- Vládne návrhy, ktorými sa predkladajú
Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej
republiky na súhlas
- Zmluva o priateľstve a spolupráci medzi Československou
socialistickou republikou a Afganskou demokratickou republikou,
podpísaná v Prahe dňa 24. júna 1981
(tlač 13),
- Konzulárny dohovor medzi Československou socialistickou
republikou a Afganskou demokratickou republikou, podpísaný
v Prahe dňa 22. apríla 1981 (tlač 14),
- Zmluva medzi Československou socialistickou republikou
a Afganskou demokratickou republikou o právnej pomoci vo
veciach občianskych a trestných, podpísaná
v Prahe dňa 24. júna 1981 (tlač 19).
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, prerokovania týchto vládnych návrhov
sa zúčastní radca, minister a chargé
d* affaires Afganskej demokratickej republiky dr. Rabani Burna
Afghan. Srdečne ho medzi nami vítam. (Potlesk.)
Podľa schváleného programu budú i tieto
návrhy prerokované spoločne, a to tak, že
výklad vlády i spravodajské správy
budú prednesené ku všetkým trom návrhom
súčasne.
Žiadam ministra zahraničných vecí Československej
socialistickej republiky Bohuslava Chňoupka, aby za federálnu
vládu podal výklad k uvedeným návrhom.
Ministr zahraničních věcí ČSSR
B. Chňoupek: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky poslankyne,
vážení súdruhovia poslanci, Zmluva o
priateľstve a spolupráci medzi ČSSR a Afganskou
demokratickou republikou, ktorá sa dnes predkladá
spoločnej schôdzi Snemovne ľudu a Snemovne národov
Federálneho zhromaždenia ČSSR na schválenie,
bola podpísaná 24. júna 1981 počas
návštevy afganskej straníckej a vládnej
delegácie, vedenej generálnym tajomníkom
ÚV Ľudovej demokratickej strany Afganistanu a predsedom
prezídia Revolučnej rady ADR s. Babrakom Karmalom
v Československu.
Žiada sa pri tejto príležitosti zdôrazniť,
že Československý ľud vždy podporoval
spravodlivý boj afganského ľudu za národné
a sociálne oslobodenie. S úprimnými sympatiami
sme uvítali víťazstvo Aprílovej revolúcie
v roku 1978, ktorým začal ťažký
proces pokrokových premien a prekonávanie zaostalosti.
Medzinárodný imperializmus, podporovaný pekinským
hegemonizmom a reakčnými silami celého sveta,
rozpútal proti afganskej revolúcii nevyhlásenú
vojnu. Vo svojom hrdinskom boji za zaistenie svojej nezávislosti,
národnej suverenity, územnej celistvosti a nezúčastnenosti
aj proti obrane revolučných vymožeností
nezostal afganský ľud osamotený. Opiera sa
o nezištnú pomoc a podporu socialistických
štátov, hlavne Sovietskeho zväzu, ale aj o solidaritu
všetkých pokrokových a mierumilovných
síl na svete.
Styky medzi našimi krajinami majú dlhoročnú
tradíciu. Svedčí o tom skutočnosť,
že už v roku 1937 sme uzatvorili Zmluvu o priateľstve.
Dokument, predkladaný teraz Federálnemu zhromaždeniu
na túto tradíciu nadväzuje a zároveň
jej dáva novú, vyššiu kvalitu, ktorá
odráža revolučné premeny, ku ktorým
vo vzťahoch obidvoch krajín od tej doby došlo.
Hlavne po začatí druhej etapy Aprílovej revolúcie
a po nástupe nového straníckeho a štátneho
vedenia na čele s veľkým priateľom socialistického
Československa súdruhom Babrakon Karmalom. Tesná
spolupráca obidvoch našich krajín sa v súčasnej
dobe rozvíja na zásadách internacionalizmu
a revolučnej solidarity. Opiera sa o zhodnosť hlavných
cieľov pri upevňovaní svetového mieru
a pri budovaní novej spravodlivej spoločnosti. Sústavne
a dynamicky sa prehlbuje predovšetkým v politickej
oblasti, po straníckej a vládnej línii i
medzí spoločenskými organizáciami
našich krajín.
Od náročných politických kritérií
zakotvených v uzatvorenej Zmluve sa hudú rozvíjať
styky aj v ďalších oblastiach, v prvom rade hospodárske.
Nebývalý rozmach dosahujú vzájomné
styky aj na úseku školstva, výchovy kádrov,
kultúry, zdravotníctva a oznamovacích prostriedkov.
Navyše je už k podpisu pripravená nová
kultúrna dohoda.
Spolu s afganskými priateľmi sme hlboko presvedčení,
že Zmluva predstavuje nielen pevný základ ďalšieho
všestranného rozvoja našich dvojstranných
vzťahov, ale výrazne posilňuje medzinárodné
postavenie ich vlasti. Sme hrdí na to, že Československo
je po Sovietskom zväze druhou kraj inou, s ktorým
tento významný ázijský štát
podobnú zmluvu uzatvoril.
Súdružky a súdruhovia, ďalšími
zmluvnými dokumentami, predkladanými Federálnemu
zhromaždeniu na schválenie, sú Konzulárny
dohovor medzi Československou socialistickou republikou
a Afganistanom podpísaná v Prahe 13. apríla
tohto roku počas oficiálnej priateľskej návštevy
afganského ministra zahraničných vecí
súdruha Šáha Mohammada Dosta ako aj Zmluva
o právnej pomoci vo veciach občianskych a trestných
podpísaná 24. júna 1981 počas návštevy
afganskej straníckej a vládnej delegácie.
Obidve dohody sú názorným príkladom
rozširovania zmluvne právnej základne našich
vzťahov a vytvárania ich pevného, stabilného
a dlhodobého rámca v rôznych oblastiach. Ich
uzatvorenie je výrazom potreby právnej regulácie
československo-afganských stykov na týchto
dôležitých úsekoch a nevyhnuteľným
dôsledkom všestrannej aktivizácie a obohacovania
obsahu a foriem našich vzájomných vzťahov.
Pri príprave uvedeného Konzulárneho dohovoru
a Zmluvy o právnej pomoci sme využili bohaté
skúsenosti získané zo zmluvnej úpravy
tej to problematiky, najmä s ďalšími rozvojovými
krajinami.
Vážené súdružky poslankyne, vážení
súdruhovia poslanci, predkladané dokumenty plne
zodpovedajú cieľom československej zahraničnej
politiky stanoveným XVI. zjazdom KSČ. Vytvárajú
solídne predpoklady pre ešte aktívnejší
a dynamickejší rozvoj našich vzťahov s revolučným
Afganistanom.
Uzatvorenie Zmluvy je v plnom súlade s československými
ústavnými a inými predpismi a nevyžaduje
žiadnu zmenu v československom právnom poriadku.
Odporúčam preto, aby Federálne zhromaždenie
Československej socialistickej republiky s nimi vyslovilo
svoj súhlas. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem ministrovi súdruhovi Chňoupkovi.
Vážené súdružky a súdruhovia
poslanci. Návrhy prerokúvali zahraničné
a ústavnoprávne výbory obidvoch snemovní.
Výbory Snemovne ľudu schválili za spoločného
spravodajcu poslanca Michala Barana a výbory Snemovne národov
poslankyňu Antóniu Bajerovú.
Slovo má spravodajca poslanec Baran.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
M. Baran: Vážený súdruh predseda,
vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, osobitne rád sa ujímam úlohy, aby
som sa ako spoločný spravodajca Snemovne ľudu
vyslovil k trom vládnym návrhom medzinárodných
dokumentov uzavretých medzi Československou socialistickou
republikou a Afganskou demokratickou republikou.
Pri prerokúvaní Zmluvy o priateľstve a spolupráci,
Konzulárneho dohovoru a Zmluvy o právnej pomoci
vo veciach občianskych a trestných s Afganskou demokratickou
republikou, sme v zahraničných výboroch vychádzali
z toho, že bez ohľadu na vzdialenosť, ktorá
oddeľuje náš ľud od ľudu Afganistanu,
sú si národy oboch našich krajín blízke.
Záujem našich občanov o zavŕšenie
cieľov a ideí Aprílovej revolúcie z
roku 1978 a podpora afganského ľudu v boji proti nepriateľskej
agresii inšpirovanej americkým imperializmom a čínskym
hegemonizmom, sú toho dôkazom.
S úprimným presvedčením o veľkom
význame a o veľkej vnútornej hodnote tých
to zmluvných dokumentov, vrelo odporúčam,
aby s predloženými zmluvnými dokumentami medzi
Československou socialistickou republikou a Afganskou demokratickou
republikou Snemovňa ľudu vyslovila svoj súhlas.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem spravodajcovi poslancovi Baranovi. Udeľujem
slovo spoločnej spravodajkyni A. Bajerovej.
Společná zpravodajka výborů SN
poslankyně A. Bajerová: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně a soudruzi poslanci, ministr zahraničních
věcí ČSSR s. Chňoupek zde odůvodnil
komplex tří významných vládních
návrhů, jimiž se předkládají
Federálnímu shromáždění
ČSSR k souhlasu:
- Smlouva o přátelství a spolupráci
mezi Československou socialistickou republikou a Afghánskou
demokratickou republikou, podepsaná v Praze dne 24. června
1981,
- Smlouva mezi Československou socialistickou republikou
a Afghánskou demokratickou republikou o právní
pomoci ve věcech občanských a trestních,
podepsaná v Praze dne 24. června 1981 a
- Konzulární úmluva mezi Československou
socialistickou republikou a Afghánskou demokratickou republikou,
podepsaná v Praze dne 22. dubna 1981.
Máme upřímný zájem o prohloubení
přátelství a spolupráce se zeměmi
se socialistickou orientací na zásadách socialistického
internacionalismu a v předložených vládních
návrzích vidíme významný politickoprávní
podklad této bratrské spolupráce. Všestranná
spolupráce, vzájemná pomoc a podpora při
respektování státní svrchovanosti
a nezávislosti odpovídají zájmům
lidu obou našich zemí a slouží k upevnění
míru a bezpečnosti ve světě.
Jsem přesvědčena, že předložená
úprava přátelských vztahů,
hospodářské a vědeckotechnické
spolupráce, rozvíjení součinnosti
v oblasti kultury, školství, zdravotnictví,
stejně tak v oblasti právní pomoci ve věcech
občanských a trestních, jakož i úprava
konzulárních styků splní své
poslání. Napomůže významnou měrou
internacionálnímu spojenectví s Afghánskou
demokratickou republikou a přispěje tak k celkovému
prohloubení a upevnění jednoty a semknutosti
socialistického společenství.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, jako společná
zpravodajka ústavně právního výboru
a zahraničního výboru Sněmovny národů
se proto plně ztotožňuji se stanoviskem a doporučením,
které zde tlumočil za výbory Sněmovny
lidu poslanec Baran a doporučuji Sněmovně
národů vyslovit s předloženými
vládními návrhy - Smlouvy o přátelství
a spolupráci, Smlouvy o právní pomoci ve
věcech občanských a trestních a Konzulární
úmluvy s Afghánskou demokratickou republikou souhlas.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem spravodajke poslankyni Bajerovej za spravodajskú
správu. Do rozpravy k týmto návrhom sa zatiaľ
prihlásil poslanec Pavel Auersperg. Žiadam, aby sa
ujal slova.
Poslanec SN P. Auersperg: Vážený soudruhu
předsedo, vážené Federální
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci, komplex dvoustranných smluvních úprav,
jimž dominuje Smlouva o přátelství a
spolupráci mezi Československou socialistickou republikou
a Afghánskou demokratickou republikou, podepsaná
24. června letošního roku, vyjadřuje
novou, vyšší kvalitu v rozvoji mezistátní
internacionální spolupráce mezi oběma
našimi zeměmi. Jejím počátkem
i zrodem je vítězná saurovská revoluce
v dubnu 1978, uskutečněná za široké
lidové podpory lidovou demokratickou stranou Afghánistánu.
Pro dubnovou revoluci v Afghánistánu bylo specifické
a typické, že nazrávala a od samého
počátku měla jednoznačně třídní,
sociální obsah, zaměřený na
likvidaci krutých feudálních vlastností
i mocenských vztahů, které znemožňovaly
rozvoj vlastní emancipované buržoazie, i zformování
široké základny proletariátu. Revoluce
se orientovala na vytvoření lidové moci,
otevírající po odstranění téměř
středověkých výsad a privilegií
feudální velkostatkářské i
byrokratické špičky cestu pokrokového
sociálně spravedlivého rozvoje, zejména
v sektoru zemědělské reformy, v oblasti posílení
státního sektoru a široké demokratizace
vzdělání.
Dubnová revoluce v Afghánistánu se těšila
od samého počátku široké internacionální
solidaritě, setkávala se s všestrannou podporou
zemí socialismu a především Sovětského
svazu, který svou úlohu tradiční téměř
šedesátileté opory a záštity afghánské
nezávislosti rozšířil o solidární
spojenectví vyššího typu, jehož výrazem
se stala spojenecká afghánsko-sovětská
smlouva z 5. prosince 1979. Pro vnější nepřátele
a vnitřní odpůrce dubnové revoluce
byla to vážná výstraha, pro její
stoupence a široké lidové masy internacionální
jistota a účinná ochrana uskutečňovaných
vymožeností revoluce.
Dubnová revoluce vytvořila po pádu šáhova
režimu ve středoasijském regionu další
třídní vakuum v expanzní strategii
Washingtonu, který daleko zákeřněji
a záludněji osnoval komplot proti Afghánistánu
využívaje přitom i nezkušenosti a některých
- nedostatků nové, teprve se rozvíjející
revoluce.
Intenzita tohoto imperialistického agresívního
vměšování zvenčí byla
taková, že legální státní
i stranické orgány Afghánské demokratické
republiky se po dubnu 1978 mnohokráte obracely na Sovětský
svaz se žádostí o poskytnutí přímé
pomoci. Žádaly ji proto, aby mohly rozhodněji
čelit vnější stupňované
intervenci, která zvedala hlavu vnitřnímu
tmářskému podzemí kontrarevoluce.
Revoluce vyčerpala všechny formy i možnosti politického
zápasu, což se ovšem ve Washingtonu pokládalo
za slabost a posilovalo přesvědčení,
že kontrarevoluční zvrat je na dosah ruky.
Zejména poté, kdy dobrodruh Amin se začal
dohadovat s reakčním režimem v Pákistánu
na rozdělení země a Washingtonu tak nabízel
možnost kompenzovat ztrátu jeho strategických
pozic i výhod v Iránu.
Revoluce se však od této páté aminovské
kolony očistila a do čela úsilí záchrany
a dalšího rozvoje revoluce se postavily síly,
vedené soudruhem Babrakem Karmalem, jež získaly
většinu ve vedoucích stranických i státních
orgánech a byly plně oddány jejímu
sociálnímu, demokratickému i národnímu
programu. Jejich naléhavé žádosti o
pomoc, tlumočené v hodině dvanácté,
vyhověl Sovětský svaz splněním
své spojenecké povinnosti a vysláním
omezeného kontingentu vojenských jednotek do Afghánistánu.
Tato solidární internacionální pomoc
Sovětského svazu výlučně motivovaná
zájmy ochrany a obrany legitimní lidové moci
v Afghánistánu a vyžádaná jejími
zákonnými orgány, byla a je v naprostém
souladu s duchem i literou spojenecké afghánsko-sovětské
smlouvy z 5. prosince 1978, vychází přísně
z norem platného mezinárodního práva
a kryje se s příslušnými články
charty OSN.
Spojené státy americké však učinily
z takzvané afghánské otázky záminku
pro široce založené rozvrácení
mezinárodního uvolnění, osnované
a rozvíjené dávno před 28. prosincem
1979. Po pádu proamerického šáhova režimu
v Iránu využily situace k extrémnímu
vyhrocení napětí v Perském zálivu
a tomuto počínání vtiskly logiku silové
konfrontace v širokém mezinárodním rozsahu.
Ta se stala dominantní součástí dnešního
politického kursu imperialismu USA, který tváří
v tvář třídním prohrám
utrpěným v sedmdesátých letech a revolučnímu
pokroku, dosaženému v témže období,
přesedlal na sedlo a koně sociálně
politického revanšismu, kdy vojenská síla
a na ní založená politika tvrdosti a nátlaku
se stává privilegovanou složkou v zahraniční
politice USA.
Výrazem této linie je pokračující
vývoz kontrarevoluce do Afghánistánu, který
nyní vykazuje celou škálu těch nejbrutálnějších
rysů mezinárodního gangsterismu. S tímto
terorismem je spjato ultimativní připoutávání
Pákistánu k agresívním a strategickým
záměrům USA ve středovýchodní
oblasti Asie, prováděné v přímém
rozporu s pákistánskými národními
zájmy. Do této koncepce amerického imperialismu
zapadá i přenechávání volného
pole pro "zastupitelskou" úlohu Pekingu, který
zde v nejrůznějších azimutech rozehrává
své hegemonistické záměry nejenom
proti Afghánistánu, nýbrž i dalším
zemím.
Afghánský problém jako jeden ze zdrojů
mezinárodního napětí vyprovokovaný
imperialismem USA a jeho společníky, naléhavě
vyžaduje mírového urovnání, které
by afghánskému lidu umožnilo žít
v míru, věnovat se pokojné práci a
realizovat program svobodného, sociálně spravedlivého
a lidově demokratického rozvoje. Potřebuje
politické urovnání, které by vedlo
k posílení mírové stability a k zajištění
spolehlivé bezpečnosti v celé jižní
části středoasijské oblasti. Proto
plně podporujeme konstruktivní politické
iniciativy nejvyšších míst Afghánské
demokratické republiky ze 14. května 1980 i z 24.
srpna 1981, které slouží těmto cílům.
Nabízejí reálnou platformu pro rovnoprávné
jednání, vycházející ze zásad
mírového soužití a všeobecně
přijatých mezinárodně právních
norem vztahů mezi státy. Počítají
s přímými rozhovory a rovnoprávným
rozvojem dobrých sousedských vztahů s Pákistánem
a (ránem i za pomoci dobrých služeb vedoucích
činitelů OSN.