Při této příležitosti mi dovolte
příklad. Pro veřejné osvětlení
platí stále ještě několikrát
diskutovaná norma z dob levné energie, podle které
se staví a dokonce ještě i projektuje počet
stožárů elektrických svítidel.
Ta se postaví a není to zrovna levná záležitost
- jeden stožár s kabelizací stojí cca
50-70 tis. Kčs - a potom se z úsporných důvodů
stejně používá každý druhý.
Závěrem k problému Státní energetické
inspekce bych chtěl poznamenat, že současná
situace na úseku energetiky vyžaduje činnost
kontrolního orgánu na vysoké odborné
úrovni vybaveného rozsáhlými pravomocemi.
Nový zákon o Státní energetické
inspekci by tyto požadavky měl zajistit.
Dalším velmi potřebným zákonem
na úseku energetiky bude i zákon o výrobě,
rozvodu a spotřebě tepla. Na zásadách
tohoto zákona v současné době federální
ministerstvo paliv a energetiky už pracuje. Také v
této oblasti nejsou dosud prováděcí
normy ani hmotné stimuly přizpůsobeny úsporným
opatřením. Např. podniky bytového
hospodářství počítají
při plnění stanoveného plánu
příjmů i se spotřebou paliv pro vytápění
bytů a následnou fakturací za otop nájemníkům.
Případné úspory paliva nad plán
se promítají jako nežádoucí snížení
příjmů a podnik v tomto hospodářském
ukazateli se stává neplničem.
Ještě k jedné právní normě.
Ochranu a využívání nerostného
bohatství upravuje u nás zákon č.
41/1957 Sb., tzv. horní zákon, který platí
již 25 let. Vyjádřil přístup
socialistické společnosti k nerostnému bohatství
a jeho hospodárnému využití pro růst
životní úrovně. Stal se vzorem pro obdobné
zákony v MLR, v NDR i v samotném SSSR. Vzhledem
ke změněným podmínkám bylo
však nutné postupně přistoupit k legislativnímu
návrhu nové právní normy, která
by vyjádřila prudký růst hodnoty nerostných
surovin. Základním cílem zákona by
mělo být zvýšení ochrany nerostného
bohatství a zpřísnění požadavků
a dohledu nad jeho využíváním, při
současném zvýšení požadavků
na bezpečnost práce a provozu v hornických
organizacích, především v hlubinných
dolech. Dále je cílem zákona zjednodušení
a zkvalitnění řešení případů
střetů mezi hornickou a ostatní činností
včetně problematiky řešení důlních
škod. Horní zákon by měl plně
respektovat omezenost a neopakovatelnost našich nerostných
zdrojů a potřebu zachovat tyto zdroje i generacím,
které přijdou po nás.
Soudružky a soudruzi, Soubor opatření ke zdokonalení
soustavy plánovitého řízení
národního hospodářství, jehož
zásady se postupně uvádějí
v život, mění zásadním způsobem
pravidla ekonomiky. Této skutečnosti je nutno přizpůsobovat
právní normy na všech úsecích
našeho hospodářství, nemají-li
být brzdou dalšího rozvoje. Aby k tomu nedocházelo,
zmocňuje správně § 17 odst. 2 zákona
č. 122/1981 Sb., o 7. pětiletce, vládu Československé
socialistické republiky i vlády České
a Slovenské socialistické republiky povolovat pro
účely experimentálního ověřování
nových prvků řízení výjimky
z ustanovení zákonů. Dbáno by však
mělo být i toho, aby se z výjimek nestávala
pravidla a z právních norem přežitá
literatura.
Ústavně právní výbory ve svém
plánu práce si daly za úkol aktivně
se podílet na prověrce množství, úrovně,
aktuálnosti a potřebnosti prováděcích
předpisů. Spolupráci s ostatními výbory
i legislativními útvary vlády a resortů
na tvorbě, ale i uplatňování nových
forem v praxi tak, aby v naší společností
byla plnou měrou ve všech úsecích života
plně uplatňována a respektována socialistická
zákonnost.
Předsedající místopředseda
SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Urbanovi. Hovorí
poslanec Protiva, pripraví sa poslanec Miňďaš.
Poslanec F. Protiva: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky poslankyně
a soudruzi poslanci, vážení hosté, hospodářské
programy rozvoje průmyslově rozvinutých zemí
jsou stále více závislé na dostupnosti
a plynulosti dodávek jednotlivých druhů paliv
a energie, na účinnosti rozvoje palivoenergetické
základny a na dosaženém stupni racionalizace
jejich potřeb.
I pro naše národní hospodářství
je zabezpečení potřebného objemu paliv
a energie velmi složité, investičně
a provozně velmi náročné.
Žádoucímu vývoji a stavu racionalizačního
procesu je třeba věnovat pozornost na všech
úsecích národního hospodářství,
zejména pak úsekům, které svojí
spotřebou významně ovlivňují
konečnou spotřebu paliv a energie. Mezi ně
patří obyvatelstvo a nevýrobní sféra,
které ve svém souhrnu se svojí spotřebou
ve výši 23,1 mil. tun měrného paliva
podílejí na konečné spotřebě
paliv a energie ČSSR ve výši 35 %.
Ve zprávě "O úkolech národních
výborů po XVI. sjezdu KSČ" projednané
na 6. zasedání ústředního výboru
KSČ je zdůrazněno, že i v činnosti
národních výborů a jejich organizací
vystupuje mimořádně do popředí
racionální využívání paliv
a energie.
Konkrétní úkoly ukládá státní
cílový program spotřeby a užití
paliv a energie, schválený usnesením vlády
ČSSR č. 156/1982. Jeho plněním musí
být vy tvořeny podmínky pro zpomalení
přírůstku spotřeby paliv a energie
v nevýrobní sféře včetně
obyvatelstva v průměru ročně o 2 %.
K plnění státního cílového
programu 02 - racionalizace spotřeby a využití
paliv a energie - dílčího cílového
programu 08 za rok 1981 v organizacích řízených
národními výbory, např. Severočeského
kraje, byla provedena tato opatření:
Opatření 2. 1. 4. - rozpis federálního
ministerstva pro technický a investiční rozvoj
předpokládal v roce 1981 napojení 8500 bytových
jednotek na tepelné zdroje, vybavení měřicí
a regulační technikou. Dle údajů generálního
ředitelství Výstavba Severočeského
kraje bylo v roce 1981 na takto vybavené zdroje napojeno
3576 bytových jednotek a 326 062 m3 v občanské
vybavenosti. Nebyl proto splněn rozpis FMTlR při
úvaze předpokládané úspory
jedné tmp (na 1 bytovou jednotku za rok).
Důvodem je všeobecně známá nepříznivá
situace v zajišťování dodávek měřicí
a regulační techniky, která trvá již
řadu let a není dosud příslušnými
centrálními orgány vyřešena,
přičemž pro potřeby komplexní
bytové výstavby nelze zajistit měřicí
a regulační techniku dovozem z kapitalistických
států. Jelikož není reálné
očekávat v nejbližších letech zlepšení
situace, není ani reálné splnit rozpis na
celou 7. pětiletku.
Mám proto otázku pro soudruha ministra Kubáta:
Jak je ve výrobě federálního ministerstva
elektrotechnického průmyslu zajišťována
regulační a měřicí technika,
součástky a prvky pro toto zařízení
k racionálnímu využívání
paliv a energie?
Opatření 2. 1. 8. - v plné míře
se projevuje rozpor uváděný Severočeským
krajským národním výborem při
projednávání návrhu rozpisu úspor
paliv a energií, neboť rozpis FMTIR byl splněn
pouze ve výši 19,3 TJ, což je o 45,9 TJ nižší
oproti rozpisu.
Dodávku moderních světelných zařízení
lze zajistit pouze v omezené míře, navíc
pak pouze výbojky o příkonu 400 W eventuálně
150 W. Výbojky s nižším příkonem
se dosud prakticky nevyrábějí. K tomu přistupuje
vliv příliš vysokých nákladů
na výměnu svítidel (cca 3 tis. Kčs
jedno svítidlo) i samotných výbojek v porovnání
se životností typů SHC a MVLX. Úplnou
výměnou 137 tis. světelných bodů
v Severočeském kraji by bylo možno uspořit
cca 10 tis. MWh, tj. 129 TJ za 1 vykazovaný rok.
U drobných akcí proti rozpisu federálního
ministerstva pro technický a investiční rozvoj,
který byl ve výši 199,3 TJ, byl tento vysoce
překročen na 409,3 TJ. Na tomto překročení
se podstatným způsobem podílejí Severočeské
vodovody a kanalizace, které dosáhly využíváním
kalových plynů čistírny odpadních
vod a racionalizací provozu čerpacích a čisticích
stanic vody úspory ve výši 88,2 TJ.
Z dosavadního průběhu zajišťování
úspor dle dílčího cílového
programu 08 vyplývá nekoordinovanost mezi státním
cílovým programem 02 a vytvořenými
podmínkami, které jsou nutné pro jeho zabezpečení.
Neuvedl jsem ještě některá další
opatření v rámci Severočeského
kraje.
Nesporně velkou rezervou je množství tepla,
které uniká z budov a bytů v důsledku
nedostatečné izolační schopnosti,
a to zejména u panelové výstavby. Mám
proto otázku pro soudruha ministra Šupku:
Jaké a v jakém rozsahu jsou již uplatňovány
nové technologie ve stavebnictví, zejména
v hromadné bytové výstavbě, které
mají odstranit poměrně vysoké ztráty
tepelné energie?
K zabezpečení úkolů v oblasti energetického
hospodářství národní výbory
účinně rozvíjejí pracovní
iniciativu, která se promítá do účasti
v celostátní tématické soutěži
"Za racionální využívání
paliv a energie" a v krajských soutěžích,
jako je tomu například v Severočeském
kraji.
Na základě "Směrnice rady Severočeského
KNV a předsednictva krajské odborové rady
k rozvoji socialistické soutěže za úsporu
paliv a energie na léta 1981 - 1985 v Severočeském
kraji", zhodnotila soutěžní komise výsledky
socialistické soutěže za úsporu paliv
a energie za prvé pololetí 1982.
Celkem se v prvém pololetí 1982 zapojilo do této
socialistické soutěže 726 podniků, závodů
a organizací, což je dosud nejvyšší
účast za celou dobu trvání soutěže.
Docílené úspory ve všech druzích
paliv a energie činí 231 101 tmp, což představuje
zhruba 462 200 tun hnědého uhlí. Tato soutěž
je rozdělena do 4 skupin podle důležitosti.
Proti II. pololetí 1981 vzrostla výrazně
účast ve třetí a čtvrté
soutěžní skupině.
Při hodnocení výsledků socialistické
soutěže za I. pololetí 1982 posuzovala soutěžní
komise nejen dosažené úspory, ale i plnění
racionalizačních opatření, rozvoj
socialistické soutěže, realizaci zlepšovacích
návrhů, snižování měrných
spotřeb paliv a energie, dodržování
energetické kázně, celkovou úroveň
energetického hospodářství a účast
pracujících na dosažených výsledcích.
Přesto se vyskytují podniky, které nezaujaly
kladný přístup k řešení
v oblasti úspor paliv a energie svojí neúčastí
v soutěži, jako např. Bytex Vratislavice, Textilana
Chrastava, Benar Litvínov a Severočeské pivovary
závod Most.
O dobrém přístupu k řešení
otázek úspor paliv a energie svědčí
i uspořádání celostátního
aktivu "K výměně zkušeností
ze soutěže za úsporu paliv a energie",
který byl organizován Ústřední
radou odborů a federálním ministerstvem pro
technický a investiční rozvoj a uskutečnil
se 30. 6. 1982 v Ústí nad Labem. Cílem tohoto
aktivu bylo seznámit široký funkcionářský
aktiv z celé ČSSR s formami a metodami práce
v této oblasti.
Do myšlení a jednání všech pracujících
nutno prosadit provolání X. všeodborového
sjezdu a usnesení ze zasedání ÚV KSČ,
aby zvýšenou aktivitou a úsilím překročili
úkoly ze státních cílových
programů.
Dosažené výsledky soutěže za úsporu
paliv a energie návazně ukazují, jaké
obrovské rezervy jsou v pracovní i tvůrčí
iniciativě pracujících, ale zároveň
na možnost tuto iniciativu cílevědomě
rozvíjet a využívat při řešení
naléhavých problémů výroby.
Proto musí být společným úkolem
hospodářského vedení odborové
organizace, zapojit do zápasu o úspory paliv a energie
každého dělníka, konstruktéra,
technika, každého pracovníka předvýrobní,
výrobní i nevýrobní sféry.
Zabezpečit tento náročný cíl
vytyčený X. všeodborovým sjezdem vyžaduje:
Rozepisovat na jednotlivých stupních řízení
až na jednotlivá pracoviště, kolektivy
a jednotlivce roční úkoly ze státních
cílových programů i plánů úspor
včas.
Zajišťovat tyto úkoly cestou konkrétních
racionalizačních akcí a dbát, aby
se úspory staly obsahem všech forem rozvoje iniciativy
a socialistických soutěží.
Seznamovat všechny pracující s konkrétními
racionalizačními akcemi, vytvářet
pro jejich realizaci podmínky a kontrolovat jejich plnění
při pravidelném vyhodnocování úkolů
národohospodářského plánu.
Otázky spojené s úsporami zařazovat
pravidelně na program občanských výborů,
výrobních porad a schůzí odborových
organizací. Jen za těchto podmínek bude možné
docílit ve spolupráci i s veřejnými
sdělovacími prostředky zvýšení
úspor paliv a energie. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Protivovi. Hovorí
poslanec Miňďaš, pripraví sa poslanec
Požár.
Poslanec J. Miňďaš: Vážené
súdružky poslankyne, vážení súdruhovia
poslanci! Predpokladom uspokojovania rastúcich potrieb
pracujúcich je harmonický rozvoj všetkých
odvetví národného hospodárstva. Preto
KSČ venovala rozvoju poľnohospodárstva veľkú
pozornosť, t. j. vytyčovala úlohy pre jednotlivé
etapy vývoja. Proces socializácie nášho
poľnohospodárstva začal po IX. zjazde KSČ
v roku 1949, ktorý vytvoril podmienky pre prechod od individuálnych
malovýrobných hospodárstiev k družstevnému
spôsobu hospodárenia. V tejto dobe pracovalo v poľnohospodárstve
okolo 2,2 mil. pracovníkov, ktorí mali k dispozícii
približne 15 tis. traktorov.
V druhej etape (1949-1958) sa znížil počet
pracovníkov v poľnohospodárstve asi na 1,5
mil. osôb a počet traktorov vzrástol na cca
75 tis. kusov.
V súčasnej dobe je v poľnohospodárstve
okolo 140 tis. traktorov a počet pracovníkov v poľnohospodárstve
sa znížil na necelých 900 tis. Pomocou mechanizácie
a ostatných intenzifikačných vkladov (osivá,
hnojivá a ďalšie) sa podarilo, že i v dobe
kolektivizácie poľnohospodárstva výroba
stúpla a napr. u obilnín objem výroby v porovnaní
s prvou a druhou päťročnicou sa v podstate zdvojnásobil.
Veľmi sa rozšírila mechanizácia niektorých
prác tak v rastlinnej, ako aj v živočíšnej
výrobe. V minulom roku holo napr. zberacími mlátičkami
zobraté obilie takmer na 100 % vrátane kukurice.
Došlo tiež k rozvoju mechanizovaného zberu zemiakov
a podiel mechanizovaného zberu cukrovky sa zvýšil
za desať rokov z 52 % na 96 %. Mechanizáciu u týchto
posledných dvoch plodín bude nutné zlepšovať,
nakoľko v súčasnej dobe dochádza k značnému
poškodzovaniu hľúz zemiakov a k vysokým
stratám pri zbere cukrovej repy, najmä pri zhoršených
klimatických podmienkach.
Celkove však vďaka patrí priemyslovým
odvetviam za to, že uvoľnenie poľnohospodárskych
pracovníkov pre ostatné odvetvia národného
hospodárstva mohlo byť nahradené poľnohospodárskou
technikou.
Pri skupinových poslaneckých prieskumoch poľnohospodárske
podniky, ale i okresné poľnohospodárske správy
poukazovali na to, že dodávky poľnohospodárskej
techniky vykazujú dlhodobú klesajúcu tendenciu,
ktorá v šiestej päťročnici ešte
zosilnela, a to najmä pokiaľ ide o stav traktorového
parku, nezlepšili sa však podstatne ani dodávky
náhradných dielcov.
Na tomto úseku nebolo splnené uznesenie XV. zjazdu
KSČ, a to, dodať pre poľnohospodárstvo
v rokoch 1976-1980 49 tis. traktorov; skutočné dodávky
boli iba 39 662 traktorov, čo je takmer o jednu pätinu
menej.
Podľa súčasného rozboru je ohrozené
i splnenie záverov XVI. zjazdu KSČ - dodať
do poľnohospodárstva 35 tis. kusov traktorov. Do terajšia
bilancia pre siedmu päťročnicu je 29 869 kusov,
čo je o 17 % menej. Skutočnosť môže
byť ešte nižšia v prípade, že
sa nesplní plánovaná výroba.
Na stanovenú bilanciu pre rok 1981 v množstve 7610
traktorov sa nedodalo 1566 traktorov (cca 20 %).