna pozornost na řešení rozhodujících rezerv.

Druhý problém, který se objevil, i když se nedá zcela generalizovat, je zvýšení rozpisu na VHJ a podniky. Je třeba velmi důkladně prověřit, zda stanovené úkoly nejsou pouze fiktivní. Uvedu některé příklady:

Např. u Třineckých železáren úkol z října 1981 ukládal podniku úsporu 42 651 tmp a byl dlouhodobě zajišťován. V lednu tohoto roku byl zvýšen o 90 %, a to je na 81 208 tmp a podnik není schopen, i kdyby dostal přiděleny finanční prostředky, je technicky, projekčně a stavebně připravit, a tak úkol v cílovém roce splnit. Zabezpečí pouze asi 70 % stanoveného úkolu. Takových případů je více.

Podobná situace se projevila i na ostatních ministerstvech. Ukazuje se, že dodatkové úspory ve výši 42 943 TJ proti původním záměrům byly administrativně rozepsány na podřízené organizace bez požadované konkretizace a bez zhodnocení možností VHJ a podniků na jejich realizaci.

Nekomplexní zpracování dílčích resortních programů se v plné míře promítlo na VHJ a podniky, kde byly přeneseny pouze stručné pokyny, jak postupovat a vykazovat úsporná opatření.

Ani gestor celého programu, federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, nesplnil své úkoly, zejména v oblasti kontroly úrovně řízení a kvality rozpracování jednotlivých dílčích programů.

Pokud se týká drobných úspor uvedených v opatřeních, řada z nich se dá charakterizovat jako plnění povinnosti organizace, jako např. každoroční čištění kondenzátů, zhášení světel ve výrobních halách, opravy pecí, izolace rozvodů apod. Samozřejmě, přinese to úsporu, ale spíše by to mělo být klasifikováno jako běžná pracovní povinnost. Úsilí by mělo být zaměřeno především na technické řešení problematiky, zabezpečení provázanosti ve všech oblastech, jedním slovem komplexní řešení rozhodujících inovačních procesů.

Jedním z problémů, který bude nutno řešit, je výroba tepla, která v našich palivoenergetických bilancích představuje největší položku ve spotřebě primárních energetických zdrojů. Jen pro zabezpečení obyvatelstva teplem a vodou je potřeba okolo 25 % a včetně tepla pro technologické účely zhruba 40 % všech spotřebovávaných energetických surovin. Proto musí být věnována náležitá pozornost kotelnímu fondu, jeho stavu a perspektivnímu rozvoji. Nesmíme přitom zapomínat na účelnost a možnost rekonstrukcí roštových kotlů a modernizaci výtopen. Toto je třeba posuzovat po stránce technické a ekonomické individuálně. Při počtu pět a půl tisíce roštových kotlů s řadou různých spalovacích zařízení je dosti nereálné uvažovat o rekonstrukci významnějšího počtu kotlů a transportních zařízení.

V Československé socialistické republice jsou tři výrobci kotlů a to Sigma Slatina, Vhorlat Snina a ČKD Dukla. V žádném z uvedených podniků není obor 484 nosným a v celé ČSSR není výzkumné pracoviště zabývající se základním výzkumem spalovacích systémů pro tyto kotle.

Soudružky a soudruzi poslanci, ve svém vystoupení jsem uvedl řadu problémů, které se v současné době projevují při realizaci uvedeného státního programu. Tím nechci snížit úsilí celé řady pracovníků, orgánů a organizací, kteří se touto problematikou zabývají. Je však nezbytné zintenzivnit činnost v této oblasti a proto doporučuji prohloubit a zesílit kontrolní systém zabývající se touto problematikou na všech stupních řízení. Kontrolní orgány z podniků až po ministerské kontrolní orgány Státní energetické inspekce by měly vyšetřit příčiny vzniku nedostatků, jejich zavinění odpovědnými pracovníky a sledovat plnění nápravných opatření.

Znovu také odpovědně posoudit technickou vyjasněnost, projekční připravenost a investiční a technologické zabezpečení jmenovitých akcí s cílem zajistit jejich realizaci.

Pro zajištění úkolů výroby regulační a měřicí techniky, uložených předsednictvem vlády pod číslem 292/1980, zajistit v uvedených termínech vybudování potřebných kapacit.

K prohloubení racionalizačního úsilí je nezbytné zajistit pro výrobní i nevýrobní sféru, střední i malé odběratele, odbornou poradenskou i konzultační činnost prostřednictvím specializovaných organizací, zejména výzkumných a projektových ústavů vyčleněných v rámci působnosti resortů paliv a energetiky, všeobecného strojírenství, elektrotechnického průmyslu, zemědělství a stavebnictví.

Musí se soustředit a urychlit výzkumné vývojové a realizační práce spojené s problematikou fluidního spalování hnědého energetického uhlí o nízké výhřevnosti s vysokým obsahem popela a síry. Práce vést tak, aby již v průběhu 8. pětiletky se kotle s fluidním ohništěm a výkonem nad 4 t páry za hodinu dodávaly v potřebném množství a výkonových řadách.

Závěrem svého vystoupení chci zdůraznit, že i přes dosažení některých skutečně dobrých výsledků v diskutované oblasti je nezbytné nekompromisně prosazovat realizaci úkolů a směrů vytyčeného státního cílového programu racionalizace spotřeby úspor paliv a energie. Vývoj světových cen paliv, energie, surovin a materiálů je tak výrazný, že jej nelze v žádném případě řešit pouze zpevněním plánovaných úspor nebo dalším snížením již tak minimální dynamiky tvorby a užití národního důchodu. Východiskem musí být kromě intenzifikace celého národního hospodářství na základě růstu společenské produktivity práce též všestranná racionalizace spotřeby paliv a energie a orientace na zabezpečování především vlastních zdrojů a jejich hospodárného využívání. Děkuji za pozornost.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Tichavskému, slovo dávám poslanci Belkovi a připraví se poslankyně Cabalková.

Poslanec J. Belko: Vážené súdružky, súdruhovia poslanci, jadrová energetika patrí v súčasnosti u nás k najprudšie sa rozvíjajúcim odvetviam národného hospodárstva a pre mnohé strojárské podniky výroba komponentov pre jadrovú energetiku sa stala ťažiskovým výrobným programom. Budovanie jadrových elektrární má pri obmedzených zásobách uhlia a potrebe znižovania podielu ropy pre výrobu elektrickej energie obrovský význam. V súčasnom období pri dosiahnutej úrovni využívania vodných zdrojov pre energetické účely je jedným zo spoľahlivých riešení našich energetických potrieb.

Pochopiteľne, že v tomto procese v budovania jadrových elektrární nie sme sami. Pre nás má rozhodujúci význam všestranná a dlhodobá spolupráce so Sovietským zväzom, ktorá nám dovoľuje využívať poznatky a skúsenosti získané za vyše 25-ročné obdobie z výstavby a prevádzky jadrových elektrární v Sovietskom zväze. O prvej jadrovej elektrárni V 1 sa právom hovorí, že je dielom československo-sovietskej spolupráce. Táto spolupráca je využívaná predovšetkým pri výstavbe a prevádzke jadrovo-energetických kapacít, s cieľom dosiahnuť v roku 1990 kapacitu 7280 MW na dovedna 14-tych blokoch s reaktormi typu VVER 440 a 1000. Hlavný ekonomický efekt tohto zámeru je predovšetkým v možnosti nahradiť znižujúce sa zdroje organického paliva jadrovými zdrojmi. Využitím týchto zdrojov zabezpečíme dosiahnutie vyšších ekonomických ukazovateľov, predovšetkým zvýšenie produktivity práce a znižovanie výrobných nákladov. Veľmi zaujímavé je porovnanie investičných nákladov výstavby jadrových elektrární s nákladmi potrebnými na rozširovane ťažby a na prepravnú náročnosť pevných palív. Nie zanedbateľná je skutočnosť, že tepelná elektráreň o výkone 1000 MW spotrebuje za rok zhruba 5 mil. ton hnedého uhlia, pričom jadrová elektráreň iba 22 ton paliva. Veľký význam má tiež skutočnosť, že jadrová elektráreň je menej závislá ako tepelná od pohybu svetových cien paliva.

Pri tejto príležitosti považujem za potrebné zmieniť sa tiež o tom, že jadrová energia je výhodnejšia, i z hľadiska ekologického, vzhľadom na to, že exhalácie z elektrární spaľujúce uhlie alebo ropu sú pre človeka a prírodu viac škodlivejšie. Súčasné zariadenia jadrových elektrární sú vyrábané s vysokými bezpečnostnými nárokmi a pravidlami kontroly funkcií jednotlivých mechanizmov.

Nesmieme však už dnes opomenúť vytváranie podmienok pre likvidáciu odpadu z jadrových elektrární.

Súdružky a súdruhovia, pri prieskume uskutočnenom k programu dnešnej schôdze mali členovia výboru pre plán a rozpočet príležitosť poznať, aké veľké nároky kladie dlhodobé zameranie rozvoja našej jadrovej energetiky obzvlášť na komplexnosť a objektívne posudzovanie miery investičných a materiálových prostriedkov spojených s týmto rozvojom a jeho zabezpečením. Takisto sme sa mohli oboznámiť aj s tým, aké požiadavky kladie prijatý zámer na uplatnenie progresívnej techniky a spoľahlivosť každého zariadenia, ale tiež aký ďalekosiahly vplyv má na územnú štruktúru jednotlivých oblastí výstavby, ako aj s tým aké vysoké nároky kladie na všetkých účastníkov výstavby. Zoznámili sme sa, ako dlho trvá výber vhodného miesta pre výstavbu, výber technicky, konštrukčne a ekonomicky najvýhodnejšieho riešenia pri uplatnení najnovších poznatkov vedy a techniky. Pritom je nutné mať na mysli čo najefektívnejšie vynaloženie prostriedkov určených na prípravu a realizáciu tejto dlhodobej výstavby. Veď už v príprave výstavby sa určuje, koľko finančných prostriedkov a materiálových zdrojov si vyžiada investičná výstavba.