Federální shromáždění ČSSR, 1981 – 1986 Společné schůze SL a SN

Domnívám se, že celý tak rozsáhlý úsporný proces by měl být průběžně doprovázen přesvědčivou ekonomickou propagandou, která by pomohla dát do žádoucího pohybu to nejcennější a nejspolehlivější, to je pochopení a iniciativu všech pracovníků, kteří se podílejí na řízení dopravy, nebo kteří ovlivňují spotřebu pohonných hmot.

A samozřejmě, že celému tomuto procesu poskytujeme i my, poslanci, plnou podporu. Současně dovolte vyslovit plnou podporu realizačnímu úsilí v 7. pětiletce jménem Klubu poslanců Československé strany socialistické. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Chladovi, hovoří poslankyně Kancírová. Připraví se poslanec Tichavský.

Poslankyně SN D. Kancírová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci. "Výsledky úsilí o zvyšování efektivnosti a kvality veškeré výroby, řekl ve svém závěrečném slově na 4. zasedání ústředního výboru KSČ jeho generální tajemník s. Gustáv Husák, "přes dosažený pokrok zatím neodpovídají závažnosti a rostoucí naléhavosti stále složitějších úkolů".

Jednání říjnového zasedání ústředního výboru KSČ a reagence na ně potvrzují skutečnost, že cesty, které ukazuje Komunistická strana Československa k řešení této problematiky v podmínkách, které se rychle a pronikavě mění, jsou správné a reálné.

4. zasedání ústředního výboru KSČ se velmi podrobně, jak je nám všem známo, zabývalo otázkami dalšího rozvoje našeho zemědělství. Bylo dokladem soustavné pozornosti, která je věnována tomuto odvětví národního hospodářství, které má nenahraditelný význam nejen pro uspokojování, potřeb lidu, ale i pro zvládnutí vnějších ekonomických vztahů. Zpráva předsednictva ústředního výboru a diskusní vystoupení byly sledovány s velkým zájmem a pozorností zemědělců. Ale nejsou to jistě jen pracovníci v zemědělství a potravinářském průmyslu, kteří se nad problematikou nutnosti rychlého tempa rozvoje zemědělské výroby zamýšlejí. Řešení disproporcí mezi rozvojem rostlinné a živočišné výroby, jako základního předpokladu dosaženého soběstačnosti ve výrobě potravin, není záležitostí jen zemědělců. Na plnění úkolů, které byly zemědělství stanoveny, se velkou měrou podílejí ostatní resorty, například strojírenství. Velmi důležitou roli sehrává technická úroveň, trvanlivost, spolehlivost a hlavně vhodnost strojů. Je jistě na čase zvážit, zda je vhodné nechat po polích jezdit těžké tahače s návěsy a dalšími stroji s vysokým tlakem na půdu a pak hledat řešení, jak eliminovat negativní důsledky ulehlosti půdy při značných a často i zbytečných vkladech pohonných hmot.

Uvedu ještě jeden příklad, tentokráte z chemického průmyslu.

Pracuji v JZD Rakvice, kde je dosahováno potřebného souladu mezi rostlinnou a živočišnou výrobou. Řadu let máme, kromě jiného, velmi dobré výsledky ve výrobě obilovin. Tak jako jistě i celá řada dalších podniků, máme tu zkušenost, že výnosy nad 5 tun zrna z hektaru nelze stabilizovat bez komplexní ochrany. Ukázalo se, že například přípravky proti chorobám pat stébel (jedná se o jednu z hospodářsky nejvýznamnějších chorob obilovin), zvyšovaly výnosy i při nízkých napadeních, kdy se obecně ještě nedoporučuje chemické ošetření, protože těchto přípravků není dostatek. Nedostatečné množství chemických přípravků se projevuje někdy i v tom, že vysoké dávky průmyslových hnojiv nezvyšují výnosy plodin, ale zaplevelenost polí a porostů.

Tím, že hovořím o našich potřebách, nechci vůbec zmenšovat podíl odpovědnosti nás všech, kteří se na zemědělské výrobě bezprostředně podílíme. Často se hovoří o tom, že zemědělci mají při neúspěších ve výrobě po ruce vždy výmluvu - jednou jsou to příliš velké dešťové srážky, jindy zase jejich nedostatek, v dalším roce se hovoří o nevhodném rozložení teplot a srážek během vegetačního období. To všechno však nejsou výmluvy, ale skutečnost. Tyto nemůžeme považovat za výjimky, protože se jedná o jevy, které jsou přirozené a obvyklé. Musíme se jim tedy lépe přizpůsobit - více se specializovat, zavádět takové odrůdy a agrotechnické metody, které zajišťují dobré výsledky jak při nedostatku, tak i při nadbytku vláhy, potřebujeme mít k dispozici takovou techniku, která dobře pracuje ve všech, nejen v optimálních podmínkách. Myslím, že je vhodné, abych připomněla při této příležitosti také to, že koncepce sedmé pětiletky je založena na rychlejším uplatňování vědeckotechnického pokroku, a to znamená především využívání poznatků vědy prostřednictvím techniky. Právě to, jak ukázal letošní rok, je velmi významné. I v letošním roce dosáhla řada zemědělských podniků dobrých výnosů obilovin, brambor, objemné píce i cukrovky, dobrých výsledků v užitkovosti hospodářských zvířat při dodržení maximální hospodárnosti. Ve značné míře byly dobré ukazatele výroby dosaženy mimořádnou iniciativou a obětavostí lidí, využíváním poznatků a zkušeností nejlepších podniků a úzkou spoluprací s pracovníky vědy a výzkumu. Ale tyto faktory samy o sobě natrvalo nestačí. Musí k nim přistoupit i kvalitní materiálně technická základna.

Soudružky a soudruzi poslanci, v 7. pětiletce je zvláštní důraz kladen na prohloubení specializace rostlinné výroby. Jedním z předpokladů jejího rychlejšího rozvoje je velkovýrobní uspořádání půdního fondu s možností dokonalého využití současné i perspektivní techniky. Stále častěji se zamýšlíme nad tím, proč jsou tak značné výkyvy ve výsledcích hospodaření podniků, které jsou v obdobných ekologických podmínkách. Rozpory prokazují, že závažný podíl má vedle objektivních příčin celkově nedostatečný stav a úroveň základní agrotechniky. Nedostatky základní agrotechniky, to je nedodržení optimálních lhůt v provádění podmítek, oreb a setí, nebo jejich nekvalitní provedení, mohou znamenat snížení výnosů např. u obilovin o 15 - 20 %, jak to prokazují předstihové podniky v Jihomoravském kraji. Jednou z hlavních příčin je naprostý nedostatek odpovídající mechanizace. To potvrzuje skutečnost, o níž jsem již hovořila. Analýza stavu mechanizačních prostředků pro zpracování půdy např. ukazuje, že potřeby zemědělců byly v 6. pětiletce u rozhodujících strojů kryty zhruba na polovinu, přičemž některé typy strojů nebyly dodány vůbec. Jedná se například o talířové podmítače pro traktory s vyšší tahovou silou, radličné podmítače pro všechny typy traktorů, neexistující pluhy a další nářadí pro práci ve svazích, kombinátory pro zpracování těžkých půd a řada dalších. Vývoj a výroba strojů na zpracování půdy a setí jsou velmi pomalé, a to především ve fázi realizace. Naprosto nedostatečně jsou zajišťovány i stroje spojené s progresívními technologiemi, které umožňují dodržet optimální lhůty při výrazných úsporách práce, ostatních nákladů a hlavně energie. Mám na mysli hlavně již zmíněné talířové nářadí a radličné podmítače na zpracování půdy a speciální secí stroje, jejichž využitím při minimalizaci zpracování půdy je možno dosáhnout vysokých úspor pohonných hmot. Například agrobiologickou kontrolou na okrese Kroměříž bylo zjištěno, že na výrobu jedné tuny obilí tyto stroje ušetřily 7 litrů nafty.

Zvyšování kvality a efektivnosti rostlinné výroby - to také znamená podstatné zlepšení činnosti specializovaných organizací a služeb. Jedná se především o zajištění osiv v požadované struktuře a kvalitě, které odpovídají potřebám velkovýroby a požadavkům na jejich výnosový potenciál. V pokusech se ukázalo, že kvalita osiva mnohdy ovlivňuje výnosy více, než samotná odrůdová skladba. Je nutno se také zmínit i o péči, která souvisí s rozvojem agrochemických služeb. Svůj podíl, hlavně při dobudování komplexní péče o zemědělskou techniku a zkvalitnění opravárenské činnosti, musí přinést i STS a opravny zemědělských strojů.

Rozvoj koncentrace a specializace živočišné výroby sleduje cíl přednostního chovu skotu a v jeho specializaci důslednější prosazování struktury stád podle podmínek výrobních oblastí. Pozornost je věnována postupnému zřizování středisek řízení výživy skotu, budování centrálních mícháren krmiv, konzervaci, skladování a distribuci objemových krmiv. Mimořádná pozornost je věnována technologickým postupům, které vedou ke snižování ztrát na živinách při minimálních nákladech energie.

Soudružky a soudruzi poslanci, říjnové zasedání ústředního výboru KSČ stanovilo i náročné úkoly pro potravinářský průmysl. Tyto úkoly souvisejí především se změnami v plánování zemědělské výroby a s novým způsobem zabezpečování potřebné suroviny pro potravinářskou výrobu. Potravinářský průmysl má logickou povinnost nakoupit vše, co zemědělská velkovýroba vyprodukuje a s minimálními ztrátami materiál zpracovat a dodat na trh.

V tomto směru hraje významnou roli rozšíření a zkvalitnění integrace a kooperace zemědělských a potravinářských podniků. Dobré zkušenosti v tomto směru má Drůbežářský průmysl, který například jen v roce 1980 uzavřel 26 smluv o integraci, dále Mlékárenský průmysl a konzervárny.

Inovace výroby - to je další úkol potravinářů. A zde je důležitým kritériem i kvalita a úroveň obalové techniky. Nekvalitní obaly snižují prodejnost výrobků doma i v zahraničí. Je negativním jevem, že řada strojírenských podniků vyloučila ze svého výrobního programu zařízení pro potravinářský průmysl. Jde například o zavíračky konzerv, o zařízení pro drůbeží porážkové linky, balící stroje apod.

Značné úkoly má potravinářský průmysl i v úsporách energie. V souvislosti s tím se přehodnocují způsoby konzervace některých druhů výrobků. Mezi zemědělskou prvovýrobou a jednotlivými zpracovatelskými obory potravinářského průmyslu se rozvíjejí přímé vztahy a tím je dosahováno lepších vzájemných vazeb.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, opatření 4. zasedání ÚV KSČ k dalšímu rozvoji zemědělství a potravinářského průmyslu sledují důslednou realizaci závěrů XVI. sjezdu KSČ. Stanoví jednotný postup při zavádění zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství na úseku zemědělství. Závěry ústředního výboru jsou rozpracovány ve všech krajích, okresech i podnicích. I my v našem družstvu je podrobně projednáváme v jednotlivých výrobních odvětvích i na jednotlivých pracovištích, v brigádách socialistické práce a v komplexních racionalizačních brigádách. Z těchto jednání vyplývá řada velmi důležitých skutečností - důležitost a význam plánu, jeho rovnoměrné plnění, šetření všemi druhy energie, jadrnými i objemnými krmivy. Mimořádná pozornost se věnuje otázkám využívání pracovní doby, odměňování, prohlubování funkce vnitropodnikového chozrasčotu. Nesnažíme se objektivizovat chyby, ale hledáme jejich skutečné příčiny a snažíme se i o konkrétní kritiku. Přesvědčujeme se na těchto jednáních, že vysoké parametry celé sedmé pětiletky lze plnit, zvláště při důsledném uplatňování vědeckotechnického rozvoje, vysokou náročností v řídící práci a potřebnou úrovní politického přístupu k řešení všech otázek.

Vzhledem k tomu, soudružky a soudruzi poslanci, že návrh zákona o sedmé pětiletce odpovídá našim současným reálným možnostem a potřebám, doporučuji vám jej schválit.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Kancírové. Vystoupí poslanec Tichavský, připraví se poslanec Tichý.

Poslanec SL S. Tichavský: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, náročnost úkolů 7. pětiletého plánu vyžaduje zásadní obrat v dosavadním vývoji, a to jít cestou efektivního využívání značného ekonomického potenciálu naší země. V souvislosti se zahraničním obchodem se jedná především o kvalitu a spolehlivost stávajících vývozních fondů, kde můžeme a musíme svou práci podstatně zlepšit.

Ve světovém obchodě se mnoho změnilo a stále se mění, avšak požadavek vysoké kvality trvá. Na kvalitní výrobky vysoké technické úrovně nelitují odběratelé vysokých finančních nákladů, mají-li jistotu, že tyto výrobky zabezpečí bezporuchový provoz i úspory drahých materiálů, surovin a energie, usnadní práci a zvýší bezpečnost, přispějí k ochraně životního prostředí a růstu produktivity práce. Kvalita se stává stále více měřítkem prodejnosti. Nižší přizpůsobivost kvalitativním požadavkům dokládá dynamika růstu našich vývozních cen v minulých letech, kdy se naše ceny zvýšily o 54 %, kdežto ve světovém zahraničním obchodě vzrostly o 137 %. Přesto, že zahraniční obchod uplatňuje požadavky na kvalitu, nadále se expeduje zboží, které je příčinou reklamací na jakost výrobků, na nedostatky v konstrukci, na špatnou povrchovou úpravu, na nedodržení technologických parametrů a podobně.

Odstranění nedostatků v technické kvalitě a úrovni bude mít dlouhodobější charakter. Jednou z podmínek, mimo zlepšení práce tvůrčích techniků, je důsledná a včasná realizace státních cílových programů. Chci však poukázat na to, že rozvojové nosné programy v minulosti měly spíše oborový charakter (jen omezeně výrobkový). Nebyly dostatečně svázány s plánem vědy a techniky a nebyly patřičně provázány se subdodavatelskými kapacitami. U některých programů se ukázalo, že nemají zajištěný odbyt. Strukturální selektivní politika v československém strojírenství trpěla značnou nestabilitou, řada akcí (např. rozvoj osobních automobilů) pohltila v sedmdesátých letech značné investiční prostředky bez adekvátních výstupů. Dané priority u nosných programů v investicích a jiných oblastech se neodrazily v zahraničním obchodě jako priority, které dlouhodobě zajišťovaly vývoz s odpovídajícími cenami.

Proto je třeba přísně dodržovat časové a věcné plnění státních cílových programů, nepřipustit tendence k dalšímu rozšiřování a tím rozmělňování stávajících disponibilních zdrojů. Po organizační stránce je nezbytné komplexně rozpracovat státní cílové programy jak po horizontální, tak i vertikální linii, zdrojově je zabezpečit a tvrdě a s osobní odpovědností na všech stupních řízení vyžadovat jejich bezpodmínečné plnění. Větších přínosů je možno dosáhnout jenom přechodem od jednotlivých inovačních akcí k uceleným programům. V nich musí být různorodé inovace sladěny podle věcné náplně, časové a funkční návaznosti i ekonomické stránky. Z hlediska realizačních možností je třeba v prvé řadě rozhodnout, který stupeň řízení za to dle rozsahu a potenciální síly i rozhodovací pravomoci zodpovídá.

Jinak by o inovace, které odpovídají např. pravomoci VHJ, zbytečně usiloval nižší článek řízení a naopak. Důležité je inovační program diferencovaně rozlišit, a to, co budeme řešit vlastními silami, co ve spolupráci s jinými organizacemi nebo za pomoci zemí RVHP, či nákupem licencí ve světě. Bez takového diferencovaného přístupu se stává, že inovační úkoly, které si dáme do plánu, jsou ve světě vyřešené, otevřené a v praxi používané.

Je to jedna z hlavních cest a možností, jak zabezpečit vysokou technickou úroveň výrobků. V této souvislosti bychom měli posoudit vliv na efektivnost zahraničního obchodu výrobků I. jakosti nebo technické pokrokovosti. Ve výboru jsme došli k závěru, aby byl proveden rozbor, zda uvedené výrobky plní tuto funkci i v zahraničním obchodě, zejména v dosahovaných cenách.

Pro zvýšení zdrojů pro export je třeba uvážit ještě jednu skutečnost. Z celkového sortimentu výrobků v ČSSR se jich ze všech vyráběných druhů vyváží jenom 30 %. U federálního ministerstva všeobecného strojírenství je to jen 14,4 % a u federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství jen 9,9 % ze všech vyráběných druhů. Je třeba zřejmě pečlivě posoudit, zda zbývající - co do počtu druhů daleko větší množství - nedává možnosti pro rozšíření vývozu.

Druhou cestou bez investic, i když ne lehkou, kterou musíme v daleko větší míře uplatňovat hned, je zvyšování pracovní kázně a disciplíny, boj proti alibismu a lhostejnosti, a to na všech stupních řízení. Musíme pravdivě a bez příkras informovat podnikové kolektivy a postavení jejich výrobků ve světě, o problémech, které vznikají z titulu nekvalitní práce při jejich prodeji, přesně určit příčiny nedostatků, konkrétně stanovit zodpovědné pracovníky za jejich odstranění a důsledně kontrolovat jejich plnění. Není to jednoduché, vyžaduje to prohloubit politickoorganizátorskou práci mezi lidmi, ale je to jedna z forem, která výrazně ovlivňuje efektivnost zahraničního obchodu.

Soudružky a soudruzi poslanci, důležitou otázkou je vztah výroby a zahraničního obchodu. Možností, jak zlepšit sepětí zahraničního obchodu a výroby, je celá řada. Od těsnějšího osobního styku přes plán až po organizační propojení. Všichni se shodujeme v tom, že soulad plánu je první podmínkou souladu zájmu.

Plán, rozepisovaný Státní plánovací komisí, je zpravidla v souladu s resortními plány, větší pozornost je třeba věnovat rozpisu resortu na VHJ a podniky zahraničního obchodu, kde docházelo k některým odchylkám. K největším problémům však dochází během roku, kdy operativní úpravy plánu z centra již nejsou jednotně rozepisovány a zakládají řadu diskusí, neplodných jednání a hlavně rozkládají vztahy místo věcného řešení. To nesvědčí o dobré spolupráci resortů a středních článků řízení.

Často se setkáváme i s rozdílnými přístupy k otázkám vývozu i na úrovni, kde bychom to nečekali. Ukazuje se, že pracovníci výroby v průměru málo znají potřeby a problémy zahraničního obchodu, jeho práci, světový vývoj, konkurenci apod. A naopak existuje stále velký počet pracovníků podniků PZO, kteří konkrétní situaci ve výrobě znají málo nebo neměli možnost ji poznat. Také přirozená obměna pracovníků, zejména občanských kádrů mezi výrobou a podniky zahraničního obchodu, je velmi slabá. Soudruh ministr Urban informoval výbor o námětu na oboustranné stáže, který je třeba plně podpořit a považovat jej jako jeden z nových prvků vztahů výroba - obchod. Mělo by se to stát závaznou povinností a zcela určitě to přispěje k dalšímu prohloubení vztahů mezi výrobou a zahraničním obchodem a pomůže odstranit řadu třecích ploch.