Je skutočnosťou, že politika Komunistickej strany
Československa si naše ženy plne získala.
Ako žena, matka, poslankyňa maďarskej národnosti,
nestraníčka, by som chcela úprimne poďakovať
Komunistickej strane Československa, vedeniu nášho
štátu za obrovské úsilie, ktoré
sa vynakladá za upevnenie mieru, pre šťastný
a spokojný život našich národov a národností,
za pozornosť, ktorá je venovaná nám,
ženám, matkám, na uľahčenie nášho
poslania.
Chcem ubezpečiť, že si túto pozornosť
nesmierne vážime, že chceme svojou prácou
plne prispieť k ďalšiemu mierovému rozvoju
našej krásnej socialistickej vlasti. Ďakujem
za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni H.
Nemcskové. Slovo má poslanec Hudeček. Připraví
se poslanec Šimúth.
Poslanec SN M. Hudeček: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, v současné době představuje
Rada vzájemné hospodářské pomoci,
která letos oslavuje 35. výročí svého
založení, mohutné integrační
seskupení, na jehož 10 členských států
připadá 19 % světového teritoria,
10 % veškerého obyvatelstva, cca třetina celosvětové
průmyslové produkce a asi 10 % světového
zahraničního obchodu. Společenství
RVHP je od svého vzniku nejdynamičtěji se
vyvíjejícím mezinárodním hospodářským
seskupením. Jestliže ve světě celková
hrubá průmyslová produkce vzrostla v období
1950-1982 asi 6krát, pak v zemích RVHP 3krát.
V letech 1976-1982 je průměrná dynamika průmyslové
výroby zemí RVHP téměř dvakrát
rychlejší než ve vyspělých kapitalistických
státech.
Zahraniční obchod všech členských
zemí Rady dosáhl vloni celkové hodnoty 283
mld. Rbl, což znamená 8 % nárůst oproti
roku 1982. Objem obchodu mezi členskými zeměmi
Rady činil 166 mld. Rbl. což je téměř
o 12 % více než v předchozím roce. O
pozitivních tendencích ve vývoji struktury
ekonomiky členských států RVHP svědčí
rovněž zvýšení podílu strojírenství
na celkovém objemu hrubé průmyslové
výroby téměř o 2 %. S tím souvisí
i nepřetržitý rozvoj specializace a kooperace
výroby mezi členskými státy RVHP a
jejich hospodářskými organizacemi. Spolupráce
členských států Rady se rozvíjí
dobrým tempem. Jako příklad uvádím
automobilový průmysl, kde ČSSR a NDR se specializují
na výrobu světelných přístrojů,
Bulharsko a Maďarsko na produkci elektrických zařízení
atd. Socialistické země však věnují
i velkou pozornost rozvoji kooperace v tomto odvětví
i s kapitalistickými státy. Jedná se například
o známé firmy General Motors, Ford, Peugeot, Citroën,
Talbot, Fiat a Renault, které se podle expertů Evropské
hospodářské komise podílejí
80 % na celkových kooperačních dohodách
uzavřených se socialistickými zeměmi.
Stále větší význam pro další
rozvoj mezinárodní socialistické dělby
práce a ekonomické spolupráce má činnost
Mezinárodní investiční banky a Mezinárodní
banky hospodářské spolupráce. Mezinárodní
investiční banka podporuje socialistickou ekonomickou
integraci a mezinárodní socialistickou dělbu
práce.
Uvádí do mezinárodního platebního
oběhu kolektivní socialistickou měnu, převoditelný
rubl, což umožňuje členským státům
provádět nezbytné zúčtování
bez použití US dolaru nebo jiných měn
kapitalistických států.
Objem vzájemného zúčtování
členských států RVHP prostřednictvím
této banky vzrostl za 20 let její činnosti
z cca 23 mld. převoditelných rublů v roce
1964 na 177 mld. v loňském roce a banka poskytla
úvěry v částce přesahující
100 mld. převoditelných rublů. Úrokové
sazby se od roku 1974 nezměnily a činí pouze
od 0,5 do nejvýše 5 %.
Nové úkoly v rozvoji socialistické ekonomické
integrace vytyčila nedávná ekonomická
porada RVHP na nejvyšší úrovni. Účastníci
této porady se dohodli na mimořádně
významných opatřeních, zaměřených
k nejdůležitějším otázkám
rozvoje socialistické ekonomické integrace, k prohloubení
hospodářské součinnosti členských
zemí Rady a ke koordinaci přístupu k zabezpečování
stěžejních cílů a úkolů,
vytyčovaných bratrskými stranami pro období
příštích 10 až 15 let.
Člen politického byra ÚV KSSS, předseda
rady ministrů SSSR Nikolaj Tichonov napsal v 10. čísle
časopisu ÚV KSSS Kommunist, že ekonomická
porada členských států RVHP byla událostí
nesmírného významu v životě socialistického
společenství a celého mezinárodního
komunistického a dělnického hnutí.
Znamenala přechod ke kvalitativně nové etapě
v součinnosti ekonomik bratrských zemí.
Klíčovou úlohu v dalším rozvoji
má urychlení vědeckotechnického pokroku.
Na této mnohostranné spolupráci se koncem
60. let podílelo 700, a nyní již cca 3000 výzkumných
a vývojových organizací.
Otázky vědeckotechnické revoluce mají
za současných podmínek pro země RVHP
mimořádný význam, protože na
jejich úspěšném řešení
závisí i rychlost vítězství
v ekonomickém soutěžení s kapitalismem.
Zkušenosti ukazují, že skutečně
efektivní vědeckotechnický pokrok a ekonomický
rozvoj jednotlivých členských států
RVHP není možný bez dalšího rozvoje
mezinárodní socialistické integrace a jednotné
vědeckotechnické politiky. Přitom je nutno
klást důraz na koncentraci prostředků
a úsilí do vybraných progresívních
směrů rozvoje, zejména do oblastí
elektroniky a robotizace.
Spojené státy americké a některé
další kapitalistické státy se snaží
využívat obchodně ekonomické vztahy
jako nástroje politického nátlaku a vměšování
do vnitřních záležitostí členských
států RVHP, s cílem oslabit jejich hospodářský
potenciál - už to zde také dnes zaznělo.
Používají k tomu všech možných
prostředků, včetně ekonomické
blokády, embarga, ekonomických sankcí a celé
škály překážek obchodu, které
uplatňují vůči socialistickým
zemím diskriminačním způsobem. Spojené
státy americké usilují o koordinovaný
přístup vyspělých kapitalistických
států v obchodně ekonomických vztazích
vůči socialistickým zemím, jež
sleduje zhoršení podmínek obchodu a jeho omezení,
zesílení ekonomického nátlaku a diskriminace
členských zemí RVHP.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
na schůzkách nejvyšších představitelů
z vyspělých kapitalistických států
ve Williamsburgu a Londýně vykonával americký
prezident Reagan nátlak na své partnery k přijetí
konkrétních opatření v tomto směru.
I když jeho úsilí se nesetkalo s plným
úspěchem, vzhledem k rozdílným ekonomickým
zájmům jednotlivých vyspělých
kapitalistických států v obchodu se socialistickými
zeměmi, přece jen k určité koordinaci
postupu vůči socialistickým zemím
dochází. Mám na mysli především
činnosti koordinačního výboru, známého
pod zkratkou COOOM, který řídí a koordinuje
exportní politiku států NATO a Japonska v
oblasti strategicky významné technologie. Sestavuje
listiny embargovaných výrobků, jejichž
vývoz by mohl údajně přispět
ke zvýšení vojenského a ekonomického
potenciálu socialistických zemí. Dalším
příkladem je společný postup vyspělých
kapitalistických států a úvěrové
politiky vůči socialistickým zemím
atd. Konečně další součástí
strategie Západu je omezování vývozu
vyspělé technologie do socialistických zemí
domněle na získání vlastní
vojenské a ekonomické převahy nad socialistickými
zeměmi.
Socialistické země důrazně odmítají
tuto politiku diskriminace a nátlaku, která je neslučitelná
nejen se všemi zásadami a normami mezinárodního
práva, ale i s principy mírové spolupráce
mezi zeměmi s rozdílnými sociálně
ekonomickými systémy. Při všech bilaterálních
jednáních, stejně tak i na mezinárodních
ekonomických fórech potvrzujeme, že jsme připraveni
rozvíjet hospodářské a obchodní
styky s vyspělými kapitalistickými státy
na zásadách rovnosti, vzájemné výhodnosti
a nevměšování do vnitřních
záležitostí. Plně podporujeme plnění
příslušných ustanovení závěrečného
aktu z Helsinek a výsledného dokumentu Madridské
schůzky.
Vážené soudružky a soudruzi, závěrem
bych chtěl toto zasedání ujistit, že
i Československá strana lidová plně
podporuje současnou zahraniční politiku Československé
socialistické republiky a bude tak činit soustavně
i v budoucnosti. Děkuji vám za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hudečkovi.
Slovo má poslanec Šimúth.
Poslanec SN J. Šimúth: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne, súdruhovia poslanci. Zahraničná
politická situácia má svoj odraz v zahranično-ekonomických
vzťahoch. Tie sú dané jednak našim i priamymi
ekonomickými vzťahmi s jednotlivými štátmi
vo svete, jednak - a to je pre Československo zásadné
- našim členstvom v Rade vzájomnej hospodárskej
pomoci. Československo patrí medzi najvyspelejšie
členské štáty Rady vzájomnej
hospodárskej pomoci a radí sa k vyspelým
priemyselným krajinám vo svete. Zahraničný
obchod predstavuje pre nás, ako štát s ekonomikou
transformačného typu, významnú zložku
vonkajších ekonomických vzťahov. I keď
nedisponujeme dostatočnou surovinovou a palivovoenergetickou
základňou, máme vysokú ekonomickú
úroveň, z čoho je potrebné vychádzať
aj pri zameraní nášho priemyslu i zahraničného
obchodu a hodnotení nášho postavenia v svetovej
ekonomike. Vieme všetci, aké sú zložité
problémy v oblasti medzinárodných vzťahov.
V základných otázkach existencie ľudstva
sa nedosiahol vinou imperialistickej vojnovej politiky pokrok.
Táto situácia sa premieta aj do hospodárskych
vzťahov a obchodnej politiky vôbec. V týchto
súvislostiach ešte viac nadobúda význam
správnosť orientácie politiky Komunistickej
strany Československa, založenej na spolupráci
so Zväzom sovietskych socialistických republík
a ostatnými štátmi Rady vzájomnej hospodárskej
pomoci. O tomto hovoril súdruh poslanec Hudeček
a preto uvediem len základné doplňujúce
údaje.
Výmena tovaru medzi Zväzom sovietskych socialistických
republík a Československou socialistickou republikou
sa v roku 1983 v porovnaní s rokom 1982 zvýšila
o 13,8 % a podiel Zväzu sovietskych socialistických
republík na celkovom obrate zahraničného
obchodu Československej socialistickej republiky dosiahol
44 %. Celkove rastie spolupráca a ekonomická sila
členských štátov Rady vzájomnej
hospodárskej pomoci. V roku 1983 oproti roku 1982 objem
národného dôchodku členských
štátov RVHP sa zvýšil o 3,8 %, priemyselná
výroba o 4,1 %. Celkový obrat zahraničného
obchodu týchto štátov sa zvýšil
o 8,1 %, pričom svetový obrat v sledovanom období
vzrástol len o 1 percento - krajiny EHS vykázali
dokonca pokles o 3,4 percenta. Tou mierou, akou vytvárajú
imperialistické kruhy umelé prekážky
spravodlivej obchodnej politike, rastie na druhej strane spolupráca
a ekonomika štátov RVHP ako i štátov,
ktoré nesúhlasia s obchodno-politickými obmedzeniami.
Nielen z nášho hľadiska, ale všeobecne sa
žiada pristúpiť k zásadným opatreniam,
ktoré by viedli k ozdraveniu medzinárodných
vzťahov a odstráneniu prekážok v zahraničnom
obchode.
Nechce sa veriť, že by tieto nerozumné, rozvoj
svetovej ekonomiky nijako nepodporujúce tendencie mali
trvalý ráz. Potvrdzujú to aj niektoré
príklady štátov, závislých od
Spojených štátov amerických, ktoré
napriek ich odporu, dodávajú objednanú technológiu
socialistickým krajinám. Iste nemožno očakávať
prevratné zmeny okamžite. Politika trpezlivého
rokovania, politického argumentovania, vecného a
konkrétneho postupu je jednou zo záruk ďalších
pozitívnych krokov vpred.
Pravda, akokoľvek v našom zahraničnom obchode
s kapitalistickými štátmi sa uplatňujú
politické prekážky, nemali by sme ich preceňovať,
ale vyvíjať úsilie odstraňovať
tieto prekážky aj našou vlastnou iniciatívou,
napríklad ďalším zvyšovaním
kvality vyrábaného tovaru, súťaživosti
našich výrobkov na medzinárodných trhoch,
ešte dôslednejším zapojením vedy
a techniky do rozvoja nášho hospodárstva, ale
aj našou ešte širšou účasťou
na práci medzinárodných obchodných,
vedeckých, technických spoločností,
ktorých sme členmi. V odvetviach, kde sa vyrovnali
s priemernosťou a držia krok so svetovou technikou produkujú
tovar, ktorým sa dá prekonávať administratívna
a politicko-obchodná bariéra. Ide napr. o úspešné
nové typy textilných strojov, športových
lietadiel, kvalitných poľnohospodárskych a
potravinárskych produktov. Musíme vychádzať
zo skutočnosti, že ak vyrábame výrobky
s priemernými parametrami, predávame v zahraničí
tovar, ktorého konkurenčná schopnosť
nie je na žiadúcej úrovni.
Postavenie Československa sa vo svetovom obchode v uplynulých
10 rokoch čiastočne zmenilo. ČSSR je silne
závislá od zapojenia do medzinárodnej deľby
práce. Podiel vývozu na vytvorenom národnom
dôchodku v rozpätí rokov 1960-1980 stúpol
zo 16 na 30 percent. Napriek tomu i pri dobrej dynamike čs.
zahraničného obchodu v sedemdesiatych a začiatkom
osemdesiatych rokov podiel ČSSR na svetovom obchode klesá.
Je to predovšetkým dôsledok obchodno-politických
podmienok čs. vývozu, ktoré sa ani tohto
roku nezlepšili - zhruba tretina nášho vývozu
do vyspelých kapitalistických štátov
podlieha množstvu obmedzení. Ťažkosti spôsobuje
aj oneskorovanie platieb rozvojových krajín za naše
exportné dodávky.
Nesporne, mapa svetového priemyslu a obchodu sa mení.
Pozoruhodné údaje nám poskytuje rokovanie
IV. generálnej konferencie organizácie OSN pre priemyselný
rozvoj. Signalizuje nástup rozvojových krajín,
ktoré sa usilujú zhodnocovať svoje vlastné
suroviny - i keď ešte často s veľkým
podielom a tým aj ziskom svetového kapitálu.
Dôsledky pociťujeme aj v našich vývozných
problémoch. Pokým v roku 1966 bol napríklad
podiel ČSSR na vývoze strojov vo svetovom meradle
5,4 percenta, poklesol v roku 1980 na 2,7 percenta. Oproti tomu
výroba surovej ocele v porovnaní rokov 1950 a 1981
v ČSSR stúpla z 3,2 milióna ton na 15,2 mil.
ton. Pritom napr. V. Británia v tom istom porovnávacom
období zaznamenala výrobu 16,6 mil. ton oproti 15,6
mil. ton.
Iste je preto žiadúce prejsť ešte dôslednejšie
na zhodnocovanie nielen surovej ocele, ale všetkých
surovín vôbec. Aj v rámci RVHP naskytujú
sa priaznivé možnosti riešenia napríklad
naším podielom na výstavbe hutného priemyslu
v ZSSR. Preto by sa malo naše úsilie uberať cestou
zvyšovania podielu práce na vyvážaných
výrobkoch, zvyšovaním ich technickej a technologickej
úrovne, väčšieho zapojenia a zainteresovania
vedy na týchto smeroch vývoja našej ekonomiky
a tým na zabezpečovaní aj vývozných
úloh, ako ich stanovil XVI. zjazd Komunistickej strany
Československa.
Súdružky a súdruhovia, naším cieľom
je podpora myšlienky vzájomnej ekonomickej spolupráce
užitočnej a prospešnej pre všetko ľudstvo.
Plne podporujeme úsilie vlády ČSSR zameriavať
rozvoj nášho národného hospodárstva
na plnenie týchto úloh a súčasne využívať
našu zahraničnú politiku a diplomatickú
aktivitu na podporu pre dosiahnutie týchto cieľov.
Napokon by som sa chcel zmieniť ešte o jednom aspekte,
ktorý zohráva významnú úlohu
práve v oblasti intenzívnejšieho uplatňovania
vedy a techniky v našej výrobe a tým aj v docieľovaní
svetových parametrov nami vyvážaných
produktov. Na rok 1985 je vypracovaný plán výmeny
vedeckých stykov ČSAV a SAV, ktorý plne korešponduje
so sledovaným zámerom. Plán zabezpečuje
v poslednom roku tejto päťročnice rozhodujúce
úlohy akadémií vo všetkých druhoch
medzinárodnej spolupráce s výraznou preferenciou
spolupráce s krajinami socialistického spoločenstva.
Ide o to, zabezpečiť vysokú efektívnosť
takejto spolupráce a jej využitie na plnenie prioritných
úloh ČSAV a SAV. Plán na rok 1985 predpokladá
vyslať do zahraničia 3812 osôb a prijať
2141, čo predstavuje oproti tohto roku zvýšenie
o 14 percent. Z toho 82 percent vyslaných a prijatých
osôb bude zo socialistických štátov,
16,2 percenta z kapitalistických a ostatok - 1,5 percenta
z rozvojových krajín.
Najvýznamnejší objem spolupráce bude
s vedeckými inštitúciami v ZSSR a NDR, ktorá
predstavuje 54,2 percenta celkového objemu plánu.
Pritom sa uvažuje aj o ďalších nových
formách spolupráce, ako je prijímanie a riešenie
komplexných cieľových programov. Ide o to,
obrátiť všetku pozornosť na také
oblasti, od ktorých bude možné očakávať
čo najefektívnejšie vecné výstupy.
Koordinácia v rámci RVHP je ďalšou prioritou.
V tomto smere veľa očakávame od pripravovanej
XIV. porady predstaviteľov akadémií vied socialistických
štátov, ktorá má byť v druhej polovici
budúceho roku v Moskve a má prerokovať a stanoviť
plán spolupráce na budúcu päťročnicu.
Významne sa tiež rozšíri spolupráca
s medzinárodnými organizáciami. Pripomeniem
napríklad pripravované XXIII. zasadanie Generálnej
konferencie UNESCO na jeseň 1985, účasť
našich akadémií na prírodovedných
programoch UNESCO, v Medzivládnom výbore pre informatiku,
v Svetovej zdravotníckej organizácii, Medzinárodnej
agentúre pre atómovú energiu, v organizácii
OSN pre výživu a poľnohospodárstvo a pod.
Rovnaká naša aktivita sa očakáva aj
v mimovládnych organizáciách, napríklad
v Medzinárodnej rade vedeckých únií,
zvlášť pri koordinácii socialistickej
vedy na riešení globálnych problémov.