Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kryllovi.
V rozpravě vystoupí poslanec Hanus.
Poslanec SN J. Hanus: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky poslankyně,
vážení soudruzi poslanci, scházíme
se v novém volebním období k projednání
návrhu zákona o sedmém pětiletém
plánu rozvoje národního hospodářství.
Dovolte mi proto, abych ve svém vystoupení hovořil
k některým problémům souvisejícím
s hlavním úkolem resortu paliv a energetiky, kterým
je zabezpečení plynulého zásobování
národního hospodářství a obyvatelstva
palivy a energií v letech sedmé pětiletky.
XVI. sjezd strany v Hlavních směrech hospodářského
a sociálního rozvoje ČSSR na léta
1981 - 1985 stanovil za hlavní zdroje pro výrobu
elektřiny a tepla uhlí a jaderné palivo,
a uložil v roce 1985 vytěžit 99 - 100 mil. tun
hnědého uhlí a lignitu a 27 - 28 mil. tun
černého uhlí. V těžbě
černého uhlí usilovat především
o zvýšení těžby kvalitních
druhů uhlí, zejména uhlí vhodného
pro koksování. Zdroje tříděného
uhlí zabezpečovat přednostně pro krytí
potřeby obyvatelstva.
Na pracujících v resortu paliv a energetiky, zejména
pak na hornících v hlubinných a povrchových
dolech je, aby zvýšením pracovního úsilí,
hledáním dalších nových forem
pracovní iniciativy a socialistickým soutěžením
překonávali existující problémy,
související s plněním úkolů
v těžbě uhlí a tak vytvářeli
příznivé podmínky pro vyrovnanou palivoenergetickou
bilanci státu.
V této souvislosti je nutno konstatovat, že právě
horníci stáli vždy v popředí
pracovní iniciativy a v hledání nových
forem socialistické soutěže.
V resortu pracuje 145 tis. držitelů odznaků
BSP a z tohoto počtu více než 6 tis. pracovníků
je nositelem zlatých odznaků BSP a téměř
3 tis. nositelů čestného názvu "Průkopník
socialistické práce". V hnutí brigád
socialistické práce je již zapojeno cca 192
tis. pracovníků ve více než 10 tis.
kolektivech.
Značný význam při organizování
a zaměření iniciativy pracujících
má stále v uhelném průmyslu rekordérské
hnutí, které úzce souvisí s rozvojem
hnutí "Překonej sám sebe a vytrvej",
které vzniklo v počátku 70. let v OKR. Další
úsilí směřuje k vytváření
dělnických a technických kategorií,
dále pak k pracovní iniciativě komplexních
racionalizačních brigád, které sdružují
pracovníky založené na dlouhodobosti v plnění
stanovených úkolů. Oba poslední jmenované
směry významně ovlivnily pracovní
kolektivy vedené hrdiny socialistické práce
soudruhy Milanem Žabčíkem a Lumírem
Sakmarem.
V současné době přicházejí
pracovníci našeho největšího hnědouhelného
revíru s novou iniciativou. Za pomoci krajských
stranických orgánů vzniká hnutí
"Za zvýšení výkonů velkostrojů",
které se opírá zejména o zkušenosti
kolektivů BSP a KRB z dolů Šmeral, Březno,
Ležáky apod. Smyslem tohoto hnutí je maximální
využití časového fondu velkostrojové
techniky. Ze Sokolovského revíru jsou to zejména
kolektivy soudruhů Pavla Malhovského a Václava
Urbana, které už dosáhly rekordních
výkonů.
Horníci a ostatní pracovníci resortu paliv
a energetiky i současnými pracovními výkony
potvrzují vysokou uvědomělost a pracovní
iniciativu, např. kolektiv vedený s. Ondrískou
z Dolu ČSA v ostravsko-karvinském revíru
vytěžil více než 44 tis. tun uhlí
za 31 pracovních dnů. Rubáňovým
výkonem 82,4 tuny uhlí na havíře za
směnu překonal dosavadní revírní
rekord. Přední horníci Dolu Nástup
Tušimice vyhlásili ". . . pokládáme
za svou čestnou povinnost přispět alespoň
prací k vyrovnání mezery, která nastala
nenahraditelnou ztrátou spolupracovníků z
Dolu Plnto. Chceme se podílet co nejvíce na úhradě
výpadků v těžbě uhlí.
Naše kolektivy zapojené v hnutí BSP přehodnotily
své současné závazky a vyhlašují
další zpevnění úkolů v
tom, že do konce letošního roku vytěží
dalších 70 tis. tun uhlí a skryjí 340
tis. m3 zeminy. Vyzýváme další
kolektivy, závody a podniky revíru k následování.
" Tato výzva nezůstala bez odpovědi.
Začal bych brigádou socialistické práce
"Pravda", kterou vedu. My splníme plán
již 16. prosince a vytěžíme do konce roku
navíc 7 tis. tun uhlí tříděného
a docílíme průměrného výkonu
41 tun na hlavu a směnu. Náš závod Důl
Marie Majerová splní plán 18. prosince a
vytěží navíc 13 tis. tun uhlí.
Také náš Sokolovský revír jako
obvykle i letos splní plán. Za 11 měsíců
letošního roku jsme vytěžili už více
než 19 a půl miliónu tun uhlí, tj. překročení
téměř o půl miliónu tun, a
celoroční plán chceme splnit už 24.
prosince.
Ale samozřejmě nejsme sami. Havíři
Dolu Klement Gottwald v Hrdlovce dají letos 800 tun uhlí
navíc a vyrazí 1 tis. m chodeb. Pracovníci
n. p. DVIL vytěží navíc 20 tis. tun
uhlí, skryjí 255 tis. m3 zeminy a uspoří
dalších 125 tis. Kčs renovací náhradních
dílů. Kolektivy Úpravny uhlí Ledvice
zpracují nejméně 42 tis. tun vsázkového
uhlí nad státní plán a renovací
náhradních dílů ušetří
nejméně 50 tis. Kčs. A tak bychom mohli jmenovat
další kolektivy a koncernové podniky. Ocenění
patří i řidičům elektrických
lokomotiv, trolejářům, údržbářům
kolejí a opravářům.
Pomocnou ruku nabízejí nejen horníci, energetici
a pracovníci v plynárenství, ale i další
odboráři. Mezi nimi jsou např. lodníci
Čs. plavby labsko-oderské v Ústí nad
Labem, kteří plaví uhlí pro elektrárnu
Chvaletice, dále pracující Chemických
závodů československo-sovětského
přátelství v Litvínově a další.
V zimních měsících jsou už po
několik let našimi spolehlivými pomocníky
příslušníci Československé
lidové armády a vojska Pohraniční
stráže.
Samozřejmě, že i my máme ve své
práci rezervy, nad kterými se musíme v našich
hornických kolektivech zamyslet. Například
za tři čtvrtletí letošního roku
vzrostl v hornictví počet dnů neomluvené
absence o 15 %, z toho ve VHJ Ostravsko-karvinské doly
Ostrava téměř o 21 %. Přitom přesčasová
práce dělníků v OKD Ostrava vzrostla
za stejné období z 9,3 % na 9,4 %. I když převážnou
část neomluvené absence v OKD zaviňují
noví pracovníci z organizovaného náboru,
je nutno vytvořit takové podmínky, aby neomluvená
absence nestoupala a nemusela být nahrazována přesčasovou
prací, které musíme i tak dost dělat
ke splnění plánu. Já pracuji už
více než 30 let jako horník a jsem přesvědčen,
že kromě spolehlivých mechanismů nezbytně
potřebujeme kvalifikované pracovníky.
Do dolů nyní přicházejí pracovníci,
kteří pro to nemají kvalifikaci a kteří
nemají ani zkušenosti, takže se stává,
že na to, co udělají dva, by stačil
jeden kvalifikovaný horník. Z neznalosti postupů
práce plyne také častá úrazovost.
Tito pracovníci dostanou náborový příspěvek,
rok se zaučují, dva roky v práci vydrží
a odejdou jinam. Za nějaký čas se třeba
zase vrátí, aby znovu dostali náborový
příspěvek. Stabilizace pracovních
sil v hornictví tímto způsobem vyřešena
nebude. Prostředky, které jsou na to k dispozici,
by bylo vhodnější vynaložit na nábor
hornických učňů a na zainteresovanost
rodičů.
Částečným, a možná, že
i přechodným řešením nedostatku
pracovních sil v hornictví by bylo, kdyby k nám
přicházeli na pomoc na určitou dobu lidé
z ostatních odvětví, jejichž spolupracovníci
by zatím vykonávali za ně jejich práci.
Dělalo se tak už dříve a stávalo
se pak také, že řada pracovníků,
kteří odešli do dolů pouze pomoci, tam
už zůstala natrvalo.
Současně s náročnými úkoly,
které byly resortu paliv a energetiky uloženy pro
období sedmé pětiletky, bylo XVI. sjezdem
KSČ rozhodnuto vypracovat i Soubor opatření
k dalšímu prohloubení sociální
péče, životních a pracovních
podmínek pracujících v hornictví.
Zpracovaný soubor navrhovaných opatření
předpokládá zvýšení úrovně
sociálního a hmotného zabezpečení
pracovníků trvale pracujících v podzemí
uhelných, lignitových a rudných dolů
a na uhelných lomech a skrývkách. Navrhované
řešení je motivováno cílem zvýraznit
stávající preferenci pouze pracovníků
pracujících na nejobtížnějších
pracovištích v hornictví a současně
dořešit i jejich sociálně ekonomické
problémy, a tím vytvořit podmínky
pro zabezpečení objemů těžeb
potřebných pro zásobování národního
hospodářství a obyvatelstva palivy a energií.
Vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, na základě uzavřených
závazků a dosavadní obětavosti havířů
při plnění úkolů státního
plánu mohu s plnou odpovědností říci,
že pracující resortu paliv a energetiky za
účinné pomoci ostatních resortů
národního hospodářství jsou
připraveni svou pracovní iniciativou v duchu závěrů
XVI. sjezdu KSČ a nedávného 4. plenárního
zasedání ÚV KSČ udělat vše
pro splnění plánovaných úkolů
sedmé pětiletky. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hanusovi.
Po polední přestávce vystoupí jako
první v pokračující rozpravě
poslanec Bibeň. Jednání zahájíme
ve 13. 30 hodin.
(Jednání přerušeno ve 12. 22 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 13. 30 hodin.)
Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, budeme pokračovat v rozpravě
k vládnímu návrhu zákona o 7. pětiletém
plánu. Slovo má poslanec Bibeň, připraví
se poslanec Chlad.
Poslanec SL V. Bibeň: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia! Jednou z najvýznamnejších
a zároveň najcitlivejších oblastí
hospodárskej politiky zostáva i v 7. päťročnom
pláne odmeňovanie za prácu.
Ako sme počuli z výkladu predsedu Štátnej
plánovacej komisie s. Potáča a ako nám
to ukladá XVI. zjazd KSČ a 4. a 5. zasadanie ÚV
KSČ, musíme aj v tejto činnosti hľadať
rezervy. Kam musíme uprieť pozornosť?
Z celospoločenského pohľadu pôjde o to,
aby sme dokázali vyplácať taký objem
miezd, ktorý zodpovedá skutočnému
množstvu a kvalite odvedených výkonov. To znamená,
že musíme zosilniť pobádací charakter
miezd a dôraznejšie ako dosiaľ čeliť
nivelizačným tendenciám v odmeňovaní.
Zaviesť poriadok do odmeňovania, to znamená,
zvýrazniť v mzdách kvalitu práce, ale
súčasne sa nebáť za málo a nekvalitnú
prácu dať len toľko, koľko si daný
výkon zaslúži. Takýto prístup
je veľmi náročný na riadiacu a organizátorskú
prácu a doterajšie skúsenosti nám ukazujú,
ako sa ťažko uplatňuje na mnohých pracoviskách
tento celkom prirodzený princíp socialistického
odmeňovania.
Proti takto obecne povedaným zásadám, nebude
mať isto nik námietky.
V podnikoch, závodoch a na vlastnom pracovisku, je už
takáto prax obťažnejšia. Významné
poslanie tu má majster alebo dielovedúci, ale bez
významu nie sú ani samotné pracovné
kolektívy. Našiel by sa celý rad dobrých
príkladov, kedy kolektívy robotníkov sú
hlavnými iniciátormi zavádzania poriadku
do miezd. Bez falošnej solidarity, otvorene, prerokúvajú
rozdiely medzi výkonmi kolektívov a niekedy tvrdo
"po robotnícky" vyčísľujú
rozdiely v odmeňovaní.
Vývoj spoločenskej produktivity práce vo
vzťahu k vyplateným mzdám nám však
signalizuje, že tomu tak nie je v celom národnom hospodárstve
a že sme ešte nedokázali dostatočne dôrazne
dobré príklady zovšeobecniť.
Ešte zložitejší ako v priemysle je tento
problém v odvetví stavebníctva, kde pracujem
aj ja.
Charakter práce v stavebníctve ešte stále
sťažuje majstrom a stavbyvedúcim kontrolu prác.
Nie vždy sa presne vie, ako si pracovný kolektív
počína, či mu napríklad nevznikajú
prestoje vinou zlej organizácie práce, prísunu
materiálu, oneskoreného odstránenia porúch
na mechanizmoch. Ale nielen to. V stavebníctve nie je ešte
všade dostatočne rozšírený systém
úkolovej mzdy a predplánov, to znamená, že
nie je vopred stanovená výška odmeny vo vzťahu
k určitému druhu práce.
Takáto prax by potom viedla k tomu, že robotníci
na stavbách by mali sami záujem na tom viac ako
dosiaľ, aby im práca takpovediac "išla poriadne
od ruky". Darilo by sa nám užšie spojiť
záujem jednotlivca so záujmom celej spoločnosti
a pritom by si ľudia mohli nielen dosť zarobiť,
ale bolo by za nimi vidieť aj kus konkrétne odvedenej
práce.
Že je to cesta možná, dobrá i schodná,
dokazujú výsledky, ktoré máme v našom
národnom podniku Pozemné stavby Nitra, v závode
HSV Bratislava, kde pracujem.
U nás používame v prevažnej miere v stavebnej
výrobe úkolovú mzdu. Táto forma miezd
podporuje vzájomnú spoluprácu členov
pracovných čiat a záujem každého
jednotlivca na včasnom a kvalitnom dokončení
celého diela.
Pri takto stanovenej forme odmeňovania sa v čate
80 % dosiahnutého spoločného zárobku
rozdelí podľa odpracovaného času a podľa
tarifnej osobnej triedy vykonanej práce a zvyšok podľa
individuálnych zásluh jednotlivca. Nie je to vždy
jednoduché určiť mieru osobných, individuálnych
zásluh a nebýva to vždy bez problémov.
Je to prirodzené, ale nechceme a nemôžeme z
tejto zásady odmeňovania ustúpiť len
preto, že občas prináša problémy.
Uvedený spôsob rozdeľovania kolektívneho
zárobku v čate, napomáha odstraňovať
spoločensky tak nežiadúce rovnostárske
rozdeľovanie spoločného zárobku a naopak,
je vytvorený dostatočný priestor pre uplatňovanie
rozdielov v úrovni miezd, na základe zdôvodnených
výkonov a kvality práce.
Predpokladom k širšiemu uplatňovaniu tohto spôsobu
odmeňovania je zrejme potrebné ďalej rozširovať
normatívnu základňu. Je to politicky veľmi
citlivá a náročná oblasť, na
ktorú musíme sústrediť pozornosť
najmä v prvých rokoch 7. päťročného
plánu, aby sme vytvorili podmienky pre uplatnenie Súboru
opatrení v oblasti mzdovej politiky.
Nebolo by preto správne vidieť ako jednorazovú
kampaň upresňovanie, skvalitňovanie, rozširovanie
a tvorbu noriem spotreby živej práce i ostatných
technicko-hospodárskych noriem a ukazovateľov.
Celkovú racionalizáciu práce v spojitosti
s objektivizáciou a rozširovaním noriem spotreby
práce musíme chápať ako trvalý
proces mzdovej politiky.
Je to nevyhnutný prostriedok k zavedeniu poriadku do odmeňovania
a nemal by sa vyhnúť ani iným pracovným
činnostiam, či už ide o práce administratívne,
organizátorské, v oblasti služieb ale aj o
riadiace.
U nás plánujeme pre 7. päťročný
plán rozšíriť normatívnu základňu
tak, aby sa znížil počet pracovníkov,
ktorí nie sú odmeňovaní podľa
noriem spotreby času, a to tak, že v rokoch 1981 -
1983 o 15 % a v ďalšom období, najmenej o 10
% ročne, aby sme rozširovali podiel pracovníkov
odmeňovaných formou úkolovej mzdy. Zatiaľ
i u nás je časová norma mzdy uplatňovaná
tam, kde dochádza k častej zmene pracovných
činností, alebo kde nie je možné vopred
vždy určiť pracovný postup a tým
ani normy spotreby práce.
Z toho, čo som uviedol je vidieť, že i v našom
podniku musíme a chceme venovať primeranú pozornosť
normovaniu práce. Vidíme v tom jednu z hlavných
ciest, ako lepšie a objektívnejšie zladiť
výkonnosť s výškou odmeny.
Som presvedčený, že pracovníci nás
pochopia a podporia všetci tí statoční,
ktorým ide o to, aby ich mzda bola podložená
statočnou, kvalitnou a dobrou prácou, ktorej ekvivalentom
je hodnotný tovar na našom vnútornom trhu.
Je len samozrejmé, že len vyššia pracovná
disciplína, hospodárnosť, vyššia
výroba, môžu znamenať i vyššie
zárobky.
V súvislosti s dôslednou realizáciou princípu
zásluhovosti, nie menej významná úloha
prináleží mzdovej kontrole. Nemám však
na mysli len administratívne kontroly, a to ako sú
dodržiavané mzdové predpisy. To je iste tiež
dôležité, ale bolo by to málo efektívne.
Mám na mysli nielen kontrolovať odmeny, ale aj výkonnosť
práce, prijímať opatrenia k náprave
zistených nedostatkov a uplatňovať tiež
postih v prípade, že došlo k porušeniu platných
technologických postupov.