- 30 -
se dovážené zboží, které má být ohodnoceno, ze zásilky 10 jednotek a jediné
stejné zboží, pro které existuje převodní hodnota, se skládko z 500 jedno-
tek, a bylo uznáno, že prodávající poskytuje slevy podle množství, může se
potřebná úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10 jednotek.
Není třeba, aby prodej 10 jednotek se uskutečnil, pokud bude zjištěno podle
prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a věrohodný. Není-li tu však
takového objektivního měřítka, není určení celní hodnoty podle ustanovení
článku 2 vhodné.
Poznámka_k č1. 3.
1. Při aplikaci článku 3 použije celní správa pokud možno prodeje po-
dobného zboží na stejné komerční úrovni a v podstatě stejném množství jako
zboží, které má být ohodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může se použít
prodej podobného zboží, který se uskuteční za jedné z těchto tří podmínek:
a/ prodej na stejné komerční úrovni, ale v odlišných množstvích;
b/ prodej na odlišné komerční úrovni, ale v podstatě stejných
množstvích;
c/ prodej na odlišné komerční úrovni a v odlišných množstvích.
2. Zjistí-li se prodej podle jedné z těchto tří podmínek, provedou se
úpravy za tím účelem, aby se přihlédlo:
a/ pouze k faktorům množství;
b/ pouze k faktorům komerční úrovně;
c/ jak k faktorům komerční úrovně, tak i množství.
3. Výraz "a/nebo" připouští možnost prodejů a provedení potřebných
úprav v každé z nahoře popsaných tří podmínek.
4.. Pro účely článku 3 znamená převodní hodnota podobného doveze-
ného zboží celní hodnotu upravenou podle ustanovení odstavců lb/ a 2 toho-
to článku, která již byla přijata podle či. 1.
- 31 -
5. Podmínkou pro úpravu odůvodněnou odlišnou komerční úrovní nebo
odlišným množstvům je, že se taková úprava, ať již má za následek zvýše-
ní nebo snížení hodnoty, provede pouze na základě průkazů, které jasně
zajišťují, že je rozumná a přesná, např. platných ceníků, které obsahují
ceny týkající se různých úrovní nebo různých množství. Např. skládá - li
se dovážené zboží, které má být ohodnoceno, ze zásilky 10 jednotek a je-
diné podobné zboží, pro které existuje převodní hodnota, se skládalo z 500
jednotek a bylo uznáno, že prodávající poskytuje slevy podle množství,
může se potřebná úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10
jednotek. Není třeba, aby prodej 10 jednotek se uskutečnil, pokud bude
zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a věrohodný.
Není-li tu však takového objektivního měřítka, není určení celní, hodnoty
podle ustanovení článku 3 vhodné.
Poznámka k čl. 5
1. Pojem "jednotková cena, za kterou... se zboží prodává v největším
úhrnném množství" znamená cenu, za kterou se prodává největší počet jed-
notek v prodejích osobám, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž ta-
kové zboží kupují na první komerční úrovni po dovozu, na jaké se takové
prodeje uskutečňují.
2. Např. zboží se prodá podle ceníku, který poskytuje výhodné jednot-
kové ceny pro nákupy ve větších množstvích:
|
Prodejné množství |
Jednotková |
Počet |
Celkové množ- |
|
cena |
prodejů |
ství prodané za |
|
|
každou cenu |
|||
|
1-10 jednotek |
100 |
10 prodejů po |
65 |
|
5 jednotkách |
|||
|
5 prodejů po |
55 |
||
|
3 jednotkách |
- 32 -
|
11 a 25 jednotek |
95 |
5 prodejů po |
|
|
11 jednotkách |
|||
|
nad 25 jednotek |
90 |
1 prodej |
80 |
|
30 jednotek |
|||
|
1 prodej |
|||
|
50 jednotek |
Největší počet jednotek prodaných za jednu cenu je 80; jednotková
cena za největší úhrnné množství je tedy 90.
3. Podle jiného příkladu dochází ke dvěma prodejům, V prvním prode-
ji se prodává 500 jednotek za cenu 95 měnových jednotek za kus. V druhém
prodeji se prodává 400 jednotek za cenu 90 měnových jednotek za kus. V tom
to případě největší počet prodaných jednotek je 500; jednotková cena největ-
šího úhrnného množství je tedy 95.
4. Třetím příkladem by byla tato situace, kde různá množství se pro-
dávají za různé ceny.
a/
|
Prodané množství |
Jednotková cena |
|
40 jednotek |
100 |
|
30 jednotek |
90 |
|
15 jednotek |
100 |
|
50 jednotek |
95 |
|
25 jednotek |
105 |
|
35 jednotek |
90 |
|
5 jednotek |
100 |
|
Celkové prodané množství |
Jednotková cena |
|
65 |
90 |
|
50 |
95 |
|
60 |
100 |
|
25 |
105 |
- 33-
V tomto případě největší počet jednotek prodaných za určitou cenu je
65, jednotková cena největšího úhrnného množství
je 90.
5. Prodej v dovozní zemi za podmínek uvedených shora v odstavci 1
osobě, která dodá přímo nebo nepřímo zdarma nebo za sníženou cenu
v souvislosti s výrobou nebo prodejem dováženého zboží pro vývoz někte-
rý z prvků uvedených v čl. 8 odst. 1 b/, nelze brát v úvahu pro určení
jednotkové ceny pro účely článku 5.
6. Je nutno si uvědomit, že "zisk a všeobecné výlohy" zmíněné v člán-
ku 5 odst. 1 je třeba brát jako celek, číselné údaje pro účely této srážky
by se měly určit na základě informací poskytnutých dovozcem nebo jeho
jménem, leč by jeho údaje byly v rozporu s číselnými údaji vyplývajícími
z prodejů dovezeného zboží stejné kategorie nebo druhu v zemi dovozu.
Jsou-li číselné údaje dovozce v rozporu s těmito číselnými údaji, může být
obnos za zisk a všeobecné výlohy založen na jiných platných informacích
než na informacích poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem.
7. "Všeobecné výlohy" zahrnují přímé a nepřímé náklady na prodej-
nost dotyčného zboží.
8. Místní poplatky, které je nutno platit z titulu prodeje zboží, za
které nebyla provedena srážka podle ustanovení článku 5 odst. 1 a/iv/,
se odečtou podle ustanovení čl. 5 odst. 1 a/ /i/.
9. Při určování provizí nebo obvyklých zisků a všeobecných výloh
podle ustanovení 1. odst. čl. 5 musí být otázka, je-li určité zboží "stej-
né kategorie nebo stejného druhu" rozhodnuta případ od případu -s ohle-
dem na dané okolnosti. Je třeba zkoumat prodeje nejužší skupiny nebo tří-
dy dovezeného zboží stejné kategorie nebo stejného druhu v zemi dovozu,
která zahrnuje zboží, jež má být ohodnoceno a pro které je možno opatřit
potřebné informace. Pro účely čl. 5 "zboží stejné kategorie nebo stejného
druhu" zahrnuje zboží dovezené ze stejné země jako zboží, které má být
ohodnoceno, tak i zboží dovezené z jiných zemí.
- 34-
10. Pro účely čl. 5, odst. 1 b/ bude "nejbližší dobou" doba, kdy do-
jde k prodejům dovezeného zboží nebo stejného nebo podobného dovezeného
zboží v dostatečném množství, aby mohla být zjištěna jednotková cena.
11. Použije-li se metoda podle čl. 5 odst. 1, budou srážky za hodnotu
přidanou dalším zpracováním založeny na objektivních a kvantifikovatelných
údajích týkajících se nákladů na takovou práci. Výpočty se provedou na pod-
kladě vzorců, návodů, výrobních metod a jiných praktik přijatých v této vý-
robě.
12. Uznává se, že metoda hodnocení uvedená v čl. 5 odst. 2 nemůže
být zpravidla použita, ztratí-li zboží v důsledku dalšího zpracování svou
povahu. Přesto se mohou vyskytnout případy, kdy sice dovezené zboží ztratí
svou povahu, ale hodnota přidaná zpracováním se dá zjistit bez přílišných
potíží. Naproti tomu se také mohou vyskytnout případy, kdy dovezené zboží
si zachová svou povahu, ale tvoří tak malý prvek ve zboží prodávaném v zemi
dovozu, že použití této hodnotící metody by bylo neodůvodněné. Vzhledem
k tomu je nutno každou situaci tohoto druhu posuzovat případ od případu.
Poznámka k čl. 6
1. Zpravidla se celní hodnota podle této Dohody určuje na základě in-
formací, které jsou snadno dostupné v zemi dovozu. Za účelem určení vy-
počtené hodnoty může však být třeba zkoumat náklady na výrobu zboží, které
má být hodnoceno, nebo jiných informací, které je nutno opatřit mimo zemi
dovozu. Mimo to ve většině případů výrobce zboží nebude podléhat pravo-
moci úřadů země dovozu. Použití metody vypočtené hodnoty bude vůbec ome-
zeno na případy, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení a prodávající
je ochoten dodat úřadům země dovozu údaje potřebné k zjištění nákladů a
poskytnout v případě potřeby možnost pozdějšího ověření.
- 35 -
2. "Cena nebo hodnota" zmíněná v odst. 1 a/ čl. 6 se určí na základě
údajů týkajících se výroby zboží, které budou předloženy výrobcem nebo
jeho jménem. Bude založena na obchodních účtech výrobce, pokud tyto účty
jsou v souladu s všeobecně přijatými účetnickými zásadami používanými
v zemi, kde bylo zboží vyrobeno.
3. "Cena nebo hodnota" zahrne cenu prvků uvedených v odst. 1 a/ /ii/
a /iii/ čl. 8. Bude rovněž zahrnovat hodnotu každého prvku uvedeného v odst.
1 b/čl. 8, který byl dodán přímo nebo nepřímo kupujícím k použití ve spoji-
tosti s výrobou dovezeného zboží, a to v přiměřeném poměru podle ustano-
vení příslušné poznámky k čl. 8. Hodnota prvků uvedených v odst. 1 b/ /iv/
čl. 8, které byly provedeny v zemi dovozu, bude zahrnuta jen potud, pokud
tyto prvky připadají k tíži výrobce. Rozumí se, že žádná cena nebo hodnota
prvků zmíněných v tomto odstavci nesmí být při určování vypočtené hodnoty
počítána dvakrát.
4-. "částka pro zisk a všeobecné výlohy" zmíněná v odst. 1 b/ čl. 6
se určuje na základě informací předložených výrobcem nebo jeho jménem,
leč by jeho číselné údaje byly v rozporu s čísly, které se obvykle objevují
v prodejích zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zbo-
ží, které uskutečňují výrobci v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu.
5. Je nutno poznamenat v této souvislosti, že "částku pro zisk a vše-
obecné výlohy" je třeba brát jako celek. Vyplývá z toho, že jestliže v někte-
rém případe částka zisku výrobce je nízká a všeobecné výlohy vysoké, mo-
hou jeho zisk a všeobecné výlohy vzaty dohromady jako celek být přesto
v souladu s částkami, které se obvykle vyskytují v prodejích zboží stejné
kategorie nebo stejného druhu. To se může stát např. uvádí-li se výrobek
do země dovozu a výrobce se spokojil s žádným nebo nízkým ziskem, aby
vyrovnal vysoké všeobecné výlohy spojené se zaváděním. Může-li výrobce,
prokázat, že se s pokojů je s nízkým ziskem při prodejích dováženého zboží
z určitých komerčních důvodů, je třeba vzít v úvahu jeho skutečné ziskové
- 36 -
částky, má-li proto platné komerční důvody a odpovídá - li jeho cenová poli-
tika obvyklé cenové politice v dotyčném výrobním odvětví. To se může stát
např. byli - li výrobci donuceni snížit dočasně ceny v důsledku nepředvída-
ného poklesu poptávky nebo prodávají - li zboží na doplnění rady druhů zbo-
ží vyráběných v zemi dovozu a spokojují se s nízkým ziskem, aby si zacho-
vali schopnost soutěže. Nejsou-li výrobcovy vlastní částky pro zisk a vše-
obecné výlohy v souladu s částkami, které se obvykle vyskytují při pro-
dejích zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží
uskutečňovaných výrobci v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu, může být
částka pro zisk a všeobecné výlohy založena na jiných vhodných informacích
než na informacích poskytnutých výrobcem zboží nebo jeho jménem.
6. Použije - li se pro účely určení vypočtené hodnoty jiných informací
než informací, které byly předloženy výrobcem nebo jeho jménem, mají úřa-
dy země dovozu informovat dovozce na jeho žádost o původu těchto informací,
o použitých údajích a o výpočtech na základě těchto údajů, s výhradou usta-
novení čl. 10.
7. "Všeobecné výlohy" zmíněné v odstavci 1 b/ čl. 6 zahrnují přímé
i nepřímé náklady na výrobu a prodej zboží pro vývoz, které nejsou zahrnu-
ty podle odst. 1 a/ čl. 6.
8. Při rozhodování o tom, zda některé zboží je "stejné kategorie nebo
stejného druhu", je nutno postupovat případ od případu s přihlédnutím k daným
okolnostem. Při určování obvyklého zisku a všeobecných výloh podle usta-
novení čl. 6 je nutno zkoumat prodeje na vývoz do země dovozu u nejužší
skupiny nebo řady zboží zahrnující hodnocené zboží, pro které je možno zís-
kat potřebné informace. Pro účely "článku 6 musí být "zboží stejné kategorie
nebo stejného druhu" ze stejné země ako zboží, které má být ohodnoceno.
-37-
Poznámka k čl. 7
1. Celní hodnoty určované podle ustanovení článku 7 by měly být za-
loženy v největší možné míře na celních hodnotách určených dříve.
2. Metody hodnocení používané podle čl. 7 by měly být metody vyme-
zené v čl. 1 až 6 včetně, avšak určitá rozumná pružnost při použití těchto
metod bude v souladu s cíli a ustanoveními článku 7.
3. Některé příklady ukáží, co nutno rozumět rozumnou pružností:
a/ Stejné zboží - požadavek, aby stejné zboží bylo vyvezeno ve
stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno, může být
vykládán pružně; stejné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než v zemi vý-
vozu zboží, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení;
mohou být použity celní hodnoty stejného dovezeného zboží, které již byly
určeny podle ustanovení čl. 5 a 6.
b/ Podobné zboží - požadavek, aby podobné zboží bylo vyvezeno
ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno, může
být vykládán pružně; podobné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než
v zemi vývozu zboží, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní
hodnocení; mohou být použity celní hodnoty podobného dovezeného zboží,
které již byly určeny podle ustanovení článků 5 a 6.
c/ Odvozující metoda - požadavek, aby zboží bylo prodáno ve "sta-
vu, v němž bylo dovezeno", který je obsažen v odstavci 1 a/ čl. 5, může
být vykládán pružně; lhůta "devadesáti dnů" může být aplikována pružně.
Poznámka k čl. 8
Odstavec 1 a/ /i/
Výrazem "nákupní provize" se rozumí poplatky placené dovozcem jeho
zástupci za zastupitelské služby v cizině při nákupu zboží, které má být
hodnoceno.
-38 -
Odstavec 1 b/ /ii/
1. Při přičítání prvků uvedených v článku 8 odst. 1 b/ /ii/ na dove-
zené zboží přicházejí v úvahu dva faktory - hodnota prvku sama a způsob,
jakým se tato hodnota přičítá dovezenému zboží. Přičítání těchto prvků by
se mělo provádět rozumným způsobem, přiměřeným okolnostem a v souladu
s všeobecně přijatými účetnickými zásadami.
2. Pokud jde o hodnotu prvku - nabude-li dovozce prvek od prodávají -
cího, který s ním není ve spojení, za určitou cenu, je hodnotou prvku tato
cena. Byl-li prvek zhotoven dovozcem nebo osobou, která s ním je ve spo-
jení, bude jeho hodnotou náklad na jeho zhotovení. Byl-li prvek předtím
používán dovozcem, ať již byl získán nebo zhotoven tímto dovozcem, bude
nutno původní náklad na nabytí nebo zhotovení snížit přiměřeně jeho použití,
aby se dospělo k hodnotě tohoto prvku.
3. Jakmile byla hodnota prvku určena, je třeba tuto hodnotu přičíst
dovezenému zboží. Jsou tu různé možnosti. Např. může být hodnota přičte-
na první zásilce, chce-li dovozce zaplatit clo za celou hodnotu najednou.
Jiný příklad - dovozce může požádat, aby hodnota byla rozdělena na počet
jednotek vyrobených až do doby první zásilky. Další příklad - dovozce může
žádat, aby hodnota byla přičtena na celou předvídanou výrobu, existují-li
kontrakty nebo pevné závazky na tuto výrobu. Metoda přičtení bude závis-
lá na dokumentaci, kterou předloží dovozce.
I.. Pro ilustraci uvedeného - dovozce dodá výrobci formu k použití
při výrobě dováženého zboží a sjedná s ním kontrakt na zakoupení 10 000
jednotek. V době dovozu první zásilky 1 000 jednotek měl výrobce již vyro-
beno 4 000 jednotek. Dovozce muže požádat celní správu, aby rozdělila
hodnotu formy na 1 000 jednotek, 4 000 jednotek nebo 10 000 jednotek.
-39 -
Odstavec 1 b/ /iv/
1. Přirážky za prvky uvedené v čl. 8 odstavci 1 b/ /iv/ mají být za-
loženy na objektivních a kvantifikovatelných údajích. Aby se co nejvíce usnad-
nil úkol jak pro dovozce, tak pro celní správu při určování hodnot, které
mají být přičteny, mělo by se pokud možno použít údajů pohotově zjistitelných
z obchodních písemností kupujícího.
2. Pro prvky, které dodal kupující a které byly zakoupeny nebo najmu -
ty kupujícím, bude přičítanou hodnotou kupní cena nebo nájemné. Za prvky,
které jsou veřejně přístupny, se přičte pouze náklad na opatření kopií.
3. Snadnost výpočtu hodnot, které mají být přičteny, bude záviset na
struktuře daného podniku, jeho praxe řízení a na jeho účetních metodách.
4. Např. je možné, že firma, která dováží různé výrobky z různých
zemí, má své středisko designu mimo zemi dovozu, aby se ukázaly přesně
náklady připadající na daný výrobek. V takových případech se může patřičná
úprava udělat přímo podle ustanovení čl. 8.
5. V jiném případě může firma přenést náklady na středisko designu
mimo zemi dovozu do všeobecných výloh, aniž by je rozdělila na jednotlivé
výrobky. V takovém případě je možno pro vést patřičnou úpravu podle ustano-
vení čl. 8 na dovážené zboží tím, že se celkové náklady na středisko designu
přidělí celku výroby, která používá služeb tohoto střediska, a takto přiděle-
né náklady se přičtou k hodnotě dovozu na jednotkovém základě.
6. Změny v uvedených okolnostech budou samozřejmě vyžadovat, aby se
při určování přiměřené metody přičítání vzaly v úvahu rozličné faktory.
7. V případě, že zhotovení dotyčného prvku zahrnuje několik zemí a
delší období, úprava by se měla omezit na hodnotu skutečně přidanou k tomuto
prvku mimo zemi dovozu.
- 40 -
Odstavec 1 c/
1. Poplatky za používání patentů a licenční poplatky zmíněné v čl. 8
odst. 1 c/ mohou zahrnovat mezi jiným platby týkající se patentů, obchod-
nich známek a autorských práv. Poplatky za právo reprodukovat dovezené zbo-
ží v zemi dovozu se však při určování celní hodnoty nepřičítají k ceně, která
byla za dovezené zboží zaplacena nebo má být zaplacena.
2. Platby uskutečněné kupujícím za právo distribuovat nebo dále pro-
dat dovezené zboží se nepřičítají k ceně skutečně placené za dovezené zbo-
ží nebo která má být zaplacena, nejsou-li podmínkou prodeje dovezeného
zboží pro vývoz do země dovozu.
Odstavec 3
Neexistují -li objektivní a kvantifikovatelné údaje týkající se přirážek,
které mají být provedeny podle ustanovení článku 8, nemůže být převodní
hodnota určena podle ustanovení čl. 1. Tak tomu bude např. v tomto případě;
poplatek, za použití patentu na základě prodejní ceny litru určitého výrobku
v zemi dovozu, který byl dovezen v kilogramech a změněn v roztok po dovo-
zu. Zakládá-li se poplatek za použití patentu částečně na dovezeném zboží
a částečně na jiných faktorech, které nijak nesouvisí s dováženým zbožím
je-li např. dovezené zboží smícháno s domácími přísadami a nedá se již
odděleně identifikovat, nebo nedají-li se poplatky za použití patentu odlišit
od zvláštních finančních ujednání mezi kupujícím a prodávajícím/, bylo by
nevhodné pokoušet se o přirážku za tento poplatek za použití patentu. Zaklá-
dá-li se však poplatek za použití patentu pouze na dováženém zboží a dá-li se
snadno kvantifikovat, může se provést přirážka k ceně skutečně zaplacené
nebo která má být zaplacena.
- 41 -
Poznámka k čl. 9
Pro účely čl. 9 může "doba dovozu" zahrnout okamžik celního prohlá-
šení.
Poznámka k čl. 11
1. Článek 11 poskytuje dovozci právo odvolat se proti rozhodnutí cel-
ní správy, kterým byla určena celní hodnota zboží. Odvolání se může nej-
prve podat k vyšší instituci celní správy, ale dovozce bude mít právo odvo-
lat se v konečné instanci k soudu.
2. "Bez pokuty" znamená, že dovozce nebude podroben pokutě nebo
hrozbě pokuty z pouhého důvodu, že uplatnil své právo odvolat se. Poplať-
ky za normální soudní útraty a za honoráre právním zástupcům se nepovažu-
jí ta pokuty.
3. Žádné ustanovení čl. 11 nezabránu je však straně, aby vyměřené
clo bylo plně zaplaceno před podáním odvolání.
Poznámka k či. 5
Odstavec I.
Pro účely tohoto článku pojem "osoby" zahrnuje též právnické osoby.
Odstavec 4 c/
Pro účely této Dohody se má za to, že jedna osoba kontroluje druhou.
je-li první z nich právně nebo fakticky v postavení, že může druhou donuco-
vat nebo řídit.
- 42 -
Příloha II
Technický výbor pro celní hodnocení
1. V souladu s článkem 18 této Dohody bude pod záštitou Rady pro cel-
ní spolupráci zřízen Technický výbor, aby po technické stránce zajišťoval
jednotnost výkladu a provádění této Dohody.
2. Úkoly Technického výboru budou zahrnovat:
a/ přezkoumávat specifické technické problémy, které se vyskytnou
v každodenním provádění systémů celního hodnocení stran této Dohody, a vy-
dávat poradní dobro zdání o vhodných řešeních na základě předložených sku-
tečností;
b/ na požádání studovat zákony, předpisy a praxi o hodnocení pokud
se dotýkají této Dohody a připravovat zprávy o výsledcích těchto studií;
c/ připravovat a vydávat roční zprávy o technické stránce provádě-
ní a stavu této Dohody;
d/ poskytovat ke každé otázce týkající se celního hodnocení dová-
ženého zboží informace a posudky, které mohou být vyžádány kteroukoli
stranou této Dohody nebo Výborem. Tyto informace a posudky mohou mít for-
mu poradních dobrozdání, komentářů nebo vysvětlivek;
e/ na požádání usnadnit technickou pomoc stranám této Dohody v záj-
mu podpory mezinárodního přijetí této Dohody; a
f/ vykonávat jiné úkoly, které mu může svěřit Výbor.
Všeobecné
3. Technický výbor se vynasnaží, aby dokončil v rozumně krátké lhů-
tě práce na specifických otázkách, zvláště na těch, které mu byly předány
stranami této Dohody nebo Výborem.
- 43 -
4.. Ve své činnosti bude Technický výbor vhodným způsobem podporo-
ván sekretariátem Rady pro celní spolupráci.
Zastoupení
5. Každá strana této Dohody bude mít právo být zastoupena v Tech-
nickém výboru. Každá strana může jmenovat jednoho delegáta nebo více
delegátů, aby ji zastupovali v Technickém výboru. Každá takto zastoupená
strana v Technickém výboru je dále uváděna jako člen Technického výboru.
Zástupci členů Technického výboru mohou být doprovázeni poradci. Sekre-
tariát Všeobecné dohody se může též zúčastňovat schůzí Technického vý-
boru jako pozorovatel.
6. Členové Rady pro celní spolupráci, kteří, nejsou stranami této Do-
hody, se mohou zúčastňovat schůzí Technického výboru jedním delegátem a -
jedním nebo více alternáty. Tito zástupci se zúčastní schůzí Technického
výboru jako pozorovatelé.
7. Se schválením předsedy Technického výboru může generální sekre-
tář Rady pro celní spolupráci /dále jen "generální sekretář"/ pozvat zástup-
ce vlád, které nejsou ani stranami této Dohody ani členy Rady pro celní
spolupráci, jakož i zástupce mezinárodních vládních a obchodních organiza-
cí, aby se zúčastnili schůzí Technického výboru jako pozorovatelé.
8. Jmenování delegátů, alternátů a poradců na schůze Technického vý-
boru budou adresována generálnímu sekretáři.
Schůze Technického výboru
9. Technický výbor se bude scházet podle potřeby, avšak nejméně dva-
krát do roka. Datum každé schůze bude stanoveno Technickým výborem na
jeho předcházející schůzi. Datum schůze může být změněno na žádost které-
hokoli člena Technického výboru schválenou prostou většinou členů Technic-
Vého výboru nebo v naléhavých případech na žádost předsedy.
- 44 -
10. Schůze Technického výboru se budou konat v sídle Rady pro celní
spolupráci, pokud nebude rozhodnuto jinak.
11. S výjimkou naléhavých případů vyrozumí generální sekretář všech-
ny členy Technického výboru a účastníky uvedené v odstavcích 6 a 7 nej-
méně třicet dní předem o datu zahájení každého zasedání Technického výboru,
Jednací pořad
12. Generální sekretář připraví pro každé zasedání prozatímní pořad
jednání a rozešle jej členům Technického výboru a účastníkům uvedeným
v odstavcích 6 a 7 nejméně třicet dní před zasedáním, s výjimkou naléha-
vých případů. Tento jednací pořad bude obsahovat všechny body, jejichž
zahrnutí bylo schváleno Technickým výborem na jeho předcházejícím zase-
dání, všechny body, které zahrnul předseda z vlastní iniciativy, a všechny
body, o jejichž zahrnutí požádal generální sekretář, Výbor nebo kterýkoli
člen Technického výboru.
13. Technický výbor určí svůj jednací pořad při zahájení každého za-
sedání. Jednací pořad může být v průběhu zasedání Technickým výborem
kdykoliv změněn.
Činovníci a jednací řád
14. Technický výbor zvolí z delegátů svých členů předsedu a jednoho
nebo více místopředsedů. Předseda a místopředsedové budou vykonávat
svou funkci po dobu jednoho roku. Odstupující předseda nebo místopředsedo-
vé mohou být znovu zvolení. Předseda nebo místopředseda, který přestává
být zástupcem člena Technického výboru, ztrácí automaticky svou funkci.
15. Není-li předseda přítomen na některé schůzi nebo její části, zasta-
ne funkci předsedy místopředseda se všemi právy a povinnostmi jako před-
sedá.
- 45 -
16. Předseda schůze se zúčastní jednání Technického výboru jako
předseda a nikoli jako zástupce člena Technického výboru.
17. Mimo pravomoc, která mu je svěřena těmito pravidly, bude před-
seda zahajovat a uzavírat každou schůzi, vést diskusi, udělovat slovo a řídit
jednání podle těchto pravidel. Předseda může též volat řečníka k pořádku,
nejsou-li jeho poznámky na místě.
18. Při projednávání kterékoli otázky může každá delegace učinit
návrh k pořádku. V tomto případě předseda vydá ihned své rozhodnutí.
Jsou-li proti tomuto rozhodnutí vzneseny námitky, předloží je předseda
schůzi k hlasování. Rozhodnutí zůstane v platnosti, nebylo-li přehlaso-
váno.
19. Generální sekretář nebo úředníci sekretariátu, které určí, bu-
dou vykonávat sekretářské funkce na schůzích Technického výboru.
Rozhodující většina a hlasování
20. Zástupci prosté většiny členů Technického výboru budou tvořit
rozhodující většinu.
21. Každý člen Technického výboru bude mít jeden hlas. Rozhodnutí
Technické ho výboru bude přijato většinou, zahrnující alespoň dvě třetiny
přítomných členů. Bez ohledu na výsledek hlasování o určité otázce může
Technický výbor předložit úplnou zprávu Výboru a Radě pro celní spolu-
práci o této věci a uvést různé názory, které byly uplatněny v příslušné
diskusi.
Jazyky a dokumenty
22. Úředními jazyky Technického výboru budou angličtina, francouzština
a španělština. Projevy nebo prohlášení učiněná v některém z těchto tří